CZ220994A3 - Isosteric peptide derivatives, process of their preparation, pharmaceutical and cosmetic preparations containing thereof - Google Patents

Isosteric peptide derivatives, process of their preparation, pharmaceutical and cosmetic preparations containing thereof Download PDF

Info

Publication number
CZ220994A3
CZ220994A3 CZ942209A CZ220994A CZ220994A3 CZ 220994 A3 CZ220994 A3 CZ 220994A3 CZ 942209 A CZ942209 A CZ 942209A CZ 220994 A CZ220994 A CZ 220994A CZ 220994 A3 CZ220994 A3 CZ 220994A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
cme
tbg
asp
cypn
chnhc
Prior art date
Application number
CZ942209A
Other languages
English (en)
Inventor
Pierre-Louis Beaulieu
Robert Deziel
Neil Moss
Raymond Plante
Original Assignee
Bio Mega Boehringer Ingelheim
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Bio Mega Boehringer Ingelheim filed Critical Bio Mega Boehringer Ingelheim
Publication of CZ220994A3 publication Critical patent/CZ220994A3/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07K—PEPTIDES
    • C07K5/00—Peptides containing up to four amino acids in a fully defined sequence; Derivatives thereof
    • C07K5/02—Peptides containing up to four amino acids in a fully defined sequence; Derivatives thereof containing at least one abnormal peptide link
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D295/00—Heterocyclic compounds containing polymethylene-imine rings with at least five ring members, 3-azabicyclo [3.2.2] nonane, piperazine, morpholine or thiomorpholine rings, having only hydrogen atoms directly attached to the ring carbon atoms
    • C07D295/16—Heterocyclic compounds containing polymethylene-imine rings with at least five ring members, 3-azabicyclo [3.2.2] nonane, piperazine, morpholine or thiomorpholine rings, having only hydrogen atoms directly attached to the ring carbon atoms acylated on ring nitrogen atoms
    • C07D295/18—Heterocyclic compounds containing polymethylene-imine rings with at least five ring members, 3-azabicyclo [3.2.2] nonane, piperazine, morpholine or thiomorpholine rings, having only hydrogen atoms directly attached to the ring carbon atoms acylated on ring nitrogen atoms by radicals derived from carboxylic acids, or sulfur or nitrogen analogues thereof
    • C07D295/182—Radicals derived from carboxylic acids
    • C07D295/185—Radicals derived from carboxylic acids from aliphatic carboxylic acids
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K38/00—Medicinal preparations containing peptides
    • A61K38/04—Peptides having up to 20 amino acids in a fully defined sequence; Derivatives thereof
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P31/00—Antiinfectives, i.e. antibiotics, antiseptics, chemotherapeutics
    • A61P31/12—Antivirals
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P31/00—Antiinfectives, i.e. antibiotics, antiseptics, chemotherapeutics
    • A61P31/12—Antivirals
    • A61P31/20—Antivirals for DNA viruses
    • A61P31/22—Antivirals for DNA viruses for herpes viruses
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C237/00—Carboxylic acid amides, the carbon skeleton of the acid part being further substituted by amino groups
    • C07C237/02—Carboxylic acid amides, the carbon skeleton of the acid part being further substituted by amino groups having the carbon atoms of the carboxamide groups bound to acyclic carbon atoms of the carbon skeleton
    • C07C237/22—Carboxylic acid amides, the carbon skeleton of the acid part being further substituted by amino groups having the carbon atoms of the carboxamide groups bound to acyclic carbon atoms of the carbon skeleton having nitrogen atoms of amino groups bound to the carbon skeleton of the acid part, further acylated
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C271/00—Derivatives of carbamic acids, i.e. compounds containing any of the groups, the nitrogen atom not being part of nitro or nitroso groups
    • C07C271/06—Esters of carbamic acids
    • C07C271/08—Esters of carbamic acids having oxygen atoms of carbamate groups bound to acyclic carbon atoms
    • C07C271/10—Esters of carbamic acids having oxygen atoms of carbamate groups bound to acyclic carbon atoms with the nitrogen atoms of the carbamate groups bound to hydrogen atoms or to acyclic carbon atoms
    • C07C271/22—Esters of carbamic acids having oxygen atoms of carbamate groups bound to acyclic carbon atoms with the nitrogen atoms of the carbamate groups bound to hydrogen atoms or to acyclic carbon atoms to carbon atoms of hydrocarbon radicals substituted by carboxyl groups
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07K—PEPTIDES
    • C07K5/00—Peptides containing up to four amino acids in a fully defined sequence; Derivatives thereof
    • C07K5/02—Peptides containing up to four amino acids in a fully defined sequence; Derivatives thereof containing at least one abnormal peptide link
    • C07K5/0207—Peptides containing up to four amino acids in a fully defined sequence; Derivatives thereof containing at least one abnormal peptide link containing the structure -NH-(X)4-C(=0), e.g. 'isosters', replacing two amino acids
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07K—PEPTIDES
    • C07K5/00—Peptides containing up to four amino acids in a fully defined sequence; Derivatives thereof
    • C07K5/04—Peptides containing up to four amino acids in a fully defined sequence; Derivatives thereof containing only normal peptide links
    • C07K5/06—Dipeptides
    • C07K5/06104—Dipeptides with the first amino acid being acidic
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C2601/00—Systems containing only non-condensed rings
    • C07C2601/06—Systems containing only non-condensed rings with a five-membered ring
    • C07C2601/08—Systems containing only non-condensed rings with a five-membered ring the ring being saturated
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C2601/00—Systems containing only non-condensed rings
    • C07C2601/12—Systems containing only non-condensed rings with a six-membered ring
    • C07C2601/14—The ring being saturated

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Proteomics, Peptides & Aminoacids (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Virology (AREA)
  • Genetics & Genomics (AREA)
  • Biophysics (AREA)
  • Biochemistry (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Communicable Diseases (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Oncology (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Gastroenterology & Hepatology (AREA)
  • Biotechnology (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Immunology (AREA)
  • Epidemiology (AREA)
  • Crystallography & Structural Chemistry (AREA)
  • Peptides Or Proteins (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)
  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Description

±ento vynález se týká peptidových derivátů, majících antivirové vlastnosti a způsobů použití těchto derivátů pro léčbu virových infekcí, specifičtěji se vynález týká peptidových derivátů (dále zde nazývaných peptidy), vykazujících aktivitu vůči herpes virům, farmaceutických prostředků, obsahujících tyto peptidy a způsobů použití peptidů k inhibici replikace herpes viru- a léčbě herpes infekcí’.
Dosavadní stav techniky
Herpes viry působí široký okruh infekcí u lidí a zvířat. Například herpes simplex viry, typy 1 a 2 (H3V-1 a HSV-2), jsou odpovědné za-emoci z nachlazení a genifcální léze; varicella zoster virus (VZV) působí neštovice a pásový opar a virus Epsten-Harrové (E3V) působí infekční mononukleosu.
^hern posledních dvou desetiletí byla třídě sloučenin známých jako purin a pyrimidin nukleosidové analogy věnována největší pozornost ve výzkumu nových terapeutických činidel pro léčbu herpes virus infekcí. Výsledkem je, že byly vyvinuty určité nukleosidové analogy jako antivirová činidla. Ňe juspěšně jší' je v současnosti acyklovir, který je činidlem, volby pro léčbu genitálních herpes simplex infekcí.
Přesto existuje prei určité významné výhody potřeba účinných, bezpečných terapeutických činidel pro léčbu herpes virových infekcí. Přehled současných terapeutických činidel viz M.C.Nahata, Antiviral Drugs.Pharmacokinetics, Asverse Effect and Therapeutic' Use, J.Pharm.Technol., 3»
100 (1987).
i
-2Předlože.ná přihláška popisuje skupinu peptidových derivátů, majících aktivitu proti herpes virům. Selektivní působení těchto peptidů proti herpes virům, spojené se značnou bezpečností', činí peptidy žádoucími činidly pro potlačování herpes infekcí.
Následující reference popisují peptidy nebo peptidové deriváty, které byly spojovány s antiherpes aktivitou;
3.M. Dutia a kol., Nátuře, 321, 439 (1986),
E.A.Cohen a kol., Nátuře, 321, 441 (1986),
J.H.Subak-Sharpe a kol., UK patentová přihláška 2185024, publikovaní 8.července 1987,
P.Gaudreair. a kol., J. 3iol.Uhem., 262, 12413(1987), E.A.Cohen. a kol., US patent 4795740, 3»leden 1989, R.Freidinger a kol., US patent 4814432, 21.března 1989,
V. M.Garskey a kol., US patent 4837304, 6.červenec 1989, R.Colonno a kol., US patent 4845195, 4»červenec 1989, P.^audreau a kol., J.^ed.Chem., 33, 723 (1990),
J.Adams a kol., evropská patentová přihláška 408973, publikovaná 23-ledna 1991,
P.L.Reaulieu a kol., evropská patentová přihláška 411332, publikovaná 6.února 1991,
J.Adams a kol., evropská patentová přihláška 411333, publikovaná 6.února 1991,
J.Adams a kol., evropská patentová přihláška 411334, publikovaná 6.února 1991,
R.L.Tolman a kol., evropská patentová přihláška 412595 publikované 13«února 1991,
W. T.Ashton a kol·., evropská patentová přihláška 438873 publikovaná 31.července 1991,
P.L.^eauiieu a kol., evropská patentová přihláška 461546, publikovaná 18.prosince 1991 a
-3P.Gaudreaix a kol., J.iiíed. ^hem., 35, 346 (1592).
Peptidy, které jsou uváděny v předchozích pracech mohou být od peptidů podle oředložené přihlášky cdiišsi charakteristickými strukturními a biologickými rozdíly.
rozoruhodnou strukturní charakteristikou, která odlišuje peptidy podle předloženého vynálezu od běžných peptidu je, že tyto obsahují ketoaethylenovou skupinu místo uvnitř umístěné amidoskupiny. Proto mohou být peptidy podle předloženého vynálezu považovány za ketomethyienové isostery.
Zkratky a použité symboly jsou definovány dále v popise předloženého vynálezu.
Podstata vvnálezu
Peptidy podle předloženého vynálezu mají obecný vzorec 1
A-3-D-CH2Cff/CH2C(0)R1/C(0)-NHCH/CR2(R3)C00H/C(0)-E (1) kde
A je fenyl(nízší)alkanoyl, fenyl(nižší)alkanoyl mor.osubstituovaný na aromatické části, nižším alkylem, amino, halogenem, hydroxy nebo nižší alkoxy; nižší alkanoyl disubstituovaný fenylem. nebo monosubstituovaný fenylem, kde monosubstituent je vybrán ze skupiny, zahrnující nižší alkyl, halogen, hydroxy a nižší alkoxy; nebo /fenyl(nižší) alkyl/aminokarbonyl; a B je N(CH^)-CHR^C(O), kde R^ je nižší alkyl; nebo
A a 3 tvoří společně nasycený nebo nenasycený alk.ylaminokarbon.yl vzorce R^-NH-C(O), kde R^ je (2-10C)-alk.yl, nižší cykloalkyl, 1-(nižší alkyl)-(nižší cykloalkyl), 1-4(2-propenyl)-3-butenyl, 1-methyl-1 - (2-propenyl)-3-butenyl nebo 1-ethyl-1-(2-propenyl)-3-butenyl;
je ΝΗ-ΟΚΗθΰ(Ο) kde R^ je nižší alkyl nebo nižší alkyl monosubstituovaný karboxy, hydroxy, merkapto nebo be.nzyloxy,
R^ je nižší alkyl, nižší cykloalkyl, 1-(nižší alkyl)-(nižší 7 8 7 cykloalkyl), nebo NR R , kde R je vodík nebo nižší alkyl p 7 p a R je nižší alkyl, nebo R'a R° spolu s dusíkovým atomem, ke kterému jsou připojeny tvočí p.yrrclidino, piperidino;, morfolino nebo 4-methylDiperazino,
3
R je vodík nebo nižší alkyl a R je nižší alkyl nebo
R je vodík a RJ je nižší alkenyl nebo fenyl-(1-4C)alkyl 2 3 nebo R a R spolu·s atomem uhlíku, ke kterému osou připojeny tvoří nižší' cykloalkyl a
E je NHR°, kde R' je (4-9C)alkyl; nižší cykloalkyl; nižší cykloalkyl monosubstituovaný nebo disubstituovaný nižším alkylem nebo (nižším alkylem)-(nižším cykloalkylem); nebo E je NHNid Qr11, kde β1θ je vodík nebo nižší alkyl a R^1 je (4-9C)alkyl; nebo E je NHCHtR12 )-Z., kde R12 je (4-9C)aikyl, nižší cykloalkyl nebo (nižší cykloalkyl)4nižší alkyl) a Z je CJ^OH·, C(O)OH, CÍOJNI^ nebo C(O)OR13, kde R1 3 je nižší alkyl, nebo jejich terapeuticky přijatelná sůl.
Výhodnou skupinu peptidů podle vynálezu tvoří sloučeniny vzorce 1, kde A je fenyl(nižší)alkanoyl(4-aminofenyl)-(nižší)-alkanoyl; (4-halogenfenyl)-(nižší)alkano.yl, (4-hydroxyfenyl)-(nižší)alkanoyl; /4-(nižšíalkoxy)f enyl/- (nižší )alkano.yl; nižší alkano.yl disubstituovaný fenylem, 4-halogenfenylem nebo 4-(nižšíůalkoxy)fenylemr nebo fenyl(nižší)alkylaminokarbonyl, a 3 je (N-Me)^al, (N-Me)He nebo (N-Me)Tbg, nebo A a B spolu tvoří nasycený nebo nenasycený alkylaminokarbonyl vzorce R^-NH-C(O)ř kde R^ má výše definovaný význam, D je aminokyselinový zbytek kyseliny (S)-2—amino-3-hydroxy-3-methylmáselné nebo (R)-2-amino-3-merkapto-3-methylmáselné nebo amino-5kyselinový zbytek vybraný z Val, Ile, Tbg a /;-EtNva, R je nižší alkyl, nižší cykloalkyl, 1-(nižší alkyl)-(nižší cykloalkyl), NMeo, NEt0, pyrrolidino nebo morfolino,
3 Q
R a R- mají výše definovaný vyznán·, a
V -O kde R je (4-9C)alkyl, nižší cykloalkyl, nižší cykloalkylmonosubstituovaný nebo disubstituovaný nižším alkylem, nebo (nižší alkyl)-(nižší cykloalkyl); nebo S je NHNR^R11, kde R1 θ je vodík, methyl nebo ethyl a R1 1 je (4-9C)alkyl nebo E je NHCE(R12)-Z, kde R12 je (4-9C)alkyl nebo (nižší cykloalkyl) methyl a Z má výše definovaný význam, nebo jejich terapeuticky přijatelná sůl.
Preferovanější skupinou peptidů jsou sloučeniny vzorce 1, kde A je fen.ylacetyl, fenylpropionyl, (4-aminof enyl )propionyl, (4-f luorfenyl )propion.yl, (4-hydroxyfenyl)propionyl, (4-methoxyfenyl)propionyl, 2-(fenylmethyl)
3-fenylpropionyl, 2-/(4-fluorfenyl)methyl/-3-(4-fluorfenyl)propionyl, 2-/(4-methoxyfenyl)methyl/-3-(4-methoxyfenyl)propionyl nebo benzylaminokarbonyl; 3 je (N-le)-Val nebo (N-ůíe)-Iie, D je Val, Ile nebo Tbg, R^ je 1-meth.ylethyl, 1 ,1-dimeth.yleth.yl, 1-methylprop.yl, 1 ,1-dimeth.ylpropyl, 2,2-dimethylpropyl, cyklobutyl, cyklopent.yl, cyklohexyl, 1-methylcykiopentyl, NMeo, NEto, pyrrolidino nebo 2 \ morfolino, R je vodík a R je methyl, ethyl, 1-methyleth.yl, 1,1-dimethylethyl, propyl, 2-propenyl nebo benzyl 2 7 a atom uhlíku nesoucí R a RJ má (R)-konfiguraci, nebo
3 2
R a Ir je každý nezávisle methyl nebo ethyl, nebo R a
R spolu s atomem uhlíku, ke kterému jscu připojeny tvoQ ří cyklobutyl, cyklopent.yl nebo cyklohexyl a E je NHR , kde R^ je 2-methyIprop.yl, 2,2-dimethylpropyl, 1(R),2,2trimethylpropyl, 1 ,1,2,2-tetramethylpropyl, 1 (R)-eth.yl-2,2-dimethylpropyl, 2-(R,S)-methylbutyl, 2,2-dimeth.ylbutyl, 3,3-dimethylbutyl, 1(R)ř2,2-trimethylbutyl, l(R)r
3,3-trimethylbut.yl, 2-ethylbutyl, 2,2-diethylbutyl, 2-eth.yl-1 (R)-methylbut.yl, 2-ethyl-2-methylbutyl, 1 (R)-ethyl-3,3-dimeth,ylbutyl, 2,2-dimethylpentyl, cis- nebo trans2-methylcyklohex.yl, 2,2-dimethylcyklohexyl nebo cyklohe-6xylmeth.yl, nebo E je NHNR1 °R] 1 , kde R10 je vodík, metiiyl nebo ethyl a R1 1 je 1 ,1-dimethylethyl nebo E je NHCH(R12)-Z, kde atom uhlíku nesoucí R12 má (S)-konfi^uract, R12 je 1 ,1 -dimethylethyl, 1-metbylpropyl, 2-nethyipropyi, 2,2-dimethylprop.yl nebo cyklohexylmethyl a Z je CH-GH, G(O)OE,
C(O)nebo C(O)OR^, kde R^ je methyl, ethyl nebo propyl, nebo jejich terapeuticky přijatelné soli.
Další preferovanější skupinu peptidů vzorce 1 představují ty, kde A a $ spolu tvoří nasycený nebo nenasycený alkylaminokarbony1 vybraný ze skupiny, zahrnující but.ylaminokar bonyl, 1-methylethylaminokarbonyl, 1-methylpropylaminokarbonyl, 1-ethylprcpylaminokarbonyl, 1,1—di— methyl but.ylaminokar bonyl, 1-ethylbutylaminokarbonyl, 1-propylbutylaminokarbonyl, 1-ethylpeitylaminokarbonyl, 1-but.ylpentylaminokarbonyl, 2-ethylbutylaminokarbonyl, 2-ethylpentylaminokarbonyl, 1-methyl-1-propylbutylaminokarbonyi,
-ethyl-] -prop.ylbutylaminokarbonyl, 1,1 -ďipropylbutylaminokarbonyl, (1-propylcyklopentyl)aminokarbonyl, (1-propylcyklohexyl)aminokarbonyl, 1 -(2-propenyl)-3-butenylaminokarbonyl, 1-methyl-1-(2-propenyl)-3-butenylaminokarbonyl, a 1-ethyl-1-(2-oropen.yl)-2-butenylaminokarbo1 2-3 nyl a D, R , R -, R a E mají význam i efinovaný v posledně uváděném případě, nebo jejich terapeuticky přijatelné soli.
^ejpreferovanější skupinu peptidů představovaných vzorcem 1 tvoří ty, kde A je f en.ylpropi onyl, 2-^fenylmeth.yl)-3-fenylpropionyl nebo benzylaminokarbonyl, 3 je (N-Je)Val, D je Tbg, R^ je 1-methylethyl, 1 ,1-dimethylethyl,
1-methylpropyl, 1,1-dimethylpropyl, 2,2-imethylpropyl,
c.yklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl nebo '-methylcyklo2 3 pent.yl, R je vodík a R je methyl, ethyl, 1-methylethyl,
3 propyl nebo benzyl a uhlíkový atom nesoucí R a R má 2 3 (R)-konfiguraci nebo R a R je každý nezávisle methyl nebo ethyl, nebo R2 a spolu s atomem uhlíku, ke kterému
-7jsou připojeny tvoří cvklobutyl, cyklopentvl nebo cykiohexyl a E je NHR^, kde R^ je 2,2-dimethylpropvl, l(R)r2,2-trimethylpropyl, 1(R)-ethyl-2,2-dimethylpropyl, 2,2-dimethylbutyl nebo 1 (R)-ethyl-3,3-dimethyibutyl nebo Ξ je NHCHíR1)-i, kde atom uhlíku nesoucí R'2 má (3)-konfiguraci, R12 je 2,2-dimeth.ylpropyl a Z je CH^OH, C(O)CH, C(O)NH2 nebo C(O)OR^, kde je methyl, ethyl nebo propyl, nebo jejich terapeuticky přijatelná sůl.
ualší nejvýhodnější skupinu peptidů obecného vzorce 1 tvoří ty, kde A a 3 spolu tvoří nasycený nebo nenasycený alkylaminckarbonyl, vybraný ze skupiny, zahrnující
-ethylprop.ylaaiinokarbonyl, 1-ethylbutylaminokarbonyl,
-propylbutylaminokarbony1, 2-ethylpentylaainokarbonyl,
-methyl-1-propylbutylaminokarbonyl, 1-ethyl-1-propylaminokarbonyl, 1,1-dipropylbutylaminokarbonyl, (1-propylcyklopentyl)aminokarbonyl, 1-(2-propenyl)-3-butenylaminokarbonyl a 1-ethyl-l-(2-propenyl)-3-butenylaminokarbonvl a D, R , R , a a E mají význam uvedený v posledním případě, nebo jejich terapeuticky přijatelné soleV rozsahu předloženého vynálezu je zahrnut farmaceutický přípravek, obsahující antiherpes virově účinné množství peptidu vzorce 1 nebo jeho terapeuticky přijatelné soli a farmaceuticky nebo veterinárně přijatelný nosič.
Do rozsahu předloženého vynálezu také spadá kosmetický prostředek, obsahující peptid vzorce 1 nebo jeho terapeuticky přijatelnou sůl a fyziologicky přijatelný nosič vhodný pro topické podání.
Důležitý aspekt předloženého vynálezu představuje metoda léčby herpes virové- infekce podáním savci antiherpes účinného množství peptidu vzorce 1 nebo jeho terapeuticky přijatelné soli.
-8Lalší důležitý aspekt zahrnuje způsob inhibice replikace herpes viru kontaktem viru s herpen. virovou ribonukleotidovou reduktásu inhibujícím množstvím peptidu vzorce 1 nebo jeho terapeuticky přijatelnou solí.
«Ještě další aspekt vynálezu zahrnuje metodu léčby herpes virové infekce u savců tak, že se těmto podá antiherpes účinné množství kombinace peptidu vzorce 1 nebo jeho terapeuticky přijatelné soli a antivirového nukleosidového analogu, farmaceutický přípravek, obsahující kombinaci, je také v rozsahu předloženého vynálezu.
Dále jsou posány způsoby přípravy peptidč obecného vzorce 1.
Alternativně lze sloučeniny vzorce 1 vyjádřit jako
R3
Výraz zbytek s odkazem na aminokyselinu nebo aminokyselinový derivát znamená radikál odvozený od odpovídající / -aminokyseliny eliminací hydroxylu karboxylové skupiny a jednoho vodíku -aminoskupiny.
-9Obecně jsou zde používané zkratky pro označení aminokyselin a chránících skupím zaleženy na doporučeních IUPAC-IU3 íomise pro biochemickou nomenklaturu, viz European Journal of 3iochemistry 138,9 (1984). například 7al, Ile, Asp a Leu představují zbytky L-valinu, L-isoleucinu, kyseliny L-aspartové a L-leucinu.
Asymetrické uhlíkové atomy umístěné v základní lineární ose (tj. řetězci) peptidu vzorce 1, s výjimkou termináiních skupin A a Z (z E), ale zahrnující uhlíkový atom, nesoucí. R12, když. 3 je NHCff(R1 2 )-Z jak je zde definován, mají S konfiguraci. Výjimky se však objevují u uhlíkového atomu, nesoucího postranní řetězec, kde R^ je nižší alkyl, nižší cvkloalkyl nebo 1-(nižší alkyl)-(nižší cykloalkyl), a u atomu uhlíku, nesoucího
2-merkaptoalk.yiový postranní řetězec v případě, že R^ v D je posledně uvedený postranní řetězec. V posledních dvau uvedených výjimkách mají atomy uhlíku R konfiguraci.
Asymetrické atomy uhlíku v postranním řetězci aminokyselinového nebo odvozeného aminokyselinového zbytku v terminální skupině A a v terminální skupině Ξ jestliže E znamená NHR , j.ak je zde definováno,, mohou mít S nebo R konfiguraci.
Symboly Me”, Et, Pe' a 3u” představují alkylové radikály methyl, ethyl, prop.yl a butyl.
Symboly ?MeEt2C a EtP^C, například, představují radikály 1-ethyl-1-methylpropyl a 1-ethyl-1-propylbutyl.
Symbol Tbg představuje aminokyselinový zbytek kyseliny (S)-2-amino-3,j-dimethylbutanové. Symbol Gpg představuje aminokyselinový zbytek kyseliny (S)-\-amino cyklopentanoctové. Symbol .^MeLeu představuje aminokyselinový zbytek kyseliny (S)-2-amino-4,4-dimethylpentanové
-10Symbol yMeLeucinol představuje (S)-2-amino-4,4-dimeth.ylpentanol s jedním, vodíkem odstraněným z / -aminoskupiny. Symbol ’’ Λ-StNva” představuje aminokyselinový zbytek i
kyseliny (3)-2-amino-3-ethylpentanové.
Ostatní zde použité symboly jsou: (M-^e)Val pro zbytek kyseliny (S)-3-methyl-2-(methvlamino)-butanové, (N-^Ie)1le pro zbytek kyseliny (S)-3-methyl-2-'methvlamino )pentanové; (N-Me)Tbg pro zbytek kyseliny (3)-2-(methylamino)-3,3-dimethylbutanové; Asp(cy3u) pro zbytek kyseliny (S)--araino-1-karboxycyklobutanoctové ý AspCcyFn.) pro zbytek kyseliny (S)- <-amino-1 -karbox.ycyklopentan.octovéj. Asp/(R)-Ále/ pro zbytek kyseliny 3- (R)-methyl-L-aspartové (tj. /S-(Rx,S*)/-2-amino-3-fcethylbutandiové kyseliny), Asp/(R)-Pr/ pro zbytek kyseliny 3-(R)-propyl-Laspartové (tj. kyseliny /3-(RH,3x)/—2-amino-3-propylbutandiové) a Asp/(R)-allyl/ pro zbytek kyseliny 3-(R)-allyLL-aspartové kyseliny (tj. /S-(R*,3*)/-2-amino-3-(2-propenyl)butandiové).
Výraz halogen jak je zde použit znamená halogenový radikál vybraný z bromu, chlor®, fluoru nebo jodu.
Výraz (2-10C)alkyl jak je zde použit znamená přímý nebo rozvětvený alkylový řetězec.·, obsahující od dvou do deseti atomů uhlíku a zahrnuje ethyl, butyl, 1-methylpropyl, 1 -eth.ylpropyl, 1-propylbutyl, 2-propylpent.yl a podobně.
Výraz (4-9C)alkyl jak je zde použit znamená přímé a rozvětvené alkylové radikály, obsahující od čtyř do devíti uhlíkových atomů a zahrnující například, 1-methylpropylř 2-methylpropyl, 2,2-dimethylpropyl, 1 ,2,2-trimethylprop.yl,
3,3-dimethylbutyl, 1-ethyl-2,2-dimethylbutyl a 4,4-dimeth.ylpentyl.
-11 Výraz nižší alkyl jak je zde použit buč samotný nebo v kombinaci s jiným' radikálem, znamená přímé alkylové radikály, obsahující jeden až šest atomů uhlíku a obsahující tri až šest ato ethyl, propyl, butyl, hexyi , 2-methylpropyl a 1,1-dirozvětvené alkyiové radikály, mú uhlíku a zahrnuje methyl,
1-methylethyl, 1-methylpropyl methylethyl.
Výraz 1-(nižší alkyl)-(nižší cykloalkyl) jak je zde použit, znamená nižší cykloalkylový radikál, nesoucí nižší alkylový substituent v poloze 1, například 1-ethylcyklopropyl, 1-propylcyklopentyl a 1-propylc.yklohexyl.
Výraz nižší cykloalkyl jak je zde použit, buč samotný nebo v kombinaci' s jiným radikálem, znamená nasycený cyklický radikál, obsahující od tří do šesti atomů uhlíku a zahrnující cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl a cyklohexyl.
Výraz nižší alkenyl( jak je zde použit znamená alkylové radikály s přímým řetězcem, obsahující dva až šest atomů uhlíku a alkenylové radikály s rozvětveným řetězcem, obsahující tři až šest atomů uhlíku a zahrnující vinyl, 1-propenyl, 2-propenyl, 1-methylethenyl, 2-methyl-1-propenyl, 2-methyl-2-propenyl a 2-butenyl.
Výraz nižší alkoxy jak je zde použit znamená alkoxylové radikály s přímým řetězcem, obsahující jeden až čtyři atomy uhlíku a alkoxyradikély s rozvětveným řetězcem, obsahující tři až čtyři atomy uhlíku a zahrnující methox.y, ethoxy, propox.y, 1-methylethoxy, butoxy a 1 ,1-dimethylethoxy. Poslední uvedený radikál je obecně znám jako terč.butoxy.
-12Výraz fenyl-(1-4C)alkyl jak je zde použit znamená fenylalkylové radikály, kde jejich alkylová část je alkyl s přímým nebo rozvětveným řetězcem, obsahující jeden až čtyři atomy uhlíku a zahrnující benzyl, 2-fenylethyl, 3fenylpropyl, 2-methyl-2=fenylethyl /?hCK(CE-)CH2/, 1ethyl-2-fenylethyl /PhCH^CH(C?H_)/ a podooně.
Výtaz nižší alkanoyl jak je zde použit, buď samotný nebo v kombinaci s jiným radikálem, znamená 1-oxoalkyíový radikál, kde 1-oxoalkylová část je 1-oxoalkyl s přímým nebo rozvětveným řetězcem, obsahující cd dvou do šesti atomů uhlíku, například acetyl, propionyl (1-oxopropyl) a 1-oxc-5-methylhexyl.
Výraz farmaceuticky přijatelný nosič nebo veterinárně přijatelný nosič jak je zde použit, znamená netoxickď, obecně inertní vehikulum pro aktivní složku, který škodlivě nepůsobí na složku.
Výraz fyziologicky přijatelný nosič jak je zde použit znamená přijatelné kosmetické vehikulum j-*dná nebo více netoxických přísad, které nereaguje s nebo neredukuje účinnost zde obsažené aktivní složky.
^ýraz veterinárně přijatelný nosič jak je zde použit znamená fyziologicky přijatelné vehikulum pro podání lékové substance domácím zvířatům, obsahující jednu nebo více netoxických farmaceuticky přijatelných přísad, které nereagují s lékovou substancí nebo neredukují její účinnost.
Výraz účinné množství znamená předem stanovené antivirové množství antivirového činidla, tj. množství činidla, dostačující pro to, aby bylo účinné proti virovým organismům in vivo.
-13Týraz kopulační činidlo jak je zde použit označuje činidlo schopné účinně dehydratačně kopulovat aminokyselinovou nebo peptidovcu volnou karboxyskupinu s volnou aninoskupinou jiné aminokyseliny nebo peptidu za vzniku amidové vazby mezi reaktanty. -Podobně taková činidla mohou ovlivňovat kopulaci kyseliny a alkoholu za vzniku odpovídajících esterů.Činidla promotují nebo usnadňují dehydratační kopulaci aktivací karboxyskupiny. Popisy takových kopulačních činidel a aktivovaných skupin jsou zahrnuty v obecných učebnicích peptidové chemie, například E.Schroder a K.L.Lílbke, The reptides, vol.1, Academie Press, New York·, N.Y., 1965, str. 2-128 a K.D.Kopple, Peptides and amin o acids, W. A.-Benjamin, lne., New York, N.Y., 1966, str. 33-51. Příklady kopulačních činidel jsou difenylfosforylazid, 1,1 #-karbon.yldimidazol, dicyklohexylkarbodiimid, N-hydroxysukcinimiď nebo 1-hydroxybenzotriazol za přítomnosti cyklohexylkarbodiimidu. ýelmi praktickým a vhodným kopulačním činidlem je (benzotriazol-1-yloxy) tris(diaethylamino)-fosfoniumhexafluorofósfát, popsaný 3.Castrema kol., Tetrahedron Letters,
1219 (1975), viz také D.Hudson, J.Org.ďhem., 53, 617 (1988), bua samotný nebo za přítomnosti 1-hydroxybenzotriazolu.
Ještě dalším velmi praktickým a vhodným kopulačním činidlem je komerčně dostupný 2-(1K-benzotriazol-1-yl)-N,
N,N',N *-tetraměthyluroniumtetrafluoroborát.
Způsob
Peptidy obecného vzorce 1 mohou být připraveny způsoby, které zahrnují metody běžně používané v syntéze peptidů jako je klasická kopulace v roztoku aminokyselinových zbytků a/nebo peptidových fragmentů- Takové metody jsou popsány například E.Schrdderem a K. Lílbkem, citováno výše, v sérii učebnic, The ^eptides: Analysis, Synthesis, .Biology, E.Gross a kol., Ejs., Academie Press,
-14New York. N.Y., 1979-1967, vol.1 až 8 a J.4.Stewartem a J.D. Yuongem v Solid Phase Peptide Synthesis, 2.vyd. Pierce Chem.Co., Rockforď, IL, USA, 1984.
Běžným rysem výše uvedených postupů pro syntézu peptidů je ochrana reaktivních skupin ve vedlejších řetězcích různých aminokyselinových zbytků nebo odvozených aminokyselinových zbytků (nebo, je-li to žádoucí, nepeptidických fragmentů peptidů? se vhodnými chránícími skuv pinami, které budou zabraňovat chemické reakci., aby se na takovém místě objevila, až do odstranění chránící skupiny. Také je obvyklá ochrana A -aminokyseliny nebo aminokyseliny nebo fragmentu, jestliže tento subjekt rea uje na karboxyskupině s následujícím selektivním odstraněním -aminochránící skupiny a umožnění, aby následující reakce proběhla právě na tomto místě. Dalším běžným rysem je počáteční ochrana C-terminálního karboxylu aminokyselinového zbytku nebo peptidového fragmentu, je-li přítomen, který zastává C-terminélní funkci peptidů, vhodnou chránící skupinou, která bude chránit před chemickou reakcí, objevující se na tomto místě až do odstranění chránící skupiny po provedení požadované sestavy peptidové sekvence. '
Klíčovým meziproduktem pro peptid vzorce 1 je meziprodukt vzorce 2
W-D-CH^H/CHgCÍO^/CtO^H (2) kde W je <X. -aminochránící skupina, např. terč.butyloxykarbonyl ( 3oc ), benz.yloxykarbonyl (Z) nebo fluoren-9-ylmethoxykarbonyl (Fmoc) a D a mají zde definovaný výz-15nam. Sloučenina může být připravena Michaelovou adicí allyl esteru vzorce /V-D-GH^G(O)OCH~CH=CíL- na fumaroylový derivát vzorce (nižší alkyl)-OG(O)GK=CHC(O)R za vzniku Michaelova aduktu vzorce W-D-CH/C(O)OCE.CH=CH~/CH/CH.C(O)R1 /z z z
-G(0)0-(nižší alkvl/.
Potom se provede zpracování poslední uvedené sloučeniny s tetrakistrifenylfosfinpalladiem a trifsnyifosfinem za přítomnosti pyrrolidinu podle metody R.Béziela, Tetrahedron Letters, 28, 4371 (1971), za uskutečnění hydrol.ýzy a následné dekarboxylace allylesteru poskytne odpovídající alkylester. jako klíčový meziprodukt. Kydrolýzou této poslední uvedené sloučeniny za přítomnosti báze, např. hydroxidu sodného nebo hydroxidu lithného se získá klíčový meziprodukt jako diastereoisomerní směs.
Alternativně může být klíčový meziprodukt vzorce 2, kde '.V a D mají definovaný význam v posledním případě a R1 je Nr7r% kde R? a R^ je každý nižší alkyl nebo R? a R spolu s dusíkovým atomem, ke kterému jsou připojeny tvoří pyrrolidino, piperidino, morfolino nebo 4-methylpiperazino, připraven následovně:Dříve uvedený allylester vzorce W- D-CH^C(OJOCÍ^CH-Ci^» kde W a D mají zde uvedený význam, reaguje podle podmínek Michaelovy reakce s fumaroylovým. derivátem vzorce 3zl0C(0)CH=CHC(0)03zl/(E)2-butediová kyselina - dibenzylester/ za vzniku odpovídajícího Michaelova aduktu vzorce W-D-(RS)-CH/Cff/C(0)03zl/· Cí^C(O)O3zl/C(O)-OCH2CH=CH2. Zpracování posledně uvedeného aduktu s tetrakistrifenylfosfinpalladiem a trifenylfosfinem za přítomnosti pyrrolidinu (Léziel, vide supra) poskytne odpovídající dibenzylester vzorce
W-D-CH2-(R,S)-CH/CH2 c(0)03zl/C(0)03zl. Následující hydrogenolýzou za přítomnosti hydroxidu palladia na uhlí se získá odpovídající dikarbox.ylová kyselina, která je transformována na odpovídající anhydrid zahříváním s
-16přeb.ytkem acetanhydridu. Reakce anhydridu se vhodným sekundárním aminem za přítomnosti pyridinu se získá směs regioiscmerů s převahou požadovaného isomeru vzorce
W->CH2-(3S)-CH/CI?2C(0)NH7R8/C(0)-0K, kde W,D a NR7R8 mají zde definovaný význam. Poslední produkt se převede na svůj benzylester a výsledná směs regioiscmerů se rozdělí vysokotlakovou kapalinovou chromatografií za získání požadovaného isomeru jako hlavního produktu.
Následná hydrogenace posledního produktu za přítomnosti hydroxidu palladia na uhlí poskytne klíčový meziprodukt vzorce 2, kde W a D mají zde definovaný význam a R^ je 7 8
NR R jak je zde definován.
^becně může být peptid vzorce 1 připraven postupnou kopulací v pořadí sekvence peptidu, vhodné aminokyseliny nebo odvozených aminokyselinových zbytků a nepeptidických fragmentů peptidu (jako jsou klíčové meziprodukty), které jsou, je-li to žádoucí vhodně chráněny, a odstranění všech chránících skupin, jsou-li přítomny, při kompletnístupňovité kopulaci, za získání peptidu vzorce 1 . Podrobněji jsou procesy ilustrovány v následujících příkladech.
Peptid vzorce 1 podle předloženého vynálezu může být získán ve formě tetrapeuticky přijatelné soli. Například jestliže jednotlivý peptid má zbytky s funkcemi jako bází, jsou příklady takových solí báze soli s organickými kyselinami, např. octovou, mléčnou, jantarovou, methansulfonovou nebo p-toluensulfonovou kyselinou, jakož i polymerními kyselinami jako je tanin nebo karboxymeth.ylceluloza a také soli s anorganickými kyselinami jako jsou kyseliny halogenovodíkové, např. kyselina chlorovodíková nebo kyselina sírová, nebo kyselina fosforečná. Je-li to žádoucí převede se jednotlivá adiční sůl s kyselinou: na jinou adiční sůl s kyselinou, jako je netoxická, far17maceuticky přijatelná sůl, zpracováním se vhodnou iontovýměnnou způsobem popsaným R.A.3oissonasem a kol.,
Helv.Ohia.Acta, 43, 1849 (1960).
případě, že jednotlivý peptid má jednu nebo více volných karboxyskupin, příklady takových solí karboxyskupiny jsou ty , které jsou vytvořeny s kationty sodíku, draslíku nebo vápníku, nebo s organickými bázemi, například, triethylaminem nebo N-methylmorfolinem.
Antiherpes aktivita
Antivirová aktivita peptidů vzorce 1 může být demonstrována biochemickými, mikrobiologickými a biologickými postupy, představujícími inhibiční účinek sloučenin na replikaci herpes simplex virů, typů 1 a 2 (HS7-1 a HS7-2) a jiných herpes virů, například varicella zoster virus (7Z7) a viru Epstein-Barrové (E37)>
dá-le uvedených příkladech je inhibiční efekt na herpes ribonukleotidovou reduktázu uveden na příkladech peptidů vzorce 1. Je pozoruhodné, že v souvislosti s. touto specifickou inhibici herpes ribonukleotid reduktásy, je relativně minimální nebo nepřítomný takový účinek peptidů na celulární ribonukleotid reduktásuvou aktivitu požadovanou pro normální buněčnou replikaci.
Způsob pro demonstraci inhibujícího účinku peptidů vzorce 1 na virovou replikaci je technika buněčné kultury viz například T.Spector a kol., Proč.Nati.Acad.Sci.USA, 82, 4254 (198?).
Terapeutický účinek peptidů může být demonstrován na laboratorních zvířatech, například za použití pokusu na bázi myšího modelu herpes simplex virem indukované oční choroby pro antivirový test léčiva, popsaném C.R.3randtem a kol., J.7irol.Meth., 36, 209 (1992).
-18Jestliže se peptid podle vynálezu nebo jedna z jeho terapeuticky účinných solí použije jako antivirové činidlo, podává se topicky nebo systémově teplokrevným živočichům, např. lidem,'vepřům nebo koním, ve vehikulu, o os ar. a jeden nebo více farmaceuticky přijatelných nosičů, jejichž podíl j'e determinován rozpustností a chemickým charakterem peptidu, zvoleným způsobem podání a standardní biologickou praxí. Pro topické podání' může být peptid formulován ve farmaceuticky přijatelných vehikulech, obsahujících 0,1 až 5 procent, výhodně 0,5 až 2 procenta, aktivního činidla.. Takové přípravky mohou být ve formě roztoku, krému nebo lotionu.
Pro systémové podání je peptid vzorce 1 podáván buc intravenoznš, subkutánně nebo intramuskulárně injekcí, v směsích s farmaceuticky přijatelnými vehikuly nebo nosiči. Pro injekční podání je preferováno použití peptidu v roztoku ve sterilním vodném vehikulu, který může taká obsahovat jiné složky jako jsou pufry nebo ochranné látky jakož i' dostačující množství farmaceuticky přijatelných solí nebo glukózy pro připravení isotonického roztoku·.
Vhodná vehikula nebo nosiče pro výše uvedené přípravky jsou popsány ve standardních farmaceutických učebnicích, např. v Remington*s Pharmaceutical Sciences'ř, I8.vvd., Uack Publishing Gompan.y, Easton, Penn., 1990.
Dávka peptidu se bude měnit s formou podání a jednotlivým zvoleným činidlem. Dále se bude měnit podle jednotlivého ošetřovaného hostitele. Obecně se ošetření započne s malými dávkami až do optimálního účinku za okolních podmínek. Obecně je nejvíce žádoucí podávat peptid v takové hladině koncentrace, která bude působit antivirově aniž by vyvolávala jakékoliv škodlivé nebo nežádoucí vedlejší účinky.
-19U topické aplikace se peptid podává na kůži ve vhodném topickém přícravku na infikovanou plochu těla, např. kůži nebo část orální nebo genitální dutiny, v množství dostačujícím k pokrytí' infikované plochy. Ošetření by mělo být opakováno například každé čtyři až šest hodin dokud se léze neuzdraví.
U systémového podání se peptid vzorce 1 podává v 10 /Ug až 500 /Ug na kilogram tělesné hmotnosti na den i když se budou objevovat výše uvedené variace. Nicmé.n hladina dávky je taková, že je v rozmezí od asi 10 yug do asi 200 /ug na kilogram tělesné a je nejpoužívanějš pro dosažení- účinných výsledků.
vce
Jiný aspekt tohoto vynálezu zahrnuje kosmetický přípravek, obsahující herpes virově prof.ylaktické množství peptidu vzorce 1 nebo jeho terapeuticky přijatelné soli, spolu s fyziologicky přijatelným kosmetickým nosičem. Další složky například změkčovadla kůže, mohou být zahrnuty do přípravku. Kosmetický přípravek podle tohoto vynálezu se používá profylakticky pro zabránění proniknutí herpetických lézí kůží. Přípravek může být aplikován v noci na citlivé plochy kůže. ubecně obsahuje kosmetický přípravek méně peptidu, než odpovídající farmaceutické přípravky pro topickou aplikaci► Výhodný rozsah množství peptidu v kosmetickém přípravku je 0,01 až 0,2 procenta hmotnostní.
I když zde popsané přípravky jsou označovány jako účinná a relativně bezpečná léčiva pro ošetření herpes virových infekcí, je také možno současné podání těchto přípravků s jinými antivirovými medikacemi nebo činidly pro získání zlepšených výsledků.. Takové jiné antivirové medikace nebo činidla zahrnují antivirové nukleosidy, na-20příklad acyklovir a antivirová povrchově aktivní činidla nabo antivirové interferony jako jsou popsány S.S.Ascuiaiem a F.Rappem v US patentu 4507281, 26.března 1985·
Specifičtěji pokud jde o léčbu herpes virových infekcí současným podáním bylo zjištěno, že antiherpes aktivita antivirových nukleosidových analogů může být synergicky zvýšena, bez průvodního zvýšení toxických účinků, jejich kombinací s peptidem vzorce 1. V souladu s tím je zde poskytnut farmaceutický přípravek pro léčbu herpes infekcí u savců, obsahující farmaceuticky nebo veterinárně přijatelný nosič a účinné množství kombinace antivirového nukleosidového analogu nebo jeho terapeuticky přijatelná soli a ribonukleotid reduktásu inhibujícího peDtidu vzorce 1 nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli.
Je zde také poskytnuta metoda léčby heroes virových infekcí u savců. Metoda zahrnuje podání savci antiherpes virově účinného množství kombinace sloučeniny vzorce 1 nebo jeho terapeuticky přijatelné soli a antivirového nukleosidového analogu nebo jeho terapeuticky přijatelné soli.
-antivirově účinný nukleosidový analog použitý v kombinaci je teh, který je enzymaticky konvertibilní (in vivo) na inhibitor DNA polymerasy a/nebo alternativní substrát pro herpes DNA polymerasu. Antivirový nukleosidový analog může být vybrán ze známých nukleosidových analogů. Preferované nukleosidové analogy podle vynálezu zahrnují acyklovir a jeho analogy, například sloučeniny vzorce 2
-21(2 )
CH2OCH2CH2OH kde R je vodík, hyčroxy nebo amino, nebo jejich terapeuticky přijatelná sůl. (Vzorec 2, kde R'4 je hydr xy představuje acyklovir).
o—
Jiné preferované antivirové nukleosidové analogy pro použití podle předloženého vynálezu zahrnují vidarabin, idoxuridin, trifluridin, ganciclovir, edoxidun, brovavir, fiacitabin, penciclovir, famciclovir a rociclovir.
Výraz synergický účinek jak je použit ve vztahu k antivirové nebe antiherpes aktivitě výše definované kombinace nukleosidového analoga a peptidu vzorce 1 znamená antivirový nebo antiherpes účinek, který je větší než předpokládaný aditivní účinek dvou individuálních složek v kombinaci.
Při použití kombinace podle vynálezu pro léčbu herpes infekcí s.e kombinace podává teplokravným živočichům, např. lidem, vepřům nebo koním, ve vehikulu, obsahujícím jeden nebo více farmaceuticky přijatelných nosičů, jejichž poměr je dán rozpustností s chemickým charakterem nukleosidového analogu a peptidu vzorce 1, zvolenou cestou podání , standardní biologickou praxí a relativními množstvími dvou aktivních složek pro poskytnutí synergického antivirového účinku. Výhodně se kombinace podává topicky. Například dvě aktivní činidla (tj, antivirový nukleosidový analog a peptid vzorce 1, nebo jejich terapeuticky přijatelné sole) mohou být formulovány ve formě roztoků,
-22emulzí, krémů nebo lotionů ve farmaceuticky přijatelných vehikulech. Takové přípravky mohou obsahovat 0,01 až 1,0 hmotn. procent nukleosidového analoga neoo jeho terapeuticky přijatelné soli a asi 0,05 až 1 procento hmotnostní peptidu vzorce 1 nebo jeho terapeuticky přijatelné soli.
každém případě jsou dvě aktivní činidla přítomna ve farmaceutickém přípravku v množstvích poskytujících synergický antiherpes účinek.
Následující příklad/ ilustrují dále vynález. Teploty jsou udávány ve stupních Celsia. Procenta nebo poměry roztoků jsou vyjádřeny v poměru obej k objemu pokud není uvedeno jinak. Nukleární magnetická rezonanční spektra byla zaznamenána na 3ruker 200 MHz nebo 400 MHz. spektrometru (400 MHz spektrum je zaznamenáno v preambuli), ohmické posuny (p ) jsou uváděny v parts per million. Použi té zkratky v příkladech znamenají 3oc: terč.butyloxykarbonyl, 3u: butyl, 3zl: benzyl, DMF: dimethylforaamid, Et: ethyl, EtOH: ethanol, EtOAc: eihylacetát, Et£O: diethylether, Me í methyl, MeOH: methanol, Pr: propyl, TLC: chromatografie na tenké vrstvě, THE: tetrahydrofuran.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1
Obecný postup pro kopulační reakce (Viz také R.Knorr a kol., Tetrahedron Letters, 30, 1927 (1989)).
-23První reaktant tj. volný amin (nebo jeho hvdrochloridová s’l) se rozpustí v CH^Gl^ nebo v acetonitrilu a roztok se ochladí na 4 a. ?0 dusíkovou atmosférou se k míchanému roztoku přidají čtyři ekvivalenty N-methylmorfolinu. Po 20 min se přidá jeden ekvivalent druhého reaktantu, tj. volné karboxylové kyseliny a 1,05 ekvivalentu kopulačního činidla. (Praktickými a účinnými kopuiačními činidly pro tyto účely jsou (benzotriazol-1yioxy)tris- (dimethyiamino)fosfonium-hexafluorofosfát nebo výhodně 2- (1 H-benzotrinzol-1-yl)-N,N,N'-jN'-tetraaethyiuronium-tetraflucrooorát). ^eakce se sleduje TLC. Po ukončení reakce se CP^C^ (nebo acetonitril) odpaří za sníženého tlaku. Zbytek se rozpustí v StOAc. Roztok se postupně promyje 1’T vodnou kyselinou citrónovou, 10¾ vodným uhličitanem sodným a solankou. Organická fáze se suší (síran hořečnatý), filtruje a zahustí se dosucha za sníženého tlaku. Zbytek se čistí na silikagelu (SiOg) podle Stillovy techniky rychlo chromatografie (W.C.Still a kol., ď.Org.Chem., 43, 2923 (1978)).
Příklad 2
Příprava meziproduktu H-Asp(cyPn)(3zl)-NH-(S)-CH(CH2CMe^)-CI^OSzl
a) Kyselina (S)-<Á-azido-1-/(fenylmethox3a)karbonyl/cyklopentanová: Tato sloučenina se připraví ze 2-oxospiro/4.4/nonan-1,3-dionu popsaného M.N.Aboul-Eneinem a kol., Pharm. Acta Helv. 55, 50 (1980) podle metody asymetrické azidace využívající Evanova pomocné činidlo (viz D.A. Evans a kol·., ď.Amer.Chem.Soc., 1 12, 401 1 (1 990).
Explicitněji se 1,6M hexanový roztok butyllithia (469 ml , 750 mmol) přidá po kapkách pod argonovou atmosférou
-24k roztoku chirální pomocné látky, 4 (S)-(1-methyleth.yl)-2oxazolidinonu, /96,8 g, 750 mmol, popsán L.N.Pridgenem a J.Prolení, J.Org.Chem., 54, 3231 (1989)/ v suchém THF při -40°. Směs se míchá při -40° 30 min a potem se ochladí na -78 . X ochlazené směsi se přikape oxospiro/4·4/ncnan-1,3-dion. Směs se pak míchá při 0° 1 h. Potom se ke směsi přidá 20% (hmotn./obj.) vodný roztok kyseliny citrónové (600 ml). Organická fáze se oddělí a vodná fáze se extrahuje EtOAc. Spojené organické fáze se promyjí solankou, suší síranem hořečnatým a zahustí se za sníženého tlaku. Získá se 3-/2-(1-karboxycyklopentyl)-1oxoethyl)/-4(3)-(1 -methylethy.1 )-2-oxazolidinon jako růžová pevná látka (300 g).
Aato pevná látka (asi 750 mmol) se rozpustí v acetonitrilu (1 1). X roztoku se přidá benzylbromid (128,3 g 89,2 ml, 750 mmol) a 1,8-diazabicyklo/5.4.0/-undec-7-en (114 g, 112 ml, 750 mmol). Směs se míchá pod argonem 16 h Těkavé látky se odstraní za sníženého tlaku. Zbytek se rozpustí v HgO/EtOAc. Organická fáze se oddělí, promyje 10% (hmotn./obj.) vodným roztokem kyseliny citrónové, solankou, suší se nad síranem hořečnatým a zahustí ve vakuu za sníženého tlaku, získá se olej. Xrystalizací olej z hexanu/EtOAc se získá odpovídající benzylester jako bílá pevná látka ('204 g, 73 &)·
Roztok této poslední sloučeniny (70 g, 187 mmol) v suchém THF (200 ml) se ochladí na -78°. X ochlazenému roz toku se během 15 min přidá 0,66M THF roztok 1,1,1,3,3,3hexamethyldisilazanu draselného (286 ml, 189 mmol), obsahujícího 6 %(hmotn./obj.) kumenu. Směs se míchá při -78 45 min. Xe studenému roztoku se najednou přidá roztok
2,4,ó-triisopropylbenzensulfonylazidu (67 g, 216 mmol) v suchém THF (100 ml) a o dvě minuty později se přidá ledová kyselina octová (50 ml, 860 mmol). Směs se ohřeje a
-25míchá se při 35-45° 1 h. Těkavé látky se odstraní za sníženého tlaku. Žlutý zbytek se trituruje s hexanem/EtOH (4:1, 1,7 1). Výsledná bílá pevná látka se oddělí filtrací. Filtrát se smísí s SiO9 (23C-240 mesh). Těkavé látky se odstraní za sníženého tlaku a zbylá pevná látka se suší při 35° za sníženého tlaku pro odstranění kumenu.
Zbylá pevná látka se pak umístí na sloupec SiC^. Fluci zoyi pevné látky a SiC^ hexanem-EtOAc 5:1 a zahuštěním eluentu se získá 3-//2 (3 )-azido-1-OXO-2-/1 - (fenylmethox.y )kar bonyl/cyklopentyl/ethyl/~4(S)—(1-methylethyl)-2-oxazolidinon (56 g, 36 %).
Roztok poslední uvedené sloučeniny <13,42 g, 32,4 mmol) v THF/vodě (3:1, 608 ml) se ochladí na 0°. X ochlazenému roztoku se přidá peroxid vodíku /voda (3:7, 16,3 ml, 518 mmol peroxidu voďíku), potom se přidá LiOH.E^ (2,86 g, 68,2 mmol). Směs se míchá při 0° 45 minut a potom se rozloží 10% (haotn./obj.) vodným roztokem siřičitanu sodného (400 ml). Po přidání hydrogenuhličitanu sodného (1,93 g) se směs zahustí za sníženého tlaku- Chirální Pomocný chirální prostředek se odstraní kontinuální extrakcí (vodný hydrogenuhličitan/chloroform) po 20 hodin. Potom se vodná fáze ochladí na 0°, okyselí se přídavkem koncentrované HC1 a potom se extrahuje EtOAc. Extrakt se prom.yje soiankou, suší (síran hořečnatý) a zahustí se za sníženého tlaku. Získá se požadovaná sloučenina jako bílá pevná látka (8,2 g„ 84 *>). 1H NMR (CDCip sloučeniny vykazuje: S 1,6-1,8 (m, 5H), 1,95-2,05 (m, 2H), 2,202,30 (m, 1H), 4,55 (s, 1H), 5,12 (s, 2H) a 7,4 (m, 5H).
Sloučenina se použije v sekci c) tohoto příkladu.
b) NK^-(SÍ-CHCC^CMe^)CH^OSzl: H- MeLeu-OH se redukuje pomocí LiSH^/Me^SiCl podle metody A.Giannise a K.Sand-26hoffa, Angew. Chem. Int.Ed.Engl., 28, 218 (1989) a získá se aminoalkohol vzorce NH2-(S)-GH(CH2C4e3)CH2OH. Směs poslední uvedené látky (812 mg, 6,2 mmol), triethylaminu (659 mg, 6,51 mmol) a di-terc.butyldikaroonátu (1,42 g,
6,51 mmol) v suchém THE (15 ml) se míchá pod atmosférou dusíku při 4° 15 min a potom při teplotě místnosti 4 h.
THF se odpaří za sníženého tlaku. Zbytek se rozpustí v RtOAc. Roztok se promyje 1036 vodnou kyselinou citrónovou,
5% vodným hydrogenuhličitanem sodným a solankou. Organická fáze se suší (síran· horečnatý) a zahustí se dosucha za sníženého tlaku. Zbytek se čistí rychlou chromatografií (Si02, eluent:hexan-EtCAc, 2:1) a získá se 3oc-NH-(S)-CH(CH2C4e3)-CE20H (1,23 g, 86 %).
Tetrabutylamonium hydrogensulfát (l 06 mg) a 50% vodný NaOH (3 ml) se postupně přidají k roztoku 3oc-NH-(S)—CHÍCH^Cuíe^CH^OH (1,23 g, 5,35 mmol) v benzylchloridu (13 ml). Výsledná směs se míchá při 35 až 40σ 90 min, zředí se EtOAc a promyje se vodou a solankou. Organická fáze se suší (síran hořečnatý) a zahustí se dosucha za sníženého tlaku. Roztok se nalije na sloupec SiO2· Sloupec se eluuje hexanem pro odstranění benzylchloridu; a potom hexanem-E.tOAc (2:1) a získá se 3oc-NH-(S)-CH(CH2CMe3)· -CH2O3zl. N11R (CDC13) této poslední sloučeniny vykazuje b 0,95 (s,9íf), 1,42 (s, 9H), 1 ,30-1 ,55 (m, 2H), 3,42 (d,
J= 4 Hz, 2H), 3,88 (široký, 1H), 4,54 (m, 3H), 7,237,4 (m, 5Ή).. Poslední uvedená sloučenina (1,28 g, 3,99 mmol) se rozpustí v 6N HCl/dioxanu (10 ml). Roztok se míchá pod atmosférou dusíku při 4° 45 min. Odpařením rozpouštědla se získá hydrochloridová sůl požadované sloučeniny (1,05 g). Sloučenina se použije bez dalšího čištění v dalším stupni tohoto příkladu'.
b) Titulní sloučenina z tohoto příkladu: Populačním postupem z příkladu 1 a použitím hydrochloridové soli NH2~(S)CH(CH2C4e3)CH203zl z předchozí sekce jako prvního reaktantu
-27a (S) — A-azido-1 -/(fenylmethoxy)karbonyi/-cvklopentánoctové kyseliny ze sekce a) tohoto příkladu jako druhého reaktantu se získá N-/· S)-1-benzyloxymethvl-3,3-dimethyib^tyi/- (3)- -azido-1-/(fenylmethoxy)karbony1/cyklopentan acetamid. Redukcí této poslední sloučeniny chloridem cínatým v ivleOH'podle metody M.álaiti-ho a kol., Tetrahedron Letters, 27, 1423 (1986) se získá titulní sloučenina tohoto příkladu. NliR (CLCl^) sloučeniny vykazuje o 0, (s, 9H), 1,22-2,25 (m, 12H), 3,4 (d, J= 4Hz, 2H), 3,64 (s, 1H), 4,18 (široký m, 1H), 4,52 (s, 2H), 5,12 (s, 2H).
7,18 (d, J= 7 Hz, 1H), 7,22-7,38 (široký m, 10H).
Příklad 3
Příprava meziproduktu 3oc-Tbq-CH_-(RS)-CH(CH2C(0)CMe-J-G(O)OH
a) Horečnatá sil monoallylmalonátu: Roztok 2,2-dimethyl1 ,3-dioxan-4,6-dionu (100 g, 0,69 mmol) a aliylaikoholu (47 ml, 0,69 ajol v benzenu (800 ml) se zahřívá pod refluxem 24 h. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku, destilací zbytku za sníženého tlaku se získá monoallylmalonát (71 g, .71 2, t.v. 123 až 127°/2,7 mm Hg. Posledně uvedený ester (71 g, 0,48 mol) se rozpustí v suchém THF (300 ml). Př.fdá se ethoxid hořečnatý (28,5 g, 0,245 mol) k roztoku. Směs se míchá pod argonem 4 h oři teolotě míst nosti (20-22°). Rozoouštědlo se odpaří zza sníženého tlaku a zbytek se trituruje s Et^O za poskytnutí tříslovité pevné látky. Pevná látka se mele na jemné částice a suší se za sníženého tlaku. Získá se požadovaná horečnatá sil (56 g, 73 #)· Tato sil se použije v další sekci tohoto příkladu.
b) 3oc-Tbg-CH2C(0)0CH2=CH2: 1,1-Karbonyldiimidazol (12,6 g, 78 mmol) se přidá k roztoku 3oc-Tbg-0H (15 g, 64 mmol)
-28v suchém acetonitrilu (150 ml). Směs se míchá ood argonem 2 h při teplotě místnosti. Ke směsi se přidají hořečnatá sůl monoallylmalonátu (24 g, 78 mmol) a 4-(N,N-dimethylamino)pyridin (100 mg). Směs se zahřívá pod refluxem 18 h. Potom se směs zahustí za sníženého tlaku. Zoytek se rozpustí v EtOAc (jOO ml). Roztok se promyje 103 vodnou kyselinou citrónovou (2 x 100 ml) a solankou (2 x 100 ml), suší se (MgSO^) a odpaří se douuoha. Zbytek se čistí rychlou chromatografií (SiOg, eluent: hexan-EtOAc, 9:1)· Získá se požadovaný allylester (19,4 g, 96 &) jako hnědý olej, který stáním krystaluje. 1H NAR (GDC1-,) - tato sloučenina existuje jako směs keto-er.ol tautomerů v poměru 3:1 v chloroformu, i 0,96 (s, 9K, enol forma), 1,04 (s, SK),
1,46 (s, 9H), 3,65 (s, 2H), 3,^0 (d, J= έ, 5 Hz, 1H, enol forma), 4,20 (d, J= 7,5 Kz, 1H), 4,65 (m, 2H), 5,10 (široký d, J= 7,5 Hz, 1H), 5,20-5,40 (m, 2H), 5,80-6,05 (m,
1H), 12 (s, 1H, enol forma). Allylester se použije v sekci d) tohoto příkladu.
c) Ethylester kyseliny (E)-5,5-dimethyl-4-oxo-2-hexenové : Tento ethylester se připraví podle metody S.i4anfredini-ho a kol., Tetrahedron Letters, 29, 3997 (1988). Surový olejoví tý produkt se čistí rychlou chromatograf ií (SiC>2» eluent hexan) se získá požadovaný ethylester jako žlutý olej.
1H N:.IR (CDClý) í 1,21 (s, 9H), 1,33 (t, J= 7,5 Hz, 3H),
4,28 (q, J= 7,5 Hz, 2H), 6,78 (d, J= 15,5 Hz, 1H), 7,51 (d, J= 15,5 Hz, 1H). Ethylester se použije v další sekci tohoto příkladu.
d) Titulní sloučenina z tohoto příkladu: 3oc-Tbg-CH2G(O)~ 00^=0^ (0,67 g, 2,1 mmol) popsaný v sekci b) tohoto příkladu se rozpustí v bezvodém THF (25 ml) pod atmosférou argonu. K roztoku se přidá hydrid sodný (60?ó olejová disperze, 0,095 g, 2,4 mmol) Směs se míchá při teplotě místnosti 30 min. Ke směsi se přidá ethylester kyseliny (E)-5,5-dimethyl-4-oxo-2-hexenové (0,435 g, 2,36 mmol),
-29popsaný v sekci c) tohoto příkladu. Reakční směs se míchá až je reakce kompletní podle TLC (asi 6 h). P0tom se směs rozruší 10% vodnou kyselinou citrónovou. TEP se odstraní za sníženého tlaku a výsledný koncentrát se extrahuje o-tOAc (3 x 25 ml). Extrakt se promyje vodou, suší se (MgSO^) a zahustí se za sníženého tlaku. Zoytek se čistí rychlou chromatografií (SiO2, eluent: hexan-EtOAc, 9:1) a získá se odpovídající adukt Michaelovy reakce (1,06 g, 100 %).
Michael-adukt se transformuje na 3o c-Tbg-CH9-(RS)-0Η(0Η20(Ο)0Μβ^)0(Ο)ΟΗ následovně: Tetrakistrif e.nylf osf inpalladium(O) (0,20 g, 0,18 mmol) a trifenylfosfin (0,060 g, 0,23 mmol) se rozpustí v CH2C12 (1Q ml) pod argonovou atmosférou. Přidá se acetonitril (20 ml) a roztok se ochladí na 0 °C. K roztoku se přidá pyrrolidin ^0,28 ml, 2,7 mmol) a potom michael-adukt (1,06 g, 2,1 mmol). Směs se nechá ohřát na teplotu místnosti během 1 hodiny a míchá se 20 h. Potom se reakční směs zahřívá pod refluxem 1 h pod argonem až je reakce kompletní. Rozpouštědlo se odpaří a zbytek se čistí rychlou chromatografií (SiO2, eluent: hexan-EtOAc, 9:1) a získá se 3oc-Tbg-CH2-(RS)-CH(CH2C(O)CMe3) G(O)OEt (0,77 g, 83 %). Potom se tato sloučenina (0,77 g,
1,7 mmol) rozpustí v ethylenglykolůimethyletheru -vodě (1:1, 10 ml). K roztoku se přidá monohydrát hydroxidu lithného. Směs. se míchá při teplotě místnosti 4 h, okyselí se 10% vodnou kyselinou citrónovou (20 ml) a extrahuje se
EtOAc (3 x 25 ml). Extrakt se suší (MgSO^) a zahuštěním za sníženého tlaku se získá titulní sloučenina z tohoto příkladu jako hnědorezavá pevná látka (0,69 g, 80% výtěžet na 3oc-Tbg-CH2C(O)O-CH2CH=CH2). Tento produkt je 55:45 směs diastereoisomerů (podle NMR). 'h NMR (CDCl^) q 0,99 (s., 9H,menšinový isomer), 1,14 (s, 9H, většinový isomer), 1, 43 (s, 9H), 2,68-3,12 (m, 4H), 3,30 (mJH), 4,09 (d,
J = 9H, 1H), 5,11 (d, J= 9 Hz, 1H).
— Ί
- JvPříklad 4
Příprava meziproduktu H-T3Q-CH2CH(GH2C(O)CMe.-)G(O)-•Vsp(cy?n) (3zl)-NH-(f )-CH(GH2C?4e3)GH2O3zl
Kopulačním postupem z příkladu 1 a za použití titulní sloučeniny z příkladu 2 (3,42 g, 7,13 mmol) jako prvního reaktantu a titulní sloučeniny z příkladu 3 (2,50 g, 6,48 mmol) jako druhého reaktantu, poskytne rychlá chromatografie (SiC>2, eluent:hexan-StOAc, 4:1) surový produkt, kterým je N-3o? derivát titulní sloučeniny (4,64 g, 84 %, Rf = 0,21 , hexan-EtOAc, 7:3). Roztok tohoto deri· vátu (4,64 g, 5,44 mmol) v 6N HClídioxanu (50 ml) se míchá při teplotě místnosti 1 h a potom se zahustí za sníženého tlaku. Zbytek se rozpustí v Et2O. Tento roztok se promyje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou, suší se (MgSO^) a zahuštěním se získá žlutý olej, obsahující dva čiastereoisomery. Tyto dva isomery se rozdělí rychlou chromatografií (SiO2, eluent: hexan-EtOAc-MeOH, 5:4-,5:0,5). Požadovaný isomer (tj.více polární, Rf= 0,18, EtOAc-hex>-n-MeOH, 7:3:0,5) se získá jako bezbarvý olej (2,52 g, 5' £). Isomeh, titulní sloučenina z tohoto.příkladu, se p užije bez dalšího čištění v příštím příkladu.
Příklad 5
Příprava 3oc-(N-Me)Val-Tbq-CH2(R)-Cí(CH2C(O)GMe3)d(O)-Asp (cyPn) l 3zl)-NH-tS)-CH(CH2CMe3)CH2O3zl
Kopulačním postupem z příkladu 1 a za použití titulní sloučeniny z příkladu 4 (4,45 g, 5,95 mmol) jako první ho reaktantu a N-methylvalinu (4,41 g, 17,9 mmol) jako druhého reaktantu, poskytne rychlá chronatografie (SiO2, eluent: hexan-EtOAc, 7:3) surového produktu titulní sloučeninu z tohoto příkladu (4,02 g, 72% výtěžek). H NMR
-31(GDC1 ) o 0,87 (d, J= 7 Hz, ÓH), 0,90 (s, 1SH), 1,10 (s, 9H), 1,48 (s, 9H), 1,5 - 2,0 (m, 10H), 2,30 (m, 1H),
2,5-3,1 (m, 5H), 2,50 (s, 3H), 3,30 (m, 2H), 4,0(d, J= 12,o -~z, 1H), 4,20 (□, 1H), 4,32 (d, 2 = 8,5 Hz, 1H), 4,4: (d, J= 4,5 Hz, 2H), 4,ó4 (d, J= 11 Hz, 1H;, 5,16 (d, J=
Hz, 2H), 6,76 (široký d, J = c,5 Hz, 1H), 7,11 (široký d, J= 8,5 Hz, 1H), 7,18 (široký d, J=
7,45 (m, 10H).
Hz, 1H), 7,2_z ' _ ' _ .2 / mnac o
Příprava ?hCH2CH2C(0)-(N-Me)Val-?bq-CH2-(H)-CHCGH^G(0)CŮIej )G(O)-Asp (cy?n)- jsMeleucinolu
Roztek titulní sloučeniny z příkladu 5 (4,02 g,
4,25 mmol) v 6N HCl/dioxanu (30 ml) se míchá při teplotě místnosti 1 h a potom se zahustí za sníženého tlaku a získá se volný N-terminální aminoderivát titulní sloučeniny z příkladu 5 ve formě své hydrochloridové soli.
Potem se kopulačním postupem podle příkladu 1 a použitím posledně uvedeného aminoderivátu jako prvního reaktantu a kyseliny benzenpropionové (2,00 g, 13,3 mmol) jako druhého reaktantu,· po čištění surového produktu rychlou chromatografií (SiO eluent: hexan-EtOAc, 3:2) získá PhCH2 CH2 G (.0) -N- -4e-Val-T bg- CH2- (R) - CH (CH2 C (O) CMe^) C (O) -ASp-(cyPn)(O3zl)-NH-(S)-CK(CK2CMe3)CH2O3zl jako bílá pěna (4,00 g, 94 %, Rf = 0,35, hexan-EtOAc, 1:1). 1H NMR (CDC13, 400 MHz) S 0,79 (d, J= 7 Hz, 3H), 0,91 (s, 9H), υ,93 (s, 9H), 1,08 (s, 9H), 1,5 - 1,9 (m, 10H), 2,27 (m, 1H), 2,5 - 2,85 (m, 7K), 2,90 (s, 3H), 2,97 (m, 4H), 3,27 (dd, J= 11, 7 Hz, 1H), 3,25 (dd, J= 11, 4,5 Hz, 1H), 3,48 (q, J= 7,5 Hz, 2H), 4,22 (m, 1H), 4,27 (d, J= 8 Hz, 1H), 4,48 (1, J= 8,5 Hz, 2H), 4,53 (d, J= 11 Hz, 1H), 4,63 (d, J= 0,5 Hz, 1H), 5,16 (q, J= 13 Hz, 2H), 6,/2 (d, J=
Hz, 1H), 7,02 (d, J= 8,5 Hz, 1H), 7,17 (d, J= 9,5 Hz, 1H), 7,18- 7,4 (m, 10 H).
-32Poslední uvedená sloučenina (4,00 g, 4,03 mmol) se podrobí hydrogenolýze /20% ?d(OH)2/C (200 mg), 1 atmosféra
EtOH, 5 h/, Po kompletní reakci se reakční směs odfil4£ něho tlaku a získá se čirý olej. Olej se rozpustí v (100 ml). Roztok se odpaří dosucha za sníženého tlaku. Proces rozpuštění a odpaření se opakuje čímž se získá bílá pevná látka. Pevná látka se trituruje s hexanem, filtruje a suší se za sníženého tlaku. Získá se titulní sloučenina (3,12 g, 95 %) H NMR (dg-DMSO), 400 MHz; pozn.: sloučenina existuje v BMSO jako 50:50 směs dvou rotamerů o 0,710,92 (m, 24K), 1,05 (s, 4,5H), 1,06 (s, 4,5H), 1,20-1,78 (m, 10H), 1,93-2,16 (m, 2H), 2,48-2,«3 (m, 6H), 2,84 (s,
1,5H), 2,92 (s, 1,5H), 2,96-3,06 (m, 1H), 3,10-3,23 (m, 2H), 3,72-3,31(m, 1H), 4,09-4,14 (a, 1H), 4,22 (d, 8 Hz, 0,5 H), 4,54-4,62(široký m, 1H), 4,73-4,81 (m, 1,5H), 7,127,29 (m, 6H), 7,94 (d, J = 10 Hz, 1H), 8,04 (d, J= 8 Hz,
0,5 H), 8,32 (d, J= °,5 Hz, 0,5 H).
Podle postupu z příkladu 6, ale nahrazením kyseliny benzenpropionové kyselinou 2-(fenylmethvl)-3-fenylpropionovou (dibenzyloctová kyselina) se získá (PhCH2)2CHC(O)- (N-Me) Val-T bg- CH2- (R) - CH (CH2 C (O) - CMe-j) C (O) - Asp (cy Pn) - a MeLeucinol.
Příklad 7
Pří prava Et2 CHNHC (O)-Tbg-CH2~ (R)-CH(CH2 C(O)CMe ) CO- Asp (c.yPn) Τ' MeLeucinolu
1-Eth.ylprop.ylisokyanát (28 mg, 0,248 mmol> se přidá k roztoku titulní sloučeniny z příkladu 4 (23 mg, 0,030 mol) a triethylaminu (6 mg, 0,057 mmol) v bezvodém CH^]^. •Reakční směs se míchá pod atmosférou argonu při 0° 1 h a potom při teplotě místnosti 18 h. TLC indikuje, že reakce je kompletní. Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku. Zbytek se čistí rychlou chromatograf ií (SiC>2, eluent: hexan-33EtOAc, 6:4) a ní sloučeniny £ 0,9 (t, J= (s, 9H), 1,10 2,68 (a, 1H), získá se odpovídající dibenzylderivát tituítohoto příkladu (16 mg). 1H NMR (400 MHz, CDC1 7 Hz, 3H)r 0,92 (t, J = 7 Hz, 3H), 0,94 (s, 9H), 1,25 - 1,90 (m, 14H), 2,52 (a, 1H), 2,61 (m, 1K), 2,94 - 3,0? (m, 2H), 3,27
(dd, J = 7,2, 9 Hz, 1 H), 3,36 (dd 5,: j, 9 Hz, 1H ), 3,4
(m, 1H), 4,0? (d, J= 9 Hz, 1H), 4 ,23 (m, 1H), 4,28 (d , J=
9 Hz , 1H), 4, 48 (dd, J= 10 Hz, 2H b 4 , 66 (d, J= 10 Hz
1H), 4,74 (d, J= 9 Hz , 1H)ř 5,17 (dd, 14 Hz, 2H) 9 7,10
(č, J=8,5 Hz, 1H), 7, 2-7,45 (a, 1 1H).
Posledně uvedený dibenzylderivát se codrobí hydrogenolýze (1C% palladium na uhlí, 1 atmosféra, EtOH) a získá se titulní sloučenina. Hmotové spektrum: 7C3 (M+Na)+.
Příklad S
Příprava jiných reprezentativních meziproduktů pro přípravu C-konce peptidů vzorce 1
a) NH2-(R)-CH(Et)CMe^: K ochlazenému roztoku (0°) 4,4-dimethyl-3-pentanonu (106 g, 0,92 mmol) a (R)-Λ-methylbenzylaminu (111- g, 0,92 mmol) v benzenu (1 1) se přidá roztok TiCl4 (50,5 ml, 0,46 mmol) v benzenu (200 ml) takovou rychlostí, že se teplota udržuje pod 10°. Potom se směs mechanicky míchá 3 h při 40°, ochladí se na teplotu místnosti a filtruje se přes diatomickou hlinku. Diatomická hlinka se promyje EtgO- Filtrát a promývací podíl se spojí a zahustí. Zbytek se rozpustí v suchém MeOH (2 1). Roztok se ochladí na O° a po Částech se přidá NaTH^ (20 g, 0,53 mmol) při udržování teploty směsi pod 5°· Methanol se odpaří. Zbytek se rozpustí v Et2O. Roztok se promyje solankou, suší (síran hořečnatý) a odpařením dosucha se získá červenohnědý olej (18:1 směs diastereoisomerů podle NMR). Olej se čistí rychlou chromatografií (S1O2, eluent:
-34EtOAc/hexan, 7:93) a získá se N-(1(R)-fenylethyl)-1 (R)ethyi-2,2-dimethylpropylamin jako kapalina (110 g, 54 X).
Tento materiál se rozpustí v hexanu (1,5 1)· H se během 15 min přidá 6N HC1 v dioxanu (90 mi).
roztoku
Vvsied bílá pevná látka se oddělí na filtru a promyje se hexanem. Získá se N-(1 (R)-fenyl-ethyl)-1 (R)-ethyl-2,2-dimethylpropyl-hydrochlorid (125 g, 97 %). NxR (ODCi^) <Γθ,55 (t, J=7,5 Hz, 3H), 1,14 (s, 9H), 1,54-1,95 (m, 2H), 2,23 (d, J= 6,5 Hz, 3H), 2,36-2,44 (m, 1K), 4,31-4,49 (m, 1H), 7,30-7,48 (a, 3H), 7,74-7,79 (a, 2H).
Roztok posledně uvedené sloučeniny (41,5 g) v MeOH (120 ml) se smísí s 10% (hmotn./hmotn.) Pd/C a směs se třepe pod 350 k?a vodíku na Parrově hydrogenátoru- při teplotě místnosti 48 h. Směs se odfiltruje a filtrát se zahustí. Získá se požadovaný NH2-(R)-CH(Et)G-%e^ ve formě své hydrochloridové adiční soli jako bílá pevná látka (25 g, 100 %). 1H NMR (CDCl-j) 6 1,10 (s, 9K), 1,22 (t, J= 7 Hz, 2H), 1,581,90 (m, 2H), 2,70-2,85 (m, 1H), 8,10-8,40 (široký s,
3H).
Stejným způsobem ale za nahrazení 4,4-dimethyl-3pentanonu 3>3-dimethyl-2-butanonem v předcházejícím postupu se získá NH2-(R)-CH(Me)CMe3.HCl.
b) NH2N(Me)CMe3: NaOH ^3,3 g, 82 mmol) se přidá k roztoku terč. butyllrydrazinhydrochloridu (5,1 g, 41 mmol). Po 15 minutách se ke směsi přidá roztok di- terč. but.yldikarbonátu (9,0 g, 42 mmol) v THF (15 ml). Směs se míchá při teplotě místnosti 15 h a potom se extrahuje Et20 (3 x 20 ml). Spojené extrakty se promyjí nasyceným vodným roztokem uhličitanu sodného, suší se (síran horečnatý) a zahuštěním se získá bílá pevná látka (7,6 g). Tento materiál (1,3 g, 6,9 mmol) se rozpustí v suchém DMF- K roztoku se přidá 60% (hmotn./hmotn.) disp^ze NaH v minerálním oleji (0,28 g, tj. 6,9 mmol NaH) a potom DMF (1,5 ml). Po 20 minutách míchání směsi se přidá čistý methyljodid (0,97
-35g, 6,9 mmol). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 15 h a potom se rozdělí mezi vodu a St2O. Organická fáze se oddělí a promyje se 0,5N vodnou HCl (2 x). Spojené vodné fáze se zalkalizují hydrogenuhličitanem sodným a extrahují se EtOAc (3 x). EtOAc extrakt se suší (síran hořečnatý) a zahustí se dosucha. Získá se 3oc-MHN(Me)CMe^ jako bílá pevná látka (0,9 g, 64 %). NMR(CDC1J í 1,07 (s, 9H), 1,44 (s, 9H), 2,43 (s, 3H), 5,29 (s, 1H). Tato pevná látka se (0,9 g) rozpustí v 6N HCl/dioxanu (5 ml). Roztok se nechá stát při teplotě místnosti 30 min a potom se zahustí dosucha. Triturací zbytku s hexanem se získá ΝΗ2?.τ(CH^)CMe-.HCl jako bílá pevná látka (0,5 g).
Stejným způsobem, ale nahrazením methyljodidu. ethyljodidem se získá NH2N(Et)-CMej.HCl, t.t. 129 až 134°, výše uvedeným postupem.
Příklad 9
Příprava jiných reprezentativních meziproduktů pro přípravu N-konce peptidů vzorce 1 podle postupu z příkladu 7
a) 1-Prop.ylbutylisokyanát: Tento meziprodukt se připraví z obchodně dostupného 4-aminoheptanu postupem podle V.S. Goldsmidta a M.Wicka, Liebigs Ann.Chem., 575, 217 (1952).
b) 1 -Ethyl-1-(2-propenyl)-3-butenylisokyanát:
Roztok propionitrilu (14,5 g, 264 mmol) v suchém Et2O (40 ml) se přikape k 1,0M allylmagnesiumbromidu/Et20 (880 ml). Reakční směs se mechanicky míchá pod refluxem 2 h, potom se ochladí na 0°. K (^hlazené: reakční směsi se opatrně přidá nasycený vodný roztok chloridu amonného (320 ml). Organická fáze se oddělí, suší (síran hořečnatý), ochladí na 0° a potom se při téže teplotě smísí s 1M HCl/ Et2O (200 ml). Výsledná pevná látka se oddělí a suší se za
-36sníženého tlaku (asi 27 g). Tento materiál se rozpustí v CH2Cl2 (200 ml).. Roztok se promyje 10:© (hmctn./obj.) vodným roztokem uhličitanu sodného (2 x) a potom solankou,
v ,
První stupen způsobu z předchozí sekce-* b, tj. příprava 1-ethyl-1-(2-propenyl)-3-butenylaminu, je založen na obecné metodě popsané G.Alvernhe-em a A.Laurentem, Tetrahedron Lett., 1057 (1973)· Obecně tento proces, se vhodnou volbou reaktantů, může být použit, pro přípravu jiných Žádoucích isokyanátových meziproduktů pro eventuální přípravu peptidů vzorce 1, majících nenasycení na N-konci, tj. peptidů vzorce 1, kde A-3 je nenasycený alkylaminokarbonyl vzorce R^-NH-C(O), kde R^ je rozvětvený nenasycený uhlovodíkový radikál jako je 1-methyl-1 -(2-propenyl)-3-butenyl. Avšak jestliže se isokyanátové meziprodukty použijí způsobem podle příkladu 7, potom bude produktem odpovídající peptid vzorce 1, ve kterém je N-konec nasycen. Navíc, poslední uvedený proces představuje praktický proces přípravy takových odpovídajících peptidů; například MePr2CNHC(0)- nebo EtPr2-CNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CE2C(O)—CMe)C (O)-Asp (cyPn)-NHCH2CMe, viz také 8. a 5· sloučenina z tabulky Γ7 příkladu 13.
-37Na druhé straně, jestliže je žádoucí zachovat nenasycení na N-konci, mohou být N-terminálně nenasycené peptidy vzorce 1 připraveny stejným způsobem jako odpovídající nasycené peptidy s tou podmínkou, že se použije karboxy chránících skupin, které mohou být selektivně odstraněny za přítomnosti nenasycení. Praktickou karboxy-chránící skupinou je pro tento účel allylskupina. 7 souladu s tím mohou být N-koncově nenasycené peptidy připraveny postupy podle příkladů 2 až 4 a 7, ale za nahrazení kyseliny (3)- -azido-1-/(fenylmethoxy)karbonyl/cvklopentanové z příkladu 2 kyselinou (3)- -azido-1-(2-prcpenyloxykarbonyl)-cykiopentanovou. Posledně uvedená sloučenina může být připravena přesně stejným způsobem jak je popsáno pro fenylmethoxyderivát v příkladu 2(A) s tím rozdílem, že se benzylbromid nahradí allylbromidea. Konečný stupen deprotekce (tj. odstranění karboxy-chránící skupinynebo skupin v případě, kdy E cílového peptidu je NHCH(R12)-Z kde R má zde definovaný význam a Z je C(O)OH, může být provedena podle postupu R.Déziela, Tetrahedron Lett., 28, 4371 (1987), výhodně s pyrrolidinem za přítomnosti tetrakis(trifenylfosfin)palladia(O). Příkladem N-terminálně nenasyceného peptidu vzorce 1 takte připraveného je Me (CH2= CH- CH2) 2 CNHC (O) -Tbg- CH2- (R) - CH( Cff2 G (0 > c:t’e 3) c <0 > “
Asp(cyPn)-NHCH^CMe^, viz 7.sloučenina uvedená v tabulce IV příkladu 13.
Je také třeba uvést, že jestliže E cílového N-terminálního nenasyceného peptidu představuje NHCH(R1^)-Z, kde r! θ má výše definovaný význam a Z je Οί^ΟΗ, vyžaduje meziprodukt použitý pro inkorporaci C-koncové jednotky, nesoucí hydroxyl, do požadovaného peptidu ochranu pro C—terminální nascentní hydroxyl. Hydroxy-chránící skupina v tomto případě by také měla' být taková, která se selektivně odstraní za přítomnosti nenasycení. Vhodnou chránící skupinou v tomto případě je allyloxy-karbonylskupina, viz E.J.Corey a J.W.Suggs, J.Org.Chem., 38, 3223 (1973)·
-38Použitím vhodných meziproduktů, sériové kopulace a deprotekčních postupů z příkladů 1 až 7 je možno připravit další sloučeniny vzorce 1, jako jsou ty, jejichž příklady jsou uvedeny v tabulce následujícího příkladu.
některých pripacecn se sražením iinainmo procuktu nezisxa čistý materiál. V těchto případech může být produkt čištěn semipreparativní HPLC na koloně s C-18 reverzní fází za použití gradientu acetonitril-voda, obsahujících každý 0,06 % TFA. Pro toto zakončení se surový produkt rozpustí v
0,1M vodném NH„OH a pH roztoku se UDraví znět na asi 7
T za použití 0,1M vodné AcOE před čištěním.. Diastereoisomerní směsi se rozdělí tímto způsobem.
Příklady některých sloučenin vzorce 1 , které mohou být takto připraveny jsou (PhCH2)2CHO(O)-(N—le)Val-Tbg-CE2~ - (R) - CH (CE2 C (O) C:če3) C (O) - Asp (cy Pn) -NHCE2 CVe a (PhCE2 ) 2 CHC (O) - (N,Me) Val-Tbg- CH2~ (R) - CH (CH2 C (O) Čile 7 ) C (O) Asp (cyFn)-NH-(R)-CH(Me )CMe-j.
Příklad 10
Inhibice Herpes simplex virové (HSV-1) ribonukleotid reduktásy
a) Příprava enzymu
HSV-1 ribonukleotid reduktása (částečně čištěná) byla získána z klidných 3HK-21/C13 buněk infikovaných kmenem F HSV-1 viru 10 plakotvornými jednotkami/buňku jak je popsáno E.A.Cohenem a kol., J.Gen.Virol., 66, 733 (1985)·
b) Zkouška a výsledky u použitých peptidů
Postupem popsaným P.Gaudreaaem a kol., J.3iol.Chem., 262, 12413 (1987) poskytne zkouška výsledky uvedené v následující tabulce I. Výsledek zkoušky pro každou použitou
-39sloučeninu vzorce 1 je vyjádřen jako koncentrace: sloučeniny, produkující 50% inhibici maximální enzymové aktivity (IC^q). Počet jednotek enzymového přípravku použitý v každé zkoušce byl konstantní na bázi specifické aktivity enzymového přípravku. Výsledky jsou vztaženy k aktivitě získané v kontrolních pokusech bez testované sloučeniny a představují průměr že čtyř pokusů, jejich vzájemný rozdíl je menší než 10 %.
-40Tabulka I
Sloučenina vzorce 1 FAB/MS (m/z) (MřNa)+ ICso μΜ
titulní sloučenina z příkladu 6 813’ 0.27
PhCH2CH2C (0) - (N-Me) Val-Tbg-CH2-(R) CH(CH2C(0)CMe3)C(0)-Asp(cyPn)yMeLeu-OH 849 0.19
PhCH2CH2C(0)-(N-Me)Val-Tbg-CH -(R)CH(CH2C(0)CMe3)C(0)-Asp(cyPn)yMeLeu-NH2 8 4 3 0.26
PhCH2CH2C (0) -(N-Me) Val-Tbg-CH - (R) CH (CH2C (0) CMe3) C (0) -Asp (cyPn) - NHCH2CMe3 791 0.33
PhCH2CH2C (0) - (N-Me) Val-Tbg-CH2- (R) CH{CH2C(0)-(cyclopentyl)}C(0)-Asd(cyPn)-NHCH2CMe3 803 0 . 32
PhCH2CH2C (0) - (N-Me) Val-Tbg-CH2- (R) CH(CH C(O)CMe )C(O)-Asp{(R)-Me}NHCH2CMe3 751.5 0.33
Et2CHNHC (0) -Tbg-CH2- (R) -CH (CH C (0) CMe3) C (0) -Asp (cyPn) -NHCH2CMe3 659 0.23
EtjCHNHC (0) -Tbg-CH2- (S) -CH(CH2C (0) (pyrrolidino)}C(O)-Asp(cyPn)yMeLeucinol 716 0 . 17
Et2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O)CMe3) C (0) -Asp (cyPn) -yMeLeu-OH 717 0.12
Et2CHNHC (0) -Tbg-CH2- (R) -CH (CH2C (0) CMe3) C (0) -Asp (cyPn) -yMeLeu-NHj 716 0.22
titulní sloučenina z příkladu 7 703 0.15
Et2CHNSC(O)-Tbg-CH2-(R)~CH{CH2C(O)(cyklopentyl)}C(O)-Asp(cyPn)NHCH2CMe3 671 0.22
Et2CHNHC (0) -Tbg-CH2- (R) -CH (CH C (0) CMe3)C(0)-Asp{(R)-Me}-NHCH2CMe3 597* 0.20
-41Tabulka I (pokrač.)
3·
Sloučenina vzorce 1 FA3/MS (m/z) (HřNa)+ ICsc μΡ.
?r2CHNKC (O ) -Tbg-CH,- (R) -CH (CK2C (0) CMe3)C (O) -Asp (cyPn) -yMeLeu-OK 7 45 0 . 15
Pr2CHNKC (O ) -Tbg-CH2- (R)-CH(CH2C (0) CWe3) C (O) -Asp (cyPn) -yMeLeucinol 731 0 - 20
Pr2CHNHC (O ) -TbgíCH - (R) -CH (CH.C (O) - 665 0.03
CMe3) C (O) -As p(cyPn) -NKCH2CMe3 (M + H) +
Příklad 11
Inhibice Herpes simplex virové (HSV-2) replikace v buněčné kultuře
Zkouška:
3KK-21/C13 buňky (ATCC. CCL 10) se inkubují po dva dny ve 150 cm^ T-bankách (1,5 x 10^ buněk/baňka) s alfa-MEM mediem (Gibco Canada lne., Burlington, Ontario, Kanada) doplněným 8Γ % (obj./obj.) fetálního hovězího séra (F3S, Gibco Canada lne.). Buňky jsou tryptinizovány a potom oreneseny do čerstvého media ve 24jamkové plotně pro dosažení 2,5 x 10 buněk v 750 /Ul media na jamku. 3unky se inkubují při 37 °C po 6 hodirr a tím se jim umožní adhercvat ke plotně. Potom se buňky promyjí jednou 500 yul alfa-MEM doplněného 0,5 Ϊ (obj./obj.) F3S a potom se inkubují se 750 /Ul téhož media (nízké sérum) po 3 dny. Po této periodě sérového vyčerpání', se nízkosérové medium odstraní a buňky se inkubují v 500 /ul ΒΞΜΤ po 2 až 3 hodiny. (97MT medium je popsáno P.3razeauem a kol., Proč. Nati.Acad.Sci. USA, 79, 7909 (1982)). Potom se buňky infikují pomocí HSV-2 (multiplicita infekce = 0,02 PFU/ buňky) ve 100 zul B5MT tftedia.(pozn.: HSV-2 použitý kmen
-42Y.Langeliei' a G.3uttin, J.Gen.Virol., 57, 21 (1981); virus byl mchovávón při -80°). Po 1 hodině adsorpce viru při 37° se medium odstraní a buňky se promyjí 3^1T (3 x 250 yul). 3uňky v každé jamce se inkubují s něco bez (kontrola) vhodnými koncentracemi testovaného činidla rozpuštěného ve 200 /Ul 3Γ5.1Τ media. Po 29 h inkubace pni 37°, se infikované buňky sklidí prvním zmražením plotr.y na -80 , potom následuje roztátí. 3uňky v každé jamce se Seškrábou z povrchu jamky za pomoci tajících ledových fragmentů. Po kompletním roztátí se buněčné suspenze shromáždí a každá jamka se promyje 150 yul 3ΞΜΤ media. Vzorek viru (suspenze plus promývaci podíl) se zpracuje šetrně ultrazvukem po 4 min při 4 . 3uněčné zlomky se odstraní odstředěním (1000 g po 10 min při 4°). Supernatant se oddělí a uchovává při -80° až do stanovení virového titru.
Virová titrace se provede modifikací metody kolorimetrické zkoušky podle M.Langloise a kol., Journal of 3iological Standardization, 14, 201 (1986).
Specifičtěji, v podobném způsobu jak je. popsán výše, jsou 3HK-21/C13 buňky trypsinizovény a transferovány ďo čerstvého media v 96 jamkových miknotitračních plotnách za získání 20000 buněk ve 100 ^ul media na jamku. 3uňky v připravených plotnách se inkubují při 37° 2 h. 3$hem této doby je virový vzorek roztát a zpracován ultrazvukem šetrně po 15 sekund a připraví se log ředění (1/5 postupně: 50 /ul vzorku plus 200 /Ul 33MT media postupná ředění se provádějí vícekanálkovou pipetou.
Po provedení výše uvedené 2hodinové inkubace 3HK-21/
C1 3 buněk se medium nahradí alfa-MEM mediem doplněným 3 % (obj./obj) F3S. 3uňky jsou nyní připraveny pro infekci různými ředěními vzorku viru. Podíly (50 /Ul) různých ředění se přenesou do vhodných jamek na plotně. Výsledné infikované buňky se inkubují 2 dny při 37°· Potom se do každé jamky přidá50 yUl 0,153 (obj./obj.) rozteku neutrální červené
-43Oanada lne.). Připravené plotny se inkubují po 45 min při 37 . Medium z každé jamky se pak aspiruje a buňky se promyjí jednou 200 yul Hankova vyváženého solného roztoku.
Po promytí se barvivo uvolní z buněk přídavkem 100 /ul 1:1 směsi 0,1M Sorensenova citrátového pufru (pH 4,2) a ethanolu. (Sorensenův citrátový pufr se připraví následovně: nejprve se připraví 0,1M roztok citrátu dvojsodného rozpuštěním monohvdrátu kyseliny citrónové (21 g) v 1N vodném NaOH (200 ml) a přidáním dostatečného množství filtrované vody pro objem 1 1. Zadruhé se 0,1M roztok citrátu dvojsodného (61,2 ml) smísí s 0,1N vodnou HC1 (38,8 ml) a pH výsledného roztoku se upraví na 4,2, je-li to potřeba). Směs se v jamkách podrobí šetrnému míšení pro dosažení vhodného promíchání. Jamky na plotně se skanují spektrofotometrickou čtečkou ploten' při 540 ^urn pro stanovení počtu životaschopných bunšk. Tímto způsobem mohou být stanovena procenta inhibice růstu viru pro různé koncentrace testovaného činidla a koncentrace testovaného činidla, inhibující z 50 % replikaci viru, tj. EC-θ je možno spočítat.
Výsledky:
Následující tabulka II poskytuje příklady výsledků získaných při hodnocení peptidů vzorce 1 podle zkoušky na buněčné kultuře podle tohoto příkladu.
-44Tabulka II
Sloučenina vzorce 1 ECso μΜ
titulní sloučenina z příkladu 6 15
PhCH2CH2C (0)-(N-Me)Val-Tbg-CH-(R) CH (CH2C (0) CMe3) C (0) -Asp (cyPn) yMeLeu-OH 65
PhCH2CH2C (0) - (N-Me) Val-Tbg-CH- (R) CH(CH2C(0)CMe3)C(0)-Asp(cyPn)YMeLeu-NH2 60
Et2CHNHC (0) -Tbg-CH2- (R) -CH(CH C(0)CMe3 ) C (0) -Asp (cyPn) -NHCH2CMe3 56
Et2CHNHC (0) -Tbg-CH2- (S) -CH{CH C (0) (pyrrolidino) }C(O)-Asp(cyPn)yMeLeucinol 200
Et CHNHC (0) -Tbg-CH2- (R) -CH{CH2C (0) (cyklopentyl) }C(O)-Asp(cyPn)-NKCH2CHe3 50
Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O)CMe3) C (0) - Asp (cyPn) -yMeLeucinol 30
Pr CHNHC (0) -Tbg-CH2- (R)-CH (CK2C (0) CMe3) C (0) - Asp (cyPn) -NHCH2CMe3 24
(1-proovlcy^.openty 1) azíinogarbcny 1-TbgCH2-(R)'-CH (CH2C(0)CMe3)C(O)-Asp (cyPn)NKCH2CMe3 40
Pr2CHNHC (0) -Tbg-CH2- (R) -CH{CH2C (0) (cyklopentyl) }C(0) -Asp(cyPn) NHCH2CMe3 30
-45Fříklad 12
Porovnáni acysloviru, titulní peptidu vzorce 1 z příkladu 6 a kombinace dvou činidel pro inhibici E37-2 reolikace v buněčné kultuře
Následující tabulka III hodnocení acykloviru, titulní binace těchto dvou ve zkoušce ilustruje výsledky získané př ho peptidu z příkladu 6 a kcm podle příkladu 1 i.
Tabulka III
Sloučenina rozsah hodnocených koncentrací ECo vzorku zuli
acyklovir^ 0,032 až 20 /uM 3,?
peptidxx 1,23 až 100 /UM 19
acyklovir + 2 /Ulí peptidu 0,32 až 20 zuM 1 ,4
acyklovir + 4 /uM peptidu 0,32 až 20 zuM 0,9
acyklovir + 6 /uM peptidu 0,32 až 20 /UM 0,9
acyklovir + 8 ^uM peptidu 0,32 až 20 zuM 0,8
acyklovir + 10 /uM peptidu 0,32 až 20 /uM 0,42
-46‘acyklovir byl získá oči 3ourroughs Wellcome lne-, Kirkland, Quebec, Kanada
Titulní peptid vzorce 1 z příkladu 6.
Výsledky demonstrují synergicke působení aezi acyklovirem a peptidea vzorce poskytuje než SC_q pro samotný acyklovir.
i tím, že ořídavek acykioviru k pe: kombinace s EC-A významně nižší
Synergismus kombinace acykioviru a peptidu vzorce 1 může být dále demonstrován aplikací isooolcvé metody na výše uvedené výsledky, viz J.Siíhnel, Antiviral Research, 13, 23 (1990) a zde uvedené reference. Pozitivní výsledek získaný při aplikaci téte metody je ilustrován graficky na připojeném obr. 1 .
Příklad 13
Ještě další příklady peptidů vzorce 1 podle této přihlášky jsou zahrnut?/ v; následujících tabulkách IV a V spolu s charakteristickými údaji hmotového spektra a výsledk?/ zkoušky z příkladu 10, tj. ΙΟ^θ a zlouška s buněčnou kulturou z příkladu 11, tj.
-47Tabulka IV
Sloučeniny vzorce 1, mající vzorec A-B-Tbg-CH2-(R)-CK- (CH,C (0 fMe-j) C (0)-Asp(cy?n)-Ξ (M- kde A-B a. . Ξ 'znamenají: (-/z; •H)* τ r* ul·? r f 5' μΗ
A-3 E
Pr2CHNHC(O) NH-(R)-CH(Me)CMe3 679 0.23 14
Pr2CHNHC(O) NKCH2CMe2Et 679 0.24 16
Pr2CENHC(0) NHCH2-(R,S)-CH(He)E t 665 0.29 50
EťPr2CKNHC(O) NHCH2CHEt2 679 0.41 42
Me?r2CHNnC(O) NKCH2CMe2Et 693 0.36 29
Pr2CHNHC(0) NHKKCMe3 666 0.22 84
Me(CH2=CHCH2)2· CNHC(O) - NKCR2CMe3 691 0.27 30
Me?r2CNHC(O) NHCH2CMe3 678 0.28 26
Pr2CHNEC(0) NHCHj- (cyklohexy 1) 691 0.36 47
EtPr2.CNHC(0) NHCH2CMe3 693 16
(ch2=chch2)2- NJHCH CMe 661 0.37 100
CHNHC(O)
-48Tabulka IV (pokrač.)
Sloučeninu vzorce 1 mající FA3/MS ic50 EC vzorec .· A-B-Tbg-CH2-(R)-CH- (m/z) μΜ μΜ (CH,C (O)Me3)C(O)-Asp(cyPn)-E (M-řH)* kde . A-3 and Ξ 3sou:
A-3 4^
Bu2CKNr:C(O) NHCH2CMe3 693 0.53 65
Pr2CKNHC(O) NH-(S)-CH(CMe3)CK2OB 695 0.23 43
Me2PrCNHC(O) NHCH2CMe3 651 0 .39 53
Pr2CKNHC(O) NHCH2CEt2Me 693 0.34 13
Pr2CHNHC(O, NHCMe2CMe3 693 0.51 38
(CH2=CHCH2)2- CHNHC(O) NH-(R)-CH(Me)CMe3 675 0.32 48
Pr2CHNEC(O) NH-(R)-CH(Me)C(Me) Et 693 0.50 21
Pr2CHNHC(O) cis-NH-(2-methylcyklohexyl) 691 0.67 75
Pr2CHNHC(O) trans-UU-(2-methy 1c/κlohexyl) 691 0.69 60
(R, S)-E-fcPrCHNKC(O)' NHCH2CMe3 651 0.23 35
(R,S)-EtBuCHNHC(O) NHCH2CMe3 665 0.26 35
Pr2CHNHC(O) NH-(R)-CH(Et)CMe3 693 0.34 10
Pr2CHNHC(O) NH-(2,2-dimethylcykiohexyl) 706 0.40 24
EtPr2CNHC(O) NH-(R)-CH(Me)CMe3 708 0.41 10
Pr2CHNHC(O) NHCH2CMe2Pr 694 0.42 35
-49Tabulka IV (pokrač.) oxoucemna vzore vzorec ' A —2 (CH,C(O)Me,)C(O)-AsO{cyPn)-E ^-Sífe^caa^pcHu
FAB/MS
IC so μΜ
(í
A-3 a.
£, ->
Α-Ξ E
Pr2CHNHC(O) NH-(R)-CH(Me)CH2CMe. 694 0.37 i 4
Pr2CHNHC(O) 'N~CH2CH2CMe3 701* 0.53
Pr2CHNHC(O) NH-(R)-CH(Pr)CMe3 707 0.43 15
Pr2CHNHC(O) NH-(2,2-dimethy1cy&lopentyl) 691 0.38 7
Pr2CHNHC(O) NK-N(Me)CMe3 680 0.27 110
Pr2CHNHC(O) NHCHjCEtj 707 0.52 19
EtPr2CNHC(O) Nh’-(R)-CH(Et)CMe3 722 0.36 6
Pr2CHNHC(O) NH-(R)-CH(Me)CHEt2 693 0.33 16
Pr2CHNHC(O) NHN(Et)CMe3 694 0.22 8 0
(M + Na)
Tabulka V
Sloučeniny vzorce 1 1
FAB/MS ICS0 ECS0 (m/z) μΜ μΜ (M+H)+
Pr2CHNHC (O) -Tbg-CHj-(R) -CH (CH,- 673* 0.36 39
C (O)CHMe2 ) C (O) -Asp (cyPn) -NHCH,CMe2
Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R'-CH- 679 80 (CH2C (O) CH2CMe3) C (O) -Asp (cyPn) Leu-OH
-50Tabulka V (pokrač.)
Sloučeniny vzorce i FA3/MS (n/z) (MťH)* IC.. 5 u μΗ EC so μΡ.
PrzCHNKC (0) -Tbc-CHj- (R) -CH {CK2C(O)-(cyklohexy!)}C(0)-AsD(cyPn)NHCH2CMe3 691 0 .37 6 1
Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O)-(cyfclobutyl)}C(0)-Aso(cv?n)NHCH2CMe3 663 0.31 i 3 4 0
Pr2CHNHC (0; -T'dq-CH2- (R) -CH (CH C(0)CMe3)C(0)-Aso{(R)-allyl}NKCH2CMe3 651 0.30 62
Pr2CHNKC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH C(0)CMe3)C(01-Asp{(R)-Pr}NHCH2CMe3 653 0.25 46
Pr2CHNKC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C (0) CMe Et)C(0)-Asp{cyPn) -NHCH.CMe3 679 0.21 33
Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CK{CH2C(0)-(l-methylcyclopentyl}C(0)Asp (cyPn) -NHCR'2CMe3 691 0.24 35
Pr2CHNHC(0) -NH- (S) -CH (CMe Et) -C (0) CH2-(R) -CH (CH2C (0)CMe3)C(0) -Asp(cyPn)-NH-(R)-Cl(Me)CMe3 - 693 0.25 13
Pr2CHNHC (0) -Val-C i’2- (R) -CH (CH2- C(O)CMe3)C(O)-Asp<cyPn)-NH-(R)- CH(Me)CMe3 665 0.22 37
(M + Na)

Claims (15)

  1. Peztid obecného vzorce
    A-3-D-CH2 OH/CH2 C(O)R1/C(O)-NHOR 2(E3)CC0H/C(O)-S (1) kde
    A je fenyl(nižší)alkanoyl, fenyl(nižší)alkanoyi mcnosubstituovaný na své aromatické části nižším alkylem, amino, halogenem, hydroxy nebo nižším alkoxy; nižší alkanoyl disubstituovaný fenvlem nebo monosubstituovaný fenyl kde monosubstituent je vybrán ze skupiny, zahrnující nižší alkyl, amino, halogen, hydroxy nebo nižší alkoxy; nebo /fenyl(nižší)alkyl/amino-karbonyl a 3 je
    N(CH^)-CHR^C(O), kde R^ je nižší alkyl, nebo
    A a 3 tvoří spolu nasycený nebo nenasycený alkylaminokarbon.yi vzorce R^-NH-CÍO), kde je (2-1 CO)alkyl, nižší cykloalkyl nebo 1-(nižší alkyl)-(nižší cykloalkyl), 1 -(2propenyl )-3-buten.yl, 1-methy1-1 -(2-propenyl)-3-butenyl nebo
    1-ethyl.-1 - (2-propenyl )-3-butenyl,
    D je NH-CHR^C(O)kde je nižší alkyl nebo nižší alkyl monosubstituovaný karbOxy, hydroxy, merkapto nebo benz.yl°x.y>
    R1 je nižší alkyl, nižší cykloalkyl, 1-(nižší alkyl)-(niž7 P 7 ší cykloalkyl), nebo NR R , kde R' je vodík nebo nižší
    S 7 8 alkyl a R‘ je nižší alkyl nebo R' a R spolu s dusíkovým atomem, ke kterému jsou připojeny tvoří pyrrolidino, piperidino, morfolino nebo 4-methylpiperazino,
  2. 2 · 1 R ne vodík nebo nižší alkyl a RJ je nižší alkyl nebo
    2 7
    R je vodík a RJ je nižší alkenyl nebo fenyl-(1-4C)alkyl,
    2 3 nebo R a R spolu s uhlíkovým atomem, ke kterému jsou připojeny tvoří nižší cykloalkyl a
    -52E je NHR', kde R' je (4-9C)alkyl; nižší cykloalkyi; nižší cykloalkyi monosubstituovaný nebo disubstituovaný nižším alkylem nebo (nižší alkyl)-nižší cykloalkyi); nebo je ,10-,1 1
    Ξ skupina NHNR'VR'', kde R10 je vodík ne
    R1 1 je (4-SC)alkyl, nebo je Ξ skupina NHCH(R12)-Z, kde 1
    R'~ je (4-9C)alkyl, nižší cykloalkyi nebo (nižší cvkloalkyi)-(nižší alkyl) a Z je CH20H, C(O)QH, C(C)NH2 nebo C(O)OR1\ kde R1 je nižší alkyl;
    nebo jeho farmaceuticky priijatelná sůl.
    ,00 nižší alkv!
    2. Peptid podle nároku 1 obecného vzorce 1 , kde A je fenyl (nižší )alkanoyl, (4-aminofenyl) - (nižší )alkanoyl, (4-halogenfenyl)-(nižší)alkanoyl, (4-hydroxyfenyl)-(nižší )alkanoyl, /4-(nižší alkoxy)fenyl/-(nižší)alkanoyl, nižší alkanoyl disubstituovaný fenylem, 4-halogenfenyl nebo
    4-(nižší alkoxy)fenyl, nebo fenyl(nižší)alkylamínokarbonyl a 3 je (N-Me)Val, (N-Me)Ile nebo (N-Ze)Tbg, nebo A a 3 spolu tvoří nasycený nebo nenasycený alkylaminckarbonyl vzorce R -NH-C(O), kde R má význam definovaný v nároku 1 , D je aminokyselinový zbytek kyseliny (3)-2-amino-3hydroxy-3-methylmáselné nebo kyseliny (R)-2-amino-3-merkapto-3-methylmáselné nebo aminokyselinový zbytek vybraný ze skupiny, zahrnující Val, Ile, Tbg a />-EtNva, R^ je nižší alkyl, nižší cykloalkyi, 1-(nižší alkyl)-(nižší cykloalkyi), NMeo, NEt9, pyrrolidino nebo morfolino, o t *· 9
    R a R mají význam definovaný v nároku 1 a E je NHR , kde R^ je (4-9C)alkyl, nižší cykloalkyi, nižší cykloalkyi monosubstituovaný nebo disubstituovaný nižším alkylem nebo (nižší alkyl)-(nižší cykloalkyi) nebo E je NHNR^®R1, kde θ je vodík, methyl nebo ethyl a R1 je (4-9C)alkyl nebo E je skupina NHUH(R12)-Z, kde R^ jff (4-9C)alkyl nebo (nižší cykloalkyi)-methyl a Z má význam definovaný v nároku 1 nebo jeho terapeuticky přijatelná sůl.
    -533. Peptid podle nároku 2, kde A je fen.ylacetyl, fenylpropionyl, (4-aainofenyl)-propionyi, (4-fluorfenyl)propionyl, (4-hydroxyfenyl )propio.oyl, (4-methoxyfenyl)propionyi, 2-(fenylmethyl)-3-fenylpropionyl, 2-/(4-fluorfenyl)methyl/—3-(4-fluorfenyl)-propi ony1, 2-/(4-methoxyfenyl)methyl/-3-(4-methoxyfenyl )propionyl nebo benzylaminokarbonyl, 3 je= (N-Me)-Val nebo (N-Me)-j-le, D je Val, Ile nebo Tbg, R^ je 1-methvietnvl, 1,1-dimethvlethvl, 1methyipropyl, 1 ,.1-dimethylpropyl, 2,2-dimethylpropvl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, 1-methylcykiopentyl,
    A
    NEt2» pyrrolidino nebo merfolino, R“ je vodík a RJ je methyl, ethyl, 1-methyiethyl, 1,1-dimethylethyl, pro, 2 pyl, 2-oropenyl nebo benzyl a uhlíkový atom, nesoucí R a
    R má (R)-konfiguraci, nebo R a je každý nezávisle 2 3 methyl nebo ethyl,, nebo R a R spolu s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny tvoří cyklobutyl, cyklopentyl q Q nebo cyklohexyl, a E je NHR', kde R je 2-methylpropyi,
    2.2- dimethylpropyl, 1 (R) ,2,2-trimethylprop.yl, 1,1,2,2tetramethylpropyl, 1(R)-ethy!-2,2-dimethylpropyl, 2-(R,S)methylbutyl, 2,2-dimethylbutyl,. 3,3-dimethylbutyl, 1 (R),2,2 trimethylbutyl, 1 (R)·, 3,3-trimeth.ylbut.yl, 2-ethylbutyl,
    2.2- diethylbut.yl, 2-ethyl-1 (R)-methylbutyl, 2-ethyl-2-methylbutyl, 1(R)-ethyl-3,3-dimethylbutyl, 2,2-dimethylpentyl, cis- nebo trans-2-methvlcyklohexyl, 2,2-dimethylcyklohexyl netip c.yklohexylmethyl, nebo E je NHNR^R^, kde R10 je vodík, methyl nebo ethyl a R11 je 1,1-dimethylethyl nebo E je NHCH(R^2)-Z, kde uhlíkový atom nesoucí R^2 má (S )-konf iguraci, R je 1 ,1-dimethylethyl, 1-methylprop.yl, 2-meth.ylprop.yl, 2,2-dimethylpropyl nebo cyklohex.ylmethyl a Z je CH2OH, C(O)OH, C(O)NH2 nebo C(O)OR13, kde R13 je methyl, ethyl nebo propyl nebo jeho terapeuticky přijatelná sůl.
    -544. Peptid podle nároku 2, kde Λ a 3 soolu tvoří nasycený nebo nenasycený alkylaminokarbonyl vyoraný ze skupiny, zahrnující butylaminokarbonyl, 1 -methylethyiaminokarconyl, 1-methylpropylaminokarbonyl, 1 -ethvloroovlaminokarbonyi, 1,1-dimethylbutylaminokarbonvl, 1-ethvibutylaminokaroonyl, 1-propylbutyluminokarbonyl, 1 -ethylpentylaminokarbonyl, i-butyipentyianinokarbonyl, 2-ethylbutyiaminokar bonyl, 2-ethylpent.ylaminokarbonyi, 1-methyl-i-propylbutylaminokarbonyi, 1-ethyl-1-prouvlbutylaminokarbonyl, 1,1-dipropylbutylaminokarbonyi, (í-propylcyklopentyl )aminokar bonyl, (1-propylcvklohexvl )a~;inokarbonyl, 1-(2-propenyi)-3-bute.ny laminokar bonyl, 1-methyl-1 - (2-propenyl )-3-butenylaminokarbonyl a 1-ethyl-1 -(2-propenyl)-3-butenylaminokarbonyl, D je Val, Iie nebo Tbg, R1 je 1-methylethyl, 1,1-dimethylethyl, 1-methylpropyl, 1,1-dimethylpropyl, 2,2-dimeth.y 1-propyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, 1-methylcyklopentyl, NMe,, NEt0, pyrrolidinc.
    2 · 3 nebo morfolino, R ^e vodík a RJ je methyl, ethyl,
    1-methylethyl, 1,1-dimethylethyl, propyl, 2-propenyl nebo 2 i benzyl a atom uhlíku nesoucí R a RJ má (R)-konfisuraci nebo
    R a RJ každý nezávisle je methyl nebo ethyl, nebo R a
    R^ spolu s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny tvoří g cyklobutyl, cyklopentyl neoo cyklohexyl, a E je NHR , kde O
    R je 2-methyljoropyl, 2,2-dimethylpropyl, 1(R),2,2-trimethylpropyl, 1 ,1,2,2-tetraměthylpropyl, 1(R)-ethyl-2,2dime thylprop.yl, 2-(R,S)-meth.ylbutyl, 2,2-dimethylbutyl,
  3. 3,3-dimethylbutyl, 1(R),2,2-trimethylbutyl, 1(R),3,3-trimethvlbutyl, 2-ethylbutyl, 2,2-diethylbutyl, 2-ethyl-1-methylbutyl, 2-ethyl-2-methylbutyl, 1(R)-ethyl-3,3-dimethylbutyl, 2,2-dimethylpentyl, cis- nebo trans-2-methylcyklohex.yl, 2,2-dimethylc,yklohexyl nebo cyklohexylmethyl nebo E je NHNR1 1 , kde R10 je vodík, methyl nebo ethyl a R1 1 je 1,1-dimethylethyl, nebo E je NKCH(R12)-Z, kde uhlí-5512 1 2 · kovy atom, nesoucí R má (S)-konfiguraci, R je 1 ,1-dimethvlethyl, 1-methylpropvl, 2-methylpropvl, 2,2dimethylpropvl nebo cyklohexylmethvl a Z je CHjOE, 0(0)υ.-.,
    C(O)NH2 nebo O(O)OR kde R thyl, ethyl ne propyl nebo jeho terapeuticky přijatelná s’il.
  4. 5. Peptid podle nároku 3, kde A je fenylpropionyl,
    2-(fenylmethyl)-3-fenylprcpionyl nebo benzylaminokaroonyl. 3 je (N-Me)-Val, D je Tbg, R^ je 1-methylethyl, 1,1-dimethylethyl, 1-methylpropyl, 1,1-dimethylpropyl, 2,2-dimethylpropyl , cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl nebo
    2 3
    1-methylcyklopentyl, R je vodík a R je methyl, ethyl,
    1-methylethyl, propyl nebo benzyl a atom uhlíku nesoucí
    R a má (R)-konfiguraci nebo R a RJ je každý nezá2 7 visle methyl nebo ethyl nebo R a R- spolu s atomem uhlíku, ke kterému jsou přioojeny tvoří c.yklobutvl, cyklopenq q tyl nebo cyklohexyl, a E je N HR , kde R je 2,2-dimethylpropyl, 1 (R),2,2-trimethvlpropyl,. 1 (R)-ethyl-2,2-dimethylpropyl, 2,2-dimethylbufcyl nebo 1(R)-ethyl-3,3-dimethylbutyl, nebo E je NHCH(R^)_Zl, kde atom uhlíku nesoucí R má (S.)-konfiguraci, R je 2,2-dimethylpropyl a Z je CH2OH, C(O)OH, C(O)NH2 nebo C(O)OR13, kde R13 je. methyl, ethyl nebo propyl, nebo jeho terapeuticky přijatelná sůl.
  5. 6. Peptid podle nároku 4, kde A a 3 spolu tvoří nasycený nebo nenasycený alkylaminokarbonyl vybraný ze skupiny, zahrnující 1-eth.ylpropylaminokarbonyl, 1-ethylbutyl aminokarbonyl, 1-propylbutylaminokarbonyl, 2-ethylpentylaminokarbonyl, 1-methyl-1-propylbutylaminokarbonyl, 1ethyl-1-prop.ylaminokarbonyl, 1 ,1-dipropylbutylaninokarbonyl, (1-propylcyklopentyl)aminokarbonyl, 1 - (2-propen.yl)
    3-butenylaminokarbonyl a 1-ethyl-1-(2-propenyl)-3-butenyl aminokarbonyl, D je Tbg, R^ je 1-methylethyl, 1,1-dimethyleth.yl, 1-methylpropyl, 1 , 1-dimethylpropyl, 2,2-di-56methylprop.yl, cyKlocut.yl, cyklooentyl, cyklohexyl nebo 2 7
    1-methylcyklopentyl, R je vodík a RJ je methyl, ethyl, i-methylethyi, propyl nebo benzyl a atom uniiku nesoucí ,2 „ _3 . . ^2 rt
    -J
    P4 a λ*' má (R)-konfiguraci nebo ΡΛ a nJ je každý nezávisle methyl nebo ethyl něho R2 a R3 spolu s atomem uhlíku, ke kterému jsou navž nebe cyklobutyl, cyklohexyl a Ξ je NHR^, kde R^ je 2,2-dimethylpropyl,
    1 IR),2,2-trimethylpropyl, 1(R)-ethyl-2,2-dimethylpropyl,
    2,2-dimethylbutyl nebo 1(R)-ethyl-3,3-íimethvloutyl nebo E je NHCH/R“^ )-Z, kde atom uhlíku nesoucí R12 má (3)konfiguraci, R1^ je 2,2-dimethylpropyl a Z je CH2OHr C(O)OH,' C(O)NH2 nebo C(O)OR^”'t kde R^3 je methyl, ethyl r nebo propyl, nebo jeho terapeuticky přijatelná sul.
  6. 7. Peptid podle nároku 1, vybraný ze skupiny, zahrnující
    -57? h C Η , C Η . C ( O ) - ( Ν - H e ) 7 a 1 Cr. ; Cn2C ( 0 j CHe3) C (0 ; -Asp (cy?n > -yHel
    P h C K 2 C Ξ 2 C ( O ) - ( N - M 2 ) V a 1 CH (CH.C ' 0) CHe3) C (C ) -Asp (cyPn) -yMei ?hCK2CH2C(O)-(N-Me)Val-Tbg-CK2-(R) CH (CH2C (O) CMe3) C (O) -Asp (cyPn) -yMeLea-NH2,
    P h C Η 2 C a 2 C (O) - ( N-Ma )Vai-Tbg--CH2- ( R) CH(CH2C(O)CHe3)C(O)-Asp(cyPn)-NHCH2CMe3,
    PhCH2CH2C (0) - (N-Me ) Val-Tbg-CH2 - (R ) -CH(CH2.C ( O ) (cyclopentyi)}C (O) -Asp- (cyPn) -NHCH2CMe3,
    PhCH2CH2C(O)-(N-Me)Val-Tbg-CH2-(R) CH(CH2C (O)C*íe3) C (O) -Asp{ (R) -Me}-NHCH2CMe3,
    Et2CHNHC(0)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C ( O ) CMe3)C(O) As p (cyPn)-NHCH2CMe3,
    Et2CHNHC (O) -Tbg-CH2- (R) -CH {CH2C (O ) - (pyrrolidino) } C (O} -Asp {cyPn) -yMeLeucino!,
    -58Et2CHNHC(O) -Tbg-CH2-(R) -CH(CH2C(O)CMe3)C(O)As p (cyPn) -yMeLeu-OH,
    E P 2CHNHC ( O ) -Tbg-CH2 - ( R ) -CH(CH2C ( O)CMe3)C(O)As p (cyPn) -/MeLeu-NH ,
    E t jCHNHC (O) -Tbg-Cn2- (R) -CH (CH2C (0) CM53) CO-Ásp ( cy?r.) yMeLeucinol,
    EtjCHNHC(0) -Tbg-CH2-(R) -CH{CH2C (O ) - ( cycicpe.zPyl·)} C (O) -Asp ' cyPn) -NKCH2CMe3,
    Et,CKNHC(O, -Tbg-Cn2- (R) -CH (Ch’2C (O) CMe3) C (O ) -As p {(R) Me}-NHCH2CMe3Z
    Pr2CHNHC{0) -Tbg-CH2-(R ) -CH ( CH2C ( O ) CMe3) C (O ) Asp {cyPn) -yMeLeu-OH,
    P r jCKNHC ( O ) -Tbg-CH2 - ( R ) -CH (CH2C(O)CMe3)C(O)Asp (cyPn)-yMeLeucinol,
    Pr2CHNHC(0)-Tbg-CH2-(K)-CH(CH2C(0)CMe3)C(0)Asp (cyPn ).-NHCH2C;íe3 r (1-propylcyclopentyl) aminocarbonyl-Tbg-CK2- (R) CH (CH2C (O)CMe3)C (O ; -Asp (cyPn) -NHCH2CMe3,
    Pr2CHNKC(0)-Tbg-CH7-(R)-CH{CH2C(0)-(cyclopentyl)}C(O)-Asp(cyPn)-NHCH2CMe3,
    C y Pr2CHNHC (O) -Tbg-CH2- (R'-CH(CH2C (O) Me3) C (O) -Asp(cyPn)NH-(R)-CH(Me)CMe3,
    -59Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-Ctí(CH2C(O)CMe3)C(O)Asp(cyPn)-NHCH2CMe2Etz
    Pr2CKNHC(O)-Tbg-CK2 - (R) -CH(CH2C (O)CMe3)C(O ) Asp (cyPn) -NHCH2- (R,S)-CH(Me)Et,
    Et?r2CHNHC(O)-Tbg-CH.- (R)-CH ( CH,C(O)CNe.)C í O ) Asp (cy?n) -NHCH2CHEt2,
    Me?r2CKNHC(0)-Tbg-CH2- ( R ) -CH(CH.C ( 0)CMe3) C ( O ) Asp (cy?n) -NHCHjCMa.Et,
    Pr2CHNHC(0}-Tbg-CH2- (R)-CH(CH2C(O)CMe3)C(O ) Asp (cyP-n) -NKNKCMe3,
    H e (CK2 = CHCH2)2-CNHC(O)-Tbg-CK2-(R) CK (CH2C (O) CHe3)C(O)-Asp(cyPn) -NHCH2CHe3,
    MePř2CNHC( 0)-Tbg-ČH2 - (R) -CH(CH2C(O)CMe3)C(O)Asp (cyPii)-NKCH2CMe3,
    Pr2CHNHC(0)-Tbg-CH2 - (R)-CH(CH2C (0)CHe3) C ( O ) Asp (cyPn) -NHCH2-{cy£lohexyl),
    EtPr2CNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O)CHe3)C(O) Asp (cyPTi) -NHCH2CMe3, ( CH2 = CHCH2)2-CHNHC (O ) - Tbg-CH2- ( R ) CH (CH2C (O) CMe3) C (0) -Asp (cy Pn) -NHCH2CMe3,
    Bu2CHNHC(0)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O)CMe3)C(O)Asp (cyPn)-NHCH2CMe3,
    Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C (O)CHe3)C(O ) Asp (cyPn) -NH- (S) -CH {CMe3) CH2OH,
    -60Me2PrCNHC(O) -Tbg-CHj-(R) -CH(CH2C(O)CMe3)C(O ) Asp(cyPn)-NHCH2CMe3,
    Pr2CHNHC (O) -Tbg-CH2-(R ) -CH (CH2C ( 0 ) CMe3) C ( O ) Asp(cyPn)-NKCH2CEt2Me,
    Pr2CKNKC (O ) -Tbg-CH2- (R) -CH ( CH2C í O ) CMe3) C ( O ) Asp (cyPn) -NECMe2CMe3, (CH2=CHCH2)2-CKNHC(O)-Tbg-CH2-(R)CH (CK2C(O)CMe3) C (O)-Asp(cy?n)-NH-(R)-CH(Re)CMe3,
    Pr,CHNKC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C (O)CMe3)C (0)Asp(cyPn)-NE~(R)-CH(Me)C(Me)2Et,
    Pr2CHNHC (0) -Tbg-CK2-(R ) -CH ( CK2C ( O ) CMe3) C (0)Asp(cyPn)-cis-NK-(2-methylcyclohexyl),
    Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O) CMeJC (0)Asp(cyPn)-trans-NH-(2-methylcyclohexyl), (R, S) -EtPrCH-NEC (O) -Tbg-CH2- (R) -CH (C~2C(O) CMe3)C (O) Asp (cyPn) -NHCH2CMe3, (R, S) -EtBuCH-NHC (O) -Tbg-CH2- (R)-CH(CK2C (O) CMe3) C (O) As p (cyPff) -NHCH2CMe3,
    Pr2CHNHC(O) -Tbg-CH2-(R) -CH(CH2C(O)CMe3)C(O ) Asp(cyPn)-NH-(R)-CH(Et)CMe3,
    Pr2CHNHC(O) -Tbg-CH2-(R)-CH (CH2C (O ) CMe3) C (O ) Asp (cyPn) -NH- (2,2-dimethylcyclohexyl),
    EtPr2CNHC(O)-Tbg-CH2-(R) -CH (CH2C (O)CMe3)C(O)Asp(cyPn)-NH-(R)-CH(Me)CMe3,
    -61P r 2CHNHC( O)-Tbg-CK2-(R)-CH(CH2C( O)CMe3)C( O ) Asp(cyPn)-NHCH2CMe2Pr,
    Pr2CHNHC(0)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH,C(O)CMe3)C(C)As p (cyPn) -NH- (R)-CH(Me) CH2CMe3,
    Pr2CHNHC(0)-Tbg-CH,-(R)-CH(CH2C(0)CMe3)C(O)Asp (cyPn) -NHCH2CH2CMe3,
    Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O)CMe3)C(C}Asp(cyPn)-NH-(R)-CH(Pr)CMe3,
    Pr2CHNKC(0)-Tbg-CK2-(R)-CH(C~2C(O)CMe3)C(0)Asp(cyPn)-NH-(2,2-dimethylcyclopentyl),
    Pr2CHNHC(0)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O)CMe3)C(O)Asp(cyPn)-NH-N(Me)CMe3,
    Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C{0)CMe3)C(O)Asp(cyPn)-NHCH2CEt3,
    EtPr2CNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O)CMe3)C(O)Asp (cyPn)-NH-(R)-CH(Et)CMe3ř
    Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O)CMe3)C(O)As p (cyPn)-NH-(R)-CH(Me)CHE12,
    Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O)CMe3)C(O)Asp(cyPn)-NHN(Et)CMe3,
    Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O)CHMe2)C(O)As p (cyPn) -NHCH2CMe3,'
    -62Pr2CHNHC (O)-Tbg-CH2 - (R ) -CH ( CHZC ( O ) CH jCMe3) C ( O ) Asp(cyPn)-Leu-OH,
    Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH{CK2C (O)-(cyclohexyl))C(O)-Asp(cyPn)-NKCH2CMe3,
    Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH{CH2C(O)-(cyclcbutyli}C (O)-Asp(cyPn)-NHCH2CMe3,
    Pr2CKNHC (O) -Tbg--CK2-(R) -CH (CH2C (O) CMe3) C (O) -Asp {(R) allyl)-NKCH2CMe3,
    Pr2CHNHC (O) -Tbg-CH2- (R) -CH (CH2C (O) CMe3) C (O) -Asp{ (R) Pr)-NECH2CMe3,
    Pr2CHNHC (O) -Tbg-CK2- (R } -CH ( Ch’2C {O ) CMe2Et) C (O) — Asp(cyPn) -NHCH2CMe3,
    Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH{CH2C(O)-(1-metnylcyclopentyl} C (O) -As p (cyPn) -NHCH2CMe3 f
    Pr2Ch’NHC(O) -NH-(S )-CH{CMe2Et) -C(O) -CH2-(R) CH (CH2C(O) CMe3) C (O) -Asp (cyPn} -NH- (R) -CH (Me) CMe3, and
    Pr2CHNHC(O)-Val-CK2-(R)-CH{CH2C(0)CMe3 ) C ( O)Asp (cyPn) -NH- (R) -CH (Me) CMe3.
  7. 8. Farmaceutický přípravek,, vyznač ující se t í m, že obsahuje antiherpes virově účinné množství' peptidu podle nároku 1 a farmaceuticky^ nebo veterinárně přijatelný nosič;·.
    -639. Kosmetický přípravek, vyznačuj ίο í;’se;
    tím, že obsahuje peptid podle nároku 1 nebo jeho' terapeuticky přijatelnou sůl a fyziologicky přijatelný nosič vhodný pro topickou aplikaci.
  8. 10. Použití peptidu obecného vzorce I podi 1 nebo jeho therapeuticky přijatelné soli pro vý ceutického prostředku, určeného k léčení virové ru u ssavců.
    e nároku robu farrr.ainfekce cpa
  9. 1 1 . Způsob inhibice replikace herpes viru kontaktem viru s herpes virovou ribonukleotid reduktásuainhibujícím množstvím peptidu vzorce 1 nebo jeho terapeuticky přijatelné soli.
  10. 12. Farmaceutický přípravek, vyznačující se t ί oi, že= obsahuje farmaceuticky nebo veterinárně přijatelný nosič a účinné množství kombinace antivirového nukleosidového analogu- nebo jeho terapeuticky přijatelné sole- a ribonukleotid reduktásu inhibujícího peptidu podle nároku 1 nebo jeho terapeuticky přijatelné soli.
  11. 13· Farmaceutický'přípravek podle nároku 12, v y z n a č u j í c í se tím, že .nukleosidovým analogem je sloučenina vzorce 2 (3Η2ΟΟΗ·2ΟΗ2ΟΗ
    -64kde R14 je vodík, hydroxy nebo amino nebo její terapeuticky přijatelná sůl.
    ar oku 12, vy z n nukle osicový anadara bin®,idoxur idi ovavir, fiacitabir
  12. 14. Farmaceutický přípravek podle n dující se tím, že antivirový log je vybrán ze skupiny, zahrnující vi trifluridin, ganciclovir, edoxudine, br penciclovir, famciclovir a rociciovir.
  13. 15. Použití kombinace peptidu obecného vzorce I podle nároku 1 nebo jeho terapeuticky přijatelné soli a nukleosidového analogu s protivirovým účinkem nebo jeho terapeuticky přijatelné soli pro výrobu farmaceutického prostředku pro léčení herpetických virových infekcí u ssavců.
    15. Použití kombinace podle nároku 15 pro výrobu farmaceutického prostředku, určeného pro místní podání.
  14. 17. Použití peptidu obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu farmaceutického prostředku k léčení herpetických infekcí virem typu 1 nebo typu 2, při němž se peptid obecného vzorce I volí ze skupiny sloučenin
    -65P h C H J C H J C ( O ) - ( N - M e )Val-Tbg-CK2-(R ) CH(CH2C(O)CMe3)C(O)-A3p(cy?n)-yHeLeucincl·,
    Pr 2CHNHC (0 ) -Tbg-CH2-{R ) -CH (CH2C ( O ) CMe3) C { 0 ) As p (cyPn) -yMeLeu-OK,
    Pr2CHNKC (0 ) -Tbg-CH2-(R) -CH (CHZC (O ) CMe3) C {0 ) Asp f cyPn) -yMeLeucinol,
    Pr2CHNHC (0 ) -Tbg-CH2-(R) -CH (CH2C ( O ) CMe3 ) C ( 0 ) As p {cyPn) -NH2CH2CMe3, (1-propylcyclopentyl) aminocarbonyl-Tbg-CK2-(R) CH ( CH2C (0)CMe3) C (O)-Asp(cyPn) -NHCH2CMe3,
    Pr2CHNRC(0)-Tbg-CH2-(R)-CH{CH2C(0)-(cyclopentyi)}C(0)-Asp (cyPn)-NHCH2CMe3,
    Pr2CHNHC(0) -Tbg-CH2-(R) -CH (CH2C (O ) CMeJ C (0) As p (cyPn) -NH- (R) -CH (Me) CMe3,
    Pr2CHNHC (0 ) -Tbg-CH2-(R) -CH ( CH2C ( O ) CMeJ C (O ) As p (cyPn) -NHCH2CMe2E t,
    EtPr2CHNC(O) -Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O) CMe3)C (O) NKCH2CMe3,
    Pr2CHNHC(0) -Tbg-CH2-(R) -CH (CH2C (O ) CMe3)C(O)NHCH2CEt2Me,
    -66Pr jCKNHC (O ) -Tbg-CH2- (R) -CE (CE2C (O) C«e3 )C(O)-NE-(R)CH(Et)CMe3,
    EtPr.CNHC (O) -Tbg-Ch’2-(R) -CH(CH2C(O) CHe3 )C(O) -NH- (R) CH(Me)CHe3,
    Fr2CHNHC (O) -Tbg-CE2- (R) -CH (CH2C (O) CHe3) C (O ) -NE- ; R} CH(Me)CK2CMe3, ' Pr2CHNHC (O) -Tcg-CHj- (R) -CH (CK2C (O) CMs3)C(O)-NE-{R, CH(?r)CMe3,
    PrzCENEC (O) -Tbg-CH2-(R) -CK (CHjC (O ) CHe3)C(O ) NHCH2CSt3,
    EtPr2CNEC (O) -Tbg-CH2- (R) -CH(CH2C(O) CMe3) C (O) -NE- (R)~ CH(St)CMe3,
    P r2CHNKC (O) -Tbg-CH2- (R) -CH (CH2C (O) CHe3 )C(O)-NH-(R)CH(Me)CESt2, a
    Pr2CHNHC(0 ) -NS-(S) -CH{CMe2Et ) C ( O ) -CH2- (R ) CH(CH2C(O)CMe3)C(O)-Asp(cyrn)-NH-(R)-CH(Me)CMe3.
  15. 18. Způsob přípravy peptidu podle nároku 1 nebo jeho terapeuticky přijatelné soli, vyznačující se t í m, že zahrnuje
    a) postupnou kopulaci, v pořadí peptidové sekvence, aminokyselin nebo odvozených aminokyselinových zbytků a nepeptidických fragmentů peptidů, kde
    i) jsou reaktivní skupiny postranních řetězců zbytků nebo fragmentů chráněny vhcdnými chránícími skupinami pro zabránění tomu, aby chemické reakce probíhaly na těchto místeclr s cnránící skupina se odstraní ač no línlné postupné kpbuláci.
    -67il) < -aminoskupina kopulačního činidla je chráněna Λ,-amino-chránící skupinou, jestliže se volná karboxyskupina tohoto reaktantu kopuluje s volnou Λ -aminoskupinou druhého reaktantu;
    <-amino-chránící skupina je taková, která může být selektivně odstraněna .tak, že je umožněno provést následující kopulační krok na této
    -aminoskupině a iii) C-koncový karboxyl aminokyselinového zbytku' nebo peptidový fragment, který přebírá C-terminální funkci chráněného peptidu, je-li přítomen, je chráněn vhodnou chránící skupinou, která bude bránit tomu, aby došlo k chemickým reakcím? na tomto místě, dokud není’ požadovaný aminokyselinová sekvence peptidu sestavena a
    b) po kompletní kopulaci, se odstraní jakékoliv chránící skupiny a, je-li to žádoucí, provedou se standardní transformace pro získání peptidu podle nároku 1 a je-li to žádoucí převede se peptid na terapeuticky přijatelnou sůl.
CZ942209A 1992-03-12 1993-03-12 Isosteric peptide derivatives, process of their preparation, pharmaceutical and cosmetic preparations containing thereof CZ220994A3 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US84991892A 1992-03-12 1992-03-12

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ220994A3 true CZ220994A3 (en) 1995-09-13

Family

ID=25306833

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ942209A CZ220994A3 (en) 1992-03-12 1993-03-12 Isosteric peptide derivatives, process of their preparation, pharmaceutical and cosmetic preparations containing thereof

Country Status (24)

Country Link
EP (1) EP0560267B1 (cs)
JP (1) JPH0625131A (cs)
KR (1) KR950700322A (cs)
AT (1) ATE169931T1 (cs)
BR (1) BR9306074A (cs)
CA (1) CA2131186C (cs)
CZ (1) CZ220994A3 (cs)
DE (1) DE69320390T2 (cs)
EE (1) EE9400312A (cs)
FI (1) FI944187A0 (cs)
HU (2) HUT68675A (cs)
IL (1) IL105001A0 (cs)
LT (1) LT3270B (cs)
LV (1) LV10461B (cs)
MX (1) MX9301343A (cs)
NO (1) NO943345L (cs)
NZ (1) NZ251266A (cs)
PH (1) PH30453A (cs)
RU (1) RU94040865A (cs)
SG (1) SG42995A1 (cs)
SK (1) SK107794A3 (cs)
TW (1) TW278080B (cs)
WO (1) WO1993018056A1 (cs)
ZA (1) ZA931745B (cs)

Families Citing this family (8)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5846941A (en) * 1992-03-12 1998-12-08 Boehringer Ingelheim (Canada) Ltd. Isosteric antiherpes peptide derivatives II
CA2139169C (en) * 1994-12-28 2001-05-01 Boehringer Ingelheim (Canada) Ltd./ Boehringer Ingelheim (Canada) Ltee Antiherpes peptidomimetic compounds
CA2095408A1 (en) * 1993-05-03 1994-11-04 James Gus Chafouleas Method of combating acyclovir-resistant herpes simplex viral infections
CA2152541C (en) * 1995-06-23 1998-12-15 Boehringer Ingelheim (Canada) Ltd./ Boehringer Ingelheim (Canada) Ltee Herpes ribonucleotide reductase inhibitors
US5948935A (en) * 1997-01-23 1999-09-07 Boehringer Ingelheim (Canada) Ltd. Process and intermediates for (s)-α-amino-1-carboxycyclopentaneacetic acid
EP1053243B1 (en) * 1998-02-12 2011-03-30 Emory University Sphingolipid derivatives and their methods of use
AU2019339777B2 (en) 2018-09-12 2022-09-01 Novartis Ag Antiviral pyridopyrazinedione compounds
AU2020353055B2 (en) 2019-09-26 2024-03-07 Gilead Sciences, Inc. Antiviral pyrazolopyridinone compounds

Family Cites Families (11)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US481432A (en) 1892-08-23 soler
US4795740A (en) 1986-05-20 1989-01-03 Cohen Eric A Antiviral peptides and means for treating herpes infections
US4837304A (en) 1987-05-22 1989-06-06 Merck & Co., Inc. Inhibitor of ribonucleotide reductase
US4845195A (en) 1987-05-22 1989-07-04 Merck & Co., Inc. Inhibitor of ribonucleotide reductase
CA1340682C (en) * 1989-07-07 1999-07-27 Pierre Lavallee Antiviral peptides having a 2-oxoalkyl amino acid side chain
EP0411333B1 (en) * 1989-07-07 1995-05-31 Bio-Mega/Boehringer Ingelheim Research Inc. Antiherpes tetrapeptide derivatives having a substituted aspartic acid side chain
CA1340684C (en) 1989-07-07 1999-07-27 Pierre Louis Beaulieu Antiherpes pentapeptides
ATE118785T1 (de) 1989-07-07 1995-03-15 Bio Mega Boehringer Ingelheim Pentapeptidderivate, wirksam gegen herpes, die eine ersetzte asparaginsäureseitenkette enthalten.
US5110799A (en) 1989-07-28 1992-05-05 Merck & Co., Inc. Antiherpetic agents
CA2018801C (en) 1990-06-12 2000-08-22 Pierre Louis Beaulieu Antiherpes peptide derivatives having a 1,4-dioxo c n-terminus
CA2033447C (en) * 1990-12-31 1999-08-31 Robert Deziel Synergistic combination for treating herpes infections

Also Published As

Publication number Publication date
CA2131186A1 (en) 1993-09-16
CA2131186C (en) 2000-12-12
BR9306074A (pt) 1997-11-18
DE69320390T2 (de) 1999-02-11
KR950700322A (ko) 1995-01-16
HUT68675A (en) 1995-07-28
LTIP408A (en) 1994-09-25
LT3270B (en) 1995-05-25
HU211926A9 (en) 1996-01-29
MX9301343A (es) 1994-01-31
NZ251266A (en) 1996-08-27
DE69320390D1 (de) 1998-09-24
FI944187L (fi) 1994-09-12
EE9400312A (et) 1996-04-15
SG42995A1 (en) 1997-10-17
HU9402593D0 (en) 1994-11-28
ZA931745B (en) 1993-09-24
LV10461A (lv) 1995-02-20
AU671825B2 (en) 1996-09-12
EP0560267B1 (en) 1998-08-19
WO1993018056A1 (en) 1993-09-16
LV10461B (en) 1996-02-20
PH30453A (en) 1997-05-28
NO943345D0 (no) 1994-09-09
SK107794A3 (en) 1995-03-08
ATE169931T1 (de) 1998-09-15
FI944187A7 (fi) 1994-09-12
TW278080B (cs) 1996-06-11
FI944187A0 (fi) 1994-09-12
JPH0625131A (ja) 1994-02-01
IL105001A0 (en) 1993-07-08
RU94040865A (ru) 1996-08-10
NO943345L (no) 1994-09-09
AU3880793A (en) 1993-10-05
EP0560267A1 (en) 1993-09-15

Similar Documents

Publication Publication Date Title
JP3043833B2 (ja) １，４‐ジオキソ‐ｃ４ ｎ‐末端を有する抗ヘルペスペプチド誘導体及びこれを含む医薬組成物
JPH04275230A (ja) ヘルペス感染治療用医薬組成物
CZ220994A3 (en) Isosteric peptide derivatives, process of their preparation, pharmaceutical and cosmetic preparations containing thereof
AU683450B2 (en) Inhibitors of herpes viral ribonucleotide reductase
AU683465B2 (en) Method of combating acyclovir-resistant herpes simplex viral infections
US5574015A (en) Isosteric antiherpes peptide derivatives
EP0560274B1 (en) Antiherpes peptide derivatives having a ureido N-terminus
US5846941A (en) Isosteric antiherpes peptide derivatives II
AU671825C (en) Isosteric antiherpes peptide derivatives
US5830864A (en) Antiherpes peptide derivatives having a ureido n-terminus
EP0837845B1 (en) Herpes ribonucleotide reductase inhibitors