CZ286485B6

CZ286485B6 - Analog of vitamin D, process and intermediate for its preparation, its use and pharmaceutical preparation containing thereof

Info

Publication number: CZ286485B6
Application number: CZ19923726A
Authority: CZ
Inventors: Claus Aage Svensgaard Bretting
Original assignee: Leo Pharm Prod Ltd
Priority date: 1990-08-15
Filing date: 1992-12-17
Publication date: 2000-04-12
Also published as: GB9017890D0; RU2126384C1; CA2078555A1; CA2078555C; FI925547L; LTIP965A; JPH06500089A; FI103791B1; IE66241B1; LT3666B; CZ372692A3; ES2068601T3; EP0543864A1; FI925547A0; GR3014922T3; FI103791B; DK0543864T3; DE69105981T2; IE912462A1; EP0543864B1

Description

Analog vitaminu D, způsob a meziprodukt pro jeho výrobu, jeho použití a farmaceutický přípravek, který jej obsahuje

Oblast techniky

Vynález se týká až dosud neznámé třídy sloučenin typu analogů vitaminu D, které vykazují protizánětlivé a imunomodulační účinky, jakož i silnou účinnost při indukci diferenciace a při inhibici nežádoucí proliferace určitých buněk, včetně rakovinových buněk a buněk pokožky, způsobu a meziproduktu pro jejich výrobu, jejich použití a farmaceutického přípravku na bázi těchto sloučenin.

Dosavadní stav techniky

Nedávno se zjistilo, že la,25-dihydroxyvitamin D₃ (1,25(OH)₂D₃) povzbuzuje účinky a/nebo produkci interleukinů (Immunol. Lett. 17, 361 až 366 (1988)), což ukazuje na potenciální použití této sloučeniny při léčbě chorob, které jsou charakterizovány disfunkcí imunitního systému, například v případě autoimunitních chorob, AIDS, reakcí hostitele na rouby, odmítání transplantátů a jiných chorobných stavů, pro něž je charakteristická abnormální produkce interleukinu-1, jako jsou zánětlivé choroby, například revmatoidní arthritis a astma.

Bylo také zjištěno, že 1,25(OH)₂D₃ je schopen stimulovat diferenciaci buněk a inhibovat nadměrnou proliferaci buněk (Abe E. a další, Proč. Nati. Acad . Sci. USA 78, 4990 až 4994 (1981)) a bylo navrženo, že tato sloučenina by mohla být užitečná při léčbě chorob, pro něž je charakteristická abnormální proliferace buněk a/nebo diferenciace buněk, jako leukémie, myelofibrosis a psoriasis.

Také bylo navrženo použití 1,25(OH)₂D₃ nebo jeho proléčiva, la-OH-D₃, pro léčbu hypertenze (Lind L. a další, Acta Med. Scand. 222, 423 až 427 (1987)) a diabetes mellitus (Inomata S. a další Bone Minerál 1, 187 až 192 (1986)). Další navrhovaná indikace 1,25(014^05 se opírá o nedávné pozorování, že existuje spojení mezi dědičnou rezistencí vůči vitaminu D a alopecií; léčba látkou 1,25(OH)₂D₃ se může projevit povzbuzením růstu vlasů (Lancet, 4. března 1989, str. 478). Také skutečnost, že topická aplikace látky 1,25(OH)₂D₃ snižuje velikost mazových žláz v uších samců syrského křečka, ukazuje, že by tato sloučenina mohla být užitečná při léčbě akné (Malloy V. L. a další, konference „Tricontinental Meeting for Investigative Dermatology, Washington, USA, 1989).

Terapeutické možnosti při takových indikacích látky 1,25(OH)₂D₃ jsou však silně omezeny dobře známým silným účinkem tohoto hormonu na metabolismus vápníku; zvýšené krevní koncentrace rychle vedou k hyperkalcemii. Tato sloučenina a její silné syntetické analogy proto nejsou úplně uspokojivé pro použití jako léčiva, která jsou určena pro léčbu například psoriasis, leukémie nebo imunitních chorob, u nichž je zapotřebí kontinuálně podávat léčivo v poměrně vysokých dávkách.

Nedávno byla popsána řada analogů vitaminu D, které vykazují určitý stupeň selektivity ve prospěch účinku na diferenciaci buněk a/nebo inhibičního účinku na proliferaci buněk ve srovnání s účinkem na metabolismus vápníku.

Tak například analog vitaminu D₃, MC 903, který obsahuje dvojnou vazbu v poloze 22,23 a hydroxyskupinu v poloze 24 a v němž jsou atomy uhlíku v polohách 25, 26 a 27 spojeny do tříčlenného kruhu, silně indukuje diferenciaci buněk a inhibuje proliferaci buněk, přičemž vykazuje pouze slabý účinek na metabolismus vápníku in vivo (Binderup L. a Bramm E.,

-1 CZ 286485 B6

Biochemical Pharmacology 37, 889 až 895 (1988)). Tuto selektivitu však nepotvrzují studie in vitro, které ukazují, že látka MC 903 se váže k intestinálnímu receptoru vitaminu D stejně dobře, jako látka 1,25(OH)₂D₃. Nízká aktivita látky MC 903 na metabolismus vápníku in vivo může být způsobena rychlým metabolismem této sloučeniny, což omezuje její potenciální systemické použití.

U 24-homo-l,25-dihydroxyvitaminu D₃ 26-homo-l,25-dihydroxyvitaminu D₃ (a také u jejich 22,23-didehydroanalogů) (Ostrém V. K.; Tanaka Y.; Prahl J.; DeLuca H. F.; a IkekawaN., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 84, 2610 až 2614 (1987)) byla konstatována stejná vazebná afinita, jako u látky 1,25(011)^, a to k intestinálním receptorům krysy a kuřete a také k receptoru humánní myeloidní leukemické buněčné linie (HL-60), přičemž tyto látky jsou přesto 10 x silnější než látka 1,25(OH)₂D₃ při indukci diferenciace buněk HL-60 in vitro. In vivo je první z těchto sloučenin „podstatně méně účinná“ a druhá „podstatně účinnější“ při metabolismu vápníku než látka 1,25(OH)₂D₃.

Byl syntetizován 26,27-dimethyl-la,25-dihydroxyvitamin D₃, ale publikované informace, které se vztahují kjeho biologickým účinnostem, jsou rozporuplné (Sai H.; Takatsuto S.; Hara N. a Ikekawa N., Chem. Pharm. Bull. 33, 878 až 881 (1985) a Ikekawa N.; Eguchi T.; Hara N.; Takatsuto S.; Honda A.; Moři Y; a Otomo S., Chem Pharm Bull. 35, 4362 až 4365 (1987)). Citovaní autoři také publikovali blízce příbuzný 26,27-diethyl-la,25-dihydroxyvitamin D₃ a uvedli, že tato látka nemá v podstatě žádnou účinnost vitaminu D (t.j. účinnost na metabolismus vápníku), aleje 10 x silnější než látka 1,25(OH)₂D₃ při indukci diferenciace buněk.

V US patentu č. 4 804 502 jsou zveřejněny sloučeniny, které obsahují trojnou vazbu v postranním řetězci vitaminu D, přičemž se tvrdí, že tyto sloučeniny jsou užitečné při léčbě chorobných stavů, pro něž jsou charakteristické nedostatky při metabolismu vápníku.

Skutečnost, že mezi oběma výše uvedenými sloučeninami jsou pouze malé strukturní rozdíly, ukazuje, že současný stav poznání neumožňuje předvídat strukturu analogů vitaminu D tak, aby vykazovaly příznivý stupeň selektivity, odrážející se ve vyšší účinnosti na diferenciaci buněk in vitro, ve srovnání s vazebnou afinitou k intestinálním receptorům vitaminu D in vitro. Situaci komplikuje dále ještě pozorování, že vazebná afinita k receptorům in vitro není vždy potvrzena studiemi in vivo, což pravděpodobně odráží farmakokinetický rozdíl mezi těmito sloučeninami.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je analog vitaminu D obecného vzorce I

-2CZ 286485 B6 kde

X představuje atom vodíku nebo hydroxyskupinu;

každý ze symbolů

R¹ a R², které jsou stejné nebo různé, představuje atom vodíku nebo jednovazný přímý, rozvětvený nebo cyklický nasycený nebo nenasycený uhlovodíková zbytek s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo

R¹ a R² dohromady společně s atomem uhlíku, který je v obecném vzorci I označen hvězdičkou a který nese skupinu X, představují karbocyklický kruh se 3 až 8 atomy uhlíku;

Q představuje jednoduchou vazbu nebo dvoj vazný přímý rozvětvený nebo cyklický nasycený nebo nenasycený uhlovodíkový zbytek s 1 až 8 atomy uhlíku;

m představuje číslo 0, 1 nebo 2;

přičemž zbytky R¹, R² a/nebo Q jsou popřípadě substituovány jedním nebo více atomy deuteria nebo fluoru a jeden zm atomů uhlíku, které jsou označeny symbolem „°“ je popřípadě substituován jedním nebo více atomy deuteria nebo fluoru nebo jednou nebo dvěma alkyl skupinami s 1 až 2 atomy uhlíku;

a deriváty sloučeniny obecného vzorce I, v nichž jsou jedna nebo více hydroxyskupin převedeny na skupiny fosfátových esterů, kteréžto maskované skupiny jsou hydrolyzovatelné in vivo.

Předmětem vynálezu je dále způsob výroby tohoto analogu vitaminu D, který je popsán dále, a meziprodukt pro výrobu této sloučeniny, kterým je l(S),3(R)-bis-terc.butyldimethylsilyloxy20(R)-2,2-dichlorvinyl-9,10-seko-pregna-5(E),7(E), 10( 19)-trien.

Předmětem vynálezu je dále farmaceutický přípravek, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje účinné množství jednoho nebo více analogů vitaminu D podle nároku 1 spolu s farmaceuticky vhodnými netoxickými nosiči a/nebo pomocnými látkami.

Konečně je předmětem vynálezu také použití výše definovaného analogu vitaminu D pro výrobu léčiva pro léčbu a profylaxi chorob, zahrnujících hyperpara- thyroidismus a autoimunitní choroby, včetně diabetes mellitus, hypertenzi, akné, alopecii, stárnutí pokožky, včetně fotostámutí, nerovnováhu imunitního systému, zánětlivé choroby, jako je revmatoidní arthritis a astma, jakož i choroby, pro něž je charakteristická abnormální diferenciace a/nebo proliferace buněk, zejména léčení a profylaxi rakoviny a psoriasis.

V kontextu tohoto vynálezu se pod pojmem „uhlovodíkový zbytek“ (nebo „dvojvazný uhlovodíkový zbytek“) rozumí zbytek, který se získá odštěpením jednoho (nebo dvou) atomů vodíku z přímého, rozvětveného nebo cyklického nasyceného nebo nenasyceného uhlovodíku.

Jako neomezující ilustrativní příklady významu symbolů R¹ a R², pokud jsou tyto zbytky brány jednotlivě, je možno kromě atomu vodíku uvést methyl, trifluormethyl, ethyl, vinyl, normální, izo- a cyklo-propyl a 1-methylvinyl.

Jako příklady významu symbolů R¹ a R², pokud jsou tyto zbytky brány dohromady, je možno uvést di-, tri-, tetra- a pentamethylen.

-3 CZ 286485 B6

Jako příklady významu symbolu Q je možno uvést jednoduchou vazbu, methylen, dimethylen, trimethylen a tetramethylen, skupinu vzorce -CHr-CH=CH- a -CH₂-C=C-, fenylen (C₆H4; ortho, meta, para), a skupinu vzorce -CFL-ýC^H»)- a -(C6H4)-CH₂.

Jak je zřejmé z obecného vzorce I, mohou sloučeniny podle vynálezu, v závislosti na významu symbolů R¹, R², Q a X, zahrnovat několik diastereoizomerických forem (například R nebo S konfiguraci na atomu uhlíku, který je označen hvězdičkou). Do rozsahu vynálezu spadají všechny tyto diastereoizomery v čisté formě a také směsi diastereoizomerů. Do rozsahu vynálezu spadají také deriváty sloučenin obecného vzorce I, v nichž jsou jedna nebo více hydroxyskupin maskovány ve formě skupin, které lze in vivo znovu převést na hydroxyskupiny („bioreverzibilní deriváty nebo proléčiva sloučenin obecného vzorce I“).

Termín „bioreverzibilní deriváty nebo proléčiva sloučenin obecného vzorce I“ zahrnuje, ale není omezen na deriváty sloučenin obecného vzorce I, v nichž byly jedna nebo více hydroxyskupin transformovány na -O-acylskupiny nebo -O-glykosylskupina nebo fosfátoesterové skupiny. Tato maskované skupiny jsou hydrolyzovatelné in vivo.

Jako proléčiva mohou také působit sloučeniny obecného vzorce I, v nichž X představuje atom vodíku, poněvadž tyto sloučeniny jsou in vitro poměrně neúčinné, ale po podání pacientovi jsou konvertovány enzymatickou hydroxylací na účinné sloučeniny obecného vzorce I.

Sloučeniny podle vynálezu se strukturně odlišují od výše popsaných analogů vitaminu D podle dosavadního stavu techniky. Některé z nich mají silné účinky na diferenciaci a proliferaci buněk. Vykazují zvláštní konfiguraci methylskupiny na 20-atomu uhlíku. Tato „nepřirozená“ konfigurace, která je přítomna ve sloučeninách obecného vzorce I (a také ve sloučeninách podle naší starší mezinárodní patentové přihlášky PCT, která byla publikována pod číslem WO 91/00271) má, jak bylo s překvapením zjištěno, hluboký a výhodný biologický význam. Konkrétní sloučenina obecného vzorce I vykazuje při srovnání s odpovídající sloučeninou, obsahující „přirozenou“ C-20 konfiguraci (methylskupina a vodík jsou vyměněny, jednu nebo více následujících výhod:

a) silnější účinek na diferenciaci a proliferaci buněk;

b) vyšší selektivitu ve prospěch účinku na diferenciaci a proliferaci buněk, ve srovnání s účinkem na metabolismus vápníku;

c) silnější účinky na produkci a působení interleukinů;

d) vyšší selektivitu ve prospěch účinků na produkci a působení interleukinu, ve srovnání s účinkem na metabolismus vápníku.

Sloučeniny podle vynálezu se tedy zvláště hodí jak pro systemickou, tak pro lokální léčbu a pro profylaxi humánních a veterinárních chorob, pro něž je charakteristická 1) abnormální proliferace buněk a/nebo diferenciace buněk, jako jsou určité dermatologické choroby, včetně psoriasis a určitých forem rakoviny, 2) nerovnováha imunitního systému, například při autoimunitních chorobách, včetně diabetes mellitus, reakce hostitele na roub a odmítání transplantátů, a dále pro léčbu zánětlivých chorob, jako je revmatoidní arthritis a astma. Akné, alopecie a hypertenze jsou další choroby, které je možno léčit pomocí sloučenin podle vynálezu. Konečně, vzhledem k tomu, že po místní léčbě sloučeninami podle vynálezu je pozorováno zvýšení tloušťky pokožky, mohou být sloučeniny podle vynálezu užitečné při léčbě a prevenci stárnutí pokožky, včetně tzv. fotostámutí.

-4CZ 286485 B6

V důsledku nízkého sklonu sloučenin podle vynálezu způsobovat hyperkalcemii při kontinuálním podávání se očekává, že tyto sloučeniny budou cenné při dlouhotrvající léčbě hyperparathyroidismu (zejména sekundárního hyperparathyrodidismu, který je spojen s ledvinovým selháním) a pro stimulaci osteogeneze a léčbu osteoporózy. Při těchto indikacích 5 vykazují sloučeniny podle vynálezu vyšší terapeutický poměr než sloučeniny, známé z dosavadního stavu techniky (viz například US 4 948 789 a EP 0 385 446 A).

Sloučenin podle vynálezu se může používat v kombinaci s jinými farmaceutiky. Při prevenci odmítání roubů a reakcích hostitele na rouby se může léčba sloučeninami podle vynálezu 10 s výhodou kombinovat například s léčbou cyklosporiny.

Sloučeniny obecného vzorce I je možno připravovat z aldehydu obecného vzorce II, odvozeného od vitaminu D (m = 0; viz schéma 1). Syntéza této látky je popsána vM. J. Calverley, Tetrahedron 43, 4609 (1987), například způsoby, znázorněnými ve schématech 1 až 4. V případě, 15 že m = 0, je výchozí látkou pro postup podle schématu 2 aldehyd obecného vzorce II, v němž m = 0; v případě, že m = 1 nebo m = 2, používá se místo sloučeniny obecného vzorce II (m = 0) homologů aldehydů obecného vzorce II s postranním řetězcem v poloze 20. V případě že m = 1, používá se jako výchozích látek pro schéma 2 20-homoamanalogů, a v případě, že m = 2, 20-bishomoamanalogů sloučenin obecného vzorce II. 20-homo- a 20-bishomosloučeniny 20 obecného vzorce II je možno syntetizovat mnoha různými způsoby, které jsou odborníkům v tomto oboru známy. Přednost se dává vhodným standardním reakcím, které jsou například popsány v R. C. Larock: „Comprehensive Organic Transformations“, VCH 1989, 733. Je-li to zapotřebí, může se při reakcích dočasně chránit citlivý trienový systém molekuly.

Konverze sloučenin obecného vzorce II na sloučeniny obecného vzorce III a IV (viz schéma 2) se účelně provádí dobře známým dvoustupňovým postupem, kterým se aldehydy převádějí na alkiny. Tohoto postupu se používá například ve steroidní chemii (viz například Burger A. a další, Tetrahedron 44, 1141 (1988)), v oboru chemie vitaminu D ho však dosud nebylo použito. Postup zahrnuje konverzi Wittigova typu aldehydu obecného vzorce II na dihalogenvinylderivát 30 obecného vzorce III, po níž se provede eliminační-alkylační reakce za bezvodých, bázických podmínek (za přítomnosti butyllithia v tetrahydrofuranu (THF)), přednostně za přidání katalyzátoru, například hexamethylfosforamidu (HMPA), pro urychlení reakce. Alkylace intermediálního aniontu vzorce -C=C~ (t.j. lithiumacetylidu, LA), odvozeného od sloučeniny obecného vzorce III, který se neizoluje, na sloučeninu obecného vzorce IV se provádí působením 35 činidla, obsahujícího stavební blok postranního řetězce obecného vzorce

Z-R kde

Z představuje odstupující skupinu, jako je halogen (chlor, brom nebo jod) nebo p-toluensulfonyloxyskupina, methansulfonyloxyskupina nebo trifluormethansulfonyloxyskupina, a

R představuje skupinu obecného vzorce -(Q)-C-(R¹)(R²)X nebo popřípadě zbytek, který lze na 45 něj převést v libovolném dalším reakčním stupni (nebo několika stupních).

Symbol R ve sloučeninách obecného vzorce IV, V a VI tedy nemusí mít nutně stejný význam v celé konkrétní syntetické sekvenci. Konverze zbytku R na zbytek obecného vzorce -(Q)-C—(R‘)(R²)X může klidně zahrnovat několik stupňů, včetně případné dočasné ochrany 50 citlivého trienového systému molekuly. Kromě jakýchkoliv potřebných modifikací v postranním řetězci (R) zahrnuje konverze sloučenin obecného vzorce IV na sloučeniny obecného vzorce I stupeň fotoizomerizace a desilylace, které jsou analogické posledním stupňům syntézy jiných analogů vitaminu D (viz EP č. 0 227 826).

-5CZ 286485 B6

Ve speciálních případech, kdy Q představuje jednoduchou vazbu nebo methylenskupinu, se mohou sloučeniny obecného vzorce IV vyrobit podobnými postupy, jaké jsou znázorněny ve schématu 3, které ilustruje převádění nukleofílního lithiumacetylidu na sloučeniny obecného vzorce IV pomocí jiných elektrofilních sloučenin, než je sloučenina obecného vzorce RZ, t.j. pomocí aldehydů a ketonů, oxiranů a pomocí dvojnásobné transformace, která zahrnuje reakci s methyljodidem, po níž se provede reakce s butyllithiem a potom s aldehydem nebo ketonem.

Podobně, ve speciálních případech, kde Q představuje skupinu vzorce (CH₂)₂, se může sloučenina obecného vzorce IV někdy výhodně připravit některým ze způsobů, znázorněných ve schématu 4, které také ilustruje jak následnou konverzi zbytku R po alkylaci lithiumacetylidu sloučeninou obecného vzorce RZ na požadovaný zbytek R ve sloučenině obecného vzorce IV, tak reakci lithiumacetylidu s oxetany; a navíc také reakci lithiumacetylidu s methyljodidem, potom s butyllithiem a nakonec s oxiranem.

Pořadí alkylační reakce a fotoizomerizační reakce (d) se může účelně také změnit a v tomto případě je klíčovým meziproduktem (5Zý-izomer sloučeniny obecného vzorce III.

Sloučeniny, obsahující stavební blok postranního řetězce, jejichž struktura odpovídá obecnému vzorci R-Z, jsou buď známé sloučeniny (několik z nich je popsáno v mezinárodní patentové přihlášce PCT/DK89/00079), nebo je možno je připravit způsoby, které jsou analogické způsobům, popsaným ve výše uvedené mezinárodní patentové přihlášce. Symbol R obvykle představuje skupinu obecného vzorce -(Q)-C(R¹)(R²)X¹, kde X¹ představuje atom vodíku, hydroxyskupinu nebo chráněnou hydroxyskupinu, například tetrahydropyranyloxyskupinu nebo trialkylsilyloxyskupinu. (Jakékoliv THP ethery R-Z, které nejsou popsány v přihlášce PCT/DK89/00079, se mohou snadno připravit z odpovídajícího alkoholu).

V tomto popisu se používá následujících standardních zkratek: Me = methyl; Et = ethyl; Pr = n-propyl; Pr¹ = izopropyl; Bu = n-butyl; Bu‘ = terc.butyl; THP = tetrahydro-4H-pyran-2-yl; HMPA = hexamethylfosforamid; THF = tetrahydrofuran; Ts = p-toluensulfonyl; TBA = tetra(n-butyl)amonium; DMF = dimethylformamid.

Ve schématech 1 až 4 se používá následující zkratky:

V poznámkách ke schématům 1 až 4 se neuvádí stupeň zpracování za použití vody, který je implicitně zahrnut.

-6CZ 286485 B6

Schéma 1

CHO po

N

II (m=O)

N

II (m=l)

N

CHO

II (m=2)

Poznámky ke schématu 1:

a) Obzvláště vhodnou reakcí, které se dává přednost, je reakce, vyhýbající se kyselým podmínkám (Matteson D. S. a Moody R. J., J. Org. Chem. 45 (1980) 1091):

LiCH( -bCS') ) , NaBO.

Alk-CHC ---------——► Alk-CHCH-B.^ J ₄ ³»· Alk-CH_?CHC.

”2

Jinými přednostními postupy jsou například:

1) Sekvence reakcí, které jsou analogické reakcím, popsaným v literatuře pro syntézu odpovídajících 20(S) („20-normálních“) 20-homoaldehydů (Calverley M. J., Tetrahedron Lett. 28, 1337 (1987) a Calverley M. J. Synlett, 155 (1990)):

1) liq. SO-)

2) B(SeMe)j, TFA

3) NaHCO₃, ETOH, reflux*

1) BuLi, -70^aC

-

2) DMF, THF -70^ado 0°C

1) SO₂, CH₂C1₂, 20°C

2) Bu₃SnH₃, HV, 20°C

------------------►

3) NaHCO-j, EtOH, reflux

2) Metoda analogická popsané syntéze (Wowkulich a další, Tetrahedron 40, 2283 (2283 (1984)) v sérii C, D kruhu:

2) TsCl,báze N

1) NaCN --------->

2) DIBAL

Schéma 2

N

III

Poznámky ke schématu 2:

a) Reakce s reakčním činidlem Wittigova typu, například sloučeninou vzorce [(CH₃)2N]₃P=CC12 15 nebo (C₆H5)₃P=CBr2 (viz například Salmond W. G. a další, Tetrahedron Letters, 1977, 1141), (Y = chlor nebo brom), ve vhodném bezvodém rozpouštědle, jako je například dichlormethan.

-8CZ 286485 B6

b) Zpracování sloučeniny obecného vzorce III dvěma moly báze, například butyllithia, za vzniku intermediámího lithiumacetylidu, LA, po němž se provede alkylace sloučeninou, obsahující stavební blok postranního řetězce, obecného vzorce R-Z popřípadě za přítomnosti katalyzátoru (například HMPA) v bezvodém rozpouštědle (například THF).

c) Případná modifikace funkční skupiny v postranním řetězci.

d) Izomerizace pomocí hv-tripletového senzitizátoru, například anthracenu.

e) Odstranění chránící skupiny pomocí TBA⁺F~ nebo fluorovodíku.

Znázorněné meziprodukty obsahují hydroxyskupiny, chráněné vytvořením terc.butyldimethylsilyletherů, je však třeba chápat, že podle vynálezu není vyloučeno použití alternativních chránících skupin pro ochranu hydroxyskupiny, které jsou známy v tomto oboru (jako jsou skupiny popsané v T. W. Greene, „Protective Groups in Organic Synthesis“, Wiley, New York, 1981), jakož alternativních reakcí projejich odštěpení.

Schéma 3

XII

IV jednoducháQ ⁼ vazba x-R¹R = -L<£=-OH

Yr²

X = OH c) = ch₂ /R

X = OH c)

-9CZ 286485 B6

Schéma 4

Q = (CH₂)₂

Z

R = -Ch\CH,-C-0

R²

X = OH c)

Hal = Cl, Br, Σ

Poznámky ke schématům 3 a 4:

a) Viz například Salmond W. G. a další, Tetrahedron Letters (1977), 1237.

b) Viz například Burger A. a další, Tetrahedron 44, (1988) 1141.

c) Sloučeniny obecného vzorce IV ve schématech 3 a 4 tedy obsahují nechráněnou hydroxyskupinu ve fragmentu postranního řetězce, R. Další stupně, které vedou od sloučeniny obecného vzorce IV ke sloučenině obecného vzorce I, přes sloučeninu obecného vzorce V nebo 15 VI, jsou stejné jako stupně, znázorněné ve schématu 2.

-10CZ 286485 B6

Sloučeniny obecného vzorce I je možno, kromě preparativních metod, uvedených ve schématech 2, 3 a 4, vyrobit i jinými metodami, které jsou známé z literatury, na základě analogie. V každém 5 speciálním případě však mohou existovat určitá omezení, pokud se týče aplikovatelnosti těchto metod, v závislosti na povaze zbytků (°CH₂)_m, Q, R¹, R² a X¹. V některých případech může být zapotřebí dočasně chránit citlivý trienový systém, například pomocí kapalného oxidu siřičitého. Některé z takových metod pro výrobu meziproduktů obecného vzorce IV (ve schématech 2, 3 a

4) jsou ilustrovány ve schématu 5 a 6.

Schéma 5

N

IV (m = 0 - 2)

-11CZ 286485 B6

Schéma 6

nebo ) Na/kap. NH

2) RZ

a) Místo tosylátu lze zavádět jiné odstupující skupiny, například triflát.

Sloučeniny podle vynálezu jsou zamýšleny pro použití ve formě farmaceutických přípravků, které se hodí pro léčbu výše uvedených humánních a veterinárních chorob.

Požadované množství sloučeniny obecného vzorce I (která je dále označována termínem „účinná složka“) pro dosažení terapeutického účinku se samozřejmě mění, jak v závislosti na konkrétním druhu sloučeniny, tak na způsobu podávání a druhu ošetřovaného savce. Sloučeniny podle vynálezu se mohou podávat parenterální, intraartikulámí, enterální nebo topickou cestou. Když se podají enterálně, dobře se absorbují a enterálnímu podávání se dává přednost při léčbě systemických chorob. Při léčbě dermatologických chorob, jako je psoriasis nebo oční choroby, se dává přednost topickému nebo enterálnímu podávání.

Při léčbě chorob dýchacího ústrojí, jako při léčbě astma, se přednostně používá aerosolů.

Účinná přísada se sice může podávat samotná, jako surová chemická látka, přednostně se však předem zpracovává na farmaceutický přípravek. Účinná přísada účelně tvoří asi 0,1 ppm až asi 0,1 % hmotnostního takového přípravku.

Pod označením „dávkovači jednotka“ se rozumí jednotková, t.j. jediná dávka, kterou je možno pacientovi podat a která je zpracována do podoby, usnadňující manipulaci a balení, přičemž zůstává fyzikálně a chemicky stabilní. Dávkovači jednotka obsahuje účinnou látku jako takovou, nebo její směs s pevným nebo kapalným farmaceutickým ředidlem nebo nosičem.

Přípravky podle vynálezu, které se hodí pro veterinární i humánní lékařství, obsahují účinnou přísadu ve spojení s farmaceuticky vhodným nosičem a popřípadě jinými terapeutickými přísadami. Nosič nebo nosiče musí být „vhodné“ v tom smyslu, že musí být snášenlivé s jinými složkami přípravku a nesmí být pro pacienta škodlivé.

Přípravky mohou mít formu vhodnou pro orální, rektální, parenterální (subkutánní, intramuskulámí a intravenózní), intraartikulámí a topické podávání.

-12CZ 286485 B6

Tyto přípravky se mohou účelně podávat v jednotkové dávkovači formě a mohou se připravovat kteroukoliv ze známých metod v oboru farmacie. Všechny tyto metody zahrnují stupeň, při němž se účinná přísada mísí s nosičem, který tvoří jednu nebo více pomocných přísad. Obvykle se tyto přípravky vyrábějí rovnoměrným a důkladným promísením účinné přísady s kapalným nosičem nebo jemně rozděleným pevným nosičem nebo oběma těmito látkami a následným případným tvářením vzniklého produktu do podoby požadovaného přípravku.

Přípravky podle vynálezu, které se hodí pro orální podávání, mohou mít podobu oddělených jednotek, jako jsou kapsle, oplatky, tablety nebo pastilky, z nichž každá obsahuje předem stanovené množství účinné přísady. Také mohou mít podobu prášků nebo granulí. Dále jsou vhodné roztoky nebo suspenze ve vodné nebo nevodné kapalině nebo emulze typu „voda v oleji“ nebo „olej ve vodě“. Účinná přísada se také může podávat ve formě bolu nebo pasty.

Tablety je možno vyrábět lisováním nebo tvářením účinné přísady, popřípadě ve směsi s jednou nebo více pomocnými složkami. Lisované tablety je možno vyrábět lisováním ve vhodných strojích. Přitom se jako násady používá účinné přísady v sypké formě, například ve formě prášku nebo granulí, popřípadě ve směsi s pojivém, mazadlem, inertním ředidlem, povrchově aktivní látkou nebo dispergačním činidlem. Tvářené tablety je možno vyrábět tvářením ve vhodném stroji. V tomto případě se jako násady používá směsi práškovité účinné přísady a vhodného nosiče, která je zvlhčena inertním kapalným ředidlem.

Přípravky pro rektální podávání mohou mít podobu čípků, které obsahují účinnou přísadu a nosič pro ni, jako je kakaové máslo, nebo formu střevního nálevu.

Přípravky vhodné pro parenterální podávání účelně obsahují sterilní olejovou nebo vodnou směs na bázi účinné přísady, která je přednostně izotonická, vzhledem ke krvi příjemce.

Přípravky, které se hodí pro intraartikulámí podávání, mohou mít podobu sterilních vodných přípravků na bázi účinné přísady, která může být v mikrokrystalické formě, může se například jednat o vodnou mikrokrystalickou suspenzi. Jak pro intraartikulámí, tak pro oftalmické podávání účinné přísady se může používat také liposomálních přípravků nebo biodegradovatelných polymemích systémů.

Přípravky vhodné pro topické podávání, včetně oftalmických přípravků, zahrnují kapalné nebo polopevné přípravky, jako jsou mléka, lotiony, gely, emulze typu oleje ve vodě nebo vody v oleji, jako jsou krémy, masti nebo pasty; nebo roztoky a suspenze, například kapky.

Pro léčení astma se používá inhalací prášků, přípravků obsahujících propelent, nebo sprejových přípravků. Pro aplikaci těchto přípravků se může používat tlakových zásobníků, rozprašovačů nebo rozmlžovačů. Po aplikaci mají tyto přípravky přednostně velikost části v rozmezí od 10 do 100 pm.

Z těchto přípravků se největší přednost dává přípravkům ve formě jemně rozmělněného prášku pro pulmonámí podávání z inhalačního přístroje pro podávání prášků a práškovým přípravkům ve formě tlakových směsí s propelentem. Roztoky nebo spreje spropelentem se převádějí na vhodnou formu spuštěním ventilu, který má požadované vlastnosti (t.j. který je schopen vytvořit sprej s požadovanou velikostí částic). Alternativně je možno správnou velikost částic nastavit suspendováním účinné přísady ve formě prášku. Přípravky s vlastním propelentem se při aplikaci převádějí do podoby rozprášeného prášku nebo do podoby rozprášených kapiček roztoku nebo suspenze.

Přípravky ve formě prášku s vlastním propelentem přednostně obsahují částice pevné účinné přísady, které jsou dispergovány v kapalném propelentu (hnacím plynu) o teplotě varu pod 18 °C

-13CZ 286485 B6 za atmosférického tlaku. Jako kapalného propelentu se může použít jakéhokoliv propelentu, který je vhodný pro medicinální podávání. Může se jednat o uhlovodíky s 1 až 6 atomy uhlíku nebo halogenované uhlovodíky s 1 až 6 atomy uhlíku nebo jejich směsi. Obzvláštní přednost se dává chlorovaným a fluorovaným uhlovodíkům s 1 až 6 atomy uhlíku. Propelent obvykle tvoří 45 až 99,9 % hmotnostního přípravku, zatímco účinná přísada tvoří 0,1 ppm až 0,1 % hmotnostního přípravku.

Kromě výše uvedených přísad mohou přípravky podle vynálezu obsahovat jednu nebo více přídavných přísad, jako jsou ředidla, pufry, ochucovadla, pojivá, povrchově aktivní činidla, zahušťovadla, mazadla, konzervační přísady, například methyl hydroxybenzoát (včetně antioxidantů), emulgační činidla a pod.

Přípravky podle vynálezu mohou dále obsahovat také jiné terapeuticky účinné sloučeniny, kterých se obvykle používá při léčbě výše uvedených patologických stavů.

Vynález se také týká způsobu léčby pacientů, kteří trpí někteiým ze shora uvedených patologických stavů. Při této léčbě se potřebnému pacientovi podává účinné množství jedné nebo více sloučenin obecného vzorce I, samotných, nebo v kombinaci s jednou nebo více dalšími terapeuticky účinnými sloučeninami, kterých se obvykle používá při léčbě těchto patologických stavů. Léčba pomocí sloučenin podle tohoto vynálezu a/nebo pomocí dalších terapeuticky účinných sloučenin může být simultánní nebo intervalová.

Při léčbě systemických chorob se podává sloučenina obecného vzorce I v dávce v rozmezí od 0,1 do 100 pg, přednostně v dávce od 0,2 do 25 pg. Při topickém ošetření dermatologických chorob se používá mastí, krémů nebo lotionů, obsahujících 0,1 až 500 a přednostně 0,1 až 100 pg/g sloučeniny obecného vzorce I. Při topickém použití v oftalmologických mastích, kapkách nebo gelech se používá příslušných přípravků, které obsahují 0,1 až 500 a přednostně 0,1 až 100 pg/g sloučeniny obecného vzorce I. Orální přípravky se přednostně zpracovávají na tablety, kapsle nebo kapky, které v jednotkové dávkovači formě obsahují 0,05 až 50, přednostně 0,1 až 25 pg sloučeniny obecného vzorce I.

Vynález je blíže objasněn v následujících příkladech provedení. Tyto příklady mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném ohledu neomezují.

Příklady provedení vynálezu

Sloučeniny obecného vzorce I, které ilustrují vynález, jsou souhrnně uvedeny v tabulce I.

Spektra nukleární magnetické rezonance (300 MHz) jsou charakterizována hodnotami chemického posunu (delta) pro případ roztoků v deuteriochloroformu, vzhledem k vnitřnímu standardu, kterým je tetramethylsilan (delta = 0) nebo chloroformu (delta = 7,25). Uvádí se hodnota pro multiplet, který je buď definován [dublet (d), triplet (t), kvartet (q)J nebo definován není (m), přibližně v místě středu, pokud se neuvádí rozmezí (s = singlet, b = široký). Kopulační konstanty (J) jsou uváděny v Hz a někdy jsou zaokrouhleny na nejbližší jednotku.

Etherem je diethylether, který byl předběžně sušen nad sodíkem. Tetrahydrofuran (THF) byl sušen nad sodnou solí benzofenonu. Pod pojmem „petrolether“ se rozumí pentanová frakce. Reakce se provádějí při teplotě místnosti, pokud není uvedeno jinak. Pod pojmem „zpracování“ se rozumí zředění specifikovaným rozpouštědlem (pokud není rozpouštědlo specifikováno, používá se organického reakčního rozpouštědla), extrakce vodou a potom roztokem chloridu sodného, vysušení bezvodým síranem hořečnatým a zkoncentrování za vakua, až do získání zbytku. Chromatografie se provádí na silikagelu.

-14CZ 286485 B6

Preparativní postup 1 l(S),3(R)-bis-terc.butyldimethylsilyloxy-20(R)-2,2-dichlorvinyl-9,10-seko-pregna-5(E),5 7(E),10(19)-trien (sloučenina 1)

K roztoku aldehydu obecného vzorce II (n = 0) (1,15 g) a bromtrichlormethanu (0,44 g) v suchém dichlormethanu (6 ml), ochlazenému na -20 °C, se za míchání pod atmosférou argonu v průběhu 40 minut přikape roztok tris(dimethylamino)fosfmu (0,72 g) v suchém dichlormethanu 10 (4 ml). Směs se dalších 30 minut míchá při -20 °C a potom 20 hodin při 20 °C. Potom se směs rozdělí mezi zředěný roztok chloridu sodného (asi 180 g/1) (75 ml), a dichlormethan (75 ml) a organická vrstva se promyje vodou a vysuší. Potom se organická vrstva za vakua zkoncentruje a zbytek se přečistí chromatografií, za použití 1 % etheru v petroletheru jako elučního činidla. Nakonec se provede krystalizace z methanolu. Získá se titulní sloučenina o teplotě tání 120 až 15 123 °C.

NMR: δ = 0,06 (m, 12H), 0,51 (s, 3H), 0,86 (s, 9H), 0,89 (s, 9H), (d, 3H), 1,00-2,10 (m, 13H), 2,30 (dd, 1H), 2,43 (m, 1H), 2,55 (dd, 1H), 2,88 (dd, 1H), 4,21 (m, 1H), 4,53 (m, 1H), 4,94 (m, 1H), 4,98 (m, 1H), 5,71 (d, 1H), 5,82 (d, 1H), 6,45 (d, 1H).

Preparativní postup 2 l(S),3(R)-bis-terc.butyldimethylsilyloxy-20(R)-(6'-ethyl-6'-trimethylsilyloxyokt-l'-in-ryl)-9,10-seko-pregna-5(E),7(E),10(19)-trien (sloučenina 2)

K roztoku sloučeniny 1 (0,28 g) v suchém tetrahydrofuranu (16 ml), ochlazenému na -70 °C, se za míchání pod atmosférou argonu v průběhu 5 minut přikape roztok butyllithia (1,6M v hexanu, 0,7 ml). V míchání při -70 °C se pokračuje i po dobu 1 hodiny a potom se směs ještě 2 hodiny míchá při 20 °C. Dále se směs ochladí na -10 °C, v průběhu 3 minut se přidá l-brom-4-ethyl30 4-trimethylsilyloxyhexan (0,38 g) a potom se v průběhu 4 minut přidá hexamethylfosforamid (2 ml). Směs se 7 minut míchá při -10 °C a potom 3 hodiny při 20 °C. Dále se reakční směs nalije do 25 ml zpola nasyceného roztoku chloridu sodného (asi 180gNaCl/l) a extrahuje etherem (2 x 50 ml). Spojená organická fáze se extrahuje IN kyselinou chlorovodíkovou (25 ml) (doba styku s kyselinou chlorovodíkovou by neměla překročit 5 minut, aby se zabránilo 35 nadměrnému rozkladu sloučeniny 2), 1% vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (25 ml), vodou (25 ml) a roztokem chloridu sodného (25 ml). Po vysušení síranem hořečnatým se organická fáze za vakua zkoncentruje a olej, získaný jako zbytek, se 2 x přečistí chromatografií (nejprve za použití 2% etheru v petroletheru a potom za použití 0,2% ethylacetátu v hexanu, jako elučního činidla). Získá se titulní sloučenina.

NMR: δ = 0,05 (m, 12H), 0,09 (s, 9H), 0,57 (s, 3H), 0,81 (t, 6H), 0,85 (s, 9H), 0,89 (s, 9H), 1,11 (d, 3H), 1,45 (q, 4H), 1,00-2,08 (m, 16H), 2,12 (m, 2H), 2,22 (m, 1H), 2,31 (bd, 1H), 2,41 (bd, 1H), 2,55 (dd, 1H), 2,88 (bd, 1H), 4,21 (bd, 1H), 4,53 (m, 1H), 4,93 (m, 1H), 4,98 (m, 1H), 5,81 (d, 1H), 6,46 (d, 1H).

Preparativní postup 3 (S),3(R)-bis-terc.butyldimethylsilyloxy-20(R)-(6'-ethyl-6'-trimethylsilyloxyokt-l '-in-1'yl)-9,10-seko-pregna-5(Z),7(E),10(19)-trien (sloučenina 3)

Roztok sloučeniny 2 (20 mg), anthracenu (10 mg) a triethylaminu (0,005 ml) v dichlormethanu (4 ml) se pod argonovou atmosférou ozařuje v baňce ze skla Pyrex světlem z vysokotlaké ultrafialové výbojky typu TQ 760Z2 (Hanau) při 10 °C za míchání po dobu 20 minut. Reakční

-15CZ 286485 B6 směs se za vakua zkoncentruje a ke zbytku se přidá petrolether (1 ml), obsahující 0,25 % triethylaminu. Směs se přefiltruje a filtrát se za vakua zkoncentruje a přečistí chromatografíi (1 % etheru v petroletheru, jako eluční činidlo). Získá se titulní sloučenina.

NMR: δ = 0,05 (m, 12H), 0,09 (s, 9H), 0,56 (s, 3H), 0,81 (t, 6H), 0,86 (s, 9H), 0,87 (s, 9H), 1,11 (d, 3H), 1,44 (q, 4H), 0,85-2,75 (m, 22H), 2,83 (bd, 1H), 4,18 (m, 1H), 4,36 (m, 1H), 4,85 (m, 1H), 5,17 (m, 1H), 6,00 (d, 1H), 6,24 (d, 1H).

Preparativní postup 4 (S),3(R)-bis-terc.butyldimethylsilyloxy-20(R)-(7'-ethyl-7'-trimethylsilyloxynon-l'-in-1'yl)-9,10-seko-pregna-5(E),7(E),10(19)-trien (sloučenina 4)

Postupuje se způsobem, popsaným v preparativním postupu 2, s tím rozdílem, že se použije 1-brom-5-ethyl-5-trimethylsilyloxyheptanu místo 1-brom—4—ethyl-4-trimethylsilyloxyhexanu. Získá se titulní sloučenina.

NMR: δ = 0,05 (m, 12H), 0,09 (s, 9H), 0,57 (s, 3H), 0,80 (t, 6H), 0,86 (s, 9H), 0,89 (s, 9H), 1,11 (d, 3H), 1,15-2,5 (m, 23H), 1,43 (q, 4H), 2,55 (m, 1H), 2,88 (m, 1H), 4,22 (m, 1H), 4,53 (m, 1H), 4,93 (m, 1H), 4,98 (m, 1H), 5,81 (d, 1H), 6,46 (d, 1H).

Preparativní postup 5 (S),3(R)-bis-terc.butyldimethylsilyloxy-20(R)-(7'-ethyl-7'-trimethylsilyloxynon-l '-in-1 yl)9,10-seko-pregna-5(Z),7(E),10(19)-trien (sloučenina 5)

Postupuje se způsobem, popsaným v preparativním postupu 3, s tím rozdílem, že se použije sloučeniny 4 místo sloučeniny 2. Získá se titulní sloučenina.

NMR: δ = 0,05 (m, 12H), 0,10 (s, 9H), 0,56 (s, 3H), 0,80 (t, 6H), 0,86 (s, 18H), 1,10 (d, 3H), 1,05-1,93 (m, 22H), 1,98 (bt, 1H), 2,15 (m, 2H), 2,21 (dd, 1H), 2,38 (bd, 1H), 2,44 (dd, 1H), 2,83 (dd, 1H), 4,18 (m, 1H), 4,36 (m, 1H), 4,86 (m, 1H), 5,17 (m, 1H), 6,00 (d, 1H), 6,24 (d, 1H).

Obecný postup 1

Homologace aldehydu obecného vzorce II (m = 0 nebo 1) na nejblíže vyšší homolog (schéma 1)

K roztoku tris(ethylendioxyboiyl)methanu (2,6 g) ve směsi suchého tetrahydrofuranu (10 ml) a suchého dichlormethanu (10 ml), ochlazenému na -78 °C, se za míchání pod atmosférou argonu přikape roztok methyllithia (1,6M v etheru, 7,2 ml) a vmíchání se pokračuje 2,5 hodiny při -78 °C. Přidá se aldehyd obecného vzorce II (m = 0 nebo 1) (10 mmol) a směs se 3 hodiny míchá při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se za vakua odpaří, přidá se 20 ml vody a 20 ml dichlormethanu a potom se při 0 °C přidá 2,0 g tetrahydrátu peroxoboritanu sodného. Směs se 1,5 hodiny míchá při 20 °C a potom se zpracuje. Přečištěním chromatografíi (10% etheru v petroletheru jako eluční činidlo) se získá sloučenina obecného vzorce II (m = 1 nebo m = 2).

Obecný postup 2

Výroba dihalogenvinylsloučenin obecného vzorce III (schéma 2)

Použije se preparativního postupu 2, ale místo sloučeniny obecného vzorce II (m = 0) se použije sloučenin obecného vzorce II, kde m = 1 nebo m = 2. Získají se odpovídající sloučeniny obecného vzorce III ze schématu 2.

-16CZ 286485 B6

Obecný postup 3

Výroba intermediámího lithiumacetylidu (LA) ze schémat 2, 3 a 4

Butyllithium v hexanu (1,2 mmol) se přikape k míchanému roztoku (-78 °C) příslušné sloučeniny obecného vzorce III ze schématu 2 (0,56 mmol) v suchém tetrahydrofuranu (20 ml) pod atmosférou argonu. V míchání se pokračuje 1 hodinu při -78 °C a potom 2 hodiny při teplotě místnosti. Získá se lithiumacetylid ze schématu 2, 3 a 4.

Obecný postup 4

Alkylace intermediámího lithiumacetylidu z obecného postupu 2 sloučeninou, obsahující stavební blok postranního řetězce, obecného vzorce Z-R, ze schématu 2

Vhodná suchá sloučenina obecného vzorce Z-R (1,7 mmol) a suchý hexamethylfosforamid (2 ml) se přikape k míchanému a chlazenému roztoku (-10 °C) lithiumacetylidu z obecného postupu 3. Reakce se dokončí mícháním při teplotě místnosti a potom se reakční směs zpracuje stejným způsobem, jaký je popsán v preparativním postupu 2. Přečištění se provede chromatograficky za použití 1 až 10% etheru v petroletheru jako elučního činidla. Získají se sloučeniny obecného vzorce IV ze schématu 2.

Obecný postup 5

Reakce intermediámího lithiumacetylidu z obecného postupu 3 se sloučeninou obecného vzorce R*COR² ze schématu 3

Vhodný suchý aldehyd nebo keton obecného vzorce R*COR² (1 mmol) se přikape k míchanému a chlazenému roztoku (-10 °C) lithiumacetylidu z obecného postupu 3. Reakce se dokončí za míchání při teplotě místnosti a potom se reakční směs zpracuje za použití etheru a chromatograficky přečistí za použití 1 až 10% etheru v petroletheru. Získají se sloučeniny obecného vzorce IV ze schématu 3, kde Q představuje jednoduchou vazbu.

Obecný postup 6

Reakce intermediámího lithiumacetylidu z obecného postupu 3 se sloučeninou obecného vzorce se sloučeninou obecného vzorce

ze schématu 3 nebo sloučeninou obecného vzorce

Postupuje se způsobem, popsaným v obecném postupu 4, s tím rozdílem, že se místo sloučeniny obecného vzorce Z-R použije suchého oxiranu nebo oxetanu obecného vzorce

-17CZ 286485 B6

Získají se sloučeniny obecného vzorce IV ze schématu 3 (Q = CH₂) nebo sloučeniny obecného vzorce IV ze schématu 4 (Q = (CH₂)₂.

Obecný postup 7

Reakce intermediálního lithiumacetylidu z obecného postupu 3 s methyljodidem, butyllithiem a sloučeninou obecného vzorce R’COR² ze schématu 3

Methyljodid (0,05 ml) se přikape k míchanému a chlazenému roztoku (-10 °C) lithiumacetylidu z obecného postupu 3. Směs se 3 hodiny míchá při teplotě místnosti, roztok se ochladí na 0 °C a přikape se butyllithiem v hexanu (1,35 mmol). V míchání se pokračuje po dobu 2 hodin při 0 °C a potom se roztok dále ochladí na -78 °C a přikape se k němu příslušný suchý aldehyd nebo keton obecného vzorce R’COR² (2,2 mmol). Reakční směs se 1 hodinu míchá při -78 °C a potom se zpracuje za použití etheru. Přečištění se provede chromatograficky za použití 1 až 10 % etheru v petroletheru. Získají se sloučeniny obecného vzorce IV ze schématu 3, kde Q představuje methylenskupinu.

Obecný postup 8

Reakce intermediálního lithiumacetylidu z obecného postupu 3 s methyljodidem, butyllithiem a sloučeninou obecného vzorce

Postupuje se podle obecného postupu 7, s tím rozdílem, že se místo sloučeniny obecného vzorce R’COR² použije příslušného suchého oxiranu obecného vzorce

Přidá se suchý hexamethylfosforamid (2 ml) a směs se míchá při teplotě místnosti tak dlouho, dokud není reakce ukončena. Získají se sloučeniny obecného vzorce IV ze schématu 4, kde Q představuje dimethylenskupinu [(CH₂)₂J.

Obecný postup 9

Výroba sloučenin obecného vzorce IV ze schématu 4 s konverzí zbytku R

Sloučenina obecného vzorce IV ze schématu 4, kde R představuje skupinu vzorce (CH₂)₂CN nebo (CH₂)₂COO-t-Bu (která se připraví podle obecného postupu 4 za použití sloučeniny Br(CH₂)₂CN nebo ZCH₂COO-t-Bu, jako sloučeniny obecného vzorce RZ) se přidá k nadbytku Grignardova činidla obecného vzorce R¹MgHal ve vhodném rozpouštědle (například etheru, tetrahydrofuranu nebo benzenu nebo jejich směsi) a směs se míchá dostatečnou dobu při teplotě, kterou lze zvýšit až na teplotu varu použitého rozpouštědla. Získá se sloučenina obecného vzorce IV ze schématu 4, kde R představuje skupinu obecného vzorce CH₂CH₂C(R’)₂OH (pokud byl původní význam R (CH₂)₂COO-t-Bu). V případě, že původním významem R byla skupina vzorce (CH₂)₂CN, musí se provést druhá reakce s Grignardovým činidlem, která se podobá první Grignardově reakci, tentokrát za použití Grignardova činidla obecného vzorce R²MgHal, aby se

-18CZ 286485 B6 intermediální keton převedl na sloučeninu obecného vzorce IV ze schématu 4, kde R představuje skupinu vzorce ΟΗ₂ΟΗ₂ΟΚ^²(ΟΗ).

Obecný postup 10

Izomerizace sloučeniny obecného vzorce IV ze schématu 2, 3 a 4 na odpovídající sloučeniny obecného vzorce V ze schématu 2

Použije se postupu, popsaného v preparativním postupu 3, s tím rozdílem, že se místo sloučeniny 2 použije odpovídající sloučeniny obecného vzorce IV z obecného postupu 4 až 9. Získá se sloučenina obecného vzorce V.

Obecný postup 11

Konverze sloučenin obecného vzorce V ze schématu 2 na odpovídající sloučeniny obecného vzorce I desilylací tetra-n-butylamoniumfluoridem (sloučeniny 101 až 102 a 104 až 118)

Použije se postupu, popsaného v příkladu 1, stím rozdílem, že se místo sloučeniny 3 použije odpovídající sloučeniny obecného vzorce V z obecného postupu 10. Získá se titulní sloučenina obecného vzorce I.

Tabulka 1: Příklady sloučenin obecného vzorce I

sloučenina číslo	příklad číslo	m’	Q	R¹	R²	X
101		0	ch₂	Et	Et	OH
102		0	(CH₂)₂	Et	Et	OH
103	1	0	(CH₂)₃	Et	Et	OH
104		0	(CH₂)₃	Me	Me	H
105		0	(CH₂)₃	H	H	OH
106		0	CH₂CH₂CH₂C(CH₃)2	Me	Me	OH
107”		0	ch₂-ch=ch-ch₂	Me	Me	OH
108		0	meta-CH2-C_ftHi	Me	Me	OH
109		1	ch₂	Et	Et	OH
110⁺		1	ch₂	Cyclo-Pr	H	OH
111⁺⁺		1	ch₂	Cyclo-Pr	H	OH
112		1	CH2CF2	Me	Me	OH
113		1	CH₂-C^C-	Me	Me	OH
114		2	jednoduchá vazba	Et	Et	OH
115		2	jednoduchá vazba	cf₃	cf₃	OH
116		2	jednoduchá vazba	-ích₂)5-	OH
117		2	ch₂	Me	Me	OH
118		2	(CH₂)₂	Et	Et	OH
119		0	ch₂	Me	Me	OH
120		0	ch₂	cf₃	cf₃	OH
121		0	(CH₂)₂	Me	Me	OH
122		0	(ch₂)₂	cf₃	cf₃	OH
123		0	(CH₂)₂	Et	Et	H
124		0	(ch₂)₃	Me	Me	OH
125⁺		0	(CH₂)₃	Me	Et	OH
126^		0	(CH₂)₃	Me	Et	OH
127		0	(CH₂)₃	cf₃	cf₃	OH

-19CZ 286485 B6

Tabulka 1: - pokračování

sloučenina číslo	Příklad číslo	m*	Q	R¹	R²	X
128		0	(CH₂)₃	ch₂=ch	ch₂=ch	OH
129		0	(CH₂)₃	Et	Et	H
130		0	(ch₂)₄	Me	Me	OH
131	2	0	(CH₂)₄	Et	Et	OH
132		1	jednoduchá vazba	Me	Me	OH
133		1	jednoduchá vazba	Et	Et	OH
134		1	jednoduchá vazba	cf₃	cf₃	OH
135		1	ch₂	Me	Me	OH
136		1	ch₂	cf₃	cf₃	OH
137		1	(CH₂)₂	Me	Me	OH
138		1	(CH₂)₂	Et	Et	OH
139		1	(CH₂)₃	Me	Me	OH
140		1	(CH₂)₃	Et	Et	OH
141		2	jednoduchá vazba	Me	Me	OH
142		2	ch₂	Et	Et	OH
143		2	(CH₂)₂	Me	Me	OH

* °CH₂ představuje CH₂ ve sloučeninách 101 až 143, ** (E) konfigurace dvojné vazby ve zbytku Q, ⁺ (R) konfigurace na atomu uhlíku s hvězdičkou, ++ (S) konfigurace na atomu uhlíku s hvězdičkou.

ío Příklad 1 (S),3(R)-dihydroxy-20(R)-(6'-ethyl-6'-hydroxyokt-T-in-r-yl)-9,10-seko-pregna-5(Z),7(E),10(19)-trien (sloučenina 103)

Roztok sloučeniny 3 (12 mg) a trihydrátu tetra-n-butylamoniumfluoridu (31 mg) v tetrahydrofuranu (1,5 ml) se zahřívá na 60 °C pod argonovou atmosférou za míchání po dobu 1 hodiny. Potom se reakční roztok ochladí a rozdělí mezi ethylacetát (8 ml) a 2% roztok hydrogenuhličitanu sodného, který obsahuje 4 % chloridu sodného (8 ml). Organická vrstva se promyje vodou a roztokem chloridu sodného, vysuší a za vakua zkoncentruje. Zbytek se chromatograficky přečistí za použití 20 % petroletheru v ethylacetátu jako elučního činidla. Získá se sloučenina 103

UV: X_max (EtOH): 264 nm.

NMR: δ = 0,58 (s, 3H), 0,87 (t, 6H), 1,12 (d, 3H), 1,46 (q, 4H), 1,10-2,25 (m, 22H), 2,31 (dd, 25 1H), 2,40 (bd, 1H), 2,60 (dd, 1H), 2,84 (dd, 1H), 4,23 (m, 1H), 4,43 (m, 1H), 5,00 (m, 1H), 5,32 (m, 1H), 6,01 (d, 1H), 6,39 (d, 1H).

Příklad 2 (S),3(R)-dihydroxy-20(R)-(7'-ethyl-7'-hydroxynon-l -in—1 '-yl)-9,10-seko-pregna-5(Z),7(E),10(19)-trien (sloučenina 131)

-20CZ 286485 B6

Postupuje se způsobem, popsaným v příkladu 1, s tím rozdílem, že se místo sloučeniny 3 použije sloučeniny 5. Získá se sloučenina 131.

UV: X_max (EtOH): 263 nm.

NMR: δ = 0,58 (s, 3H), 0,86 (t, 6H), 1,11 (d, 3H), 1,30-2,10 (m, 25H), 2,17 (m, 3H), 2,32 (dd, IH), 2,40 (m, IH), 2,60 (dd, IH), 2,85 (dd, IH), 4,23 (m, IH), 4,43 (m, IH), 5,00 (m, IH), 5,32 (m, IH), 6,01 (d, IH), 6,38 (d, IH).

Příklad 3

Kapsle, obsahující sloučeninu 103

Sloučenina 103 se rozpustí v arašídovém oleji na výslednou koncentraci 1 pg/103 ml oleje. 10 dílů hmotnostních želatiny, 5 dílů hmotnostních glycerinu, 0,08 dílu hmotnostních želatiny, 5 dílů hmotnostních glycerinu, 0,08 dílu hmotnostního sorbátu draselného a 14 dílů hmotnostních destilované vody se spolu za tepla promisí a z výsledné hmoty se vyrobí měkké želatinové kapsle. Každá z těchto kapslí se naplní 100 μΐ olejového roztoku sloučeniny 103. Každá kapsle tedy obsahuje 0,1 pg sloučeniny 103.

Příklad 4

Dermatologický krém, obsahující sloučeninu 103

V 1 g mandlového oleje se rozpustí 0,05 mg sloučeniny 103. Ke vzniklému roztoku se přidá 40 g minerálního oleje a 20 g samoemulgovatelného včelího vosku. Směs se zahříváním zkapalní. Potom se k ní přidá 40 ml horké vody a dobře se promíchá. Výsledný krém obsahuje přibližně 0,5 pg sloučeniny 103 v 1 g krému.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

Analog vitaminu D obecného vzorce I

-21CZ 286485 B6 kde

X představuje atom vodíku nebo hydroxyskupinu;

každý ze symbolů

R¹ a R², které jsou stejné nebo různé, představuje atom vodíku nebo jednovazný přímý, rozvětvený nebo cyklický nasycený nebo nenasycený uhlovodíkový zbytek s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo

R¹ a R² dohromady společně s atomem uhlíku, který je v obecném vzorci I označen hvězdičkou a který nese skupinu X, představují karbocyklický kruh se 3 až 8 atomy uhlíku;

Q představuje jednoduchou vazbu nebo dvojvazný přímý, rozvětvený nebo cyklický nasycený nebo nenasycený uhlovodíkový zbytek s 1 až 8 atomy uhlíku;

m představuje číslo 0, 1 nebo 2;

přičemž zbytky R¹, R² a/nebo Q jsou popřípadě substituovány jedním nebo více atomy deuteria nebo fluoru a jeden z m atomů uhlíku, které jsou označeny symbolem „°“, je popřípadě substituován jedním nebo více atomy deuteria nebo fluoru nebo jednou nebo dvěma alkylskupinami s 1 až 2 atomy uhlíku;

a deriváty sloučeniny obecného vzorce I, v nichž jsou jedna nebo více hydroxyskupin převedeny na skupiny fosfátových esterů, kteréžto maskované skupiny jsou hydrolyzovatelné in vivo.
2. Analog vitaminu D podle nároku 1 v podobě diastereoizomeru v čisté formě nebo směsi diastereoizomerů.
3. Analog vitaminu D podle nároku 1, kterým je l(S),3(R)-dihydroxy-20(R)-(6'-ethyl-6'-hydroxyokt-r-in-l'-yl)-9,10-seko-pregna-5(Z),7(E),10(19)-trien.
4. Analog vitaminu D podle nároku 1, kterým je

1 (S),3(R)-dihydroxy-20(R)-(7'-ethyl-7'-hydroxynon-lin— 1yl)—9,10-seko-pregna-5(Z),7(E),10(19)—trien. ^*
5.

Způsob výroby analogu vitaminu D obecného vzorce I

H (i),

-22CZ 286485 B6 kde

X představuje atom vodíku nebo hydroxyskupinu;

každý ze symbolů

R¹ a R², které jsou stejné nebo různé, představuje atom vodíku nebo jednovazný přímý, rozvětvený nebo cyklický nasycený nebo nenasycený uhlovodíkový zbytek s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo

R¹ a R² dohromady společně s atomem uhlíku, který je v obecném vzorci I označen hvězdičkou a který nese skupinu X, představují karbocyklický kruh se 3 až 8 atomy uhlíku;

Q představuje jednoduchou vazbu nebo dvojvazný přímý, rozvětvený nebo cyklický nasycený nebo nenasycený uhlovodíkový zbytek s 1 až 8 atomy uhlíku;

m představuje číslo 1 nebo 2;

přičemž zbytky R¹, R² a/nebo Q jsou popřípadě substituovány jedním nebo více atomy deuteria nebo fluoru a jeden zm atomů uhlíku, které jsou označeny symbolem „°“, je popřípadě substituován jedním nebo více atomy deuteria nebo fluoru nebo jednou nebo dvěma alkylskupinami s 1 až 2 atomy uhlíku; vyznačující se tím, že se

a) na l(S),3(R)-bis(chráněná hydroxy)-20(R)-formyl-9,10-seko-pregna-5(E),7(E),10(19)-trien působí nejprve lithiumbis-(ethylendioxyboryl)methidem a potom vodným perboritanem sodným, za vzniku sloučeniny obecného vzorce II, kde m představuje číslo 1 a -O-Prot představuje chráněnou hydroxyskupinu, načež se popřípadě na posledně uvedenou sloučeninu obecného vzorce II znovu působí nejprve lithiumbis(ethylendioxyboryl)methidem a potom vodným perboritanem sodným, za vzniku sloučeniny obecného vzorce II, kde m představuje číslo 2 a -O-Prot má výše uvedený význam;

b) sloučenina obecného vzorce II se podrobí reakci Wittigova typu za vzniku sloučeniny obecného vzorce III

-23CZ 286485 B6 (III) kde m a -O-Prot mají výše uvedený význam a každý ze symbolů Y, které jsou stejné nebo různé, představuje chlor nebo brom;

c) sloučenina obecného vzorce III se nechá reagovat s vhodnou bází za vzniku intermediámího acetylidu, který se nechá bez izolace reagovat za přítomnosti katalyzátoru s elektrofilním reakčním činidlem obecného vzorce Z-ÍQj-C^R^ÍR^X, kde Z představuje odstupující skupinu a R¹, R², XaQ mají výše uvedený význam, nebo se sloučeninou obecného vzorce kde R¹, R², Q a X mají výše uvedený význam, za vzniku sloučeniny obecného vzorce IV (IV), kde R¹, R², X, Q, R, m a -O-Prot mají výše uvedený význam;

d) sloučenina obecného vzorce IV se podrobí triplet-senzitizované fotoizomerizaci s případným převedením hydroxyskupiny, představované symbolem X, na in vivo hydrolyzovatelnou skupinu fosfátového esteru; za vzniku sloučeniny obecného vzorce V

-24CZ 286485 B6 (V), kde R¹, R², X, Q, R, m a -O-Prot mají výše uvedený význam, nebo jejího derivátu, kde X představuje in vivo hydrolyzovatelnou skupinu fosfátového esteru; a

e) sloučenina obecného vzorce V nebo její derivát, definovaný v předchozím stupni, se podrobí deprotekční reakci s případným převedením hydroxyskupiny, představované symbolem X, na in vivo hydrolyzovatelnou skupinu fosfátového esteru, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I nebo jejího derivátu, kde X představuje in vivo hydrolyzovatelnou skupinu fosfátového esteru, přičemž získaný produkt se izoluje jako takový nebo po převedení na derivát, v němž jsou jedna nebo více hydroxyskupin převedeny na in vivo hydrolyzovatelné skupiny fosfátových esterů; nebo

ď) sloučenina obecného vzorce IV se podrobí deprotekční reakci s případným převedením hydroxyskupiny, představované symbolem X, na in vivo hydrolyzovatelnou skupinu fosfátového esteru, za vzniku sloučeniny obecného vzorce IV' (IV ), kde R¹, R², X, Q, R a m mají výše uvedený význam, nebo jejího derivátu, kde X představuje in vivo hydrolyzovatelnou skupinu fosfátového esteru; a e') sloučenina obecného vzorce IV' nebo její derivát z předchozího stupně se podrobí triplet— senzitizované fotoizomerizaci s případným převedením hydroxyskupiny, představované symbolem X, na in vivo hydrolyzovatelnou skupinu fosfátového esteru, za vzniku sloučeniny obecného vzorce 1 nebo jejího derivátu, kde X představuje in vivo hydrolyzovatelnou skupinu

-25CZ 286485 B6 fosfátového esteru, přičemž získaný produkt se izoluje jako takový nebo po převedení na derivát, v němž jsou jedna nebo více hydroxyskupin převedeny na in vivo hydrolyzovatelné skupiny fosfátových esterů.
6. Meziprodukt pro výrobu analogu vitaminu D podle nároku 1, kterým je l(S),3(R)—bis— terc.butyldimethylsilyloxy-20(R)-2,2-dichlorvinyl-9,10-seko-pregna-5(E),7(E),l 0( 19)-trien.
7. Farmaceutický přípravek, vyznačující se tím, že obsahuje účinné množství jednoho nebo více analogů vitaminu D podle nároku 1, spolu s farmaceuticky vhodnými netoxickými nosiči a/nebo pomocnými látkami.
8. Farmaceutický přípravek podle nároku 7, vyznačující se tím, že je ve formě dávkovači jednotky.
9. Farmaceutický přípravek podle nároku 8, vyznačující se tím, že v dávkovači jednotce obsahuje 0,1 ppm až 0,1 % hmotnostního analogu vitaminu D obecného vzorce I.
10. Použití analogu vitaminu D podle nároku 1 pro výrobu léčiva pro léčbu a profylaxi chorob, zahrnujících hyperparathyroidismus a autoimunitní choroby, včetně diabetes mellitus, hypertenzi, akné, alopecii, stárnutí pokožky, včetně foto-stámutí, nerovnováhu imunitního systému, zánětlivé choroby, jako je revmatoidní arthritis a astma, jakož i choroby, pro něž je charakteristická abnormální diferenciace a/nebo proliferace buněk.
11. Použití analogu vitaminu D podle nároku 1 pro výrobu léčiva pro léčbu a profylaxi rakoviny.
12. Použití analogu vitaminu D podle nároku 1 pro výrobu léčiva pro léčbu a profylaxi psoriasis.

Konec dokumentu