CZ304043B6

CZ304043B6 - Estery steroidních thiokyselin

Info

Publication number: CZ304043B6
Application number: CZ20030352A
Authority: CZ
Inventors: Biggadike@Keith; John Coote@Steven; Kay Nice@Rosalyn
Original assignee: Glaxo Group Limited
Priority date: 2000-08-05
Filing date: 2001-08-03
Publication date: 2013-09-04
Also published as: US7101866B2; CA2634715A1; MXPA03001096A; CN100513416C; EP2348032A2; AR063555A1; EP2067784A3; HUP0303084A2; US20040028615A1; NO333467B1; CA2417825C; CY1107899T1; SI1305329T1; DE60136818D1; KR20030071751A; CN1294141C; CY2008009I2; NZ523957A; OA12394A; NL300343I1

Abstract

Estery steroidních thiokyselin vzorce I jsou látky s protizánetlivým a antialergickým úcinkem. Zpusob výroby techto látek a farmaceutické prostredky, které tyto látky obsahují a jsou urceny zejména pro lécení zánetlivých a alergických stavu, jako jsou astma nebo alergická rýma.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká skupiny nových protizánětlivých a antialergických sloučenin androstanové řady a způsobu těchto látek. Vynález se rovněž týká farmaceutických prostředků, které takové látky obsahují a jejich léčebného použití, zvláště při léčení zánětů a alergických stavů.

Dosavadní stav techniky

Glukokortikoidy s protizánětlivými účinky jsou známé a jsou široce využívány pro léčení zánětlivých poruch nebo onemocnění, jako jsou astma a rýma. Například v dokumentu US 4 335 121 se popisuje 6a,9a-difluor-l 7a-(l-oxopropoxy)-l 1 β-hydroxy-l 6a-methyl-3-oxoandrosta-l ,4dien-l 7P~karbothiokyselina ve formě S-fluormethylesteru, tato látka je známa pod názvem fluticasonpropionát, popsány jsou také deriváty této látky. Použití glukokortikoidů je obecně a zvláště u dětí omezeno vzhledem k potenciální možnosti vzniku vedlejších příznaků. Těmito vedlejšími příznaky mohou být například potlačení osy hypothalamus-hypofýza-nadledvinky (HPA), nepříznivé účinky na růst kostí u dětí a na hustotu kostní tkáně u starších lidí, oční komplikace, jako tvorba šedého zákalu nebo vznik glaukomu a atrofie pokožky. Některé glukokortikoidní sloučeniny mají také složitý metabolismus, při němž může dojít ke tvorbě účinných metabolitů a farmakodynamika a farmakokinetika těchto látek je příliš složitá na možnost předpovědi vedlejších příznaků. I když v poslední době jsou nové steroidní látky daleko bezpečnější než látky, které byly používány na začátku, bylo by stále zapotřebí mít k dispozici nové látky s dobrými protizánětlivými účinky a s předpovídatelnými farmakokinetickými a farmakodynamickými vlastnostmi a s malým množstvím vedlejších účinků tak, aby umožňovaly snadné použití.

Podstata vynálezu

Nyní byla identifikována skupina nových glukokortikoidních sloučenin, které v podstatě splňují svrchu uvedené požadavky.

Podstatu vynálezu tvoří ester steroidní thiokyseliny vzorce I

a solváty této látky.

Chemický název sloučeniny vzorce I je S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l 1 β-hydroxy-l 6a-methyl-3-oxoandrosta-l ,4-dien-l 7p-karbothiokyseliny.

Pokud bude uváděn ester vzorce I a jeho solváty, rozumí se pod tímto názvem vždy farmaceuticky přijatelné solváty.

-1 CZ 304043 B6

Ester vzorce I má potenciální velmi příznivé protizánětlivé a antialergické účinky, zvláště při místním podání, což je možno prokázat například jeho schopností vázat se na receptor glukokortikoidů a vyvolat odpověď přes tento receptor. Ester vzorce I je proto možno použít pro léčení zánětlivých a/nebo alergických poruch.

Ester vzorce I je metabolizován v játrech na 17|3-karboxylovou kyselinu vzorce X, která je jediným hlavním metabolitem pro krysu a člověka v systémech in vitro. Tento metabolit byl syntetizován a bylo prokázáno, zeje přibližně lOOOkrát méně účinný než původní látka při funkčních zkouškách na účinnost glukokortikoidů in vitro.

Tento metabolismus v jatemí tkáni se odráží v údajích in vivo u krys, u nichž bylo možno prokázat clearance v plazmě rychlostí, která odpovídá rychlosti průtoku krve játry a také perorální biologickou dostupností nižší než 1 %, což prokazuje vysoký metabolismus při prvním průchodu játry.

Při studiích na lidských jatemích buňkách in vitro bylo prokázáno, že ester vzorce I je metabolizován stejným způsobem jako fluticasonpropionát, avšak přeměna esteru vzorce I na neúčinnou kyselinu jako metabolit probíhá přibližně 5krát rychleji než v případě fluticasonpropionátu. Tato velmi účinná inaktivace v játrech by měla snížit na nejmenší míru systemické účinky u člověka a měla by zvýšit bezpečnost použití esteru.

Vdechnuté steroidy jsou také vstřebávány plicní tkání a rychlost vstřebávání přitom podstatně přispívá ke vzniku systemických účinků. To znamená, že snížení vstřebávání v plicích by mohlo zlepšit bezpečnost použití zkoumaných látek. Sledování esteru vzorce I v tomto směru prokázalo podstatně nižší vstřebávání esteru vzorce I než fluticasonpropionátu po aplikaci suché práškové látky do plic anestetizovaných vepřů.

Vzhledem k větší bezpečnosti esterů vzorce I je možno dosáhnout požadovaných protizánětlivých účinků při aplikaci jednou denně. Aplikace jednou denně je pro nemocné mnohem poho30 dlnější než aplikace dvakrát za den, jak se běžně užívá v případě fluticasonpropionátu.

Příklady onemocnění, při nichž je možno využít ester podle vynálezu, mohou být například kožní onemocnění, jako jsou ekzém, lupénka, alergická dermatitis, neurodermatitis, svědivé afekce a přecitlivělost, dále zánětlivé stavy sliznice nosní, nosohltanu nebo plic, jako astma včetně astmatických reakcí, vyvolaných alergenem, rýma včetně senné rámy, polypy na nosní sliznici, chronické obstruktivní plicní onemocnění, intersticiální plicní onemocnění a fibróza a dále zánětlivé stavy tlustého střeva, jako vředová zánět tlustého střeva a Crohnova nemoc a také autoimunitní choroby, například reumatoidní arthritis.

Sloučenina podle vynálezu má své použití také při léčení zánětů spojivek.

Je zřejmé, že v případě léčení je možno účinnou látku stejně dobře použít jak k léčení již vzniklých patologických stavů, tak k prevenci takových onemocnění.

Jak již bylo uvedeno svrchu, ester vzorce I je použitelný v lidském nebo veterinárním lékařství, zvláště jako protizánětlivá nebo antialergická látka.

- 2 .

Součást podstaty vynálezu tedy tvoří také ester vzorce I nebo jeho fyziologicky přijatelný solvát pro použití v lidském nebo veterinárním lékařství, zvláště při léčení nemocných se zánětlivými a/nebo alergickými stavy a zvláště v případě podávání účinné látky jednou denně.

Podle dalšího provedení vynálezu se vynález týká použití esteru vzorce I nebo jeho fyziologicky přijatelného solvátu pro výrobu farmaceutického prostředku pro léčení nemocných se zánětlivými a/nebo alergickými stavy, zvláště v případě podávání účinných látek jednou denně.

Podle dalšího možného provedení vynálezu se vynález týká způsobu léčení živočichů nebo člověka v případě zánětlivých a/nebo alergických stavů, postup spočívá v tom, že se používá účinné množství esteru obecného vzorce I nebo jeho fyziologicky přijatelného solvátu, zvláště v případě podání jednou denně.

Ester podle vynálezu je možno zpracovat pro podání jakýmkoliv vhodným způsobem a součást podstaty vynálezu proto tvoří také farmaceutický prostředek, který jako svou účinnou složku obsahuje ester vzorce I nebo jeho fyziologicky přijatelný solvát, popřípadě ve směsi s jedním nebo větším počtem fyziologicky přijatelných ředidel nebo nosičů. Vynález se zvláště týká farmaceutického prostředku, určeného pro podání jednou denně.

Mimoto tvoří součást podstaty vynálezu také způsob výroby takového farmaceutického prostředku, při němž se mísí složky tohoto prostředku.

Ester podle vynálezu a jeho solváty je možno zpracovat například na lékové formy, určené pro orální podání, podání na ústní sliznici, pod jazyk, parenterální podání, místní nebo rektální podání, specificky pro místní podání.

Místní podání zahrnuje v průběhu přihlášky podání insuflací a inhalací. Jako příklad různých typů farmaceutického prostředku pro místní podání je možno uvést mazání, emulze, krémy, gely, pěny, prostředky pro aplikaci pomocí transdermálních náplastí, prášky, spreje, aerosoly, kapsle nebo jiné zásobní jednotky pro použití v inhalačních nebo insuflačních přístrojích nebo také kapky, například oční nebo nosní kapky, roztoky nebo suspenze, určené k rozprašování, čípky, pesary, nálevy a žvýkatelné tablety nebo pelety, například pro léčení aftů nebo může jít o prostředky, obsahující liposomy nebo zapouzdřené mikročástice.

S výhodou jsou farmaceutickým prostředkem pro místní podání plicní tkání suché prášky a spreje.

Farmaceutický prostředek ve formě suchého prášku, určený pro místní podání do plic může být například v kapslích nebo jiných zásobních jednotkách pro použití v inhalačním nebo insuflačním přístroji, může například jít o želatinové kapsle. Prostředek tohoto typu obecně obsahuje práškovou směs pro inhalaci esteru podle vynálezu ve vhodném práškovém základu, jako je například laktóza nebo škrob. Každá kapsle nebo jiná zásobní jednotka může obecně obsahovat množství 20 pg až 10 mg esteru vzorce I. Je také možno použít účinnou látku podle vynálezu bez pomocných látek. Prostředek může být balen po jednotlivých dávkách nebo může obsahovat větší počet dávek. V případě balení po větším počtu dávek mohou být jednotlivé dávky předem odměřeny (například v případě prostředku Diskus podle GB 2 242 134 nebo Diskhaler podle GB 2 178 965, GB 2 129 691 a GB 2 169 265), nebo je možno použít odměmé zařízení, jako je tomu v případě prostředku Turbuhaler podle EP 69 715. Příkladem přístroje s obsahem jednotlivé dávky může být prostředek Rotahaler podle GB 2 064 336. Inhalační přístroj Diskus obsahuje proužek, který je tvořen základním proužkem, obsahujícím po své délce řadu vyhloubení a krycím proužkem, který těsně lne k základnímu proužku tak, že je možno jej sejmout, čímž je definována řada malých zásobníků, z nichž každý obsahuje inhalovatelný prostředek, obsahující ester vzorce I, s výhodou ve směsi s laktózou. S výhodou je svrchu uvedený proužek dostatečně ohebný k tomu, aby bylo možno jej navinout na váleček. Krycí proužek a základní proužek budou mít s výhodou

-3 CZ 304043 B6 koncové části, které nejsou spolu pevně spojeny a je možno je navíjet. Jinak je s výhodou hermetické spojení mezi základním proužkem a krycím proužkem použito v celé šířce těchto proužků. Krycí proužek se s výhodou odlupuje od základního proužku v podélném směru od počátečního konce popsaného základního proužku.

Zvláštní pozornost se soustřeďuje na farmaceutické prostředky, které nejsou pod tlakem a jsou upraveny pro podávání ve formě suchého prášku místně do plicní tkáně přes dutinu ústní, zvláště jde o prostředky, které jsou prosté pomocných látek nebo obsahují ředidlo nebo nosič, například laktózu nebo škrob, zvláště výhodně laktózu.

Prostředky ve formě spreje mohou být například zpracovány jako vodné roztoky nebo suspenze nebo jako aerosoly, které se podávají z tlakových balení, například z inhalačních přístrojů, opatřených odměmým ventilem při použití vhodného zkapalněného hnacího prostředku. Aerosolové prostředky, vhodné pro inhalaci mohou být buď suspenze nebo roztoky a obecně obsahují ester vzorce I a vhodný hnací prostředek, například fluorovaný uhlovodík nebo chlorovaný a fluorovaný uhlovodík s obsahem vodíku nebo směsi těchto látek, zvláště jde o hydrogenfluoralkany, zvláště o 1,1,1,2-tetrafluorethan, 1,1,1,2,3,3,3-heptafluor-n-propan nebo směsi těchto látek. Aerosolové prostředky mohou popřípadě obsahovat další pomocné látky, které jsou v oboru dobře známé, například smáčedla, jako je kyselina olejová nebo lecithin nebo pomocná rozpouštědla, například ethanol. Příkladem prostředku podle vynálezu může být prostředek, prostý pomocných látek, kterýje tvořen v podstatě esterem vzorce I, s výhodou v nesolvatované formě, například jako forma 1, popřípadě v kombinaci s další účinnou látkou as hnacím prostředkem, který se volí ze skupiny 1,1,1,2-tetrafluorethan, 1,1,1,2,3,3,3-heptafluor-n-propan nebo směsi těchto látek. Dalším příkladem prostředku může být prostředek, obsahující práškovou sloučeninu vzorce I, hnací prostředek ze skupiny 1,1,1,2-tetrafluorethan, 1,1,1,2,3,3,3-heptafluor-n-propan nebo směsi těchto látek a suspenzní činidlo, které je rozpustné v hnacím prostředku, jako je kyselina oligomléčná nebo její deriváty, tak jak jsou popsány v dokumentu WO 94/21229. Výhodným hnacím prostředkem je 1,1,1,2-tetrafluorethan. Jak již bylo uvedeno svrchu, ester vzorce I nevytváří s touto látkou solvát. Prostředky, které jsou podávány pod tlakem, budou obvykle uloženy do pevné nádobky, například hliníkového zásobníku, který je uzavřen ventilem, například odměrným ventilem a mimoto opatřen náústkem pro vložení do úst.

Aerosolové prostředky, které jsou pod tlakem, s výhodou neobsahují účinnou látku ve formě částic, obsahují hnací prostředek a stabilizátor spolu s vodou. Tyto aerosolové prostředky pod tlakem bez částicové účinné látky mohou také s výhodou obsahovat hnací prostředek a stabilizátor, tvořený aminokyselinou, jejím derivátem nebo směsí těchto látek.

Farmaceutický prostředek pro podávání inhalací má obvykle řízenou velikost částic. Optimální velikost částic pro inhalaci v průduškovém systému se obvykle pohybuje v rozmezí 1 až 10, s výhodou 2 až 5 pm. Částice, jejichž velikost je větší než 20 pm, je obvykle příliš velká pro inhalaci do hlubších částí dýchacích cest. Aby bylo možno dosáhnout popsané velikosti části, je nutno zpracovat ester vzorce I na jemný prášek běžným způsobem, například mikronizací. Požadovanou frakci je pak možno oddělit proséváním nebo pomocí proudu vzduchu. S výhodou jsou částice krystalické, a připravují se například tak, že se v průtokové komůrce v přítomnosti ultrazvuku nechá procházet roztok esteru vzorce I jako účinné látky v kapalném rozpouštědle spolu s proudem kapalného rozpouštědla, v němž není účinná látka rozpustná, tak jak je popsáno v mezinárodní patentové přihlášce PCT/GB 99/04368 nebo je možno použít podobných postupů, při nichž se vždy užívá účinná látka, rozpuštěná v kapalném rozpouštědle a proud rozpouštědla, v němž je účinná látka nerozpustná tak, aby se oba proudy homogenně promísily a došlo k vysrážení krystalických částic účinné látky, například způsobem podle mezinárodní patentové přihlášky PCT/GB 00/04327. V případě, že se užije pomocný prostředek, například laktóza, budou velikosti částic tohoto pomocného prostředku větší než částice účinné látky podle vynálezu. V případě, že se jako pomocný prostředek užije laktóza, půjde v typických případech o mletou laktózu, takže nejvýš 85 % částic laktózy bude mít střední průměr 60 až 90 pm a alespoň 15 % částic bude mít střední průměr částic nižší než 15 pm.

-4CZ 304043 B6

Prostředky, určené pro místní podání na nosní sliznici, například při léčení rýmy, zahrnují aerosolové prostředky pod tlakem a vodné prostředky, které jsou podávány na nosní sliznici tlakovým čerpadlem. Prostředky, které nejsou pod tlakem, jsou upraveny pro místní podání do nosní dutiny, jsou zvláště důležité. Tyto prostředky s výhodou obsahují vodu jako ředidlo nebo jako nosné prostředí pro uvedený účel. Vodné prostředky pro podání do plic nebo na nosní sliznici mohou obsahovat běžné pomocné prostředky, například pufry, látky pro úpravu osmotického tlaku a podobně. Vodné prostředky mohou být aplikovány na nosní sliznici také rozprašováním.

Dalšími použitelnými lékovými formami s obsahem esterů podle vynálezu mohou být mazání, krémy a gely, například zpracované s vodným nebo olejovým základem za přidání vhodných zahušťovadel a/nebo činidel pro tvorbu gelu a/nebo rozpouštědel. Tyto základy mohou obsahovat například vodu a/nebo olej, například kapalný parafin nebo rostlinný olej, jako arašídový olej nebo ricinový olej a rozpouštědlo, například polyethylenglykol. Zahušťovadla a činidla pro tvorbu gelu, které je možno v takových základech použít, zahrnují měkký parafin, stearan hlinitý, cetostearylalkohol, poylethylenglykoly, lanolin, včelí vosk, karboxypolymethylen a deriváty celulózy a/nebo glycerylmonostearát a/nebo neiontové emulgační prostředky.

Emulze je možno zpracovat s vodným nebo olejovým základem aje obecně možno použít jednu nebo větší poet emulgačních činidel, stabilizačních činidel, dispergačních činidel, suspenzních činidel nebo zahušťovadel.

Prášky pro zevní podání mohou být vytvořeny při použití jakéhokoliv vhodného práškového základu, například při použití mastku, laktózy nebo škrobu. Kapky je možno připravit při použití vodného nebo nevodného základu, obsahujícího jedno nebo větší počet dispergačních činidel, solubilizačních činidel, suspenzních činidel nebo konzervačních činidel.

V případě potřeby je možno do farmaceutického prostředku podle vynálezu přidávat vhodný pufr.

Podíl účinné látky vzorce I v prostředku podle vynálezu pro místní podání závisí na typu připravovaného prostředku, avšak obecně se bude pohybovat v rozmezí 0,001 až 10 % hmotnostních. Obecně však pro většinu prostředků bude výhodné rozmezí 0,005 až 1 % as výhodou 0,01 až 0,5 % hmotnostních. Avšak v případě prášků, určených pro inhalaci nebo insuflaci, bude podíl účinné látky obvykle v rozmezí 0,1 až 5 % hmotnostních.

Aerosolové prostředky jsou s výhodou upraveny tak, že každá odměřená dávka aerosolu bude obsahovat 1 až 2000 pg, například 20 až 2000 pg, s výhodou 20 až 500 pg esteru vzorce I. Prostředek je možno podávat jednou denně nebo několikrát denně, například 2, 3, 4 nebo 8krát denně, přičemž pokaždé je možno uvolnit například 1, 2 nebo 3 dávky. S výhodou se však sloučenina vzorce 1 podává jednou nebo dvakrát denně a zvláště výhodně 1 denně. Celková denní dávka aerosolu bude typicky v rozmezí 10 pg až 10 mg, například 100 pg až 10 mg, s výhodou 200 pg až 2000 pg.

Prostředky pro místní podání je možno nanášet na postiženou oblast jednou denně nebo vícekrát.

V případě nanášení na pokožku je možno s výhodou použít oklusivní obvaz. Kontinuální nebo prodloužené podání je možno zajistit při použití adhesivního systému jako zásobníku účinné látky.

Pro vnitřní podání může být účinná látka podle vynálezu zpracována například běžným způsobem pro perorální, parenterální nebo rektální podání. Jako příklad prostředku pro perorální podání je možno uvést sirupy, elixíry, prášky, granuláty, tablety nebo kapsle, které v typických případech obsahují běžné pomocné prostředky, jako jsou pojivá, plniva, kluzné látky, desintegrační činidla, smáčedla, suspenzní činidla, emulgační prostředky, konzervační prostředky, pufry, látky

-5CZ 304043 B6 pro úpravu chuti, barviva a/nebo sladidla podle potřeby. Jak již bylo svrchu uvedeno, zvláště výhodné jsou lékové formy, které obsahují dávku, určenou pro jednotlivé podání.

Výhodnými lékovými formami pro vnitřní podání jsou běžné lékové formy s obsahem jednotlivé dávky, to znamená, tablety a kapsle. Tyto lékové formy obsahují 0,1 až 20 mg, s výhodou 2,5 až 10 mg esteru podle vynálezu.

Ester podle vynálezu nebo jeho farmaceuticky přijatelné solváty je obecně možno podávat vnitřně v případech, kde je zapotřebí použít systemické léčení hormony kůry nadledvinek.

Obecně mohou prostředky, určené pro vnitřní podání obsahovat 0,05 až 10% účinné složky v závislosti na zvoleném typu prostředku. Denní dávka účinné látky se může pohybovat v rozmezí 0,1 až 60 mg, například 5 až 30 mg v závislosti na léčeném onemocnění a na předpokládané době léčení.

V některých případech je s výhodou možno použít prostředky se zpomaleným uvolňováním účinné látky nebo enterosolventní prostředky, zvláště při léčení zánětlivých chorob tračníku.

Farmaceutický prostředek podle vynálezu je také možno použít v kombinaci s dalšími účinnými látkami, například s agonisty β₂ adrenoreceptorů, s antihistaminovými látkami nebo s antialergickými látkami. Vynález se tedy rovněž týká kombinace, která obsahuje ester vzorce I nebo jeho fyziologicky přijatelný solvát spolu s další účinnou látkou, například agonistou β₂ adrenoreceptoru, antihistaminovou látkou nebo antialergickou látkou.

Jako příklady agonistů β₂ adrenoreceptorů je možno uvést salmeterol, například jako racemát nebo jako izolovaný enanciomer, například R-enanciomer, dále salbutamol, formoterol, salmefamol, fenoterol nebo terbutalin a soli těchto sloučenin, například salmeterolxinafolát, sulfát salbutamolu nebo volný salbutamol nebo fumarát formoterolu. Jako příklad antihistaminových látek je možno uvést methapyrilen nebo loratadin.

Další vhodné kombinace zahrnují například kombinaci s protizánětlivými látkami, například typu NSAID, jako jsou cromoglykát sodný, sodná sůl nedocromilu, inhibitory PDE4, látky, antagonizující leukotrien, inhibitory iNOS, inhibitory tryptázy a elastázy, látky, antagonizující β₂-integrin a látky, antagonizující adenosin 2a, možná je také kombinace s protiinfekčními látkami, jako antibiotiky nebo protivirovými látkami.

Zvláštní význam má použití esteru vzorce I v kombinaci s inhibitorem fosfodiesterázy 4, PDE4. Specifický inhibitor PDE4, použitelný pro účely vynálezu může být jakákoliv sloučenina, o níž je známo, že vyvolává inhibici PDE4, měla by však vyvolávat inhibici pouze tohoto enzymu a nikoliv také inhibici jiných enzymů ze skupiny PDE. Obecně je výhodné použít inhibitor PDE4 s hodnotou ICE₅o 0,1 nebo vyšší vzhledem ke katalytické formě PDE4, která váže rolipram s vyšší afinitou než běžná forma. Pro účely vynálezu bude katalytické místo cAMP, které váže rolipram R a S s nižší afinitou označováno jako „místo s nižší afnitou“, LPDE 4 a další forma katalytického místa, které váže rolipram s vyšší afinitou, bude označována jako „místo s vyšší afinitou“, HPDE4. Tento pojem „HPDE4“ by neměl být zaměňován s pojmem „hPDE4“, který je užíván k označení lidského PDE4. Byly provedeny počáteční pokusy prokázat a vyhodnotit vazbu [³H] rolipramu. Podrobnosti jsou uvedeny dále v odstavci, týkajícím se vazných zkoušek.

Výhodnými inhibitory PDE4 pro použití podle vynálezu budou takové látky, které mají výhodný terapeutický poměr, to znamená látky, které přednostně vyvolávají inhibici katalytické účinnosti cAMP tam, kde je enzym ve formě, schopné vázat rolipram s nižší afinitou, s čímž se snižují vedlejší účinky, které jsou zjevně spojeny s inhibici formy, která váže rolipram s vyšší afinitou. Dalším způsobem pro stanovení těchto hodnot je skutečnost, že výhodné sloučeniny budou mít poměr IC₅o přibližně 0,1 nebo vyšší, pokud jde o katalytickou formu PDE4, která váže rolipram s vyšší afinitou, děleno hodnotou IC₅₀ pro formu, která váže rolipram s nižší afinitou,

-6CZ 304043 B6

V případě, že inhibitor PDE4 má hodnotu IC₅₀ 0,1 nebo vyšší, je tento poměr poměrem hodnoty IC₅o pro kompetici o vazbu 1 nM [³H]R-rolipramu na formu PDE4, která váže rolipram s vyšší afinitou proti hodnotě IC₅₀ pro inhibici katalytické účinnosti PDE4 ve formě, která váže rolipram s nižší afinitou při použití 1 μΜ [³H]-cAMP jako substrátu.

Jako příklady použitelných inhibitorů PDE4 je možno uvést následující látky:

(R)-(+)-l-(4-brombenzyl)-4-[(3-cyklopentyloxy)-4-methoxyfenyl]-2-pyrrolidon, (R)-(+)-l-(4-brombenzyl)-4-[(3-cyklopentyloxy)-4-methoxyfenyl]-2-pyrrolidon,

3- (cyklopentyloxy—4-methoxyfenyl)-l-(4-N'-[N2-kyano-S-methylisothioureido]benzyl)-2pyrrolidon, kyselina cis-4-kyano-4-(3-cyklopentyloxy-4-methoxyfenyI)-cyklohexan-l-karboxylová, cis-[4-kyan-4-(3-cyklopropylmethoxy-4-difluormethoxyfenyl)-cyklohexan-l-ol], (R) -(+)-ethyl[4-(3-cyklopentyloxy)—4-methoxyfenyl)pyrrolidin-2-yliden]acetát a (S) -(-)-ethyl[4-(3-cyklopentyloxy-4-methoxyfenyl)pyrrolidin-2-yliden]acetát.

Nejvýhodnější jsou ty inhibitory PDE4, jejichž hodnota nebo poměr IC₅₀ je vyšší než 0,5 a zvláště vyšší než 1,0. Výhodnými sloučeninami jsou kyselina cis-4-kyano-4-(3-cyklopentyloxy-4— methoxyfenyl)-cyklohexan-1 -karboxylová, 2-karbamethoxy-4-kyan-4-(3-cyklopropy 1methoxy-4-difluormethoxyfenyl)cyklohexan-l-on a cis-[4-kyan-4-(3-cyklopropylmethoxy4- difluormethoxyfenyl)-cyklohexan-l-ol], jde o sloučeniny, které se přednostně váží s nízkou afinitou ajejich hodnota IC₅₀ je 0,1 nebo vyšší.

Použít je možno také další sloučeniny, například sloučeniny z dokumentu US 5 552 438 z 3. září 1996. Sloučeninami se zvláštním významem, uvedenými v tomto patentovém spisu jsou kyselina cis-4-kyan-4-(3-[cyklopentyloxy]-4-methoxyfenyl)-cyklohexan-l-karboxylová, označovaná také jako cilomalast a její soli, estery, prekursory nebo fyzikální formy, dále je možno použít sloučeninu AWD-12-21 od Astra, popsanou v Hofgen N. a další, 15* EFMC Int Symp Med Chem, 6. - 10. září, Edinburgh 1998, Abst P.98, 9-benzyladeninový derivát, označovaný NCS-613 (INSERM), D-4418 od Chiroscience and Schering-Plough a inhibitor benzodiazepin PDE4, identifikovaný jako Cl—1018 (PD-168787, Parke-Davis/Warner-Lambert), Bnezodioxolový derivát Kyowa Hakko popsaný v dokumentu WO 99/16766, V-l 1294A od Napp podle Landells, L. J. a další, Eur Resp J, Annu Cong Eur Resp Soc, 19.-23. září, Ženeva 1998, 12 (Suppl. 28), Abst P2393, roflumilast (CAS odkaz č. 162401-32-3) aftalazinon podle WO 99/47505 od BykGulden, použít je možno také sloučeninu, označovanou jako T-440 podle Tanabe Seiyaku, Fuji, K. a další, J Pharmacol Exp Ther, 1998, 284(1), 162.

Zkouška na vazbu fosfodiesterázy a na vazbu rolipramu

Postup 1A

PDE4 a hrPDE (lidská rekombinantní PDE4) z lidských izolovaných monocytů existuje primárně ve formě s nízkou afinitou. Z tohoto důvodu je možno stanovit účinnost zkoumaných látek proti této formě PDE4 s nízkou afinitou při použití standardních zkoušek na katalytickou účinnost PDE4 při použití 1 μΜ [³H]cAMP jako substrátu podle publikace Torphy a další, J. of Biol. Chem., sv. 267, č. 3, s. 1798-1804, 1992.

Supematanty krysího mozku po odstředění vysokou rychlostí byly použity jako zdroj proteinů, oba enanciomery [³H]-rolipramu byly připraveny se specifickou aktivitou 25,6 Ci/mmol. Podmínky pokusu byly modifikovány ve srovnání se zveřejněným postupem tak, aby byly totožné s podmínkami pro zkoušku PDE s výjimkou cAMP: 50 mM tris HCI, pH 7,5, 5 mM MgCfy 50 m Μ 5-AMP a 1 nM [³H]-rolipramu podle publikace Torphy a další, J. of Biol. Chem., sv. 267, č. 3, s. 1798-1804, 1992. Zkouška probíhala 1 hodinu při teplotě 30 °C. Po ukončení reakce byl

-7CZ 304043 B6 vázaný ligand oddělen od volného ligandu v příslušném zařízení. Kompetice pro vazné místo s vysokou afinitou byla stanovena za podmínek, které byly totožné jako pro měření účinnosti PDE s nízkou afinitou s tím rozdílem, že zkouška byla prováděna bez přítomnosti [³H]-cAMP. Postup 1B

Měření účinnosti fosfodiesterázy

Účinnost PDE byla stanovena enzymatickou zkouškou při použití [³H]cAMP SPA nebo [³H]cGMP SPA podle doporučení výrobce (Amersham Lige Sciences). Reakce byly prováděny na plotnách s 96 vyhloubeními při teplotě místnosti v 0,1 ml reakčního pufru, který obsahoval následující konečné koncentrace látek: 50 mM tris-HCl, pH 7,5, 8,3 mM MgCl₂, 1,7 mM EGTA, [³H]cAMP nebo [³H]cGMP (přibližně 2000 dpm/pmol), enzym a různé koncentrace inhibitorů. Zkoušky probíhaly 1 hodinu a byly ukončeny přidáním 50 μΐ kuliček SPA s yttriumsilikátem v přítomnosti síranu zinečnatého. Plotny byly protřepány a pak ponechány 20 minut při teplotě místnosti. Tvorba radioaktivně značeného produktu byla prokazována scintilační spektrometrií. Zkouška na vazbu [³H]R-rolipramu

Zkouška na vazbu [³H]R-rolipramu byla provedena jako modifikace způsobu podle publikace Nicholson a další, Trends Pharmacol, Sci., sv. 12, s. 19-27, 1991 a McHale a další, Mol. Pharmacol., sv. 39, 109-113, 1991. R-rolipram se váže na katalytické místo PDE4 podle publikace Torphy a další, Mol. Pharmacol., sv. 39, s. 376-384, 1991. Z tohoto důvodu kompetice o vazbu [³H]R-rolipramu je nezávislým potvrzením inhibiční schopnosti PDE4 v případě neznačených kompetičních látek. Zkouška byla prováděna při teplotě 30 °C po dobu jedné hodiny v 0,5 μΐ pufru, obsahujícího v konečné koncentraci 50 mM tris-HCl, pH 7,5, 5 mM MgCl₂, 0,05% sérového albuminu skotu, 2 nM [³H]R-rolipramu (5,7 x 104 dpm/pmol) a různé koncentrace radioaktivně neznačených inhibitorů. Reakce byla zastavena přidáním 2,5 ml ledově chladného reakčního pufru bez [³H]R-rolipramu a rychlou filtrací ve vakuu v Brandelově zařízení při použití filtru Whatman GF/B, nasyceného 0,3% polyethyleniminem. Filtry byly promyty dalším podílem 7,5 ml chladného pufru, usušeny a radioaktivita byla stanovena kapalinovou scintilační spektrometrií.

Součást podstaty vynálezu tedy tvoří podle dalšího provedení kombinace, která obsahuje sloučeninu vzorce I nebo její fyziologicky přijatelná solvát spolu s inhibitorem PDE4.

Svrchu uvedená kombinace může být zpracována pro konečné použití ve formě farmaceutického prostředku. To znamená, že součást podstaty vynálezu tvoří také farmaceutický prostředek, obsahující svrchu uvedenou kombinaci spolu s fyziologicky přijatelným ředidlem nebo nosičem.

Jednotlivé složky popsané kombinace je možno podávat následně nebo současně v oddělených prostředcích nebo ve společném farmaceutickém prostředku. Příslušné dávky jednotlivých účinných látek snadno určí každý odborník.

Je překvapující, že ester vzorce I má schopnost tvořit solváty s běžně užívanými organickými rozpouštědly. Tyto solváty jsou v podstatě stechiometrické, to znamená, že poměr sloučeniny vzorce I k rozpouštědlu se blíží 1:1, podle analýzy je v podstatě v rozmezí 0,95 až 1,05 : 1. Byly například připraveny solváty s acetonem, dimethylformamidem, DMF, dimethylacetamidem DMAc, tetrahydrofuranem THF, N-methyl-pyrrolidonem, isopropanolem a methylethylketonem. Solvataci sloučeniny vzorce I není možno předpovídat vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že tato látka sice tvoří solvát s isopropanolem, avšak nikoliv s ethanolem nebo methanolem. Dále netvoří solvát s 1,1,1,2-tetrafluorethanem, ethylacetátem, methylacetátem, toluenem, methylisobutylketonem (MIBK) ani s vodou. Avšak vzhledem k toxicitě celé řady organických rozpouštědel bylo nezbytné vyvinout zpracování, které bude dále podrobněji vysvětleno tak, aby

- 8 CZ 304043 B6 bylo možno připravit ester vzorce I v nesolvatované formě. Podle dalšího provedení vynálezu se tedy vynález týká esteru vzorce I v nesolvatované formě.

Překvapivě bylo také prokázáno, že ester vzorce I v nesolvatované formě může existovat v několika polymorfních formách. Specificky byly identifikovány polymorfní formy, které je možno od sebe odlišit práškovou difrakcí v rtg-záření, XRPD, byly prokázány formy 1, 2 a 3. Zdá se, že forma 3 je nestálou částečnou modifikací formy 2. Tyto formy je možno v XRPD charakterizovat následujícím způsobem:

Forma 1: Vrchol při přibližně 18,9° 2 theta.

Forma 2: Vrcholy při přibližně 18,4 a 21,5° 2 theta.

Forma 3: Vrcholy při přibližně 18,6 a 19,2° 2 theta.

V oblasti 21 až 23° 2theta má forma 3 jediný vrchol, kdežto forma 2 má v této oblasti dvojici vrcholů. Vrchol při 7 stupních 2theta je přítomen ve všech případech, je však intenzivnější v případě forem 2 a 3 než v případě formy 1.

XRPD pro polymorfní formy je znázorněna na obr. 1. Postupná přeměna formy 2 na formu 1 v průběhu času ve vodné suspenzi při teplotě místnosti je znázorněna na obr. 2. Při přeměně formy 2 na formu 1 dochází ke ztrátě vrcholu, charakteristického pro formu 2 a označeného B při přibližně 18,4° 2theta, mimoto dochází ke snížení intenzity vrcholu při přibližně 7° 2theta, označeného pro formu 1 a označeného C při přibližně 18,9° 2theta.

Závislost formy 3 na teplotě je znázorněna na obr. 4. Teplota byla měněna způsobem, znázorněným na obr. 5. Z obr. 4 je zřejmé, že forma 3 přechází nejprve na formu 2 při teplotě v rozmezí 30 až 170 °C a pak až na formu 1 při teplotním rozmezí 170 až 230 °C. V průběhu přeměny formy 3 na formu 2 je možno pozorovat rozdělení vrcholu v oblasti 21 až 23° 2theta na dva vrcholy v téže oblasti a posun vrcholu při přibližně 18,6° 2theta doleva na přibližně 18,4° 2theta. Při přeměně formy 2 na formu 1 je možno pozorovat změny, které byly popsány v předchozím odstavci.

Při diferenciální skanovací kalorimetrii DSC a při tepelné gravimetrické analýze TGA dochází ke změnám, které jsou znázorněny na obr. 3. K charakteristickým změnám dochází přibližně při 280 až 300 °C, typicky v blízkosti 298 °C, což odpovídá endotermnímu průběhu v DSC a chemické degradaci v TGA. Profily forem 2 a 3 při DSC nebyly materiálně odlišné za podmínek provedených pokusů, takže DSC není vhodným postupem pro odlišení jednotlivých forem. Na obr. 3 prokazuje nepřítomnost jakékoliv aktivity při TGA a DSC v blízkosti 298 °C dobrou fyzikální a chemickou stálost při běžných teplotách zpracování.

Jak bude dále uvedeno v příkladové části přihlášky, byla stanovena entalpie rozpouštění formy 1 a formy 3 v některých organických rozpouštědlech a také entalpie přechodu z formy 3 na formu 1 v rozsahu 5,1 až 6,7 kJ/mol.

Ze svrchu uvedených důvodů je nutno dát přednost nesolvatované formě 1 esteru vzorce I, protože tato forma je patrně termodynamicky nejstálejší při teplotě místnosti a mimoto je patrně nejméně schopná přijímat vlhkost z okolí, jak bude dále popsáno v příkladové části přihlášky.

V některých případech však může být výhodnější i forma 2 nebo forma 3 uvedené látky.

Přestože použití esteru vzorce I v solvatované formě není výhodné, bylo neočekávaně prokázáno, že některé solvatované formy mají zvláště žádoucí fyzikálně chemické vlastnosti, takže je možno je použít jako meziprodukty pro přípravu esteru vzorce I v nesolvatované formě, například odstraněním rozpouštědla v konečném stupni. Bylo například prokázáno, že některé stechiometrické solváty je možno izolovat jako pevné látky ve vysoce krystalické formě. Podle jednoho provedení vynálezu se tedy vynález týká také následujících solvatovaných forem:

-9CZ 304043 B6

- ester vzorce I jako solvát s methylethylketonem,

- ester vzorce I jako solvát s isopropanolem,

- ester vzorce I jako solvát s tetrahydrofuranem,

- ester vzorce I jako solvát s acetonem.

Zvláště výhodné jsou svrchu popsané solváty jako pevné látky v krystalické formě. Další specifickou výhodou těchto solvátů je skutečnost, že při odstranění rozpouštědla ze solvátu, například zahřátím, dochází ke tvorbě nesolvatované formy, jako výhodné formy 1. Svrchu uvedené solváty mají poměrně nízkou toxicitu a jsou vhodné pro výrobu v průmyslovém měřítku. Ester vzorce I ve formě solvátu s dimethylformamidem, který je také možno izolovat jako pevnou látku v krystalické formě, je rovněž vhodný pro použití při výrobě nesolvatované formy 1.

Ester vzorce I a jeho solváty je možno připravit postupy, které budou dále uvedeny a které rovněž tvoří součást podstaty vynálezu.

Ester vzorce I nebo jeho solváty je způsobem podle vynálezu možno připravit alky lácí thiokyseliny vzorce II

nebo její soli.

Při tomto postupu se sloučenina vzorce II nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce FCH₂L, kde L znamená odštěpitelnou skupinu, například atom halogenu, mesyl nebo tosyl nebo podobně, zvláště fluormethylhalogenid, postup se provádí za standardních podmínek. S výhodou se jako fluormethylhalogenid použije jako reakční činidlo bromfluormethan.

Jak bude podrobně vysvětleno později, sloučenina vzorce II se s výhodou užije ve formě soli, zvláště ve formě soli s diisopropylethylaminem.

Ve výhodném provedení způsobu pro výrobu esteru vzorce I se na sloučeninu vzorce II nebo na její sůl působí bromfluormethanem, popřípadě v přítomnosti katalyzátoru pro přenos fáze. Výhodným rozpouštědlem je methylacetát nebo ještě výhodněji ethylacetát, popřípadě v přítomnosti vody. Přítomnost vody zlepšuje rozpustnost obou výchozích látek i výsledného produktu a při použití katalyzátoru pro přenos fáze dochází ke zvýšení reakční rychlosti. Jako příklad katalyzátoru pro přenos fáze, který je možno k tomuto účelu použít, je možno uvést například tetrabutylamoniumbromid, tetrabutylamoniumchlorid, benzyltributylamoniumbromid, benzyltributylamoniumchlorid, benzyltriethylamoniumbromid, methyltributylamoniumchlorid a methyltrioktylamoniumchlorid. Jako rozpouštědlo je rovněž možno s úspěchem použít tetrahydrofuran, přičemž přítomnost katalyzátoru pro přenos fáze může opět podstatně urychlit reakci. Produkt, přítomný v organické fázi se s výhodou nejprve promyje vhodným roztokem kyseliny, například zředěnou kyselinou chlorovodíkovou k odstranění sloučenin typu aminu, například triethylaminu a diisopropylethylaminu a pak se promyje vodným roztokem baze, například hydrogenuhličitanu sodného k odstranění jakékoliv nezreagované výchozí látky vzorce II. Jak bude uvedeno později, v případě, že se ester vzorce I připraví v roztoku v ethylacetátu, je možno ethylacetát oddestilovat a přidat toluen, čímž dojde ke krystalizací nesolvatované formy 1.

- 10CZ 304043 B6

Sloučeniny vzorce lije možno připravit z odpovídajícího 17a-hydroxylového derivátu vzorce III

například při použití způsobu podle publikace G. H. Phillips a další, 1984, Journal of Medicinal Chemistry, 37, 3717-3729. Tato reakce typicky zahrnuje přidání reakčního činidla, vhodného pro provedení esterifikace, může jít například o derivát 2-furoové kyseliny, například o aktivovaný ester nebo s výhodou 2-furoylhalogenid, například 2-furoylchlorid, tato látka se užije v alespoň dvojnásobném molámím přebytku vzhledem ke sloučenině vzorce III, postup se provádí v přítomnosti organické baze, například triethylaminu. Druhý mol 2-furoylchloridu reaguje s thiokyselinou ve sloučenině vzorce III, tuto skupinu je pak zapotřebí odstranit například reakcí s aminem, například s diethylaminem.

Tento postup má své nevýhody, zvláště vtom smyslu, že výsledná sloučenina vzorce II se obtížně čistí od kontaminace vedlejším produktem, kterým je 2-furoyldiethylamid. Z tohoto důvodu byly vyvíjeny snahy nalézt zlepšené postupy pro uskutečnění této přeměny.

Při sledování možnosti zlepšení uvedeného postupu bylo zjištěno, že při použití polárnějšího aminu, například diethanolaminu, je možno získat vedlejší produkt, v tomto případě 2-furoyldiethanolamid, který je rozpustnější ve vodě, což umožňuje přepravit sloučeninu vzorce II nebo její sůl s vyšší čistotou vzhledem k tomu, že uvedený vedlejší produkt je možno účinně odstranit promýváním vodou.

Podle dalšího možného provedení tedy tvoří součást podstaty vynálezu také způsob výroby sloučeniny vzorce II, který spočívá v tom, že se

a) nechá reagovat sloučenina vzorce III s aktivovaným derivátem kyseliny 2-furoové, užije se alespoň 2 moly aktivovaného derivátu na 1 mol sloučeniny vzorce III za vzniku sloučeniny vzorce IIA

a b) ze sloučeniny vzorce IIA se odstraní 2-furoylová skupina, vázaná na atom síry, reakcí produktu ze stupně a) s organickým primárním nebo sekundárním aminem jako baží, schopnou vytvořit ve vodě rozpustný 2-furoylamid. Podle dvou zvláště výhodných provedení tohoto postupu je možno účinně čistit takto získaný výsledný produkt tak, že

- 11 CZ 304043 B6 cl) produkt ze stupně b) se rozpustí v organickém rozpouštědle, v podstatě nemísitelném s vodou a sloučenina vzorce II se čistí vymýváním amidu jako vedlejšího produktu ze stupně b) vodou nebo c2) produkt ze stupně b) se rozpustí v rozpouštědle, mísitelném s vodou a sloučenina vzorce II se čistí tak, že se produkt ze stupně b) zpracovává vodným prostředím, čímž se vysráží čistá sloučenina vzorce II nebo její sůl.

Ve stupni a) je použitým aktivovaným derivátem kyseliny 2-furoové s výhodou aktivovaný ester této kyseliny, zvláště výhodný je 2-furoylhalogenid, specificky 2-furoylchlorid. Vhodným rozpouštědlem pro tuto reakci je ethylacetát nebo methylacetát, s výhodou methylacetát v případě, že následuje stupeň cl) nebo aceton v případě, že má následovat stupeň c2). Obvykle bude přítomna organická baze, například triethylamin. Ve stupni b) se jako organická baze s výhodou užije diethanol amin. Bázi je možno rozpustit v rozpouštědle, například methanolu. Obvykle se stupně a) a b) provádějí při nižší teplotě, například v rozmezí od 0 až 5 °C. Ve stupni cl) může být produkt promýván vodou, avšak v případě, že se místo vody užije nasycený vodný roztok chloridu sodného, je možno získat vyšší výtěžek produktu, takže promývání tímto způsobem je výhodnější. Ve stupni c) je vodným prostředím například zředěný vodný roztok kyseliny, například kyseliny chlorovodíkové.

Podle dalšího provedení se vynález týká alternativního způsobu výroby sloučeniny vzorce II, který spočívá v tom, že

a) se nechá reagovat sloučenina vzorce III s aktivovaným derivátem kyseliny 2-furoové, přičemž se užijí alespoň 2 mol aktivovaného derivátu na 1 mol sloučeniny vzorce III za vzniku sloučeniny vzorce IIA a

b) odstraní se 2-furoylová skupina, vázaná v sloučenině vzorce IIA na atom síry reakcí produktu ze stupně a) s dalším mol sloučeniny vzorce III za vzniku 2 mol sloučeniny vzorce II.

Ve stupni a) se jako aktivovaný derivát kyseliny 2-furoové může použít aktivovaný ester této kyseliny, výhodnější je však 2-furoylhalogenid, specificky chlorid. Vhodným rozpouštědlem pro tento stupeň je aceton. Obvykle bude přítomna organická baze, například triethylamin. Ve stupni b) je vhodným rozpouštědlem dimethylformamid nebo dimethylacetamid. Obvykle bude opět přítomna organická baze, jako triethylamin. Stupně a) a b) se obvykle provádějí při snížené teplotě, například v rozmezí 0 až 5 °C. Produkt je možno izolovat působením kyseliny a promytím vodou.

Svrchu popsaný postup je velmi účinný a nevytvářejí se při něm žádné vedlejší produkty typu furoylamidu, takže je postup příznivý i vzhledem k šetrnosti k životnímu prostředí. Přebytečná furoylová skupina totiž reaguje s dalším podílem sloučeniny III, čímž se vytvoří další mol sloučeniny vzorce II.

Další obecné podmínky na přeměnu sloučeniny vzorce III na sloučeninu vzorce II ve svrchu uvedených dvou postupech jsou odborníkům obecně známé.

Bylo však zjištěno, že sloučeninu vzorce II je s výhodou možno izolovat ve formě krystalické pevné soli. Podle výhodného provedení jde o sůl, vytvořenou s baží, například triethylaminem, 2,4,6-trimethylpyridinem, diisopropylethylaminem nebo N-ethylpiperidinem. Tyto soli sloučeniny vzorce II jsou stálejší, snadno se odfiltrují a suší aje možno je izolovat s vyšší čistotou než volnou thiokyselinou. Nejvýhodnější solí je sůl s diisopropylethyleminem. Vhodná je také sůl s triethylaminem.

Sloučeniny vzorce III je možno připravit způsobem, popsaným v dokumentu GB 2 088 877 B.

- 17 CZ 304043 B6 sloučeniny vzorce III je také možno připravit způsobem podle následujícího reakčního schématu

Ve stupni a) se oxiduje roztok, obsahující sloučeniny vzorce V. Stupeň a) se s výhodou provádí v přítomnosti rozpouštědla ze skupiny methanol, voda, tetrahydrofuran, dioxan nebo diethylenglykoldimethylether. Aby bylo možno zvýšit výtěžky a urychlit reakci, jsou výhodnými rozpouštědly methanol, voda nebo tetrahydrofuran a zvláště voda nebo tetrahydrofuran nebo voda ve směsi s tetrahydrofuranem. Dioxan a diethylenglykoldimethylether jsou také výhodnými rozpouštědly, která je ve výhodném provedení možno použít spolu s vodou. Rozpouštědlo bude s výhodou přítomno v množství 3 až 10 objemů na 1 hmotnostní díl výchozího materiálu, s výhodou půjde o 4 až 6 objemů a zvláště o 5 objemů. Oxidační činidlo bude přítomno v množství 1 až 9 molámích ekvivalentů, vztaženo na množství výchozího materiálu. Například v případě, že se použije vodný roztok kyseliny jodisté s koncentrací 50 % hmotnostních, může být oxidační činidlo přítomno v množství 1,1 až 10 hmotnostních dílů, vztaženo na 1 hmotnostní díl výchozí látky, výhodné je množství 1,1 až 3 a zvláště 1,3 hmotnostního dílu. Oxidační stupeň s výhodou zahrnuje použití chemického oxidačního činidla. Oxidačním činidlem je s výhodou kyselina jodistá nebo jodičná nebo její sůl. Nejvýhodnějším oxidačním činidlem je kyselina jodistá nebo jodistan sodný, nejvýhodnější je kyselina jodistá. Mimo to může oxidační stupeň také zahrnovat jakoukoliv oxidační reakci, například takovou, při níž se využívá vzduch a/nebo kyslík. V případě, že se při oxidační reakci užívá vzduch a/nebo kyslík, bude rozpouštědlem, použitým pro tuto reakci s výhodou methanol. Stupeň a) bude s výhodou spočívat v inkubaci reakčních složek při teplotě místnosti nebo o něco vyšší teplotě přibližně 25 °C například po dobu 2 hodin. Sloučeniny vzorce IV je možno izolovat krystalizaci z reakční směsi přidáním rozpouštědla, v němž tyto látky nejsou rozpustné. Vhodným rozpouštědlem tohoto typu pro sloučeniny vzorce IV je voda. Bylo neočekávaně zjištěno, že je vysoce žádoucí řídit podmínky, při nichž dochází k vysrážení sloučeniny vzorce IV přidáním rozpouštědla, v němž tato látka není rozpustná, například vody. V případě, že se provádí překrystalování, je možno užít chladnou vodu, například směs vody a ledu s teplotou 0 až 5 °C. I když bylo možno očekávat lepší výsledek, bylo zjištěno, že získaný krystalický produkt je velmi objemný, připomíná měkký gel a velmi nesnadno se filtruje. Aniž by bylo zapotřebí se omezit na teoretické vysvětlení, je pravděpodobné, že tento produkt obsahuje ve své krystalové mřížce velké množství solvatovaného rozpouštědla. Naopak v případě, že se užije vyšší teplota 10 °C nebo přibližně teplota místnosti, získá se granulovaný produkt, svou konzistencí podobný písku, který se velmi snadno filtruje. Za těchto podmínek dochází ke krystalizaci typicky po přibližně 1 hodině, krystalizace je ukončena v průběhu několika hodin, například v průběhu 2 hodin. Je pravděpodobné, že tento granulám! produkt obsahuje jen malé množství solvatovaného rozpouštědla v krystalové mřížce nebo neobsahuje žádné takové rozpouštědlo.

Ve stupni b) se v typických případech přidává reakční složka, schopná převést karboxylovou kyselinu na karbothiokyselinu, může jít například o plynný sirovodík spolu s vhodným vazným činidlem, například karbonyldiimidazolem v přítomnosti vhodného rozpouštědla, například dimethylformamidu.

Alternativní postup pro výrobu sloučeniny vzorce II spočívá v tom, že se na sloučeninu vzorce X působí reakčním činidlem, schopným převést karboxylovou kyselinu na karbothiokyselinu, použít je možno například plynný sirovodík spolu s vhodným vazným činidlem, například CDI v přítomnosti vhodného rozpouštědla, jako dimethylformamidu. Sloučeniny vzorce X je možno připravit analogickým způsobem.

- 13 CZ 304043 B6

Alternativní postup pro výrobu sloučeniny vzorce I nebo jejího solvátu spočívá vtom, že se nechá reagovat sloučenina vzorce VI

se zdrojem fluoru.

Jako příklad zdrojů fluoru je možno uvést fluoridy, například fluorid sodný a s výhodou fluorovodík. Výhodným reakčním činidlem je vodný fluorovodík. Postup je možno provádět v rozpouštědle, například v THF nebo DMF.

o

Sloučeninu vzorce Vije možno připravit a) alkylací sloučeniny vzorce VII

nebo její soli,

b) reakcí sloučeniny vzorce VIII

s reakčním činidlem, tvořícím epoxid nebo

c) esterifíkací sloučeniny vzorce IX

- 14 CZ 304043 B6

Při provádění způsobu a) je možno použít podobné podmínky jako při přeměně sloučeniny II na sloučeninu vzorce I. Typicky se postupuje tak, že se sloučenina vzorce VII nechá reagovat se sloučeninou vzorce FCH₂L, kde L znamená odštěpitelnou skupinu (například atom halogenu, mesylovou nebo tosylovou skupinu a podobně), například s příslušným fluormethylhalogenidem za standardních podmínek. Jako fluormethylhalogenid se s výhodou užije bromfluormethan.

Postup b) se s výhodou provádí ve dvou stupních: i) vytvoří se halogenhydrin, zvláště bromhydrin, například reakcí bromodanu nebo ekvivalentního reakčního činidla a pak se ii) působí bází, například hydroxidem sodným, čímž dojde k uzávěru kruhu. Produktem ze stupně i) je sloučenina vzorce IXA, která je novým meziproduktem a v případě potřeby je možno ji izolovat

kde X znamená atom halogenu, s výhodou bromu.

Při provádění postupu c) může být vhodným reakčním činidlem aktivovaný derivát kyseliny 2-furoové, například aktivovaný ester nebo s výhodou 2-furoylhalogenid, jako 2-furoylchlorid v přítomnosti organické báze, například triethylaminu. Tuto reakci je možno uskutečnit při vyšší teplotě, například přibližně 60 °C nebo také při teplotě místnosti v přítomnosti katalyzátoru acylace, například dimethylaminopyridinu DMAP.

Sloučeniny vzorce VII je možno připravit způsobem, který spočívá v esterifikaci sloučeniny vzorce XI

Při provádění tohoto postupu je možno použít podobné podmínky jako při přeměně sloučeniny 25 vzorce III na sloučeninu vzorce II. Vhodným reakčním činidlem může být například aktivovaný

- 15CZ 304043 B6 derivát kyseliny 2-furoové, například aktivovaný ester nebo s výhodou 2-furoylhalogenid, jako 2-furoylchlorid v přítomnosti organické báze, například triethylaminu. Sloučenina vzorce IX je známa z publikace J Labelled Compd Radiopharm, 1997, 39(7), 567-584.

Sloučeninu vzorce VIII je možno připravit

a) alkylací sloučeniny vzorce XII

nebo její soli nebo

b) esterifikací sloučeniny vzorce XIII

Při provádění postupu a) je možno použít podobné podmínky jako při přeměně sloučeniny vzorce II na sloučeninu vzorce I. V typických případech se sloučenina vzorce XII nechá reagovat se sloučeninou vzorce FCH₂L, kde L znamená odštěpitelnou skupinu (například atom halogenu, mesylovou nebo tosylovou skupinu nebo podobně), například s příslušným halogenidem za standardních podmínek. Jako fluormethylhalogenid se s výhodou užije bromfluormethan.

Při postupu b) je možno použít podobné podmínky jako při přeměně sloučeniny vzorce IX na sloučeninu vzorce VI. Vhodným reakčním činidlem je například aktivovaný derivát kyseliny 2-furoové, jako aktivovaný ester nebo s výhodou 2-furoylhalogenid, jako furoylchlorid v přítomnosti organické báze, například triethylaminu.

Sloučeniny vzorce IX a XIII je možno připravit alkylací odpovídajících thiokyselin vzorce XI a XIV při použití již popsaných podmínek, například reakcí se sloučeninou vzorce FCH₂L, kde L znamená odštěpitelnou skupinu (například atom halogenu, mesylovou nebo tosylovou skupinu nebo podobně), například s příslušným halogenidem za standardních podmínek. Jako fluormethylhalogenid se s výhodou užije bromfluormethan. Sloučenina vzorce XI je známa z publikace J Labelled Compd Radiopharm, 1997, 39(7), 567-584.

Sloučeninu vzorce XII je možno připravit postupem, který spočívá v esterifikací sloučeniny vzorce XIV

- 16CZ 304043 B6

nebo její soli.

Tento postup je možno uskutečnit svrchu popsaným způsobem. Vhodným reakčním činidlem je například aktivovaný derivát kyseliny 2-furoové, jako aktivovaný ester nebo s výhodou 2-furoylhalogenid, jako furoylchlorid v přítomnosti organické báze, například triethylaminu.

Sloučeniny vzorce XIV je možno připravit z odpovídající karboxylové kyseliny například obdobným způsobem jako při přeměně sloučeniny vzorce IV na sloučeninu vzorce III. Odpovídající karboxylová kyselina je známá látka (Upjohn, WO 90/15816).

Další alternativní způsob výroby sloučeniny vzorce I nebo jejího solvátu spočívá v tom, že se odštěpí ochranná skupina ve sloučenina vzorce I, v níž je hydroxyskupina v poloze 11β chráněna nebo maskována. Při prvním takovém postupu se odštěpí ochranná skupina ze sloučeniny vzorce XV

kde P znamená ochrannou skupinu na hydroxyskupině.

Jako příklad ochranné skupiny na hydroxyskupině je možno uvést skupiny, popsané v souhrnné publikaci Protective Groups in Organic Chemistry Ed JFW McOmie (Plenům Press 1973) nebo Protective Groups in Organic Synthesis, Theodora W Green (John Wiley and Sons, 1991).

Příkladem vhodných ochranných skupin na hydroxyskupina ve významu P jsou například skupiny, jako karbonáty, alkylové skupiny, například terc-butyl nebo methoxymethyl, aralkylové skupiny, jako benzyl, p-nitrobenzyl, difenylmethyl nebo trifenylmethyl, heterocyklické skupiny, jako tetrahydropyranyl, acylové skupiny, jako acetyl nebo benzyl a také silylové skupiny, jako trialkylsilyl, například terc-butyldimethylsilyl. Ochranné skupiny na hydroxyskupině je možno odstranit pomocí běžných postupů. Karbonátový zbytek je například možno odstranit působením báze. Alkylové, silylové, acylové a heterocyklické skupiny je možno odstranit solvolýzou, například hydrolýzou v kyselém nebo alkalickém prostředí. Aralkylové skupiny, například trifenylmethyl je možno odstranit obdobným způsobem, například hydrolýzou v kyselém prostředí. Aralkylové skupiny, například benzyl nebo p-nitrobenzyl je možno odštěpit hydrogenolýzou v přítomnosti katalyzátoru na bázi ušlechtilého kovu, například palladia na aktivním uhlí. Některé skupiny, například p-nitrobenzyl je také možno odštěpit působením světla.

- 17CZ 304043 B6

Hydroxyskupina v poloze 11 β může být maskována jako karbonylová skupina. To znamená, že druhý postup spočívá v redukci sloučeniny vzorce XVI

Redukci na sloučeninu vzorce I je možno uskutečnit například působením redukčního činidla typu hydridu, například hydroborátu, jako hydroborátu sodného.

Ketonová skupina v poloze 11 ve sloučenině vzorce XVI může rovněž být maskována. Jako příklady maskovaných derivátů sloučeniny vzorce XVI je možno uvést například i) ketalové deriváty, například ketaly, vytvořené působením alkoholu, například methanolu, ethanolu nebo ethan-1,2-diolu na sloučeninu vzorce XVI, dále ii) dithioketalové deriváty, například dithioketaly, vytvořené působením thiolu, například methanthiolu, ethanthiolu nebo ethan-1,2—dithiolu na sloučeninu vzorce XVI, iii) monothioketalové deriváty, například monothioketaly, vytvořené působením alkoholaminu, například efedrinu na sloučeninu vzorce XVI, v) iminy, vytvořené působením aminů na sloučeninu vzorce XVI, vi) oximy, vytvořené působením hydroxylaminů na sloučeniny vzorce XVI. Vynález zahrnuje všechny takové deriváty sloučeniny vzorce XVI.

Tyto maskované deriváty je možno převést zpět na keton běžnými způsoby. Například ketaly, iminy a oximy je možno převést na karbonylovou skupinu působením zředěné kyseliny, dithioketaly je možno převést na keton celou řadou postupů, popsaných v publikací P. C. Bulman Page a další, 1989, Tetrahedron, 45, 7643-7677.

Sloučeniny vzorce XV je možno připravit

a) alkylací sloučeniny vzorce XVII

nebo její soli, kde P znamená ochrannou skupinu na hydroxyskupině nebo

- 18CZ 304043 B6

b) esterifikaci sloučeniny vzorce XVIII

Ve stupni a) je možno použít analogické podmínky jako při přeměně sloučeniny vzorce II na sloučeninu vzorce I. Typicky se postupuje tak, že se sloučenina vzorce XVII nechá reagovat se sloučeninou vzorce FCH₂L, kde L znamená odštěpitelnou skupinu (například atom halogenu, mesylovou nebo tosylovou skupinu nebo podobně), například s příslušným halogenidem za standardních podmínek. Jako fluormethylhalogenid se s výhodou užije bromfluormethan.

Ve stupni b) je možno použít analogické podmínky jako při přeměně sloučeniny vzorce IX na sloučeninu vzorce VI. Vhodným reakčním činidlem je například aktivovaný derivát kyseliny 2-furoové, jako aktivovaný ester nebo s výhodou 2-furoylhalogenid, jako furoylchlorid v přítomnosti organické báze, například triethylaminu.

Sloučeninu vzorce XVIII je možno připravit alkylací odpovídající thiokyseliny při použití již svrchu popsaného postupu, například reakcí se sloučenině vzorce FCH₂L, kde L znamená odštěpitelnou skupinu (například atom halogenu, mesylovou nebo tosylovou skupinu nebo podobně), například s příslušným halogenidem za standardních podmínek. Jako fluormethylhalogenid se s výhodou užije bromfluormethan. Odpovídající thiokyseliny jsou známé látky neboje možno je připravit známými postupy. Sloučeninu vzorce XVIII je také možno připravit zavedením ochranné skupiny do odpovídajícího hydroxyderivátu.

Sloučeninu vzorce XVII je možno připravit esterifikaci sloučeniny vzorce XIX

nebo její soli, kde P znamená ochrannou skupinu na hydroxyskupině.

Tento postup je možno uskutečnit způsobem, který byl popsán svrchu pro přeměnu sloučeniny III na sloučeninu II. Vhodným reakčním činidlem je například aktivovaný derivát kyseliny 2-furoové, jako aktivovaný ester nebo s výhodou 2-furoylhalogenid, jako furoylchlorid v přítomnosti organické báze, například triethylaminu.

Sloučeniny vzorce XIX je možno připravit ochrannou odpovídajícího hydroxyderivátu vzorce III, přičemž se nejprve chrání thiokyselina, z níž se pak odštěpí ochranná skupina.

Sloučeniny vzorce XVI je možno připravit

-19CZ 304043 B6

a) alkylací sloučeniny vzorce XX

nebo soli této sloučeniny nebo jejího derivátu, v němž je 11-karbonylová skupina maskována nebo

b) esterifikací sloučeniny vzorce XXI

nebo jejího derivátu, přičemž 11-karbonylová skupina je maskována.

ío Ve stupni a) je možno užít analogické podmínky jako při přeměně sloučeniny vzorce III na sloučeninu vzorce II. Typicky se sloučenina vzorce XX nechá reagovat se sloučeninou vzorce FCH₂L, kde L znamená odštěpitelnou skupinu (například atom halogenu, mesylovou nebo tosylovou skupinu nebo podobně), například s příslušným halogenidem za standardních podmínek. Jako fluormethylhalogenid se s výhodou užije bromfluormethan.

Ve stupni b) je možno použít obdobné podmínky jako při přeměně sloučeniny IX na sloučeninu vzorce VI. Vhodným reakčním činidlem je například aktivovaný derivát kyseliny 2-furoové, jako aktivovaný ester nebo s výhodou 2-furoylhalogenid, jako furoylchlorid v přítomnosti organické baze, například triethylaminu.

Sloučeniny vzorce XXI nebo jejich deriváty, v nichž 11-ketonová skupina je maskována je možno připravit alkylací odpovídající thiokyseliny svrchu popsaným způsobem, například reakcí se sloučeninou vzorce FCH₂L, kde L znamená odštěpitelnou skupinu (například atom halogenu, mesylovou nebo tosylovou skupinu nebo podobně), například s příslušným halogenidem za stan25 dardních podmínek. Jako fluormethylhalogenid se s výhodou užije bromfluormethan. Odpovídající thiokyseliny jsou známé látky neboje možno je připravit zodpovídajících karboxylových kyselin svrchu popsanými analogickými postupy.

-20CZ 304043 B6

Sloučeniny vzorce XX je možno připravit esterifikací sloučeniny vzorce XXII

nebo derivátu této látky, v němž 11-ketonová skupina je maskována.

Postup je možno uskutečnit svrchu popsaných způsobem. Vhodným reakčním činidlem je například aktivovaný derivát kyseliny 2-furoové, jako aktivovaný ester nebo s výhodou 2-furoylhalogenid, jako furoylchlorid v přítomnosti organické baze, například triethylaminu.

Sloučeniny vzorce XXII a jejich deriváty, v nichž 11-ketonová skupina je maskována, je možno připravit oxidací odpovídajícího hydroxyderivátu vzorce VI s následným maskováním ketonové skupiny a následnou přeměnou karboxylové skupiny na thiokyselinu, jak je popsáno při přeměně sloučeniny vzorce IV na sloučeninu vzorce III.

Další možný postup pro výrobu sloučeniny vzorce I nebo jejího solvátu spočívá v tom, že se nechá reagovat sloučenina vzorce XXIII

kde L znamená odštěpitelnou skupinu (například halogenid, odlišný od fluoridu, jako chlorid nebo jodid nebo zbytek sulfonátového esteru, jako mesylátu, tosylátu nebo triflátu), se zdrojem fluoru.

Zdrojem fluoruje s výhodou fluoridový ion, například fluorid draselný. Další podrobnosti, týkající se této přeměny, je možno nalézt v publikacích G. H. Phillipps a další, 1994, Journal of Medicinal Chemistry, 37, 3717-3729 nebo J. Labelled Compd Radiopharm, 1997, 39(7), 567584.

Sloučeniny vzorce XXIII je možno připravit analogickými způsoby, jaké byly popsány svrchu. Do rozsahu vynálezu spadají také nové meziprodukty vzorce VI, VIII, IX, IXA, XV a XVI, v nichž je skupina -CH₂F nahrazena skupinou -CH₂L, kde L znamená odštěpitelnou skupinu, odlišnou od atomu fluoru.

Další možný způsob výroby sloučeniny I nebo solvátů této látky spočívá v odštěpení ochranné skupiny nebo maskující skupiny z derivátu vzorce I, v němž je 3-karbonylová skupina chráněna nebo maskována.

-21 CZ 304043 B6

3-karbonylová skupina může být maskována způsobem, který je analogický svrchu popsanému způsobu pro maskování 11-karbonylové skupiny. To znamená, že i 3-karbonylová skupina může být maskována například jako ketal, monothioketal, dithioketal, derivát s alkoholaminem, oximem nebo iminem. Karbonylovou skupinu je možno obnovit obvyklými postupy, například ketaly je možno převést na karbonylové sloučeniny působením zředěné kyseliny, dithioketaly je možno převést na ketony řadou postupů, popsaných v publikaci P. C. Bulman Page a další, 1989, Tetrahedron, 45, 7643-7677.

Některé meziprodukty jsou nové a tvoří tedy včetně solí a solvátů součást podstaty vynálezu.

Jak již bylo svrchu uvedeno, v jednom ze specifických provedení se vynález týká způsobu výroby sloučeniny vzorce I v nesolvatované formě, postup spočívá v tom, že se

a) nechá krystalizovat sloučenina vzorce I v přítomnosti rozpouštědla, s nímž tato látka nevytváří solvát, například ethanolu, methanolu, vody, ethylacetátu, toluenu, methylisobutylketonu nebo směsi těchto rozpouštědel nebo

b) se desolvatuje sloučenina vzorce I ve formě solvátu například s acetonem, isopropanolem, methylethylketonem, DMF nebo tetrahydrofuranem, například zahřátím.

Ve stupni b) se odstranění solvatačního rozpouštědla uskuteční obvykle při teplotě vyšší než 50 °C, s výhodou při teplotě vyšší než 100 °C. Obvykle se zahřívání bude provádět ve vakuu.

Tímto způsobem se získá sloučenina vzorce I v nesolvatované formě.

Podle dalšího specifického provedení vynálezu se vynález týká také způsobu výroby sloučeniny vzorce I v nesolvatované polymorfní formě 1, postup spočívá vtom, že se sloučenina vzorce I rozpustí v methylisobutylketonu, ethylacetátu nebo methylacetátu a sloučenina vzorce I v nesolvatované formě 1 se izoluje přidáním nesolvatačního rozpouštědla, v němž se tato látka nerozpouští, jako isooktanu nebo toluenu.

Podle prvního výhodného provedení tohoto postupu se sloučenina vzorce I rozpustí v ethylacetátu a sloučenina vzorce I v nesolvatované polymorfní formě 1 se získá přidáním toluenu jako rozpouštědla, v němž se tato forma nerozpouští. Aby bylo možno zvýšit výtěžek, užije se s výhodou horký ethylacetátový roztok a po přidání toluenu se směs destiluje ke snížení obsahu ethylacetátu.

Podle druhého výhodného provedení tohoto postupu se sloučeniny vzorce I rozpustí v methylisobutylketonu a sloučenina vzorce I v nesolvatované polymorfní formě 1 se izoluje přidáním isooktanu jako rozpouštědla, v němž se tato forma nerozpouští.

Součást podstaty vynálezu tvoří také sloučenina vzorce I v nesolvatované polymorfní formě 1, získaná svrchu uvedeným postupem.

Způsob výroby sloučeniny vzorce I v nesolvatované polymorfní formě 2 spočívá v tom, že se sloučenina vzorce I v nesolvatované formě rozpustí v methanolu nebo bezvodém dichlormethanu a sloučenina vzorce I v nesolvatované polymorfní formě 2 se nechá překrystalovat. Typicky se sloučenina vzorce I rozpouští v methanolu nebo bezvodém dichlormethanu za horka a roztok se nechá zchladnout.

Součást podstaty vynálezu tvoří rovněž sloučenina vzorce 1 v nesolvatované polymorfní formě 2, získaná uvedeným způsobem.

Způsob výroby sloučeniny vzorce I v nesolvatované polymorfní formě 3 spočívá v tom, že se rozpustí sloučenina vzorce I nebo její solvát, zvláště solvát s acetonem v dichlormethanu v příto-22CZ 304043 B6 mnosti vody, typicky v přítomnosti 1 až 3 % objemových vody a sloučenina vzorce I se nechá překrystalovat v nesolvatované polymorfní formě 3.

Součást podstaty vynálezu tvoří rovněž sloučenina vzorce I v nesolvatované polymorfní formě 3, získaná svrchu uvedeným způsobem.

Výhoda sloučeniny vzorce I a/nebo jejich solvátů nebo polymorfních forem spočívá ve velmi dobrých protizánětlivých vlastnostech této látky, v předpovídatelných farmakokinetických a farmakodynamických vlastnostech, a také ve skutečnosti, že látka nevyvolává nežádoucí vedlejší účinky a je kompatibilní s běžným léčebným režimem u člověka. Další výhoda může spočívat v tom, že sloučenina má žádoucí fyzikální i chemické vlastnosti, které dovolují její snadné zpracování a skladování.

Dále bude vynález podrobněji popsán v souvislosti s přiloženými výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Na obr. 1 jsou znázorněny profily XRPD pro polymorfní formu 1, 2 a 3 nesolvatované sloučeniny vzorce I.

Na obr. 2 jsou znázorněny profily XRPD pro formu 1, formu 2 a směs polymorfních forem sloučeniny vzorce I v nesolvatované formě v poměru 50:50, znázorněna je časová závislost směsi forem 1 a 2 v poměru 50:50.

Na obr. 3 je znázorněn průběh DSC a TGA polymorfní formy 1 nesolvatované sloučeniny vzorce I.

Na obr. 4 je znázorněna závislost profilu XRPD sloučeniny vzorce I v nesolvatované formě 3 v pěti časových úsecích.

Na obr. 5 je znázorněna teplota a časový průběh pokusu z obr. 4.

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími příklady, které však nemají sloužit k omezení rozsahu vynálezu.

Příklady provedení vynálezu ’H NMR spektra byla zaznamenávána při 400 MHz, chemické posuny jsou vyjádřeny v ppm vzhledem k tetramethylsilanu. Při popisu signálu jsou užity následující zkratky: s = singlet, d = dublet, t = triplet, q = kvartet, m = multiplet, dd = dublet dubletů, ddd = dublet dubletů dubletů, dt - dublet tripletů a b = široký. Při chromatografií bylo použito předem připravených sloupců silikagelu s obsahem KP-Sil při rychlé chromatografií na modulu 12i. Kapalinová chromatografie byla prováděna na sloupci Supelcosil LCABZ+PLUS s rozměry 3,3 cm x 4,6 mm vnitřní průměr, keluci byla použita směs 0,1% HCO₂H a 0,01 M octanu amonného ve vodě (rozpouštědlo A) a 0,05% HCO₂H v 5% roztoku vody v acetonitrilu (rozpouštědlo B) při použití následujícího elučního gradientu: 0 až 0,7 minut 0 % B, 0,7 až 4,2 minut 100 % B, 4,2 až 5,3 minut 0 % B, 5,3 až 5,5 minut 0 % B, rychlost průtoku 3 ml/min. Hmotové spektrum bylo zaznamenáváno na spektrometru Fisons VG Platform (ES+ve a ES-ve).

Průběh DSC a TGA byl sledován na tepelném analyzátoru Netzsch STA449C při použití neutěsněné nádoby pod dusíkem při tepelném gradientu 10 °C/min.

-23CZ 304043 B6

Charakteristiky týkající se přijímání vlhkosti byly zjišťovány na mikrováhách Hiden Igasorb. Postup spočívá v postupném zvyšování relativní vlhkosti RH od 0 do 90 % RH, pak se relativní vlhkost snižuje zpět na 0 % RH po 10 % RH. Analýzy XRPD, znázorněné na obr. 1 a 2 byly provedeny na difraktometru Phillips, sériové číslo DY667. Postup probíhá od 2 do 45° 2theta, postupuje se po 0,02° 2theta, přičemž v každém stupni je doba záznamu 1 sekunda. Při analýze XRPD na obr. 4 bylo použito totéž zařízení s příslušenstvím Anton Parr TTK pro sledování teploty, postup byl prováděn od 2 do 35° 2theta po 0,4° 2theta při době záznamu 1 sekunda v každém stupni.

Meziprodukty

Meziprodukt 1: 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l l[3-hydroxy-16a-methyl-3oxoandrosta-1,4-dien-l 7p-karbothiokyselina

Roztok 18 g, 43,64 mmol 6a,9a-difluor-l ip,17a-dihydroxy-16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4dien-17j3-karbothiokyseliny, připravené způsobem podle GB 2 088 877 ve 200 ml bezvodého dichlormethanu a 15,94 ml, 114 mmol triethylaminu se při teplotě nižší než 5 °C smísí v průběhu 40 minut s roztokem 11,24 ml, 114 mmol 2-furoylchloridu ve 100 ml bezvodého dichlormethanu. Roztok se míchá při téže teplotě ještě 30 minut. Výsledný pevný podíl se odfiltruje, postupně se promyje 3,5% vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou, 1M kyselinou chlorovodíkovou, znovu vodou a pak se suší ve vakuu při teplotě 60 °C, čímž se získá krémově zbarvená pevná látka. Dichlormethanový filtrát se postupně promyje 3,5% roztokem hydrogenuhličitanu sodného vodou, 1M kyselinou chlorovodíkovou, znovu vodou, vysuší se síranem sodným a odpaří, čímž se získá další podíl krémově zbarvené pevné látky, která se spojí se svrchu získaným podílem. Celkem se získá 26,9 g pevné látky, která se uvede do suspenze ve 450 ml acetonu. Za míchání se přidá 16,8 ml, 162 mmol diethylaminu a směs se míchá 4,5 hodin při teplotě místnosti. Pak se směs odpaří sraženina se odfiltruje a promyje se malým množstvím acetonu. Promývací kapalina a filtrát se spojí, odpaří a materiál se nanese na sloupec silikagelu, který se vymývá směsí chloroformu a methanolu v poměru 24:1. Frakce, obsahující polárnější složku se spojí a odpaří, čímž se získá krémově zabarvená pevná látka. Tato látka se spojí se svrchu získanou pevnou látkou a suší ve vakuu, čímž se získá 19,7g světle béžové pevné látky. Tento produkt se rozpustí v teplé vodě, pH se upraví na 2 přidáním koncentrovaný kyseliny chlorovodíkové a směs se extrahuje ethylacetátem. Organický extrakt se vysuší síranem sodným a odpaří, čímž se po sušení při teplotě 50 °C ve výtěžku 82 % získá 18,081 g krémově zbarvené pevné látky. Doba retence 3,88 minut, m/z 507 MFf, NMR δ (CDC1₃): 7,61 (1H, m), 7,18 - 7,12 (2H, m), 6,52 (1H, dd, J4, 2 Hz), 6,46 (1H, s), 6,41, 1H, dd, J10, 2Hz), 5,47 a 6,36 (1H, 2 m), 4,47 (1H, bd, J 9 Hz), 3,37 (1H, m), 1,55 (3H, s), 1,21 (3H, s), 1,06 (3H, d, J 7 Hz).

Meziprodukt 1: 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l lf3-hydroxy-16a-methyl-3oxoandrosta-1,4—dien-17(T-karbothiokyselina (první alternativní postup)

Míchaná suspenze 49,5 g, 1 hmotnostní díl 6a,9a-difluor— 1 ip,17a-dihydroxy-16a-methyl-3oxoandrosta-l,4-dien-17(3-karbothiokyseliny, připravené způsobem podle GB 2 088 877. V 10 objemech acetonu se zchladí na 0 až 5 °C a přidá se 2,1 ekvivalentu, 0,51 hmotnostního dílu triethylaminu, přičemž teplota se udržuje pod 5 °C, směs se 5 minut míchá při teplotě 0 až 5 °C. Pak se v průběhu minimálně 20 minut přidá 2,05 ekvivalentu, 0,65 hmotnostního dílu 2-furoylchloridu, přičemž teplota reakční směsi se udržuje v rozmezí 0 až 5 °C a pak se odeberou vzorky pro analýzy HPLC. Pakt se v průběhu přibližně 15 minut přidá roztok 4 ekvivalenty, 1,02 hmotnostního dílu diethanolaminu v 0,8 objemových dílech methanolu, načež se směs promyje 0,2 objemy methanolu a reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě 0 až 5 °C. Pak se opět odeberou vzorky směsi pro analýzu HPLC. Směs se zahřeje na přibližně 20 °C a přidá se 1,1 hmotnostního dílu vody. Pak se přidá 1 objem 11,5M HCI (SG1.18) v 10 objemech vody v průběhu 20 minut, přičemž teplota se udržuje na hodnotě nižší než 25 °C. Suspenze se míchá alespoň 30 minut při teplotě 20 až 23 °C a pak se zfiltruje. Filtrační koláč se promyje 3krát

-24CZ 304043 B6 objemy vody. Produkt se suší ve vakuu přes noc při teplotě přibližně 60 °C, čímž se ve výtěžku 96,5 % získá 58,7 g výsledného produktu jako bílá pevná látka.

Meziprodukt 1: 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l l(J-hydroxy-16a-methyl-3oxoandrosta-l,4-dien-17p-karbothiokyselina (druhý alternativní postup)

Míchaná suspenze 49,5 g, 1 hmotnostní díl 6a,9a-difluor-l lp,17a-dihydroxy-16a-methyl-3oxoandrosta-1,4—dien-17p-karbothiokyseliny, připravené způsobem podle GB 2088877. V 10 objemech acetonu se zchladí na 0 až 5 °C a přidá se 2,1 ekvivalentu, 0,51 hmotnostního dílu triethylaminu, přičemž teplota se udržuje pod 5 °C, směs se 5 minut míchá při teplotě 0 až 5 °C. Pak se v průběhu minimálně 20 minut přidá 2,05 ekvivalentu, 0,65 hmotnostního dílu 2-furoylchloridu, přičemž teplota reakční směsi se udržuje v rozmezí 0 až 5 °C. Reakční směs se míchá 30 minut a pak se zředí 10 objemy vody, přičemž se reakční teplota udržuje v rozmezí 0 až 5 °C. Výsledná sraženina se odfiltruje a postupně se promyje 2 objemy směsi acetonu a vody 50:50 a 2krát dvěma objemy vody. Produkt se suší ve vakuu přes noc při teplotě přibližně 55 °C, čímž se ve výtěžku 98,2 získá 70,8 g 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l l(3-hydroxy-16amethyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17(3-yl-S-(2-furanylkarbonyl)thioanhydridu ve formě bílé pevné látky. NMR δ (CD₃CN) 0,99 (3H, d), J = 7,3 Hz), 1,24 (3H, s), 1,38 (IH, m) (J = 3,9 Hz), 1,54 (3H, s), 1,67 (IH, m), 1,89 (IH, široký d) (J = 15,2 Hz), 1,9 - 2,0 (IH, m), 2,29 - 2,45, (3H,m), 3,39 (lH,m), 4,33 (IH, m), 4,93 (IH, široký s), 5,53 (IH, ddd) (J = 6,9, 1,9 Hz, Jhf=50,9 Hz), 6,24 (IH, m), 6,29 (IH, dd), J = 10,3, 2,0 Hz), 6,63 (2H, m), 7,24 - 7,31 (3H, m), 7,79 (IH, dd) (J = < 1Hz), 7,86 (IH, dd) (J = < 1 Hz).

Podíl 0,56 produktu se smísí s 0,41 g 6a,9a-difluor-lip,17a-dihydroxy-16a-methyl-3-oxoandrostan-1,4—dien-17{3-karbothiokyseliny v molámím poměru 1:1 v DMF (10 objemů vzhledem k celkovému množství steroidů). K reakční směsi se přidají přibližně 2,1 ekvivalenty triethylaminu a směs se míchá přibližně 6 hodin při teplotě přibližně 20 °C. Pak se k reakční směsi přidá 50 objemů vody s obsahem přebytku 0,5 objemu koncentrované kyseliny chlorovodíkové a výsledná sraženina se odfiltruje. Filtrační koláč se promyje 2krát 5 objemy vody a pak se suší ve vakuu přes noc při teplotě přibližně 55 °C, čímž se ve výtěžku 102 % získá 0,99 g výsledného produktu jako bílá pevná látka.

Meziprodukt 1A: 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l l(3-hydroxy-16a-methyl-3oxoandrosta-l,4-dien-17p-karbothiokyselina ve formě soli s diisopropylethylaminem

K. míchané suspenzi 49,5 g 6a,9a-difluor-113,17a-dihydroxy-16a-methyl-3-oxoandrostal,4-dien-17[3-karbothiokyseliny, připravené způsobem podle GB 2 088 877 v 500 ml methylacetátu se přidá 35 ml triethylaminu, přičemž reakční směs se udržuje na teplotě 0 až 5 °C. Přidá se 25 ml 2-furoylchloridu a směs se míchá 1 hodinu při teplotě 0 až 5 °C. Pak se přidá ještě roztok 52,8g diethanolaminu v 50 ml methanolu a směs se míchá alespoň 2 hodiny při teplotě 0 až 5 °C. Po této době se přidá 550 ml přibližně 1M zředěné kyseliny chlorovodíkové, přičemž reakční teplota se udržuje pod 15 °C a při této teplotě se směs dále míchá. Organická fáze se oddělí a vodná fáze se zpětně extrahuje 2krát 250 ml methylacetátu. Organické fáze se spojí, postupně se promyjí 5krýt 250 ml nasyceného vodného roztoku chloridu sodného, načež se přidá 30 ml diisopropylethylaminu. Reakční směs se zahustí destilací za atmosférického tlaku na objem přibližně 250 ml a zchladí se na 25 až 30 °C, v průběhu destilace a následného zchlazení začíná obvykle výsledný produkt krystalizovat. Přidá se 500 ml terc.butylmethyletheru TBME, suspenze se dále chladí a na teplotě 0 až 5 °C se udržuje alespoň 10 minut. Pak se produkt odfiltruje, promyje se 2krát 200 ml zchlazeného TBME a suší ve vakuu při teplotě přibližně 40 až 50 °C, čímž se ve výtěžku 98,7 % získá 75,3 g produktu. NMR (CDC1₃) δ: 7,54 - 7,46 (IH, m), 7,20 7,12 (IH, dd), 7,07 - 6,99 (IH, dd), 6,48 - 6,41 (2H, m), 6,41 - 6,32 (IH, dd), 5,51 - 5,28 (IH, dddd² J_H-f 50 Hz), 4,45 - 4,33 (IH, bd), 3,92 -3,73 (3H, bm), 3,27 - 3,14 (2H, q), 2,64 - 2,12 (5H, m), 1,88 - 1,71 (2H, m), 1,58 - 1,15 (3H, s), 1,50 - 1,38 (15H, m), 1,32 - 1,23 (IH, m),

1,23 - 1,15 (3H, s), 1,09 - 0,99 (3H, d).

-25CZ 304043 B6

Meziprodukt 1B: 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l 1 β-hydroxy-l 6a-methy 1-3oxoandrosta-1,4—dien-17p-karbothiokyselina ve formě soli s triethylaminem

K míchané suspenzi 30 g meziproduktu 1 v 900 ml ethylacetátu se přidá 8,6 ml, 1,05 molámího ekvivalentu triethylaminu a směs se míchá 1,5 hodiny při teplotě přibližně 20 °C. Vzniklá sraženina se odfiltruje, promyje se 2krát dvěma objemy ethylacetátu a suší 18 hodin ve vakuu při teplotě 45 °C, čímž se ve výtěžku 80 % získá 28,8 g produktu jako bílá pevná látka. NMR (CDC1₃) δ: 7,59 - 7,47 (1H, m), 7,23 - 7,13 (1H, dd), 7,08 - 6,99 (1H, d), 6,54 - 6,42 (2H, m), 6,42 - 6,32 (1H, dd), 5,555,26 (1H, dddd² J_H__F 50 Hz), 4,47 - 4,33 (1H, bd), 3,88 - 3,70 (1H, bm), 3,31 3,09 (6H, q), 2,66 - 2,14 (5H, m), 1,93 - 1,69 (2H, m), 1,61 - 1,48 (3H, s), 1,43 - 1,33 (9H, t), 1,33 - 1,26 (1H, m), 1,26 - 1,15 (3H, s), 1,11 - 0,97 (3H, d).

Příklad 1: S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l Ιβ-hydroxy16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17f3-karbothiokyseliny v nesolvatované formě 1

Suspenze 2,5 g, 4,94 mmol meziproduktu 1 se rozpustí ve 25 ml bezvodého N,N-dimethylformamidu a přidá se 465 mg, 5,53 mmol hydrogenuhličitanu sodného. Směs se míchá při teplotě -20 °C, přidá se 0,77 ml, 6,37 mmol bromfluormethanu a směs se míchá 2 hodiny při -20 °C. Pak se přidá 2,57 ml, 24,7 mmol diethylaminu a směs se míchá 30 minut při -20 °C. Pak se směs přidá k 93 ml 2M kyseliny chlorovodíkové a výsledná směs se míchá ještě 30 minut. Pak se přidá 300 ml vody a vzniklá sraženina se odfiltruje, promyje se vodou a suší ve vakuu při 50 °C, čímž se získá bílá pevná látka, která se nechá překrystalovat ze směsi acetonu a vody, čímž vznikne S-fluormethylester 6a,9a-difluor-l 7a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l 1 β-hydroxy-l 6a-methyl3-oxoandrosta-l,4-dien-17[3-karbothiokyseliny jako solvát s acetonem. Tato látka se suší ve vakuu při teplotě 50 °C, čímž se ve výtěžku 88 % získá 2,351 g produktu. Doba retence 3,66 minut, m/z 539 MH^T, NMR δ (CDC1₃): 7,60 (1H, m), 7,18 - 7,11 (2H, m), 6,52 (1H, dd, J 4,2 Hz), 6,46 (1H, s), 6,41 (1H, dd, J 10, 2 Hz), 5,95 a 5,82 (2H, dd, J 51, 9 Hz), 5,48 a 5,35 (1H, 2m), 4,48 (1H, m), 3,48 (1H, m), 1,55 (3H, s), 1,16 (3H, s), 1,06 (3H, d, J 7 Hz). Farmakologická účinnost

Farmakologická účinnost in vitro

Farmakologická účinnost byla sledována in vitro zkouškou na agonistickou účinnost na glukokortikoidy, podle jejíhož výsledku je možno předpovídat protizánětlivou a antialergickou účinnost in vivo.

K. pokusům byla použita sloučenina vzorce I v nesolvatované formě 1.

Funkční zkouška byla provedena způsobem podle publikace K. P. Ray a další, Biochem J., 1997, 328, 707-715. Buňky A549 po transfekci reportérovým genem, obsahujícím prvky NF-kB z promotoru genu ELÁM, vázané na sPAP (secerenovaná alkalická fosfatáza) se zpracovávají působením zkoumané látky v příslušné dávě 1 hodinu při teplotě 37 °C. Pak se buňky stimulují faktorem nekrózy nádorů TNF v dávce 10 ng/ml celkem 16 hodin. V průběhu této doby se měří množství vytvořené alkalické fosfatázy běžnou kolorimetrií. Pak byly připraveny křivky závislosti účinku na dávce a z těchto křivek byla stanovena hodnota EC₅o.

Při této zkoušce byla pro sloučeninu z příkladu 1 hodnota EC₅₀ menší než 1 nM.

Receptor glukokortikoidů, GR může vykonávat svou funkci alespoň dvěma odlišnými mechanismy, a to řízením exprese genu přímou vazbou GR na specifické sekvence v promotoru genu

-26CZ 304043 B6 a regulací exprese genu přes jiné faktory, ovlivňující transkripci, například NFkB nebo AP-1 přímou interakci s GR.

Ve variantě svrchu uvedeného postupu byly ke sledování těchto funkcí vytvořeny dva reportérové plazmidy a tyto plazmidy byly odděleně uloženy pomocí transfekce dó lidských epitheliálních buněk plic A549. První buněčná linie obsahuje reporterový gen luciferázy ze světlušek. Pod řízením syntetického promotoru, který specificky podílí na aktivaci transkripčního faktoru NFkB při stimulaci TNFa. Druhá buněčná linie obsahuje reporterový gen luciferázy z renilly pod řízením syntetického promotoru, který je tvořen třemi kopiemi prvku pro odpověď na glukokortikoid a který odpovídá na přímou simulaci glukokortikoidy. Současné měření transaktivace a transreprese bylo prováděno tak, že obě buněčné linie byly smíseny v poměru 1:1 na plotně s 96 vyhloubeními při použití 40 000 buněk v jednom vyhloubení, buňky byly pěstovány přes noc při 37 °C. Zkoumané látky byly rozpuštěny v DMSO a přidány k buňkám při konečné koncentraci DMSO 0,7 %. Po inkubaci, trvající 1 hodinu, bylo přidáno 0,5 ng/ml TNFa (R&D Systems) a po dalších 15 hodinách při teplotě 37 °C byly měřeny koncentrace obou luciferáz při použití zkušebního balíčku Packard Firelite podle návodu výrobce. Pak byly zkonstruovány křivky závislosti odpovědi na dávce a z nich byly určeny hodnoty EC₅₀.

Sloučenina vzorce I Metabolit vzorce X Fluticasonpropionát

Transaktivace GR ED₅₀ (nM) 0,06 >250 0,07

Transreprese NFkB ED₅₀ (nM) 0,20 >1000 0,16

Farmakologická účinnost in vivo

Farmakologická účinnost in vivo byla sledována na modelu eosinofilie u krys kmene Brown Norway, sensitizovaných vaječným albuminem. Tento model napodobuje eosinofilii, vyvolanou v plicích alergenem, kteráje hlavní složkou plicního zánětu u astmatu.

Pro pokusy byla použita sloučenina vzorce I v nesolvatované formě 1.

Sloučenina vzorce I vyvolávala v závislosti na použité dávce v tomto modelu inhibici eosinofilie v plicích po intratracheálním IT podání suspenze ve fyziologickém roztoku chloridu sodného 30 minut před podáním vaječného albuminu. Statisticky významnou inhibici je možno pozorovat po jediné dávce 30 pg sloučeniny vzorce I, přičemž reakce byla statisticky významně (p=0,016) vyšší než reakce na ekvivalentní dávku fluticasonpropionátu při provádění téže zkoušky (69% inhibice pro sloučeninu vzorce I, 41% inhibice při podání fluticasonpropionátu).

Na krysím modelu pro involuci brzlíku bylo možno pozorovat, že po podání IT dávky 100 pg sloučeniny vzorce I po dobu 3 dnů pomalejším snižování hmotnosti brzlíku (p=0,004) ve srovnání s podáním ekvivalentní dávky fluticason propionátu při stejném pokusu (67 % snížení hmotnosti brzlíku v případě sloučeniny vzorce I, 78 % snížení hmotnosti brzlíku po podání fluticasonpropionátu).

Uvedené výsledky prokazují lepší terapeutický index sloučeniny vzorce I ve srovnání s fluticasonpropionátem.

Metabolismus v jatemích buňkách krysy a člověka in vitro

Inkubace sloučeniny vzorce I s jatemími buňkami krysy nebo člověka prokazuje, že uvedená látka je metabolizována stejným způsobem na tentýž významný metabolit, kterým je 17p-karboxylová kyselina vzorce X. Byla sledována rychlost vzniku tohoto metabolitů při inkubaci sloučeniny vzorce I s lidskými jatemími buňkami (37 °C, koncentrace účinné látky 10 pM, jatemí

-27CZ 304043 B6 buňky ze 3 dobrovolníků, 0,2 a 0,7 milionů buněk/ml). Bylo prokázáno, že v přítomnosti sloučeniny vzorce I dochází přibližně k 5krát rychlejšímu metabolismu uvedené látky než v přítomnosti fluticasonpropionátu.

Osoba	Hustota buněk (miliony/ml)	Produkce metabolitu (pmol/h)
		Sloučenina I	Fluticason- propionát
1	0,2	48,9	18,8
1	0,7	73,3	35,4
2	0,2	118	9,7
2	0,7	903	23,7
3	0,2	102	6,6
3	0,7	580	23,9

Medián produkce metabolitu je 102 až 118 pmol/h pro sloučeninu vzorce I a 18,8 až 23,0 pmol/h pro fluticasonpropionát.

Farmakokinetika po nitrožilním (IV) a perorálním podání u krys

Sloučenina vzorce I byla podána perorálně v dávce 0,1 mg/kg a IV rovněž v dávce 0,1 mg/kg krysím samcům kmene Wistar Han a byly stanoveny farmakokinetické parametry. Sloučenina vzorce I měla zanedbatelnou biologickou dostupnost při perorálním podání 0,9 % a clearance z plazmy 47,3 ml/min/kg, což se blíží průtoku krve játry. Clearance pro fluticasonpropionát je 45,2 ml/min/kg.

Farmakokinetika po intratracheálním podání suché práškové látky u vepřů

Dvěma anestetizovaným vepřům byla intratracheálně podána homogenní směs 1 mg sloučeniny vzorce I a 1 mg fluticasonpropionátu, šlo o suchou směs v 10 % hmotnostních v laktóze. Pak byly odebírány sériově vzorky krve až do doby 8 hodin po podání. Byly stanoveny koncentrace sloučeniny vzorce I a koncentrace fluticasonpropionátu v krevní plazmě a byla provedena analýza pomocí kapalinoví chromatografie a hmotového spektra, spodní hranice kvantitativního stanovení při použití tohoto postupu byla 10 pg/ml pro sloučeninu vzorce I a 20pg/mI pro fluticasonpropionát. Při použití těchto postupů bylo možno stanovit sloučeninu vzorce I kvantitativně až do 2 hodin po podání, kdežto fluticasonpropionát bylo možno prokázat až do 8 hodin po podání. Maximální koncentrace v plazmě byla u obou sloučenin pozorována přibližně 15 minut po podání. Poločas v krevní plazmě po podání 0,1 mg/kg těchto látek nitrožilně byl použit ke stanovení plochy pod křivkou AUC pro sloučeninu vzorce I. Hodnota AUC (0—inf) kompenzuje nedostatek údajů mezi sloučeninu vzorce I a fluticasonpropionátem, kterýje možno prokázat v průběhu dalšího časového období.

Hodnoty C_raax a AUC (0-inf) prokazují podstatně sníženou systemickou expozici sloučenině

vzorce I ve srovnání s fluticasonpropionátem.
	C_max (pg/ml)	AUC (0-inf)	(h.pg/i
	vepř 1 vepř 2	vepř 1	vepř 2
Sloučenina vzorce I	117 81	254	221
Fluticasonpropionát	277 218	455	495

- 98 CZ 304043 B6

Farmakokinetické parametry pro obě látky jsou u anestetizovaných vepřů totožné i po nitrožilním podání uvedené směsi obou látek v dávce 0,1 mg/kg. Také clearance obou látek je při tomto pokusu podobná.

Příklad 1: S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l Ιβ-hydroxy16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17|3-karbothiokyseliny v nesolvatované formě 1 (první alternativní postup)

Suspenze 12,61 g, 19,8 mmol meziproduktu 1A (ekvivalentní 10 g meziproduktu 1), ve 230 ml ethylacetátu a 50 ml vody se smísí s katalyzátorem pro přenos fáze, kterým je 10 % molámích benzyltributylamoniumchloridu, směs se zchladí na 3 °C a pak se přidá 1,10 ml, 19,5 mmol, 0,98 ekvivalentu bromfluormethanu, promytého 20 ml předem zchlazeného ethylacetátu (0 °C). Výsledná suspenze se míchá přes noc a nechá se zteplat na 17 °C. Vodná vrstva se oddělí a organická fáze se postupně promývá 50 ml 1M HC1, 3krát 50 ml 1% roztoku hydrogenuhličitanu sodného a 2krát 50 ml vody. Ethylacetátový roztok se destiluje za atmosférického tlaku tak dlouho, až destilát dosáhne teploty 73 °C, v tomto okamžiku se přidá 150 ml toluenu. Destilace se provádí dále za atmosférického tlaku tak dlouho, až se odstraní všechen ethylacetát při přibližně destilační teplotě 103 °C. Výsledná suspenze se zchladí, nechá se stát při teplotě nižší než 10 °C a pak se zfiltruje. Filtrační koláč se promyje 2krát 30 ml toluenu a produkt se suší ve vakuu při teplotě 60 °C až do stálé hmotnosti, čímž se ve výtěžku 82 % získá 8,77 g produktu.

Příklad 1: S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l Ιβ-hydroxy16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17[3-karbothiokyseliny v nesolvatované formě 1 (druhý alternativní postup)

Suspenze 50,0 g, S-fluormethylesteru 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-ll|3hydroxy-16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17[3-karbothiokyseliny ve formě solvátu s acetonem, připravená například podle příkladu 11 v 1500 ml acetonu a 75 ml vody se vaří pod zpětným chladičem. Výsledná směs se vyčeří filtrací za horka při použití filtračního papíru Whatman 54, v průběhu této doby dojde ve filtrátu ke krystalizací pevné látky. K filtrátu se přidá ještě 200 ml acetonu, čímž se získá čirý roztok, který se vaří pod zpětným chladičem. Pak se tento roztok destiluje za atmosférického tlaku až do vzniku zákalu, k čemuž dojde po oddestilování přibližně 750 ml rozpouštědla. K horkému roztoku se přidá 1000 ml toluenu a směs se dále destiluje za atmosférického tlaku, při teplotě přibližně 98 °C dojde ke krystalizací. Směs se dále destiluje až do dosažení reakční teploty 105 °C, při níž je oddestilováno 945 ml rozpouštědla. Pak se směs zchladí na teplotu místnosti a pak až na teplotu nižší než 10 °C, při níž se nechá 10 minut stát. Vyloučený produkt se odfiltruje, promyje se 150 ml toluenu za odsávání a pak se suší při teplotě přibližně 60 °C ve vakuu celkem 16 hodin, čímž se ve výtěžku 83,7 % získá 37,8 g produktu ve formě bílé pevné látky.

Hodnoty XRPD pro produkt z příkladu 1 jsou znázorněny na obr. 1. Průběh DSC a TGA pro tuto látku je znázorněn na obr. 3.

Příklad 2: S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l Ιβ-hydroxy16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17p-karbothiokyseliny v nesolvatované formě 2

Suspenze 6,0 g, S-fluormethylesteru 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l Ιβ-hydroxy-16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17(3-karbothiokyseliny, připraveného například podle příkladu 1 ve 180 ml dichlormethanu se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem až do vzniku čirého roztoku. Roztok se za horka zfiltruje přes filtrační papír Whatman 54 a pak se destiluje za atmosférického tlaku, po oddestilování přibližně 100 ml rozpouštědla počne produkt

-29CZ 304043 B6 krystalizovat. Směs se vaří pod zpětným chladičem přibližně 30 minut a pak se pomalu zchladí na teplotu místnosti. Pak se směs ještě dále chladí a nechá se stát 2 hodiny při teplotě 10 až 20 °C. Výsledná suspenze se zchladí na teplotu nižší než 10 °C, vzniklý produkt se odfiltruje za odsávání a suší ve vakuu přes noc při teplotě přibližně 60 °C, čímž se ve výtěžku 71 % získá 4,34 g produktu jako bílá pevná látka.

Čistší vzorek S-fluormethylesteru 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-lip-hydroxy16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4—dien-17p-karbothiokyseliny v nesolvatované formě 2 se získá tak, že se krystalizační směs S-fluormethylesteru 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]1 l(3-hydroxy-16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17p-karbothiokyseliny, připravená například podle příkladu 1 v 60 objemech methanolu destiluje za atmosférického tlaku na přibližně 37,5 objemů. Produkt se oddělí filtrací a suší při teplotě 60 °C ve vakuu celkem 16 hodin, čímž se ve výtěžku 71 % získá 4,34 g bílé elektrostatické pevné látky.

Hodnoty EXPD pro produkt příkladu 2 jsou znázorněny na obr. 1.

Příklad 3: S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l Ιβ-hydroxy16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17P-karbothiokyseliny v nesolvatované formě 3

Suspenze 20,0 g S-fluormethylesteru 6a,9a-difluor-l 7a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l 1 β-hydroxy-l 6a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-173-karbothiokyseliny ve formě solvátu s acetonem, připravená například podle příkladu 11 v 800 ml, 40 objemech dichlormethanu a 10 ml 0,5 objemu vody se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem. Roztok se vyčeří filtrací za horka při použití filtračního papíru Whatman 54, v průběhu této doby dojde ke krystalizaci pevné látky ve filtrátu, tato látka se však opět rozpustí po zahřátí na teplotu varu. Roztok se destiluje za atmosférického tlaku až do oddestilování přibližně 400 ml rozpouštědla a pak se nechá zchladnout na teplotu místnosti. Vzniklá směs se dále chladí a nechá se stát 10 minut při teplotě nižší než 10 °C. Produkt se odfiltruje za odsávání a suší přes noc ve vakuu při teplotě přibližně 60 °C, čímž se ve výtěžku 70 % získá 12,7 g bílé pevné látky.

XRPD pro produkt z příkladu 3 je znázorněna na obr. 1 a na obr. 4.

Příklad 4: Přeměna forem 1, 2 a 3 nesolvatovaného S-fluormethylesteru 6a,9a-difluor-17a-[(2furanylkarbonyl)oxy]-l 1 β-hydroxy-l 6a-methyl-3-oxoandrosta-l ,4-dien-l 7P-karbothiokyseliny

Směs formy 1 a formy se uvede do suspenze ve vodě při teplotě místnosti, v průběhu času je možno prokázat přeměnu na formu 1. Tato přeměna je v průběhu času úplná. Výsledky XRPD pro tuto přeměnu jsou znázorněny na obr. 2. Podobného výsledku je možno dosáhnout tak, že se uvede do suspenze směs forem 1 a 2 v ethanolu při teplotě místnosti. Z těchto výsledků je možno uzavřít, že forma 1 je thermodynamicky stálejší formou.

Sledování XRPD formy 3 je znázorněno na obr. 4. Profil teploty a časů je znázorněn na obr. 5. Pět drah, znázorněných na obr. 4, bylo získáno v bodech, které jsou znázorněny na obr. 5. Z výsledků vyplývá, že forma 3 se mění nejprve na formu 2 a pak na formu 1 při postupném zvyšování teploty.

Příklad 5: Příjem vlhkosti formami 1, 2 a 3 nesolvatovaného S-fluormethylesteru 6a,9a-difluor17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l 1 β-hydroxy-l 6a-methyl-3-oxoandrosta-l ,4-dien-l 7βkarbothiokyseliny

-30CZ 304043 B6

Pohlcování vlhkosti uvedenými třemi formami bylo stanoveno sledováním změny hmotnosti pevné látky při postupném zvyšování a pak snižování relativní vlhkosti. Byly získány následující výsledky:

Forma 1: příjem až 0,18 % hmotnostních vody v průběhu 0 až 90 % relativní vlhkosti při teplotě 25 °C

Forma 2: příjem až 1,1 až 2,4 % hmotnostních vody v průběhu 0 až 90 % relativní vlhkosti při teplotě 25 °C

Forma 3: příjem až 1,2 až 2,5 % hmotnostních vody v průběhu 0 až 90 % relativní vlhkosti při teplotě 25 °C

Příklad 6: Enthalpie rozpouštění forem 1 a 3 nesolvatovaného S-fluormethylesteru 6α,9a—difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-11 β-hydroxy-16a-methy 1-3-oxoandrosta-1,4-dien-17 β— karbothiokyseliny

Enthalpie rozpouštění v DMSO a acetonitrilu byla stanovena při teplotě 25 °C. Byly získány následující výsledky:

Forma 1 Forma 3

Acetonitril +13,74 +8,62

DMSO +1,46 -5,21

Výsledky jsou uvedeny v kJ/mol

Z výsledků je zřejmé, že entalpie přechodu formy 3 na formu 1 je přibližně 5,1 až 6,7 kJ/mol. Za předpokladu, že entropie přechodu je malá vzhledem ktomu, že obě formy jsou nesolvatované, může být enthalpie přechodu rovna volné energii přechodu. Z toho vyplývá, že forma 1 je thermodynamicky nejstálejší formou při teplotě 25 °C.

Příklad 7: S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17a-[(2-ťuranylkarbonyl)oxy]-ll(3-hydroxy16a-methy 1-3-oxoandrosta-1,4-dien-l 7 β-karbothioky sel iny jako solvát s methylethylketonem

Suspenze 400 mg S-fluormethylesteru 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l 1βhydroxy-16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17(3-karbothiokyseliny, ve 3,2 ml methylethylketonu se vaří pod zpětným chladičem až do vzniku čirého roztoku. Podíl přibližně 1 ml rozpouštědla se oddestiluje za atmosférického tlaku a směs se zchladí na přibližně 20 °C. Krystalický produkt se odfiltruje, usuší při přibližně 20 °C ve vakuu, čímž se ve výtěžku 68 % získá 310 mg produktu ve formě bílé pevné látky. NMR (CDC1₃) obsahuje hodnoty, uvedené v příkladu 1 pro původní látku a následující přídatné vrcholy pro rozpouštědlo: 2,45 (2H, q), 2,14 (3H, s), 1,06 (3H, t).

Příklad 8: S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l Ιβ-hydroxy16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17(3-karbothiokyseliny jako solvát s isopropanolem

Roztok 150 g S-fluormethylesteru 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l Ιβ-hydroxy16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17(3-karbothiokyseliny, připraveného například podle příkladu 1 v 15 ml isopropanolu se nechá pomalu krystalizovat v průběhu přibližně 8 týdnů. Výsledné krystalky se odfiltrují, čímž se získá produkt jako bílá pevná látka. NMR (CDC1₃) obsahuje hodnoty, uvedené v příkladu 1 pro původní látku a následující přídatné vrcholy pro rozpouštědlo: 4,03 (IH, m), 1,20 (6H, d).

-31 CZ 304043 Β6

Příklad 9: S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l Ιβ-hydroxy16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17p-karbothiokyseliny jako solvát s tetrahydrofuranem

Suspenze 150 mg S-fluormethylesteru 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanyl-karbonyl)oxy]-ll[3hydroxy-16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17(3-karbothiokyseliny, připraveného na příklad podle příkladu 1 ve 20 objemech THF se zahřeje až do vzniku čirého roztoku. Rozpouštědlo se nechá pomalu odpařit v průběhu 6 dnů, čímž se získá výsledný produkt jako bílá pevná látka. Je také možno postupovat tak, že se roztok v THF po kapkách přidá do 2% roztoku hydrogenuhličitanu draselného v 50 objemech vody a vysrážený produkt se odfiltruje, čímž se získá produkt jako bílá pevná látka. NMR (CDC1₃) obsahuje hodnoty, uvedené v příkladu 1 pro původní látku a následující přídatné vrcholy pro rozpouštědlo: 3,74 (4H, m), 1,85 (4H, m).

Příklad 9: S-fluormethylester 6a,9a-difluor-l 7a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l 1 β-hydroxy16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17|3-karbothÍokyseliny jako solvát s tetrahydrofuranem

Suspenze 1,2 g soli 6a,9a-difluor-17a-[(2-fiiranylkarbonyl)oxy]-l 1 β-hydroxy-16cc-methyl3-oxoandrosta-l,4-dien-17(3-karbothiokyseliny s triethylaminem, připravené například jako meziprodukt 1B v 10 ml THF se smísí s katalyzátorem pro přenos fáze, typicky se přidá 8 až 14% molámích tetrabutylamoniumbromidu, pak se směs zchladí na přibližně 3 °C a přidá se 0,98 ekvivalentu bromfluormethanu. Suspenze se míchá 2 až 5 hodin, v průběhu této doby se nechá zteplat na 17 °C. Pak se reakční směs vlije do 30 objemů vody, míchá se 30 minut při teplotě 10 °C a pak se zfiltruje. Získaná pevná látka se promyje 4krát 3 objemy vody a produkt se suší přes noc ve vakuu při teplotě 60 °C, Čímž se ve výtěžku 87 % získá 0,85 g produktu ve formě bílé pevné látky.

Příklad 10: S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-ll(3-hydroxy16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17|3-karbothiokyselinyjako solvát s dimethylformamidem

Směs 4,5 g, 8,88 mmol meziproduktu 1 ve 31 ml DMF se smísí s 0,89 g, 8,88 mmol hydrogenuhličitanu draselného a směs se zchladí na -20 °C. Pak se při teplotě 0 °C přidá roztok 0,95 g, 8,50 mmol, 0,98 ekvivalentu bromfluormethanu ve 4,8 ml DMF a směs se míchá 4 hodiny při teplotě -20 °C. Pak se směs míchá ještě 30 minut při teplotě -20 °C, přidá se 100 ml 2M kyseliny chlorovodíkové a směs se míchá ještě 30 minut při teplotě 0 až 5 °C. Sraženina se odfiltruje ve vakuu, promyje se vodou a suší při 50 °C, čímž se ve výtěžku 82 % získá 4,47 g produktu. NMR (CD3OD) obsahuje hodnoty, uvedené v příkladu 1 pro původní látku a mimoto následující vrcholy pro rozpouštědlo: 7,98 (1H, bs), 2,99 (3H, s), 2,86 (3H, s).

Příklad 11: S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l Ιβ-hydroxy16a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17(3-karbothiokyseliny jako solvát s acetonem

Roztok 530,1 g, 1 hmotnostní díl meziproduktu 1 v 8 objemech dimethylformamidu se smísí s 0,202 hmotnostního dílu, 1,02 ekvivalentu hydrogenuhličitanu draselného a směs se zchladí za míchání na teplotu -17 ± 3 °C. Pak se přidá 0,22 hmotnostního dílu, 0,99 ekvivalentu bromfluormethanu a reakční směs se míchá alespoň 2 hodiny při teplotě -17 ± 3 °C. Pak se reakční směs přidá do 17 objemů vody při teplotě 5 ± 3 °C v průběhu přibližně 10 minut, načež se přidá ještě 1 objem vody. Vzniklá suspenze se míchá alespoň 30 minut při teplotě 5 až 10 °C a pak se zfiltruje. Filtrační koláč, kterým je S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l 1 β-hydroxy-l 6a-methyl-3-oxoandrosta-l,4-dien-17[3-karbothiokyseliny jako solvát s dimethylformamidem se promyje 4krát 4 objemy vody a produkt se usuší na filtru, ještě vlhký

-32CZ 304043 B6 koláč se vrátí do nádoby, přidá se 5,75 objemů acetonu a výsledná směs se vaří 2 hodiny pod zpětným chladičem. Pak se směs zchladí na 52 ± 3 °C a přidá se 5,75 objemů vody, přičemž teplota se udržuje na svrchu uvedené hodnotě. Pak se směs zchladí na 20 ± 3 °C, zfíltruje a suší přes noc ve vakuu při teplotě 60 ± 5 °C, čímž se ve výtěžku 89 % získá 556,5 g bílého pevného produktu. NMR (CDC1₃) zahrnuje hodnoty, uvedené v příkladu 1 pro původní látku a následující přídatný vrchol pro rozpouštědlo: 2,18 (6H, s).

Příklad 12: Farmaceutický prostředek ve formě suchého prášku, obsahující S-fluormethylester 6a,9a-difluor-l 7a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l 1 β-hydroxy-l 6a-methyl-3-oxoandrosta-l ,4dien-17p-karbothiokyseliny jako nesolvatovanou formu 1

Farmaceutický prostředek ve formě prášku se připraví tak, že se S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17 a-[(2-furany lkarbony l)oxy]-11 β-hydroxy-16a-methy 1-3-oxoandrosta-1,4-dien-17 β— karbothiokyseliny v nesolvatované formě 1, připravený podle příkladu 1, prvního alternativního postupu a mikronizovaný na částice se středním průměrem 3 pm v množství 0,20 mg smísí s 12 mg laktózy, v níž nejvýš 85 % částic má střední průměr 60 až 90 pm a alespoň 15 % částic má střední průměr menší než 15 pm. Pak se použije proužek typu blistru s obsahem 60 vyhloubení, která se naplní svrchu připravenou směsí.

Příklad 13: Aerosolový prostředek, obsahující S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17a-[(2furany lkarbony l)oxy]-l 1 β-hydroxy-l 6a-methyl-3-oxoandrosta-l ,4-dien-17β-karbothiokyseliny v nesolvatované formě 1

Hliníková nádobka se naplní následující směsí: S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17a-[(2furany lkarbony l)oxy]-l 1 β-hydroxy-l 6a-methy 1-3-oxoandrosta-1,4-dien-17β-karbothiokyseliny v nesolvatované formě 1, připravený podle příkladu 1, prvního alternativního postupu a mikronizovaný má průměr částic 3 pm v množství 250 pg a 1,1,1,2-tetrafluorethan v množství do 50 pl.

Svrchu uvedené množství látek se uvolní při jednom uvedení dávkovacího ventilu do činnosti. Nádobka obsahuje celkem 120 dávek a odměmý ventil uvolní 50 pl směsi najedno uvedení do chodu.

Příklad 14: Prostředek pro nanesení na nosní sliznici, obsahující S-fluormethylester 6a,9a-difluor-17a-[(2-furanylkarbonyl)oxy]-l 1 β-hydroxy-l 6a-methyl-3-oxoandrosta-l ,4-dien-17βkarbothiokyseliny v nesolvatované formě 1

Prostředek pro nanesení na nosní sliznici se připraví z následujících složek:

S-fluormethylester 6a,9a-difluor-l 7a-[(2-furany lkarbony l)oxy]-l 1 β-hydroxy-16a-methy 1-3-oxoandrosta-1,4-dien-17 β-karbothiokyseliny v nesolvatované formě 1, připravený podle příkladu 1, prvního alternativního postupu a mikronizovaný Polysorbát 20

Sorbitanmonolaurát

Dihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného Bezvodý hydrogenfosforečnan sodný Chlorid sodný

Demineralizovaná voda mg 0,8 mg 0,09 mg 94 mg 17,5 mg 48 mg do 10 ml

-33 CZ 304043 B6

Prostředek byl uložen do přístroje pro tvorbu spreje a opatřen odměmým ventilem (Valois).

Vynález byl popsán v souvislosti s některými výhodnými provedeními. Je zřejmé, že by bylo možno navrhnout ještě řadu dalších změn a variací, rovněž spadajících do rozsahu vynálezu. Vynález proto nemůže být omezen na provedení, popsaná v příkladové části přihlášky.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Ester steroidní thiokyseliny vzorce I a jeho solváty.
2. Ester podle nároku 1, vzorce I v nesolvatované formě.
3. Ester podle nároku 2, vzorce I v nesolvatované polymorfní formě 1 s profilem XRPD s vrcholem při 18,9 ° 2theta při měření difraktometrem s měděnou anodou, vysílající záření Ka s vlnovou délkou 0,15406 nm.
4. Ester podle nároku 2, vzorce I v nesolvatované polymorfní formě 2 s profilem XRPD s vrcholem při 18,4 až 21,5 ° 2theta při měření difraktometrem s měděnou anodou, vysílající záření Ka s vlnovou délkou 0,15406 nm.
5. Ester podle nároku 2, vzorce I v nesolvatované polymorfní formě 3 s profilem XRPD s vrcholem při 18,6 až 19,2 ⁰ 2theta při měření difraktometrem s měděnou anodou, vysílající záření Ka s vlnovou délkou 0,15406 nm.
6. Ester podle nároku 1, vzorce I ve formě krystalické pevné látky ve formě solvátu se stechiometrickým množstvím acetonu.
7. Ester podle nároku 1, vzorce I ve formě krystalické pevné látky ve formě solvátu se stechiometrickým množstvím tetrahydrofuranu.
8. Ester podle nároku 1, vzorce I ve formě krystalické pevné látky ve formě solvátu se stechiometrickým množstvím isopropanolu.
9. Ester podle nároku 1, vzorce I ve formě krystalické pevné látky ve formě solvátu se stechiometrickým množstvím methylethylketonu.

-34CZ 304043 B6
10. Ester podle nároku 1, vzorce I ve formě krystalické pevné látky ve formě solvátu se stechiometrickým množstvím dimethylformamidu.
11. Ester podle nároků 1 až 5, vzorce I ve formě fyziologicky přijatelného solvátu pro použití ve veterinárním nebo lidském lékařství.
12. Použití esteru podle nároků 1 až 5, vzorce I nebo jeho fyziologicky přijatelného solvátu pro výrobu farmaceutického prostředku pro léčení zánětlivých a/nebo alergických stavů.
13. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu podle nároků 1 až 5, vzorce I nebo její fyziologicky přijatelný solvát spolu s jedním nebo větším počtem fyziologicky přijatelných ředidel nebo nosičů.
14. Farmaceutický prostředek podle nároku 13, vyznačující se tím, že je upraven pro místní podání suchého prášku do plic přes ústní dutinu a nenachází se pod tlakem.
15. Farmaceutický prostředek podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že jako ředidlo nebo nosič obsahuje laktózu nebo škrob.
16. Farmaceutický prostředek podle nároku 13, vyznačující se tím, že je upraven pro místní podání na nosní sliznici a nenachází se pod tlakem.
17. Farmaceutický prostředek podle nároku 16, vyznačující se tím, že jako ředidlo nebo nosič obsahuje vodu.
18. Farmaceutický aerosolový prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu podle některého z nároků 1 až 5, vzorce I a jako hnací prostředek fluorovaný uhlovodík nebo chlorovaný a fluorovaný uhlovodík s obsahem vodíku, popřípadě ve směsi se smáčedlem nebo pomocným rozpouštědlem.
19. Farmaceutický aerosolový prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu podle nároků 1 až 3, vzorce I nebo její fyziologicky přijatelný solvát, fluorovaný uhlovodík nebo chlorovaný a fluorovaný uhlovodík s obsahem vodíku jako hnací prostředek a suspenzní činidlo, rozpustné v hnacím prostředku.
20. Farmaceutický aerosolový prostředek, podle nároku 19, vyznačující se tím, že jako suspenzní činidlo obsahuje kyselinu oligomléčnou nebo její derivát.
21. Farmaceutický aerosolový prostředek, podle některého z nároků 18až20, vyznačující se tím, že jako hnací prostředek obsahuje 1,1,1,2-tetrafluorethan, 1,1,1,2,3,3,3-heptafluor-n-propan nebo směs těchto látek.
22. Farmaceutický aerosolový prostředek, podle nároku 18, vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu podle některého z nároků 1 až 3 vzorce I nebo její fyziologicky přijatelný solvát, popřípadě ve směsi s další účinnou látkou a jako hnací prostředek obsahuje 1,1,1,2-tetrafluorethan, 1,1,1,2,3,3,3-heptafluor-n-propan nebo směs těchto látek.
23. Farmaceutický prostředek podle některého z nároků 13až21, vyznačující se tím, že dále obsahuje další účinnou látku.
24. Farmaceutický prostředek podle nároku 23, vyznačující se tím, že jako další účinnou látku obsahuje látku s agonistickým účinkem na β₂ adrenoreceptor.

-35CZ 304043 B6
25. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje směs sloučeniny podle některého z nároků 1 až 5, vzorce I a inhibitoru PDE4 spolu s fyziologicky přijatelným ředidlem nebo nosičem.
26. Způsob výroby esteru podle nároku 1 vzorce I, nebo jeho solvátu, vyznačující se tím, že se podrobí alkylaci sloučenina vzorce II nebo její sůl.
27. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že se alkylace uskuteční reakcí sloučeniny vzorce II nebo její soli s fluormethylhalogenidem.
28. Způsob výroby esteru podle nároku 3, vzorce I v nesolvatované polymorfní formě 1, vyznačující se tím, že se a) sloučenina vzorce I nechá krystalizovat v přítomnosti rozpouštědla, s nímž netvoří solvát, nebo b) sloučenina vzorce I v nesolvatované formě se zbaví solvatačního rozpouštědla.
29. Způsob výroby sloučeniny podle nároku 3, vzorce I v nesolvatované polymorfní formě 1, vyznačující se tím, že se sloučenina vzorce I rozpustí v methylisobutylketonu, ethylacetátu nebo methylacetátu a nesolvatovaná forma 1 sloučeniny vzorce I se získá přidáním rozpouštědla, s nímž tato látka nevytváří solvát a v němž se nerozpouští.
30. Sloučenina vzorce II nebo její sůl.
31. Sloučenina vzorce II podle nároku 30 ve formě pevné krystalické soli.
32. Sloučenina vzorce II podle nároku 31 ve formě soli s diisopropylethylaminem.
33. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že se použije sloučenina vzorce II, získaná tak, že se

-36CZ 304043 B6

a) nechá reagovat sloučenina vzorce III s aktivovaným derivátem kyseliny 2-furoové v množství alespoň 2 mol aktivovaného derivátu na 1 mol sloučeniny vzorce III za vzniku sloučeniny vzorce IIA.

b) ze sloučeniny vzorce IIA se odstraní 2-furoylová skupina reakcí produktu ze stupně a) s organickým primárním nebo sekundárním aminem jako baží, schopnou vytvořit ve vodě rozpustný 2-furoylamid.

io
34. Způsob podle nároku 33, v y z n a č u j í c í se tím, že cl) se produkt ze stupně b) rozpustí v organickém rozpouštědle, v podstatě nemísitelném s vodou a sloučenina vzorce II se čistí vymýváním amidového vedlejšího produktu ze stupně b) vodou nebo c2) se produkt ze stupně b) rozpustí v rozpouštědle, mísitelném s vodou a sloučenina vzorce II se čistí tak, že se produkt ze stupně b) zpracovává působením vodného prostředí k vysrážení čisté sloučeniny vzorce II nebo její soli.

20
35. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že se použije sloučenina vzorce II, získaná tak, že se

a) sloučenina vzorce III

-37CZ 304043 B6 nechá reagovat s aktivovaným derivátem kyseliny 2-furoové v množství alespoň 2 mol aktivovaného derivátu na 1 mol sloučeniny vzorce III za vzniku sloučeniny vzorce IIA, tak jak byla definována v nároku 33 a

5 b) se sloučeniny vzorce HA se odstraní 2-furoylová skupina, vázaná na atom síry reakcí produktu ze stupně a) s dalším mol sloučeniny vzorce III, čímž se získají 2 mol sloučeniny vzorce II.
36. Způsob výroby esteru steroidní thiokyseliny vzorce I v nesolvatované polymorfní formě 2 podle nároku 4, vyznačující se tím, že se sloučenina vzorce I v nesolvatované formě ío rozpustí v methanolu nebo vbezvodém dichlormethanu a nechá se překrystalovat v nesolvatované polymorfní formě 2.
37. Způsob výroby esteru steroidní thiokyseliny vzorce I v nesolvatované polymorfní formě 3 podle nároku 5, vyznačující se tím, že se sloučenina vzorce I nebo její solvát rozpustí

15 v dichlormethanu v přítomnosti vody a sloučenina vzorce I se nechá překrystalovat v nesolvatované polymorfní formě 3.