CZ315499A3 - 12,13-Dihydroxyderiváty tylosinu a způsob jejich výroby - Google Patents

Description

oblast techniky těká kodéru pro zakódování několika

Tento vynález se _{& d}o přenosového signálu, digitálních informacnic _{h signi}lů a dekodéru pro metody kódování několika ig _rekonstrukci digitálních dekódování přenosového signálu pro informačních signálu. Kodér po ₂ patentu BP 678,226-Al, dokument úvodního odstavce je znám (8) v seznamu odkazů na konci tohoto popisu.

Dosavadní_stay__techni]SY když se přenáší kanál L stereo

Maticové kódování může použito^ první hlavní signálová _komponenta (pravý kanál signálu), druhá hlavni _s (střední kanál c) tak, že

R Stereo signálu) a porno θ _součet L + a.c a druhý první složený signál Lose _součetR+a.C, a když se ^{3β Z1S} _RO a c. Při příjmu standardním ^néní vybaven odpovídajícím inverzním _se signálové komponenty Lo a Ro přiváděli ^{se sig} - , posluchač tak složený signál R° přenáší signály přijímač⁶™' který maticovým obvodem, - / _{k poS}luchači.

přes dva stereo reprodu přenášena, i když má muže slyšet komponentu C, kter pouze standardní přijímač. _kóaování jsou popsána pokročilejší schémata maticového vJ.A.E.S., Vol. 40, NO- ⁵· a v publikaci Matrixing of bitrate reduced audio signals od W.R.Th ten Kate et al, v Proceedings of the ICASSP, 1992, March 23-26, San Francisco, Vol. 2, pp. 11-205 až 11-208, dokumenty (la) a (lb) v seznamu odkazů, stejně jako dokument (8)

Všechna tato schémata splňují požadavek, že dokonce při přenosu 4 kanálového (R, L, C a S), nebo 5 kanálového (L, R, C, LS, RS) signálu je možno přenášené signály dekódovat standardním stereopřijímačem.

Prostředky na redukci bitového toku signálu byly popsány v publikované Evropské patentové přihlášce 457,39OA1 (PHN 13.328) a 457,391A1 (PHN 13.329), dokumenty (7a), resp. (7b) v seznamu odkazů. Dále se odkazujeme na dva dokumenty standardů ISO/IEC MPEG-1 a MPEG-2, dokumenty (9), resp. (10) v seznamu odkazů.

Podstata vynálezu

Tento vynález si klade za cíl dále vylepšit kodér pro kódování několika informačních signálů.

Podle tohoto vynálezu má kodér pro kódování několika digitálních informačních signálů:

— první vstupní jednotku na příjem prvního digitálního informačního signálu,

- druhou vstupní jednotku na příjem druhého digitálního informačního signálu, — třetí vstupní jednotku na příjem třetího digitálního informačního signálu, _ čtvrtou vstupní jednotku na příjem čtvrtého digitálního informačního signálu,

- pátou vstupní jednotku na příjem pátého digitálního informačního signálu, _ šestou vstupní jednotku na příjem šesteho digitálního informačního signálu,

- sedmou vstupní jednotku na příjem sedmého digitálního informačního signálu,

- jednotku na maticové kódování pro generaci prvního a druhého digitálního složeného signálu z prvního až sedmého digitálního informačního signálu, kde tyto jednotky na maticové kódování obsahují:

— první kombinační jednotku na kombinaci druhého a třetího digitálního informačního signálu, které jsou uspořádány pro generaci prvního kombinačního signálu,

- druhou kombinační jednotku na kombinaci pátého a šestého digitálního informačního signálu pro získání druhého kombinačního signálu, _ třetí kombinační jednotku na kombinaci třetího, čtvrtého a pátého digitálního informačního signálu pro získání třetího kombinačního signálu,

- čtvrtou kombinační jednotku na kombinaci prvního digitálního informačního signálu a prvního a třetího kombinačního signálu pro získání prvního složeného signálu, - pátou kombinační jednotku na kombinaci sedmého digitálního informačního signálu a druhého a třetího kombinačního signálu pro získání druhého složeného signálu. Kodér dále obsahuje:

- první a druhou jednotku na kompresi dat pro kompresi prvního a druhého složeného signálu pro získání prvního a druhého digitálního složeného signálu s redukovanými daty, — výběrovou jednotku pro výběr jednoho signálu z první skupiny pěti informačních signálů pro získání prvního pomocného signálu, zmíněná první skupina pěti informačních obsahuje zmíněný první a sedmý digitální informační signál a zmíněný první, druhý a třetí kombinační signál, pro výběr dalšího signálu z první skupiny pro získání druhého pomocného signálu a znovu dalšího signálu ze zmíněné první skupiny pro získání třetího pomocného signálu, výběrová jednotka je dále upravena pro výběr jednoho signálu z druhé skupiny pěti informačních signálů pro získání čtvrtého pomocného signálu, kde zmíněná druhá skupina pěti signálu obsahuje zmíněný druhý až šestý informační signál a pro výběr dalšího ze zmíněné druhé skupiny pro získání pátého pomocného signálu,

- třetí, čtvrtou, pátou , šestou a sedmou jednotku na kompresi dat pro kompresi prvního, druhého, třetího, čtvrtého, resp. pátého pomocného signálu pro získání prvního, druhého, třetího, čtvrtého, resp. pátého pomocného signálu s redukovanými daty,

- formátovací jednotku na kombinaci prvního a druhého složeného signálu s redukovanými daty a prvního, druhého, třetího, čtvrtého a pátého pomocného signálu s redukovanými daty do přenosového signálu, který je vhodný pro přenos přes přenosové médium.

Vynález je založen na následujícím poznatku. Vynález spočívá v cíli popsat 7~kanálový kodér, který je zpětně kompatibilní, aby umožnil nejen 7-kanálové dekódování, ale také 5-kanálové dekódování a 2-kanálové dekódování použitím starších dekodérů MPEG-2, resp. MPEG-1. Takový kodér má kódovat nejen pět signálů, které byly zmíněny výše, konkrétně signály pro levý přední reproduktor (v dalším označovaný jako reproduktor LL a signál LL), pravý přední reproduktor (v dalším označovaný jako reproduktor RR a signál RR), střední reproduktor (v dalším označovaný jako reproduktor CC a signál CC), levý zadní (surround) reproduktor (v dalším označovaný jako reproduktor LS a signál LS) a pravý zadní (surround) reproduktor (v dalším označovaný jako reproduktor RS a signál RS), ale také dva další signály pro reproduktor, který je umístěn mezi levým předním reproduktorem a středním reproduktorem (v dalším označovaný jako reproduktor LC a signál LC) a reproduktor umístěný mezi pravým předním reproduktorem a středním reproduktorem (v dalším označovaný jako reproduktor RC a signál RC). Kódování musí být prováděno tak, že dekódování standardním stereo dekodérem umožní vytvoření kompatibilního stereo signálu, že dekódování standardním 5-kanálovým dekodérem umožní vytvoření kompatibilního 5-kanálového signálu a že odpovídající 7-kanálový dekodér dekóduje signály do původních sedmi signálů, které jsou přiváděny na kodér.

Přehled obrázků na výkrese

Tyto a další aspekty tohoto vynálezu budou zřejmé a budou vysvětleny dále pomocí odkazů na provedení, popsaných v následujících popisech obrázků, kde:

na obr. 1 je místnost pro reprodukci 7-kanálového informačního signálu sedmi reproduktory, rozmístěnými v oné místnosti, na obr. 2 je obvod na maticové kódování v kodéru podle tohoto vynálezu, na obr. 3 je další část kodéru podle tohoto vynálezu, na obr. 4 a 5 jsou různá provedení výpočetní jednotky v kodéru pro získávání výběrových signálů, na obr. 6 je další provedení výpočetní jednotky, na obr. 7 je jeden výběr ze sedmi signálů pro přenos, na obr. 8 je další výběr ze sedmi signálů pro přenos, na obr. 9 je obvod na maticové kódování vybavený přídavným předkvantizačním a dekvantizačním krokem, který se provádí na pomocných signálech v případě výběru pomocných signálů tak, jak ukazuje obr. 7, na obr. 9a, 9b a 9c jsou další provedení obvodu na maticové kódování z obr. 9, na obr. 10 je dekodér podle tohoto vynálezu, na obr. 10a je další provedení dekodéru podle tohoto vynálezu, na obr. 11 je dekódování přenosového signálu pomocí staršího pětikanálového dekodéru MPEG-2, na obr. 12 je dekódování přenosového signálu pomocí staršího stereo dekodéru MPEG-1, na obr. 13 je rámec přenosového signálu, na obr. 14 je kodér, který je zahrnutý v uspořádání pro záznam a na obr. 15 je dekodér, který je zahrnutý v uspořádání pro reprodukci.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je vyobrazena místnost, ve které je umístěno sedm reproduktorů, přesněji pět reproduktorů je umístěno před posluchačem a dva jsou umístěny za posluchačem. Předních pět reproduktorů je označeno následovně: LL pro levou krajní polohu, RR pro pravou krajní polohu, CC pro střední polohu, LC pro reproduktor umístěný mezi levým krajním reproduktorem a středním reproduktorem a RC pro reproduktor umístěný mezi pravým krajním reproduktorem a středním reproduktorem. Dva reproduktory za posluchačem jsou označeny LS pro levý surround reproduktor, umístěný na levé straně za posluchačem a RS pro pravý surround reproduktor, umístěný na pravé straně za posluchačem. Signály pro napájení těchto sedmi reproduktorů je možno získat umístěním mikrofonů do stejných míst v místnosti a záznamem těchto sedmi takto získaných signálů. Tyto signály budou označeny stejnými odkazy jako reproduktory na obr. 1. Tzn.: signál pro reproduktor LS bude též označován jako LS, atd.

Měli bychom poznamenat, že těchto sedm signálů by bylo možno získat i jinými způsoby, třeba použitím více mikrofonů, např. více než 7 a následnou mixáží.

Po vytvoření sedmi signálů, LS, LL, LC, CC, RC, RR a RS, bude popsán kodér na kódování sedmi signálů a jejich přeměnu na přenosový signál pro přenos přenosovým médiem ke dekodéru s možností dekódovat přenosový signál do sedmi signálů. Kódování je provedeno odvozením stereo signálu Lo, Ro, kompatibilního s MPEG-1 ze sedmi signálů, abychom umožnili dekodéru MPEG (dvoukanálové stereo) dekódovat kompatibilní stereo signál pro běžnou stereo reprodukci. Navíc je kódování realizováno odvozením třech pomocných signálů (prvního, druhého a třetího pomocného signálu), abychom umožnili pětikanálovému dekodéru MPEG-2 odvodit kompatibilní stereo signál a dále dekódovat kompatibilní stereo signál a tři pomocné signály do kompatibilního středového, levého surround a pravého surround signálu pro běžnou pětikanálovou reprodukci (přední levý, pravý, střední a levý a pravý surround kanál). Navíc jsou v kodéru odvozovány další dva pomocné signály, abychom umožnili sedmikanálovému dekodéru dekódovat 7 signálů do původních 7 signálů pro reprodukci popsanou na obrázku 1.

Část prvního provedení kodéru je znázorněna na obr. 2 a další část kodéru je na obr. 3. Obr. 2 ukazuje část kodéru na odvozování složených stereo signálů Lo a Ro. Kodér má vstupní terminály 1 až 7 pro příjem sedmi informačních signálů LS, LL, LC, CC, RC, RR a RS v digitální formě. Tyto signály, kterých je sedm, mohou být širokopásmové digitální audio signály s šířkou pásma 20 kHz, vzorkovány např. 44,1 či 48 kHz, či násobky těchto frekvencí. Vstupní terminál 2, resp. 3 je připojen ke vstupu 22, resp. 24 kombinační jednotky 10. Výstup 26 signálové kombinační jednotky 10 je spojen se vstupem 28 signálové kombinační jednotky 16. Vstupní terminál 1 je spojen se vstupem 30 signálové kombinační jednotky 16,. Vstup terminálu 2 je dále spojen se vstupem 32 signálové kombinační jednotky 14,. Vstupní terminál 4 je spojen se vstupem 34 signálové kombinační jednotky 14. Vstupní terminál 5 je spojen se vstupy 36, resp. 38 signálové kombinační jednotky 14, resp. signálové kombinační jednotky 12. Vstupní terminál 6 je spojen s výstupem 40 signálové kombinační jednotky 12., jejíž výstup 42 je spojen se vstupem 44 signálové kombinační jednotky 18. Vstupní terminál Z je spojen se vstupem 46 signálové kombinační jednotky 18. Výstup signálové kombinační jednotky 14 je spojen se vstupy 50 až 52 signálové kombinační jednotky 16, resp. 18. Terminál 54 tvoří výstup signálové kombinační jednotky 16 a terminál 56 tvoří výstup signálové kombinační jednotky 18. Obecně řečeno, signálové kombinační jednotky kombinují signály přivedené na jejich vstupy vynásobením signálů příslušnými násobiteli a sečtením vynásobených hodnot. Ve vhodném provedení jsou signálové kombinační jednotky 10, 12, 16 a 18 pouze sčítače, zatímco signálové kombinační jednotky 14 násobí signály LC a RC hodnotou vl, resp. v2 předtím, než jsou přičteny k signálu CC. Hodnoty vl a v2 mohou být různé, ale v praxi si budou rovny. Např. hodnoty vl a v2 mohou být obě rovny nule. V takové situaci se mohou oba násobiče v signálové kombinační jednotce 14 vypustit a vstupy 3_2 a .36. a spoje těchto vstupů se vstupy terminálů 3 a 5 mohou být vynechány. Pokud se obě hodnoty rovnají jedné, mohou být násobičky zaměněny propojením.

Na terminálech 54 a 56 jsou kompatibilní stereo signály Lo a Ro. Tyto kompatibilní signály vyhovují následujícím rovnicím:

Lo = LL + (l+vl).LC + CC + LS + v2.RC (rov.l)

Ro = RR + (l+v2).RC + CC + RS + vl.LC (rov.2)

Tyto kompatibilní signály Lo a Ro jsou vedeny na jednotky datové komprese 80 a 82., jak ukazuje obr. 3.

Kompatibilní signály s redukovanými daty jsou přeměněny v bloku 88 na obr. 3 na přenosový signál pro přenos přenosovým médiem (bud’ signál pro vysílání či záznamové médium, jakým je např. pevná pamět, magnetický nebo optický nosič záznamu). Kombinační jednotka 88 kombinuje signály přivedené na její vstupy do sériového datového toku a také provádí kódování informace obsažené v sériovém datovém toku do přenosového kanálu. Dokument (5) v seznamu odkazů popisuje jeden způsob kódování datového toku pro získání přenosového signálu. Ve vhodném provedení je datový tok podle normy ISO/IEC uvedené v dokumentu (9).

Po příjmu přijímačem obsahujícím standardní dekodér MPEG-1, je tento dekodér schopen dekódovat kompatibilní stereo signál (Lo, Ro) pro stereo reprodukci dvěma reproduktory umístěnými v místnosti, jako třeba reproduktory LL a RR z obr. 1.

Na výstupech 26., 42 a 48 signálových kombinačních jednotek 10, 12 a 14 , jsou k dispozici signály SI, Sr a Sc, které vyhovují následujícím rovnicím:

S1 =	LL + LC	(rov.3)
Sr =	RR + RC	(rov.4)
Sc = vl.LC	+ V2.RC + CC	(rov.5)

V kodéru je dále pět výběrových jednotek 84.1 až 84.5, viz. obr. 3. Každá z jednotek 84.1 až 84.3 vybírá jeden z pěti signálů LS, SI, Sc, Sr a RS, každá z nich jiný, které jsou vedeny na terminály 86.1 až 86.5 resp. Z obr. 1 je zřejmé, že terminál 86.1 je vlastně spojen se vstupním

terminálem 1 nebo se vstupním terminálem 30 signálové kombinační jednotky 16 pro příjem signálu LS a že terminál 86.5 je vlastně spojen s terminálem 7 nebo se vstupem 46. signálové kombinační jednotky 18 pro příjem signálu RS. Dále je terminál 86.2 z obr. 3 spojen se vstupem 28. signálové kombinační jednotky 16 či výstupem 26 signálové kombinační jednotky 10 pro příjem signálu Sl. Terminál 86.3 z obr. 3 je spojen se vstupem 50 nebo 52 signálových kombinačních jednotek 16 nebo 18 nebo s výstupem 48 signálové kombinační jednotky 14 pro příjem signálu Sc a terminál 86.4 z obr. 3 je spojen se vstupem 44 signálové kombinační jednotky 18 nebo s výstupem 42 signálové kombinační jednotky 12 pro příjem signálu Sr. Signál vybraný výběrovou jednotkou 84.1 se nazývá první pomocný signál, který je veden na jednotku datové komprese 86.1. Signál vybraný výběrovou jednotkou 84.2 se nazývá druhý pomocný signál, který je veden na jednotku datové komprese 86.2. Signál vybraný výběrovou jednotkou 84.3 se nazývá třetí pomocný signál, který je veden na jednotku datové komprese 86.3. Komprimovaný první, druhý a třetí pomocný signál jsou také přeměněny v bloku 88 a smíšeny s kompatibilními signály s redukovanými daty pro přenos přenosovým médiem. Ve výhodném provedení je sériový datový tok v souladu s normou ISO/IEC, která je uvedena v dokumentu (10).

Po příjmu přijímačem obsahujícím standardní (Stikanálový) dekodér MPEG-2, je tento dekodér schopen dekódovat kompatibilní stereo signál (Lo, Ro) a tři pomocné signály pro 5-kanálovou reprodukci surround pomocí pěti reproduktorů v místnosti, jako např. reproduktory LL, CC, RR, LS a RS z obr. 1.

Pro ilustraci: předpokládejme, že výběrové jednotky 84.1 až 84.3 vybraly signály LS, Sl a RS jako první, druhý a třetí pomocný signál. Dekodér přijme signály Lo, LS, si, RS a Ro. Rovnice 1 a 2 uvedené výše pak mohou být nahrazeny

Lo = Sl + Sc + LS (rov.6) Ro = Sr + Sc + RS (rov.7)

Zavedením LS a S1 přijatými dekodérem do rovnice 6 a při znalosti Lo (také přijatým) dekodérem je dekodér schopen regenerovat signál Sc. Následovně, zavedením Sc a RS do rovnice 7 a při znalosti Ro můžeme získat signál Sr. Signály SI, Sr, Sc, LS a RS mohou být nyní reprodukovány 5-kanálovou surround reprodukcí přivedením signálu S1 na reproduktor LL, signálu Sr na reproduktor RR, signálu Sc na reproduktor CC, signálu LS na reproduktor LS a signálu RS na reproduktor RS v místnosti z obr. 1.

Co se týče výběru provedeného výběrovými jednotkami 84.1 až 84.3, některé možnosti výběrů ze 3 ze signálů z pěti signálů, které jsou k dispozici (LS, Sl, Sc, Sr, RS) nejsou povoleny, protože neposkytují možnost restituce všech pěti signálů při použití dekodéru. Podrobněji řečeno, není povoleno vybrat signály Sc, Sr a RS jako první, druhý a třetí pomocný signál, protože v této situaci dekodér není schopen restituovat signály Sl a LS. Ze stejného důvodu není možno vybrat signály Sc, Sl a LS jako první, druhý a třetí pomocný signál, protože v takové situaci není dekodér schopen restituovat signály Sr a RS.

Každá z výběrových jednotek 84.4 a 84.5 vybírá jeden z pěti signálů LL, LC, CC, RC a RR, každá z jednotek vybírá odlišný, vedených na terminály 86.6 až 86.10 resp. Z obrázků 2a 3 je zřejmé, že terminál 86.6 je vlastně spojen se vstupním terminálem 2 nebo se vstupem 22 signálové kombinační jednotky 10 pro příjem signálu LL a že terminál 86,7 je vlastně spojen s terminálem 3 nebo s jedním ze vstupů 24 nebo 32 signálových kombinačních jednotek 10. nebo 14 pro příjem signálu LC. Dále je terminál 86.8 z obr. 3 spojen se vstupním terminálem 4 nebo se vstupem 3_4 signálové kombinační jednotky 14 pro příjem signálu CC. Terminál 86.9 z obr. 3 je spojen se vstupem terminálu 5 nebo s jedním ze vstupů 36 až 38 signálové kombinační jednotky 14. resp. 12. pro příjem signálu RC a terminál 86.10 z obr. 3 je spojen se vstupním terminálem 6 nebo se vstupem 40 signálové kombinační jednotky 12 pro příjem signálu RR. Signál vybraný výběrovou jednotkou 84.4 se nazývá čtvrtý pomocný signál, který je veden do jednotky komprese dat 86.4. Signál vybraný výběrovou jednotkou 84.5 se nazývá pátý pomocný signál, který je veden do jednotky komprese dat 86.5. Čtvrtý a pátý pomocný signál, datově komprimovaný, jsou také přeměněny v bloku 88 a kombinovány s kompatibilními datově redukovanými signály a datově redukovaným prvním, druhým a třetím pomocným signálem pro přenos přes přenosové médium. Po příjmu přijímačem obsahujícím zlepšený 7-kanálový dekodér (ten bude popsán později), je tento dekodér schopen dekódovat kompatibilní stereo signál (Lo, Ro) a pět pomocných signálů pro 7-kanálovou surround reprodukci pomocí sedmi reproduktorů v místnosti, jako např. pomocí reproduktorů LL, LC, CC, RC, RR, LS a RS z obr. 1.

Jako příklad uveďme následující situaci: předpokládejme, že výběrové jednotky 84.1 až 84.3 vybraly

(opět) signály LS, SI a RS jako první, druhý a třetí pomocný signál a výběrové jednotky 84.4 a 84.5 vybraly signály LC a CC jako čtvrtý a pátý pomocný signál. Dekodér přijme signály Lo, LS, SI, RS, Ro, LC a CC.

Použitím rovnice 1, která je uvedena výše, tak, že se do ní zavedou signály Lo, LC, CC a LS, všechny přijaté dekodérem, je dekodér schopen restituce signálu LL za předpokladu, že je známé vl. Dále, použitím rovnice 6, která je uvedena výše, můžeme získat Sc, který vyhovuje rovnici 5, uvedené výše.

Při znalosti Sc a zavedením CC a LC do rovnice 5 získáme RC za předpokladu, že známe v2. Dále po zavedení RC, CC a RS do rovnice 2 získáme RR. Signály LS, LL, LC, CC, RC, RR a RS mohou být nyní reprodukovány sedmikanálovou surround reprodukcí přivedením signálu LL na reproduktor LL, signálu RR na reproduktor RR, signálu CC na reproduktor CC, signál LC na reproduktor LC, signál RC na reproduktor RC, signál LS na reproduktor LS a signál RS na reproduktor RS v místnosti z obr. 1.

Co se týče výběru provedeného výběrovými jednotkami 84,4 a 84.5, některé kombinace výběrů dvou signálů z pěti signálů, které jsou k dispozici (LL, LC, CC, RC a RR) nejsou povoleny, protože neposkytují možnost restituce všech sedmi signálů v dekodéru.Podrobněji řečeno, není povoleno vybrat signály RR a RC jako čtvrtý a pátý pomocný signál, protože v této situaci není dekodér schopen restituovat signály LL, LC a CC. Ze stejného důvodu není povoleno vybrat signály LC a LL jako čtvrtý a pátý pomocný signál, protože v této situaci není schopen dekodér restituovat signály RC, RR a CC.

Dále když vl=O, musí být vybrán jeden ze signálů LL a LC a jeden ze signálů CC, RC a RR pro získání čtvrtého a pátého pomocného signálu a pokud v2=0, musí být vybrán jeden ze signálů RC a RR a jeden ze signálů CC, LC a LL, aby se získal čtvrtý a pátý pomocný signál. Pokud jak vl i v2 jsou rovny 0, musí být vybrán jeden ze signálů LL a LC a jeden ze signálů RR a RC.

Výběr pomocných signálů může být proveden následovně. Kodér je vybaven výpočetní jednotkou 94, viz obr. 4, která přijímá jako vstupní signály LS, SI, Sc, Sr, RS, LL, LC, CC, RS a RR. Výpočetní jednotka 94 generuje pět výběrů signálů označených čísly 1,2,3,4 a 5 v kroužku. Vybraný signál označený 1 v kroužku je veden na výběrový vstup 90.1 výběrové jednotky 84.1, viz obr. 3. Vybraný signál označený 2 v kroužku je veden na výběrový vstup 90.2 výběrové jednotky 84.2. Vybraný signál označený 3 v kroužku je veden na výběrový vstup 90♦3 výběrové jednotky 84.3. Vybraný signál označený 4 v kroužku je veden na výběrový vstup 90^4 výběrové jednotky 84.4. Vybraný signál označený 5 v kroužku je veden na výběrový vstup 90.5 výběrové jednotky 84.5.

Je zřejmé, že aby byl dekodér schopen dekódovat sedm původních signálů ze signálů přenášených a přijímaných z přenosového média, bude nutné vysílat vybrané signály spolu s přenosovými signály. Tudíž v provedení z obr. 3 jsou vybrané signály vedeny vodičem 96 na signálovou kombinační jednotku 88. Výběrové signály jsou přidány do přenosového signálu pro přenos, takže mohou být po příjmu v dekodéru znovu získány.

Pro generaci pěti výběrových signálů ze vstupních signálů, přivedených na výpočetní jednotku 94, je možno použít různých algoritmů. V jednom provedení výpočetní jednotky 94., obr. 4, kde je výpočetní jednotka označena referenčním číslem 94a a je upravena pro výpočet datové redukce, které má být dosaženo jednotkami datové komprese 84.1 až 84.5 v závislosti na tom, které tři signály z první skupiny pěti signálů (LS, Sl, Sc, Sr, RS) byly vybrány jako první až třetí pomocný signál a které dva z druhé skupiny pěti signálů (LL, LC, CC, RC, RR) byly vybrány jako čtvrtý a pátý pomocný signál. Výpočetní jednotka 94a je dále upravena pro provedení tohoto výběru třech signálů z první skupiny pěti signálů a dvou signálů z druhé skupiny pěti signálů, což má za následek nejvyšší možnou redukci dat, které může být dosaženo, a dále generaci pěti výběrových signálů.

V dalším provedení výpočetní jednotky 94, obr. 5, je výpočetní jednotka 94 označena referenčním číslem 94b a má dva další vstupy pro příjem signálů Lo a Ro. Výpočetní jednotka 94b je přizpůsobena pro výpočet datové redukce, které má být dosaženo jednotkami datové komprese 80, 82 a 86.1 až 86.5 z obr. 3 v závislosti na tom, které tři signály z první skupiny pěti signálů (LS, Sl, Sc, Sr, RS) byly vybrány jako první až třetí pomocný signál a které dva signály z druhé skupiny pěti signálů (LL, LC, CC, RC, RR) byly vybrány jako čtvrtý a pátý pomocný signál. Výpočetní jednotka 94b je dále upravena na provedení tohoto výběru třech signálů z první skupiny a dvou signálů z druhé skupiny pěti signálů, což má za následek největší možnou redukci dat, které může být dosaženo, a dále generaci pěti výběrových signálů.

V dalším provedení výpočetní jednotky 94., není na obr., je výpočetní jednotka 94 přizpůsobena pro výpočet datové redukce, které má být dosaženo jednotkami datové komprese 80, 82 z obr. 3 v závislosti na tom, které tři signály z první skupiny pěti signálů (LS, SI, Sc, Sr, RS) byly vybrány jako první až třetí pomocný signál a které dva signály z druhé skupiny pěti signálů (LL, LC, CC, RC, RR) byly vybrány jako čtvrtý a pátý pomocný signál. Toto provedení výpočetní jednotky 94 je dále upraveno pro provedení tohoto výběru třech signálů z první skupiny a dvou signálů z druhé skupiny pěti signálů, což má za následek největší možnou redukci dat, které může být dosaženo a dále generuje pět výběrových signálů

Není hned zřejmé, že různé výběry tří z pěti signálů první skupiny (LS, Si, Sc, Sr, RS) a dvou z pěti signálů druhé skupiny (LL, LC, CC, RC, RR) povede na různý stupeň redukce dat v kompresní jednotce 80 a .82. Proto poznamenejme, že je tomu tak. Toto bude vysvětleno s odkazem na obr. 7 a 8. Obr. 7 naznačuje situaci, kde signály byly vybrány LS, S1 a RS jako první, druhý a třetí pomocný signál a jsou vedeny do jednotky datové komprese 86.1, 86.2, resp. 86.3 přes výběrové jednotky 84.1, 84.2, resp. 84.3 z obr. 3, které však nejsou na obr. 7. Dále byly vybrány signály LC a CC jako čtvrtý a pátý pomocný signál. Tyto signály jsou pak vedeny do jednotky komprese dat 86.4 resp. 86.5 přes výběrové jednotky 84.4 resp. 84.5 z obr. 3, které však nejsou na obr. 7. Dále obr. 7 ukazuje jednotky datové komprese 80 a 82 pro kompresi signálů Lo, resp. Ro.

Dřívější publikace popisují způsob, kterým může být provedena redukce dat na signálu vedeném do jednotky datové komprese 80, 82., 86.i, kde i probíhá od 1 do 5. V tomto ohledu se odkazujeme na různé dokumenty, které jsou uvedeny v seznamu odkazů na konci tohoto popisu. Jedním z takových způsobů je redukce dat subpásmovým kódováním, která je aplikována v MPEG-1 a MPEG-2 a DAB (digitální rozhlas).

Prameny popisující metody redukce dat subpásmovým kódováním jsou dokumenty (3), (4), (6), (7a), (7b), (9) a (10). V této metodě redukce dat jsou komponenty signálu, které jsou pod maskovaným prahem slyšitelnosti, vynechány. Maskovaný práh slyšitelnosti je získán ze signálu, jehož data mají být redukována.

Dokumenty (la), (lb). (2) a (8) popisují multikanálový přenosový systém, ve kterém je kompatibilní stereo signál, signály Lo a Ro, které jsou popsány výše, datově redukovány. V takové situaci není maskovaný práh slyšitelnosti obvykle získán ze samotného signálu, ale z jakéhokoliv původního signálů, ze kterého byly kompatibilní signály odvozeny. Podrobněji řečeno, maskovaný práh slyšitelnosti pro redukování dat v komponentě Lo je získán ze signálu, který není přenášen jako pomocný signál. Stejným způsobem je získán maskovaný práh slyšitelnosti pro datovou redukci v komponentě Ro ze signálu, který není přenášen jako pomocný signál.

Při znalosti těchto faktů v situaci popsané na obr. 7 nemůže být maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 80 získán ze signálů LS a Sl, protože jsou oba přenášeny jako pomocné signály. Maskovaný práh slyšitelnosti tak může být získán ze signálu Sc, protože tento není přenášen jako pomocný signál. Protože oba ze signálů LC a CC jsou přenášeny jako pomocné signály znamená to, že maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 80 musí být získán ze signálu RC. Maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 82 nemůže být získán ze signálu RS, protože tento je přenášen jako pomocný signál. Maskovaný práh slyšitelnosti tak musí být získán ze signálu Sr, protože signál Sc byl už použit pro získání maskovaného prahu slyšitelnosti pro Lo. Protože signál RC byl použit pro získání maskovaného prahu slyšitelnosti pro Lo znamená to, že maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 82 musí být získán ze signálu RR.

Abychom ukončili diskusi maskovaného prahu slyšitelnosti pro ostatní jednotky datové komprese, můžeme konstatovat následující. Maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 86.1 je získán ze signálu LS, jako obvykle. Maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 86.3 je získán ze signálu RS, jako obvykle. Maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 86.4 je získán ze signálu LC, jako obvykle. Maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 86.5 je získán ze signálu CC, jako obvykle. Maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 86.2 vyžaduje další diskusi, protože maskovaný práh slyšitelnosti pro tuto jednotku komprese může být získán ze signálů LL nebo LC. Protože signál LC byl už použit pro získání maskovaného prahu slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 86.4 znamená to, že je použit signál LL pro získání maskovaného prahu slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 86.2.

Na obr. 8 je další výběr pěti pomocných signálů. Obr. 8 ukazuje situaci, kdy signály SI, Sc a RS jsou vybrány jako první, druhý a třetí pomocný signál a jsou vedeny do jednotky datové komprese 86.1, 86.2, resp. 86.3 přes výběrové jednotky 84.1, 84.2, resp. 84.3 z obr. 3, které však nejsou na obr. 8. Dále jsou vybrány signály LL a RC jako čtvrtý a pátý pomocný signál. Tyto signály jsou vedeny do jednotek datové komprese 86.4, resp. 86.5 přes výběrové jednotky 84.4, resp. 84.5 z obr. 3, které však nejsou na obr. 8. Dále jsou na obr. 8 jednotky datové komprese 80 a 82 pro datovou kompresi signálů Lo, resp. Ro.

Maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 80 nemůže být získán ze signálů S1 a Sc, protože tyto jsou přenášeny jako pomocné signály. Maskovaný práh slyšitelnosti by měl být získán ze signálu LS, protože tento není přenášen jako pomocný signál. Maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 82 nemůže být získán ze signálů RS a Sc, protože tyto jsou přenášeny jako pomocné signály. Maskovaný práh slyšitelnosti by tak měl být získán ze signálu Sr. Protože signál RC je přenášen jako pomocný signál znamená to, že maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 82 musí být získán ze signálu RR.

Abychom ukončili diskusi maskovaného prahu slyšitelnosti pro další jednotky datové komprese, můžeme říci následující. Maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 86.1 je získán ze signálu LC, protože signál LL je přenášen jako pomocný signál. Maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 86.3 je získán ze signálu RS, jako obvykle. Maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 86.4 je získán ze signálu LL, jako obvykle. Maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 86.5 je získán ze signálu RC, jako obvykle. Maskovaný práh slyšitelnosti pro jednotku datové komprese

86.2 vyžaduje další diskusi, protože maskovaný práh slyšitelnosti pro tuto jednotku datové komprese může být získán ze signálů CC, RC nebo LC. Protože signály RC a LC už byly použity pro získání maskovaných prahů slyšitelnosti pro jednotky datové komprese 86.5, resp. 86.1 znamená to, že pro získání maskovaného prahu slyšitelnosti pro jednotku datové komprese 86♦2 je použit signál CC.

Závěr je tedy následující: v situaci znázorněné na obr. 7 jsou maskované prahy slyšitelnosti pro jednotky datové komprese 80 a 82 získány ze signálů RC, resp. RR a dále, že v situaci znázorněné na obr. 8 jsou maskované prahy slyšitelnosti pro jednotky datové komprese 80 a 82 získány ze signálů LS, resp. RR. Různé maskované prahy slyšitelnosti budou mít za následek různé poměry datové redukce v jednotkách datové komprese 80 a 82 a tím i různé výběry pěti pomocných signálů.

Abychom zajistili správné maskované prahy slyšitelnosti jednotkám datové komprese 80., 82 a 86.1 až 86.5 pro provedení kroku datové komprese, budeme v dalším diskutovat výpočetní jednotku 94 s odkazem na obr. 6. Výpočetní jednotka 94 musí přijímat přinejmenším sedm původních signálů LS, LL, LC, CC, RC a RS, protože, jak bylo vysvětleno výše, nakonec je sedm maskovaných prahů slyšitelnosti potřebných pro sedm jednotek datové komprese 80, 82 a 84.1 až 84.5 těch sedm maskovaných prahů slyšitelnosti, získaných ze sedmi původních signálů. Těchto sedm signálů je vedeno do výpočetních jednotek maskovaných prahů slyšitelnosti 97.1 až 97.7. Výpočetní jednotky maskovaných prahů slyšitelnosti 97.1 až 97♦7 počítají sedm maskovaných prahů slyšitelnosti mthr(LS), mthr(LL), mthr(LC), mthr(CC), mthr(RC), mthr(RR), resp. mthr(RS). Sedm maskovaných prahů slyšitelnosti je vedeno do přepínací jednotky 98., která spojuje jeden ze sedmi vstupů na jeden ze sedmi výstupů v závislosti na přepínacím signálu sw, přivedeném na řídící signálový vstup 99. Jeden z výstupů přepínací jednotky 98, označený číslem 6 v kroužku, dodává jeden ze sedmi maskovaných prahů slyšitelnosti na jednotku datové komprese 80, viz též obr. 3. Druhý výstup přepínací jednotky 98., označený číslem 7 v kroužku, dodává další ze sedmi maskovaných prahů slyšitelnosti na jednotku datové komprese 82.. Třetí výstup přepínací jednotky 9,8, označený číslem 8 v kroužku, opět dodává další ze sedmi maskovaných prahů slyšitelnosti na jednotku datové komprese 86.1. Čtvrtý výstup přepínací jednotky 98, označený číslem 9 v kroužku, opět dodává další ze sedmi maskovaných prahů slyšitelnosti na jednotku datové komprese 86.2. Pátý výstup přepínací jednotky 98., označený číslem 10 v kroužku, opět dodává další ze sedmi maskovaných prahů slyšitelnosti na jednotku datové komprese 86.3. Šestý výstup přepínací jednotky 98., označený číslem 11 v kroužku, opět dodává další ze sedmi maskovaných prahů slyšitelnosti na jednotku datové komprese 86.4. Pátý výstup přepínací jednotky 98, označený číslem 12 v kroužku, opět dodává další ze sedmi maskovaných prahů slyšitelnosti na jednotku datové komprese 86.5.

Přepínací signál sw je dodáván aritmetickou jednotkou 101. Tato aritmetická jednotka 101 dále přijímá sedm maskovaných prahů slyšitelnosti, které jsou generované výpočetními jednotkami maskovaných prahů slyšitelnosti 97.1 až 97.7 a i sedm původních signálů LS, LL, LC, CC, RC, RR a RS a alespoň signály Sl, Sc a Rs, zvláště provedení

výpočetní jednotky 94a, které bylo popsáno výše s odkazem na obr. 4. V případě druhého provedení výpočetní jednotky 94b, které bylo popsáno s odkazem na obr. 5, stejně tak jako ve třetím provedení, musí být také signály Lo a Ro vedeny do aritmetické jednotky 101. Aritmetická jednotka 101 je řízena prostřednictvím CPU 102.

V (prvním) provedení výpočetní jednotky 94a je aritmetická jednotka 101 upravena pro výpočet velikosti datové redukce, které má být dosaženo jednotkami datové komprese 84.1 až 84.5 v závislosti na tom, které tři signály z první skupiny pěti signálů (LS, Sl, Sc, Sr, RS) jsou vybrány jako první až třetí pomocný signál a které dva signály z druhé skupiny pěti signálů (LL, LC, CC, RC, RR) jsou vybrány jako čtvrtý a pátý pomocný signál. Aritmetická jednotka 101 je dále přizpůsobena na provedení těchto výběrů, tří signálů z první skupiny pěti signálů a dvou signálů z druhé skupiny pěti signálů, což má za následek největší možnou hodnotu datové redukce, které je možno dosáhnout, a v odezvě na toto generuje pět výběrových signálů. Tyto výběrové signály jsou vedeny jako výstupní signály výpočetní jednotky 94a. Dále je generován přepínací signál sw aritmetickou jednotkou 101 v odezvě na generaci pěti výběrových signálů, takže správné maskované prahy slyšitelnosti jsou vedeny do sedmi jednotek datové komprese 80, 82 a 86.1 až 86.5.

Ve (druhém) uspořádání výpočetní jednotky 94b musí být přivedeny do aritmetické jednotky 101 i signály Lo a Ro a aritmetická jednotka 101 je upravena pro výpočet velikosti datové redukce, které má být dosaženo jednotkami datové komprese 80, 82 a 86.1 až 86.5 z obr. 3 v závislosti na tom,

které tři signály z první skupiny pěti signálů (LS, Sl, Sc, Sc, Sr, RS) jsou vybrány jako první až třetí pomocný signál a které dva signály z druhé skupiny pěti signálů (LL, LC, CC, RC, RR) jsou vybrány jako čtvrtý a pátý pomocný signál. Aritmetická jednotka 101 je dále upravena pro provedení těchto výběrů tří signálů z první skupiny pěti signálů a dvou signálů z druhé skupiny pěti signálů, což má za následek největší možnou hodnotu datové redukce, které je možno dosáhnout, a v odezvě na toto generuje pět výběrových signálů. Tyto výběrové signály jsou vedeny jako výstupní signály výpočetní jednotky 94b. Dále je generován přepínací signál sw aritmetickou jednotkou v odezvě na generaci pěti výběrových signálů, takže do sedmi jednotek datové komprese 80, 82 a 86.1 až 86.5. jsou vedeny správné maskované prahy slyšitelnosti.

Z předchozího popisu je zřejmé, že původních sedm informačních signálů LS, LL, LC, CC, RC, RR a RS je vedeno do maticového obvodu, který je popsán s odkazem na obr. 2. Viz též obr. 7 a 8.

Řídící signály maskovaných prahů slyšitelnosti, označeny čísly 6 až 12 v kroužku jsou vedeny do kombinační jednotky 88 a také pro přenos do dekodéru, jak ukazuje obr. 3.

Další postup, který může být použit v kodéru, je komprimovat data a následně expandovat vybrané pomocné signály dříve, než jsou přivedeny na maticový obvod z obr. 2. Toto opatření je ukázáno na obr. 9, vycházející ze situace popsané na obr. 7, kde byly vybrány signály LS, Sl, RS, LS a CC jako pomocné signály. Jak je zřejmé z obr. 9, každá jednotka datové komprese 86.i je následována jednotkou

datové expanze 100.i (kde i probíhá od 1 do 5). Na výstupu jednotky expanze se získává replika původních signálů, které jsou přiváděny na předcházející jednotku komprese, která je dále použita v jednotce maticového obvodu pro získání kompatibilních signálů Lo a Ro. Obsáhlá diskuse těchto opatření předkvantizace a následné expanze je obsaženo v dokumentech (2) a (8). Výstupy kompresních jednotek 86.1 až 86.5 jsou vedeny na kombinační jednotku 88 z obr. 3, jak naznačuje obr. 9.

Dokument (9) ze seznamu odkazů, který se nalézá dále, hlavně obr. 11 a 12 v tomto dokumentu, popisuje další zlepšení. Obr. 11 ve zmíněném dokumentu popisuje možnost expandovat komprimovaný signál přímo po kompresi. Datově expandovaný signál a původní signál (Lo) jsou před kompresí odečteny jeden od druhého a takto získaný diferenční signál se vede k dalšímu signálu (Ro). Toto je ukázáno na obr. 9a. Další jednotka datové expanze 200 expanduje datově komprimovaný signál Lo, aby se získala replika signálu Lo, která je vedena na vstup kombinační jednotky 202, která pracuje jako odečítací jednotka. Původní signál Lo je veden na další vstup jednotky 202. Takto získaný diferenční signál je vedena kombinační jednotku 18 přes zesilovací jednotku 204. Zesilovací činitel zesilovací jednotky 204 by měl být roven (l+v2)/v2. Je dále vhodné, aby rozdílový signál byl veden na kombinační jednotku 18 po zesílení činitelem rovným jednotce a veden na kombinační jednotku 12 po zesílení činitelem l/v2.

Mimo využití poznatků z obr. 11 dokumentu (8), můžeme využít také poznatky z obr. 12 dokumentu (8). To má za následek spojení další jednotky datové expanze 200

s výstupem jednotky datové komprese 82, spojení druhého vstupu odčítací jednotky 202 s výstupem kombinační jednotky 18 a spojení výstupu odčítací jednotky 202 s kombinační jednotkou 16 a, ve výhodném provedení, také spojení výstupu odčítací jednotky 202 s kombinační jednotkou 10,. Zesilovací činitel zesilovací jednotky 204 je v tomto případě roven nejlépe (l+vl)/vl. V ještě výhodnějším uspořádání je rozdílový signál veden na kombinační jednotku 16 a také na kombinační jednotku 10, diferenční signál je veden na kombinační jednotku 16 po zesílení činitelem rovným jednotce a veden na kombinační jednotku 10 po zesílení činitelem 1/vl.

Poznatky z obr. 11 a 12 dokumentu (8) mohou být též použity na dalších místech v obvodu z obr. 9. To ukazuje obr. 9b. Přídavná expanzní jednotka 200 expanduje komprimovaná data signálu Sl, aby se získala replika signálu Sl, která je vedena do odečítací jednotky 202♦ Původní signál Sl je veden na další vstup jednotky 202. Takto získaný rozdílový signál je veden na kombinační jednotku 14 přes zesilovací jednotku 204 , která by měla mít zesilovací činitel roven vl.

Kromě použití poznatků z obr. 11 dokumentu (8) můžeme využít i poznatky z obr. 12 dokumentu (8) pro signál Sr. To má za následek sériové uspořádání jednotky komprese dat a jednotky expanze dat na spojnici mezi kombinačními jednotkami 12 a 18. Výstup z odečítací jednotky 202 je nyní spojen s kombinační jednotkou 14 přes zesilovací jednotku, která má zesilovací činitel rovný v2.

Využití poznatků z obr. 11 a 12 dokumentu (8) pro signál Sc má za následek uspořádání obvodu patrné z obr.

9c. Sériové uspořádání jednotky komprese dat a jednotky expanze dat se nacházejí na spojnici mezi kombinační jednotkou 14 a kombinačními jednotkami 16 a 18. Výstup z odečítací jednotky 202 je nyní spojen bud’ s kombinační jednotkou 10 nebo kombinační jednotkou 12 . Obr. 9c ukazuje spojení s kombinační jednotkou 12 . Zesilovací činitel zesilovací jednotky 204 je roven l/v2. Pokud je zesilovací jednotka 204 spojena s kombinační jednotkou 10, bude zesilovací činitel 1/vl.

Na obr. 10 je provedení 7-kanálového dekodéru pro dekódování přenosového signálu na repliky původního signálu. Dekodér má vstup pro příjem přenosového signálu. Přenosový signál je veden na demultiplexní jednotku 112 poté, co byl proveden krok dekódování kanálu, což je inverzní krok ke kroku kódování kanálu, který je prováděn v kodéru. Demultiplexní jednotka 112 je schopna restituovat sedm signálových komponent, t.j. datově komprimované kompatibilní signály Lo a Ro a datově komprimovaný první až pátý pomocný signál ze sériového datového toku a vede datově redukovaný kompatibilní signál Lo na výstup 114.1, datově redukovaný kompatibilní signál Ro na výstup 114.2 a první až pátý datově redukovaný pomocný signál na výstupy 114.3 až 114♦7. Dále restituuje demultiplexní jednotka 112 výběrové signály ze sériového datového toku a vede výběrové signály na výstup 116♦ Výstupy 114.1 až 114.7 jsou spojeny s výstupy jednotek expanze dat 118.1 až 118.7. Na výstupech jednotek expanze 118.1 až 118.7 se objeví repliky původních signálů přivedených na jednotky komprese dat 80, 82, 86.1 až 86.5 v odezvě na řídící maskovací signály, označené čísly 6 až 12 v kroužku, které jsou také restituovány demultiplexní jednotkou 112 z původního přenosového signálu. Repliky signálů jsou vedeny na vstupy inverzní maticové jednotky 120. Výběrové signály restituované demultiplexorem 112 jsou vedeny na řídící vstup 122 inverzní maticové jednotky 120, aby se dekódovaly signály, které jsou přivedeny na její vstupy 124♦1 až 124.7 na repliky původních signálů LS, LL, LC, CC, RC, RR a RS.

Na obr. 10a je další provedení dekodéru podle tohoto vynálezu. Dekodér je značně podobný dekodéru z obr. 10. Namísto jedné inverzní maticové jednotky 120, jak je tomu na obr. 10, má přístroj z obr. 10a dvě inverzní maticové jednotky 120 a 120 Demultiplexní jednotka 112 restutuuje výběrové signály ze sériového datového toku a přivádí část výběrových signálů, konkrétně výběrové signály, které jsou označeny čísly 1, 2a 3 v kroužku, na řídící vstup 122 inverzní maticové jednotky 120 a vede zbývající část výběrových signálů, konkrétně výběrové signály označené čísly 4 a 5 v kroužku na řídící vstup 122 inverzní maticové jednotky 120 Inverzní maticová jednotka 120 přijímá dva kompatibilní signály Lo a Ro a první, druhý a třetí pomocný signál a generuje signály LS, Sl, Sr, Sc a RS v odezvě na výběrový signál, který je veden na řídicí signálový vstup 122 Inverzní maticová jednotka 120 přijímá signály Sl, Sr a Sc tak, jak jsou dodávány inverzní maticovou jednotkou 120 a dále čtvrtý a pátý pomocný signál a generuje signály LL, LC, CC, RC a RR v odezvě na přivedení řídícího výběrového signálu na řídící vstup 122

Obr. 11 ukazuje starší pětikanálový přístroj typu MPEG-2 pro dekódování přenosového signálu. Dekodér má vstup pro příjem přenosového signálu generovaného kodérem, jenž byl popsán výše, včetně signálových částí sedmi signálů. Přenosový signál je veden na demultiplexní jednotku 132 po provedení kroku dekódování kanálu, který je inverzní ke kroku kódování kanálu, jenž je prováděn v kodéru. Protože přenosový signál je zpětně kompatibilní, jak bude vysvětleno později, demultiplexní jednotka 132 je schopna restituovat prvních pět signálových komponent, t.j. datově komprimované kompatibilní signály Lo a Ro a datově komprimovaný první, druhý a třetí pomocný signál ze sériového datového toku a přivádí datově komprimovaný signál Lo na výstup 134. 1, datově redukovaný kompatibilní signál Ro na výstup 134.2 a první, druhý a třetí datově komprimovaný pomocný signál na výstup 134.3 až 134.5 resp. Demultiplexor tak ignoruje datově komprimovaný čtvrtý a pátý pomocný signál, které jsou obsaženy v sériovém datovém toku. Dále demultiplexní jednotka 132 restituuje výběrové signály, které jsou označeny čísly 1, 2 a 4 v kroužku ze sériového datového toku a vede výběrové signály na výstup 136. Demultiplexor opět ignoruje výběrové signály, které jsou označeny čísly 4 a 5 v kroužku a jsou obsaženy v sériovém datovém toku. Výstupy 134.1 až 134.5 jsou spojeny s výstupy příslušných jednotek expanze dat 138.1 až 138.5. Na výstupu expanzních jednotek 138.1 až 138.5 se objeví repliky původních signálů, které jsou vedeny na jednotky komprese dat 80, 82., 86.1, 86.2 a 86.3 a tyto jsou vedeny na příslušné vstupy inverzní maticové jednotky 140. Výběrové signály restituované demultiplexorem 132 jsou vedeny na řídící jednotku 142 inverzní maticové jednotky 140, aby se dekódovaly signály přivedené na její vstupy 144.1 až 144.5 jako repliky původních signálů LS, Si, Sc, Sr a RS.

Na obr. 12 je starší 2-kanálový dekodér typu MPEG-1 pro dekódování přenosového signálu. Dekodér má vstup pro příjem přenosového signálu generovaného kodérem, který je popsán výše, včetně signálových částí sedmi signálů. Přenosový signál je veden na demultiplexní jednotku 152 po provedení kroku dekódování kanálu, který je inverzní ke kroku kódování kanálu, jenž je prováděn v kodéru. Protože přenosový signál je zpětně kompatibilní, jak bude vysvětleno později, demultiplexní jednotka 152 je schopna restituovat datově komprimované kompatibilní signály Lo a Ro ze sériového datového toku a přivádí datově komprimovaný signál Lo na výstup 154.1 a datově redukovaný kompatibilní signál Ro na výstup 154.2. Demultiplexor tak ignoruje datově komprimovaný první až pátý pomocný signál, které jsou obsaženy v sériovém datovém toku. Dále demultiplexní jednotka 152 ignoruje výběrové signály. Výstupy 154.1 až 154.5 jsou spojeny s výstupy příslušných jednotek expanze dat 158.1 až 158.5. Na výstupu expanzních jednotek 158.1 až 158.5 se objeví repliky původních kompatibilních signálů Lo a Ro, které jsou vedeny na jednotky komprese dat 80 a 82.

Na obr. 13 je příklad sekvence, ve které jsou obsaženy komponenty signálu v přenosovém signálu. Obr. 13 schematicky ukazuje informační rámec F. Rámec F obsahuje první, druhou a třetí část rámce FP1, FP2, resp. FP3. První část rámce FP1 obsahuje část záhlaví, která je označena HDR a datovou část, označenou DPI. Datová část DPI obsahuje tzv. informaci MPEG-1. Je to subpásmová informace, která je diskutovaná v dokumentu (3), jako např. alokační informace, váhové faktory a kvantované vzorky levé a pravé signálové komponenty stereo signálu. Pomocí signálů, které byly popsány výše, jsou kompatibilní signály Lo a Ro ukládány po datové kompresi pomocí výše popsaného kodéru do této datové části DPI. Druhá část rámce FP2 obsahuje část záhlaví, označenou EXTHDR, a datovou část DP2. Datová část DP2 je určena pro ukládání přídavných dat. Pomocí signálů, které byly popsány výše, blok informací obsahující data prvního, druhého a třetího datově komprimovaného pomocného signálu je uložen v této datové části DP2. Ta je na obr. 13 označena jako MPEG-2 info. Třetí část rámce FP3 obsahuje část záhlaví, která je také označena EXTHDR a datovou část DP3. Datová část DP3 je určena pro ukládání přídavných dat. Pomocí signálů, které byly popsány výše, je blok informací obsahující datově komprimovaný čtvrtý a pátý pomocný signál přidán do zmíněné části dat DP3, viz. obr. 13. Část záhlaví EXTHDR druhé části rámce FP2 obsahuje první identifikaci, která identifikuje data v datové části DP2 jako informaci MPEG-2. Jinak řečeno, první identifikátor identifikuje informaci obsaženou v datové části DP2 jako informaci odpovídající datově komprimovanému prvnímu, druhému a třetímu pomocnému signálu. Část záhlaví z druhé části rámce FP2 dále obsahuje výběrové signály označené v předchozím čísly 12a 3 v kroužku. Část záhlaví EXTHDR třetí části rámce FP3 obsahuje druhý identifikátor, který identifikuje data v datové části DP3 jako 7-kanálovou přídavnou informaci. Jinak řečeno: druhý identifikátor identifikuje informaci obsaženou v datové části DP3 jako informaci odpovídající datově komprimovanému čtvrtému a pátému pomocnému signálu. Část záhlaví třetí části rámce FP3 dále obsahuje výběrové signály, které byly v předešlém označeny čísly 4 a 5 v kroužku.

Rámec na obr. 13 může, ale nemusí, být podobný rámci tak, jak byl definován v dokumentech (3) nebo (9), v závislosti na počtu bitů, které je potřeba uložit do rámce z obr. 13. Pokud není shodný, přebývající část je uložena v odděleném toku tak, jak definuje dokument (10).

Starší stereo dekodér MPEG-1, tak jak ho popisuje dokument (3) rozpozná informaci, která je uložena v první části rámce FP1, jako kdyby to byl signál stereo informace, a vede repliky dvou kompatibilních signálů Lo a Ro na svůj výstup. Dekodér MPEG-1 bude ignorovat data, která jsou obsažena v částech rámce FP2 a FP3, protože pokud se pokusí o dekódování této informace, rozpozná v nich pomocná data, která nejsou audio daty. Starší pětikanálový dekodér MPEG-2, jak je popsán v dokumentech (2) a (8), rozpozná informaci uloženou v části rámce FP1 a informaci MPEG-2, která je uložená v části rámce FP2 jako pětikanálový informační tok a vede repliky signálů LS, SI, Sc, Sr a RS na své výstupy. Dekodér MPEG-2 bude ignorovat data, která jsou obsažena v části rámce FP3, protože pokud se pokusí o dekódování této informace, rozpozná v nich pomocná data, která nejsou audio data. Sedmikanálový dekodér, který je popsán výše, je schopen rozpoznat celý datový tok a restituovat repliky sedmi původních signálů LS, LL, LC, CC, RC, RR a RS.

Kodér může být použit v uspořádání pro ukládání signálu, který je dodáván kodérem, na záznamové médium, jako např. na nosič záznamu. Obr. 14 schematicky ukazuje takové uspořádání pro záznam. Blok označený 190 je kodér, který je popsán výše. Blok označený 191 může být kodér kanálu, pokud kodér kanálu není včleněn do kombinační jednotky 88.

V kodéru kanálu je signál, který je přiveden na vstup 192 zakódován, např. Reed-Solomonovým kódem a prokládáním, aby byla umožněna chybová korekce na straně přijímače. Dále, opět jako příklad, je provedena modulace 8-10, která je dobře známá, viz. dokument (5) v seznamu odkazů. Takto získaný signál je zaznamenán do jedné stopy nebo více stop na nosič záznamu 193, jako např. magnetický nebo optický nosič záznamu, pomocí zápisového zařízení 194, jako např. magnetické nebo optické hlavy 195. Záznamové médium může být i pevná paměť..

Na obr. 15 je uspořádání pro restituci informace ze záznamového média. Na obr. 15 je znázorněno uspořádání pro restituci přenosového signálu z výše zmíněného nosiče záznamu. Na restituované informaci musí být provedeno dekódování kanálu, což je inverzní proces ke kódování kanálu během záznamu. To znamená: musí být provedena konverze 10-8, následovaná korekcí chyb a inverzním prokládáním. Toto je následováno dekodérem, jak ukazují obr. 10 nebo 10a. Obr. 15 ukazuje bloky 194 , 191 a 190 , které provádějí zpracování signálu, které je inverzní ke zpracování signálu, které bylo provedeno v blocích 194, 191, resp. 190 v uspořádání z obr. 14.

Nyní budou popsány další možnosti, které mohou být implementovány v kodéru. Předpokládejme, že je po určitý časový interval přiveden do kodéru monaurální surround signál. Tzn.: LS=RS. Kodér může být opatřen přepínačem, který může přepínat uživatel. Pokud uživatel ví, že 7-kanálový signál přivedený do kodéru má monaurální surround část, může přepnout kodér do režimu monaurálního surround přenosu. V tomto režimu monaurálního surround přenosu spojí

kodér vstupy 1 a 7. Dále, během výběru, kodér vybírá pouze dva pomocné signály z první skupiny čtyř signálů, což jsou signály LS, SI, Sr a Sc a vybere dva signály z druhé skupiny signálů LL, LC, CC, RC a RR. Poznamenejme, že druhý výběr je prováděn jako obvykle, ale v prvním výběru je vybráno o jeden signál méně. Dále je generováno návěští indikující situaci monaurálního surroundu, které je přenášeno v přenosovém signálu tak, aby se dala zpráva dekodéru, že se má přepnout do režimu dekódování mono surround.

Kodér by mohl být opatřen detektorem pro detekci případu mono surround tím, že by monitoroval signály LS a RS a že by přepnul kodér do režimu kódování mono surround automaticky po detekci takového případu mono surround.

Nyní předpokládejme, že v signálu nejsou surround signály LS a RS. Kodér je nyní přepnut do kódového režimu bez surroundu, buď po manuálně či po detekci pomocí vnitřního detektoru. Během výběru kodér vybírá jen jeden pomocný signál z první skupiny tří signálů, což jsou signály SI, Sr a Sc a vybírá dva signály z druhé skupiny signálů LL, LC, CC, RC a RR. Poznamenejme, že druhý výběr probíhá opět tak, jako obvykle, ale v prvním výběru je vybrán pouze jeden pomocný signál. Dále je generován další návěští, které indikuje případ bez surroundu a je přenášeno v přenosovém signálu, aby se dala zpráva dekodéru, že se má přepnout do režimu dekódování bez surroundu.

Nyní předpokládejme, že v signálu není signál CC. Kodér se v takovém případě přepne do režimu kódování bez středového signálu, buď manuálně či po detekci pomocí vnitřního detektoru. Během výběru, kdy jak vl tak v2 jsou nenulové, vybere kodér jen jeden pomocný signál ze skupiny signálů LL, LC, RC a RR. Pokud vl = 0, vybere kodér jen jeden pomocný signál ze skupiny signálů LL a LC. Pokud v2 = 0, kodér vybere jen jeden pomocný signál ze skupiny signálů RR a RC. Pokud vl = v2 = 0, vybere kodér jeden pomocný signál ze skupiny signálů LL a LC a jeden pomocný signál ze skupiny signálů RR a RC. Opět je přenášeno další návěští, aby se dekodér přepnul do režimu dekódování bez středového signálu.

I když byl tento vynález vysvětlen pomocí svých výhodných provedení je zřejmé, že tyto příklady mu nekladou omezení. Takže odborníkům budou zřejmé i další modifikace, které též spadají do záběru tohoto vynálezu, jak je popsáno v patentových nárocích. Jako příklad uveďme: vynález byl popsán pomocí širokopásmových digitálních informačních signálů LS, LL, LC, CC, RC, RR a RS. Poznamenejme však, že každý ze signálů LS, LL, LC, CC, RC, RR a RS, které byly popsány a diskutovány výše, je stejný subpásmový signál odvozený ze sedmi širokopásmových signálů, kde jsou aplikovány na signál stejné kroky podle tohoto vynálezu, jak je popsáno výše, v každém subpásmu zvlášt. V tomto se odkazujeme na dokument (8). Vynález pak spočívá ve specifickém kódování 7-kanálového signálu do datově redukovaného přenosového signálu tak, že odpovídající 7-kanálový dekodér je schopen dekódovat přenosový signál do původního 7-kanálového signálu, že starší 5-kanálový dekodér MPEG—2 je schopen dekódovat přenosový signál do kompatibilního 5-kanálového signálu a starší stereo dekodér MPEG-1 je schopen dekódovat přenosový signál do kompatibilního stereo signálu. Měli bychom dále poznamenat, že vynález není omezen použitím dekódovacích schémat MPEG, a že mohou být použity také další způsoby komprese dat, jako např. transformační kódování.

Dále spočívá vynález ve všech nových vlastnostech, či kombinacích vlastností, které jsou zde popsány.

Seznam odkazů:

(la) J.A.E.S., Vol. 40, No. 5, May 1992, pp. 376-382, (lb) Matrixing of bitrate reduced audio signals”, W.R.Th ten Kate et al, in proc, of the ICASSP, 1992, March 23-26, San Francisco, Vol. 2, pp. 11-205 to 11-208.

(2) US Patent Application ser. no. 08/427,646 (PHQ 93-002) (3) European Patent Application no. 402,973 (PHN 13.241).

(4) European Patent Application no. 497,413A1 (PHN 13.581) (5) US Patent Application no.4,620,311 (PHN 11.117).

(6) European Patent Application no. 400.755 (PHQ 89.018A). (7a) European Patent Application no. 457,390 (PHN 13.328). (7b) European Patent Application no. 457,391 (PHN 13.329).

(8) EP 678,226-Al a US ser. no. 08/328,999 (PHN 14.615) (9) ISO/IEC mezinárodní standard IS 11172-3, Information technology - coding of moving pictures and associated audio for digital storage media up to about 1.5 Mbit/s, Part 3: audio.

(10) ISO/IEC mezinárodní standard IS 13818-3, Information technology - coding of moving pictures and associated audio, Part 3: audio.

Claims (24)

1. Patentové nároky

   1. Přístroj pro kódování několika digitálních informačních signálů vyznačující se tím, že obsahuje

   - první vstup pro příjem prvního digitálního informačního signálu, - druhý vstup pro příjem druhého digitálního informačního signálu, - třetí vstup pro příjem třetího digitálního informačního signálu, - čtvrtý vstup pro příjem čtvrtého digitálního informačního signálu, - pátý vstup pro příjem pátého digitálního informačního signálu, - šestý vstup pro příjem šestého digitálního informačního signálu, - sedmý vstup pro příjem sedmého digitálního informačního signálu,

   - maticové obvody pro generaci prvního a druhého digitálního složeného signálu z prvního až sedmého digitálního informačního signálu, tyto maticové obvody obsahují:

   - první signálovou kombinační jednotku pro kombinaci druhého a třetího digitálního informačního signálu, které jsou upraveny pro generaci prvního kombinačního signálu,

   - druhou signálovou kombinační jednotku pro kombinaci pátého a šestého digitálního informačního signálu, aby byl získán druhý kombinační signál,

   - třetí signálovou kombinační jednotku pro kombinaci třetího, čtvrtého a pátého digitálního informačního signálu, aby byl získán třetí kombinační signál,

   - čtvrtou signálovou kombinační jednotku pro kombinaci prvního digitálního informačního signálu a prvního a třetího kombinačního signálu, aby byl získán první složený signál,

   - pátou signálovou kombinační jednotku pro kombinaci sedmého digitálního informačního signálu a druhéhoho a třetího kombinačního signálu, aby byl získán druhý složený signál, přístroj dále obsahuje:

   - první a druhé prostředky pro kompresi dat prvního a druhého složeného signálu tak, aby byl získán první a druhý datově redukovaný složený signál,

   - výběrové prostředky pro výběr jednoho signálu z první skupiny pěti informačních signálů tak, aby byl získán první pomocný signál, tato první skupina pěti informačních signálů obsahuje zmíněný první až sedmý digitální informační signál a zmíněný první, druhý a třetí kombinační signál, pro výběr dalšího ze zmíněné první skupiny tak, aby byl získán druhý pomocný signál a opět další z první skupiny tak, aby byl získán třetí pomocný signál, výběrové prostředky jsou dále upraveny pro výběr jednoho signálu z druhé skupiny pěti informačních signálů tak, aby byl získán čtvrtý pomocný signál, tato druhá skupiny pěti signálů obsahuje zmíněný druhý až šestý digitální informační signál a pro výběr dalšího ze zmíněné druhé skupiny tak, aby byl získán pátý pomocný signál,

   - třetí, čtvrté, páté, šesté a sedmé prostředky datové komprese pro kompresi prvního, druhého, třetího, čtvrtého a pátého pomocného signálu tak, aby byl získán první, druhý, třetí, čtvrtý, resp. pátý datově redukovaný pomocný signál, - formátovací prostředky pro kombinaci prvního a druhého datově redukovaného složeného signálu a prvního, druhého, třetího, čtvrtého a pátého datově redukovaného pomocného signálu do přenosového signálu, vhodného pro přenos po přenosovém médiu.
2. 2. Přístroj, tak jak je popsán v bodu 1, vyznačující se tím, že je dále opatřen výpočetními prostředky pro výpočet stupně datové redukce, kterého má být dosaženo pomocí alespoň dvou z prvního až sedmého prostředku na redukci dat v závislosti na tom, které tři signály z první skupiny pěti signálů byly zvoleny jako první až třetí pomocný signál a které dva signály z druhé skupiny pěti signálů byly zvoleny jako čtvrtý a pátý pomocný signál, výpočetní prostředky jsou dále upraveny pro provedení těchto výběrů tří signálů z první skupiny pěti signálů a dvou signálů z druhé skupiny pěti signálů, což má za následek nejvyšší možný stupeň redukce dat a generaci výběrového signálu v odezvě na předchozí, výběrové prostředky jsou upraveny pro příjem výběrového řídícího signálu a pro výběr tří signálů z první skupiny pěti signálů a dvou signálů z druhé skupiny pěti signálů v odezvě na zmíněný výběrový řídící signál.
3. 3. Přístroj, tak jak je popsán v bodu 2, vyznačující se tím, že výpočetní prostředky jsou dále upraveny pro výpočet stupně redukce dat, které má být dosaženo prvními až sedmými prostředky pro redukci dat v závislosti na tom, které tři signály ze skupiny pěti signálů byly vybrány jako první až třetí pomocný signál a které dva signály byly vybrány z druhé skupiny pěti signálů jako čtvrtý a pátý pomocný signál, výpočetní prostředky jsou dále upraveny pro provedení těchto výběrů tří signálů z první skupiny pěti signálů a dvou signálů z druhé skupiny pěti signálů, což má za následek nejvyšší možný stupeň redukce dat, kterého má být dosaženo a generaci výběrového řídícího signálu v odezvě na předchozí.
4. 4. Přístroj, tak jak je popsán v bodu 2, vyznačující se tím, že výpočetní prostředky jsou dále upraveny pro výpočet stupně datové redukce, které má být dosaženo pomocí třetích až sedmých prostředků redukce dat v závislosti na tom, které tři signály z první skupiny pěti signálů byly vybrány jako první až třetí pomocný signál a které dva signály z druhé skupiny pěti signálů byly vybrány jako čtvrtý a pátý pomocný signál, výpočetní prostředky jsou dále upraveny pro provedení těchto výběrů tří signálů z první skupiny pěti signálů a dvou signálů z druhé skupiny pěti signálů, což má za následek nejvyšší možný stupeň redukce dat, kterého má být dosaženo a generaci výběrového řídícího signálu v odezvě na předchozí.
5. 5. Přístroj, tak jak je popsán v bodech 2, 3 nebo 4, vyznačující se tím,že formátovací jednotka je dále upravená pro kombinaci výběrových řídících signálů do přenosového signálu.
6. 6. Přístroj, tak jak je popsán ve kterémkoliv z předchozích bodů, vyzná čující se tím, že prostředky na kombinaci signálu jsou upraveny pro násobení prvního vstupního signálu, který je přijat prvním vstupem, prvním násobícím činitelem, pro násobení druhého vstupního signálu, který je přijat druhým vstupem, druhým násobícím činitelem a pro provedení součtu vynásobeného prvního a druhého vstupního signálu.
7. 7. Přístroj, tak jak je popsán v bodu 6, vyznačující se tím, že kombinační prostředky obsahují první a druhou jednotku pro násobení prvního a druhého vstupního signálu prvním, resp. druhým násobícím činitelem, kdy, pokud je některý z prvního a druhého násobícího činitele roven nule, je odpovídající násobící jednotka vynechána a pokud je některý z prvního a druhého násobícího činitele roven jednotce, je odpovídající násobící jednotka nahrazena propojením.
8. 8. Přístroj, tak jak je popsán ve kterémkoliv z bodů 1 až 5,vyznačující se tím, že třetí kombinační prostředky jsou upraveny pro vynásobení třetího digitálního informačního signálu prvním násobícím činitelem, pro vynásobení čtvrtého digitálního informačního signálu druhým násobícím činitelem, pro vynásobení pátého digitálního informačního signálu třetím násobícím činitelem a pro součet vynásobeného třetího, čtvrtého a pátého digitálního informačního signálu tak, aby byl získán třetí kombinační signál.
9. 9. Přístroj, tak jak je popsán v bodu 8, vyznačující se tím, že třetí kombinační prostředky obsahují první, druhou a třetí násobící jednotku pro násobení vstupního signálu prvním, druhým, resp. třetím násobícím činitelem, kdy, pokud je některý z prvního, druhého a třetího násobícího činitele roven nule, je odpovídající násobící jednotka vynechána a pokud je některý z prvního, druhého a třetího násobícího činitele roven jednotce, je odpovídající násobící jednotka nahrazena propojením.
10. 10. Přístroj, tak jak je popsán ve kterémkoliv z předchozích bodů, vyznačující se tím, že je dále opatřen první, druhou, třetí, čtvrtou a pátou expanzní jednotkou, které jsou spojeny s třetími, čtvrtými, pátými, šestými, resp. sedmými prostředky na kompresi dat pro provedení kroku expanze tak, aby byly získány repliky prvního, druhého, třetího, čtvrtého, resp. pátého pomocného signálu, jedna z replik prvního, druhého a třetího pomocného signálu je vedena na čtvrté kombinační prostředky namísto prvního informačního signálu, pokud onen zmíněný pomocný signál je první informační signál, jedna z replik prvního, druhého a třetího pomocného signálu je vedena na čtvrtou kombinační jednotku namísto prvního kombinačního signálu, pokud onen pomocný signál je první kombinační signál, jedna z replik prvního, druhého a třetího pomocného signálu, které jsou vedeny na čtvrté kombinační prostředky a páté kombinační prostředky namísto třetího kombinačního signálu, pokud onen pomocný signál je třetí kombinační signál, jedna z replik prvního, druhého a třetího pomocného signálu, které jsou vedeny na páté kombinační prostředky namísto druhého kombinačního signálu, pokud onen pomocný signál je druhý kombinační signál, jedna z replik prvního, druhého a třetího pomocného signálu, které jsou vedeny na páté kombinační prostředky namísto sedmého informačního signálu, pokud onen pomocný signál je sedmý informační signál, jedna z replik čtvrtého a pátého pomocného signálu, které jsou vedeny na první kombinační prostředky namísto druhého informačního signálu, pokud onen pomocný signál je druhý informační signál, jedna z replik čtvrtého a pátého pomocného signálu, které jsou vedeny na páté a třetí kombinační prostředky namísto třetího informačního signálu, pokud onen pomocný signál je třetí informační signál, jedna z replik čtvrtého a pátého pomocného signálu, které jsou vedeny na třetí kombinační prostředky namísto čtvrtého informačního signálu, pokud onen pomocný signál je čtvrtý informační signál, jedna z replik čtvrtého a pátého pomocného signálu, které jsou vedeny na druhé a třetí kombinační prostředky namísto pátého informačního signálu, pokud onen pomocný signál je pátý informační signál, jedna z replik čtvrtého a pátého pomocného signálu, které jsou vedeny na druhé kombinační prostředky namísto šestého informačního signálu, pokud onen pomocný signál je šestý informační signál.
11. 11. Přístroj, tak jak je popsán ve kterémkoliv z předchozích bodů, vyznačující se tím, že formátovací prostředky jsou upraveny pro generaci přenosového signálu, přenosový signál obsahuje první bloky informací, které obsahují data odpovídající datově redukovanému prvnímu a druhému digitálnímu složenému signálu, druhé bloky informací, které obsahují data odpovídající datově redukovanému prvnímu, druhému a třetímu pomocnému signálu a třetí bloky signálu, které obsahují data odpovídající datově redukovanému čtvrtému a pátému pomocnému signálu.
12. 12. Přístroj, tak jak je popsán v bodu 11, vyznačující se tím, že přenosový signál obsahuje první výběrový řídící signál a druhý výběrový řídící signál, první výběrový řídící signál indikuje výběr prvního, druhého a třetího pomocného signálu z první skupiny pěti signálů, ze které jsou vybrány tři pomocné signály, druhý výběrový řídící signál indikuje výběr čtvrtého a pátého pomocného signálu z druhé skupiny pěti signálů, ze které jsou vybrány dva pomocné signály, formátovací prostředky jsou dále upraveny pro ukládání prvního výběrového kontrolního signálu do druhého bloku informací a pro ukládání druhého výběrového řídícího signálu do třetího bloku informace.
13. 13. Přístroj, tak jak je popsán v bodu 11 nebo 12, vyznačující se tím, že formátovací prostředky jsou dále upraveny pro generaci identifikátoru pro identifikaci informace, která je obsažena ve třetím bloku signálu a které jsou upraveny pro vkládání identifikátoru do zmíněného třetího bloku signálu.
14. 14. Přístroj, tak jak je popsán ve kterémkoliv z předcházejících bodů vyznačující se tím, žeobsahuje prostředky pro zápis přenosového signálu do záznamového média, jakým je nosič záznamu.
15. 15. Záznamové médium získané pomocí přístroje, který je popsán v bodu 11, na kterém je zapsán přenosový signál, vyznačující se tím, že přenosový signál obsahuje první bloky informace obsahující data, která odpovídají datově redukovanému prvnímu a druhému digitálnímu složenému signálu, druhé bloky informace obsahující data, která odpovídají datově redukovanému prvnímu, druhému a třetímu pomocnému signálu a třetí bloky informace obsahující data, která odpovídají datově redukovanému čtvrtému a pátému pomocnému signálu.
16. 16. Metoda kódování několika digitálních informačních signálů,v yznačující se tím, že obsahuje kroky - příjmu prvního digitálního informačního signálu, - příjmu druhého digitálního informačního signálu, - příjmu třetího digitálního informačního signálu, - příjmu čtvrtého digitálního informačního signálu, - příjmu pátého digitálního informačního signálu, - příjmu šestého digitálního informačního signálu,

    - příjmu sedmého digitálního informačního signálu,

    - maticové prostředky pro první až sedmý digitální informační signál pro generaci prvního a druhého digitálního složeného signálu, kde maticový krok obsahuje podkroky:

    - kombinace druhého a třetího digitálního informačního signálu, aby se získal první kombinační signál,

    - kombinace pátého a šestého digitálního informačního signálu, aby se získal druhý kombinační signál,

    - kombinace třetího, čtvrtého a pátého digitálního informačního signálu, aby se získal třetí kombinační signál,

    - kombinace prvního digitálního informačního signálu a prvního a první složený třetího signál, kombinačního signálu, aby se získal

    - kombinace sedmého digitálního informačního signálu a druhého a třetího kombinačního signálu, aby se získal druhý složený signál, metoda dále obsahuje tyto kroky:

    - komprese dat prvního a druhého složeného signálu, aby se získal první a druhý datově redukovaný digitální složený signál,

    - výběr jednoho signálu z první skupiny pěti informačních signálů, aby se získal první pomocný signál, tato první skupina pěti informačních signálů obsahuje zmíněný první až sedmý digitální informační signál a zmíněný první, druhý a třetí kombinační signál, výběr dalšího signálu ze zmíněné první skupiny, aby se získal druhý pomocný signál a výběr ještě jednoho signálu ze zmíněné první skupiny, aby se získal třetí pomocný signál, výběr jednoho signálu z druhé skupiny pěti informačních signálů, aby se získal čtvrtý pomocný signál, zmíněná druhá skupina pěti signálů obsahuje zmíněný druhý až šestý digitální informační signál a výběr dalšího signálu ze zmíněné druhé skupiny, aby se získal pátý pomocný signál,

    - komprese dat prvního, druhého, třetího, čtvrtého, resp. pátého pomocného signálu, aby se získal první, druhý, třetí, čtvrtý, resp. pátý datově redukovaný pomocný signál,

    - kombinace a formátování prvního a druhého datově redukovaného složeného signálu a prvního, druhého, třetího, čtvrtého a pátého datově redukovaného pomocného signálu, aby se získal přenosový signál, vhodný pro přenos přenosovým médiem.
17. 17. Metoda, tak jak je popsaná v bodu 16, vyznačující se tím, že dále obsahuje krok zápisu přenosového signálu do záznamového média, jako např. nosiče záznamu.
18. 18. Přístroj pro dekódování přijatého přenosového signálu, aby se získalo několik digitálních informačních signálů, vyznačující se tím, že obsahuje

    - vstupy pro příjem přenosového signálu,

    - deformátovací prostředky pro restituci prvního a druhého datově redukovaného složeného signálu a prvního, druhého, třetího, čtvrtého a pátého datově redukovaného pomocného signálu z přenosového signálu,

    - první, druhé, třetí, čtvrté, páté, šesté a sedmé prostředky na expanzi dat prvního a druhého složeného signálu a prvního, druhého, třetího, čtvrtého, resp. pátého pomocného signálu, aby se získal první a druhý složený signál a první, druhý, třetí, čtvrtý, resp. pátý pomocný signál,

    - inverzní maticové prostředky pro generaci prvního, druhého, třetího, čtvrtého, pátého, šestého a sedmého digitálního informačního signálu z prvního a druhého digitálního složeného signálu a prvního až pátého pomocného signálu,

    - první výstup pro zaj ištění prvního digitálního informačního signálu, - druhý výstup pro zajištění druhého digitálního informačního signálu, - třetí výstup pro zajištění třetího digitálního informačního signálu, - čtvrtý výstup pro zajištění čtvrtého digitálního informačního signálu, - pátý výstup pro zajištění pátého digitálního informačního signálu, - šestý výstup pro zajištění šestého digitálního informačního signálu, - sedmý výstup pro zaj ištění sedmého digitálního informačního signálu,
19. 19. Přístroj, tak jak je popsán v bodu 18, vyznačuj ícísetím, že deformátovací prostředky jsou dále upraveny pro restituci výběrového kontrolního signálu z přenosového signálu, inverzní maticové prostředky, které jsou dále upraveny pro generaci prvního, druhého, třetího, čtvrtého, pátého, šestého a sedmého digitálního informačního signálu z prvního a druhého digitálního složeného signálu a prvního až pátého pomocného signálu v odezvě na tento výběrový řídící signál.
20. 20. Přístroj, tak jak je popsán v bodu 18, vyznačující se tím, že inverzní maticové prostředky obsahují první a druhou inverzní maticovou jednotku, první inverzní maticová jednotka je upravena pro příjem prvního a druhého složeného signálu a prvního, druhého a třetího pomocného signálu a pro přeměnu těchto signálů na první až sedmý informační signál a první, druhý a třetí kombinační signál, druhá inverzní maticová jednotka je upravena pro příjem čtvrtého a pátého pomocného signálu a prvního, druhého a třetího kombinačního signálu a přeměnu těchto signálů na druhý, třetí, čtvrtý, pátý a šestý informační signál.
21. 21. Přístroj, tak jak je popsán v bodu 20, vyznačující se tím, že demultiplexní jednotka je dále upravena pro restituci prvního a druhého výběrového řídícího signálu z přenosového signálu, první inverzní maticová jednotka je upravena pro přeměnu prvního a druhého složeného signálu a prvního, druhého a třetího pomocného signálu na první až sedmý informační signál (LS, RS) a první, druhý a třetí kombinační signál v odezvě na první výběrový řídící signál, druhá inverzní maticová jednotka je upravena pro přeměnu čtvrtého a pátého výběrového signálu a prvního, druhého a třetího kombinačního signálu na druhý, třetí, čtvrtý, pátý a šestý informační signál v odezvě na druhý výběrový řídící signál.
22. 22. Přístroj, tak jak je popsán v bodu 21, pro příjem přenosového signálu vyznačující se tím, že obsahuje první bloky informace obsahující data, která odpovídají datově redukovanému prvnímu a druhému digitálnímu složenému signálu, druhé bloky informace obsahující data, která odpovídají datově redukovanému prvnímu, druhému a třetímu pomocnému signálu a třetí bloky informace obsahující data, která odpovídají datově redukovanému čtvrtému a pátému pomocnému signálu, druhé bloky signálu dále obsahují první výběrový řídící signál a třetí bloky signálu obsahují druhý výběrový kontrolní signál, demultiplexní prostředky jsou dále upraveny pro restituci prvního výběrového řídícího signálu z druhého bloku signálu a druhý výběrový řídící signál z třetího bloku signálu.
23. 23. Přístroj, tak jak je popsán v kterémkoliv z bodů 18 až 22 pro příjem přenosového signálu vyznačující se tím, že obsahuje první bloky informace obsahující data odpovídající datově redukovanému prvnímu a druhému digitálnímu složenému signálu, druhé bloky informace obsahující data odpovídající datově redukovanému prvnímu, druhému a třetímu pomocnému signálu a třetí bloky informace obsahující data odpovídající datově redukovanému čtvrtému a pátému pomocnému signálu, třetí bloky signálu obsahují identifikátor pro identifikaci informace obsažené v třetích blocích signálu.
24. 24. Přístroj, tak jak je popsán v kterémkoliv z bodů 18 až 23,vyznačující se tím, že je dále opatřen čtecími prostředky pro čtení přenosového signálu ze záznamového média, jako např. nosiče záznamu.