CZ34699A3

CZ34699A3 - Kompozice obsahující stanol a její použití

Info

Publication number: CZ34699A3
Application number: CZ99346A
Authority: CZ
Inventors: Ingmar Wester; Tapio Palmu; Tatu Miettinen; Helena Gylling
Original assignee: Raisio Benecol Ltd.
Priority date: 1996-08-09
Filing date: 1996-09-02
Publication date: 1999-07-14
Also published as: HU228301B1; NO326262B1; BRPI9612693B1; IL128458A; NO990559L; CZ290903B6; ES2220986T5; CA2262600A1; JP4554915B2; LT4649B; HUP0001020A2; IL128458A0; LT99018A; EE03747B1; CN1228025A; UA66763C2; DE69632481D1; ES2220986T3; PL331515A1; DE69632481T2

Description

Oblast techniky

Vynález se týká kompozice rostlinných stanolů obsahující sitostáno1_;vhodné zejména jako prostředku pro snižování hladiny cholesterolu v séru. Vynález se rovněž týká odpovídající esterifi kované formy této kompozice, kterou lze výhodně použít v jedlých olejích a tucích a v potravinách obsahujících tuky.

Dosavadní stav techniky

Rostlinné steroly jsou základní složky všech rostlin. Jejich funkce v rostlinách se podobají funkcím cholesterolu u savců. V rostlinstvu jsou nejhojněji zastoupenými rostlinnými steroly β-sitosterol, kampesterol a stigmasterol. Chemická struktura těchto rostlinných sterolů je velmi podobná struktuře cholesterolu_fod které se liší v postranním řetězci skeletu molekuly. Například v porovnání s cholesterolem postranní řetězec sitosterolu obsahuje další ethylovou skupinu a postranní řetězec kampesterolu další methylovou skupinu.

Od let 19.50 je o rostlinných sterolech známé, že účinně snižují hladiny cholesterolu v séru. I když se podávají v relativně malých dávkách (několik gramů denně) tak snižují schopnost absorpce jak biliárního cholesterolu tak cholesterolu z potravy a tím snižují hladiny celkového a LDL-cho1 esterolu (12, 28, viz také 27, 32). Mechanismus, jakým toto omezení absorpce cholesterolu probíhá ještě není podrobně známé, ale předpokládá se, že rostlinné steroly vytěsňují cholesterol z micelární fáze a tím zabraňují jeho absorpci.

V prakticky všech počátečních studiích byl hlavním • · • · • * • · · · • · · • · · • · · ···· ·· ·· ·· • · · • · · • · · · · · « · « · · φ rostlinným sterolem jako předmětem studie sitosterol nebo jeho hydrogenovaná forma, sitostanol. Nicméně složení sterolů v testovaných přípravcích nebylo vždy dobře dokumentováno a steroíové přípravky použité ve většině studií také obsahovaly různá množství dalších sterolů.

Rostlinné steroly se pokládají za bezpečný prostředek snižování hladin cholesterolu, protože jsou přirozenými složkami rostlinných tuků a olejů. Navíc jejich absorpce ve střevě zdravých subjektů je omezená, a tato omezená absorbovaná množství jsou vylučována z těla žlučí. Absorpční poměr rostlinných sterolů se u jednotlivců různí a je různý mezi jednotlivými rostlinnými steroly, ale u zdravých lidí se obvykle z trávícího systému absorbuje méně než 5 % rostlinných sterolů (27). Bylo však zjištěno, že sc absorbuje až 10 % kampesterolu z potravy (20).

U několika zřídka se vyskytujících nemocí jako je sitosterolemie, se rostlinné steroly absorbují výjimečně účinně, a také jejich vylučování z těla biliárním systémem je zhoršená. Hladiny sitosterolu, kampesterolu a také jejich nasycených forem, sitostanolu a kampestánolu, v séru jsou vysoce zvýšené. Zvýšené hladiny nasycených stanolů jsou pravděpodobně způsobeny jejich účinnější endogenní syntézou než účinnější absorpcí (10, 27). Není~li sitostero1emie léčena vede v mladém věku ke xantomatosc a koronární chorobě srdce. Pro lidi trpící touto chorobou může podávání nenasycených rostlinných sterolů, v množství větším než je obvykle obsaženo v potravě, vést k vážným zdravotním důsledkům.

Lees a Lees (25) hodnotili účinky tří různých přípravků s obsahem sitosterolu na koncentrace lipidu a lipoproteinu v plasmě. Jedním z těchto přípravků byl obchodně dostupný • · • · · · * · · • · · · · · · • · · < · ···· • · · * ♦ · ···· ·· · · ⁴ přípravek, Cytellin (Eli Lilly Co., USA), který obsahuje 60-65 % sitosterolu a 35-40 % dalších sterolů, hlavně kampesterolu. Podáváním průměrné dávky 18 g/den rozdělené do tří dávek mělo za následek v průměru 10,5% snížení celkového chdesterolu v plasmě a 15% snížení LDL-cho1 estero1u. Nicméně, jestliže obvykle jsou v plasmě zjišťovány pouze stopy rostlinných sterolů včetně kampesterolu (10, 33), v plasmě subjektů hodnocených ve studii Leese a Leese koncentrace kampesterolu v plasmě kolísaly od 4 do 21 mg/dl (25). V diskuzi autoři zdůrazňovali, že z důvodu že není známá aterogenicita kampesterolu, tak použití sitostero1ového přípravku s relativně vysokým obsahem kampesterolu jako je v jejich studii použitý Cytellin, nelze doporučovat.

Dále, I.ees a sp. (26) studovali účinnost rostlinných sterolů ze sojového oleje a talového oleje při snižování hladiny krevního cholesterolu. Použili dvě různé fyzikální formy pro každý sterol a to suspenzi a prášek. Sojový sterol obsahuje 60-65 % sitosterolu a 35 % kampesterolu a průměrná denní dávka 18 g sterolů denně (rozmezí 9-24 g) byla podávána ve třech stejných rozdělených dávkách. Do studie byl zahrnut sterolový přípravek z talového oleje obsahující pouze 5 % kampesterolu. Oba přípravky obsahující steroly z taliového oleje (prášek a suspenzi) byly hodnoceny při aplikaci denní dávky 3 g. Kromě toho bylo hodnoceno podávání dávky 6 g suspenze sterolů z talového oleje.

Sterol ze sojového oleje v obou fyzikálních formách a sterol z taliového oleje ve formě prášku snížily obsah cholesterolu v plasmě v průměru o 12 % (26). Nicméně poměrně vysoká schopnost absorbovat se, která již byla zjištěna dříve, byla pozorována i v této studii. U 5 testovaných pacientů byly hladiny kampesterolu v plasmě v rozmezí 5 až 21 mg/dl ( • · • · · · • · · · · · • · • · · · • · · · · · · • · · · · · · • · · · · ······ • · · · · · ···· ·· ·· * průměrně 16 mg/dl). Opět tedy, i když byl ověřen významný účinek sterolu ze sojového oleje na snižování hladiny cholesterolu, autoři nedoporučují jeho použití jako prostředku pro snižování hladiny cholesterolu. Na rozdíl od toho autoři doporučují, aby farmaceutické přípravky obsahující rostlinné steroly obsahovaly minimum kampesterolu a maximum sitosterolu. Z těchto dvou studií které jsou citovány výše lze tedy vyvodit závěr, že použití rostlinných sterolů na bázi rostlinných olejů jako jsou steroly ze. sojového oleje, se důrazně nedoporučuj e.

Nasycené rostlinné steroly jako je. sitostanol a katnpestanol jsou ve. většině rostlinných olejů přítomné jen ve stopových množstvích. Nicméně steroly z talového oleje obsahují 10-15 % sitostanolu, nasycené formy sitosterolu. Sitostanol může být také připraven hydrogenací dvojné vazby sitosterolu. V posledních studiích, provedených jak s lidmi tak s pokusnými zvířaty, se ukázalo, že sitostanol je účinnější prostředek pro snižování hladiny cholesterolu než sitosterol (8, 16, 17, 18, 19, 36).

Další výhodou sitostanolu je, že je v podstatě neabsorbovate1ný. V několika studiích (např. 9, 16, 17, 21) bylo zjištěno, že sitostanol je prakticky neabsorbovatelný zatímco malá množství (< 5 %) jeho nenasycené formy sitosterolu (33) se mohou absorbovat. Podobně bylo ve studii, kterou zpracovali Amstrong a Carey (6) zjištěno, že eholestanol, nasycená forma cholesterolu, je více. hydrofobní a méně absorbovate1ný než cholesterol.

Při přípravě sitostanolu hydrogenací většiny obvyklých rostlinných zdrojů sterolů, se vytváří také další nasycený rostlinný sterol, totiž katnpestanol, který vzniká z

I · · « • · · · · ' • · •··· ·* kampestero1u. Dosud se poměrně málo ví o schopnosti absorbovat se a možném hypocholesterolemickém účinku tohoto stanolu.

Na základě údajů uvedených výše konstatujících, že nasycené steroly jsou méně absorbovato 1 né než jejich nenasycené formy, lze vytvořit hypotézu, že kampestanol může být prakticky neabso rbovat e1ný.

Ve studii absorbovatelnosti různých rostlinných sterolů, kterou provedl Heinemann a sp. (20) bylo provedeno srovnání střevní absorpce cholesterolu s kampestero1em, sitosterolem a stigmasterolem, a také s nízkými koncentracemi sitostanolu a kampestanolu intestinálním perfusním způsobem. Z výsledků vyplynulo, že stupeň absorpce různých rostlinných sterolů se liší a je v průměru 4,2 % u sitosterolu, 4,8 % u stigmastero1u 9,6 % u kampesterolu a 12,5/ai kampestanolu. Na deseti subjektech, mužích, byla zjištěna velká variabilita v účinnostech absorpce.

Podle Heinemanna a sp. (20) tedy bylo zjištěno, že kampestanol se účinněji absorbuje než jeho nenasycená forma, kampesterol. To je v rozporu s předpokladem založeným na dřívějších studiích ve kterých se ukazovalo, že nasycené steroly (sitostanol, cholestanol) se absorbují méně než steroly nenasycené. Důvod proč bylo dosaženo tohoto výsledku zůstává nevyjasněný. Heinemann a sp. (20) pokládají za možné, že důvod tohoto konfliktního výsledku může spočívat v tom, že studie kterou zpracovali Amstrong a Carey (6) byla provedena za podmínek in vitro, a že teorie hydrofobici ty, která je určujícím faktorem v micelární vazbě a/nebo absorpci nemusí být za podmínek in vivo důležitá. Nicméně v těchto úvahách nebyla vysvětlena skutečnost, že několik studií, ve kterých byla prokázána snížená absorbovatelnost sitostanolu ve srovnání se. sitosterolem, bylo provedeno za podmínek in vivo.

• ·

• · · • · •·9· 99

Výsledky podle Ile i nemanna a sp. (20), které jsou v rozporu s předcházejícími výsledky, zůstávají tedy autory novyvět 1 oné.

Sugano a sp. (34) studovali hypocholesterolernickou aktivitu kukuřičných sterolů (složení: 31 % kampestero1u, 4 % stigmasterolu a 65 % sitosterolu) a kukuřičných stanolú (složení: 31 % kampestanolu a 69 % sitostanolu) získaných hydrogenací směsi sterolů z kukuřičného oleje. Byly provedeny dva pokusy na krysách. Jak steroly tak stanoly prokázaly hypocholesterolemické účinky v hladinách 0,5-1 % v potravě při příjmu cholesterolu (1 % v potravě). V tomto prvním pokusu nebyl zjištěn žádný významný rozdíl v hypocholesterolemickém účinku fytosterolů a fytostanolů. Nicméně v druhém pokusu, při stejných dávkách v potravě, se u fytostanolů projevila významně vyšší schopnost snižovat koncentraci cholesterolu v plasmě než u fytosterolů (statisticky významně při p <0,02). Navíc, krysy krmené potravou s obsahem 1,0 % stanolů měly hladiny cholesterolu v plasmě významně nižší (p<0,02) než zvířata krmená potravou prostou cholesterolu. To se neprojevilo u krys krmených potravou obsahující 1 % sterolů.

Sugano a sp. (34) nestudovali rozdíly v hypocholesterolemickém účinku mezi směsmi stanolů s vysokým obsahem sitostanolu a nízkým obsahem kampestanolu (steroly na bázi talového oleje) a směsmi stanolů s podstatně vyšším obsahem kampestanolu (steroly na bázi rostlinných olejů). Srovnávali hypocholesterolemický účinek směsi nenasycených sterolů s odpovídající směsí nasycených stanolů. Pozdější studie této výzkumné skupiny byly zaměřeny na specifický účinek sitostanolu na snížení hladiny cholesterolu ve srovnání se sitosterolem (21, 22, 23, 35). Ve skutečnosti autoři v pozdější publikaci (23) týkající se výše zmíněné studie fytostanolů (34)_f se zmiňují pouze o hypocholesterolemickém ·

• ·

• · · •··· ·· účinku β-sitostanolu ve srovnání s β-sitostano 1em aniž by se zmínili o případném hypocho1 estero1emickém účinku nasycených sterolů (včetně kainpes tanolu) ve srovnání s nenasycenými steroly. V těchto pozdějších studiích uvedených výše byly použity směsi sterolů s typickým složením odpovídajícím hydrogenovaným sterolům talového oleje o vysokém obsahu sitostanolu (>90 %).

Miettinen a Vanhanen (30) zjistili, že pro snižování hladin cholesterolu je účinnější sitostanol ve formo esteru s mastnou kyselinou než volný sitostanol. V pozdějších studiích se ukázalo, že použití esterů sitostanolu ve formě součásti denní potravy je účinným způsobem pro snížení koncentrací celkového a LDL-cho1 esterolu (13, 14, 15, 31, 37, 38). Použití esterů stanolu místo volného stanolu je také prospěšné v tom, že estery stanolu jsou rozpustné v tucích a lze je tedy snadno včlenit do mnoha různých potravin bez změny chuti, vůně nebo fyzikálních vlastností konečného produktu. Způsob přípravy esterů sitostanolu s mastnými kyselinami a použití v tucích rozpustných esterů stanolu je uveden v US patentu č.5,502,045 (2), který je včleněn do tohoto textu odkazem.

Straub (3) navrhl použití nasycených stanolu (sitostanolu k1 ionastánolu, 22,23-dihydrobrassi kas lanolu, kampestanolu a jejich směsí) ve způsobu přípravy potravinových doplňků, kde stanuly se smísí s poživatelným rozpustným prostředkem, účinným množstvím vhodného antioxidačního prostředku a účinným množstvím vhodného dispergačního prostředku. Tyto potravinové doplňky jsou určeny ke snížení absorpce cholesterolu z potravin a nápojů obsahujících cholesterol, například z masa, vajec a mléčných výrobků. Bohužel v tomto patentu nejsou uvedeny ani údaje týkající se případných klinických • · ·· ·· ·· ·· « · · · * • · · · • · · · · • · · ·

4· · 4 ♦· výsledků ani údaje týkající se absorpce sterolů přijímaných v pot ravě.

Eugster a sp. (1) uvádějí použití malých množství sterolů, jejich esterů s mastnými kyselinami a giykosidy při léčbě tumorů. Způsoby přípravy navržené Eugsterem a sp., zahrnují použití nebezpečných chemických prostředků jako jsou N,N'-karbonyldiimidazol, thionylchlorid, a rozpouštědla jako jsou tetrahydrofuran, benzen, chloroform nebo dimethylformamid. Eugster a sp. upozorňují na možné použití těchto substancí jako dietetik a jako potravinových doplňků, ale neuvádějí žádné údaje týkající se hypocholestero1emického účinku a ani neuvádějí žádné patentové nároky zahrnující toto použití. Z vynálezu Eugstera a sp., je těžké udělat si jasný názor, jak se přečistí konečný produkt na dostatečně čistý ester sterolu v množstvích dostatečných pro použití ve formě potraviného doplňku. Jediné uváděné čistící postupy jsou chromatografie na tenké vrstvě a vysokoúčinná kapalinová chromatografie. Tato skutečnost omezuje způsob uvedený v patentu Eugstera a sp., pouze na omezená malá množství.

V US patentu 3,751,569 (4) je uveden přídavek esterů rostlinného sterolu do oleje pro kuchyňské účely s cílem snížit hladinu cholesterolu v séru u lidí. V uvedeném patentovém spise je navržen pro esterifikaci volných sterolů způsob, který v žádném případě nesplňuje požadavky na přípravu potravinářského produktu. Způsobem podle uvedeného patentového spisu se esterifikace provede s volným sterolem a anhydridem mastné kyseliny s kyselinou chloristou působící jako katalyzátor. Tento katalyzátor a použité reagující činidlo nelze při výrobě potravin akceptovat. Kromě toho se uvedený patentový spis týká pouze esterů, přirozeně se vyskytujících sterolů s mastnými kyselinami. Způsob navržený v německém ·· ·· ·♦· ·· ♦· « · · · · · · · · · · • · · · ··· · ·· · • · · * · · ···· · ··· ··· ······ ♦ · ···· ·· ·· · ·· *· patentu DE 22 48 921 (5) pro provedení esterifikace sterolů přítomných v olejích a tucích pomocí interesterifika.ee splňuje kritéria pro potravinářské způsoby. Podle tohoto patentu se volný sterol a přebytek esterů mastných kyselin přidají ke směsi oleje nebo tuku načež se provede interesterifikace veškeré směsi na bázi tuků obvyklými způsoby. Ve výsledné směsi tuků jsou pak prakticky veškeré volné steroly převedeny na estery s mastnými kyselinami. Účelem tohoto způsobu je chránit volné steroly v rostlinných a živočišných olejích proti možným změnám během jejich zpracování.

V časných studiích bylo zjištěno, že kampestero1, jeden z hlavních rostlinných sterolů se absorbuje poměrně účinně.

Proto bylo doporučeno, aby se používala, pouze směs rostlinných sterolů s minimálním obsahem kampesterolu. To vedlo v praxi k použití sterolových směsí, jako jsou steroly z talového oleje s vysokým obsahem sitosterolu.

Většina prací, týkající se stanolů zahrnuje pouze sitostanol. Ve studii provedené Heinemannem a sp. (20), bylo zjištěno, že kampestanol, nasycená forma kampesterolu se absorbuje snadněji než kampesterol nebo sitosterol (12,5 %,

9,6 %, a 4,2 % v příslušném pořadí), což vedlo ke konsensu že směsi, nasycených sterolů se zvýšenými hladinami kampestanolu nejsou bezpečné díky absorpci kampestánolu. Jasný důkaz tohoto tvrzení je v tom, že všechny klinické studie zabývající se použitím stanolů (sitostanol) byly provedeny na základě směsi sterolů s vysokou hladinou sitostanolu a s nízkou hladinou kampestanolu.

Z mnoha studií vyplynula skutečnost (např. 8, 17, 18, .19, 23, 36), že sitostanol, nasycená forma sitosterolu je více účinný než odpovídající nenasycený sitosterol při snižováni • · • * hladiny krevního cholesterolu. Dále, nasycené steroly se absorbují ve velmi omezených množstvích, což činí použití nasycených sterolů bezpečným prostředkem snižování cholesterolu z hlediska obyvatelstva. Z nenasycených sterolů se zejména karopesterol se absorbuje v množstvích dostatečně vysokých k tomu, aby to vyvolalo důrazná upozornění proti používání směsí sterolů se zvýšenými hladinami kampesterolu (například směsi sterolů na bázi rostlinných olejů) (25, 26).

Z výše uvedených studií vyplynul důrazný předsudek proti použití kampestanolu ve významnějších množstvích při jeho použití ve formě složky přidávané k potravinám, což výrazně omezilo spektrum surovin obsahujících fytosterol na suroviny obsahující poměrně nízké množství kampesterolu a jeho nasycené složky, kampestanolu.

Podstata vynálezu

Vynález se týká kompozice rostlinných stanolů obsahující jako hlavní složku sitostanol, ale rovněž obsahující významná množství kampestanolu, bučí ve volné formě nebo v esterifi kované formě jako estery nasycených mastných kyselin, která je určená pro snižování hladiny cholesterolu v krevním séru.

Vynález se dále týká použití kompozice rostlinných stanolů obsahující jako hlavní složku sitostanol, ale také obsahující významná množství kampestanolu, nebo jejich esterů s mastnými kyselinami, v potravinářských produktech ve formě dietetické složky snižující hladiny cholesterolu v krevním séru.

Cílem vynálezu je rozšířit spektrum surovin rostlinného ·* ·< · ·· »* • · · · · · · ···· • · · · · · · · 9 9 9

9 9 9 9 9 9999 9 999 999

9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 99 9 9 9 9 9 původu, vhodných pro přípravu složek pro použití v potravinářských produktech, zejména v olejích a tucích pro potravinářské použití a v potravinách obsahujících tuky, které jsou určeny pro řízení hladin cholesterolu v krevním séru. Vynález umožňuje pro tento účel použití surovin, zahrnujících rostlinné oleje a tuky, které obsahují kromě sitosterolu také významná množství kampestero1u.

Vhodné suroviny pro použití při přípravě kompozic podle vynálezu jsou například kukuřice, sojové bohy a semeno řepky, ale lze použít také další rostliny obsahující vysoký podíl kampesterolu ve fytostero1 ech.

Tuto novou kompozici podle vynálezu a zejména její esterifikovanou formu lze včlenit do potravin jako jsou jedlé oleje, margariny, máslo, majonézy, přísady do salátů, tuky do pečivá, sýry (zahrnujících nezrající i zrající) a další potraviny obsahující tuky.

Kompozici podle vynálezu lze také požívat jako takovou.

Podrobný popis vynálezu

Podle předloženého vynálezu kompozice rostliných stanolů obsahuje kromě své hlavní složky, sitostanolu, také významná množství, nejméně 1.0 % kampestanolu.

Kompozice výhodně obsahuje od 20 % do 40 % a nej výhodně ji od 25 % do 35 % , například 30 % kampestanolu nebo jeho esteru s mastnou kyselinou, přičemž ester ifikovaná kompozice se stane 1 ipof i 1 ηí .

V tomto popise jsou všechny procentuální údaje pokud není φ · ·· » · · <

» · · • Φ ··

I» · · · • · · hmotnostních. V tomto publikacím, jejichž seznam uvedeno jinak, uvedeny v procentech popise čísla v závorkách odpovídají je připojen dále.

Ze získaných údajů překvapivě a proti převládající zaujatosti vyplynulo, že hydrogenovara/stáno 1ová směs obsahující sitostanol jako hlavní složku, ale s významnými množstvími kampestanolu, je nejméně tak účinná jako stanolová směs obsahující nad 90 % sitostanolu a nižší podíly kampestanolu, z čehož vyplývá, že katnpestanol je přinejmenším stejně účinný při snižování absorpce cholesterolu jako sitostanol. Navíc z údajů získaných analýzou sterolů z krevního séra bylo jasně prokázáno, že kampestanol se prakticky neabsorbuje a jeho obsah v krevním séru je asi o 40 % menší než obsah sitostanolu. Stanolovou směs obsahující sitostanol jako hlavní složku, ale s významnými množstvími kampestanolu, je tedy nutné pokládat přinejmenším za stejně bezpečnou jako obvyklou stanolovou směs na bázi tálového oleje. Tyto údaje jsou v příkrém rozporu s běžně přijímaným názorem týkajícím se účinnosti a neškodnosti stanolových směsí se zvýšenými obsahy kampestanolu (viz 20, 27, 34).

US patent č.5,502,045 (2) uvádí, že estery sitostanolu s mastnými kyselinami jsou při snižování hladiny krevního cholesterolu účinnější než volný sitostanol. V pozdějších studiích byl jasně potvrzen cholesterol snižující účinek margarinu obsahujícího v tucích rozpustné estery sitostanolu s mastnými kyselinami (např.31).

Použití esterů stanolu s mastnými kyselinami místo volných stanolů je rozhodující pro jejich široké použití v různých tuky obsahujících potravinářských produktech, protože pouze estery stanolu s mastnými kyselinami jsou rozpustné v «· ·· «« · ·· ··

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9999 9 999 999

9 9 9 9 9 9 · ······ · 9 9 99 9 9 jedlých olejích a tucích v množstvích dostatečně vysokých pro dosažení hladin účinných pro snižováni absorpce jak cholesterolu z potravy tak biliárního cholesterolu z trávícího systému.

Rozpustnost esterů stanolu v jedlých olejích a tucích je až 35-40%, zatímco rozpustnost volných sterolů v jedlých olejích a tucích je omezena na pouze 2 % při teplotě. 21 °C (24). Vyšší množství by mohlo být včleněno použitím různých povrchově aktivních prostředků, solubi1 i začnich nebo di spergačních prostředků, ale ani použití těchto prostředků nezajišťuje rozpustnost v tucích. Navíc, volné steroly v dávce 1 % ovlivňuji fyzikální vlastnosti tuku nebo oleje, což vyvolává změny ve struktuře a ve fyzikálním chování produktu. To se nestává v případě použití esterů stanolu s mastnými kyselinami, protože fyzikální vlastnosti tukové směsi lze snadno modifikovat změnou složení mastných kyselin směsi.

Je zřejmé, že estery stanolu s mastnými kyselinami lze snadno včlenit do dalších potravin než jsou margariny a pomazánky jako uvádí tento vynález. US patent č.5,502,045 (2) poskytuje další příklady možného využití. Pro pracovníky v oboru však bude. zřejmé, že estery stanolu s mastnými kyselinami lze přidávat k rozmanitým potravinám, zejména k potravinám obsahujícím tuky.

Bylo již navrženo mnoho způsobů přípravy esterů sterolů s mastnými kyselinami. Nevýhodou těchto způsobů je, že ve většině z nich se používají činidla, která nelze při výrobě produktů, určených jako makronutri ční složky potravin, akceptovat. Obvyklé je použití toxických prostředků jako je thi ony 1ch1orid nebo mastné kyseliny ve formě svých anhydridů.

·« • ♦ · 4 • 4 1 «44 4 ··

4 r · ) 4 4 4

I 4 4 ·

444 44 4 • 4

4« 44

Výhodný způsob přípravy esterů sterolů s mastnými kyselinami je popsán v US patentu č. 5,502,045 (2, který je včleněn do tohoto textu odkazem). Tento způsob, který je založen na interesterifikaci, je široce používán v průmyslu výroby jedlých olejů a tuků. Tento esterifikační způsob se výhodně liší od předcházejících způsobů v tom, že se v něm nepoužívají jiné složky než volný stanol, ester mastné kyseliny nebo směs esterů mastných kyselin a interesterifikační katalyzátor jako ethylat sodný. Jedním důležitým rysem tohoto způsobu je, že jedna z reagujících složek, ester mastné kyseliny, se použije v přebytku a působí jako rozpouštědlo, přičemž rozpouští stanol za použitých podmínek (vakuum, 5-15 mm Hg). Peakcí se získá směs esterů mastných kyselin a esterů stanolu s mastnými kyselinami. Estery stanolu s mastnými' kyselinami lze snadno zahustit na téměř čisté estery stanolu s mastnými kyselinami destilací ve vakuu, při které se odstraní přebytek esterů mastných kyselin Alternativně lze směs přidat jako takovou do konečné tukové směsi před provedením dezodorace.

Stanoly se přirozeně nacházejí například v pšenici, žitě, kukuřici a tritricale a mohou se proto vyskytovat v malých množstvích (11, 14) v denní potravě. Stanoly lze snadno připravit hydrogenací směsí sterolů přirozeného původu. Počátkem roku 1996 byly v dostatečné čistotě pro použití v uvedených potravinách dostupné pouze směsi sterolů z talového oleje (obsah sterolů > 98 %) . Postlinné steroly s významnými podíly kampesterolu jako jsou směsi sterolů na bázi rostlinného oleje, lze získat jako vedlejší produkt výroby tokořerolu z destilátů rostlinného oleje. Získané rostlinné steroly lze převést na stanoly již známými způsoby hydrogenace jako jsou způsoby založené na použití PD/C katalyzátoru v organických rozpouštědlech (práce 7, která je včleněna do

* 9 9

B · • · « · *· · tohoto textu odkazem). Pracovníkovi v oboru bude zřejmé, že k provedení hydrogenace lze použít různé Pd katalyzátory a rozpouštědla a že při provedení za optimálních podmínek zůstane pouze malé množstí nenasycených sterolů nekonvertováno a tvorba typických dehydroxylovaných vedlejších produktů, stanových a stěnových sloučenin zůstane na nízké úrovni (< 1,5 %)

V předloženém vynálezu je provedeno srovnání hypocho1 estero1emického účinku stanolové směsi obsahující vysoký podíl sitostanolu, který je obecně experty v tomto oboru pokládán za nejbezpečnější a nejúčinnější rostlinný sterol při snižování absorpce cholesterolu a tím hladin cholesterolu v séru, se stanolovou směsí obsahující významný podíl kampestanolu. V tomto popisu jsou poprvé uvedeny hypocho1 estero 1emické účinky stanolů na bázi rostlinných olejů u lidí. V tomto vynálezu bylo poprvé zjištěno, že směs stanolů s významným podílem kampestanolu (nad 10 % a výhodně asi 30 %) je přinejmenším stejně účinná jako směsi stanolů s vysokými podíly sitostanolu. Dále, navíc, výsledky předložené studie jasně ukazují na to, že kampestanol na rozdíl od údajů uváděných He i nernannem a sp. (20), se prakticky neabsorbuje.

Klinické studie

K hodnocení hypocho1 estero1emických účinků stanolesterového margarinu na bázi rostlinných olejů a stanolesterového margarinu na bázi talového oleje byla navržena 5-týdenní dvojitá slepá zkřížená studie s 2-týdenním vymýváním obdobím. Zkušební uspořádání této studie bylo nás 1edu j í c í:

Zkušební uspořádání intervenční studie • · • · • ·

Čísla 1-6 označují odebrané vzorky krve a to při domácí stravě (1,2), po prvním intervenčním období (3,4) a po druhém intervenčním období (5,6). VS - stanolesterový margarin na bázi rostlinného oleje, TS = stanolesterový margarin na bázi talového oleje.

Skupina 1 (n=12)

VS

Skupina 2 (n=12)

--1__2--TS

3~-4 \

\ / \ z \ z

--5—β

VS

Z

3—4

-----5—6

TS

Domácí strava

1nt ervenčn í obdob í 5 týdnů

Vymývác í období 2 týdny

Int ervenční období. 5 týdnů

Dvacetčtyři dobrovolníků, zdravých, volně žijících žen s mírně zvýšenou hladinou cholesterolu (průměrně 6, 12±0, .16 tnrnol/1) požívalo v náhodném výběru asi 25 g denně (tuba obsahu 250 g/10 dní) jako součást denní výživy. Byly stanoveny hodnoty obsahu lipidů v séru (celkový cholesterol,

LDL-cholesterol, HDL-cholesterol a triglyceridy) a obsahy sterolů v séru při domácí stravě a na konci každého zkušebního období. Vzorky krve byly odebírány dvojnásobně, jeden týden po domácí stravě, a na konci každého zkušebního období s margarinem. Získané hodnoty týkající se obsahu lipidů v séru e * jsou uvedeny níže v tabulce 1.

Tabulka l

Koncentrace lipidů v séru (mrnol/l, průměriSE) při domácí stravě a po pěti-týdenním ošetřování stanolesterovým margarinem na bázi rostl inného oleje (VS) a stáno 1 esterovým margarinem na bázi talového oleje (TS) , (n=24).

	domácí strava	VS	TS
celkový cholesterol	6, 12±0,16	5,77±0,18*	5,95±0,23
LDL-cholesterol	4,03±0, 15	3,60±0,17*	3,76±0,19*
HDL-cholesterol	1,54±0,09	1,62±0,09*	1,63+0,10*
triglyceridy	1,22+0,13	1 ,20+0,11	1,26±0,15

* p<0,05 nebo méně

Oba margarínové testy vyvolaly příznivé změny v obsahu lipidů v séru. Snížení hodnot LDL-cholesterolu a zvýšení hodnot HDL-cho1 estero1u bylo statisticky významné (p<0,05 nebo méně). Dále, aplikace esterů sterolu na bázi rostlinného oleje měla za následek statisticky významné snížení celkového cholesterolu. Při aplikaci stáno 1 esterového margarinu na bázi rostlinných olejů bylo získané snížení celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu vyšší než při aplikaci stáno 1 esterového margarinu na bázi talového oleje. Nebyly zjištěny žádné změny v hladinách trig1yceridů. Ze získaných výsledků sérových lipidů vyplývá, že stáno 1 esterový margarin na bázi rostlinného oleje obsahující významné množství kampestanolu ve stanolové frakci může být ještě účinnější než stanolesterový margarin na bázi talového oleje. V dřívějších studích (14, 15, 31) bylo zjištěno, že stanolesterový margarin na bázi talového oleje má významné hypocho1 esteromické účinky. Na základě výsledků • · ·”·· : ::. : :: : .·: :. ...... *·_:

Λ « · ·· * . >

této zkřížené studie lze tedy vyvodit závěr, že stanoly na bázi rostlinných olejů vykazují přinejmenším .stejné hypocho1 estero 1emické účinky jako stanoly na bázi talového oleje.

Kvantitativní stanovení koncentrací sterolu v séru bylo provedeno metodou plynové chrumatografie podle publikovaného způsobu (29, kde tato práce je včleněna do textu odkazem). Byly vypočteny průměrné hodnoty dvou měření obsahu lipidů v séru ze vzorků krve odebraných v daném časovém období, údaje týkající se středních koncentrací rostlinného sterolu při domácí stravě a po každém testovacím období a průměrné změny těchto koncentrací jsou uvedeny v tabulkách 2 a 3 uvedených níže.

Tabulka 2

Koncentrace rostlinných sterolů v séru (průměrtSE, pg/dl) při domácí stravě a po každém období ošetření (n=24). VS = stáno 1 esterový margarin na bázi rostlinného oleje, TS -= stáno 1esterový margarin na bázi talového oleje.

	domácí strava	VS	TS
kampes táno 1	47±2	58±3	4 7±3
s i tos táno 1	94±3	92±5	96±5
k ampe s t o ro 1	472437	337+25	350±28
si tos tero1	277± 1 7	198+1.2	2 27±15

* p<0,05 nebo méně

I 9 • 9 ♦

• · · ·

9 9 9 9 « « · · · · · • 99 9 it :

• · « ·

• .·· · ·· · '· ··

Tabulka 3

Průměrné změny (±SB) koncentrací rostlinných sterolů v séru (pg/dl), (n=24) . VS - s táno 1 es t erový margarin na bázi rostlinného oleje, TS = stanolesterový margarin na bázi ta 1ového o 1e j e.

	Δ (VS - HD)	Δ (TS - HD)	Δ (VS - TS)
kampestáno 1	i 1 + 2*	0 + 2	1 1 ±2*
s i t o s t ano 1	-2 ±3	2±4	-4±4
kampes t ero1	-1 34±19 *	-122±21 *	-12+13
si tosterol	-80+11 *	-51Xl2*	-29±8*

* p<0,05 nebo méně

V obou margarínových testech se významně projevilo snížení hladin sérového kampesterolu a sérového sitosterolu. Je známé, že koncentrace kampesterolu v séru odráží u lidí absorpci cholesterolu ve střevě (29, 39). čím nižší je tedy hodnota kampesterolu, tím méně. je absorbováno střevního cholesterolu.

Zaznamenané snížení hladin sérového kampesterolu (25-28 %) v průběhu studie indikuje, že oba stáno 1 esterové margariny margariny snižují absorpci cholesterolu ve střevě. Dále nebyly patrné žádné diference v koncentracích sitostanolu v séru, zatímco střední koncentrace kampestanolu po období aplikace stanolesteru z rostlinného oleje bylo významně vyšší než po po období domácí stravy a po období aplikace stanolesteru z talového oleje. Nicméně absolutní koncentrace kampestanolu činila pouze asi 63 % koncentrace sitostanolu, který je obecně pokládán za prakticky neabsorbovate 1 ný. Tato nízká koncentrace kampestanolu v séru jasně indikuje, že kampestanol se absorbuje velmi omezeně, což je v rozporu s • to • · • »· « · · • ·

• · · • · · · · · to · · • · · ·· W • ··· výsledky uváděnými, ile i nemanneni a sp. (20). Protože směsi stanolů obsahující vysoké podíly sitostanolu se pro přijímání lidmi pokládají za neškodné, směsi stanolů obsahující významná množství kanipes táno 1 u je nutné pokládat na základě skutečnosti, že kampestanol je podobně jako sitostanol prakticky neabsorbovatelný, za stejně neškodné.

Podrobněji je příprava stáno 1 esterové kompozice podle vynálezu a margarinů použitých ve výše uvedených klinických studiích uvedena v následujících pracovních příkladech.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Hydrogenace směsi sterolů

Obchodně dostupná směs sterolů získaná z destilátu z rostlinného oleje (složení: brassikasterol 2,7 %, kampesterol 26,7 %, stigmasterol 18,4 %, sitosterol 49,1 %, a sitostanol

2,9 %) se hydrogenuje v poloprovozním reaktoru (25 1). Do reaktoru se zavede 26 g vláknitého Pd katalyzátoru (Smop-20; obsah Pd 10 % hmotn., Smoptech, Turku, Finsko), 26 g destilované vody pro aktivaci katalyzátoru a 11,7 kg propanolu. Reaktor se propláchne dusíkem a provede se 30 minutová aktivace katalyzátoru plynným vodíkem při tlaku 1 baru a při teplotě 65 °C. Po aktivaci se směs ochladí na 40 °C a potom se přidá 1,3 kg směsi sterolů.

Směs sterolů v propanolu se zahřeje v atmosféře dusíku na 65 °C, načež se dusík zamění za vodík. Po důkladném propláchnutí vodíkem se provede hydrogenační reakce při tlaku vodíku 1 baru. Obvyklá doba konverze, je asi 120 minut.

Konverzi lze snadno sledovat odebíráním vzorků, které se ···· «·· » ·· · · ··.

·· · * · · * „ » « 4·· ···♦·« • · · · · ;

•··· ·· ·· · : r. 5 • · · · · · • » ·· ·· í k í¹ rn analyzují HPLC.

Pak se tlak vodíku přeruší a reaktor se promyje dus Vláknitý katalyzátor se odfiltruje pomocí tlaku dusíku. Stanolová směs v propanolu se nechá přes noc při 10 °C vykrystalizovat, načež se krystaly stanolů odfiltrují za vakua a koláč se promyje pomocí 0,5 kg chladného propanolu. Získaná směs stanolů se vysuší při 60 °C ve vakuovém boxu. Výtěžek je 75 % a složení získané stanolové směsi pomocí kapilární GC chromatografie bylo následující; kampesterol 0,2 %, kampestanol 28,9 %, stigmasterol 0,1 %, sitosterol 0,2 %, sitostanol 70,1 %. Je třeba poznamenat, že brassikasterol se hydrogenuje na 24-β-π)βthy 1-cho 1 es táno 1 , což je epimer kampestanolu, který je však při obvyklém kapilárním plynově chromatografickém stanovení, kte-ré neumožňuje separaci na základě chirality, zahrnut v píku kampestanolu a je obvykle i kalkulován jako kampestanol. Počítáno na původní směs sterolů by obsah 24-fl-methyl-cholestanu měl být 2,7 %.

Příklad 2

Příprava esterů stanolů s mastnými kyselinami

Směs esterů stanolů s s mastnými kyselinami se připraví v poloprovozním měřítku. 6 kg stanolů získaných spojením několika šarží získaných hydrogonačním způsobem podle příkladu 1 bylo vysušeno přes noc při 60 °C a esterifi kováno s methylesterovou směsí z řepkového oleje o nízkém obsahu kyseliny erukové. Sterolové složení použité stanolové směsi bylo následující: kampesterol 0,4 %, kampestanol (+24-β-inctliy ]-chol es tanol) 29,7 %, stigmasterol 0,1 %, sitosterol 0,4 %, a sitostanol 68,0 %. Obsah stanolu ve směsi byl 98,2 %. Esterifikace byla provedena následujícím způsobem.

• · • « · |· ···

Směs stanolů a methylesteru mastných kyselin z řepkového oleje o nízkém obsahu kyseliny erukové se zahřívá v nádobě reaktoru při 90-120 °C ve vakuu 5-15 mm lig. Po i hodinovém sušení se přidá 21 g Na-ethylatu a reakce se nechá probíhat asi 2 hodiny. Pak se katalyzátor rozloží přídavkem 30 % vody (hmotnostních) při 90 °C. Po rozdělení fází se vodná fáze odstraní a druhá fáze se promyje. Po oddělení vodné fáze; se olejová fáze suší při 95 °C ve vakuu za míchání 200 ot/tnin.

Pak se směs stanolů s mastnými kyselinami mírně bělí 20 minut při 30 mm Hg a teplotě 110 °C s J % bělící hlinky (Tonsil Optimum FF, Sůdchemie, Německo) za působení míchání 200 ot/ min. Potom se bělící hlinka odfiltruje a získaná směs methylesterů mastných kyselin a esterů stanolů s mastnými kyselinami se může přidat jako taková ke směsím obsahujícím tuky před deodorací nebo se přebytek methylesteru může oddestilovat ve vakuu. Směs lze tedy deodorovat na směs esterů stanolů s mastnými kyselinami která je bez chuti, a lze jí přidávat jako takovou při různých způsobech výroby potravin.

Konverze tohoto esterifikačního způsobu je obvykle > 99 % stanovených rychlou metodou HPLC a výtěžek se pohybuje okolo 95 %.

Příklad 3

Příprava margarinů pro klinické studie

V poloprovozním zařízení Gerstenberg & Agger 3 x 57 byly připraveny 80% margariny obsahující estery stanolů na bázi talového oleje s mastnými kyselinami a estery stanolů na bázi rostlinného oleje s mastnými kyselinami. Estery stanolů na bázi talového oleje s mastnými kyselinami byly získány z běžné výroby Beneeol^R margarinu, Raísion Margariini, Finsko. Bylo použito obvykle; tukové směsi prosté trans-nasycených mastných

kyselin (složení: 30 % nehydrogenovaného interesterifikovaného rostlinného tuku a 70 % tekutého LEAR oleje) ke které byly přidávány směsi stanolů s mastnými kyselinami. Postup byl proveden tak, aby obsah stanolů v konečném produktu byl 12 g/100 g produktu, což umožnilo denní příjem 3 g stanolů v použité dávce 25 g/den. Produkty byly připraveny s ná s1edujícím s1 o ž e ηí m:

-tuková směs obsahující estery stanolů s mastnými kyselinami 80 % voda sůl % 0,5 %

-emulgátor, Dimodan BP

-hydrogenuhličitan sodný a kyselina citrónová jako prostředky pro úpravu pH

-β-karoten jako barvivo

-prostředky pro ovlivnění chuti a vůně

Získané margariny byly rozplněny clo 250 g po 1 ypropenových tub, které byly utěsněny hliníkovou fólií. Chuť a struktura těchto produktů byly stejné jako u prodávaných margarinů.

Obsah stanolů na bázi talového oleje v margarinu byl 12,7 g/100 g produktu a obsah stanolů na bázi rostlinného oleje v margarinu byl 12,6 g/100 g produktu. Složení sterolů těchto dvou produktů bylo následující:

stanolový margarin na bázi rostlinného oleje stano lovy margarin na bázi talového oleje

brassikasterol	0,3 %	0,4
karnpes t ero1	2,2 %	2,4
kampes táno 1	7,5 %	27,6
s i tosterol	7,4 %	4,2
,s i tos táno 1	82,5 %	63,8
d a 1 š í	0,1 %	1,6

Seznam citací

Spec i f i kace

US patentů

Ci táce č.

1. Eugster C., Eugster C., Haldemann W., Rivara G., Sterols, their fatty acid esters and glycosides; processes for their preparation; spontaneous1y dispersable agents containing these compounds, and their use for treatment of tumors. 1993. US patent č.5,270,041 .

2. Miettinen TA., Vanhanen H., Wester I., Use of stanol fatty acid ester for reducing sérum cholesterol level. 1996. US patent č. 5,502,045.

3. Straub CD.. Stanols to reduce cholesterol absorption from foods and methods of preparation and use thereof. 1993.

US patent č. 5,244,887.

4. Clear cooking and salad oils having hypocho1 estero1emic properties. 1973. US patent č.3,751,569.

Specifikace dalších patentů

5. Baltes J., Merkle R., Verfahren zuř Herstellung eines Gemisches aus pflanzlichen und tierischen člen bzw. Fetten und Fettsáuresternestern. German patent DE 22 48 921.

Další publikace

6. Amstrong MJ. , Carey MC., Thermodynamic and molecular determinats of sterol solubilities in bile salt micellles.

J.Lipid.Res. 1987; 28: 1144-1155.

7. Augustine RL., Reardon Jr FJ., 1969. The palladium catalyzed hydrogenati on of cholesterol. Org.Prep. and Proced. 1969; 1: 107-109.

8. Becker Μ., Staab D., von Bergmann K., Treatment of severe familial hypereho1 estero1emia in childhood with sitosterol and sitostanol. J.Pediatr. 1993; 122: 292-296.

9. Czubayko F., Beumers B., Lammsfuss S., Lutjohann D., von Bergmann K., A simplified micro-method for quantificati on

of fecal excretion	o f neutrál	and acidic	sterols for
outpatient studi es 32: 1861-1867.	i n humans.	J.Lipid.Res	. 1991;
10. Dayal B., Tnt GS.,	Batta AK. ,	, S p e c k J . ,	K h a c h a d u r i a η A K

Shefer S., Salen G., Identification of 5-a stanols in patients with sitostero1emia and xanthomatosis: stereochemistry of protonolysis of steroidal organoboranes. Steroids 1982; 40: 233-243.

11, Dutta PC., Appelqvist LA., Saturated sterols (stanols) in « 9 9 * * · · · * « « · • 999 *♦ ··· « * unhydrogenated and hydrogenated edible oils lipids. J.Sci.Food Agric. 1996; 71; 383-391.

12. Grundy SM. , Mok HYI., Effects of 1 ow dose phytosterols on cholesterol absorption in man. Greten H. (Ed.), Lipoprotein metabolism. Springer-Verlag, Berlin, Heidelberg, New York, 1976: 112-118.

13. Gylling H., Miettinen TA., Sérum cholesterol lowering by dietary sitostanol as associated with reduced absorption and synthesis of cholesterol and decreased transport of LDL apoprotein B in Men with type II diabetes. Gotto jr AM., Mancini Μ., Richter WO., Schwandt P., (Eds). Treatment of severe dyslipoproteinemia in the prevention of coronary heart disease. 4'th Int.Symp., Munich 1992, Karger, Base! 1993: 57-59.

14. Gylling II., Miettinen TA., Sérum cholesterol and cholesterol and lipoprotein metabolism in hypercho1 estro1emic NIDDM patients before and during sitostanol ester-margarine treatment. Díabetologia 1994; 37: 773-780.

and in cereal

15. Gylling Η., Siimes ΜΑ, Miettinen TA. Sitostanol ester margarine in dietary treatment of children with familial hypercholesterolemia. J.Lipid.Pes.1995; 36: 1807-1912.

16. Hassan AS., Rampone AJ., Intestinal absorption and lymphatic transport of cholesterol and β-sitostanol in the rat. J.Lipid Pes.1979; 20: 646-653.

17. Heinemann T., Leiss O., von Bergmann K., Effect of low-dose sitostanol on sérum cholesterol in patients with * * • · » * · · · · v · ··· ··· hypercho1estero1emia. Atherosc1erosis 1986; 61: 219-223.

18. Ileinemanr. T., Pietruck B., Kul 1ack-Ub1 ick G., von Bergmann

K., Comparison of sitosterol and sitostanol on inhibition of íntestinal cholesterol absorption. Agents Actions (Suppl) 1988; 26: 117-122.

19. Heinemann T., Kullak-Ublick G-A., Pietruck B., von Bergmann K., Mechanistn of action of plant sterols on inhibition of cholesterol absorption.

Eur.J.Cl in.Pharmaco1. 1991; 40: 59-63.

20. Heinemann T., Axtmann G, von Bergmann K., Comparison of intestinal absorption of cholesterol with different sterols in man. Eur.J.Clin.Invest. 1993; 23: 827-831.

21. Ikeda I., Sugano Μ., Comparison of absorption and metabolism of β-sitosterol and β-sitostanol in rats. Atherosclerosis 1978; 30: 227-237.

22. Ikeda I., Tanabe Y., Sugano Μ., Effects of sitosterol and sitostanol on tnicellar solubility of cholesterol. J.Nutr. Sci. Vitaminol 1989; 35: 361-369.

23. Ikeda I., Kawasaki A., Samezima K, Sugano M.,

Ant i hypercho1estro 1emic activity of β-sitostanol in rabbits. J.Nutr.Sci.Vitamino1 1981; 27: 243-251.

24. Jandacek RJ., Webb MR. , Mattson FH., Effect of aqueous phase on the solubility of cholesterol in an oil phase.

J.Lipid Res. 1977; 18: 203-210.

25. Lees RS., Lees AM., Effects of sitosterol therapy on »00· 0* • · 00

0 «

0« 0 • 00 000 0 0

0 * ♦ plasma lipid and lipoprotein concentrations. Greten H., (Ed). Lipoprotein metabolism. Springer-Ver1ag, Berlin, Heidelberg, New York, 1976: 119-124.

26. Lees AM. , Mok IIYI . , Lees ES., McCluskey MA. , Grundy SM. , Plant sterols as cho1 estero1-1owering agents: clinical trials in patients with cholesterolemia and studies of sterol balance. Atherosc1erosis 1977; 28: 325-338.

27. Ling WH., Jones PHJ., Minireview dietatery phytosterols: A review of metabolism, benefits and side effects. Life Sciences 1995; 57: 195-206.

28. Matson FH., Grundy SM., Crouse JE., Optimizing the effect of plant sterols on cholesterol absorption in man.

Am.J.Clin.Nutr. 1982; 35: 697-700.

29. Miettinen TA., Koivisto Ρ., Non-cholesterol sterols and bile acid production in hypercho1 estero1aemic patients with ileal bypass. Paumgarter G., Stiehl A., Gerok W. , (Eds). Bile acid and concentrati on in health and disease. MTP Press, Boston 1983: 183-187.

30. Miettinen TA., Vanhanen H., Dietary sitostanol related to absorption, synthesis and sérum level of cholesterol in different apo1ipoprotein E phenotypes. Aterosclerosis 1994; 105: 217-226.

31. Miettinen TA., Puska P., Gylling H., Vanhanen H., Vartiainen Ε., Reduction of sérum cholesterol with sitostánol~ester margarine in a mildly hypercholesterolemic population. New Engl.J.Med. 1995; 333: 1308-1312.

• · • · · * • ·· · ·* • · 9 9 · »

9 9

999 ··· ·

9 9 9

32. Pollak OJ., Effect of plant sterols on sérum lipids and atherosclerosis. Pharmac.Ther. 1985; 31: 177-208.

33. Salen G., Ahrerus jr. Eli., Grundy SM. , Metabolism of β-sitosterol in man. J.Clin.Invest 1970. 49: 952-967. J.Nutr.Sci Vitaminol 1981; 27: 243-251.

34. Sugano M., Kamo F., Ikeda I., Morioka II., Lipid Lowering activity of phytostanols in rats. Atherosc1erosis 1976; 24: 301-309.

35. Sugano M., Morioka 11., Ikeda I., A comparison of hypocho1 estero1emic aktivity of β-sitosterol and β-sitostanol in rats. J.Nutr; 1977; 107: 201 1-2019.

36. Vanhanen HT., Miettinen TA., Effects if unsaturated and saturated dietary plant sterols on their sérum eontents. Clin.Chim.Acta 1992; 205: 97-107.

37. Vanhanen HT., Blomqvist S., Enholm C., Hyvonen M., Jauhiainen M., Torstila I., Miettinen TA. Sérum cholesterol, cholesterol precursors, and plant sterols in hypercho1 estero1emic subjects with different apoE phenotypes during dietary sitostanol ester treatment.

J.Lipid Pes. 1993; 34: 1535-154.

38. Vanhanen HT., Kajander J., Lehtovirta H., Miettinen TA. sérum levels, absorption effieiency, faecal elimination and synthesis of' cholesterol during increasing doses of dietary sitostanol esers in hypercho1 estero1aemic subjects. Clin.Sci. 1994; 87: 61-67.

39. Tilvis KS., Miettinen TA., Sérum plant sterols and their relation to cholesterol absorption. Ani. J . Cl in. Nutr . 1986;

Claims

PATENTOVÉ NAROK Y™^

1. Kompozice rostlinných stanolů určená k použití jako prostředek pro snížení hladiny cholesterolu v séru, obsahující sitostanol, vyznačuj ícísetím, že dále obsahuje nejméně 10 % kampestanolu, s tou výhradou, že tato kompozice neobsahuje 31 % kampestanolu a 69 % sitostanolu.
2. Kompozice podle nároku 1, vyznačuj ícíse tím, že obsahuje od 20 % do 40 %, výhodně od 25 % do 35 % kampestanolu.
3. Kompozice podle nároku 1 nebo 2,vyznačuj ící se tím, že obsahuje od 50 % do 80 % sitostanolu.
4. Kompozice esterů rostlinných stanolů s mastnými kyselinami obsahující ester sitostanolu s mastnou kyselinou určená pro použití jako prostředek pro snižování hladiny cholesterolu v séru, vyznačující se tím, že tato kompozice dále obsahuje nejméně 10 % esteru kampestanolu s mastnou kyselinou.
5. Kompozice podle nároku 4,vyznačuj ící se tím, že obsahuje od 20 % do 40 % , výhodně od 25 % do 35 %, například asi 30 % esteru kampestanolu s mastnou kyselinou.
6. Kompozice podle nároku 4 nebo 5,vyznačuj ící se tím , že obsahuje od 50 % do 80 % esteru sitostanolu s mastnou kyselinou.
7. Použití kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 6 jako takové nebo ve formě součásti potravy, například jako součásti potravin obsahujících tuky, pro snížení hladin sérového cholesterolu.

• · · ·♦
8. Potravinářská substance obsahující kompozici rostlinného sterolu vy zn ač uj íc ís et ím , že obsahuje sitostanol nebo jeho ester s mastnou kyselinou účinný při snižování hladin sérového cholesterolu, a kde tato kompozice dále obsahuje významná množství kampestanolu nebo jeho esteru s mastnou s kyselinou tak, že hmotnostní poměr kampestanolu nebo jeho esteru s mastnou kyselinou k sitostanolu nebo jeho esteru s mastnou kyselinou je 1 : 9 až 4 : 6 s výhradou, že stanolová kompozice neobsahuje volné stanoly obsahující 31 % kampestanolu a 69 % sitostanolu.
9. Potravinářská substance podle nároku 8, vyznačující se tím, že uvedený poměr je v rozmezí od 2 : 8 do 3,5 : 6,5.
10. Použití fytosterolové směsi, obsahující kromě sitosterolu významné množství kampesterolu, jako suroviny pro přípravu kompozice nebo potravinářské substance pro snižování hladiny cholesterolu v séru podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, 8, 9.