CZ353299A3 - Způsob přípravy pyrazolo[4,3-d]pyrimidin-7-onů a jejich meziprodukty - Google Patents

Description

- Vynález se týká směsi esenciálních a neesenciálních aminokyselin pro parenterální výživu nemocných s renální insuficiencí.

Dosavadní stav techniky

Ledviny jsou párový orgán, který se významně podílí na zajištění homeostázy vnitřního prostředí. Vedle funkce exkretorické mají ledviny i významnou roli v regulaci metabolismu řady látek a podílejí se na tvorbě a degeneraci některých hormonů.

Při poškození ledvinného parenchyma dochází k zániku jednotlivých nefronů a tím ke snížení glomerulární filtrace. Ve zbylých nefronech dochází v tubulární části k adaptačním změnám spočívajícím ve zvýšení trakčních exkrecí některých látek, především vody a Na (snížení zpětné resorpce) umožňující udržet vyrovnanou vodní a elektrolytovou bilanci i při snížené úrovni glomerulární filtrace, Snížení funkce ledvin může mít podobu méně závažnou tj. insuficiencí (nedostatečnost) funkce, nebo jde o selhání funkce a to buď akutní nebo chronické (Scientia Medica s.r.o., Praha 1993, Schůck O.: Nefrologie)/'

Pod pojmem akutní selhávání ledvin ' rozumíme náhlý, často reversibilní pokles exkreční funkce ledvin, který ve své těžší formě je spojen s výrazným poklesem diuresy (oligoanurie).

U aktuálního selhání ledvin (ASL) dochází ke komplexním změnám určeným akutní * uremií a spojenými komplikacemi jako jsou infekce a další orgánové dysfunkce.

Akutní ztráta exkreční renální funkce nezpůsobí pouze obvyklý efekt na vodní, k elektrolytovou a acidobasickou rovnováhu, ale vede ke globálním změnám vnitřního prostředí. ASL se vyskytuje při celé řadě onemocnění a metabolický stav organismu do značné míry odráží základní onemocnění a jeho komplikace (krvácení, Infikace, šok, sepse a p.) (J. Clin. Invest, 1983, 72, 836 až 845, Clark, A. S., et al.: Muscle protein turnover and glucose uptake in acutely uremic rats., Kidney Int. 1992, 42 (Suppl. 38), S 86 až S 90, Gutierrez, A. et al.: “Membrane selection and muscle protein catabolism, Kidney Int. 1989, (Suppl. 27), 205 až 207, Mitch, W. E. et al.: Protein and amino acid metabolism In uremia: Influence of metabolic acidosis).

Již několik hodin po selhání ledvin dochází ke zvýšenému katabolismu s negativní dusíkovou bilancí, zvýšené mobilizaci aminokyselin z kosterního svalu a porušené utilizacl aminokyselin pro syntézu bílkovin ve svalu.

Uvolněné aminokyseliny jsou zvýšeně využívány v játrech pro jaterní glukoneogenesu, ureogenesu a především tvorbu viscerálních bílkovin (proteiny akutní fáze atd.) (Am. J. Clin. Nutr. 1980, 33, 1423 až 1427, Hěrl, W. H., et al.: Enhanced proteolytic activity-cause of protein catabolism in acute renal failure, Crit. Care. Med. 1991. 19, 1510 až 1515, Davies, S. R. et al.: Amino acid clearances and daily losses in patients with acute renal failure treated by continuous arteriovenous hemodialysis).

Na zvýšeném katabolismu bílkovin se podílejí periferní insulinorezistence se zvýšenou hladinou kortikoidů (klesá insulinem stimulovaná utilizace aminokyselin), metabolická acidosa, cirkulující proteázy, zvýšené uvolňování interleukinů ap. a pochopitelně i diaiyzační léčba (Kidney Int. 1987, 32 (Suppl. 27), 109 až 112, Cianciaruso, B. et al.: “Insulin metabolism in acute renal failure, Clinical Nutrition 1993, 12, 196 až 207, Druml, W.: Nutritional support In acute renal failure).

Je změněno spektrum aminokyselin, vzhledem ke snížené tvorbě a metabolickému blo|<u se, nezbytnými aminokyselinami stávají i histidin, tyrosin, arginin, cystein a serin. Využití exogenních aminokyselin se liší, eliminační poločas je prodloužen s výjimkou histidinu. Plasmatické spektrum zachycuje sníženou hladinu valinu a leucinu, zatímco intracelulárně je snížen pouze valin. Hladiny fenylalaninu, methioninu a cysteinu bývají značně zvýšené, taurin, glutamin a tyrosin středně zvýšené (Kidney Int. 1991, 39, 831 až 835, Baliga, R. et al.: ‘Effects of reduced renal function and dietary protein 'on muscle protein synthesis'. Nutrition 1990, 6, 346 až 356, Campos, A. C. L. et al.: Clinical use of total nutritional admixtures, Klin. Erndhr. 1987, 28, 1 až, 99, Druml,· W.: Lipid metabolism and amino' acid metabolism In acute renal failure, (German), J. Lab. Clin. Med. 1991, 117, 505 až 513, Rabkin, R. et al.: Amino acids regulate kidney ceil protein breakdown). Terapeuticky podávané směsi aminokyselin by měly svým složením respektovat nejenom. nutriční potřebu organismu, ale i přítomné metabolické poruchy (Kidney Int. 1989, 36 (Suppl. 27), S208 až S211, Schaefer, R.M. et al.: Reduced protein catabolism by the antiglucocorticoid RU 38 486 in acuty uremic rats, Am. J. Clin. Nutr. 1990, 52, 596 až 601, Schneeweis, B. et al.: Energy metabolism in acute and chronic renal failure, New. Engl. J. Med. 1991, 325, 695 až 702, Wilmore, D. W.: Strategies for enhancing recovery).

Lze podávat 3 typy aminokyselinových roztoků. Jsou to nejprve esenciální aminokyseliny doplněné histidinem nebo argininem. Tyto roztoky jsou velmi nákladné - vzhledem k bezpečnému krytí denní spotřeby se podává dvojnásobná dávka doporučená u zdravých dobrovolníků a při vysokém katabolismu by tato dávka musela být ještě vyšší. Dále, podané spektrum aminokyselin ještě prohloubí přítomnou aminokyselinovou dysbalanci, esenciální aminokyseliny nejsou plně využity k proteosyntéze a jsou odbourávány či neúčelně využívány k syntéze neesenciálních aminokyselin.

Dále jsou to směsi esenciálních a neesenciálních aminokyselin, které mají výhodu ve větší retenci dusíku, byf doprovázené vzestupem syntézy močoviny. Pokud však není poměr esenciálních a neesenciálních aminokyselin vybalancován s ohledem na renální Isuficienci, mohou tyto' směsi také prohloubit aminokyselinovou dysbalanci. ’·

A 'konečně to mohou být speciálně upravené směsi aminokyselin, které jsou sestavené z esenciálních a neesenciálních aminokyselin s ohledem na spektrum při renálnf Insuficienci. Tyto roztoky při adekvátním energetickém krytí umožňují nejlepší využitelnost aminokyselin.

Rozhodujícím pravidlem pro všechny léčebné postupy při ASL musí být optimální pokrytí požadavků organismu na' živiny s tím, že dle potřeby je nemocný dialyzován. Proto se doporučuje příjem bílkovin (aminokyselin) v množství 0,8 - 1,2 g/kg/den. Toto množství může být při dalších ztrátách aminokyselin a bílkovin (např. při hemodialýze či peritoneální dialýze) ještě o toto množství navýšeno (Nutrition 1993, 9, 45 až 49, Schiller, H. J. et al.: “Nutrition Management in Acute Renal Failure“, Journal od Parenteral and Enteral Nutrition 1993, 17, 551 až 561, David, C. et al.: Amino Acid Loss and Plasma Concentration During Continuous Hemodiafiltration).

Podstata vynálezu

Již několik hodin po selhání ledvin dochází ke zvýšenému katabolismu spojenému se zvýšenou mobilizací aminokyselin z kosterního svalu a porušenou utilizací aminokyselin pro syntézu bílkovin ve svalu.

Terapeuticky podávané směsi aminokyselin by měly svým složením respektovat nejenom nutriční potřebu organismu, ale i přítomné metabolické poruchy.

Byl proto vyvinut nový roztok aminokyselin, který je sestaven z esenciálních a neesenciálních aminokyselin s ohledem na jejich spektrum při renální insuficienci. Podstatou směsi aminokyselin určené pro parenterální výživu nemocných se sníženou či selhanou funkcí ledvin je podle vynálezu směs aminokyselin v následujících poměrech:

7,73	až	8,44 % hmot.	L-valinu
14,49	až	17,71	%	hmot.	L-lysinu hydrochloridu
12,08	až	14,76	%	hmot.	L-leucinu
6,28	až	7,68	%	hmot.	L-isoleucinu
1,94	až	2,37	%	hmot.	L-methioninu
3,38	až	4,14	%	hmot.	L-fenylalaninu
4,84	až	5,92	%	hmot.	L-treoninu
2,41	až	2,95	%	hmot.	L-tryptofanu
6,38	až	7,80	%	hmot.	L-argininu
9,14	až	11,17	%	hmot.	L-histidinu hydrochloridu

monohydrátu

5,80 5,80	až až	7,08 % hmot. 7,08 % hmot.	L-alaninu glycinu
2,90	až	3,54 % hmot.	L-prolinu
0,68	až	0,83 % hmot.	L-tyrosinu
0,39	až	0,47 % hmot.	L-cystinu
5,80	až	7,08 % hmot.	L-serinu

Jednotlivé substance se rozpouští v horké nepyrogenní vodě. Nakonec se přidá stabilizační činidlo (disiřičitan sodný, nebo ethylendiamintetraoctan disodný dihydrát-viz příklad 1 až 3). Po rozpuštění se změří hodnota pH roztoku, která se musí pohybovat v rozmezí 6,0 až 7,2. Případná doúprava hodnoty pH se provede přídavkem zředěného roztoku hydroxidu sodného. Aseptická filtrace roztoku se provádí tlakově přes membránové filtry. Roztok se rozplňuje pod laminárním prouděním vzduchu v atmosféře dusíku při teplotě 20°C až 70°C do infuzních lahví. Tyto se ihned po naplnění roztokem na žádaný objem uzavírají pryžovou zátkou a zajistí kovovým pertlovaeím uzávěrem. Lahve s roztokem se sterilizují v autoklávu při teplotě 121°C po dobu 20 - 25 minut.

Směs aminokyselin podle vynálezu byla podrobena farmakologickému sledování. K hodnocení jejich biologického účinku byl určen test na snášenlivost při jednorázovém podání myším, sledování tříměsíční chronické toxicity na potkanech a hodnocení pyrogenity na králících.

V rámci klinického zkoušení byla podle předem stanoveného a schváleného protokolu sledována celá škála vyšetření: příjem a výdej tekutin, tělesná hmotnost, bilance elektrolytů a acidobazická rovnováha, dusíková bilance, urea, kreatinin, glykemie, jaterní testy, krevní obraz, dle možností aminogram sérových aminokyselin. Pacienti přípravek dobře, tolerovali, nevyskytovaly se žádné nežádoucí příznaky. Všemi zkoušejícími byl přípravek hodnocen jako vhodné rozšíření škály roztoků aminokyselin.

Technologie výroby zaručuje dvouletou stabilitu bez ztráty chemické identity, což bylo prokazatelně dokázáno.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Naváží se aminokyseliny a další složky podle následující receptury v gramech na jeden litr roztoku.

L - válln

8,00 g/l

L - lysin.HCI L - leucin	15,00 g/l 12,50 g/l
L - isoleucin	6,50 g/l
L - metionin	2,00 g/l
L - fenylalanin	3,50 g/l
L - treonin	5,00 g/l
L - tryptofan	2,50 g/l
L - arginin	6,60 g/i
L - histidin.HCI.H2O	9,45 g/l
L - alanin	6,00 g/l
glycin	6,00 g/l
L - prolin	3,00 g/l
L - tyrosin	0,70 g/l
L - cystin	0,40 g/l
L - serin	6,00 g/l
Disiřičitan sodný	0,20 g/l
Voda na injekci doplnit do	1000,00 ml

Příklad 2

Postup je stejný jako u přikladu 1 jen s tím rozdílem, že disiřičitanu sodného se naváží 0,02 g/l nebo pouze 0,01 g/l.

Příklad 3

Postup je stejný jako u přikladu 1 jen s tím rozdílem, že místo disiřičitanu sodného se naváží 0,02 g/l nebo pouze 0,01 g/l ethylendiamintetraoctanu disodného dihydrátu.

Průmyslová využitelnost

Směs aminokyselin podle vynálezu slouží (jak bylo v praxi ověřeno) pro parenterální výživu nemocných se sníženou či selhanou funkcí ledvin.

Claims (5)

Směs aminokyselin pro parenterální výživu nemocných se sníženou či selhanou funkcí ledvin vyznačující se tím, že obsahuje: 7,73 až 8,44 % hmot. L-valinu 14,49 až 17,71 % hmot. L-lysinu hydrochloridu 12,08 až 14,76 % hmot. L-leucinu 6,28 až 7,68 % hmot. L-isoleucinu

1,94 až 2,37 % hmot. L-methioninu

2,90 až 3,54 % hmot. L-prolinu

0,68 až 0,83 % hmot. L-tyrosinu

0,39 až 0,47 % hmot. L-cystinu

2,41 až 2,95 % hmot. L-tryptofanu

6,38 až 7,80 % hmot. L-argininu

9,14 až 11,17 % hmot. L-histidinu hydrochloridu monohydrátu

5,80 až 7,08 % hmot. balaninu

5,80 až 7,08 % hmot. glycinu

3,38 až 4,14 % hmot. L-fenylalaninu

4,84 až 5,92 % hmot. L-treoninu

5,80 až 7,08 % hmot. L-serinu