CZ411998A3

CZ411998A3 - Způsob výroby azacykloheptapeptidů

Info

Publication number: CZ411998A3
Application number: CZ984119A
Authority: CZ
Inventors: William Leonard; Kevin M. Belyk
Original assignee: Merck & Co., Inc.
Priority date: 1996-06-14
Filing date: 1997-06-10
Publication date: 1999-05-12
Also published as: SK169498A3; HUP9903678A2; DE69725580T2; HU227427B1; KR20000016564A; HUP9903678A3; EA199900027A1; AR017997A3; SI0912603T1; WO1997047645A1; CZ287743B6; YU56098A; DE69725580D1; AU3303997A; PL330400A1; UA54433C2; AU712857B2; PL187035B1; DK0912603T3; ATE252112T1

Description

Způsob výroby azacyklohexapeptidů

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby azacyklohexapeptidů, kterým je možno získat uvedené látky snadněji a ve vyšším výtěžku.

Dosavadní stav techniky

Vynález se týká zlepšeného postupu pro výrobu cyklohexapeptidů typu, popsaného v US patentovém spisu č.

378 804 z 3. ledna 1995. Postup, původně navrhovaný pro výrobu těchto látek vyžadoval provedení v pěti stupních, nebyl dostatečně stereoselektivní a nebylo možno dosáhnout vyšších výtěžků. Známé postupy pro redukci primárních amidů, jako jsou hydrogenace, působení hydridu kovu a elektrochemická redukce vyžadují podmínky, které jsou inkompatibilní s dalšími funkčními skupinami uvedených látek, zejména sloučenin typu pneumocandinu. Tyto typy redukce nejsou selektivní pro různě substituované amidy. Zlepšený postup, prováděný ve třech stupních, byl popsán v současně projednávané patentové přihlášce č. 08/386 618, maximální výtěžek při tomto postupu je však 23 až 25 %. Je tedy zapotřebí získat výhodnější postupy pro přípravu uvedených sloučenin.

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoří způsob výroby azacyklohexapeptidů obecného vzorce I * · ♦

	HO	(sekvence Č. 1)
kde
b	znamená CH₂CH₂NH₂	nebo CH₂CONH₂,
K¹	znamená alkyl o 9	až 21 atomech uhlíku,
	alkenyl o 9 až 21	atomech uhlíku,

alkoxyfenyl o 1 až 10 atomech uhlíku, alkoxynaftyl o 1 až 10 atomech uhlíku nebo alkoxyterfenyl o 1 až 10 atomech uhlíku v alkoxylové části,

R¹¹ znamená atom vodíku, alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, alkenyl o 3 až 4 atomech uhlíku, (CH₀)„ ,0H nebo ^d IV v (CH₂)₂_4NR^±VR^V, rI¹·^ znamená vodík, alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, alkenyl o 3 až 4 atomech uhlíku, (CH^^OH, (CH₂)₂_₄NR^IVR^V nebo • · ♦ » 4 · 4 4 4 4 4 • ·♦· 4 · 4 · « « « * > 4 4 4 · 4 4 444444

41*4444 4 4

4 4 4 44 44 4444 40 44

- 3 R¹¹ a R¹¹¹ společně tvoří (CH^, (CH^, (CH₂)₂O(CH₂)₂ nebo (ch₂)₂nh(ch₂)₂,

R^V znamená vodík nebo alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, rV znamená vodík nebo alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku,

Q znamená atom dusíku nebo kyslíku, jakož i farmaceuticky přijatelné adiční soli těchto látek s kyselinami.

Sloučeniny, které je možno připravit způsobem podle vynálezu, je možno využít k léčení houbových infekcí, zejména infekcí, vyvolaných Candida, Aspergillus, Histoplasma, Coccidioičes a Blastomyces. Tytéž látky je možno použít také k léčení a prevenci infekcí, vyvolaných Pneumocystis carinii, které je možno často pozorovat u nemocných s poruchami imunitního systému, například u nemocných, trpících AIDS.

Součást podstaty vynálezu tvoří také nové meziprodukty pro výrobu uvedených látek.

Způsob podle vynálezu je stereoselektivní a při jeho použití je možno dosáhnout vysokých výtěžků.

V průběhu popisu přihlášky i nároků zahrnuje určitý chemický vzorec nebo název sloučeniny všechny optické isomery, stereoisomery i jejich racemické směsi v případě, že takové isomery mohou existovat.

Pod pojem alkyl spadají uhlovodíkové zbytky s přímým, rozvětveným nebo cyklickým řetězcem, například methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, pentyl, hexyl, neptyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cyklohexylmethyl a podobně.

Cykloalkyl může obsahovat 3 až 15 atomů uhlíku, přičemž neobsahuje alternační nebo resonující dvojné vazby mezi atomy uhlíku.

Alkenyl znamená uhlovodíkové zbytky s obsahem dvojné vazby, například vinyl, l-propen-2-yl, l-buten-4-yl, 2-buten-4-yl, l-penten-5-yl a podobně.

Alkoxyskupina může mít rovněž přímý nebo rozvětvený řetězec, jako příklad je možno uvést methoxy-, ethoxy-, butoxy-, heptoxy- a dodecyloxyskupinu a podobně.

Sloučeniny podle vynálezu se obvykle získají jako směs stereoisomerních forem, v nichž jedna z těchto forem převažuje. Podmínky reakce je možno upravit běžným způsobem tak, aby byl získán převážně požadovaný isomer. Sloučeniny s výhodnou stereoisomerní formou, která bude dále označována jako normální forma jsou ty látky, v nichž skupina v poloze C-5-orn se nechází pod rovinou. Označení epi se užívá pro ty látky, v nichž se tato skupina nachází nad rovinou. Poloha C-5-orn je definována jako uhlíkový atom v poloze 5 na 4-hydroxyorhnithinové Části molekuly.

Sloučeniny, získané způsobem podle vynálezu je možno použít ve formě jejich farmaceuticky přijatelných solí. Tento pojem zahrnuje všechny přijatelné soli. Jako příklady adičních solí s kyselinami je možno uvést soli s kyselinou chlorovodíkovou, dusičnou, sírovou, fosforečnou, mravenčí, octovou, trifluoroctovou, propionovou, maleinovou, jantarovou, jablečnou, methansulfonovou a podobně, tyto soli je možno použít v lékových formách pro modifikaci rozpustnosti nebo k usnadnění hydrolýzy nebo je mošno tyto soli použít ke zpomalenému uvolnění látek nebo ke tvorbě prekursorů. V závislosti na funkčních skupinách, obsažených v uvedených látkách je možno mezi farmaceuticky přijatelné soli zahrnout

4 4 ·♦·

·* 44

9· 44

4 9 4 • 4 4 4

444 444 • 9

4 9 4 také soli, vytvořené s kationty, například soli sodné, draselné, hlinité, vápenaté, lithné, horečnaté, zinecnaté a solí ε bázemi, například soli amonné, soli s ethylendiaminem, N-methylglutaminem, lysinem, argininem, ornithinem, cholinem, N,rT- dibenzylethylendiaminem, chlorprokainem, diethanolaminem, prokainem, N-benzylfenethylaminem, diethylaminem, piperazinem, tris(hydroxymethyl)aminomethanem a tetramethylamoniumhydroxidem, Tyto soli je možno připravit běžnými postupy, například reakcí volné kyseliny s vhodnou organickou nebo anorganickou baží nebo naopak reakcí volné baze s vhodnou organickou nebo anorganickou kyselinou.

V případě přítomnosti karboxylové skupiny -COOH nebo alkoholové skupiny, mohou být vytvořeny také farmaceuticky přijatelné estery, například methylester, ethylester, botuylester, acetát, maleát, pivaloyloxymethylester a podobně, zejména takové estery, které jsou běžně užívány k modifikaci rozpustnosti nebo chování při hydrolýze, tyto estery je možno použít v prostředcích s prodlouženým uvolňováním účinné látky nebo ke tvorbě prekursorů účinných látek.

Ve výhodném provedení se způsob podle vynálezu provádí tak, že se nechá reagovat sloučenina vzorce II

» » * ·' ··*· s kyselinou fenylboritou za vzniku sloučeniny obecného vzorce III

(III) (sekvence č. 1) která se redukuje na amin a pak hydrolyzuje za získání sloučeniny obecného vzorce IV ·· ·· • · ·

- 7 ♦ fl fl· * · · v ··· fl fl · · · I • · » fl •flfl ·· « « · flfl «

I fl flflfl

(sekvence č. 1) která se stereoselektivně převede na s přes sloučeninu obecného vzorce V

Loučeninu vzorce I

(sekvence č. 1)

9« r ♦ v

- 8 * 44 • · • 444

4449 44 • 9 «4 « >

*9 44 • · · 4 ► 4« 4 *44 444 * 4

4 44 odstraněním fenylthioskupiny.

V dalším možném provedení se postupuje tak, že se nechá reagovat sloučenina obecného vzorce II

(sekvence č. 1) s thiofenolem za vzniku sloučeniny obecného vzorce VI

(sekvence č. 1) » 4 * 4 « 4

- 9 a pak reakcí sloučeniny obecného vzorce VI s kyselinou fenylboritou, čímž se získá sloučenina obecného vzorce lila * 444 * · « * 4 ·

4·4 · «4

·

4' « » ♦ 4 b

44* ·

která se pak redukuje na amin a hydrolyzuje, Čímž se získá sloučenina obecného vzorce V ·» »· ·♦ «· * · » 9 » 9

9·« b « » • · 9 · 4 I B · · * b · ···· 9* «» 1*7«

-ιο* t » b ··· ···

ί sekvence č. 1) tato látka se pak převede na sloučeninu.vzorce I odstraněním fenylthioskupiny.

Sloučenina obecného vzorce II, v němž R^ znamená dimethyltridecyl, byla popsána v US č. 5 202 309. Sloučeninu obecného vzorce II je možno získat pěstováním Zalerion arboricola ATCC 20868 v živném prostředí, obohaceném mannitolem jako primárním zdrojem uhlíku, postup byl popsán v US patentovém spisu č. 5 021 341.

Výhodnou sloučeninou, kterou lze připravit způsobem podle vynálezu je sloučenina obecného vzorce Ia fefe fefefe fe • •fefefe •fefefe fefe ·»

- 11 fe fefe fe fefefe fefefe

(sekvence Č. 1)

Další výhodnou sloučeninou, kterou lze tímto způsobem připravit je sloučenina obecného vzorce Ib • · * » *

9 t fc fc · b Φ · »· ·»*·

- 12 ·* * · · • ··* » » » • φ » ···» *· ·« ·· • * * « • · · ft ··· ««· » « ♦ * ··

(sekvence č. 1)

Způsob podle vynálezu je možno ilustrovat na následujících reakčních schématech, v nichž byly užity výhodné reakční složky, aby bylo možno způsob podle vynálezu lépe vyjádřit. V následujících reakčních schématech znamená R'¹' dimethyltrídecylovou skupinu.

* * · • 99

9'

Φ • «4 *♦ ·· 99 • · Φ 9 9 9 * _ Φ *«« .9 9’ 9 * * 9 9 9' 9 9

9999 99 ₉9 ···* ·* ·· »·

Reakční schéma I

(sekvence č. 1) stupeň 1

PhB(OH)₂/THF (·Η₂0)

stupeň 2 (1) BH₃*SMe₂ nebo bh₃.thf (2) H₃O’ (sekvence č. 1)

4 4 «444 4 4 4 4 • 444 4 4 « » 4 · 4

444 4 44 444 44«

4444 4' 4 4 4 «444 44 44 4444 4 4 4«

stupeň 3

1) HSPh/TFA/MeCN

2) H₂NCH₂CH₂NH₂/MeOH (sekvence č. 1)

(sekvence č. 1)

4· *4 44 ·* 4· ·· ♦ 4 · 4 · 4 · *4·· • ··· 4 4- 4 4 4·«

4 · 4 4 4 4 « 4«4 »·4

4*444· 4 4 • 4*4 ·· ·· 444· ·· ·«

Jak je uvedeno svrchu, ve stupni 1 se tvoří bis-fenylboritanová sloučenina obecného vzorce III reakcí sloučeniny obecného vzorce II a bezvodého THF s kyselinou fenylboritou, p-methoxyfenylboritou nebo methanboritou. Při reakci je možno použil 1 až 10 molárních ekvivalentů kyseliny, s výhodou 1 až 3 molárních ekvivalentů.

Ve stupni 2 se sloučenina obecného vzorce III redukuje na amin obecného vzorce IV při použití boranového komplexu, například boranu s tetrahydrofuranem THF, dimethylsulfidem, difenylsulfidem, dibenzylsulfidem, 1,4-oxathiahem nebo při použití BH^Cl s dimethylsulfidem nebo hydroborátem kovu, je například možno použít směs ŽrCl^/NaBH^ nebo TiCl^NaBH^ v THF- nebo jiném vhodném rozpouštědle. Redukci je také možno uskutečnit při použití komplexu boranu s amoniakem, dimethylaminem, pyridinem nebo piperazinem. Výhodnými redukčními činidly jsou komplexy boranu s tetrahydrofuranem, dimethylsulfidem, difenylsulfidem, dibenzylsulfidem nebo 1,4-oxathianem nebo BHgCl s dimethylsulfidem, nebo hydroborát, například ZrCl^/NaBH^ nebo TiCl^/NaBH^ v THF nebo jiném vhodném rozpouštědle. Jakékoliv zbytky amidů, který nebyl přeměněn při této redukci se pak oddělí při použití chromatografie v reverzní fázi. Po ukončení redukce zahrnuje stupeň 2 také odstranění fenylboritanových skupin v průběhu zpracování reakční směsi působením vodného roztoku kyseliny.

Stupeň 3 má dvě Části. Nejprve se uskuteční reakce sloučeniny obecného vzorce IV s thiofenolem v acetonitrilu a kyselině trifluoroctové TFA, Čímž vznikne meziprodukt, obsahující fenylsulfid. Působením jakékoliv středně silné kyseliny je možno takový meziprodukt získat v dobrém výtěžku. Jako příklad vhodné středně silné kyseliny je možno uvést například kyselinu trifluoroctovou, fosforečnou nebo trichloroctovou. Použít je možno také jiné sulfidy, jako 4-methoxythiofenol, fefe fe· • fefe • ·«· • · « fe ··· felfe

2-merkapto-l-methylimidazol a 2-merkaptobenzimidazol. Sloučenina vzorce III se extrahuje tak, že se zředěný reakční roztok nanese na sloupec C-18 v reverzní fázi a eluce se provádí při použití methanolu.

Množství použité TFA má zásadní význam pro rychlost reakce a také na následnou tvorbu nežádoucího sulfidu v homotyrosinové části cyklického peptidu. Bylo prokázáno, že při použití 5 až 25 % TFA v acetonitrilu je možno dosáhnout nejlepších výtěžků. Výhodné rozmezí TFA je 7 až 15 %.

Množství thiofenu, použitého v tomto stupni je rovněž kritické pro výtěžek výsledného produktu. Nejvýhodnějších výtěžků je možno dosáhnout při použití 3 až 5 evkvivalentů thiofenolu.

Bylo prokázáno, že jako nejvýhodnější podmínky pro tvorbu sulfidu je možno uvést použití 5 ekvivalentů thiofenolu v 10% TFA v acetonitrilu při teplotě 0 °C. Za těchto podmínek je po extrakci pevné fáze možno dosáhnout výtěžku 65 až 70 %.

Ve druhé části stupně 3 se odstraní fenylthioskupina. Fenylsulfid se nechá reagovat v čistém ethylendiaminu (1:3) při teplotě místnosti, Čímž se získá sloučenina vzorce Ia ve výtěžku 95 %. Reakci je možno uskutečnit při teplotě 10 až 40 °C a trvá 0,5 až 6,0 hodin. S výhodou se reakce provádí při teplotě místnosti po dobu 1,5 hodin. Reakci je rovněž možno uskutečnit při použití ethylendiaminu, rozpuštěného ve vhodném rozpouštědle, jako je voda, methanol, ethanol, isopropanol, tetrahydrofuran, trifluorethanol, dichlorethan nebo acetonitril.

fl · fl fl fl·· fl · · • » fl • •fl· flfl < * fl fl fl fl) * · fl ·

- 17 REAKČNÍ SCHÉMA II

(sekvence č. 1)

HO • · · • ··♦ » » » • * * ···» ··- • 4 ΦΦ , Φ· ΦΦ

Φ · Φ Φ, fc Φ Φ Φ φ ·7ι »^h φ: 9 * *

Φ. 9 ί φ·φ ·φφ

Φ Φ φ »' « φφ φφφφ φφ ί»

(sekvence č. 1)

- 19 * · · » ♦ fl · · fl· fl flflfl© 9 9? fl¹ flflfl· fl fl fl « « fl flfl flflfl flflfl • « fl fl fl 9 fl fl flflflfl flfl fl* «·«· flfl flfl

(sekvence č. 1) •4 »4 44 •4 ·4>4

4' 4.' 4 4 * • 4 ·4· 444

4 4 *44« 44 44 »4 ·4 ·4 • ♦ · »4

4 44 » 4

4 4 4 4 4

4 4 4 4

4444 44 44

(sekvence Č. 1)

Jak je ze schématu II zřejmé, stupeň 1 zahrnuje reakci sloučeniny obecného vzorce II s thiofenolem v acetonitrilu a kyselině trifluoroctové TFA, čímž vznikne meziprodukt, obsahující fenylsulfidovou skupinu. Tento meziprodukt se v dobrém výtěžku získá při použití jakékoliv středně silné kyseliny. Jako příklad středně silných kyselin je možno uvést kyselinu trifluoroctovou, fosforečnou a trichloroctovou. Je také možno užít jiné sulfidy, jako 4-methoxythiofenol, 2-merkapto-l-methylimidazol a 2-merkaptobenzimidazol. Sloučenina obecného vzorce VI se vysráží přidáním vody a oddělí filtrací.

Užité množství TFA má zásadní význam pro rychlost reakce i pro následnou tvorbu nežádoucího sulfidu v homotyrosinové části cyklického peptidu. Bylo prokázáno, že nej lepšího *· «· ·· ·♦ *4 ·· • 4 4 · 4 · 4

490 9 *Ji' 9 9'^! 9 * 4 » · · ·) · ·[, · · ··· ··· • · * » ·' · · * ♦··* *« *· **«· *« ·« výtěžku je možno dosáhnout při použití 5 až 25% TFA v acetonitrilu, s výhodou při použití 7 až 15% TFA.

Množství thiofenolu, použitého v tomto stupni je rovněž kritické pro výtěžek výsledného produktu. Nejlepšího výtěžku je možno dosáhnout při použití 3 až 5 ekvivalentů thiofenolu.

Výhodnými podmínkami pro tvorbu sulfidů jsou použití 5 ekvivalentů thiofenolu v 10% TFA v acetonitrilu při teplotě 0 °C. Za těchto podmínek je po extrakci pevné fáze možno dosáhnout výtěžku 65 až 70 %.

Ve stupni 2 se provádí derivatizace meziproduktu s obsahem fenylsulfidové skupiny tak, že se tento meziprodukt, nechá reagovat s kyselinou fenylboritou, p-methoxyfenylboritou nebo methanboritou v THF. Obvykle se užije 1 až 10, s výhodou 1 až 3 molární ekvivalenty některé z uvedených kyselin

Ve stupni 3 se provádí redukce sloučeniny vzorce lila. na amin obecného vzorce V při použití boranového komplexu, například boranu s tetrahydrofuranem THF, dimethylsulfidem, difenylšulfidem, dibenzylsulfidem, 1,4-oxathianem nebo při použití BH^Cl s dimethylsulfidem nebo při použití hydroborátu kovu, jako ZrCl₄/NaBH₄ nebo TiCl₄/NaBH₄ v THF nebo jiném vhodném rozpouštědle. Redukci je možno uskutečnit také při použití boranových komplexů s amoniakem, dimethylaminem, pyridinem nebo piperazinem. Výhodná redukční činidla zahrnují boranové komplexy s tetrahydrofuranem THF, dimethylsulfidem, difenylšulfidem, dibenzylsulfidem, 1,4-oxathianem nebo BH^Cl s dimethylsulfidem nebo hydroborát kovu, například ZrCl₄/NaBH₄ nebo TiCl₄/NaBH₄ v THF nebo jiném vhodném rozpouštědle. Jakýkoliv zbytek amidu, který pří této redukci nebyl přeměněn se oddělí při použití chromatografie v reverzní fázi.

I ·ι *

Φ ' Φ,

Φ ΦΦ· ΦΦΦ Φ Φ

Φ Φ ΦΦ

Stupeň 3 také zahrnuje odstranění fenylboritanové skupiny v průběhu zpracování působením vodného roztoku kyseliny.

Stupeň 4 zahrnuje odstranění fenylthioskupiny. Postupuje se tak, že se fenylsulfid nechá reagovat v čistém ethylendiaminu 1 : 3 při teplotě místnosti, čímž se získá sloučenina vzorce Ia ve výtěžku 95 %. Reakci je možno provádět při teplotě v rozmezí 10 až 40 °C po dobu 0,5 až 6,0 hodin.

S výhodou se reakce provádí při teplotě místnosti po dobu

1,5 hodiny. Reakci je rovněž možno uskutečnit při použití ethylendiaminu, rozpuštěného ve vhodném rozpouštědle, například ve vodě, methanolu, ethanolu, isopropanolu, tetrahydrofuranu, trifluorethanolu, dichlorethanu nebo acetonitrilu.

Sloučeniny obecného vzorce III, lila, V a VI jsou nové meziprodukty pro použití při provádění způsobu podle vynálezu.

Praktické provedení vynálezu bude podrobněji osvětleno v následujících příkladech, které však nemají sloužit k omezení rozsahu vynálezu. V průběhu příkladové části jsou všechny díly, poměry a procentuální množství uvedeny jako hmotnostní, není-li výslovně uvedeno jinak. V použitých meziproduktech znamená dimethyltridecyl.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

a) Syntéza sloučeniny vzorce IV ze sloučeniny vzorce II přes sloučeninu vzorce III •

* «

• *fl · fl.

fl fl fl · ·· flfl flflfl ·«·· flfl·· ·· g surové sloučeniny II (52,6 g podle HPLC, 49,4 mmol) se přidá k 1480 ml bezvodého THF.Ke vzniklé suspenzi se přidá 14,56 g, 119 mmol PhB(OH)₂· Pak se suspenze nechá stát při teplotě místnosti, načež se zahřeje na teplotu varu pod zpětným chladičem. V průběhu stání a varu pod zpětným chladičem se reakční roztok stane homogenním. Výsledný kondenzát se nechá projít molekulovým sítem 3A v přístroji pro extrakci pevné látky kapalinou tak, že roztok obsahuje méně než 25 % molárních vody. Reakční směs se zchladí na teplotu místnosti a zředí 490 ml bezvodého THF. Svrchu připravený roztok bisfenylboritanu se zchladí na teplotu přibližně -7 °C a přidá se 33,3 ml 10M roztoku, 6,7 molárních ekvivalentů BH^.S. Reakční směs se udržuje 6,5 hodin při teplotě -12 až 0 °C a pak se pomalu přidá 140 ml 2M roztoku, 280 mmol kyseliny chlorovodíkové. Pomocí HPLC je možno prokázat, že výtěžek sloučeniny obecného vzorce IV je 61 %.

Podíl uvedeného roztoku se zředí vodou na výsledný objemový poměr THF a vody 1 : 5,7. Tento roztok se pak nanese na sloupec C-18 pro střednětlakou kapalinovou chromatograf ii v reverzní fázi. Po nanesení se eluce sloučeniny vzorce IV provádí směsí acetonitrilu a vody v objemovém poměru 1:4a později 1:3.

Frakce, bohaté na produkt (více než 80 % plochy pod křivkou při HPLC) se spojí a zředí vodou na objemový poměr acetonitrilu a vody 1 : 7,3. Pak se směs nanese na svrchu popsaný sloupec, k eluci se užije methanol. Frakce, bohaté na produkt (více než 85 % plochy pod křivkou při HPLC) se spojí a odpaří do sucha, čímž se získá sloučenina obecného vzorce IV v typickém výtěžku 88 až 92 % pro kombinaci izolace a chromatografického čištění.

• I flfl ♦ · flfl ·« flfl * · · · · · · · · · fl

B fl»B fl · 9 fl O fl fl · * · · · a ««fl ««fl • ««•«fl fl fl flflfl· fl· ·· flflflfl ·« fl«

b) Příprava fenylsulfidu, sloučeniny V

5,80 g, 0,00533 mol sloučeniny vzorce IV se smísí s 0,23 litry bezvodého acetonitrilu, směs se zchladí na -5 °C a při této teplotě se přidá 3,10 g, 0,028 mol thiofenolu.

Pak se v průběhu 20 minut přidá 36 g, 24,5 ml, 0,318 mol TFA tak, aby teplota byla udržována pod 0 °C. Pak se reakční směs nechá stát při teplotě -10 až 0 °C tak dlouho, až je pomocí HPLC možno prokázat množství výchozí látky méně než 3 % plochy pod křivkou, což trvá přibližně 3,75 hodin. Po této době se pomalu v průběhu 1 hodiny přidá 0,56 litrů zchlazené vody a současně se reakční směs chladí tak, aby teplota byla udržována na hodnotě nižší než 5 °C. Výtěžek adičního produktu alfa- a beta-fenylsulfidu ve formě trifluoracetátu byl 71 %, celkem bylo získáno 4,82 g produktu.

Roztok byl nanesen na sloupec, popsaný ve stupni a) a sloupec byl promyt 0,57 litry vody, načež byly adsorbované organické sloučeniny vymývány 0,50 litry methanolu. Frakce, bohaté na výsledný produkt byly odpařeny na rotačním odpařovači za vysokého podtlaku. Tímto způsobem byl s čistotou 57 % hmotnostních při přítomnosti 5,1 % hmotnostních vody získáno 7,20 g surového fenylsulfidtrifluoracetátu jako amorfní pěnovité pevné látky. Při dalším čištění bylo ve výtěžku 61 % získáno 4,10 g fenylsulfidu jako směs alfa- a beta-diastereomeru v poměru 93 : 7.

c) Přeměna fenylsulfidu na sloučeninu Ia

8,4 g, 0,00377 mol surového fenylsulfidtrifluormethansulfonátu s Čistotou 57 % hmotnostních bylo přidáno za míchání při teplotě místnosti ke 24 ml ethylendiaminu. Výsledný roztok se míchá 1,5 hodiny k ukončení reakce a pak se přidá 40 ml methanolu a pak ještě 45 ml kyseliny octové, přičemž se teplota udržuje lázní s vodou a ledem na hodnotě nižší než 25 °C.

·· ·· ·· ·» ·· ·· ··« · * · » · · · ·

44 4 * * β S 0 4 «

4 4 4 4 4 4 4 »44 ··«

4 4 4 4 4 * 4

444· *4 *4 ·4·4 *4 44

Vytvoří se hustá suspenze· Přidá se 160 ml vody k rozpuštění suspenze a vodná vrstva se extrahuje opatrným protřepáváním se 75 ml hexanů. Hexanová vrstva se pak zpětně extrahuje 40 ml vody, vodné vrstvy se spojí, zfiltrují se přes středně porézní sintr ve skleněné nálevce a úak se produkt čistí preparativní HPLC při použití sloupce C-18 s průměrem 50 mm. jako eluční činidlo se užije směs 22 % acetonitrilu a 78 % 0,15% vodného roztoku kyseliny octové. Frakce, bohaté na výsledný produkt se lyofilizují, Čímž se získá 4,2 g sloučeniny vzorce I s čistotou 85 % hmotnostních ve formě diacetátu , výtěžek pro izolační stupeň je 78 %.

d) Krystalizace sloučeniny Ia

2,3 g pevné látky se rozpustí ve 25 ml ethanolu a pak se přidá 2,7 ml vody. Roztok se nechá projít skleněnou nálevkou se sintrem k odstranění cizorodého materiálu. K filtrátu se přidá 0,14 ml kyseliny octové a pak v průběhu 1,75 hodin pomalu ještě 14 ml ethylacetátu. Pak se roztok naočkuje a nechá se 1 hodinu stát. V průběhu 5 hodin se přidá ještě zbývající množství 32 ml ethylacetátu a roztok se znovu nechá 1 hodinu stát. Pak se krystalický pevný podíl oddělí skleněnou nálevkou se sintrem a promyje se směsí ethanolu, ethylacetátu a vody, užije se 6 ml/9 ml/0,5 ml uvedených látek. Vlhký filtrační koláč se vysuší proudem dusíku, čímž se ve výtěžku 88 % získá 1,91 g diacetátu sloučeniny vzorce Ia, což odpovídá 1,75 g Čisté látky.

Příklad 2

a) Příprava fenylsulfidu, sloučenina VI ·· ·> * ·· ·· ·»

9 9 · 9 9 9 · · · ·

999 ♦ 9 · * 9 · ·

9 9 9 9 9 9 · «9· «99 • 99999 · ·

9999 99 99 9999 99 99

2,48 kg , 2,33 mol sloučeniny vzorce II se přidá k 78 litrům bezvodého acetonitrilu a směs se zchladí na -8 °C, nasež se přidá 1,08 kg, 9,8 mol thiofenolu. Pak se v průběhu 30 minut přidá ještě 12,8 kg, 8,65 litrů, 112 mol TFA tak, aby teplota reakční směsi byla udržována pod 0 °C. Pak se reakční směs nechá stát při teplotě -13 až 0 °C tak dlouho, až je pomocí HPLC možno prokázat výchozí materiál v množství menším než odpovídá 3 % plochy pod křivkou, což trvá přibližně 5 hodin. Po této době se pomalu přidá 35 litrů chlazené vody za chlazení reakční směsi k udržení její teploty na hodnotě nižší než 5 °C. V průběhu přidání vody dojde k vysrážení produktu vzorce VI. Pak se přidá ještě další voda k úpravě poměru acetonitrilu a vody na objemový poměr 1:3.

Pevný podíl se odfiltruje a promyje se směsí acetonitrilu a vody v objemovém poměru 1 : 3 až do dosažení pH filtrátu vyš- <

šího než 5. Pak se pevný podíl suší v proudu dusíku. Tímto způsobem se ve výtěžku 76 % získá 2,03 kg trifluoracetátu sloučeniny vzorce VI.

b) Syntéza sloučeniny vzorce V ze sloučeniny vzorce VI přes sloučeninu lila

922 g, 0,94 mol sloučeniny vzorce VI se přidá ke 44 1 bezvodého THF. Ke vzniklé suspenzi se přidá 119 g, 0,98 mol PhB(0H),j. Suspenze se nechá stát 12 hodin při teplotě místnosti a pak se zahřeje na teplotu varu pod zpětným chladičem.

Kondenzát se nechá projít molekulovým sítem 3A v přístroji pro extrakci pevných látek kapalinou k vysušení roztoku na obsah méně než 25 % molárních vody, vztaženo na množství sloučeniny vzorce VI. Pak se reakční směs zchladí a přidá se bezvodý THF k doplnění směsi na původní objem. Pak se směs zchladí na teplotu nižší než -4 °C. V průběhu 15 minut se přidá 494 g, 6,51 mol čistého BH₃,SMe₂ a reakční směs se pak udržuje na teplotě -4 až 0 °C. Průběh reakce se sleduje pomocí

9 ·

9·« *

9*9 • · 9 · · ·

- 27 9

9*

HPLC tak dlouho, až množství výchozí látky klesne pod 30 %, což trvá přibližně 9 hodin.

Směs se zchladí na -10 °C a reakce se zastaví přidáním 2,98 litrů 2N HC1. Tímto způsobem se ve výtěžku 61 % získá 573 g sloučeniny obecného vzorce V ve.formě hydrochloridu.

Roztok se zředí na objemový poměr THF a vody 1 : 3,76 a nanese se na sloupec pro střednětlakou chromatografií, naplněný 16,8 kg RP-C18. Po nanesení materiálu se sloupec vymývá směsí acetonitrilu a vody v objemovém poměru 1 : 2,64 a pak v objemovém poměru 1 : 2,45. Frakce, bohaté na produkt (více než 80 % plochy pod křivkou) se spojí, čímž se získá sloučenina vzorce V ve výtěžku 90 %.

Frakce, bohaté na produkt se spojí a zředí se vodou až na objemový poměr acetonitrilu a vody 1:2. Směs se spojí se zředěnými frakcemi další vsázky a naese na svrchu uvedený sloupec. Sloučenina obecného vzorce V se vymývá methanolem. Frakce, bohaté na tuto látku (více než 85 % plochy pod křivkou) se spojí a odpaří v rotačním odpařovači, čímž se získá sloučenina vzorce V ve výtěžku 98 %.

Sloučenina obecného vzorce V se pak převede na sloučeninu vzorce Ia způsobem podle příkladů lc a ld,

Informace o sekvenci 1:

vlastnosti sekvence: A) délka: 6 aminokyselin B) typ: aminokyselina D) topologie: cirkulární jde o peptid se sekvencí č. 1:

Xaa Thr Xaa Xaa Xaa Xaa

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby azacyklohexapeptidů obecného vzorce I

HO ríii (sekvence č. 1) kde

R^ znamená CH^CH^NHg nebo CH^CONH^, rI znamená alkyl o 9 až 21 atomech uhlíku, alkenyl o 9 až 21 atomech uhlíku, alkoxyfenyl o 1 až 10 atomech uhlíku, alkoxynaftyl o 1 až 10 atomech uhlíku nebo alkoxyterfenyl o 1 až 10 atomech uhlíku v alkoxylové Části,

- 29 φφφ · « · · ΦΦΦ· ···· φ φ φ φ φφ φ • · φ · · · φ · φφφφφ» • φ φ φ φ φ • · · · * · · Φ ···· »· * 9

R¹¹ znamená atom vodíku, alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, alkenyl o 3 až 4 atomech uhlíku, (CH„)₉ .OH nebo (ch₂)₂_₄nr^±vr ,

R¹¹¹ znamená vodík, alkyl o 1 áž 4 atomech uhlíku, alkenyl o 3 až 4 atomech uhlíku, (CH₂)₂_₄OH, (CH₂)₂_₄NR^R^ nebo

R¹¹ a R¹¹¹ společně tvoří (CH₂)₄, (CH₂)₅, (CH₂)₂0(CH₂)₂ nebo (CH₂)₂ŇH(ČH₂)₂, znamená vodík nebo alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku,

R^V znamená vodík nebo alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku,

Q znamená atom dusíku nebo kyslíku, jakož i farmaceuticky přijatelných adičních solí těchto látek s kyselinami, vyznačující se tím, že se

a) nechá reagovat sloučenina obecného vzorce II (řetězec č, 1) » · « « ··· ··· ···· ·»

- 30 s kyselinou fenylboritou, p-methoxyfenylboritou nebo methanboritou za vzniku sloučeniny obecného vzorce III

b) tato látka se redukuje na amin vzniká sloučenina obecného vzorce IV a hydrolyzuje, cimz

HO (sekvence č. 1)

Φ Φ 4 >· ΦΦΐ • · · * φ φ · φφφφ φφ »1 φφφφ

- 31 c) tato látka se nechá reagovat s thiofenolem ve vhodném rozpouštědle, čímž vznikne sloučenina obecného vzorce V a tato látka se stereoselektivně převede na sloučeninu vzorce I odštěpením fenylthioskupiny.
2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se t í m , že se redukce ve stupni b) uskuteční při použití boranového komplexu nebo hydroborátu kovu.
3. Způsob podle nároku 2,vyznačuj ící se t í m , že se jako hydroborát kovu užije ZrCl^/NaBH^ nebo TiCl^/NaBH^ a jako boranový komplex se užije komplex boranu
4 4 4 4 4 « 4

444 444

4 4 • 4 44 * · 4 4 4

4 4 4 4 4 4 4

4 4 4 ·4 4 4

4 4 4 4 4 4

4444 44 44 444« s dimethy1sulfidem, dibenzylsulfidem, difenylsulfidem, THF nebo 1,4-oxathianem nebo BH^Cl s dimethylsulfidem.

4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se t í m , že se jako rozpouštědlo ve stupni c) užije acetonitril,
5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím , že'se odstranění fenylthioskupiny provádí v čistém ethylendiaminu nebo ethylendiaminem, rozpuštěným ve vhodném rozpouštědle při teplotě 10 až 40 °C.
6. Způsob podle nároku 5,vyznačující se tím, Že se užije rozpouštědlo ze skupiny voda, methanol, ethanol, tetrahydrofuran, isopropanol, trifluorethanol, acetonitril nebo dichlormethan.
7. Způsob výroby azacyklohexapeptidových derivátů obecného vzorce I

HO

Rlll (sekvence Č. 1)

4 4 • · 4

- 33 kde znamená CH^CH^Nl·^ nebo CHpCONr^,

R¹ znamená alkyl o 9 až 21 atomech uhlíku, alkenyl o 9 až 21 atomech uhlíku, alkoxyfenyl o 1 až 10 atomech uhlíku, alkoxynaftyl o 1 až 10 atomech uhlíku nebo alkoxyterfenyl o 1 až 10 atomech uhlíku v alkoxylové části, znamená atom vodíku, alkyl ,o 1 až 4 atomech uhlíku, alkenyl o 3 až 4 atomech uhlíku, (CH₉)₅ ,0H nebo ^ά TV V ^(CH2⁾2-4^{NR R} ’

R¹¹¹ znamená vodík, alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, alkenyl o 3 až 4 atomech uhlíku, (CHp^^OH, (CH₂)₂_₄NR^IVR^V nebo

R¹¹ a R¹¹¹ společně tvoří (CH₂)₄, (CH₂)₅, (CH₂)₂O(CH₂)₂ nebo (ch₂)₂nh(ch₂)₂,

R znamená vodík nebo alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, rV znamená vodík nebo alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku,

Q znamená atom dusíku nebo kyslíku, jakož i farmaceuticky přijatelných adičních solí těchto látek s kyselinami, vyznačující se tím, že se

a) nechá reagovat sloučenina obecného vzorce II * ♦ • 4 ··

- 34 β · Ο 9 · 9* 9 « · 4 4 * · 9 • ••44 4 · 4 494 4·· ·····< 9 4

4949 44 9« 9444 44 44 s thiofenolem za vzniku sloučeniny obecného vzorce VI

HO (sekvence č. l) • · « ···· ·· w · · ·« ·»·· • · « • · ·

Φ· · ··« • · »· «·

b) sloučeninu obecného vzorce VI se nechá reagovat s kyselinou fenylboritou, p-methoxyfenylboritou nebo methanboritou za vzniku sloučeniny obecného vzorce lila

c) sloučenina vzorce lila se redukuje na amin a hydrolyzuje, čímž se získá sloučenina obecného vzorce V

- 36 ·· *4 Φ · Φ · 9 Φ 9 · • * · ΦΦΦΦ ΦΦ>· • · Φ· «Φ 4 ΦΦφφ • · ΦΦΦ Φ · · Φ·Φ ··>

* * · 9 Φ 9 9 9

ΦΦΦΦ ΦΦ ΦΦ ΦΦΦ9 ΦΦ ΦΦ

d) tato látka se odštěpením fenylthioskupiny stereoselektivně převede na sloučeninu obecného vzorce I.
8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že se redukce ve stupni c) uskuteční při použití boranového komplexu nebo hydroborátu kovu.
9. Způsob podle nároku 8,vyznačující se t í m , že se jako hydroborát kovu užije ZrCl₄/NaBH₄ nebo TiCl./NaBH. a jako boranový komplex se užije komplex boranu s dimethy1sulfidem, dibenzylsulfičem, difenylsulfidem, THF nebo 1,4-oxathianem nebo BH^Cl s dimethylsulfidem.

• φ φ • ··· • φ ♦ • φ φ φφφφ φφ φφ φ • φ φφφφ

- 37 φ · φ φ * φ • φφφ φ φ φφ φφ
10. Způsob podle nároku 7,vyznačující se t í m , že se sloučenina obecného vzorce II převede na fenylsulfid reakcí s thiofenolem ve vhodném rozpouštědle.
11. Způsob podle nároku 10,vyznačující se t í m , že se reakce provádí v acetonitrilu.
12. Způsob podle nároku 7,vyznačuj ící se tím , že se odštěpení fenylthioskupiny provádí v Čistém ethylendiaminu nebo působením ethyléndíaminu, rozpuštěného ve vhodném rozpouštědle při teplotě 10 až 40 °C.
13. Způsob podle nároku 12,vyznačující se t í ra , že se užije rozpouštědlo ze skupiny voda, ethanol, methanol, tetrahydrofuran, isopropanol, trifluorethanol, acetonitril nebo dichlormethan.
14. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že vede k přípravě sloučeniny obecného vzorce la (sekvence č. 1) • 4 • 4 4 44 • 4 4 » « · 4 4 • 44 444 • 4

44 44

4··

4 4 ··

4· 44 * 4 4 · • 4 4

4 4 ·

4 4 4

44 44·· nebo její farmaceuticky přijatelné soli.
15. Způsob podle nároku 7, vyznačuj ící se t í m , že vede k přípravě sloučeniny obecného vzorce Ia (sekvence č. 1) nebo jejích farmaceuticky přijatelných solí.
16. Způsob podle nároku 1,vyznačující se t í m , že vede k přípravě sloučeniny obecného vzorce Ib

- 39 • · · ft β a o • * · « • · · ···· »· «

» o t · • · «« • · « «

Φ ·0 9 * ··· ·«· • ft

ΦΦ >« (sekvence č. 1) nebo je ích farmaceuticky přijatelných solí.
17. Sloučenina obecného vzorce III • 44

- 40 • 44 · 4 4 4 4 ·

9 4 ··. 4 4 9 4 9 4

4 · 4 · 4 4 4 4 444

4 4 4 · 4 4 4 «

4444 44 44 «494 44 44 kde má význam, uvedený v hlavním nároku.
18. Sloučenina obecného vzorce VI

HO (sekvence Č. 1) ·♦ ···♦

- 41 • ♦ · · β · O 9 *· fefefe • fefefe • · » fefe β • fefe fefefe kde R¹ má význam, uvedený v nároku 1.
19. Sloučenina obecného vzorce lila (sekvence č. 1) kde R^ má význam, uvedený v nároku 1.
20. Sloučenina obecného vzorce V

- 42 ··· * · · · · · · •««β ft* · · ·· « ···*»· · ·· ··· ···· ·· ·* ···» 99 ·· kde R¹ má význam, uvedený v nároku 1.