CZ4599A3 - Prostorové topné těleso - Google Patents

Description

Prostorové topné těleso oblast techniky

Vynález se týká prostorového topného tělesa, sestávajícího ze skříně, tepelného zdroje umístěného ve skříni a z většího počtu otvorů umožňujících proudění vzduchu skříni, přičemž tepelný zdroj sestává z dvojice stěn ohraničujících mezi sebou uzavřený prostor, z kapaliny v uzavřeném prostoru a z elektrického topného článku v uzavřeném prostoru v tepelném styku s kapalinou.

Dosavadní stav techniky

Prostorová topná tělesa se v zásadě rozdělují na dva typy. První typ je tak zvaný radiátor”, který obvykle sestává 2 kapalinou naplněného tělesa s velkou povrchovou plochou, která vydává značné množství tepla sáláním. Druhý typ je tak 2vané konvekční topné těleso. Konvekční topná tělesa sestávají ze skříně, v ní umístěného tepelného zdroje a z většího počtu otvorů dovolujících prouděni vzduchu skříní a přes tepelný zdroj. V elektrickém konvekčním topném tělese je tepelným zdrojem například odporový topný článek; v akumulačním topném tělese může být primárním zdrojem tepla opět odporový topný článek, ale primární zdroj provádí ohřev sekundárního tepelného zdroje, obvykle ve formě vyzdívkových cihel akumulačním způsobem. Je-li topné těleso nastaveno na vytápění prostoru, sekundární tepelný zdroj uvolňuje teplo do proudícího vzduchu. Konvekční topná tělesa dodávají pouze

velmi malá množství tepla sáláním.

Konvektorová topná tělesa jsou z řady důvodů považována za všeobecně nedostatečná jako topná tělesa na vytápění místností. Zaprvé, protože většina tepla je vydána konvekci, má horký vzduch z topného tělesa tendenci stoupat a shromaždovat se u stropu. S postupem času se další a další horký vzduch shromažduje u stropu a postupně se ohřívají nižší prostory místnosti. Jelikož přenos tepla z topného tělesa do místnosti je proveden ohříváním vzduchu při jeho průchodu přes tepelný zdroj v topném tělese, má to za následek zplyňování vodní páry ve vzduchu, která se pak sráží na studených plochách v místnosti. Následně, vzduch shromaždující se u stropu je spíše suchý a nepříjemně se v něm dýchá. Dosud neexistuje skutečná alternativa obvyklých konvekčních topných těles, mimo topných těles s větráky, které jsou jednak hlučné, jednak poměrně neúčinné.

Na druhé straně, radiátory topí poměrně málo konvekci a následkem toho málo odebírají chlad ze vzduchu. Radiátory mají spíše tendenci ohřívat v místnosti povrchy, které stojí proti sálajícímu povrchu. U osoby sedící vedle radiátoru to bude mít za následek, že jeden z jejich boků bude teplý a druhý studený. Mimoto, radiátory jsou poměrně velké ve srovnání s konvekčními topnými tělesy, jelikož teplota, na niž mohou být sálavé povrchy vyhřáty, je omezena bezpečnostními podmínkami. Nicméně zachovávají příjemnou vlhkost vzduchu.

«

Podstata vynálezu

Vynález se týká nového druhu prostorového topného tělesa charakteru konvekčního topného tělesa, které ale má tendenci uchovat vlhkost vzduchu. Prostorové topné těleso podle vynálezu sestává ze skříně, tepelného zdroje v této skříni a z většího počtu otvorů umožňujících proudění vzduchu skříní, přičemž tepelný zdroj sestává z dvojice stěn, které mezi sebou ohraničují uzavřený prostor, z kapaliny uvnitř uzavřeného prostoru a z elektrického topného článku v uzavřeném prostoru a v tepelném styku s kapalinou, přičemž otvory ve skříni umožňují únik sálavého tepla od tepelného zdroje ze skříně.

Jak bude vidět, toto prostorové topné těleso topí jak prouděním skříní, tak sáláním z panelů tepelného zdroje. Nastavení fyzických parametrů tohoto topného tělesa umožňuje lepší rovnováhu mezi konvekčním a sálavým mechanismem při vytváření příjemnějšího tepla. Mimoto, stěny tepelného zdroje mohou být natřeny na černo aby se podpořilo sálání, jelikož tepelný zdroj bude ve velké míře zakryt skříní. Ve skutečnosti, natřením tepelného zdroje na černo, bude tento tepelný zdroj ještě méně viditelný.

Nejlepší způsob jak zajistit, aby teplo unikalo ze skříně, je perforovat jednu nebo obě strany skříně tak, že se vytvoří mřížka. Na druhé straně u konvekčního tepla je to horní strana skříně, která musí být perforována tak, že se vytvoří mřížka. Pochopitelně, procesy sálání jsou posíleny, jestliže alespoň jedna stěna tepelného zdroje je orientován

alespoň jednou z mřížek ven.

Výhodně může být prostorové topné těleso přenosné; například skříň může být opatřena kolečky nebo pojezdovými kolečky.

Jelikož tepelný zdroj je umístěn ve skříni a tedy neumožňuje dotek prsty nebo náhodný styk, může teplota tepelného zdroje vystoupit hodně nad povolenou bezpečnostní hranici pro nechráněná topná tělesa. Následkem toho kapalina v tepelném zdroji zvětší svůj objem. Je nebezpečí, že by kapalina v uzavřeném prostoru mohla expandovat do takové míry, že by vzestup tlaku v tepelném zdroji způsobil deformaci, jako na příklad tak zvané poduškové zborcení vlastních stěn. Tím by byly namáhány všechny obvodové svary mezi stěnami tepelného zdroje a všechny bodové svary provedené na tělese tepelného zdroje. Ve skutečnosti, tlak vyvozený na stěny, může stačit na to, aby se jeden nebo více bodových svarů, nebo po čase obvodový svar roztrhl a umožnil únik horké kapaliny pod tlakem.

Tento problém je řešen výhodným provedením vynálezu, kde kapalina zaplňuje uzavřený prostor částečně a uzavřený prostor je rozdělen na dolní, olejovou komoru pro kapalinu, která při pokojové teplotě obsahuje kapalinu a na zvětšenou horní, expanzní komoru, která při pokojové teplotě neobsahuje žádnou kapalinu. Výhody tohoto uspořádání budou probrány v dalším.

I když problém, který výhodné provedení vynálezu řeší, je popsán výše ve vztahu k prostorovému topnému tělesu obsa·»· · * ·· ·· ·· * ·

- 5 hujícímu skříň a tepelný zdroj, je řešení tohoto problému použitelné na širším poli. Je zvláště použitelné v kterékoliv situaci, kde tepelný zdroj není teplotně omezen bezpečnostními podmínkami, nebo tam, kde je větší nebezpečí deformace jeho stěn než obvykle. Tedy toto širší uplatnění vynálezu je umožněno prostorovým topným tělesem, v němž tepelný zdroj sestává z dvojice stěn, které mezi sebou ohraničují uzavřený prostor, z kapaliny částečně vyplňující uzavřený prostor a z elektrického topného článku umístěného v uzavřeném prostoru v tepelném styku s kapalinou, kde uzavřený prostor je rozdělen na dolní, olejovou komoru pro kapalinu, která při pokojové teplotě obsahuje kapalinu a na zvětšenou horní, expanzní komoru, která při pokojové teplotě neobsahuje žádnou kapalinu.

Výhodou tohoto uspořádání je, že jak kapalina expanduje, je vzduch ve zvětšené expanzní komoře stlačen a odlehčí tlak, který by jinak narůstal. Stupeň zmírnění tlaku závisí na řadě faktorů včetně poměru objemu expanzní komory vůči objemu uzavřeného prostoru jako celku. Přesně řečeno, je to podíl objemu uzavřeného prostoru, který není zaplněn kapalinou při pokojové teplotě, který určuje tlak při kterékoliv dané teplotě, ale poměr objemu expanzní komory vůči objemu uzavřeného prostoru jako celku dává horní hranici tlaku. Zvolený poměr bude záviset na řadě faktorů, včetně pracovní teploty tepelného zdroje, koeficientu objemové roztašnosti kapaliny a na nejvyšším tlaku, který může tepelný 2droj bezpečně vydržet, ale rozsah je u výhodného provedení vynálezu • *

mezi 40 až 60%.

Ve výhodném provedení je expanzní komora zvětšena do takové míry, že plocha vodorovného příčného průřezu olejové komory v místě, kde se stýká s expanzní komorou, je menší než plocha vodorovného příčného průřezu expanzní komory.

V dalším výhodném provedení je popsáno prostorové topné těleso sestávající ze skříně, tepelného zdroje umístěného ve skříni a z většího počtu otvorů dovolujících proudění vzduchu skříní, přičemž tepelný zdroj sestává z dvojice stěn ohraničujících mezi sebou uzavřený prostor, z kapaliny v uzavřeném prostoru a částečně jej vyplňující a z elektrického topného článku umístěného v uzavřeném prostoru prakticky rovnoběžně se stěnami a v tepelném styku s kapalinou, uzavřený prostor je rozdělen na dolní, olejovou komoru a na horní, expanzní komoru a plocha vodorovného příčného průřezu olejové komory v místě, kde se stýká s expanzní komorou, je menší než plocha vodorovného příčného průřezu expanzní komory a otvory ve skříni dovolují únik sálavého tepla od tepelného zdroje ze skříně.

Pro zajištění účinné funkce expanzní komory jsou fyzické parametry prostorového topného tělesa výhodně takové, že při pracovní teplotě tepelného zdroje je nejvýše zlomek expanzní komory zaplněn kapalinou. Nejlepší je, když při pracovní teplotě tepelného zdroje není žádná část expanzní komory zaplněna kapalinou.

Kromě expanzní komory je výhodné, je-li olejová komora zvětšena. Tedy, olejová komora může rovněž zaujímat 40 až

... ·· ·· ·· ·· ··

60% objemu uzavřeného prostoru. Tepelný zdroj může být prakticky symetrický ve vodorovné rovině, takže při sestavování tepelného zdroje ze dvou stěn nevzniknou žádné potíže, je-li jedna stěna po vyformování pootočena o půl otáčky.

Pro úplnost, je patrno, že olejová komora a expanzní komora obecně netvoří celý uzavřený prostor. Může zde být také mezilehlé pásmo, které je při pokojové teplotě nejvýše částečně zaplněno kapalinou. Toto mezilehlé pásmo je spoj mezi olejovou komorou a expanzní komorou, například prostřednictvím alespoň jednoho svislého kanálku. Mezilehlé pásmo tedy zaujímá od 5 do 15% objemu uzavřeného prostoru.

Při pracovní teplotě tepelného zdroje bude mezilehlé pásmo alespoň částečně zaplněno kapalinou. Pro nejlepší výsledky expanzní komory je výhodné, aby při pracovní teplotě tepelného zdroje bylo mezilehlé pásmo částečně nebo zcela zaplněno kapalinou.

Aby se docílil vysoký tepelný výkon na poměr povrchové plochy tepelného zdroje, je jeho pracovní teplota výhodně vyšší než 100 nebo dokonce 15O°C. Například může být mezi 120 až 250°C. Pracovní teplotou se rozumí teplota, na kterou stoupne tepelný zdroj, jestliže topný článek pracuje při jmenovitém výkonu; neboli jednoduše, teplota, na kterou tepelný zdroj stoupne, je-li topné těleso připojeno k síti, pro kterou je zkonstruováno nebo přizpůsobeno.

Pro úplnost jsou uvedeny následující výhodné parametry: Tepelný koeficient objemové expanze kapaliny je výhodně od 0,00095 do 0,0012 na °C. Při pokojové teplotě je manometrický tlak v uzavřeném prostoru výhodně od -0,5 do 0 baru.Při pracovní teplotě tepelného zdroje je manometrický tlak v uzavřeném prostoru výhodně od 0 do 1,0 baru, nebo může být od 0 do 0,75 baru.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladné provedení vynálezu je znázorněno na výkresech, kde obr. 1 představuje perspektivní pohled na prostorové topné těleso, obr. 2 čelní pohled na tepelný 2droj a obr. 3 pohled na tepelný zdroj v bokorysu.

Příklady provedení vynálezu

Jak je patrno z obr. 1, prostorové topné těleso sestává ze skříně 12, v níž je umístěn tepelný zdroj 1. Skříň 12 je na dolní straně otevřená a sestává z předního a zadního panelu 13, bočních panelů 14 a horního panelu 15. Přední a zadní panely 13 a horní panel 15 jsou perforovány nebo opatřeny štěrbinami, které tvoří mřížku 16. 17, která napomáhá vydávání tepla konvekcí. Studený vzduch vstupuje dolní částí skříně 12, stoupá přes tepelný zdroj 1 a vystupuje mřížkami 16, 12- Tepelný zdroj 1 je ve skříni 12 uspořádán tak, že leží rovnoběžně s bočními panely 13. Povrchy tepelného zdroje 1 jsou tedy orientovány směrem ven mřížkami 16. 17 v panelech 13 skříně 12.

Prostorové topné těleso topí jak prouděním skříní 12. tak sáláním z tepelného zdroje 1. Velikost a rozmístění štěrbin a otvorů ve skříni 12 bude zvoleno tak, aby se do« «

sáhla příslušná rovnováha mezi ztrátami sálání a konvekce. Tepelný zdroj 1 je natřen na černo aby se podpořilo sálání.

Ovládací panel 18, známé konstrukce a funkce, je uložen ve skříni 12 a normálně by obsahoval termostat a jiné ovladače elektrického článku tepelného zdroje 1. K dolní části skříně 12 jsou připevněna pojezdová kolečka .

Jak je znázorněno na obr.2 a 3, tepelný zdroj i obsahuje přední a zadní stenu 2, 2, v každé je provedena řada zahloubení 4, mezi nimiž jsou svislé kanálky 10. Na stěnách 2 a 3 jsou umístěny montážní patky 19 pro připevnění tepelného zdroje 1 ke skříni 12. Stěny 2, 2 jsou vytvořeny z 0,7 mm silného plechu z měkké oceli. Zahloubení jsou do nich vylisována tak, že vyčnívají dovnitř a příslušná zahloubení 4 se v tepelném zdroji i vzájemně dotýkají. To umožňuje spojení zahloubení 4 bodovými svary tam, kde se jejich vnitřní povrchy vzájemně dotýkají tak, že tvoří můstky mezi stěnami 2, 2 a udržují jejich správný odstup.

Horní a dolní části 5, £ každé stěny 2, 2 jsou lisovány do poloválcového nebo poloeliptického tvaru, takže přední a zadní stěny 2, 2 ohraničují zvětšenou sudovitou expanzní komoru 7 nahoře a olejovou komoru 8. dole. Stěny 2, 2 jsou ve vodorovné rovině symetrické, takže při sestavování tepelného zdroje 1 ze dvou stěn 2, 2 nedochází k potížím je-li jedna z nich po vytvarování pootočena o půl otáčky.

Expanzní komora 2. je obvykle prázdná, jak bude vysvětleno, ale olejová komora 8., která obsahuje alespoň jeden elektrický topný článek 9, je plná oleje, i když tepelný • · · ·

I · * φφφ ·

I Φ Φ * Φφφ φφφ zdroj 1 má pokojovou teplotu. Přední a zadní stěna 2, 3. jsou obvodově uzavřeny, například Švovým svarem, a tvoří uzavřený prostor 20 zahrnující jak expanzní komoru 7, tak olejovou komoru 8. Topný článek 9 je uzavřen v olejové komoře 8.

Před hermetickým uzavřením tepelného zdroje 1 je do uzavřeného prostoru 20. vytvořeného mezi stěnami 2, 0 nalit olej. Olej může být zahřát na asi 70°C aby se snížila jeho viskozita a usnadnilo se tak plnění. Nicméně, i kdyby olej měl pokojovou teplotu, normálně by zaplnil olejovou komoru £ bez nadměrného vniknuti, jestli vůbec, do mezilehlého pásma mezi olejovou komorou £ a expanzní komorou 7. V tomto stadiu je výhodné vytvořit v uzavřeném prostoru 20 před jeho uzavřením vakuum pro další snížení pracovního tlaku tepelného zdroje i. Vakuum bude obvykle kolem -0,5 baru a je vytvořeno pomocí vývěvy podobným způsobem jako při výrobě chladících obvodů. Na příklad, během výroby je v olejové komoře £ před jejím uzavřením zalemováním a svařením vytvořeno vakuum asi -0,5 Baru. Vakuum, vytvořené v olejové komoře 8, je výhodně zvoleno s uvážením parametrů prostorového topného tělesa, například tepelného koeficientu objemové expanze oleje a poměru objemu expanzní komory 7_ vůči objemu uzavřeného prostoru 20 tak, že i když tepelný zdroj 1 má pracovní teplotu, je v expanzní komoře 7 udržen negativní tlak.

Je-li topný článek 9 zapnut, olej se ohřívá a začne expandovat a tedy stoupat svislými kanálky 10 vzhůru. Nebude-li použit termostat, dosáhne tepelný zdroj 1 konečnou pracovní teplotu, která se bude mírně lišit v závislosti na

rozdílech v okolní teplotě. Je-li do prostorového topného tělesa zabudován termostat, byla by maximální provozní teplota dosažena podle termostatu nastaveného na nejvyšší hodnotu. V obou případech je tepelný zdroj 1 zkonstruován tak, aby dosáhl maximální teplotu nad 100°C, výhodně 120 až 250°C. Tyto teploty jsou možné, protože tepelný zdroj 1 je umístěn ve skříni 12 a poranění tedy není možné.

Z obr. 3 je zřejmé, že jak expanzní komora 7, tak olejová komora 8 jsou ohraničeny zvětšením. Výhodně zaujímají každá asi 40% celkového objemu uzavřeného prostoru 22· Množství oleje, naplněného do olejové komory 8 tepelného zdroje 1 a rozměry expanzní komory 7 jsou takové, že jakmile olej dosáhne svoji pracovní teplotu, je hladina oleje přibližně na úrovni dna expanzní komory 2. Jinými slovy, nedostane se ve větším množství do expanzní komory 7. Expanzní komora 7 zůstane z větší části prázdná, mimo vzduchu, který je při expanzi oleje stlačován. Nicméně v některých případech může olej poněkud stoupnout do expanzní komory 7 bez narušeni její účinnosti.

V popisovaném prostorovém topném tělese podle vynálezu je celková kapacita uzavřeného prostoru 20 v tepelném zdroji 1 v pásmu 7,75 litru. Olejová komora 8 je pak naplněna takovým množstvím oleje, které při pokojové teplotě zaujímá 3,5 litru. V praxi je olej výhodně zahřát asi na 60°C, aby se snížila jeho viskozita a usnadnilo se nalévání. Množství naplněného oleje bude záviset na řadě faktorů zahrnujících pracovní teplotu tepelného zdroje 1, koeficient objemové ex-

panze kapaliny a nejvyšší tlak, který může tepelný zdroj 1 bezpečně vydržet.

V tepelném zdroji 1 je zabudován 2,0 kW elektrický topný článek 9, který vytvoří pracovní teplotu 200°C. Při tomto nárůstu teploty olej expanduje asi o 0,675 litru, to je asi o 19% svého objemu. Je to dáno vysokým koeficientem objemové expanze oleje. Expanze oleje způsobí, že vzduch, uzavřený v uzavřeném prostoru 20 tepelného zdroje 1 bude stlačen do expanzní komory 7. Cílem je zkonstruovat expanzní komoru 7 tak, aby tlak stlačeného vzduchu při pracovní teplotě oleje nepřekročil asi 1,0 bar, s výhodou 0,3 baru. Tento tlak je natolik nízký, že vyloučí nadměrné namáhání švů a bodových svarů tepelného zdroje 1.

Pokusy ukázaly, že v prostorovém topném tělese podle vynálezu může být dosažen tepelný výkon sestávající až z 67% sálání a z 33% konvekce.

Ve volitelném provedení je pro vzájemné spojení příslušných zahloubení ve stěnách 2a 2 proveden jeden bodový svar. Bodový svar je obvykle středově umístěn těsně pod expanzní komorou 7. Účelem je vytvoření slabého místa, které by prasklo nad hladinou oleje při tlaku dostatečně nízkém, aby byla zajištěna bezpečnost v případě poruchy. Například lze předpokládat, že dojde-li k unikání oleje, hladina oleje dosáhne kritickou nízkou hladinu a bude to mít za následek rozklad oleje spojený s tvorbou plynů a zvýšením tlaku v uzavřeném prostoru 20. Normálně by na vzestup teploty v olejové jímce zareagoval vypínač. Prasknutí jednoho bodo13 vého svaru uvolní tlak nad hladinou oleje tím, že se ve stěně 2, 2 vytvoří otvor.

Mohou být provedeny další bodové svary jestliže konstrukční kriteria prostorového topného tělesa jako takového umožni jejich prasknutí a následné uvolnění tlaku při poruše. Alternativně nebo doplňkově mohou být použity křehké prostředky pro uvolnění tlaku v případě poruchy. Alternativně je vnější švový svar, spojující stěny 2, 3., proveden tak, že praskne a uvolní tlak nad hladinou oleje. Stěny 2, 3. jsou vytvořeny tak, že se předtím deformují a kompenzují určitý vzestup tlaku. Za tím účelem je tlouštka ocelových stěn 2., obvykle 0,5 až 1 mm, s výhodou kolem 0,7 mm.

Claims (28)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Prostorové topné těleso, sestávající ze skříně, tepelného zdroje umístěného ve skříni a 2 většího počtu otvorů umožňujících proudění vzduchu skříní, přičemž tepelný zdroj sestává z dvojice stěn ohraničujících mezi sebou uzavřený prostor, z kapaliny v uzavřeném prostoru a z elektrického topného článku v uzavřeném prostoru v tepelném styku s kapalinou, vyznačuj ící se tím, že otvory ve skříni umožňuji únik sálavého tepla od tepelného zdroje ze skříně.
2. 2. Prostorové topné těleso podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň jedna strana skříně je perforována a tvoří mřížku.
3. 3. Prostorové topné těleso podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že horní strana skříně je perforována a tvoří mřížku.
4. 4. Prostorové topné těleso podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že alespoň jedna ze stěn tepelného zdroje je orientována směrem ven alespoň jednou z mřížek.
5. 5. Prostorové topné těleso podle kteréhokoliv z nároků 1 «· · · ···· ··· • »« · · » · · · « * ·»· · · ··· «»*··* * «·· ·· · · · *·

   - 15 až 4, vyznačující se tím, že je přenosné.
6. 6. Prostorové topné těleso podle nároku 5, vyznačující se tím, že skříň je opatřena kolečky nebo pojezdovými kolečky.
7. 7. Prostorové topné těleso, podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že kapalina částečně zaplňuje uzavřený prostor, který je rozdělen na dolní, olejovou komoru pro kapalinu, která při pokojové teplotě obsahuje kapalinu a na zvětšenou horní, expanzní komoru, která při pokojové teplotě neobsahuje žádnou kapalinu.
8. 8. Prostorové topné těleso, podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že tepelný zdroj sestává z dvojice stěn, které mezi sebou ohraničují uzavřený prostor, z kapaliny částečně zaplňující uzavřený prostor a z elektrického topného článku v uzavřeném prostoru v tepelném styku s kapalinou, přičemž uzavřený prostor je rozdělen na dolní, olejovou komoru pro kapalinu, která při pokojové teplotě obsahuje kapalinu a na zvětšenou horní, expanzní komoru, která při pokojové teplotě neobsahuje žádnou kapalinu.
9. 9. Prostorové topné těleso podle nároku 7 nebo 8, vy- ·* značující se tím, že expanzní komora zaujímá od 40% do 60% objemu uzavřeného prostoru.
10. 10. Prostorové topné těleso podle kteréhokoliv z nároků 7 až 9,vyznačující se tím, že při pracovní teplotě tepelného zdroje je kapalinou zaplněn nejvýše zlomek expanzní komory.
11. 11. Prostorové topné těleso podle nároku 10, vyznačující se tím, že při pracovní teplotě tepelného zdroje není žádná část expanzní komory zaplněna kapalinou.
12. 12. Prostorové topné těleso podle kteréhokoliv z předcházejících nároků 7 až 11, vyznačující se tím, že olejová komora je zvětšena.
13. 13. Prostorové topné těleso podle nároku 12, vyznačující se tím, že olejová komora zaujímá od 40% do 60% objemu uzavřeného prostoru.
14. 14. Prostorové topné těleso podle nároku 12 nebo 13, vyznačující se tím, že tepelný zdroj je ve vodorovné rovině prakticky symetrický.
15. 15. Prostorové topné těleso podle kteréhokoliv z nároků 7 až 14, vyznačující se tím, že uzavřený

    A · • ·

    - 17 prostor rovněž obsahuje mezilehlé pásmo, které je při pokojové teplotě nejvýše částečně zaplněno kapalinou.
16. 16. Prostorové topné těleso podle nároku 15, vyznačující se tím, že mezilehlé pásmo obsahuje alespoň jeden svislý kanálek spojující olejovou komoru s expanzní komorou.
17. 17. Prostorové topné těleso podle nároku 15 nebo 16, vyznačující se tím, že mezilehlé pásmo zaujímá od 5% do 15% objemu uzavřeného prostoru.
18. 18. Prostorové topné těleso podle kteréhokoliv z nároků 15 až 17, vyznačující se tím, že při pracovní teplotě tepelného zdroje je mezilehlé pásmo alespoň částečně zaplněno kapalinou.
19. 19. Prostorové topné těleso podle nároku 18, vyznačující se tím, že při pracovní teplotě tepelného zdroje je mezilehlé pásmo prakticky nebo zcela zaplněno kapalinou.
20. 20. Prostorové topné těleso podle kteréhokoliv z nároků 7 až 19, vyznačující se tím, že pracovní teplota tepelného zdroje je nad 100°C.
21. 21. Prostorové topné těleso podle nároku 20, v y z n a č u-

    99 * jící se tím, že pracovní teplota tepelného zdroje je mezi 120 a 250°C.
22. 22. Prostorové topné těleso podle kteréhokoliv z nároků 7 až 21, vyznačující se tím, že plocha vodorovného příčného průřezu olejové komory v místě, kde se stýká s expanzní komorou, je menší než plocha vodorovného příčného průřezu expanzní komory.
23. 23. Prostorové topné těleso podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že tepelný koeficient objemové expanze kapaliny je od 0,00095 do 0,0012 na °C.
24. 24. Prostorové topné těleso podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že při pokojové teplotě je manometrický tlak v uzavřeném prostoru od -0,5 do 0 baru.
25. 25. Prostorové topné těleso podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že při pracovní teplotě tepelného zdroje je manometrický tlak v uzavřeném prostoru od 0 do 1,0 baru.
26. 26. Prostorové topné těleso podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spojení jedné stěny tepelného zdroje s druhou je křehké « ·· *· · ** *·· » 9 999 9

    9 99 9 9 9 9 9 9 9

    9 9 9 9 9 9 9 9 999 9 99

    9 9 9 9 9 9 9 · »· ·· ··· *· ·♦

    - 19 a při prasknutí, například pod tlakem, způsobí vytvoření otvoru v jedné nebo ve druhé stěně, čímž se uvolní jakýkoliv nadměrný tlak.
27. 27. Prostorové topné těleo podle nároku 26, vyznačující se tím, že křehké spojení je jeden bodový svar.
28. 28. Prostorové topné těleso jak je zde prakticky popsáno s odvoláním na připojené výkresy.