CZ638588A3

CZ638588A3 - Fungicidal and insecticidal agent and process for preparing active component thereof

Info

Publication number: CZ638588A3
Application number: CS886385A
Authority: CZ
Inventors: Adolf Dr Hubele
Original assignee: Ciba Geigy Ag
Priority date: 1987-09-28
Filing date: 1988-09-27
Publication date: 1994-11-16
Also published as: MD370C2; FI884409A7; HK21394A; MD501B1; UA19303A; UA19304A; CY1770A; SK279313B6; CZ279023B6; MD501C2; AU619762B2; RU2002416C1; LV10614A; YU180988A; RU2009134C1; PL156233B1; DK536288D0; LV10613B; DK85993D0; PT88596B

Description

Vynález se rovněž týká způsobu výroby uvedených prostředků, jakož i použití účinných látek nebo prostředků k potírání škůdců, především škodlivého hmyzu a mikroorganismů poškozujících rostliny, především hub.

Nové sloučeniny nalezené podle tohoto vynálezu odpovídají obecnému vzorci I

ve kterém

R·^ a R2 znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nebo atom halogenu,

R^ znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, nebo atomem halogenu nebo hydroxyskupinou substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo cyklopropylovou skupinu,

- 2R^ znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku nebo methylovou skupinou nebo/a atomem halogenu až třikrát stejně nebo rozdílně substituovanou cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku,

Alkylovou skupinou samotnou nebo jako součástí jiného substituentu, jako halogenalkylové skupiny, se vždy podle počtu uvedených atomů uhlíku rozumí například methylová skupina, ethylová skupina, propylová skupina, butylová skupina, jakož i jejich isomery, jako například isopropylová skupina, isobutylová skupina, terc.butylová skupina nebo sek.butylová skupina.

Atomem halogenu, který je označován také jako Hal, se rozumí atom fluoru, atom chloru, atom bromu nebo atom jodu.

Halogenalkylová skupina označuje jedenkrát halogenované až per halogenované skupiny, jako je například CHC^, CH₂F, CC1₃, CH₂C1, CHF₂, CF₃, CH₂CH₂Br, C₂C1₅, CHBr, CHBrCl atd., výhodně CF_3>

Cykloalkylovou skupinou se podle počtu uvedených atomů uhlíku rozumí například cyklopropylová skupina, cyklobutylová skupina, cyklopentylová skupina nebo cyklohexylová skupina.

Deriváty N-pyrimidinylanilinu jsou již známé. Tak se ve zveřejněné evropské patentové přihlášce 0 224 339 a

-5NDR-patentovém spisu δ. 151 404 popisují sloučeniny, které mají N-2-pyrimidinylovou strukturu, jako látky účinné proti fytopathogenním houbám. Tyto známé sloučeniny nemohly však dosud v plné míře splnit požadavky, které jsou kladeny pro praktické upotřebení.

Sloučeniny obecného vzorce I nalezené podle vynálezu se charakteristickým způsobem liší od známých sloučenin zavedením alespoň jedné cykloalkylové skupiny a dalšího substituentu do struktury anilinopyrimidinu, čímž u nových sloučenin dosahuje neočekávaně vysoké fungicidní účinnosti a insekticidní účinnosti.

Sloučeniny obecného vzorce 1 jsou při teplotě místnosti stálými oleji, pryskyřicemi nebo pevnými látkami, které se vyznačují cennými fungicidními a insekticidními vlastnostmi. Tak se dají používat v zemědělství nebo v příbuzných oborech preventivně nebo kuratívně k boji proti houbám a hmyzu poškozujícím rostliny. Účinné látky obecného vzorce I se vyznačují při nízkých aplikovaných koncentracích nejen vynikajícím insekticidním a fungicidním účinkem, nýbrž také zvláště dobrou snášenlivostí rostlinami.

Předmětem předloženého vynálezu je tudíž fungicidní a insekticidní prostředek, který spočívá v tom, že jako účinnou složku obsahuje alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I

ve kterém

R^ a R2 znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nebo atom halogenu,

R^ znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo atomem halogenu nebo hydroxyskupinou substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo cyklopropylovou skupinu,

R4 znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku nebo methylovou skupinou nebo/a atomem halogenu až třikrát stejně nebo rozdílně substituova-nou cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku, společně s nosnou látkou.

Důležitou skupinu fungicidů k ochraně rostlin a insekticidů představují ty sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R^ a í?₂ znamenají atomy vodíku.

Zvláštní skupinu představují následující slouče.r’!?íVf · ' ' -Tí·’'·'*)·* ' niny obecného vzorce I, ve kterém a R₂ znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nebo atom halogenu,

R-j znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo atomem halogenu nebo hydroxyskupinou substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, a

R^ znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku nebo methylovou skupinou nebo atomem halogenu až třikrát substituovanou cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku.

Na základě svých výrazných fungicidních účinků při ochraně rostlin jsou výhodné následující skupiny účinných látek:

skupina la:

sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

R-j a R₂ znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, atom fluoru, atom chloru, atom bromu,

R^ znamená methylovou skupinu, atomem fluoru, atomem chloru nebo atomem bromu substituovanou methylovou skupinu, ethylovou skupinu, atomem fluoru, atomem chloru nebo atomem bromu substituovanou ethylovou skupinu; n-propylovou skupinu nebo sek.butylovou skupinu, a

- lf R^ znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku nebo methylovou skupinou, atomem fluoru, atomem chloru nebo atomem bromu substituovanou cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku.

Za shora uvedených sloučenin představují zvláště výhodnou skupinu ty sloučeniny, ve kterých R^ = R2 = vodík (= skupina laa).

Skupina lb:

sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

R^ a R2 znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, atom chloru nebo atom bromu,

R^ znamená methylovou skupinu, atomem fluoru nebo atomem chloru substituovanou methylovou skupinu, ethylovou skupinu nebo n-propylovou skupinu,

R4 znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 5 atomy uhlíku nebo methylovou skupinou nebo atomem chloru substituovanou cykloalkylovou skupinu se 3 až 5 atomy uhlíku.

Ze shora uvedených sloučenin představují zvláště výhodnou skupinu ty sloučeniny, ve kterých R^ = R₂ = vodi (= skupina Ibb).

íř.

I « Skupina lc:

sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

R ^a ^2 znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nebo atom chloru,

R^ znamená methylovou skupinu, ethylovou skupinu nebo trifluormethýlovou skupinu a

R^ znamená cyklopropylovou skupinu nebo methylovou skupinu nebo atomem chloru substituovanou cyklopropylovou skupinu.

Ze shora uvedených sloučenin představují zvláště výhodnou skupinu ty sloučeniny, ve kterých R^ = R₂ = vodík (= skupina Icc).

Skupina ld:

sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

R^ znamená atom vodíku,

R₂ znamená atom vodíku,

R-j znamená methylovou skupinu a

R^ znamená cyklopropylovou skupinu nebo methylovou skupinou substituovanou cyklopropylovou skupinu.

Skupina 2a:

sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

R^ a R₂ znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nebo atom halogenu,

R^ znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku;

atomem halogenu nebo hydroxyskupinou substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 2 atomy uhlíku; cyklopropylovou skupinu,

R4 znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atony uhlíku nebo methylovou skupinou nebo/a atomem halogenu aš třikrát stejně nebo různě substituovanou cykloalkylovou skupinu se 3 až 4 atomy uhlíku.

Ze shora uvedených sloučenin představují zvláště výhodnou skupinu ty sloučeniny, ve kterých R^ = R₂ = vodík (= skupina 2aa).

Skupina 2b:

sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

R^ a R₂ znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, atom fluoru, atom chloru nebo atom bromu,

R^ znamená alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, atomem halogenu nebo hydroxyskupinou substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 2 atomy uhlíku; cyklopropylovou skupinu,

R4 znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku nebo methylovou skupinou nebo/a atomem haί

- le; logenu až třikrát stejně nebo různě substituovanou cykloalkylovou skupinu se 3 až 4 atomy uhlíku.

Ze shora uvedených sloučenin představují zvláště výhodnou skupinu ty sloučeniny, ve kterých R^ = R₂ ⁼ vodík (= skupina 2bb).

Skupina 2c:

sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

R ^{a R}2 znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, atom fluoru nebo atom chloru,

R^ znamená alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku;

R^ znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku nebo methylovou skupinou nebo/a atomem halogenu až třikrát stejně nebo různě substituovanou cykloalkylovou skupinu se 3 až 4 atomy uhlíku.

Ze shora uvedených sloučenin představují zšlátě výhodnou skupinu ty sloučeniny, ve kterých R^ = R₂ = vodík skupina 2cc).

- 10 Skupina 2d:

sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

R, a R znamenají atom vodíku, ¹ 2

Ry znamená alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku;

atomem fluoru, atomem chloru, atomem bromu nebo hydroxyskupinou substituovanou methylovou skupinu; cyklopropylovou skupinu, znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 4 atomy uhlíku nebo methylovou skupinou nebo/a atomem fluoru, atomem chloru, atomem bromu až třikrát stejně nebo různě substituovanou cykloalkylovou skupinu se 3 až 4 atomy uhlíku.

Ze zvláště výhodných jednotlivých sloučenin lze jmenovat například následující sloučeniny:

2-fenylamino-4-methyl-6-cyklopropylpyrimidin (sloučenina č. 1.1),

2-fenylamino-4-ethy1-6-cyklopropylpyrimidin (sloučenina č. 1.6),

2-fenylamino-4-methyl-6-(2-methylcyklopropyl)pyrimidin (sloučenina č. 1.14),

2-fenylamino-4,6-bis(cyklopropyl)pyr imidin (sloučenina Č. 1.236),

-η·

7/

- X2-fenylamino-4-hydroxymethyl-6-cyklopropylpyrimidin (sloučenina č. 1.48),

2-fenylamino-4-fluormethyl-6-cyklopropylpyrimidin (sloučenina č. 1.59),

2-fenylamino-4-hydroxymet’nyl-6-(2-methylcyklopropyl)pyrimidin (sloučenina č. 1.13),

2-fenylamino-4-metnyl-6-(2-fluorcyklopropyl)pyrimidin (sloučenina č. 1.66),

2-fenylamino-4-methyl-6-(2-chlorcyklopropyl)pyrimidin (sloučenina č. 1.69),

2-fenylamino-4-methyl-6-(2-difluorcyklopropyl)pyrimidin (sloučenina č. 1.84),

2-fenylamino-4-fluormethyl-6- (2-fluorcyklopropyl)pyrimidin (sloučenina č. 1.87),

2-fenylamino-4-fluormethyl-6-(2-chlorcyklopropyl)pyrimidin (sloučenina č. 1.94),

2-fenylamino-4-fluormethyl-6-(2-methylcyklopropyl)pyrimidin (sloučenina č. L.108),

2-fenylamino-4-ethyl-6-(2-methylcyklopropyl)pyr imidin (sloučenina č. 1.131),

- i2 2-(p-fluorfenylamino)-4-methyl-6-cyklopropylpyrimidin (sloučenina č. 1.33).

Podle tohoto vynálezu se sloučeniny obecného vzorce I připravují tím, že se

1) nechá reagovat sůl fenylguanidinu obecného vzorce Ila

ve kterém ^a ^2 ^maďť význam uvedený pod vzorcem I a A© znamená aniont kyseliny, nebo jí odpovídající guanidin obecného vzorce lib

^R1 ^{a R}2 mají význam uvedený pod vzorcem I, ve kterém s diketonem obecného vzorce III

0 R^ - G - CK₂ - C (III)/ ve kterén

R^ a R^ mají význam uvedený pod vzor cen I, bez rozpouštědla nebo v aprotickém, výhodně v protickém rozpouštědle, při teplotách od 60 °C do 160 °C, výhodně při teplotách od 60 °C do 110 °C, nebo se

2) cyklizuje sůl guanidinu obecného vzorce VIII h₂n - c nh₂® (VIII)_t

NHr ve kterém

A0 znamená aniont kyseliny, s diketonem obecného vzorce III

0

R - c -CH₂ - C - R₄ (III) _y ve kterém

Rj a R^ mají význam uvedený pod vzorcem I,

a) bez rozpouštědla při teplotách od 100 °C do 160 °C, výhodně při teplotách od 120 °C do 150 °C, nebo

b) v inertním rozpouštědle při teplotách od 30 °C do 140 °C, výhodně při teplotách od 60 °C do 120 °C, za vzniku derivátu pyrimidinu obecného vzorce IX

ve kterém

R^ a R^ mají význam uvedený pod vzorcem I, a získaná sloučenina obecného vzorce IX se nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce X

Y

- Xve kterém

R a R₂ mají význam uvedený pod vzorcem I a

Y znamená atom halogenu, za odštěpení sloučeniny HY v přítomnosti akceptoru protonů v aprotických rozpouštědlech při teplotách od 30 °C do 140 °C, výhodně při teplotách od 60 °C do 120 °C.

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém znamená skupinu -CH₂0H, lze vyrobit zvláštním způsobem tím, že se Al.l sůl guanidinu obecného vzorce Ha

ve kterém

R^ a R₂ mají význam uvedený pod vzorcem I a A0 znamená aniont kyseliny nebo guanidin obecného vzorce lib

ve kterém

R^ a Rg mají význam uvedený pod vzorcem I, nechá reagovat s ketonem obecného vzorce XIX

0 (RgO) ₂CH-C-CH₂-C-R₄ (XIX), ve kterém

R^ má význam uvedený pod vzorcem I a

Rg znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, v protickém rozpouštědle nebo bez rozpouštědla při teplo tách od 40 °C do 160 °C, výhodně při teplotách od 60 °C do 110 °C, za vzniku derivátu pyrimidinu obecného vzor

ce XX

ve kterém

R^, R₂, R^ a Rg mají shora uvedený význam, a

AI.2 získaný acetal obecného vzorce XX se hydrolyzuje v přítomnosti kyseliny, například halogenovodíkové kyseliny nebo sírové kyseliny, ve vodě nebo ve směsích rozpouštědel d vodou, například v rozpouštědlech, jako jsou alkoholy nebo dimethylformamid, při teplotách od 20 °C do 100 °C, výhodně při teplotách od 20 °C do 60 °C za vzniku pyridinaldehydu obecného vzorce XXI

- ty-

(XXI), ve kterém

Rp R, a R^ mají shora uvedený význam, a

A1.3 získaná sloučenina obecného vzorce XXI se hydrogenuje působením elementárního vodíku za použití katalyzátoru nebo se redukuje působením redukčního činidla, jako natriumborhydridu, na odpovídající alkohol obecného vzorce XXII

(XXII) ve kterém ^Rl> ^R2 ^a ^4 mají shora uvedený význam,

nebo se

A2.1 sůl guanidinu obecného vzorce Ila nebo guani-

din obecného vzorce lib	nechá	reagovat s diketonem
obecného vzorce XXIII
	0	0
	H	Π
r_?och₂ -	C - CH	₂ - C - R₄ (XXIII),

ve kterém

R? znamená popřípadě atomem halogenu nebo alkylovou ekupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou benzylovou skupinu, a

R^ má význam uvedený pod vzorcem T, v protickém rozpouštědle nebo bez rozpouštědla při teplotách od 40 °C do 160 °C, výhodně při teplotách od 60 °C do 110 °C, za vzniku derivátu pyrimidinu obecného vzorce XXIV

ve kterém (XXIV),

- 2Ό Rp R₂, R^ a R? mají shora uvedený význam, a v tomto derivátu se

A2.2 převede hydrogenací v rozpouštědle, výhodně v aprotickém rozpouštědle, například dioxanu nebo tetrahydrofuranu, za přítomnosti katalyzátoru, jako paladia na uhlí, výhodně Raney-niklu, při teplotách od 20 °C do 90 °C, výhodně od 50 °C do 90 °C, zbytek -CHgOR? na zbytek -CH₂0H;

nebo se

A3.1 sůl guanídinu obecného vzorce Ila nebo guanidin obecného vzorce lib nechá reagovat s diketonem obecného vzorce XXV

0 η n

RqOCH₂ - c - ch₂ - c - R₄ (XXV), ve kterém

R^ má význam uvedený pod vzorcem I a

R_q znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku nebo monosubstituovanou nebo atomem halogenu nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku

substituovanou benzylovou skupinu, v protickém rozpouštědle nebo bez rozpouštědla při teplotách od 40 °C do 160 °C, výhodně při teplotách od 60 °C do 110 °C, za vzniku derivátu pyrimidinu obecného vzorce XXVI

ve kterém

Rp R£, R^ a Rq mají shora uvedený význam, a

A3.2 ae získanou sloučeninou obecného vzorce XXVI se provede štěpení etheru působením halogenovodíkové kyseliny, výhodně bromovodíkové kyseliny, nebo Lewisovy kyseliny, jako halogenidu hlinitého, například chloridu hlinitého nebo halogenidu boritého, jako například bromidu boritého nebo chloridu boritého, v aprotických rozpouštědlech, například uhlovodících, nebo halogenovaných uhlovodících, při teplotách od -80 °C do 30 °C, výhodně při teplotách od -70 °C do 20 °C.

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R-j znamená skupinu -CHgHal, lze vyrobit tím, že se na sloučeninu obecného vzorce XXII působí halogenidem fosforu nebo thionylhalogenidem, v přítomnosti terciárních bází, například pyridinu nebo triethylaminu, v inertních rozpouštědlech, při teplotách od 0 °C do 110 °C výhodně při teplotách od 0 °C do 80 °C.

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R^ znamená skupinu CH^F, se dají připravit tím, že se sloučenina obecného vzorce XXVII

(XXVII), ve kterém

Hp R₂ a R^ mají shora uvedený význam a

X znamená atom chloru nebo atom bromu, nechá reagovat s fluoridem draselným, výhodná s lyofilizovaným fluoridem draselným, _.v přítomnosti katalytického množství fluoridu vápenatého nebo crown-etherů, například

- ²3 18-crown-etheru, v aprotických rozpouštědlech, jako acetonitrilu, při teplotách od 50 °C do 160 °C, v tlakovém autoklávu.

Další způsob výroby sloučenin obecného vzorce I, ve kterém Rj představuje skupinu -CHgF, spočívá ve fluora ci sloučeniny obecného vzorce XIII Ν,Ν-diethylaminosulfurtrifluoridem v aprotických rozpouštědlech, jako dichlormethanu, chloroformu, tetrahydrofuranu nebo dioxanu, při teplotách od 0 °C do 100 °C, výhodně při teplotách 10 °C až 50 °C.

Ve shora popsaných postupech přicházejí u sloučenin obecných vzorců Ha a VIII ve významu aniontu kyseliny A v úvahu například zbytky následujících solí: karbonát, hydrogenkarbonét, nitrát, halogenid, sulfát nebo hydrogensulfát.

Ve shora popsaných postupech přicházejí u sloučeniny obecného vzorce XV ve významu aniontu kyseliny A v úvahu například následující soli: halogenid, sulfát nebo hydrogensulfát.

Halogenidem se rozumí vždy fluorid, chlorid, bromid nebo jodid, výhodně bromid nebo chlorid.

Jako kyseliny se používají zejména anorganické kyseliny, jako například halogenovodíkové kyseliny, například fluorovodíková kyselina, chlorovodíková kyselina nebo bromovodíková kyselina, jakož i sírová kyselina, fosforečná kyselina nebo dusičná kyselina; používat se však mohou také vhodné organické kyseliny, jako octová kyselina, toluensulfonová kyselina a další.

Jako akceptory protonů slouží například anorganické nebo organické báze, jako například sloučeniny alkalických kovů nebo sloučeniny kovů alkalických zemin, například hydroxidy, oxidy nebo karbonáty lithia, sodíku, draslíku, hořčíku, vápníku, stroncia a barya nebo také hydridy, jako například hydrid sodný. Jako organické báze lze jmenovat například terciární aminy, jako triethylamin, triethylendiamin, pyridin.

Ve shora popsaných postupech se mohou s přihlédnutím na příslušné reakční podmínky používat vedle částečně již uvedených rozpouštědel například následující rozpouštědla:

halogenované uhlovodíky, zejména chlorované uhlovodíky, jako tetrachlorethylen, tetrachlorethan, dichlorpropan, methylenchlorid, dichlorbutan, chloroform, chlornaftalen, te-trachlormethan., trichlorethan, trichlorethylen, pentachlorethan, difluorbenzen, 1,2-dichlorethan, 1,1-dichlor-

ethan, 1,2-cis-dichlorethylen, chlorbenzen, fluorbenzen, brombenzen, dichlorbenzen, dibrombenzen, chlortoluen, trichlortoluen; ethery, jako ethylpropylether, methylterc .butylether, n-butýLethylether, di-n-butylether, diisobutylether, diisoamylether, diisopropylether, anisol, cyklohexylmethylether, diethylether, ethylenglykoldimethylether, tetrahydrofuran, dioxan, thioanisol, dichlordiethylether; nitrováné uhlovodíky, jako nitromethan, nitroethan, nitrobenzen, chlornitrobenzen, o-nitrotoluen; nitrily, jako acetonitril, butyronitril, isobutyronitril, benzcnitril, m-chlorbenzonitril; alifatické nebo cykloalifatické uhlovodíky, jako heptan, hexan, oktan, nonan, cymen, benzinové frakce v rozmezí teplot varu od 70 °C do 190 °C, cyklohexan, methylcyklohexan, dekalin, petrolether, ligroin, trimethylpentan, jako 2,3,3-trimethylpentan; estery,jako ethylacetát, ethylester acetoctové kyseliny, isobutylacetát; amidy, jako například formamid, methylformamid, dimethylformamid; ketony, jako aceton, methylethylketon; alkoholy, zejména nižší alifatické alkoholy, jako například methanol, ethanol, n-propanol, isopropylalkohol, jakož i isomery butanolů; popřípadě také voda. V úvahu přicházejí rovněž směsi uvedených rozpouštědel a ředidel.

Analogické metody syntéz jako jsou shora popsané způsoby výroby byly již publikovány v literatuře.

Uvést lze odkazy na následující literaturu:

Postup 1:

A. Kreutzberger a J. Gillessen, J. Heterocyclic. Chem. 22.

101 (1985).

Postup 2:

A. Combes a C. Combes, Bull. Soc. Chem. (3), 791 (1892);

W. J. Hale a P. C. Vibrans, J. Am. Chem. Soc. £0, 1046 (1918)

Popsané způsoby výroby včetně všech dílčích stupňů jsou součástí vynálezu.

Následující sloučeniny, které se používají při výrobě sloučenin vzorce 1 jako meziprodukty, jsou nové. Jedná se o následující sloučeniny:

1)

Sloučeniny obecného vzorce

N a

i?

ve kterém

R_q znamená atom halogenu nebo skupinu R^SC^-,

R^ znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíkuj nebo atomem halogenu nebo hydroxyskupinou substituovanou alkylovou skupinu 3 1 až 4 atomy uhlíku cyklopropylovou skupinu, znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku nebo methylovou skupinou nebo/a atomem halogenu až třikrát stejně nebo různě substituovanou cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku a

R^ znamená alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku nebo nesubstituovanou nebo atomem halogenu nebo/a alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou benzylovou skupinu.

Jako atom halogenu ve významu symbolu R_Q je výhodný atom chloru ajsfcom bromu.

2) Sloučeniny obecného vzorce XXI

CHO

NH (xxi)_z

ÍB

- ΖΆ&ϊ ve kterém

R^ a R₂ znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nebo atom halogenu,

R^ znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku nebo methylovou skupinou nebo/a atomem halogenu až třikrát stejně nebo různě substituovanou cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku.

S překvapením bylo zjištěno, že sloučeniny obecného vzorce I mají pro praktické požadavky velmi přízni vé biocidní spektrum při potírání hmyzu a fytopathogenních mikroorganismů, zejména hub. Uvedené sloučeniny mají velmi výhodné kurativní, preventivní a zejména systemické vlastnosti a používají se k ochraně četných kulturních. rostlin. Pomocí účinných látek vzorce I se mohou potlačovat nebo ničit škůdci vyskytující se na rostlinách nebo na částech rostlin (plodech, květech, listech, stoncích, hlízách, kořenech) různých užitkových rostlin, přičemž zůstávají chráněny i později vyrostlá části rostlin, například před napadením fytopathogenními mikroorganismy .

- Μ Sloučeniny vzorce I jsou účinné například proti fytopathogenním houbám náležejícím do následujících tříd: Fungi imperfecti (zejména Botrytis, dále Pyricularia, Helminthosporium, Fusarium, Septoria, Cercospora a Alternaria); Basidiomycetes (například rodů Rhizoctonia, Hemileia, Puccinia). Kromě toho jsou uvedené látky účinné proti houbám ze třídy Ascomycetes (například Venturia, Erysiphe, Podosphaera, Monilinia, Uncinula) a houbám třídy Oomycetes (například Phytophthora, íýthium a Plasmopara). Dále se mohou sloučeniny vzorce I používat jako mořidla k ošetřování osiva (plodů, hlíz, zrní) a semenáčků rostlin k ochraně před houbovými infekcemi, jakož i proti fytopathogenním houbám, které se vyskytují v půdě. Sloučeniny vzorce I jsou kromě toho účinné proti škodlivému hmyzu, například proti škůdcům na obilovinách, jako na rýži.

Vynález se týká rovněž prostředků, které obsahují jako účinnou složku sloučeniny vzorce I, zejména prostředků k ochraně rostlin, jakož i jejich použití v zemědělství nebo v příbuzných oborech.

Kromě toho zahrnuje předložený vynález také výrobu těchto prostředků, která spočívá v tom, že se důkladně smísí účinné látky s jednou nebo s několika zde popsanými látkami popřípadě skupinami látek. Vynález zahrnuje také způsob ošetřování rostlin, který spočívá v aplikaci nových sloučenin vzorce I popřípadě nových prostředků.

Jako kulturní rostliny, pro které platí shora uvedené oblasti aplikace, přicházejí v rámci tohoto vynálezu v úvahu například následující druhy rostlin: obiloviny (pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, čirok a příbuzné rostliny); řepy (cukrová řepo ε krmné řepy); jádroviny, peckoviny a bobuloviny (jabloň, hrušeň, Sve3tka, broskvoň, mandlovník, třešeň, jahodník, maliník, ostružiník); luskoviny (fazol, čočka,'hrách, sójo); olejniny (řepka, hořčice, mák, olivovník, slunečnice, kokosovník, skočec, kakaovník, podzemnice olsjná); tykvovité rostliny (dyn?, okurky, melouny); vlákniny (bavlník, len, konopí, juta); cítrusovníky (orsnŽovník, citroník, citroník největší, mandarinko); různé druhy zeleniny (špenát, hlávkový sslát, chřest, hlávkové zelí, mrkev, cibule, rajská jablíčka, brambory, paprika); vavřínovité rostliny (avokádo, skořicovník, kafrovník) nebo další rostliny jako kukuřice, tabák, ořešák, kávovník, cukrová třtina, čajovník, vinná réva, chmel, benánevník a kaučukovník, jakož i okrasné rostliny (Compositae).

Účinné látky vzorce I se používají obvykle ve formě prostředků a mohou se aplikovat na ošetřované plochy nebo na rostliny současné nebo postupně s dalšími účinnými látkami. Těmito dalšími účinnými ’*T7 · ·

látkami mohou být jak hnojivá, prostředky obsahující stopová prvky nebo další přípravky, která ovlivňují růst rostlin. Mohou jimi být tskó selektivní herbicidy, jakož i insekticidy, fungicidy, baktericidy, nemstocidy, moluskicidy nebo směsi těchto přípravků společně s případně dalšími nosnými látkami, tensidy nebo delšími přísadami podporujícími aplikace, které ae používají při přípravě takovýchto prostředků.

*- --5'

Vhodné nosné látky a přísady mohou být pevné nebo kapalné a odpovídají látkám, které se používají při přípravě takovýchto prostředků, jako jsou například přírodní nebo regenerované minerální látky, rozpouštědla, di3pergátory, smáčedla, adheziva, zahuášovsdls, pojidla nebo hnojivá.

Výhodný způsob eplikace účinné látky vzorce I, popřípadě agrochemického prostředku,který obsahuje alespoň jednu z těchto účinných látek, je aplikace na listy rostlin. Počet aplikací a aplikované množství ae přitom řídí stupněm napadení pro odpovídajícího původce choroby (druh houby). Účinné látky vzorce I se mohou aplikovat však také prostřednictvím půdy, kdy přicházejí do rostliny přes kořenový systém (systemický účinek) tím, že se místo, kde rostliny ik rostou zalije kapalným přípravkem nebo se účinné látky aplikují v pevné formě do půdy, například ve formě granulátu (půdní spliksce). U kultur rýže, pěstovených za závlahových podmínek, lze takový \

granulát aplikovat na zaplavené pozemky rýže. Sloučeniny vzorce I ae však mohou aplikovat také na semena rostlin tím, že se zrní buá impregnuje kapalným přípravkem účinné látky nsbo se ns zrní vytváří vrstva pevného přípravku.

Sloučeniny vzorce I se používají při této aplikaci v nezměněná formě nebo výhodně společně s pomocnými látkami, které jsou obvyklé při přípravě takovýchto prostředků, a zpracovávají se tudíž známým způsobem, například na emulzní koncentráty, pasty, které lze aplikovat natíráním, přímo rozstřikovatelné nebo ředifielné roztoky, zředěné emulze, saáčitelné prážky, rozpustné prážky, popr3Še, granuláty a na prostředky enkapsulovsné například do polymerních látek a to o sobě známým způsobem. Aplikační postupy, jsko postřik, zamlžování, popraáování, posyp, natírání nebo zalévání, se stejně jako druh prostředků volí v souhlase s požadovanými cíly a dsnými podmínkami. Příznivá aplikovaná množství se pohybují obecně mezi 50 g ε 5 kg účinná látky ne 1 ha. Výhodηδ se používá 100 g až 2 kg účinné látky na 1 hn, zejméne 200 g až 600 g účinné látky na 1 ha.

Uvedená přípravky, tj. prostředky obsahující účinnou látku vsorce I e popřípadě pevnou nebo kapelnou přísadu, koncentráty nebo aplikační formy se připravují známým způsobem, například důkladným smísením nebo/a rozemletím účinných látek s nosnými látkami, jeko například s rozpouštědly, pevnými nosnými látkami a popřípadě povrchově aktivními sloučeninami i-ténsidy).

Jako rozpouštědla mohou přicházet v úvahu: aromatické uhlovodíky, výhodně frakce s B až 12 atomy uhlíku, jako například směsi xylenů nebo substituované nafteleny, estery kyseliny ftalové, jako dibutylftslát nebo dioktylftalát, alifatické uhlovodíky, jeko cyklohexan nebo parafiny, alkoholy a glykoly, jakož i jejich ethery a estery, jeko ethanol, ethylenglykol, ethylenglykolmoncaethylether nebo ethylenglykolmonoethylether, ketony, jako cyklohexanon, silně polární rozpouštědla, jeko N-m5thyl-2-pyrrolidon, dimethylsulfoxid nebo dimethylformamid, jakož i popřípadě epoxidované rostlinné oleje, jeko epoxidovaný kokosový olej nebo sojový olej nebo voda.

Jako pevné nosné látky, ncpříklpd pro poprsše si dispergovatelné prášky, ae používají zpravidla přírodní kamenná moučky, jako vápenec, mastek, kaolin, montmorillonit nebo sttepulgit. Ke zlepšení fyzikálních vlastností se může přidávat těká vysocedisperzní kyselina křemičitá nebo vyaocedisperzní savé polymery. Jako zrněné adsorptivní nosiče granulátu přicházejí v úvahu poresní typy, jako například pemze, cihlová drt⁷ 3spiolit nebo bč?ntcnit; s jako necdsorptivní nosné materiály například vápenec nebo písek Kromě toho se může používat celá řsds předem granulovaných materiálů anorganického původu, jako zejména dolomit nebo rozmělněné zbytky rostlin.

Zvláště výhodnými přísadami podporujícími aplikaci, které mohou vést ke značnému snížení aplikovaného množství j3ou dále přírodní (živočišná nebo rostlinné) nebo syntetické foafolipidy z řady kefalinů a lecitinů, které lze získat například ze sojových bobů.

J-ko povrchově aktivní sloučeniny přicházejí v úvahu vždy podle druhu zpracovávané účinné látky vzorca I neionogenní, katicnaktivní nebo/a snicnaktivní tensidy 3 dobrými emulgaČními, dispergačními a amáčecíai vlastnostmi. Tensidy se rozumí taká směsi ten3ídů.

:*:·«*P! -VV·,Ί

Vhodnými anionickými tenaidy mohou být jsk tzv. ve vodě rozpustná mýdla, tak i ve Yodě rozpustné syntetické povrchově aktivní sloučeniny.

Jako mýdlo lze uvést soli Yyěších mostných kyselin (s 10 nž 22 otcmy uhlíku) s alkalickými kovy, s kovy alkalických zemin nebo odpovídající, popřípddě substituované amoniové soli, jako jsou například sodné nebo draselné soli kyseliny olejové nebo kyseliny stearové, nebo sm*sí přírodních mastných kyselin, které se mohou získávat například z oleje z kokosových ořechů nebo z loje. Uvést nutno taká soli mastných kyselin s methyltaurinem.

Častěji se však používá tzv. syntetických tensidů, zejména elksnsulfonátů, sulfstovsných mastných alkoholů, sulfonovaných derivátů benzimidazolu nebo alkylsulfonátů.

Sulfonované mastné alkoholy nebo sulf 3tované mastné alkoholy se vyskytují zpravidla ve formě solí s alkalickými kovy, s kovy alkalických zemin nebo ve formě popřípadě substituovaných emoniových solí a obsahují alkylový zbytek s 3 až '22 atomy uhlíku, přičemž alkylový zbytek může zahrnovat také alkylovou část scylových zbytků, jako je například sodná nebo vápenetá sůl ligninsulfonové kyseliny, esteru dodecylsírové kyseliny nebo smě>i sulfatovaných mastných alkoholů, které byly vyrobeny z přírodních mastných kyselin. Sem náleží také soli esterů sírové kyseliny e sulfonových kyselin oduktů mastných alkoholů s ethylenoxidcm. SulfĎnovoné deriváty benzimldazolu obsahují výhodně dva zbytky sulfonové kyseliny a zbytek mastné kyseliny s 8 aŽ 22 atomy uhlíku. Alkylarylsulfonáty jsou představovány například sodnými, vápenatými nebo triethanolamoniovými 3olemi dodecyíbenzensulfonové kyseliny, dibutylnaftaiensulfsnové kyseliny nobo kondenzačního produktu nsftalen3ulfonové kyseliny a formaldehydu.

V úvahu přicházejí dále tské odpovídající fosfáty, jako například^ soli esteru fosforečné kyseliny aduktu 4 až 14 mol ethylenoxidu s p-nonylfenolem.

Jako neionogenní tensidy přicházejí v úvahu předeváím deriváty polyglykoletherů alifatických nebo cykloalifstických alkoholů, nasycených nebo nenasycených mastných kyselin a alkylfenolů, které mohou obsahovat 3 ai 30 glykoletherových skupin a 8 až 20 atomů uhlíku v (alifatickém) uhlovodíkovém zbytku r o až 13 atomů uhlíku v elkylovém zbytku nlkylfenolů.

Dalšími vhodnými neionogenními tensidy jsou ve vodě rozpustné edukty polyethylenoxidu s propylenglykolera, ethylendiaminopolypropylenglykolem a alkylpolypropylenglykoletn s 1 až 10 atomy uhlíku v alkylovem řetězci, které obsahují 20 ež 250 ethylenglykoletherových skupin e. 10 sž 100 propylenglykolethorových skupin. Uváděné sloučeniny obsahují obvykl ns jednu jednotku propylenglykolu 1 ež 5 jednotek ethylenglykolu.

Jako příklady neionogenních tensidú lze uvést nonylfenolpclyethoxyethsnoly, polyglykolathery * ricinového oleje, adukty polyprppylsnu s polyethylenoxideta, tributylfenoxypolyethylenethanol, polyethylenglykol a oktyLfenoxypolyethoxyethanol.

Dále- přicházejí v úvahu taká estery polyoxyethylensorbitsnu s mastnými kyseliny, jsko polyoxy ethylensorbitan-trioleát.

U kationických tensidů se j=dná především o kvarterní smoniové solí, které jako substituenty na atomu dusíku obsahují alespoň jeden alkylový zbytek s 8 až 22 atomy uhlíku s jako další substituenty obsahují nižší, popřípadě halogenované elkyl-, benzylnebo nižěí hydroxyalkylové zbytky. Tyto soli se vysfcy3i

- tají výhodně ve formě halogenidú, methylsulfátů nebo ethy1sulfátů, jsko například stearyltrimethylemoniumchlorid nebo benz.yl-di-( 2-chlorethyl) ethylamoniumbromid.

Další tensidy, které lze upotřebit při přípravě takovýchto prostředků, jsou odborníkovi známé nebo ae popisují v běžné odborné literatuře.

Agrochemické prostředky obsahují zpravidla 0,1 až 93 % hmotnostních, zejména 0,1 až 95 % hmotnostních účinné látky vzorce I, 99,9 sž I % hmotnostní, zejména 99,8 až 5 % hmotnostních pevné nebo kapalné přísady a O ož 25 % hmotnostních, zejména C,1 ?2 25 % hmotnostních tensidů.

Zatímco ns trhu jsou výhodná spise koncentrované prostředky, používá konečný spotřebitel zpravidla zředěné prostředky.

Tyto prostředky mohou obsahovat také další přísady, jako stabilizátory, prostředky proti pěnění, regulátory viskozity, pojidlo, adheziv?, jakož i hnojivá nebo další účinné látky k dosažení speciálních účinků.

Následující příklady slouží k bližšímu objasnění vynálezu, aniž by jej nějakým způsobem omezovaly.

1. Příklady ilustrující způsob výroby účinných látek

Pří Jc_l J* d 1.1

Výroba 2-fenylamino-4-methy1-6-cyklopropylpyrimidinu

(sloučenina

č.

1.1) g (51 mmol) fenylguanidin-hydrogenkarbonátu a 9,7 g (77 maol) l-cyklopropyl-l,3-butandionu ae zahřívá za míchání 6 hodin na teplotu 110 °C, přičemž počáteční vývoj oxidu uhličitého ustává s pokračující reakcí. Po ochlazení na teplotu místnosti se k tmavohnědé emulzi přidá 50 ml diethyletheru, směs se dvakrát promyje vždy 20 al vody, vysuší ae síranem sodným, zfiltruje 3e a rozpouštědlo se odpaří. Zbylý tmavohnědý olej (13,1 g) se čistí sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití směsi diethyletheru a toluenu v poměru 5 : 3. Po odpaření smě3i rozpouštědel se hnědý olej přivede ke krystalizaci

A/)

- Μ a krystalický produkt se překrystaluje při teplotě 30 až 50 °C ze směsi diethyletheru a petroletheru. Získají se světlehnědé krystaly. Teplota tání 67 až 69 °C, výtěžek 8,55 g (38 mmol) (t.j. 74,5 % teorie).

P^ÍJc.l_a_d 1.2

Výroba 2-anilino-4-formyldiethylacetal-6-cyklopropylpyriaidinu

11,7 g (59,2 mmol) fenylguanidin-hydrogenkarbonátu a 13,3 g (62,2 mmol) l-cyklopropyl-3-formyldiethylacetal-1,3-propandionu ve 40 ml ethanolu se zahřívá po dobu 5 hodin za míchání k varu pod zpětným chladičem, přičemž vývoj oxidu uhličitého s pokračujícím trváním reakce ustává. Po ochlazení na teolotu místnosti se tmavohnědá emulze

I 1

-X smísí s přídavkem 80 ml diethyletheru, směs se dvakrát promyje vždy 30 ml vody, vysuší se síranem sodným, zfiltruje se a rozpouštědlo se odpaří. Zbylý tmavohnědý olej (17 g) se čistí sloupcovou chromatografii na silikagelu za použití směsi toluenu a ethylacetátu v poměru 5 *· 2. Po odpaření směsi rozpouštědel zbude čer2 3 venohnědý olej o indexu locau = 1,5815. Výtěžek: 15 g (48 mmol; 81,1 % teorie).

P^jřjí^kJL ad 1.3

Výroba 2-anilino-4-formyl-6-cyklopropylpyrimidinu

12,3 g (39,3 mmol) 2-anilino-4-formyldiethylacetal-6-cyklopropylpyrimidinu, 4 g (39,3 mmol) koncentro- 57 váné chlorovodíkové kyseliny a 75 ml vody se zahřívá za intenzivního míchání 14 hodin při teplotě 50 °C a po přidání 2 g (19,6 mmol) koncentrované chlorovodíkové kyseliny se reakční směs míchá dalších 24 hodin při této teplotě. Po ochlazení na teplotě místnosti se k béžově zbarvené suspenzi přidá 50 ml ethylacetátu a poté se suspenze zneutralizuje 7 ol 30$ roztoku hydroxidu sodného. Ethylace tátovy roztok se potom oddělí, vysuší se síranem sodným, zfiltruje se a rozpouštědlo se odpaří. Za účelem čištění se hnědě zbarvený pevný produkt překrystaluje v přítomnosti aktivního uhlí z 20 ml isopropylalkoholu. Nažloutlé krystaly tají při teplotš 112 až 114 °C. Výtěžek 7,9 g (33 mmol; 84 % teorie).

PJ*3JcJ._a_d 1.4

Výroba 2-anilino-4-hydroxymethyl-6-cyklopropylpyrimidinu

(sloučenina č. 1.48) ν γ.-’-' v'' ·'

a) K 14,1 g (59 mmol) 2-anilino-4-formyl-6-cyklopropylpyrimidinu ve 350 nl absolutního methanolu se běhen 15 minut za míchání při teplotě místnosti přidá po částech

2,3 g (60 mmol) natriumborhydridu, přičemž se reakční směs za vývinu vodíku zahřeje na teplotu 28 °C. Fo čtyřech hodinách se směs okyselí přikapáním 10 ml koncentrované chlorovodíkové kyseliny, poté se přikape 120 ml 10% roztoku hydrogenuhličitanu sodného a poté se směs zředí 250 ml vody. Vyloučená sraženina se odfiltruje, vysuší se, za tepla se rozpustí v 600 ml diethyletheru, přidá se aktivní uhlí a směs se zfiltruje. Čirý filtrát se zahustí až do výskytu zákalu, poté se zředí petroletherem a světležlutý krystalický prášek se odfiltruje. Teplota tání: 123 až 125 Ό; výtěžek: 10,8 g (44,8 mmolj 75,9 % teorie).

b) 5,9 g (23 mmol) 2-anilino-4-methoxymethyl-6-cyklopropýlpyrimidinu, vyrobeného z fenylguanidinu a l-cyklopropyl-4-methoxy-l,3-butandionu, se rozpustí ve 200 ml dichlormethanu a získaný roztok se ochladí na teplotu -68 °C. K lososově zbarvenému roztoku se za intensivního míchání během 30 minut pozvolna přikape 6,8 g (27 mmol) bromidu boritého, poté se chladicí lázeň odstraní a směs 3e míchá ještě 2 hodiny při teplotě místnosti.

Po přidání 150 g ledové vody se vyloučený surový produkt odfiltruje a překrystaluje se z methanolu za přídavku aktivního uhlí. Světležluté krystaly tají při 124 až 126 °C. Výtěžek 4,7 g (19,5 mmol; 84,7 % teorie).

P ř í_kJL_a d 1.5

Výroba 2-fenylamino-4-brommethyl-6-cyklopropylpyrimidinu

CH_nBr

(sloučenina č. 1.4)

Ke 12 g (50 mmol) 2-fenylamino-4-hydroxymethyl-6-cyklopropylpyrimidinu a 0,4 g (50 mmol) pyridinu ve 350 ml diethyletheru se během 30 minut za míchání přikape 15,6 g (75 mmol) thionylbromidu v 50 ml diethyletheru. Po dvouhodinovém míchání při teplotě místnosti se znovu přidá 0,4 g (50 mmol) pyridinu a reakční směs se zahří vá 5 hodin k varu pod zpětným chladičem. Po ochlazení na teplotu místnosti se přidá 200 al vody a přikapáním

140 sni nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného se hodnota pH upraví na 7. Po rozdělení fází se fáze v diethyletheru dvakrát promyje vždy 100 ol vody, vysuší se síranem sodným, zfiltruje se a rozpouštědlo se odpaří. Zbylý hnědý olej se čistí sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití směsi toluenu, chloroformu, diethyletheru a petroletheru o varu 50 až 70 °G v poměru 5:3:1:1 jako eluČního činidla. Po odpaření rozpouštědla se žlutý olej zředí směsí diethyletheru a petroletheru o teplotě varu 50 až 70 °C a za chladu se přivede ke krystalizaci. Žlutý krystalický prášek taje při teplotě mezi 77,5 až

79,5 °C. Výtěžek: 9,7 g (32 mmol; 64 % teorie).

PJ^ÍJcJL^d 1.6

Výroba 2-fenylamino-4-fluormethyl-6-cyklopropylpyrimidinu ,CH₂P

(sloučenina č. 1.59)

a) 3,9 g (12,8 mmol) 2-fenylamino-4-brommethyl-6-cyklopropylpyrimidinu, 1,5 g (26 mmol) fluoridu draselného vysušeného za rozprašování a 0,3 g (1,13 mmol)

18-crown-6-etheru se zahřívá v 50 ml acetonitrilu po dobu 40 hodin k varu pod zpětným chladičem. Potom se přidá dalších 0,75 g (13 mmol) fluoridu draselného a směs se zahřívá 22 hodin. K dokončení reakce se znovu přidá 0,75 g (13 mmol) fluoridu draselného vysušeného za rozprašování a 0,1 g (0,38 mmol) 18-crown-6-etheru a reakční směs se zahřívá dalších 24 hodin k varu pod zpětným chladičem. Po ochlazení reakční směsi na teplotu místnosti se k suspenzi přidá 150 ml diethyletheru, poté se směs trikrá promyje vždy 20 ml vody, vysuší se síranem sodným, zfiltru je se a rozpouštědlo se odpaří. Zbylý hnědý olej se čistí sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití směsi toluenu, chloroformu, diethyletheru a petroletheru o teplo tě varu 50 až 70 °G v poměru 5:3:1:1 jako elučního činidla. Po odpaření rozpouštědlové směsi se žlutý olej zředí 10 ml petroletheru o teplotě varu 50 až 70 °C a za chladu se přivede ke krystalizací. Žluté krystaly tají při teplotě 48 až 52 °C. Výtěžek: 2,1 g (8,6 mmol); t.j. 67,5 % teorie.

/

- &<b) K suspenzi 9,1 g (37,8 mmol) 2-fenylamino-4-hydroxymethyl- 6-cyklopropylpyrimičinu v 80 tni dichlormethanu se za míchání v průběhu 1 hodiny pomalu přikape 6,1 g (37,8 mmol) diethylaminosulfurtrifluoridu v 15 ml diehlormethanu. Po přidání 50 ml ledová vody se přikape 50 ml 10% vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Po ukončení vývinu oxidu uhličitého se organická fáze. oddělí a vodná fáze se dvakrát extrahuje vždy 20 ml dichlormethanu. Spojené dichlormethanové roztoky se promyjí 15 ml vody, vysuší se síranem sodným, zfiltrují se a rozpouštědlo se odpaří. Zbylý černý olej se čistí sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití směsi toluenu, chloroformu, diethyletheru a petroletheru o teplotě varu 50 až ?0 °C v poměru 5:3:1:1 jako elučního činidla. Po odpaření rozpouštědla se žlutý olej zředí 20 ml petroletheru o teplotě varu 50 až 70 °G a za chladu se přivede ke krystalizací. Nažloutlé krystaly tají při teplotě mezi 50 a 52 °C. Výtěžek: 4,9 g (20,1 mmol;

% teorie) .

ke

1.2 2-C1

1.7 4-C1 H -CH

/ 46 slouče-

-CH_oDr i

fyzikální konstanty

-CH_oDr

1
Φ	XJ
X)
3	0
O	β
r—1	«Η
«	β

35 35 m ·* ιλ ό (M CJ ÍM <M • · · · r~4 r4 r··

HO- H ^J9-> LZ'l

JO“ Η H 2C*T fyzikální konstanty

O o

r—l σ\ σ\ co o

o t—

Lf\ irs irs

-CF

t
υ	XJ
XJ
3	co
O	c

Fm

I

Μ ir\ <o

-57>5

-P c

-P ω

c o

Ή d

r-t xo

Aí •H

O o

Os

O

Yš’SO so

Sl >>

«Η

P

-CH_o0H

CM

K

1
Φ	X_>
x>
3	®
O	c
Γ-Ι	•P

m tr\ oM- ·<· 'á· • · ·

-CHz,CH_o0H

1.57 »?» www··*

1
Φ	XJ
XJ
3	cO
σ	C
r—1	T“í
CO	c

CO cr> r-l ir\ tr\ vo • · · r~i i—I r^-1

1.62

-CH_OF fyzikální konstanty

3-G1 4-F -CH

-6f >>

ρ §

Ρ β

C ο

Μ

Ό3

Μ

Ρ

Μ ί»

Ρ

Ρ ο

ο ιί\

VO η

^3

ί*Ί

Κ cu «

I	•
©	κ>
ο
3	Λ
ο	α
Ρ	Ρ
α	(3

I

C33

ΓΟ ο

I ο

»

ΓΟ

Ο

I

33 33 ?

33 33 Μ-

<η		ΙΓ\	ο
οο	ΟΟ	00	00
•	•	•	•
γΜ	γΗ	γΗ	γΗ

fyzikální konstanty

Τ’ “'.·· ξ ·

fyzikální konstanty

.114 2-Br 5-Br -CH

123 Η Η -CF fyzikální konstanty

1.129 2-C1 4-Br -CH

1.137

L’ M*'fl ' --

143 2-C1 3-C1

1.149 Η Η -CH₂C1 fyzikální konstanty

alouče1.167 Η H fyzikální konstanty

1.176 Η Η -CH₂C1

1.182 Η Η -CH

CM eloučeXJ

OS α

•H α

W 35 a a a w

m	m	\o
oo	co	OO
rH	rM	rM
•	•	•
	rH	rH

1.192 2-F 6-ř -CH₇ \ t.t. 135/137

1.199

I

1.204

1.217 Η H -CI^Br

fyzikální konstanty

1.236 fyzikální konatanty

1.242 />»

P β

Ρ β

ο

Λ<

X β

X

ΧΒ <Μ η

CM

U5 **

Η

Μ oj A β

Ν <?

TJ r-t

O

CM

K a 33 31 rM «

a a a aloučeXJ β

X β

<n	<	VO
T	>*	’φ
CM	CM	CM
•	•	.
iH		r—1

1.248

A

tu i · © XJ

XJ a

o c i—t Ή © C

σ\	m	-<
<	ir\	r\
CM	CM	CM
•	•	•
r—i	rM	r-4

V následujících tabulkách 2, 3 a 4 jsou uvedeny příklady sloučenin, které slouží jako meziprodukty při přípravě sloučenin obecného vzorce I.

Tabulka 2

Sloučeniny obecného vzorce

sloučenina δ.

fyzikální konstanty

J2

t.t. 128 / 132 °C

Tabulka 3

Hal

R sloučenina č.

Hal R₃ fyzikální konstanty

3.1

3.2

3.3

3.4

tb

t.t. 33 / 34 °C olej, n£⁵ - 1,5432 sloučeHal R nina č.

fyzikální konstanty

3.11 sloučenina č.

Hal R-j fyzikální konstanty

3.12

3.13

3.14

3.15

3.16

3.17

3.18

Cl -C^Hg-n

Cl -chci₂

Cl

l/

Ot

t.t. 32 / 35 °c slouče nina č.

Hal R₃

fyzikální konstanty

3.19

3.20

3.21

3.22

F

3.23

Cl -C₄H_g-sek.

3.24

Cl -ch₃

oí

t.t. 42 / 45 °C

Cl

3.25

- ÍG4 sloučenina č.

Hal R₃

R, fyzikální konstanty

3.26

3.27

3.28

3.29

3.30

3.31

3.32

eloučenina δ.

Hal

3.33

3.34

3.35

3.36

3.37

3.38 /v

J/f fyzikální konstanty

3.39 •loučenina č.

Hal R₃

3.40

Cl

3.41

Cl -ch₂ci

3.42

Cl

-ch₂f

3.43

Br

3.44

Br

-ch₂f

3.45

Cl -ch₂oh

Λ-Ζ

- ítfy -

fyzikální konstanty

3.46

Br

-ch₂oh

T a bulka 4

sloučenina č.

fyzikální r₃ R.

konstanty

4.1 CH^

-CH-

4.2 CH₃

-CH4.3

-CH-

4.4 CH₃ sloučenina č.

ffl

- 1^8 Rfyatikální konstanty

sloučenina S,

R,

4.12 CH4.13 CH4.14 CH4.15 ^C2^H5

4.16 CH4.17 θ2^5 f Q lf

Wb ifiíe r₃ r₄

-CH-CH-CH-CH-02¾

-CHCH-

Cl

Cl fyzikální konstanty oJ—t.t. 64^ °C

4.18

C₃H_?-n

-CHsloučenina č.

fyzikální konstanty

4.19

4.20

4.21

4.22

4.23

4.24

4.25

Cl sloučeR_c nina č

4.26 ^C2^H5

4.27 ch₃

4.28 ch₃

4.29 ch₃

4.30

fyzikální ^R4 konstanty

Cl

1/ ai.

t.t. 54/58 °c /(fy

- KS® /*

2. Příklady ilustrující složení a	přípravu prostředků
pro kapalné účinné látky vzorce	I
(% o % hmotnostní)
2.1 Emulzní koncentráty
	a)	b)
účinná látka z tabulky 1	25 %	40 %
vápenatá sůl dodecylbenzsn-
sulfonové kyseliny	5 %	8 %

polyethylenglykolether ricinové-

ho oleje (36 mol ethylenoxidu)	5 %	**		M
tributylfenylpolyethylenglykol-
ether (30 mol ethylenoxidu)	-	12	%	4 %
cyklohexanon	-	15	%	20 %
směs xylenů	65 %	25	%	20 %

Z takovýchto koncentrátů se mohou ředěním vodou připravovat emulze každé požadovené koncentrace.

2.2 Roztoky

účinná látka z	a)	b)	c)	d)
tabulky χ	80 %	10 %	5 %	95
ethylenglykolaono-
methylether polyethylenglykol (molekulová hmot-	20 %
nost 400)	-	70 %	-	—
N-methyl-2-pyrrolidon	-	20 %	-	-
epoxidovaný kokosový
olej benzin (> rozsahem teplot		1 %	5
varu 160 až 190 °C)	-	-	94 %	-

Tyto roztoky jsou vhodné k aplikaci ve

formě minimálních kapek.
2.3 Granulát	a)	b)
účinná látka z tabulky 1	5 %	10 %
kaolin	94 %	-
vysocedisperzní kyselina křemičitá	1 %	-
attapulgit	-	90 %

' ‘ z A

- ¢(4 Účinná látka ae rozpustí v methylenchloridu, roztok ee nestříká na nosnou látku o rozpouštědlo se potom odpaří ze sníženého tisku.

2.4 Popraš

a) b) účinná látka z tebulky 1 2 % 5 % vysocedisperzní kyselina křemičitá 1 % 5 % mastek 97 % ~ kaolin - 90 %

Důkladným smísením nosných látek s účinnou látkou se získá popraš k přímému upotřebemí.

Příklady ilustrující složení a přípravu prostředků pro pevné účinné látky vzorce I « % hmotnostní)

2.5 Smáčitelný prášek účinná látka z tabulky 1 sodná sůl ligninsulfonové kyseliny

a) b) c) % 50 % 75 % % 5 % netriumlauryleulfát sodná sůl diiaobutylnsftalensulfonové kyseliny

s) %

b)

c) %

% 10 % oktylf enolpolyethylenglykolether (7 až 8 mol ethylenoxidu) - 2 9&

vysocedisperzní kyselino křemičitá kaolin % 10 % % 2? % %

Účinná látka se dobře smísí s přísedami a směs se dobře rozemele ve vhodném mlýnu. Získá se smáčitelný prášek, který se dá ředit vodou na suspenze každé požadované koncentrace.

2.6 Eaulzní koncentrát účinná látka z tabulky l 10 % oktylfenolpolyethylenglykolether (4 až 5 mol ethylenoxidu) 3 % vápenatá sůl dodecylbenzensulfcnové kyseliny %

pólyglykolether ricinového oleje (35 mol athylenoxidu) 4 % cyklohexenon 30 % směs xylenů 50 %

Z tohoto koneentrátu se nohou ředěním vo dou připravovat emulze každé požadované koncentrace.

2.7 Popraš účinná látka z tabulky 1 mastek kaolin

a) b) % 8 % %

%

Účinná látka se smísí s nosnou látkou a získaná směs se rozemele na vhodném mlýnu. Tak se získá popraš pro přímé upotřebení.

2.8 Granuláty připravované vytlačováním účinná látko z tabulky 1 10 % sodná sůl ligninsulfonové kyseliny 2 % ksrboxymethylcelulosa l % kaolin 87 % '1·^

- te Účinná lákke se smísí s přísadami, smšs se rozemele θ zvlhčí se vodou* Tato směs se pomocí vy tlačovacího stroje zpracuje na granulát, který se vysuší v proudu vzduchu.

2.9 Obalovaný granulát účinná látka z tebulky 1 3 % polyethylenglykol (molekulová hmotnost SCO) 3 % ksolin 94 %

Jemně rozemletá účinná látka se v mísiči rovnoměrně nanese na kaolin zvlhčený pólyethylenglykolem. Tímto způsobem ae získá neprášivý obalovaný granulát.

2.10 Suspenzní koncentrát účinná látka z tabulky l 40 % ethylenglykol 10 % nonylfenolpolyethylenglykolether (15 mol ethylanoxidu) 6 % sodná sůl ligninsulfonové kyseliny 10 % karboxymethylceluloae 1 %

/./ y

37% vodný roztok formaldehydu 0,2 % silikonový olej ve formě 75% vodné emulze 0,8 % voda 32 %

Jemně rozemletá účinná látka se důkladně smísí s přísadqmi. Tak se získá suspenzní koncentrát, ze kterého se mohou ředěním vodou připravovat suspenze každé požadované koncentrace.

3. Příklady ilustrující biologickou účinnost _k _l_a__d 3.1

Účinnost proti strupovitosti jabloní (Venturia inaequalis) na jabloňových výhoncích

Reziduálně-protektivní účinek

Jabloňové semenáčky s čerstvými výhonky o délce 10 až 20 cm se postříkají postřikovou suspenzí připravenou ze smáčitelného prášku účinné látky (koncentrace účinné látky v postřikové suspenzi činí 0,006 %). Po 24 hodinách se ošetřené rostliny infikují suspenzí konidií houby. Rostliny se potom inkubují po dobu 5 ty

- dnů pří 90 až 100% relativní vlhkosti vzduchu a umístí se na dalších 10 dnů do skleníku, kde se udržují při teplotě 20 až 24 °C. Napadení strupovitostí jabloní se posoudí 15 dnů po infekci.

Sloučeniny z tabulky 1 vykazují dobrou účinnost proti strupovitostí jabloní (Venturia inaequalis) [napadení menší než 20 %]. Tak snižují například sloučeniny č. 1.1, 1.6, 1.13, 1.14, 1.59, 1.66, 1.69, 1.84, 1.87, 1.94, 1.108, 1.126, 1.145, 1.158, 1.180, 1.200 a 1.236 napadení houbou Venturia na 0 až 10 %. Neošetřené, avšak infikované kontrolní rostliny vykazují naproti tomu napadení houbou Venturia 100 %.

PJ^í^kJ.jija 3.2

Účinek proti plísni šedé (Botrytis cinerea) na jablkách

Reziduálně-protektivní účinek

Umělou cestou poškozená jablka se ošetří tak, že se na místa poškození nakape suspenze účinné látky, která byla připravena ze smáčitelného prášku účinné látky (koncentrace účinné látky v suspenzi:

0,002 %). Ošetřené plody se potom inokulují suspenzí spor houby a po dobu jednoho týdne se inkubují při 'X

Xt

- jko vysoké vlhkosti vzduchu a při teplotě asi 20 °C. Při vyhodnocování se zjištuje počet poškozených míst napadených hnilobou a z tohoto údaje se odvodí fungicidní účinek testované látky.

Sloučeniny z tabulky 1 vykazují dobrou účinnost proti plísni šedé (Botrytis cinerea) (napadení: menší než 20 %). Tak snižují například sloučeniny č. 1.1, 1.6, 1.13, 1.14, 1.31, 1.33, 1.35, 1.48, 1.59, 1.66, 1.69, 1.84, 1.87, 1.94, 1.108,

1.126, 1.131, 1.145, 1.158, 1.180 a 1.236 napadení houbou Botrytis na 0 až 10 %. Neošetřené, avšak infikované kontrolní rostliny, vykazují naproti tomu 100% napadení houbou Botrytis.

P_řj£_k_l_a_d 3.3

Účinek proti padlí travnímu (Erysiphe graminis) na ječmeni

a) Reziduálně - protektivní účinek

Rostliny ječmene o výšce asi 8 cm se postříkají postřikovou suspenzí připravenou ze smášitelného prášku účinné látky (koncentrace účinné látky v postřikové suspenzi: 0,006 %). Po 3 až 4 hodinách se ošetřené rostliny popráší konidiemi houby. Infikované rostli ny ječmene se umístí do skleníku při teplotě asi 22 °C a posoudí se stupeň napadení po uplynutí 10 dnů.

Sloučeniny z tabulky 1 vykazují dobrou účinnost proti padlí travnímu (Erysiphe graminis) (napadení: menší než 20 %). Tak snižují například sloučeniny

δ. 1.1, 1.6, 1.13, 1.14, 1 1.84, 1.87, 1.94, 1.108, 1 padlím Erysiphe na 0 až 10 kované kontrolní rostliny, napadení padlím Erysiphe.

P ř í k 1

35, 1.48, 1.59, 1.66, 1.69, 131, 1.158 a 1.236 napadení %. Neošetřené, avšak infivykazují naproti tomu 100% a d 3.4

Účinek proti pruhovitosti ječmene (Helminthosporium gramineum)

Pšeničná zrna se kontaminují suspenzí spor houby a znovu se nechají oschnout. Kontaminovaná zrna se moří suspenzí testované látky, která byla připravena ze smáčitelného prášku (600 ppm účinné látky, vzta ženo na hmotnost semen). Po dvou dnech se zrna vloží na vhodné agarové misky a po dalších 4 dnech se posoudí vývoj kolonií houby kolem zrn. Počet a velikost kolonií houby slouží jako základ pro vyhodnocování účinku testované látky. Sloučeniny z tabulky 1 dalekosáhle zamezují napadení houbou (0 až 10½ napadení).

P_ř_íJ;J. a_d 3.5

Účinek proti Colletotrichum lagenarium na okurkách

Rostliny okurek se po dvoutýdenním pěstování postříkají postřikovou suspenzí připravenou ze smáčitelného prášku účinné látky (koncentrace 0,002 %).

Po 2 dnech se rostliny infikují suspenzí spor houby (1,5.x 10 spor na 1 ml) a inkubují se 36 hodin při teplotě 23 °C a při vysoké vlhkosti vzduchu. V inkubaci se potom pokračuje jri normální vlhkosti vzduchu a při teplotě asi 22 až 23 °G. Napadení houbou, ke kterému přitom dojde, se posoudí 8 dnů po infekci. Neošetřené, avšak infikované kontrolní rostliny, vykazují 100% napadení houbou.

Sloučeniny z tabulky 1 vykazují dobrou účinnost a zamezují rozšíření napadení chorobou. Napadení houbou je potlačeno na 20 % nebo méně.

PJ_£lUaJ 3.6

a) Kontaktní účinek proti Nephotettix cincticeps a Nilaparvata lugens (nymfy)

Test se provádí na rostoucích rostlinách rýže. Za tím účelem se do květináčé (průměr 5,5 cm) zasadí vždy 4 rostliny rýže (staré 14 až 20 dnů) o výšce asi cm.

Rostliny se na otáčejícím' se talíři postříkají 100 ml přípravku na bázi vodné emulze s obsahem 400 ppm příslušné účinné látky. Po oschnutí postřiku se každá rostlina obsadí vždy 20 nymfami pokusného hmyzu ve třetím stádiu. Aby se zamezilo úniku cikád, poklopí se obsazené rostliny oboustraně otevřeným skleněným válcem a tento válec se přikryje víčkem z gázy. Nymfy se udržují až stádia adultů po dobu 6 dnů na ošetřené rostlině. Vyhodnocení procenta mortality se provádí 6 dnů po obsazení rostlin pokusným hmyzem. Pokus se provádí při teplotě asi 27 °C, při 60% relativní vlhkosti vzduchu a při denním osvětlení po dobu hodin.

- m b) Systemický účinek proti Nilaparvata lugens (voda)

Rostliny rýže o stáří asi 10 dnů (vysoké asi 10 cm) se umístí do kádinek z plastické hmoty, které obsahují 150 ml vodného emulzního přípravku testované účinné látky o koncentraci 100 ppm.

Kádinka je uzavřena víčkem z plastické hmoty, která je opatřeno otvorem. Kořeny rostliny rýže se otvorem ve víčku z plastické hmoty vsunou do vodného přípravku testované látky. Potom se rostliny rýže obsadí 20 nymfami Nilaparvata lugen3 ve stádiu N 2 až N 3 a přikryjí se válcem z plastické hmoty. Pokus se provádí při teplotš asi 26 °C a při 60% relativní vlhkosti vzduchu za denního osvětlení 16 hodin» Po 5 dnech se vyhodnotí počet usmrcených exemplářů pokusného hmyzu ve srovnání s neošetřenou kontrolou. Tím se zjistí, zda účinná látka přijímaná kořeny rostliny, usmrcuje pokusný hmyz na hoéních částech rostliny.

Sloučeniny z tabulky 1 vykazují jak při testu a), tak i při testu b), značnou mortalitu na škůdce rýže. Mortalita v procentech činí při uvedených testech 80 % nebo více.

- ΙΨ5 Pomocí sloučenin č. 1.1, 1.6, 1.14, 1.59, 1.66, 1.87, 1.94, 1.108 a 1.236 bylo dosaženo téměř 100% mortality (mortalita 98 až 100 %).

<

ADVUŘA* '·'! f.yňřVJHóy. 'v p , ; f ' W A 2 &

s<_h .

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY

1. Fungicidní a insekticidní prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I ve kterém

R^ a znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nebo atom halogenu, íh znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo atomem halogenu nebo hydroxyskupinou substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo cyklopropylovou skupinu,

R^ znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku nebo methylovou skupinou nebo/a atomem halogenu až třikrát stejně nebo rozdílně substituovanou“ cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku, společně s nosnou látkou.
2. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém R^ a R^ mají význam uvedený v bodě 1 a R^ a R^ znamenají atomy vodíku.
3. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém R^ a R₂ znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nebo atom halogenu, R^ znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, která je substituována atomem halogenu, R^ znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku nebo methylovou skupinou nebo atomem halogenu substituovanou cykloalkylovou skupinu 3e 3 až 6 atomy uhlíku.
4. Prostředek podle bodu 1, vyznačující setím, že jako účinnou složku obsahuje alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém R^ a R₂ znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, atom fluoru, atom chloru nebo atom bromu, R^ znamená methylovou skupinu, ethylovou skupinu, n-propylovou skupinu nebo sek. butylovou skupinu nebo znamená methylovou skupinu, která je substituována atomem fluoru, atomem chloru nebo atomem bromu a R^ znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku, která je substituována methylovou skupinou, atomem fluoru, atomem chloru nebo atomem bromu.

JÍŽ

- Ι'4β
5. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém R^ a R₂ znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nébo atom fluoru, znamená alkylovou skupinu s 1 až 2 atomy uhlíku, dále methylovou skupinu, která je substituována atomem fluoru, atomem chloru, atomem bromu nebo hydroxyskupinou, nebo znamená cyklopropylcvou skupinu a R^ znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 4 atomy uhlíku nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 4 atomy uhlíku, která je substituována methylovou skupinou nebo/a atomem fluoru, atomem chloru nebo atomem brcmu.
6. Prostředek podle bodu 1, vyznačující 3e tím, že jako účinnou složku obsahuje 2-fenylamino-4-methyl-6-cyklopropylpyrimidin.
7. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje alespoň jednu sloučeninu zvolenou ze souboru, který je tvořen 2-fenylamino-4-ethyl-6-cyklopropylpyrimidinem, 2-fenylamino-4-methyl-6-(2-methylcyklopropyl)pyrimidinem a 2-(p-fluorfenylamino)-4-methyl-6-cyklopropylpyrimidinem.
8. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje alespoň jednu sloučeninu zvolenou ze souboru, který je tvořen

2-fenylamino-4,6-bis(cyklopropyl)pyrimidinem,

2-fenylamino-4-hydroxymethy1-6-cyklopropylpyrimidinem,

2-fenylamino-4-fluormethy1-6-cyklopropylpyrimidinem, 2-fenylamino-4-hydroxymethyl-6-(2-methylcyklopropyl)pyrimidinem,

2-fenylamino-4-methy1-6-(2-fluorcyklopropyl)pyrimidinem, «

2-fenylamino-4-methy1-6-(2-chlorcyklopropyl)pyrimidinem, 2-fenylamino-4-methyl-6-(2-difluorcyklopropyl)pyrimidinem,

2-fenylamino-4-fluormethy1-6-(2-fluorcyklopropyl)pyrimidinem, 2-fenylamino-4-fluormethyl-6-(2-chlorcyklopropyl)pyrimidinem, 2-f enylamino-4-f luorme thy 1-6-(2-methy lcyklopropyl) pyrimidinem, 2-fenylamino-4-ethyl-6-(2-methylcyklopropyl )pyrimidinem a 2-(m-fluorfenylamino)-4-methy1-6-cyklopropylpyrimidinem.
9. Způsob výroby účinné složky podle bodu 1, obecného vzorce I ve kterém

R^ a R₂ znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nebo atom halogenu,

Rj znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo atomem halogenu nebo hydroxyskupinou substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo cyklopropylovou skupinu,

- 1&0 R^ znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku nebo methylovou skupinou nebo/a atomem halogenu až třikrát stejně nebo rozdílně substituovanou cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku, vyznačující se tím, že se nechá reagovat sůl fenylguanidinu obecného vzorce Ila (Ha), ve kterém

R^ a R-> mají shora uvedený význam a

A znamená ani on t kyseliny, nebo této soli odpovídající fenylguanidin obecného vzorce lib (lib), ve kterém

R^ a R₂ mají shora uvedený význam, a diketonem obecného vzorce n

Rj - C - CH₂

III o

μ

C - R, 4 ve kterém

R-j a R^ mají shoř a uvedený význam, popřípadě za přítomnosti rozpouštědla při teplotách od 60 °C do 160 °C, nebo se cyklizuje sůl guanidinu obecného vzorce Vlil ve kterém

Αθ znamená aniont kyseliny, s diketonem obecného vzorce III

R₃ - C - CH₂ - c - R₄ (III), ve kterém

R^ a R^ mají význam uvedený shora_?

a) bez rozpouštědla při teplotách od 100 do 160 °C, nebo

b) v inertním rozpouštědle při teplotách od 30 do 140 °C za vzniku derivátu pyrimidinu obecného vzorce IX (IX), ve kterém

R-j a R^ mají shora uvedený význam, a získaná sloučenina obecného vzorce IX se nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce X ve kterém

Rl a R2 mají shora uvedený význam a

Y znamená atom halogenu, v přítomnosti akceptoru protonů v aprotických rozpouštědlech při teplotách od 30 °C do 140 °C za odštěpení sloučeniny HY, ve které Y má shora uvedený význam.
10. Způsob podle bodu 9, vyznačující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecného vzorce Ha nebo lib a III nebo VIII, III a X za vzniku sloučenin obecného vzorce I, ve kterém R^ a R^ mají význam uvedený v bodě 9 a R| a R₂ znamenají atomy vodíku.
11. Způsob podle bodu 9, vyznačující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecného vzorce Ila nebo lib a III nebo obecného vzorce VIII, III a X za vzniku sloučenin obecného vzorce I, ve kterém a R₂znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu, znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, která je substituována atomem halogenu, R^ znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku nebo methylovou skupinou nebo atomem halogenu substituovanou cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku.
12. Způsob podle bodu 9, vyznačující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecného vzorce Ila nebo lib a III nebo obecného vzorce VIII, III a X za vzniku sloučenin obecného vzorce I, ve kterém R^ a R₂ znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, atom fluoru, atom chloru nebo atom bromu, R^ znamená methylovou skupinu, ethylovou skupinu, n-propylovou skupinu nebo sek.butylovou skupinu ner bo znamená methylovou skupinu, která je substituována atomem fluoru, atomem chloru nebo atomem bromu a R^ znamená cyklo- * alkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku, která je substituována methylovou skupinou, atomem fluoru, atomem chloru nebo atomem bromu.

717

- ¢^4
13. Způsob podle bodu 9, vyznačující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecného vzorce Ila nebo lib a III nebo obecného vzorce VIII, III a X za vzniku sloučenin obecného vzorce I, ve kterém ^R1 ^{a R}2 ^znamena3^;í· nezávisle na sobě atom vodíku nebo atom fluoru, znamená alkylovou skupinu s 1 až 2 atomy uhlíku, dále methylovou skupinu, která je substituována atomem fluoru, atomem chloru, atomem bromu nebo hydroxyskupinou, nebo znamená cyklopropylovcu skupinu a R^ znamená cykloalkylovou skupinu se 3 až 4 atomy uhlíku nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 4 atomy uhlíku, která je substituována methylovou skupinou nebo/a atomem fluoru, atomem chloru nebo atomem bromu.
14. Způsob podle bodu 9, vyznačující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecného vzorce Ila nebo lib a III nebo obecného vzorce VIII, III a X za vzniku 2-fenylamino-4-methyl-6-cyklopropylpyrimidinu.
15. Způsob podle bodu 9, vyznačující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecného vzorce Ila nebo lib a III nebe obecného vzorce VIII, III a X za vzniku 2-fenylamino-4-ethyl-6-cyklopropylpyrimidinu, 2-fenylamino-4-methy1-6-(2-methylcyklopropyl)pyrimidinu a

2-(p-fluorfenylamino)-4-methyl-6-cyklopropylpyrimidinu.

ty

- te
16. Způsob podle bodu 9, vyznačující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecného vzorce Ha nebo lib a III nebo obecného vzorce VIII, III a X za vzniku 2-fenylamino-4,6-bis(cyklopropyl)pyrimióinu,

2-fenylamino-4-hydroxymethyl-6-cyklopropylpyrimidinu,

2-fenylamino-4-fluormethy1-6-cykloprcpylpyrimidinu,

2-fenylamino-4-hydroxymethy1-6-(2-methylcyklopropyl)pyrimidinu,

2-fenylamino-4-methyl-6-(2-fluorcyklopropyl)pyrimidinu, 2-fenylamino-4-methyl-6-(2-chlorcyklopropyl)pyrimidinu, 2-fenylamino-4-meth,yl-6- (2-dif luorcykloprcpyDpyrimidinu,

2-fenylamino-4-fluormethyl-6-(2-fluorcyklopropyl)pyriraidinu, 2-fenyiamino-4-fluormethy1-6-(2~ehlorcyklopropyl)pyriniiáinu, 2-fenylamino-4-fluormethy1-6-(2-methylcyklopropyl)pyrimidinu, 2-fenylamino-4-ethy1-6-(2-methylcyklopropyl)pyrimidinu a 2-(m-fluorfenylamino)-4-methy1-6-cyklopropylpyrimidinu.

Zastupuje :

\

734/Xk

VŠECEK 'pul iýAztotA

PV 6385-88 O <X'4 (>- (Ila) (I Ib) (VIII)