CZ134797A3 - Process of washing clothes by making use of a solid bleaching detergent dosage method - Google Patents

Description

Tento vynález se týká způsobu praní prádla v automatických pračkách v domácnostech nebo v průmyslu a ^zvláště ί^1^ογ₅ό$»ος ·) způsobu praní, kdy se dávkuje tuhý prací prostředek, i zejména -r-g.

který obsahuje v těsném kontaktu bě l Í%X,.-.---schopný poskytnout bělidlo typu organických pracího roztoku, a také obsahuje o vysoké hustotě, systém, který je peroxykyse1 i n do ne-trojrozměrnou fylosi1ikátovou minerální sloučeninu. Tento prací prostředek se dávkuje způsobem přímo do pracího roztoku.

Dosavadn1 stav techniky

Úspěšné odstranění bělítelného znečištění nebo skvrn jako znečištění od čaje, ovocné šťávy a zeleniny z potřísněných textilií je výzvou tvůrci bělícího prostředku pro použití při praní prádla. Tradičně se k odstranění takových bělitelných skvrn používají bělící prostředky jako jsou kyslíkatá bělidla, která zahrnují peroxid vodíku a organické peroxykyseliny. Organické peroxykyseliny se často získávají in šitu perhydro1ýzou mezi peroxidem vodíku a prekursorem organické peroxykyse1 iny. Dále mohou být organické peroxykyse1 iny obsaženy v prostředcích jako tabletované bělící komponenty.

t

Vzrůst použití prekursorů organických peroxykyse1 in byl umožněn používáním nižší teploty pří praní textilií, společně se vzrůstem podílu barevných textilií v běžném objemu praného prádla.

V tomto oboru se zjistilo, že účinek v odstraňováni skvrn se docílí při způsobu praní prádla, kdy je umožněna tvorba lokalizované přechodné vysoké koncentrace určitých detergentních látek, které zahrnují plniva a tenzidy, na začátku cyklu praní. J. Bland v článku, který byl uveřejněn v Manufacturing Chemist, listopad 1989, str. 41 - 46, popisuje tyto úspěchy mnohem podrobněji. Vysoké přechodné koncentrace vzrůstají z několika důvodů. Detergentní látky mají samy velmi malou rozpustnost, tato rozpustnost se může zvýšit přítomností dalších materiálů jako jsou viskózní tenzídové fáze, nebo se t

může zvýšit za pomoci režiau míchAni v bezprostředním okolí detergentních lAtek, který nemusí stačit k dAvkovAní rozpuštěného detergentu.

DAvA se přednost takový» způsobům, které umožňuj i tvorbu lokalizované přechodné vysoké koncentrace a které dovolují použití způsobu dAvkovAní, který doručí detergent přímo do pracího roztoku. Jeden vhodný způsob dovoluje použití dAvkovacího zařízení. DAvkovací zařízení je typicky naplněno účinným množstvím pracího prostředku a pak vloženo do bubnu automatické pračky před zahAjením cyklu praní. Na začAtku cyklu praní se progresivně uvolňuje detergent v důsledku míchAní zařízeni, které se otAčí s bubnem a tak se výsledně dosLAvA do kontaktu detergent v zařízení s prací vodou.

Tvorba lokalizovaných vysokých koncentrací jistých detergentních lAtek je úspěšnA, je ale spojena s problémem tvorby lokalizovaných vysokých koncentrací bělících lAtek, hlavně organických peroxykyse1 iη, a tím s poškozením barev textilií a mateřiAlů, které jsou vystaveny účinkům lokalizovaných vysokých koncentrací bělidla. Přeplnění pračky textiliemi a pomalý přívod vody do bubnu může způsobit vzrůst tvorby lokalizovaných vysokých koncentrací bělidla. Další problém, který se může připojit je lokalizované skvrnité odbarveni barviv na textiliích. Zejména jístA barviva jsou c i 11 i vA ke skvrn i tému odbarven i.

Tam, kde prekursory peroxykyse1 in tvoří složku prostředku, potencíAlni problém vzrůstA, zejména jestliže prací prostředek obsahuje vysoké koncentrace (např. >3% hmotnostní) prekursoru organických peroxykyse1 in a/nebo jestliže se používA jako zdroj peroxidu vodíku peruhličitan sodný v rychle rozpustné formě.

Přihlašovatelé shledali, že problém skvrnitého” poškození je zejména problematický u prekursorů peroxykyse1 in, ze kterých se perhydrolýzou uvolňuje jako peroxykyse1 ina kyselina henzoovA nebo její nekátionaktivně substituované derivAty nebo kationaktivní peroxykyse1 ina. Shledalo se že, prekursor benzooxazinového typu také umocňuje tento problém.

Vývoj výrobků o vysoké hustotě a jejich dAvkovAní dAvkovacím zařízením, které je umístěné v bubnu pračky společně s nAplní prAdla, pouze slouží k obnovení těchto problémů. Nyní je třeba poskytnout způsob praní prAdla, při kterém jsou organické peroxykyse1 iny uvolňovAny do pracího roztoku způsobem, který minimalizuje a s výhodou eliminuje poškození barev textilií a materiálů během svého rozpouštění a perhydrolýzy v prací kapalině a ještě přijatelně odstraňuje bělitelné znečištění a skvrny z textilií.

Předchozí práce obsahují množství příkladů prekursorů peroxykyselin, které jsou potažené nebo tvoří aglomeráty tak, aby vzrostla jejich stabilita při skladování pracího prostředku a/nebo aby měly vliv na jejich chováni v roztoku.

EP-A-0070474 popisuje granulované prekursory organické peroxykyseliny, které byly připraveny sušením spreje pumpovatelné vodné disperze, která obsahovala N-acyl nebo O-acyl sloučeninu společně s nejméně jedním vodorozpustným etherem celulosy, škrobem nebo škrobovým derivátem v hmotnostním poměru aktivátor =potah od 98 = 2 do 90=10.

GB-A-1507312 popisuje potahování prekursorů organických perkyselin směsí alkalických soli Cs-22 mastných kyselin s odpovídajícími mastnými kyselinami. GB-A-1381121 uvádí potahování roztavenou směsí inter alia C14-1S mastných kyselin k ochraně pevných prekursorů organických peroxykyselin. GB-A-1441416 uvádí jednoduchý způsob, který využívá směs C12-14 mastných kyselin a ¢10-20 alifatických alkoholů. EP-A-0375241 popisuje stabilizovaný extrudát prekursoru organ i ckých peroxykyse1 i η, ve kterém j sou prekursory alkylperoxykarboxylových kyselin Smíšeny s pojivém, které se voli anionaktivních nebo neionogenních tenzidů, polymerů mastných kyselin, které tvoří film a nebo ze směsí takových poj i v.

EP-A- 0356700 popisuje prostředky, které obsahují prekursory organických peroxykyse1 iη, vodorozpustný polymer, který tvoří film a 2-5% C3-6 polyvalentni karboxylové kyseliny nebo hydroxykarboxylové kyseliny pro zvýšení stability a usnadnění disperze/rozpustnost i. Karboxylová kyselina, s výhodou kyselina citrónová, se za sucha smísí s prekursorem organické peroxykyse1 iny a pak se granuluje za pomoci polymeru, který tvoří film. Kyselina citrónová se uplatňuje při zvýšení rychlosti rozpouštění granulí prekursoru organických peroxykyse1 i n.

EP-A-0382464 zahrnuje způsob potahování nebo kapslování pevných částic, které obsahují bělící sloučeniny a prekursory organických peroxykyse1 in. Při tomto způsobu se vytvoří materiál, (potahové) tavenina potahového materiálu, ve kterém tyto částice tvoří disperzní fázi, tavenina ztuhne a pak se rozdrobí na sypký ve kterém jsou částice zality v kontinuální fázi. Jsou zde popsány různé potahové materiály a o určitých materiálech jako je kyselina polyakrylová a ftalát acetátu celulosy, se tvrdí, že jsou užitečné je-li uvolňování potahovaného materiálu závislé na pH.

Všeobecný důraz se nyní v tomto oboru klade na ochranu prekursorů organi ckých peroxykyselín prot i nepř i zn i vému prostředí při skladování a relativně malá pozornost se klade na charakteristiky rozpouštění používaných potahovaných nebo aglomerováných materiálů. Jestliže je potahování a/nebo aglomerace provedena za pomoci špatně rozpustných materiálů jako jsou mastné kyseliny, má to vliv na výslednou rychlost perhydrolýzy prekursorů organických peroxykyse1in, zde je rychlost perhydrolýzy nižší než v případě takto nechráněného prekursorů. Při jiném použití v kontextu aglonerované sloučeniny, kdy se využívají rychleji rozpustné materiály jako je kyselina citrónová, se objektivně rychleji tvoří roztok prekursorů organických peroxykyse1in. V obou příkladech je když se prací prostředek začíná roztok alkalického peroxidu vodíku, problém zvláště vysokých lokalizovaných koncentraci bělidla typu organických peroxykyse1 in se takto nevyřeší.

EP-A-0,028,432 popisuje granule, které obsahují prací obsahuje od 5 do 80% prekursorů organických 5 do 60% vodorozpustného křemičitanu a od 5 do 40% neionogenniho pojívá v pevném pracím prostředku. Vodorozpustná křemičitanová sloučenina, jejímž preferovaným příkladem je smektitová hlinka , se smísí s prekursorem organické peroxykyse1 iny a pak se váže neionogenníu tenzidem. O této kombinací se tvrdí, že rychle tvoří peroxykarboxylové anionty, jestliže se přidává ke zdroji peroxidu vodíku.

EP-A-0,028,432 nepopisuje žádné použiti dávkovacího zařízení ve způsobu praní nebo jakýkoli problém, který se tohoto problému týká.

JP5-7296 řeší základní problém světlání barev textilií, ale nespecifikuje problém skvrnitého odbarvování. Je zde popsán prostředek, ve kterém se vodorozpustná minerální sloučenina, prekursor organické peroxykyse1 iny a bělící sloučenina spolu zahájena, tvoří se perhydro1ýza rozpouštět a prostředek, který peroxykyse1in, od smísí v poměru minerální sloučenina k sloučenině od 1=99 do 90=10, s výhodou Vodorozpustné minerální látka se volí aktivované hlinky, kaolinu, bentonitu, prekursoru a bělící od 20=80 do 65=35. z kyše1é hli nky, křemeliny a perlitu.

Tvrdí se , že tento prostředek zastavuje světlání bez inhibice bělícího účinku. JP5-729O nepopisuje žádné použití, které se týká použití dávkovačiho zařízení ve způsobu praní prádla a ani jakéhokoli problém, který se toho týká.

WO 92/13798 popisuje použití kyselých materiálů, které mají specifické charakteristiky jako potahové materiály pro prekursory organi ckých peroxykyselín k pozastaven1 začátku perhydrolýzy během počátečních stadií rozpouštění/disperse produktu ve vodné předpírací kapalině.

Přihlašovatelé zjistili, že problém poškozeni tkanin textilií, které bylo pozorováno kterém se detergent dávkoval do roztoku na praní přes dávkovači zařízení, se může snížit přídavkem definovaných hodnot minerální hlinky do dobře promíchané směsi k bělidlu typu organických peroxykyse1 in, která tvoři bělící systém. Zjistilo se, že inkluse minerální schopnost prostředku odstraňovat neohrozí stabilitu bělici složky a zejména skvrnité odbarvení při způsobu praní prádla, ve hlinky významně neohrozí bě 1 i te 1 né skvrny a také v produktu při skladování. Př i tom j e nezbytné, aby minerální hlinka a organická peroxykyse1 ina nebo její prekursor byly v těsném kontaktu, není ale nezbytné aby bělící složka byla hlinkou potažena. Takové potahy jsou méně preferované z důvodů komplexity výroby a vyšších nákladů.

Na všechny dokumenty, které jsou citované v popise, jsou v příslušných částech odkazy.

Podstata vynálezu

V tomto vynálezu je uveden způsob praní prádla v domácích nebo v průmyslových pračkách, který je založen na způsobu dávkování účinného množství pevného pracího prostředku , který obsahuje bělící prostředek typu peroxykyse1iny, přímo do bubnu pračky před začátkem praní a kde tento způsob dávkování umožňuje uvolňování pracího prostředku do kapaliny během praní a kde zmíněný bělicí prostředek typu peroxykyse1iny obsahuje:

(a) bělící systéB, který je schopný poskytnout bělidlo typu organi cké peroxykyse1 i ny do prací ho roztoku, a kde se bělící systém volí z (i) zdroje peroxidu vodíku v kombinaci s prekursorem organi cké peroxykyse1 i ny (i i) tabletované organická peroxykyse1 iný a jakékoli jejich směsi a z (b) ne-trojrozměrné fylosi1ikátové minerální sloučenin kde prekursor organické peroxykyse1 iny nebo tabletovaná organická peroxykyse1 ina a zmíněná ne-trojrozměrná fylosi1ikátová sloučenina jsou v uvedeném prostředku v těsné fyzikální blízkostí .

S výhodou je prekursor organické peroxykyse1iny nebo tabletovaná organická peroxykyse1 ina a ne-trojrozměrná fylosi1ikátová sloučenina v těsném kontaktu, nejvýhodněji jsou v prostředku v dobře promíchané směsi.

S výhodou je prací prostředek, který obsahuje bělící prostředek typu peroxykyse1iny, v sypké formě, výhodněji v granulované formě a prekursor organické peroxykyse1iny nebo tabletovaná organická peroxykyse1 iny a ne-trojrozměrná fylosi1ikátová sločenina jsou přítomny v téáe sypké složce.

S výhodou má granulovaný prací prostředek vysokou objemovou hustotu, výhodněji má objemovou hustotu nejméně 6OOg/litr.

Z hlediska, kterému se dává přednost, se uplatňuje způsob dávkování , ve kterém se naplní dávkovači zařízení tuhým pracím prostředkem a toto dávkovači zařízení se umístí do bubnu pračky před začátkem prán í.

V dalším upřednostňovaném pohledu se dávkování zaručí formou pevného pracího prostředku jako jsou tablety a taková tableta se umístí do bubnu pračky před začátkem praní.

Ne-trojrozměrná fylosi1ikátová minerální sloučenina je s výhodou minerální hlinka nebo krystalický vrstvený křem i č i tan.

S výhodou je minerální hlinka smektitová hlinka.

Hmotnostní poměr ne-trojrozměrné fylosi1ikátové sloučeniny k prekursoru organické peroxykyse1 iny nebo tabletované organické peroxykyse1 ině je s výhodou od 1-6 do 1=99.

Příklady provedeni vynálezu

Způsob praní prádla

Způsoby praní prádla, které jsou zde uvádéné, typicky zahrnují úpravu špinavého prádla vodným pracím roztokem v pračce, ve které je rozpuštěné nebo nadávkované účinné množství pracího prostředku podle tohoto vynálezu. Detergent se přidává do pracího roztoku popsaným způsobem dávkování. Účinným množstvím pracího prostředku se míní od 40 do 3OOg produktu, který je rozpuštěn nebo nadávkován v prací vodě o objemu od 5 do 65 litrů, což jsou typické dávky produktu a typické objemy pracího roztoku, jaké se běžně používají při praní prádla v pračce.

V základním pohledu je způsob dávkování, kterého se využívá ve způsobu praní z tohoto vynálezu, takový, že přímo do bubnu pračky se přidá účinné množství detergentů před začátkem cyklu praní. Tento způsob dávkování dovoluje uvolňování detergentů do prací kapaliny, hlavně během počátečních fází praní, hlavně během prvních dvou minut praní.

V dalším pohledu je tento způsob dávkování zaručen dávkovacím zařízením. Dávkovači zařízení se naplní detergentem a použije se k dávkování produktu přímo do bubnu pračky. Objemová kapacita tohoto zařízení by měla tak být dostatečné množství detergentů, které se praní.

Dále se pračka naplní prádlem a dávkovači zařízení, které obsahuje detergent, se umístí přímo do bubnu. Na počátku cyklu praní pračky se do bubnu přivádí voda a buben se periodicky otáčí. Tvar dávkovacího zařízení by měl být takový, aby dovoloval naplnění suchým detergentem, ale umožňoval uvolňování produktu během cyklu praní v závislosti na míchání při rotaci bubnu a také jako výsledek kontaktu zařízení s prací vodou.

Aby se umožnilo uvolňování detergentů během praní, zařízení musí obsahovat množství otvorů, kterými bude produkt procházet.

schopná obsáhnout běžně používá při

A11ernat i vně může propustný pro a který dovolí bude detergent poskytne vysoké být zařízení vyrobeno z materiálu, který je kapalínu, ale nepropustný pro pevný produkt uvolňování rozpuštěného produktu. S výhodou se uvolňovat rychle na začátku cyklu praní a tak přechodné lokalizované koncentrace produktu v bubnu pračky v toato stadiu praní . Dává se přednost, dávkovačím zařÍ2enln, které jsou znova použitelné a jsou navrženy takovým způsobem, že celistvost nádoby se udržuje jak v suché stavu, tak během cyklu praní. Zvláště se dává pro použití podle tohoto vynálezu přednost dávkovacím zařízením, které jsou popsané v následujících patentech¹

GB-B-2,157,717, GB-B-2,157,718, EP-A-O2O1376, EP-A-O288345 a EP-A-0288346. v Manufacturi ng popsáno zvláště

V článku J. Blanda, který je publikován Chemist, listopad 1989, str. 41-46, je také preferované zařízení pro použití pro z ohebného obalu kroužek, který granulované výrobky na prádlo, které je typu, který je běžně známý jako “granulette“. Další preferované dávkovači zařízení pro použití podle tohoto vynálezu je popsáno v PCT patentové Přihlášce č. WO 94/11562.

Zvláště se dává přednost dávkovacím zařízením, které jsou popsané v Evropských patentových přihláškách č. 0343069 fc 0343070. Pozdější přihláška popisuje zařízeni, které se skládá ve tvaru sáčku, který je natažený na pomocný slouží jako ústí, ústí je přizpůsobeno k vpuštění dostatečného produktu do sáčku pro jeden cyklus praní při tomto způsobu praní. Část pracího media vtéká skrz ústí do sáčku, rozpouští produkt a roztok pak prochází vnějškem ústí do pracího media. Pomocný kroužek je uspořádán tak, že brání východu vhlkého a nerozpuštěného produktu. Toto radiálně se rozšiřující stěny, ve zm í něném kruhovém uspořádán í uspořádán í typ i cky zahrnuj e které se rozšiřují ze středu nebo zahrnuje jednodušší konstrukci, kde stěny mají šroubovitý tvar.

Dále se jako dávkovači zařízení používá ohebná nádoba, jako je taška nebo vak. Taška je vláknité konstrukce, která je potažená vodonepropustným ochranným materiálem, a tak zadržuje obsah. Takové zařízení je popsané v Evropě publikované patentové přihlášce č. 0018678. Dále je toto dávkovači zařízení vyrobeno z vodonerozpustného syntetického materiálu a je opatřeno koncovým těsněním nebo uzávěrem, které je uzpůsobeno k protrženi ve vodném mediu. Tato zařízení jsou popsaná v evropských patentových přihláškách č. 0011500, 0011501, 011502 a 0011968. Takové uzávěry, které se protrhnou ve vodě, obsahuji vodorozpustné lepidlo a těsnění na jednomkonci sáčku, které je tvořeno vodonepropustným filmem jako je polyethylen t I nebo polypropylen.

V dalším pohledu se dávkování provádí samotným kompaktním pracím prostředkem, který je ve formě tablet. Tablety se pak dávkují přímo do bubnu pračky před zahájením pracího cyklu. Jejích kompaktní forma dovoluje vzrůst lokalizovaných vysokých koncentrací bělících látek během rozpouštění tablet v prací vodě během první ch stád i i cyk1u prán i.

Bělící systém typu organických peroxykyse1 in

Základní charakteristikou tohoto vynálezu je bělicí systém typu organických peroxykyse1 in. Provedení bělícího systému, kterému se dává přednost, obsahuje zdroj peroxidu vodíku a prekursor organické peroxykyse!iny. Organická peroxykyse1 ina vzniká in šitu reakcí prekursoru se zdrojem peroxidu vodíku. Přednost se dává zdrojům peroxidu vodíku, které zahrnují anorganická perhydrátová bělidla. V alternativním preferovaném provedení se tabletovaná organická peroxykyse1 ina vmíchává přímo do prostředku. Zkoumají se také prostředky, které obsahují směs zdroje peroxidu vodíku a prekursoru organické peroxykyse1iny v kombinaci s tabletovanou organickou peroxykyse1inou.

Anorganická perhydrátová bělidla

Anorganické perhydrátové soli jsou preferovaným zdrojem peroxidu vodíku. Tyto soli se běžně přidávají do prostředku ve formě solí s alkalickým kovem, s výhodou sodné soli v hodnotách od 1 do 40% hmotnostních, výhodněji od 2 do 30% hmotnostních a nejvýhodněji od 5 do 25% hmotnostních.

Příklady anorganických perhydrátových soli zahrnují perboritanové, peruhličitanové, perfosforečnanové, persíranové a peroxokřemičitanové soli. Anorganické perhydrátové soli jsou běžně soli alkalických kovů. Anorganické perhydrátové soli mohou být použity ve formě krystalické pevné látky bez dodatečné ochrany. Pro jisté perhydrátové soli se v preferovaných provedeních granulovaných prostředků používá forma potahovaná materiálem, který poskytuje lepší stabilitu při skladování těchto perhydrátových solí v granulovaném produktu.

ΙΟ

Perbor i tan sodný může být ve F oraě nonohydrátu vzorce NaBO2HzO2 nebo tetrahydrátu NaBOžHsOa.3HsO. Peruhli čitanům alkalických kovů, zvláště peruhl iči tanu sodné au, se dává přednost, pro použití v prostředcích podle tohoto vynálezu. Peruhličitan sodný je adiční sloučenina, která má vzorec, který odpovídá složení 2NaaCO3-3H2Q2 a běžně je dostupná jako krystalická pevná látka. Peruhličitan sodný, jako adiční sloučenina s peroxidem vodíku, má schopnost docela rychle uvolňovat při rozpouštění peroxid vodíku a tak vzrůstá tendence k vzniku lokalizované vysoké koncentrace bělidla. Peruhličitanu se nejvíce dává přednost v potahované formě v prostředcích, tato forma je v produktu stabilnější.

Vhodný potahový materiál, který zaručuje stabilitu produktu, zahrnuje směsnou sůl vodorozpustného síranu alkalického kovu a uhliči tanu alkalického kovu. Takovéto potahy společně se Způsobem potahování již byly popsány v GB-1,466,799, udělený firmě Interox, 9. března 1977. Hmotnostní poměr směsné soli potahovém materiálu k peruhličitanu leží v rozmez! od 1=200 do 1=4, výhodněji od 1=99 do 1=9 a nejvýhodněji od 1=49 do 1=19. S výhodou je směsná sůl síran sodný a uhličitan sodný, který má základní vzorec NaaSO-a. n. Na2C03, kde n je od 0,1 do 3, s výhodou od 0,3 do 1,0a ne j výhodně ji jen od 0,2 do 0,5.

V tomto vynálezu se používají s výhodou i další potahy, které zahrnuji křemičitan (samotný nebo se solemi boritanu nebo s kyselinou bori tou nebo jinými anorganickými látkami), vosky, oleje a mastná mýdla.

Monoperoxosíran draselný je další perhydrátová sůl, která se používá v těchto pracích prostředcích.

Prekursor peroxykyseliny

Prekursory peroxykyse1 iny jsou sloučeniny, které reagují s peroxidem vodíku perhydro1yticky a poskytují peroxykyse1 inu. V základě mohou být prekursory peroxykyseliny reprezentovány jako kde L je odstupující skupina a X je v základě nějaká Funkční skupina, ze které perhydrolýzou vzniká peroxykyselina·

O ií

X-C-OOH

Prekursory peroxykyselin jsou do pracích prostředků s výhodou přidávány v hodnotách od 0,5 do 20% hmotnostních, výhodněji od 3 do 15% hmotnostních a nejvýhodněji od 5 do 10% hmotnostní ch.

Tendence tvořit lokalizované vysoké koncentrace peroxykyse1 iny je však větší, jesliše prací prostředek obsahuje více než 3% hmotnostní, výhodněji více než 5% hmotnostních prekursoru peroxykyse1 i ny.

Vhodné prekursory peroxykyseI in obsahují typicky jednu nebo více N- nebo O-acýl skupin, takové prekursory se volí z širokého rozmezí tříd. Vhodné třídy zahrnují anhydridy, estery, imídy, laktamy a acylované deriváty imidazolů a oximů. Příklady vhodných materiálů z těchto tříd jsou popsány v GB-A-1586789. Vhodné estery jsou popsané v GB-A-836988, 864798, 1147871, 2143231 a EP-A-O17O386.

Přihlašovatelé zjistili, še skvrnité poškození je zejména spojeno s prekursory peroxykyse1 iη, které perhydrolýzou dávají peroxykyselinu, která je (i) kyselina perbenzoová nebo jej i nekationaktivně substituovaný derivát nebo (ii) kationaktivní peroxykyse1 ina

Zjistilo se, še benzoxazinové prekursory jsou k tomuto problému také citlivé.

Odstupující skupiny

Odstupující skupiny, dále jen L skupiny, musí být reaktivní při perhydrolytícké reakci a musí jí podlehnout v optimálním časovém úseku (např. v cyklu praní). Jestliše je ale L skupina tak reaktivní, bude se tento aktivátor obtíšně stabilizovat při poušití v bělícím prostředku.

L skupiny, kterým se dává přednost, se volí ze skupiny, která se skládá z ·*

Y

R³

-O-CH=C— CH=CH₂ —O—CH=C—CH=CH₂

O ¹¹ ₁ -Ο-c—R¹

O

II ch₂-c

JnR⁴

II o

-N.

'v

A”^c' 'C

II o

NR⁴

R³ —O—C=CHR⁴ .and

O

II

-N—S—CH—R⁴

I- II R³ O a jejich směsí, kde R*je alkyl, aryl nebo alkaryl skupina, která se skládá z 1 aá 14 uhlíkových atomů, R³ je alkylový řetězec, který se skládá z 1 až 8 uhlíkových atomů, R⁴ je vodík nebo R³ a Y je vodík nebo skupina, která podporuje rozpouštění. Jakákoli skupina z R¹, R³ a R⁴ můáe být v základě substituovaná jakoukoli funkční skupinou, která zahrnuje například alkyl.

alkoxy, halogen, amin, nitrosyl, amido a amoniovou podporují rozpouštěni, jsou -N⁺(R³)4X~, a O<-N(R³)3

-CO2’M⁺, kde R³ je alkylový do 4 uhlíkových atomů, M je hydroxy, skupinu.

Preferovaně skupiny, které -S03’M⁺, -CO₂-M⁺, -SO4-M*, a nejvýhodnějši jsou -S03M* a řetězec, který obsahuje od 1 kation, který zaručuje rozpustnost bělícího aktivátoru a X je anion, který zaručuje rozpustnost bělícího aktivátoru.

S výhodou j.e M kation alkalického kovu, amoniový nebo substituovaný amoniový kation, přednost se dává sodnému a draselnému kationtu, X je halogenid, hydroxid, methylsulfát nebo acetát.

Prekursor perbenzoové kyše1 i ny

Prekursor perbenzoové kyseliny poskytuje perhydrolýzou kyše1 i nu perbenzoovou.

Vhodné prekursory O-acy1ováné kyseliny perbenzoové zahrnují substituované nebo nesubstituované sulfonáty benzoyloxybenzenu a zahrnuji například sulfonát benzoyloxybenzenu:

O

so₃Vhodné jsou také benzoylováné produkty sorbitolu, glukosy a všech cukrů benzoylačními činidly , včetně příkladu:

Ac =

AcO

OBz

OAc

COCH3, Bz = benzoyl

Prekursory sloučenin kyseliny perbenzoové iaidového typu zahrnuj í a N-benzoyl kyše1 i ny

N-benzoylsuke ί n i m i d, tetrabenzoy1ethylend i am i n substituované močoviny. Další vhodné prekursory perbenzoové imidazolového typu zahrnuji

N-benzoylimidazol a N-benzoylbenzimidazol a další prekursory kyše1 i ny perbenzoové, N-benzoylpyrrolídon, benzoylpyroglutamovou.

J i né prekursory benzoyldi acy1perox i dy, které mají vzorec :

které obsahují N acylskupinu, zahrnují díbenzoyltaurin a kysel inu kyseliny perbenzoové zahrnují benzoyltetraacylperoxidy a sloučeniny,

COOH

Ftalanhydrid je dalším vhodným prekursorem kyseliny perbenzoové pro toto použití =

Vhodné N-acyllaktamové prekursory kyseliny perbenzoové mají vzorec^:

O

II

Č—CH2-—C Hj

R^Ď—C—N-Chh-fCHjln kde n je od O do 8, s výhodou od O do 2, a R⁶ je benzoylová skupina.

Prekursory derivátů kyseliny perbenzoové

Prekursory derivátů kyseliny perbenzoové poskytují perhydrolýzou substituované kyseliny perbenzoové.

Vhodné prekursory derivátů kyseliny perbenzoové zahrnují j akýko1 i zde popsaný prekursor kyše1 i ny perbenzoové, ve kterém je benzoylová skupina substituovaná jakoukoli ne-kladně nabitou např. nekátionaktivní) funkční skupinou, jako je například alkyl, hydroxy, alkoxy, halogen, amino, nitrosyl a amidová skup i na.

Preferovaná třída prekursorů substituovaných kyselin perbenzoových j sou substi tuované am i dy nas1eduj ící ho strukturn í ho vzorce '

R¹—N — C — R^{2 l(}

R⁵ O

R¹—C—N —R² —C — L nebo

II

O kde R¹ je aryl nebo alkaryl skupina s 1 až 14 uhlíkovými atomy, R² je arylen nebo aIkarylen skupina, která obsahuje od 1 do 14 uhlíkových atomů a R® je vodík nebo alkyl, aryl nebo alkaryl skupina, která má od 1 do 1O uhlíkových atomů a L je v základě jakákoli odstupující skupina. R¹ s výhodou obsahuje od 6 do 12 uhlíkových atomů. R² s výhodou obsahuje od 4 do 8 uhlíkových atomů. R¹ je aryl, substituovaný aryl nebo alkylarylskupinu, která je může být rozvětvená nebo substituovaná nebo zároveň substituovaná i rozvětvená a získává se jednak ze syntetických zdrojů, ale i z přírodních zdrojů, které zahrnují např. lůj. Analogické strukturní variace jsou možné i pro R². Substituce zahrnuje substituce alkylem, arylem, halogenem, dusíkem, sírou a jinými typickými skupinami substituentů nebo organických sloučenin. R⁵ je s výhodou vodík nebo methyl. R* a R⁵ nemohou mít celkově více než 18 uhlíkových atomů. Substituované aeidové sloučeniny jako bělící aktivátory tohoto typu jsou popsané v EP-A-0170386.

Prekursory kationaktivních peroxykyse1 in

Prekursory kationaktivních peroxykyse1 in dávají perhydro1ýzou kat i onakt i vni peroxykyse1 i ny.

Typicky se prekursory katíonaktivnich peroxykyse1 in tvoří substitucí části peroxykyse1 iny ve vhodném prekursoru peroxokyseliny kladně nabitou funkční skupinou, jako je amoniová nebo alkylamoniová skupina, s výhodou ethyl nebo methyl amoniová skupina. Prekursory kationaktivních peroxykyse1 in jsou typicky přítomny v pevných pracích prostředcích jako soli s vhodným aniontem, jako je halogenidový ion.

Prekursor peroxykyse1iny, který je substituován, je kyselina perbenzoová nebo derivát a prekursor sloučeniny, který Alternativně prekursor peroxykyse1 iny je alkylperoxykarboxylové nebo prekursor takto kat i onakt í vně její subst i tuovaný j e výše popsaný. prekursor kyše1 i ny amidu, který je substituovaný alkylperoxykyse1inou, které jsou popsány dále.

Prekursory kat i onakt i vn í ch peroxykyse1 i n j sou popsané v US patentech 4,904,406, 4,751,015 , 4,988,451, 4,397,757, 5,269,962, 5, 127, 852, 5,093,022, 5, 106,528, v UK 1,382,594, EP 475,512, 458,396 a 284,292 a v JP 87-318,332.

Příklady prekursorů kationaktivnich peroxykyse1 iη, kterým se dává přednost, jsou uvedeny v UK patentové přihlášce č. 9407944.9 a US patentových přihláškách č. 08/298903, 08/298650, 08/298904 a 08/298906.

Vhodné prekursory kationaktivnich peroxykyse1in zahrnují jakékoli sulfonáty alkyl nebo benzoyloxybenzenu, které jsou substituované amoniovou nebo alkylamoniovou skupinou, N-acylované kaprolaktamy, a monobenzoyltetraacetylglukosobenzoyl peroxidy.

Pref erovaným kat i onakt i vně subst i tuovaným sulfonátem benzoyloxybenzenu je 4-(trimethylamonium)methyl derivát sulfonátu benzoy1oxybenzenu=

Pre f erováný kat i onakt i vně alkyloxybenzenu má vzorec:

subst i tuovaný sulfonát

Pre f erováné prekursory kat i onakt i vn í ch N-acy1ováného kapro1aktattu zahrnuj í methylenbenzoylkaprolaktamy, zejména methy1enbenzoylkaprolaktam^: peroxykyselin typu trialkylamonium tr i methylamon i um

Další preferovaná třída prekursorů katíonaktivn1ch peroxykyse1 in typu N-acylovaných kaprolaktamů zahrnuje trialkylamonium methylenalkylkaprolaktamy, zejména trimethylamonium methylenbenzoylkaprolaktam:

kde n je od O do 12.

Dále se dává přednost prekursoru kationaktivnich peroxykyselin, coá je chlorid sodné soli 2-(N,»,N-trimethylamonium)ethyl- 4-sulfofenyl karbonátu.

Prekursory kyselin alkylperoxykarboxylových

Prekursory kyselin alkylperoxykarboxy1ových tvoři perhydro1ýzou kyseliny peroxykarboxylové. Dává se přednost prekursorů» takového typu, který poskytuje perhydrolýzou kyselinu peroctovou.

Dává se přednost prekursorů» kyselin alkylperoxykarboxylových imidového typu, které zahrnují N-N,N,-tetraacetylováné alkylendiaminy, ve kterých alkylenová skupina obsahuje od 1 do 6 uhlíkových atomů, a zahrnuji zejména takové sloučeniny, ve kterých alkylenová skupina obsahuje 1, 2 a 6 uhlíkových atomů. Zejména se dává přednost tetraacetylethylendiaminu (TAED>.

K dalším preferovaným prekursorů» alkylperoxykyse!in patří

3,5,5-trimethyl-hexanoyloxybenzensulfonát sodný (iso-NOBS), nonanoyloxybenzensulfonát sodný (NOBS), oxybenzensulfonát sodný (ABS) a pentaacety1g1ukosa.

Prekursory amidů substituovaných alkylperoxykyselinámi

Vhodné j sou i a1kylperoxykyse1 inámi, prekursory am i dů které mají následující subst i tuovanýxh základní vzorec = cII o

C fl

O

C

II •RR⁵ O nebo kde R¹ je alkylskupina s 1 aš 14 uhlíkovými atomy, R² je alkylenová skupina, která obsahuje od 1 do 14 uhlíkových atomů, a R⁵ je vodík nebo alkylskupina, která obsahuje od 1 do 10 uhlíkových atomů a L je v základě jakákoli odstupující skupina. R¹ s výhodou obsahuje od 6 do 12 uhlíkových atomů. R² s výhodou obsahuje od 4 do 8 uhlíkových atomů. R* má buď lineární nebo rozvětvený alkylový řetězec, který buď obsahuje nebo neobsahuje substituci a získává se ze syntetických nebo přírodních zdrojů, které zahrnují např. lůj. Analogické strukturní variace jsou možné i pro R² . Substituce zahrnuje substituci alkylem, halogenem, dusíkem. sírou a dalšími typickými skupinami substituentů nebo organických sloučenin. R⁵ je s výhodou vodík nebo methyl. R¹ a R⁵ nemohou obsahovat celkově více než 18 uhlíkových atomů. Bělící aktivátory typu substituovaných amidů tohoto typu jsou popsané v EP-A-Ol70386.

Prekursový benzooxazinových organických peroxykyselin

Vhodné jsou také prekursory benzoxazinového typu, které jsou například popsané v EP-A-332,294 a EP-A-482,807, zejména jsou vhodné ty, které maj í vzorec :

a zahrnuj í také substituované benzoxaziny typu:

Rs kde Ri je alkyl, alkaryl, aryl, arylalkyl a kde Rs, R3, R4 a Rs jsou stejné nebo rozdílné substituenty, které se volí vodíku, halogenu, alkylu, alkenylu, arylu, hydroxylu, alkoxylu, amino, alkylamino, COORs (kde Rs je vodík nebo alkylskupina) a karbonyl skupin.

Zvláště se dává přednost prekursorům benzoxazinového typu^:

Tabletované organické peroxykyseliny

Bělící systém typu organických peroxykyse1 in může obsahovat buď v dodatku k nebo alternativně k prekursoru organických peroxykyse1 in tabletované organické peroxykyseliny, typicky v hodnotách od 1 do 15% hmotnostních, výhodněji od 1 do 1O% hmotnostní ch prostředku.

Preferovanou třídou jsou substituované amidy následujícího zák1adn1ho vzorce =

00H nebo

G —OOH

R⁵ O kde R¹ je alkyl, aryl nebo alkarylová skupina s 1 aš 14 uhlíkovými atomy, R² je alkylen, arylen, alkarylen skupina, která obsahuje od 1 do 14 uhlíkových atomů a R® je vodík nebo alkyl, aryl nebo alkaryl skupina, která obsahuje od 1 do IO uhlíkových atomů. R¹ s výhodou obsahuje od 6 do 12 uhlíkových atomů. R² s výhodou obsahuje od 4 do 8 uhlíkových atomů. R¹ obsahuje lineární nebo rozvětvený alkyl řetězec, substituovaný arylem nebo alkarylem, který obsahuje buď rozvětveni nebo substituci a nebo oboje a získává se jak ze syntetických, tak z přírodních zdrojů, které zahrnují například lůj. Analogické strukturní variace jsou mošně i pro R². Substituce zahrnuje substituci alkylem, arylem, halogenem, dusíkem, sírou a jinými typickými skupinami substituentů nebo organických sloučenin. R⁵ je s výhodou vodík nebo methyl. R¹ a R⁵ nemohou obsahovat celkově více neš 18 uhlíkových atomů. Amidy substituované organickými peroxykyselinami jsou popsané v EP-A-O17O386.

Další organické peroxykyse1iny zahrnují diacyl a tetraacylperoxidy, zvláště kyselinu diperoxydodekanovou, kyselinu diperoxytetradekanovou a kyselinu diperoxybexadekanovou. Vhodné pro toto použití jsou také kyše1 i ny mono a d i pernonandi ová, 1, 11-monoperundekandikarboxylová a 1 , 11 -d i perundekand i karboxy1ová a N-f ta1oy1am i noperoxykapronová.

Ne-trojrozměrná fylosi1ikátová minerální sloučenina

Prací prostředky pro použití podle tohoto vynálezu obsahují ne-trojrozměrnou fylosi1ikátovou minerální sloučeninu. V hlavním pohledu jsou ne-trojrozměrná fylosi1ikátová minerální sloučenina a prekursor organické peroxykyse1 iny s těsné fyzikální blízkosti, výhodněji v těsném kontaktu a nejvýhodněji v dobře promísené směsi ve zmíněném prostředku.

Ne-trojrozměrná fylosi1ikátová minerální sloučenina je s výhodou přítomna v takovém množství, aby hmotnostní poměr ne-trojrozměrné fylosi1 ikátové minerální sloučeniny k prekursoru organické peroxykyse1 iny nebo k uvedené tabletované organické peroxykyse1 ině byl v bělicím prostředku od 1=1 do 1=99, s výhodou od 1=3 do 1=49 a ještě výhodněji od ÍM do 1 :19,

Ne-trojrozměrnou fylosi1ikátovou minerální sloučeninou se zde rozumí silikátová minerální sloučenina, ve které jsou ploché desky ( dvourozměrné) tvořeny hlavně sdílením tří ze čtyř kyslíkových atomů v každém tetrahedronu silikátu se sousedními tetrahedrony. Tato definice vylučuje ty silikáty, které mají větší komplex trojrozměrných silikátů pospojovaných ve struktuře, a příležitostně se na ně odkazuje jako na framevork minerals. Zde se dává přednost ne-trojrozměrným fylosi1 ikátovým minerálním sloučeninám, které zahrnují hlinkové minerální sloučeniny a krystalické vrstvené silikáty. Pro jasnost, poznamenáváme, že termín ne-trojrozměrná fylosi1ikátová minerální sloučenina, jak se zde používá, vylučuje sodné hlinitokřemičítanové zeolity jako plnidla, které však mohou být obsaženy v prostředcích z tohoto vynálezu jako volitelná plnidla.

Ne-trojrozměrná fylosi1ikátová minerální sloučenina je s výhodou přítomna jako složka ag1omerovaných částic, které obsahují prekursor organické peroxykyse1 iny nebo tabletovanou organickou peroxykyse1 inu a volitelně další detergentové sloučeniny, které zahrnují polymerní organická pojivá.

Hlinkovou minerální sloučeninou (zkráceně hlinkou) se zde rozumí vodný fylosilikát, který má typicky dvou nebo třívrstvou krystalickou strukturu. Další popis hlinek lze nalézt v Kirk-Othmer, Encyclopaedia od Chemical Technology, 4. vydání, svazek 6, str. 381, která byla vydaná John Wiley and Sons.

Hlinka je s výhodou saektitová hlinka.

Smektitové hlinky jsou popsané v US patentech č. 3,862,058,

3,948,790, 3,954,632 a 4,062,647 a v Evropských patentech č. EP-A-299,575 a EP-A-313, 146 všechny pod hlavičkou Procter and Gamb1e Coapany.

Termín smektitové hlinky zde zahrnuje jak hlinky, které mají v silikátové mřížce přítomen oxid hlinitý, tak hlinky, které mají v silikátové mřížce přítomen oxid hořečnatý. Typické smektitové hlinky zahrnuji sloučeniny, které mají základní vzorec A12ÍSi20s>2(0H>2.η H2O a sloučeniny, které mají základní vzorec Mg3(Si2G5)z(OH>2.n HaO. Smektitové hlinky máji tendenci zaujmout expandovatelnou třívrstvou strukturu.

Specifické příklady vhodných smektitových hlinek zahrnují ty hlinky, které se volí ze tříd montmorilonitů, hektronitů, volchonskoitů, nontronitů, saponitů a saukonitů, a zejména se volí ty, které v krystalické mřížce přítomen ion alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin. Přednost se dává zejména montmorilonitúm sodným a vápenatým.

Vhodné smektitové hlinky prodávájí dodavatelé, kteří zahrnují English China Clays, Laviosa, Fordamin, Georgia Kaolin a Colin Stewart Minerals.

Dává se přednost smektitovým hlinkám , které se prodávají pod obchodními názvy Hhite Bentonit STP od Fordaminu a Detercal P7 od Laviosa Chemical Mineria SPA.

Hlinky pro toto použití se mohou kysele upravovat vypíráním s jakoukoli vhodnou minerální nebo organickou kyselinou. Takové hlinky zvyšují kyselé pH při rozpouštění v destilované vodě. Běžně komerčně dostupné ”kyše1é hlinky“, se prodáváj f pod obchodním názvem Tonsí1 P od Sud Chemie AG.

Substituci malých iontů jako jsou protony, sodné, draselné, hořečnaté a vápenaté ionty, mohou být určité organické molekuly, které zahrnuji ty molekuly, které mají kladně nabité funkční skupiny, včleněny do krystalické mřížky smektitové hlinky

Krystalická mřížková struktura minerálních hlinkových s1oučen i n v pre ferovaném proveden ί, má v sobě obsaženou kationaktivní látku pro změkčování textilií. Takové substituované hlinky se nazývají “ hydrofobně aktivované hlinky“. Kationaktivní látky pro změkčování textilií jsou typicky přítomné v hmotnostním poměru kat ionaktivní látka pro změkčování textilií k hlince od 1=200 do 1 = 10, s výhodou od 1=100 do 1=20. Vhodné kationaktivn1 látky na změkčování textilií zahrnuji vodorozpustné terciární aminy nebo amidové materiály s dvěma dlouhými řetězci, které jsou popsané v GB-A-1 514 276 a EP-B-0 011 340.

Preferovaná komerčně dostupná hydrofobně aktivovaná hlinka je bentonitová hlinka, která obsahuje 40% hmotnostních dimethyl-di-lůj-kvartérní amoniové soli a prodává ji pod obchodním názvem Claytone EM English China Clays International.

Krystalické vrstvené křemičitany, kterým se dává přednost, ma j í zák1adn i vzorec =

NaMSixO2x+i . y HaO kde M je sodík nebo vodík, x je číslo od 1,9 do 4 a y je číslo od 0 do 20. Krystalické vrstvené sodné křemičitany tohoto typu jsou posané v EP-A-0164514 a způsoby pro jejich přípravu jsou popsané v DE-A-3417649 a DE-A-3742043. V základním výše zmíněném vzorce má x s výhodou hodnotu 2, 3 nebo 4 a je s výhodou 2. Nejvýhodnějším materiálem je delta-NaaSizCte, který se získává od Hoechst AG jako NaSKS-6.

Krystalický vrstvený silikátový materiál je s výhodou přítomen v granulovaných pracích prostředcích jako sypký v dobře promíchané směsi s pevným vodorozpustným ionizovatelným materiálem. Pevný vodorozpustný ionizovate1ný materiál se vyb i rá z organ i ckých kyšelín, so1í organ i ckých a anorgan i ckých kyšelin a z její ch směs i.

Dodatečné složky detergentu

Prací prostředky z tohoto vynálezu také obsahují dodatečné složky. Přesná povaha těchto dodatečných složek a jejich obsah v prostředku závisí na fyzikální formě prostředku a ne přesné povaze operace praní, při které se použije.

Prostředky z tohoto vynálezu s výhodou obsahují jednu nebo více dodatečných složek, které se volí z tenzidů, plnidel, organických polymerních sloučenin, dodatkových enzymů, látek, které potlačují pěnivost, dávkovačů vápenatých mýdel, látek, které suspendují špínu, látek, které zabraňují jejímu znovuusazovaní a inhibitorů koroze.

Tenzid

Prací prostředky z tohoto vynálezu s výhodou obsahují dodatečnou složku tenzídu, který se vybírá z anionaktivních, kat ionaktivních, neionogenních anfolytických, amfoterních a obojetných tenzidů a jejich směsí.

Tenzid je typicky přítomen v hodnotách od 0,1 do 60% hmotnostních. Ještě vlče se dává přednost obsahům tenzidu od 1 do 35% hmotnostních a nejvýhodnější jsou obsahy od 1 do 20% hmotnostn í ch.

Typický seznam anionaktivních, neionogennich, amfolytických a obojetných tříd těchto tenzidů je uveden v US patentu 3,929,678, vydaném Lauglinu a Heuringu 30. září 1975. Další příklady jsou uvedeny v Surface Active Agents a Detergents (Svazek I a II od Schvartz, Perry a Berch). Seznam vhodných kationaktivních tenzidů je uveden v USP 4,259,217, vydaném Murphymu 31. března, 1981.

Amfolytické, amfoterní a obojetné tenzidy se, tam kde jsou přítomny, v základě používají v kombinaci s jedním nebo více anionaktivními a/nebo neionogenními tenzidy.

Anionaktivní tenzid

V zásadě jakékoli anionaktivní tenzidy pro čistící účely se mohou v těchto prostředcích použít. Prostředky obsahují soli (včetně například soli sodné, draselné, amoniové a substituované amoniové, stejně jako mono-, di-, triethanolaminové soli) anionaktivnich sulfátů, sulfonátů, karboxylátů a sarkosinátů tenzidů.

Další anionaktivní tenzidy zahrnují 2-hydroxyethansulfonáty jako je acyl-2-hydroxyethansulfonát, N-acyltauráty, amidy mastných kyselin s methyltauridem, alkylsukcináty a sulfosukcináty, monoestery sulfosukcinátů (zvláště nasycené a nenasycené C12-I8 monoestery), diestery sulfosukcinátů (zvláště nasycené a nenasycené Ce_i4 diestery), N-acylsarkosináty. Vhodné jsou také pryskyřičné kyseliny a hydrogenované pryskyřičné kyseliny jako je kalafuna, hydrogenovaná ka1a funa a pryskyř i čné kyše1 i ny a hydrogenované pryskyřičné kyseliny, které jsou obsaženy v nebo jsou odvozené z loje.

Tenzid typu anionaktivn1ho sulfátu

Tenzidy typu anioaktivního sulfátu, které jsou vhodné pro toto použití, zahrnují lineární a rozvětvené primární alkylsulfáty, alkylethoxysulfáty, mastné oleoylglycerolsulfáty, alkyl fenolethylenoxidethersulfáty, Cte-ívacyl-N-(Ci-4a1kyl) a -N-(Ci-2hydroxyalkyl)glukaminsulfáty a sulfáty a1ky1po1ysacharidů jako jsou sulfáty alkylpolyglukosidů (neionogenní nesulfátované sloučeniny jsou zde popsané).

A1kylethoxysulfátové tenzidy se s výhodou volí z skupiny, která se skládá z Ce-ísalkylsulfátů, které jsou ethoxylované od 0,5 do 20 moly ethylenoxidu na molekulu. Výhodněji je alkylethoxysulfátový tenzid Ce-ísalkylsulfát, který je ethoxylován od 0,5 do 20, s výhodou od 0,5 do 5 moly ethylenoxidu na molekulu.

Tenzid typu anionaktivního sulfonátů

Tenzidy typu anionaktivního sulfonátu, toto pouši t í, alkylbenzensulfonátů, nebo sekundám i ch su1fonovaných po1ykarboxy1ových alkylglycerolsulfonátů, mastných které jsou vhodné pro zahrnují soli C5-20 lineárních alkylestersulfonátů, Ce-22 primárních alkansulfonátů, Ce-24 olefinsulfonátů, kyselin, soli acylglycerolsulfonátů, mastných oleylglycerolsulfonátů a jakékoli jejich směsi.

Tenzid typu anionaktivních karboxy1átů

Tenzidy typu anionaktivních karboxylátů, které jsou vhodné pro toto použití, zahrnují alkylethoxykarboxyláty, a1kylpolyethoxypolykarboxy1átové tenzidy a mýdla (alkylkarboxyly”), zvláště určitá sekundární mýdla, která jsou Zde popsaná.

Pro toto použití se dává přednost alkylethoxykarboxylátům, které zahrnují karboxyláty vzorce:

RO(CH2CH2O)xCHzCOO-M*, kde R je Ce-isalkyl skupina, x je v rozmezí od O do 10, rozdělení ethoxylátu je na hmotnostním základě. Množství materiálu, kde x je O je menši než 20% a množství materiálu, kde x je větši než 7 je menší než 25%. Průměrná hodnota x je od do 4, jestliže je průměrné R C13 nebo menší a průměrná hodnota x je od 3 do 1O, jestliže je průměrné R větší než C13. M je kation, s výhodou se volí z alkalického kovu, kovů amoniového a mono-, kationtu, nejvýhodněji se arnon i ových i ontů a j e j i ch di - , volí směs í jsou alkylethoxykarboxyláty, alkalických zemin, a triethanolarnoniového z sodných, draselných, s hořečnatými ionty. Preferované kde R je C12-I8 alkyl skupina.

Alkylpolyethoxypolykarboxylátově tenzidy, které jsou vhodné pro toto použití mají vzorec:

RO-ÍCHR¹-CHR²-O)_X-R³ kde R je Ce_is alkyl skupina, x je od 1 do 25, R¹ a R² se volí ze skupiny, která se skládá z vodíku, radikálu kyseliny octové, jantarové a hydroxyjantarové a jejich směsí. Nejméně jedna R¹ nebo R² skupina je radikál kyseliny jantarové nebo hydroxyjantarové. R³ se volí ze skupiny, která obsahuje vodík, substituovaný nebo nesubstituovaný uhlovodík, který má od 1 do 8 uhlíkových atomů a jejich směsí.

Tenz i d typu an i onakt i vn í ch sekundám í ch mýde1

Preferované tenzidy typu mýdel jsou tenzidy typu sekundárních mýdel, které obsahují karboxylovou jednotku připojenou k sekundárnímu uhlíkovému atomu. Sekundární uhlík může být v cyklické struktuře jako je například v p-oktylbenzoové kyselině nebo v alkylsubstituovaných cyklohexylkarboxylátech. Tenzidy typu sekundárních mýdel s výhodou neobsahují žádné etherové vazby, esterové vazby a ani žádné hydroxylové skupiny.

V hlavní funkční skupině (amfi litické části) s výhodou není obsažen žádný dusíkový atom. Tenzidy typu sekundárních mýdel obvykle obsahuji celkově 11-15 uhlíkových atomů, ačkoli o trochu více (např. až do 16) je možné tolerovat, např. u p-oktylbenzoové kyseliny.

Některé z preferovaných tenzidů typu sekundárních mýdel jsou charakterizovány následujícími základními strukturami:

A. Vysoce preferovanou třídou sekundárních mýdel jsou sekundární karboxylové materiály vzorce

R³CH(R⁴)COOM kde R³ je CH3(CH2)x a R⁴ je CH3(CH2)y, kde y je O nebo celé číslo od 1 do 4, x je celé číslo od 4 do 10 a součet (x + y) je 6-10, s výhodou 7-9 a nejvýhodněji 8.

B. Další preferovaná třída sekundárních mýdel obsahuje karboxylové sloučeniny, kde karboxylová jednotka je připojena k uhlovodíkovému kruhu, např. sekundární mýdla vzorce:

RS-K^-COOM kde R⁵ je Cy-io skupina, s výhodou Cs-g alkyl nebo alkenyl a R⁶ je cyklická struktura jako je benzen, cyklopentan a cyklohexan. (poznámka R® může být v relativní poloze ortho, meta nebo para ke karboxylu na cyklu.)

C. Další preferovaná třída sekundárních mýdel zahrnuje sekundární karboxylové sloučeniny vzorce=

Cto ( CHR) k - ( CHz > m - ( CHR) _n - CH( COOM) ( CHR) o - ( CH2 ) r - ( CHR) q - CH3 kde každé R je Ci-a alkyl, k, n, o, q jsou celá čísla v rozmezí od O do 8, a mají takové hodnoty, aby celkový počet uhlíkových atomů (včetně karboxylu) byl v rozmezí od IO do 18.

V každém výše zmíněném vzorci A, B a C symbol M znamená jakýkoli vhodný, hlavně vodorozpustný párový ion.

Zvláště se pro toto použití dává přednost vodorozpustným tenzidům typu sekundárních mýdel, které se volí ze skupiny, která se skládá z vodorozpustných solí kyseliny 2-methyl-1-undekanové, 2-ethyl-1-děkanové,

2-propyl-1-nonanové, 2-butyl- 1-oktanové a 2-pentyl-1-heptanové.

Tenzid typu sarkosinátu alkalického kovu

Další vhodné anionaktivni tenzidy jsou sarkosináty a 1 ka 1 i ckého kovu vzorce

R-CON(R¹)CHzCOOM kde R je Cs-i7 lineární nebo rozvětvená alkyl nebo alkenyl skupina, R¹ je Ci_4 alkyl skupina a M ion alkalického kovu. Přednost se dává myristyl a oleoyl methylsarkosinátům ve formě její ch sodných so1í.

Ne i onogenní tenz i d

V zásadě se může v těchto prostředcích použít jakýkoli anionaktivni tenzid pro čistící účely. Nelimitující příklady tříd použitelných ne ionogenních tenzidů jsou uvedeny níže.

Neionogenní tenzid typu amidu polyhydroxynastné kyseliny

Amidy polyhydroxymastných kyselin, které jsou vhodné pro toto použiti, mají strukturní vzorec:

R²-COUR¹Z kde R¹ je vodík, Ci-4 uhlovodík, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl nebo jejich směsi, výhodný je Ci-4 alkyl, výhodnější Ci nebo C2 alkyl a nejvýhodnější je Ci alkyl (např. methyl). R² je Cs-3íuhlovodík, s výhodou lineární Cs-ig alkyl nebo alkenyl, výhodnější je lineární Cg-iy alkyl nebo alkenyl a nejvýhodnějši je lineární Cu-j7 alkyl nebo alkenyl nebo jejich směsi a Y je polyhydroxyuhlovodík, který má lineární uhlovodíkový řetězec a nejméně 3 hydroxyly přímo vázané k řetězci nebo jeho alkoxylované deriváty ( s výhodou ethoxylováné nebo propoxylováné). Z je s výhodou odvozeno z redukujícího cukru reduktivní aminační reakcí, výhodněji je Z glycityl.

Neionogenní kondenzáty alkyl fenolů

Pro toto použití jsou vhodné kondenzáty polyethylen, polypropylen a polybutylenoxidu s alkylfenoly. V základě se dává přednost kondenzátům polyethylenoxidu. Tyto sloučeniny zahrnují kondenzační produkty alkyl fenolů, které mají alkyl skupinu s 6 až 8 uhlíkovými atomy v lineárním nebo rozvětveném řetězci s alkylenoxidem.

Neionogenní tenzid typu ethoxylováného alkoholu

Alkylethoxylátové kondenzační produkty alifatických alkoholů s 1 až 25 moly ethylenoxidu jsou vhodné pro toto použití.

Alkylový řetězec alifatického alkoholu je buď lineární nebo rozvětvený, primární nebo sekundární a obsahuje od 6 do 22 uhlíkových atomů. Zvláště se dává přednost kondenzačním produktům alkoholů, které mají alkyl skupinu s 8 až 20 uhlíkovými atomy, s 2 až 10 moly ethylenoxidu na mol alkoholu.

Tenzid typu ethoxylováného/propoxylováného mastného alkoholu

Pro toto použití jsou vhodné ethoxylované Ce-ismastné alkoholy a Ce-is směsně ethoxylováné/propoxylováné mastné alkoholy, zvláště jsou-li vodorozpustné. S výhodou jsou ethoxylované mastné alkoholy Cio-ts ethoxylované mastné alkoholy se stupněm ethoxylace od 3 do 50, nejvýhodnější jsou to Ciz-is ethoxylované mastné alkoholy se stupněm ethoxylace od 3 do 40. S výhodou směsné ethoxylováné/propoxylováné mastné alkoholy mají délku alkylového řetězce od 1O do 18 uhlíkových atomů, stupeň ethoxylace od 3 do 30 a stupeň propoxylace od 1 do 10.

Beionegennl EO/PO kondenzáty s propylenglykolem

Kondenzační produkty ethylenoxidu s hydrofobním materiálem, který je tvořen kondenzací propylenoxidu s propylenglykolem, jsou pro toto použití také vhodné. Hydrofobní část těchto sloučenin má s výhodu molekulovou hmotnost od 1500 do 1800 a vylučuje rozpustnost ve vodě. Příklady sloučenin tohoto typu zahrnují určité komerčně dostupné Pluronic™ tenzidy, které prodává BASF.

Neionogenní EO kondenzační produkty s adukty propylen/diaminu

Kondenzační produkty ethylenoxidu s produktem, který vzniká reakcí propylenoxidu a ethylendiaminu, jsou také vhodné pro toto použití. Hydrofobní část v těchto produktech tvoří reakční produkt ethylendiaminu s přebytkem propylenoxidu, a má v základě molekulovou hmotnost od 2 500 do 3 000. Příklady tohoto typu ne ionogenního tenzídu zahrnují určité komerčně dostupné Tetronic™ sloučeniny, které prodává BASF.

Neionogenní tenzid typu alkylpolysacharidu

Vhodné alkylpolysacharidy pro toto použití jsou popsané v US patentu 4,565,647, Llenado, vydaném 21.ledna 1986. Tyto a1ky1po1ysacharidy mají hydrofobní skupinu, která obsahuje od 6 do 30 uhlíkových atomů, s výhodou od 10 do 16 uhlíkových atomů a polysacharid, např. polyglykosid. Hydrofilní skupina obsahuje od 1,3 do 10, s výhodou od 1,3 do 3 a nejvýhodněji od

1,3 do 2,7 sacharidových jednotek. Používá se jakýkoli redukující cukr, který obsahuje 5 nebo 6 uhlíkových atomů, např. glukosa, galaktosa a galaktosyl skupiny- substituované glúkosy1 skupinami. ( Volitelně je k hydrofobní skupině vázána v poloze 2-, 3-, 4- atd. glukosa nebo galaktosa jako protiklad ke glukosidu nebo galaktosidu.) Vazby mezi cukry jsou např.

mezi jednou polohou další jednotky cukru a polohou a/nebo 6- předcházející cukerné jednotky.

Přednost mají alkylpolyglykosídy vzorce’

R²OC CnH2nO)t(glykosyl)x kde R² se volí ze skupiny, která se alkylfenylu, hydroxyalkylu a jejich směsí, skupina obsahuje od 10 do 18, s výhodou od 12 do 14 uhlíkových atomů, n je 2 nebo 3, t je od O do 1O, s výhodou O a x je od

1,3 do 8, s výhodou od 1,3 do 3, nejvýhodněji od 1,3 do 2,7. Glykosyl je s výhodou odvozen od glukosy.

2-, 3-, 4skládá z alkylu, ve kterých alkyl

Ne i onogenn í tenz i d typu am i du mastné kyše1 i ny

Tenzidy typu amidu mastné kyseliny, které jsou vhodné pro toto použití jsou amidy základního vzorce R^CONíR^lz kde R⁶ je alkyl skupina, která má od 7 do 21, s výhodou od 9 do 17 uhlíkových atomů a každé R⁷ se volí ze skupiny, která se skládá z vodíku, Ci_4 alkylu, Ci-4 hydroxyalkylu a -(C2H4O>xH, kde x je v rozmezí od 1 do 3.

Amfoterní tenzid

Vhodné amfoterní tenzidy pro toto použití zahrnují aminoxidové tenzidy a alkylamfokarboxylové kyseliny.

Vhodný příklad alkylamfodikarboxylové kyseliny vhodné pro toto použití je Miranol(TM)C2M Conc., vyráběný Miráno1, lne., Dayton, NJ.

Aminoxidový tenzid

Zde poúž i te1né am i nox i dy zahrnuj i sloučeniny,vzorce R³(OR⁴)xN°(I^)2 kde R³ se volí z alkylu, hydroxyalkylu, acylamidopropoylu a alkylfenyl skupiny nebo jejích směsí. Tyto skupiny obsahují od 8 do 26 uhlíkových atomů. s výhodou od 8 do 18 uhlíkových abottů. R⁴ je alkylen nebo hydroxyalkylen skupina, která má od 2 do 3 uhlíkových atomů, s výhodou 2 uhlíkové atomy, nebo jejich směsi, x je od 0 do 5, s výhodou od O do 3. Každé R⁵ je alkyl nebo hydroxyalkyl skupina, která má od 1 do 3, s výhodou od 1 do 2 uhlíkových atomů nebo polyethylenoxidová skupina, která má od 1 do 3, s výhodou 1 ethylenoxidovou skupinu. R⁵ skupiny mohou být připojeny k další R⁶ skupině přes kyslíkový nebo dusíkový atom a mohou tvořit cyklickou strukturu.

Aminoxidové tenzidy zejména alkyldimethylaminoxidy a1koxye thy1d i hydroxyethy1am i nox i dy. materiálů je dimethyloktylaminoxid, bis-(2-hydroxyethy1)dodecylaminoxid, zahrnuj í

Cio - is Cs - ís takových

Příkladem diethy1decy1aminoxid, dimethyldodecylam i noxi d, d i propy11etradecy1am i nox i d, methy1ethylhexadecy1am i nox i d, dodecylam i doprOpy1di methy1ami nox i d, cety1d i methylam i nox i d, stearyldimethylaminoxid, lůj-dimethylaminoxid a dimethyl-2-hydroxyoktadecylaminoxid. Přednost se dává Cio-is alkyldimethylaminoxidu a Cio-is acylam i doa1kyldimethylam i nox idu.

Obo j e tný t enz i d

Obojetné tenzidy se také přidávají do pracích prostředků z tohoto vynálezu. Tyto tenzidy se obecně popisují jako deriváty sekundárních a terciárních aminů, deriváty heterocyklických sekundárních a terciárních aminů nebo deriváty kvartem ích amoniových, kvartem ích fosfoniových nebo terciárních sulfoniových sloučenin. Pro toto použití jsou příkladem obojetných tenzidů betainové a sultainové tenzidy.

Betainový tenzid

Betainy pro toto použiti jsou sloučeniny vzorce R(R’>2N*R²COOkde R je Ce-is uhlovodíková skupina, s výhodou Cio-ie alkylskupina nebo Cio-íeacylamidoalkyl skupina, R¹ je typicky Ci-3 alkyl, s výhodou methyl. R³ je Ci_s uhlovodíková skupina, s výhodou Ci-3 alkylen skupina, výhodněji Ci_2 alkylen skup i na. Př i k1ady vhodných beta i nů zahrnuj í kokosový acylamidopropyldimethyl betain, hexadecyldimethyl betain.

C12-14 acylanidopropyl betain, Cs-14 acylamidohexyldiethyl betain, 4[Ci4-íeacylmethylamidodiethylamoniol- 1-karboxybutan, Ci6-is acylamidodimethyl betain, C12-16 acylamidopentandiethyl betain, C12-I6 acylmethylamidodimethyl betain. Přednost se dává C12-I8 dimethylamonio bexanoátu a Cio-is acylaiidopropan (nebo ethan)dimethyl (nebo diethyl) betainům. Vhodné je také použit komplex betainových tenzidů.

Sultainový tenzid

Zde použitelné sultainy jsou sloučeniny vzorce:

(R(R¹)2N⁺R²SO₃kde R je Ce-is uhlovodíková skupina, s výhodou Cio-ιβ alkyl skupina, výhodněji C12-13 alkyl skupina. R¹ je typicky Ci-3 alkyl, s výhodou methyl a R² je Ciuhlovodíková skupina, s výhodou Ci-3 alkylen nebo s výhodou hydroxyalkylen skupina.

Amfolytický tenzid

Amfolytické tenzidy se také přidávají do zde uvedených pracích prostředků. Tyto tenzidy se obecně popisují jako alifatické deriváty sekundárních nebo terciárních aminů nebo alifatické deriváty heterocyklických sekundárních nebo terciárních aminů, ve kterých je alifatický radikál buď lineární nebo rozvětvený.

Kat ionaktivní tenzidy

Kationaktivní tenzidy se také používají ve zde uvedených pracích prostředcích. Vhodné kationaktivní tenzidy zahrnují kvartérní amoniové tenzidy, které se volí z mono Ce-ie, s výhodou Ce-io N-alkyl nebo alkenylamonivých tenzidů, kde zbývající N-pozice jsou obsazeny methyl, hydroxyethyl nebo hydroxypropyl skupinami.

Vodorozpustné plnivo

Prací prostředky z tohoto vynálezu s výhodou obsahuji vodorozpustné plnivo, které je typicky přítomné v hodnotách od 1 do 80% hmotnostních, s výhodou od IO do 70% hmotnostních a ne j výhodně ji od 20 do 60% hmotnostní ch prostředku.

Vhodná vodorozpustná plniva zahrnují vodorozpustné monomerní polykarboxyláty nebo jejich kyselé formy, bomo nebo kopolymerní polykarboxylové kyseliny nebo jejich solí, kde polykarboxylové kyseliny obsahují nejméně dva karboxylové radikály, které jsou oddělené od dalšího ne více neá dvěma uhlíkovými atomy a jejich uhličitany, hydrogenuhličitaný, boritany, fosfáty, křemičitany a a směsi výše popsaných sloučenin.

Karboxylátová a polykarboxylátová plniva jsou buď typu cligomerního nebo monomerního, ačkoli se dává v základě přednost monomem ím karboxylátům z důvodů ceny a účinku.

Vhodné karboxyláty, které obsahují jednu karboxy skupinu, zahrnují vodorozpustné soli kyseliny mléčné, glykolové a jejich etherové deriváty. Polykarboxyláty, které obsahují dvě karboxy skupiny, zahrnují vodorozpustné malonové, í ethylendioxy)dioctové, vinné, tartronové a fumarové, stejně jako etherkarboxyláty a sulf i n i 1karboxyláty. Po1ykarboxyláty obsahuj ící tř i karboxylové skupiny zahrnují zejména vodorozpustné citráty, akonitráty a citrakonáty stejně jako deriváty kyseliny jantarové jako jsou karboxymethyloxysukcináty, které jsou popsané v Britském patentu č. 1,379,241, laktosukcináty popsané v Britském patentu č. 1,389,732 a aminosukcináty popsané v nizozenské přihlášce 7205873, a oxypolykarboxylátové materiály jako jsou 2-oxa-1,1,3-propantrikarboxyláty popsané v britském patentu č. 1,387,447.

Polykarboxyláty, které obsahují čtyři karboxylové skupiny, zahrnují oxydisukcináty, které jsou popsané v britském patentu č. 1,261,829, 1,1,2, 2-ethantetrakarboxyIáty, so1 i kyše1 i ny j antarové, maleinové, diglykolové,

1,1,3,3-propantetrakarboxyláty a 1, 1,2, 3-propantetrakarboxyláty. Polykarboxyláty, které obsahují sulfosubstituenty, zahrnují deriváty sulfosukcinátů, které jsou popsané v britském patentu č. 1,398,421 a 1,398,422 a US patentu č. 3,936,448 a sulfonované pyrolyzované citráty popsané v britském patentu č. 1,439,000.

Alicyklické a heterocyklické polykarboxyláty zahrnují cyklopentan-ci s,cis,cis-tetrakarboxyláty, cyklopentadienid pentakarboxyláty,

2.3.4.5- tetrahydrofuran-cis,cis,cis-tetrakarboxyláty,

2.5- tetrahydrofuran-cis-dikarboxyláty,

2,2,5,5- te tra. hydrof uran tetrakarboxyl áty,

1,2, 3, 4, 5, 6-hexan-hexakarboxyláty a karboxymethyl deriváty je sorbitol, mannitol a xylitol. zahrnuj i měli tovou kyše1 i nu, deriváty kyseliny ftalové popsané polyhydroxyalkoholů jako Aroma t i cké karboxyláty pyrome1 i tovou kyše1 i nu a v britském patentu č. 1,425,343.

Z výše zmíněných polykarboxylátů se dává přednost hydroxykarboxy1átůra, které mají do tří karboxy skupin na molekulu, hlavně se dává přednost citrátům.

Výchoz í kyše1 i ny monomem í ch nebo o1 i gonerní ch polykarboxylátových chelatačních činidel nebo s jejich solemi, např. kyselina citrónová její ch směs í nebo směs i citrátu/kyseliny citrónové se také uvážují jako použitelná plniva.

Boritanová plniva, stejně jako komponenty, které obsahují materiál, který uvolňuje boritan a které produkují boritan při skladováni detergentu nebo za podmínek praní se také používají, ale nedává se jím přednost při podmínkách praní pří méně než 5O°C, zvláště při teplotě méně než 40°C.

Příkladem uhličitanových plniv jsou uhličitany alkalických kovů a kovů alkalických zemin, které zahrnují uhličitan sodný a seskviuhličitan a jejich směsi s ultra-jemným uhličitanem vápenatým jak jsou popsané v německé patentové přihlášce č. 2,321,001, vydané 15.listopadu 1973.

Specifickým příkladem vodorozpustných fosforečnanových plniv jsou tripolyfosforečnany alkalického kovu, pyrofosforečnany sodný, draselný a amonný a orthofosforečnan sodný a draselný, polymeta/fosforečnan sodný, ve kterém je stupeň polymerizace v rozmezí od 6 do 21 a soli kyseliny fytové.

Vhodné křemičitany zahrnuji vodorozpustné křemičitany sodné s poměrem S1O2 ^; NasO od 1,0 do 2,8, přednost se dává křem iči tanům s poměrem od 1,6 do s poměrem 2,0. Křemičitany jsou také

2,4 a nejvýhodnějš1 jsou ve formě bezvodých solí nebo hydrátováných solí. Nejvýhodnější je křemičitan sodný s poměrem S1O2 Na20 2,0.

Křemičitany jsou s výhodou přítomny v pracích prostředcích podle tohoto vynálezu v hodnotách od 5 do 50% hmotnostních prostředku, výhodněji od 1O do 40% hmotnostních.

Částečně rozpustné nebo nerozpustné plnivo

Prací z tohoto vynálezu obsahují částečně nerozpustnáé nedo nerozpustná plniva, která jsou typicky přítomná v hodnotách od 1 do 80% hmotnostních, s výhodou od 10 do 70% hmotnostních a nejvýhodněji od 20 do 60% hmotnostních prostředku.

Příkladem značně ve vodě nerozpustných plniv jsou h1 i n i tokřem iči taný sodné.

Vhodné hlinitokřemičítanové zeolity mají základní jednotku vzorce^: »a₂[(AlO₂)z(SíO2>yl-XlfeO kde z a y jsou nejméně 6, molární poměr z k y je od 1,0 do 0,5 a x je mejméně 5, s výhodou od 7,5 do 276, výhodněji od IO do 264. Hlinitokřemičitanové materiály jsou ve své hydratované formě a jsou s výhodou krystalické. Obsahuji od 10 do 28%, výhodněji od 18 do 22% vody ve vázané formě.

Hlinitokřemičítanové zeolity jsou materiály, které se vyskytují v přírodě, ale s výhodou se synteticky derivatizuj i. Syntetické krystalické iontově výměnné materiály se získávají pod označeními Zeolit A, Zeolit B, Zeolit P, Zeolit X, Zeolit HS a j e j i ch směs i. Zeolit A má vzorec^:

Naiat(AlOa)ia(SiO2)123 -XH2O kde x je od 20 do 30, hlavně 27.

Zeoli t X má vzorec:

NasetíAlO2>86(SiO2>íoel.276H2O

Chrániči činidlo pro ionty těžkých kovů

Prací prostředky z tohoto vynálezu s výhodou obsahují jako volitelnou složku chránící činidlo pro těžké kovy. Chránící činidlo pro těžké kovy zde znamená složky, které slouží jako chránící (chelatujicí) činidlo pro ionty těžkých kovů. Tyto komponenty mohou také chelatovat vápenaté nebo hořečnaté ionty, ale přednostně vykazují selektivitu ve vazdě iontů těžkých kovů jako jsou železo, mangan a měď.

Chránící	činidla	pro i onty	těžkých	kovů	jsou v	základě
přítomny v	hodnotách	od O,005 do	20%, s	výhodou	1 od O, 1	do 1O%,
výhodně j i	od 0, 25	do 7,5% a	nejvýhodněj i	od 0,5	do 5%

hmotnostních prostředku.

Chránící činidla pro ionty těžkých kovů jsou povahy kyselé a mají na příklad jeko funkční skupiny kyselinu fosfonovou nebo karboxylovou, které mohou být přítomné ve své kyselé formě nebo jako komplex/sůl s vhodným párovým kationtem jako je ion alkalického kovu, aaoniový nebo substituovaný amoniový ion nebo jakékoli jejich směsi. S výhodou jsou soli/komplexy rozpustné ve vodě. Molární poměr párového kationtu k chránícímu činidlu pro ionty těžkých kovů je s výhodou nejméně 1=1.

Vhodná chránící činidla pro ionty těžkých kovů pro toto použiti zahrnují organické fosfonáty jako jsou aminoalkylenpolyí alkylenfosfonáty), methan-1-hydroxydifosfonáty alkalických kovů a nitrilotrimethylenfosfonáty.

Přednost mezi výše zmíněnými látkami se dává diethylentriaminpentaí methylenfosfonátu) , ethylendiamintri(methylenfosfonátu), hexamethy1endi am í ntetra(methylenfosfonátu) a hydroxy-ethylen-1,1-difosfonátu.

Další vhodná chránící činidla pro ionty těžkých kovů pro toto použ i t í zahrnuj ί n i tr i 1otr i octové kyše1 i ny a polyaminokarboxylové kyseliny jako jsou kyselina ethylendi am i notetraoctová, ethylentri ami npentaoctová, ethy1endi am i nd i j antarová, ethy1endi am i nd i g 1ukarová,

2-hydroxypropylendiamíndijantarová a jakékoli jejich soli.

Zvláště se dává přednost kyselině ethylendiamin-N,N*-dijantarové (EDDS) nebo jejím solím alkalických kovů, kovů alkalických zemin, amoniovým a substituovaným amoniovým solím nebo jejich směsím. Preferované sloučeniny EDDS jsou volné formy kyseliny a sodné nebo hořečnaté soli EDDS nebo její komplexy. Příkladem takových sodných solí EDDS, kterým se dává přednost, jsou NazEDDS a NaaEDDS. Příklady preferovaných hořečnatých komplexů EDDS zahrnují MgEDDS a MgžEDDS.

Další vhodná chránící činidla pro ionty těžkých kovů pro toto použití jsou deriváty iminodioctové kyseliny jako je 2-hydroxyethyldioctová kyselina nebo glyceryliminodioctová kyselina, které jsou popsané v EP-A-317,542 a EP-A-399, 133.

Iminodioctová kysel ina-N-2-hydroxypropylsulfonová kyselina a aspartámová kysel ina-N-karboxymethyl-N-2-hydroxypropyl-3-sulfonová kyselina jako chránící činidla jsou pro toto použití také vhodné. Tyto kyseliny jsou popsané v EP-A-516,102. p-alanin-N,N· dioctová kyselina, aspartáaová kyselina-N, Ν’dioctová kyselina, aspartámová kysel ina-B-nonooctová kyselina a iminodi jantarová kyselina, které jsou popsané EP-A-5O9,382, jsou také vhodné jako chránící činidla pro toto použití.

EP-A-476,257 popisuje vhodná chránící činidla na bázi amino skupiny. EP-A-51O,331 uvádí vhodná chránící činidla odvozená od kolagenu, keratinu nebo kaseinu. EP-A-528,859 popisuje alkyliminodioctovou kyselinu jako vhodné chránící činidlo. Vhodné jsou také kyseliny dipíkolinová a 2-fosfonobutan-1,2,4-trikarboxylová.

G1ycenam id-N,N ·-dij antarová kyše1 i na (GADS), ethylendiamin-N,N·-diglukarová kyselina (EDDG) a 2-hydroxypropylendiamin-Ν,N’dijantarová kyselina (HPDDS) jsou také vhodné.

Katalyzátor bělení

Prostředky volitelně obsahují katalyzátor bělení, který obsahuj e přechodový kov.

Jedním vhodným typem katalyzátorů bělení je katalytický systém, který se skládá z kationtu těžkého kovu s definovanou katalytickou aktivitou při bělení jako jsou kationty mědi, železa nebo manganu. Dále obsahují pomocný kation kovu, který má malou nebo žádnou katalytickou aktivitu při bělení, jako jsou kationty zinku nebo hliníku a chránící činidlo, které má definované konstanty stability pro katalytický a pomocný kat ion kovu. Zejména se jako taková chránící činidla používají kyselina ethylendiamintetraoctová, ethylendiamintetraímethylenfosfonová) a jejich vodorozpustné soli. Takové katalyzátory jsou uvedené v US patentu 4,430,243.

Jiné typy katalyzátorů bělení zahrnují komplexy na bázi manganu, které jsou popsané v US patentech 5,246,621 a 5,244,594. Příklady takových katalyzátorů, kterým se dává přednost, zahrnuj í

Mn^IV2< u-0)3<1,4,7-trimethyl-1,4,7-triazacyklononan)2-<PFď >2, Mn^III2(u-0)i(u-OAc)2Í1,4,7-trimethyl-1,4,7-triazacyklononan)2 -(Cl04)2, Mn^IV4(u-O)ó(I,4,7-tri azacyklononan)4-(CIO4)2,

Mn^li:rMn^IV4( u-0) 1 ( u-OAc)2 “ <1,4, 7-trimethyl - 1,4, 7- triazacyklononan)2-(CIO4)2 a jejich směsi.

Další jsou popsané v evropské patentové přihlášce č. 549,272. Jiné vhodné ligandy pro toto použití zahrnují 1,5,9-trimethyl-1,5,9-triazacyklododekan,

2-methyl-1,4,7-triazacyk1ononan,

1,2,4,7-tetramethyl-1,4,7-triazacyk1ononan a jejich směsi.

Pro příklad vhodných katalyzátorů bělení viz US patent 4,246,612 a US patent 5,227,084, Také US patent 5,194,416 popisuje mononukleární manganičité komplexy jako je Mní 1,4, 7-triazacyk1ononan)(OCH3)3(PFe).

Ještě jiné typy katalyzátorů bělení jsou popsané v US patentu 5,114,606 a jsou to vodorozpustné manganité a/nebo manganičité komplexy s lígandem, kterým je nekarboxylátová polyhydroxy sloučenina, která má nejméně tři za sebou jdouc! C-OH skupiny. Preferované lígandy jsou sorbitol, iditol, dulsitol, mannitol, xylitol, arabitol, adonitol, meso-erytrito1, meso-inositol, 1aktosa a j e j i ch směs i.

US patent 5,114,611 uvádí katalyzátor, který obsahuje komplexy přechodovýh kovů, včetně Mn, Co, Fe nebo Cu s ne-(makro)-cyklickými ligandy. Tyto ligandy mají vzorec^:

R² R³ 1 l l

R B —R kde R¹,!?³.!?³ a R⁴ se každé voli z vodíku, substituované alkyl nebo aryl skupiny jako jsou R¹-N=C-R² a R³-C=N-R⁴ a tvoří pěti nebo šestičlenné cykly. Tyto cykly jsou dále substituované. B je přemosťující skupina, která se volí z O, S, CR⁵!?⁶, NR⁷ a C=0, kde R⁵,R⁶a R⁷ jsou každé buď vodík, alkyl nebo aryl skupiny, které zahrnují substituované i nesubstituované skupiny. Preferované ligandy jsou pyridin, pyridazin, pyrimidin, pyrazin, imidazol, pyrazol a triazolové cykly. Volitelně mohou být tyto cykly substituované takovými substituenty jako je alkyl, aryl, alkoxy, halogen a nitro. Zejména se dává přednost 2,2'-bíspyridylaminu jako ligandu. Přednost se dává katalyzátorům bělění, kterém zahrnují komplexy Co, Cu, Mn a Fe s bispyrimidylmethanem a bispyrimidylaminem. Vysoce preferované katalyzátory zahrnují Co(2, 2·-bispyrimidylamin)Cl2, chlorečnany di(isotbiokyanato)bispyridylanin-kobaltu(II) a trispyrididylamin-kobal tu( II) , Co( 2, 2-bispyridylamin)2<>2ClO4 , chlorečnan bis-(2,2-bispyridylamin)mědi (II) a trisídi-2-pydidýni lamin)železa (II) a jejich směsi.

Další příklady zahrnuji bínukleární komplexy manganu s tetra-N-dentátem a bi-N-dentátem jako ligandy. Tyto komplexy zahrnují N4Íln¹¹¹ ( u-O)2Íln^IVN4 ) ⁺ a [BipyzMn¹¹¹(u-0>2Mn^Ivbipy2]-(ClO4)3Jiné katalyzátory bělení jsou popsané například v evropské patentové přihlášce číslo publikace 408,131 (kobaltové komplexní katalyzátory), v evropské patentové přihlášce č. publikace 384,503 a 306,089 (metalo-porfyrinové katalyzátory), v US č. 4,728,455 (katalyzátory typu mangan/multidentátového ligandu), v US 4,711,748 a evropské patentové přihlášce č. publikace 224,952 (katalyzátortypu adsorbovaný mangan na hlinitokřemičitanů), v US 4,601,845 (hlinitokřemíčitanový nosič s manganatými, zínečnatýmí nebo hořečnatými solemi), v US

4,626,373 (mangan/1 igand katalyzátor), v US 4,119,557 (železítý komplexní katalyzátor), německá patentová specifikace 2,054,019 (kobaltový chelatační katalyzátor), kanadský 866,191 (soli, které obsahují přechodové kovy), US 4,430,243 (chelatační látky s kationty manganu a ne-katalytických kovů), US 4,728,455 ( glukonátové katalyzátory manganu).

Katalyzátor bělení se typicky používá v katalyticky účinném množství v prostředcích a způsobech zde popsaných. Katalyticky účinným množstvím se rozumí množství dostačující za srovnatelných testovacích podmínek k zvýšení bělení a k odstraněni požadované skvrny nebo skvrn z cílové látky. Testovací podmínky budou různé a závisí na použitém typu praní a zvyklostech uživatele. Někteří uživatelé používají velmi horkou vodu, jiní používají při praní teplou až studenou vodu. Ovšem katalytický vliv katalyzátoru bělení by měl být účinný i za takových požadavků, obsah katalyzátoru, který se používá v plně formulovaných detergentech a bělících prostředcích je odpovídajícím způsobem upraven. Z praktického hlediska nelze obsah katalyzátoru vymezit, prostředky a způsoby zde uvedené jsou upraveny, aby poskytly nejméně jednu část aktivního katalyzátoru na deset milionů částí vodných roztoků na praní, s výhodou aby poskytly od 1 ppm do 2OOppm katalyzátoru v pracím roztoku. Pro ilustraci tohoto bodu dále, 3 mikromolární roztok katalyzátor manganu je účinný při 40°C a pH 10 v evropském způsobu praní za použití perboritanu a bělícího prekursoru.

Vzrůst koncentrace na 3-5 jednotek se požaduje při US podmínkách praní, aby se dosáhlo stejných Výsledků.

Enzym

Další složkou, které se dává přednost při použití v pracích prostředcích, je jeden nebo více dodatečných enzymů.

Preferované dodatečné enzymatické materiály zahrnuji komerčně dostupné 1 ipásy, amylásy, neutrální a alkalické proteásy, esterásy, celulásy, pektinásy, laktásy a peroxidásy, které se běžně přimíchávají do pracích prostředků. Vhodné enzymy jsou diskutovány v US patentech 3,519,570 a 3,533,139.

Komerčně dostupné proteásové enzymy, kterým se dává přednost, zahrnují enzymy prodávané pod obchodními názvy A1calase, Savinase, Primase, Durazym a Esperase od Novo Industries A/S (Dánsko), enzymy prodávaně pod obchodními názvy Maxatase, Maxatal a Maxapem od Gist-Brocades, dále enzymy prodávané Genencor International a enzymy prodávané pod obchodními názvy Opticlean a Optimase od Solvay Enzymes. Proteásové enzymy se přidávají do prostředků podle tohoto vynálezu v hodnotách od 0,0001 do 4% hmotnostních aktivního enzymu.

Preferované amylásy jsou například et-amylásy, které se získávají z speciálního kmene B Licheniformis, podrobněji jsou popsané v GB-1,269,839 (Novo). Komerčně dostupné amylásy, kterým se dává přednost, zahrnují amylásy prodávané pod obchodními názvy Rapidase od Gist-Brocades, Termamyl a BAN od Novo Industries A/S. Amylásové enzymy se přidávají do prostředku podle tohoto vynálezu v hodnotách od 0,0001 do 2% hmotnostních aktivního enzymu.

Lipolytický enzym (lipása) je přítomen v hodnotách od 0,0001 do 2% hmotnostních aktivního enzymu, výhodněji od 0,001 do 1% hmotnostního, nej výhodně ji od 0,001 do 0,53£ hmotnostních.

Lipása je buď původu bakteriálního nebo pochází z plísní, například lipásu produkují kmeny Humicola sp., Thermomyces sp., Pseudomonas sp. včetně Pseudomonas pseudoalcaligenes nebo Pseudomonas fluorescens. Používají se také lipásy z chemických nebo genetických mutantů těchto kmenů.

Přednost se dává lípásám, které jsou odvozené z Pseudomonas pseudoalcaligenes, které jsou popsané v evropském patentu EP-B-0218272.

Další zde preferovaně lipásy se získají klonováním genu z Humicola lanuginosa a expresí genu v Aspergillus oryza jako hostitele, které jsou popsané v evropské patentové přihlášce EP-A-0258 068, a které se komerčně získávají od Novo Industries A/S, Bagsvaerd, Dánsko pod obchodním názvem Lipolase. Tato lipása je také popsaná v US patentu 4,810,414, Huge-Jensen a kol., vydaném 7. března 1989.

Organická polymerní sloučenina

Organickým polymerním sloučeninám se dává přednost jako volitelným složkám v pracích prostředcích podle tohoto vynálezu a jsou s výhodou přítomny jako složky v sypkých prostředcích, kde slouží jako pojivá sypkých složek v prostředku. Organickou polymerní sloučeninou se rozumí v zásadě jakákoli polymerní organická sloučenina, která se běžně používá jako dispergující látka , látka zabraňující znovu usazování špíny a látka suspendující špínu v pracích prostředcích a zahrnuje jakékoli vysoce molekulární organické polymerní sloučeniny, které jsou zde popsané jako látky, které flokulují hlinky.

Organické polymerní sloučeniny jsou typicky přítomny v pracích prostředcích z tohoto vynálezu v hodnotách od O,1 do 30%, s výhodou od 0,5 do 15% a nejvýhodněji od 1 do 1O% hmotnostní ch.

Příklady organických polymerních sloučenin zahrnují vodorozpustné homo- a kopolyrní polykarboxylové kyseliny nebo jejich soli, ve kterých polykarboxylová kyselina obsahuje nejméně dva karboxylové radikály, oddělené jeden od druhého ne více než dvěma uhlíkovými atomy. Polymery druhého typu jsou popsané v GB-A-1,596,756. Příkladem takových solí jsou polyakryláty molekulové hmotnosti 2000-5000 a jejich kopolymery s male i novým anhydridera, které mají molekulovou hmotnost od 20 000 do 100 000, zvláště od 40 000 do 80 000.

Jiné vhodné organické polymerní sloučeniny zahrnují kopolymery akrylamidu a akrylátu, které mají molekulovou hmotnost od 3 000 do 100 000, a akrylát/fumarátové kopolymery, které mají molekulovou hmotnost od 2 000 do 80 000.

Zde použitelné polyaaino sloučeniny zahrnují polyaaino deriváty aspartanové kyseliny jako jsou popsané v EP-A-305282, EP-A-305283 a EP-A-351629.

Vhodné jsou také terpolymery, které obsahují monomerní jednotky, které se vybírají z kyseliny maleinové, akrylové, polyaspartamové a z vinyl alkoholu, a zejména ty, které mají průměrnou molekulovou hmotmost od 5 OOO do ΙΟ OOO.

Další organické polymerní sloučeniny, které jsou vhodné pro přidávání do zde uvedených pracích prostředků, zahrnují deriváty celulosy jako je methylcelulosa, karboxymethy1celulosa, hydroxypropylmethylcelulosa a hydroxyethylcelulosa.

Další použitelné polymerní sloučeniny jsou polyethylenglykoly, zejména polyethylenglykoly o molekulové hmotnosti 1 OOO až 10 OOO, výhodněji 2 OOO až 8 OOO a nejvýhodněji 4 OOO.

Systém, který potlačuje pěnivost

Prací prostředky z tohoto vynálezu, jestliže se formulují pro použiti v automatických pračkách, s výhodou obsahují systém, který potlačuje pěnivost. Tento systém je přítomen v hodnotách od 0,01 do 15%, s výhodou od 0,05 do 1O% a nejvýhodněji od 0,1 do 5% hmotnostních.

Vhodné systémy, které potlačují pěnivost pro toto použití, obsahují v základě jakoukoli známou odpěňující sloučeninu včetně silikonových odpěňujících sloučenin a 2-alkylalkanol odpěňuj ící ch s1oučen i n.

Odpěňující sloučeninou se zde rozumí jakákoli sloučenina nebo směs sloučenin, která snižuje pěnivost, která vzniká v roztoku pracího prostředku, zejména při míchání tohoto roztoku.

Přednost pro toto použiti se dává zejména silikonovým odpěňujicim sloučeninám, které jsou zde definované jako odpěňující sloučeniny, které obsahují silikonovou složku. Takové silikonové odpěňující sloučeniny také typicky obsahují složku oxidu křemičitého. Termín silikon, který používá zde i v v průmyslu, zahrnuje různé polymery o relativně vysoké molekulové hmotnosti, které obsahují po1ysi 1oxanové jednotky a uhlovodíkovouu skupinu různých typů. Preferované silikonové odpěňující sloučeniny jsou síloxany, zejména polydimethylsi1oxany, které mají terminální trimethylsilyl jednotky.

Jiné vhodné odpěňujíci sloučeniny zahrnují monokarboxylové mastné kyseliny a jejich rozpustné soli. Tyto materiály jsou popsané v US patentu 2,954,347, vydaném 27. září 1960 pro Hayne ST. John. Monokarboxylové mastné kyseliny a jejich soli, které se používají jako látky potlačující pěnivost, mají typicky uhlovodíkové řetězce z 1O až 24 uhlíkových atomů a s výhodou s 12 až 18 uhlíkovými atomy. Vhodné soli zahrnují soli alkalických kovů jako jsou sodné, draselné a lithné soli a soli amoniové a a1kanoiamoniové.

Další vhodné odpěňujíci sloučeniny zahrnuji například mastné estery s vysokou molekulovou hmotností (např. triglyceridy mastných kyselin), estery mastných kyselin s monova1entnimi alkoholy, alifatické Cis-4O ketony (např. stearon), N-alkylované aminotriaziny jako je tri- a hexaalkylmelaminy nebo di- až tetraalkyldiaminchlortriaziny, které se tvoří jako produkty reakce kyanurchloridu s dvěma nebo třemi moly primárniho nebo sekundárního aminu, který obsahuje od 1 do 24 uhlíkových atomů, dále propylenoxid, bísamid kyseliny stearové a aonostearyldifosfát di-alkalického kovu (např. sodný, draselný, lithný) a fosfátestery.

Vhodné odpěňujíci sloučeniny pro toto použití jsou také kopolymery ethylenoxidu a propylenoxidu, hlavně směsné ethoxylováné/propoxylováné mastné alkoholy s délkou řetězce od 10 do 16 uhlíkových atomů a stupněm ethoxylace od 3 do 30 a stupněm propoxylace od 1 do 10.

V DE 40 21 265 jsou popsané pro toto použití vhodné 2-alkylalkanoly jako odpěňujíci sloučeniny. 2-alkylalkanoly vhodné pro toto použití se skládají z Ce-ie alkylového řetězce, který nese terminální hydroxylovou skupinu a tento alkyl řetězec je substituovaný v této řetězcem. Směsi 2-alkylalkanolů se podle tohoto vynálezu.

Preferovaný systém, který potlačuje pěnivost se skládá z= (a) odpěňujíci sloučeniny, s výhodou silikonové odpěňujíci sloučeniny, nejvýhodnějí ze silikonové odpěňujíci sloučeniny, která se skládá z kombinace (i) polydimethylsiloxanu v hodnotách od 50 do 99%, s výhodou od 75 do 95% hmotnostních a poloze Ci-io alkylovým používají v prostředcích (ii) oxidu křemičitého v obsahu od 1 do 50%, s výhodou od 5 do 25% hmotnostnich v odpěňující sloučenině typu sil ikon/oxid křemičitý kde se tato odpěňující sloučenina typu sil ikon/oxid křemičitý přidává do prostředku v hodnotách od 5 do 50%, s výhodou od 10 do 40% hmotnostních.

(b) disperzní sloučeniny, která se nejvýhodněji skládá z silikon glykol kopolymeru s obsahem polyoxyaIkylénu 72 až 78% a poměrem ethylenoxidu k propylenoxidu od 1:0,9 do 1=1,1 a v hodnotách od 0,5 do 1O%, s výhodou od 1 do 10% hmotnostních, preferovaný si1ikon-glykol kopolymer tohoto typu je DC0544, který se komerčně získává od DOW Corning pod obchodním názvem DCO544, (c) inertního kapalného nosiče, který se nejvýhodněji skládá z Ci6-is ethoxylovaného alkoholu se stupněm ethoxyláce od 5 do 50, s výhodou od 8 do 15, v obsahu od 5 do 80%, s výhodou od 10 do 70% hmotnostních.

Přednost pro toto použití mají zejména systémy potlačující pěnivost, které se skládají ze směsi alkylováných siloxanů výše popsaného typu a pevného oxidu křemičitého.

Pevný oxid křemičitý je buď sublimovaný oxid křemičitý, srážený nebo oxid křemičitý vyrobený z gelu. Vhodný oxid křemičitý má průměrnou velikost částic od 0,1 do 50 mikrometrů, s výhodou od 1 do 20 mikrometrů a velikost povrchu nejméně 50 m²/g. Tyto částice oxidu křemičitého vykazují hydrofobní vlastnosti jestliže se upraví dialkylsilyl skupinami a/nebo trialkylsilyl skupinami, které jsou vázané přímo na oxid křemičitý nebo pomocí silikonové pryskyřice. Dává se přednost použiti částic oxidu křemičitého, které jsou hydrofobně upravené dimethyl a/nebo trimethylsilyl skupinami. Dává se přednost sypkým odpěňující sloučeninám pro použití v pracích prostředcích podle tohoto vynálezu. Tyto prostředky obsahují takové množství oxidu křemičitého, aby hmotnostní poměr oxidu křemičitého k silikonu ležel v rozmezí od 1=100 do 3=10, s výhodou od 1·50 do 1=7.

Jiné vhodné systémy, které potlačují pěnivost, jsou zejména reprezentovány hydrofobním sílanovaným (nejvýhodněji trimethyl silanovaným) oxidem křemičitým, který má velikost částic od 10 nanometrů do 20 nanometrů a specifický povrch nad 50 m²/g, a který je velmi dobře smísený s dimethylsi1 ikonovou kapalinou.

která má molekulovou hmotnost v rozmezí od 500 do 200 OOO a hmotnostní poměr silikonu k silanovanému oxidu křemičitému je od 1=1 do 1=2.

po t 1aču j ící pěn i vost, obsahuj e šili koňovou

Vysoce preferovaný je sypký systém který je popsaný v EP-A-0210731 a odpěňující sloučeninu a organický nosič, který má teplotu táni v rozmezí od 50 do 85° C. Tento organický nosič se skládá z monoesteru glycerolu a mastné kyseliny, která má uhlíkatý řetězec z 12 aš 20 uhlíkových atomů. EP-A-O21O721 popisuje jiné preferované sypké systémy, které potlačují pěnivost, kde organický nosič je mastná kyselina nebo alkohol, které mají uhlíkatý řetězec s 12 aš 20 uhlíkovými atomy nebo jejich směsi a které mají teplotu tání od 45 do 8O°C.

Další vysoce preferované sypké systémy, které potlačuji pěnivost, jsou popsané v evropské patentové přihlášce 91870007 pro Procter and Gamble Company. Tato přihláška zahrnuje systémy, které obsahují silikonovou odpěňující sloučeninu, nosič, organický potahový materiál a glycerol v hmotnostním poměru glycerol = silikonová odpěňující sloučenina od 1=2 do 3=1. Také evropská patentová přihláška 91201342 uvádí vysoce preferované sypké systémy, které potlačují pěnivost a které obsahuji silikonovou odpěňující sloučeninu, nosič, organický potahový materiál a krystalický nebo amorfní hlinitokřemičitan v hmotnostním poměru hlinitokřemičitan = silikonová odpěňující sloučenina od 1=3 do 3=1. Z vysoce preferovaných nosičů se dává v obou výše uvedených příkladech přednost granulované látce, která řídl pěnivost, jako je škrob.

Příkladem systému, který potlačuje pěnivost, který je vhodný pro toto použití, je sypká aglomerovaná složka, která se vyrábí aglomeraci a obsahuje v kombinaci = (i) od 5 do 30%, s výhodou od 8 do 15% hmotnostních silikonové odpěňující sloučeniny, která se s výhodou skládá z komb i nace po1ydi methy1s i 1oxanu a ox i du křem i č i tého, (i i) od 50 do 90%, s výhodou od 60 do 80% hmotnostních nosiče, s výhodou škrobu, (iii) od 5 do 30%, s výhodou od 10 do 20% hmotnostních aglomerátového pojivá, což je jakákoli sloučenina nebo jejich směs, která se typicky používá jako pojivo pro aglomeráty, nejvýhodnějí tato aglomerátová pojivá obsahují Cie-is ethoxylovaný alkohol se stupněm ethoxylace od 50 do

1OO a (iv) od 2 do 15%, s výhodou od 3 do 1O% hmotnostních C12-22 hydrogenované mastné kyseliny.

Vločkovací činidlo pro hlinky

Prostředky z tohoto vynálezu obsahují vločkovací činidlo pro hlinky, které je s výhodou přítomné v hodnotách od 0,005 do 1O%, výhodněji od 0,05 do 5% a nejvýhodněji od 0,1 do 2% hmotnostn f ch.

Hmotnostní poměr minerální hlinky k vločkovacímu činidlu pro hlinky je s výhodou od 300=1 do 1=1, výhodněji od 80=1 do 10:1 a nejvýhodněji od 60=1 do 20=1.

Vločkovací činidlo pro hlinky slouží k spojení částic hlinky v pracím roztoku až do té doby než se částice hlinky usadí na povrchu tkanin v praní. Tento funkčí požadavek je proto rozdílný od požadavku na sloučeniny, které dispergují hlinky a které se běžně přidávájí do pracích prostředků, aby pomohly odstranit znečištěné hlinky z tkanin a umožňují jejich dispersi v pracím roztoku.

Jako v1očkovacím činidlům se dává přednost organickým polymerním materiálům, které mají průměrnou molekulovou hmotnost od 100 000 do 10 000 000, s výhodou od 150 000 do 5 000 000 a ještě výhodněji od 200 000 do 2 000 000.

Vhodné organické polymerní materiály zahrnují hoaopolyaery nebo kopolymery, které obsahují monomerní jenotky, které se volí z alkylenoxídu, zejména ethylenoxidu, akrylamidu, kyseliny akrylové, vinyl alkoholu, vinylpyrrolidonu a ethyleniraínu. Homopolymerům ethylenoxidu, akrylamidu a kyseliny akrylové se dává přednost.

Evropské patenty Procter and Gamble Company č. EP-A-299,575 a EP-A-313,146 popisují organická vločkovací činidla pro linky, kterým se dává v tomto použiti přednost.

Anorganická vločkovací činidla pro hlinky jsou zde také vhodná a jejich typické příklady jsou kamenec a vápno.

Polymerní inhibitory přenosu barviva

Prací prostředky také obsahují od 0,01 do 1O%, s výhodou od 0,05 do 0,5% hmotnostních polymerních inhibitorů přenosu barv i va.

Polymerní inhibitory přenosu barviva se s výhodou volí z polymerů polyamin-N-oxidů, kopolymerů N-vinylpyrrolidonu a N-vinylimidazolu, polyvinylpyrrolidon polymerů nebo jejích komb i nac í.

a)

Polymery polyaain

N-oxidu

Polymery polyamín N-oxidu. které jsou vhodné pro toto použití, obsahují jednotky, které mají následující strukturní vzorec = ( I)

P

Ax !

R kde P je po1ymerační jednotka a

A je NC=O, 0-C0, C=0, -S-, -N-, x je O nebo 1

R je alifatická, ethoxylovaná alifatická, aromatická, heterocyklická nebo alicyklická skupina nebo jejich jakákoli kombinace a kde dusík z N-O skupiny je připojen k této skupině nebo j e dus í k z N-O skup i ny její součást í.

N-0 skupina je reprezentována následujícími základními strukturami:

O ▲

o

A (R₁) X -N-(R₂)y = Ν^)χ ₍ρ_3)ζ nebo kde R¹, R² a R³ jsou alifatické, aromatické, heterocyklické nebo alicyklické skupiny nebo jejich kombinace, x nebo/a y a/nebo z je O nebo 1 a kde dusik z N-O skupiny je připojen k těmto skupinám nebo kde dusík z N-O skupiny tvoří část těchto skupin. N-O skupina je částí polymerační jednotky (P) nebo je připojena k hlavnímu řetězci polymeru nebo se jedná o kombinaci obou.

Vhodné polyamín N-oxidy, kde N-0 skupina tvoří část polymerační jednotky, zahrnují polyamín N-oxidy, kde R se volí z alifatických, aromatických, aličyklických nebo heterocyklických skupin. Jedna třída takových polyamín N-oxidů obsahuje skupinu polyamín N-oxidů, kde dusík z N-O skupiny tvoří Část R-skupiny. Přednost se dává polyamín N-oxidům, ve kterých R je heterocyklické skupina jako je pyridin, pyrrol, imidazol, pyrrolidin, piperidin, chinolin, akridin a jejich deriváty.

Jiná třída polyamín N-oxidů zahrnuje skupinu polyamín N-oxidů, ve které je k N-0 skupině připojena polymerační jednotka.

Přednost se dává třídě polyamín N-oxidů, které mají základní vzorec (I), kde R je aromatická, heterocyklické nebo alícyklická skupina, a kde je dusík z N-O funkční skupiny části této R skupiny. Příkladem tříd takových polyamín N-oxidů jsou polyamín N-oxidy, kde R je heterocyklické sloučenina jako je pyridin, pyrrol, imidazol a jejich deriváty.

Jinou třídou polyamín N-oxidů, kterým se dává přednost jsou polyamín N-oxidy, které mají zakladni vzorec (I) a kde R aromatická, heterocyklické neko alícyklická skupina, kde dusík z N-O funkční skupiny je připojen k této R skupině. Příkladem takových tříd polyamín oxidů jsou polyamín oxidy, kde R je aromatická skupina jako je fenyl.

Používá se tak dlouhý základní řetězec polymeru, aby aminoxidový polymer byl ve vodě rozpustný a měl vlastnosti inhibitoru přenosu barviva. Příkladem vhodných polymerních základních řetězců jsou polyvinyly, polyalkyleny, polyestery, polyethery, polyamidy, polyakryláty a jejich směsi.

Amin N-oxidové polymery z tohoto vynálezu mají typicky poměr amin k amin N-oxidu od 10=1 do 1M OOO OOO. Množství aminoxidových skupin, které jsou přítomné v polyaminoxidovém polymeru, se liší typem příslušné kopolymerace nebo příslušným stupněm N-oxidace. S výhodou je poměr amin aminoxidů od 2=3 do 1^1 000 000, výhodněji od 1:4 do 1:1 000 000 a nejvýhodněji od 1:7 do 1^:1 OOO OOO. Polymery z tohoto vynálezu aktuálně zahrnují náhodné nebo blokové kopolymery, kde jeden monomerní typ je amin N-oxid a druhý monomemí typ je také amin N-oxid nebo také ne. Aminoxidová jednotka polyamin N-oxidů má pKa<10, s výhodou pKa<7 a ještě výhodněji pKa<6.

Polyamin N-oxídy se získávají v téměř jakémkoli stupni polymerizace. Stupeň polymerizace není kritický při poskytnutí požadované rozpustnosti ve vodě a schopnosti suspendovat barvivo. Typicky je průměrná molekulová hmotnost v rozmez! 500 aě 1 000 000, s výhodou 1 000 až 50 000, ještě výhodněji 2 000 až 30 000 a nejvýhodněji 3 000 až 20 OOO.

b) Kopolyméry N-vinylpyrrolidonu a N-vinylimidazolu

Polymery, kterým se v tomto použití dává přednost, zahrnují polymer, který se vybírá z kopolymerů N-vinylimidazolu a N-vinylpyrrolidonu, kde tento polymer má průměrnou molekulovou hmotnost v rozmezí 5 OOO až 50 000, výhodněji 8 OOO až 30 OOO a nej výhodně ji 10 OOO až 20 OOO. Pre ferované kopolyméry N-vinylimidazolu a N-vinyl pyrrolidonu mají molární poměr N-vínylimidazolu k N-vinylpyrrolidonu od 1 do 0,2, výhodněji od 0,8 do 0,3 a nejvýhodněji od 0,6 do 0,4.

c) Polyvinylpyrrolidon

Prací prostředky zde uvedené také využívají polyvinylpyrrolidon (PVP), který má průměrnou molekulovou hmotnost od 2 500 do 400 OOO, s výhodou od 5 OOO do 200 OOO, výhodněji od 5 000 do 50 000 a nejvýhodněji od 5 OOO do 15 OOO. Vhodné polyvinylpyrrolidony jsou komerčně dostupné od ISP Corporation, New York, NY and Montreal, Kanada pod obchodním názvy PVP K-15 (průměrná molekulová hmotnost 1O OOO), PVP K-30 ( průměrná molekulová hmotnost 40 OOO), PVP K-60 ( průměrná molekulová hmotnost 160 OOO). PVP K-15 se také získá od ISP Corporation. Jiné vhodné polyvinylpyrrolidony, které jsou komerčně dostupné od BASF Cooperatíon, zahrnují Sokalan HP 165 a Sokalan HP 12.

Polyvinylpyrrolidon se zde přidává do pracích prosštředků v hodnotách od 0,01 do 5Sž hmotnostní ch. s výhodou od 0,05 do 3% hmotnostních, ještě výhodněji od 0,1 do 2% hmotnostních. Množství polyvinylpyrrolidonu, které je obsaženo v roztoku na prán ί, j e s výhodou od 0,5 ppm do 250 ppm, s výhodou od 2,5 ppm do 150 ppm, výhodně ji od 5 ppm do 1OO ppm.

d) Polyvinyloxazolidon

Prací prostředky zde také využívají polyvinyloxazolidonů jako polymerních inhibitorů přenosu barviva. Tyto polyvinyloxazolidony mají průměrnou molekulovou hmotnost od 2 500 do 400 000, výhodněji od 5 000 do 200 000, jěště výhodněji od 5 000 do 50 OOO a nejvýhodněji od 5 000 do 15 000. Množství polyvinyloxazolidonů, které se přidává do pracích prostředků, je od 0,01 do 5% hmotnostních, s výhodou od 0,05 do 3% hmotnostních a výhodněji od 0,1 do 2% hmotnostních. Množství, které je obsaženo v pracím roztoku je typicky od 0,5 do 250 ppm, s výhodou od 2,5 do 150 ppm, výhodně j i od 5 do 1OO ppm.

e) Polyvinylimidazol

Prací prostředky zde také využívají polyvinylimidazolu jako polymerního inhibitoru přenosu barviva. Tyto polyimidazoly mají s výhodou průměrnou molekulovou hmotnost od 2 500 do 400 OOO, výhodněji od 5 OOO do 50 OOO a nejvýhodněji od 5 OOO do 15 OOO.

Množství polyvinylimidazolu, které se přidá do pracích prostředků, je od 0,01 do 5% hmotnostních, s výhodou od 0,05 do 3% hmotnostních, výhodněji od 0,1 do 2% hmotnostních. Množství polyvinylimidazolu, které se dostane do pracího roztoku, je od 0,5 do 250 ppm, s výhodou od 2,5 do 150 ppm, výhodněji od 5 do 1OO ppm.

Opt i cké z j asňovače

Prací prostředky zde také volitelně obsahují od 0,005 do 5% hmotnostních určitého typu hydrofilních optických zjasňovačů, které také slouží jako inhibitory přenosu barviva. Jestliže se v prostředcích použiji, tyto prostředky obsahují od 0,01 do 1% hmotnostního takových optických zjasňovačů.

Hýdrofilní optické zjasňovače, které se zde používají, mají strukturní vzorec:

kde Ri se volí z a NH-2-hydroxyethyl skupiny, R2 N-2-hydroxyethyl-N-methylamino, anílino, N-2-bishydroxyethyl se volí z N-2-bishydroxyethyl, morfiiino, chlor a amino skupiny a M je kation, nebo draselný.

Je - 1 i ve výše

N-2-bishydroxyethyl a zjasňovač je který tvoří sůl jako je kation sodný zmíněném vzorci M je kat ion jako pak disodná

R1 an i 1 i no, R2 j e kat1on sodný, sůl kyseliny

4,4·-bist (4-ani 1in-6-(N-2-bishydroxyethyl)-s-triazin-2-yllamin] -2,2·-stilbensulfonové. Tato sypká látka je komerčně prodávaná pod obchodním názvem Tínopal-UNPA-GX od Ciba-Geigy Corporation. V těchto pracích prostředcích se dává Tinopalu-UNPA-GX přednost jako hýdrofi lnimu optickému zjasňovačí

Je-li ve výše uvedeném vzorci Ri ani 1ino, R2 N-2-hydroxyethyl-N-2-methylamino a M je kation jako je kation sodný, zjasňovač je disodná sůl kyseliny 4,4·-bistt4-ani1in-6-(N-2-hydroxyethyl-N-methylamino)-s-triazin-2-yl)amin]-2,2·-stilbensulfonové. Tento sypký zjasňovač se komerčně prodává pod obchodním názvem Tínopal 5BM-GX od Ciba-Geigy Corporation.

Je-li ve výše uvedeném vzorci Ri ani 1ino, R2 morfiiino a M je kation sodný, zjasňovač je disodná sůl kyseliny 4,4’-bis[(4-ani1in-6-morfi 1ín-s-triazín-2-yl1-2,2’-stilbensulfonové. Tento sypký zjasňovač se komerčně prodává pod obchodním názvem Tinopal ASM-GX od Ciba-Geigy Corporation.

Kationaktivni látky na změkčování tkanin

Do prostředků podle tohoto vynálezu se také přidávají kationaktivní látky na změkčování tkanin. Tyto látky jsou přítomné jednak jako odlišné složky nebo jako už dříve popsané složky, hydrofobně aktivované hlinky. Vhodné kationaktivní látky na změkčováni tkanin zahrnují vodorozpustné terciární aminy nebo látky s dvěma dlouhými amidovými řetězci, které jsou popsané v GB-A-i 514 276 a EP-B-O Oil 340.

Kat ionaktivní látky na změkčování tkanin jsou typicky přidávány v celkových hodnotách od 0,5 do 15% hmotnostních a běžně od 1 do 5% hmotnostních.

Jiné volitelné složky

Jinými volitelnými složkami v prostředcích z tohoto vynálezu jsou parfémy, barviva a plnící soli, preferovanou plnící solí je síran sodný.

Formováni prostředků

Pevné prostředky podle tohoto vynálezu mají různé fyzikální formy včetně granulovaných a tabletovaných forem.

Granulované prostředky jsou hlavně tak zvané koncentrovné prací prostředky o vysoké objemové hustotě, které jsou upravené pro přidávání do automatických praček dávkovacím zařízením, které je umístěno bubnu pračky spolu se znečištěným prádlem. Koncentrované granulované prací prostředky se dávkují do prací kapaliny dávkovacím zařízením a jsou více náchylné k problémům rozpouštění než prosředky, které jsou přidávané přes dávkovači zařízení pračky, protože v počátečních stadiích cyklu praní brání mícháni v bezprostředním okolí produktu náklad textilií. To však může zajistit úspěch při vzniku vysokých přechodných koncentraci komponent. Vznik vysoké přechodné koncentrace organické peroxykyseliny může, jak bylo poznamenáno výše, vést k skvrnitému poškození barev textilií.

Střední velikost částic složek v granulovaných prostředcích podle tohoto vynálezu je taková, aby více než 5% částic nebylo větších než 1,7 mm v průměru a více než 5% částic nebylo menších než O,15 mm v průměru.

Termín střední velikost částic, jak je zde definován , je vypočten ze sítové analýzy vzorku pro množství frakcí (typicky 5 frakcí) na sadě Tylerových sít. Takto získané hmotnosti frakcí jsou vyneseny v závislosti na velikosti ok sít. Střední velikost částic pak odpovídá velikosti ok skrz, které projde 50% hmotnosti vzorku.

Objemová hustota tohoto vynálezu je g/1 do 1200 g/1 a Objemová hustota granulovaných pracích prostředků podle typicky nejméně 600 g/1, výhodněji od 650 ne j výhodně ji je od 800 g/1 do 1000 g/1.

se měří jednoduchým nálevkovým zařízením, odstaví z zarovnán i m např. nůž.

které se skládá z konické nálevky, která je pevně umístěna na podložce a je opatřena klapkovým ventilem ve svém nejužším mistě. Ventil dovoluje, aby se obsah vyprázdnil do osově symetrické cylindrické nádoby, která je umístěna pod nálevkou. Nálevka je 130 mm vysoká a má vnitřní průměry největší 130mm a nejmenší 40 mm.Je umístěna tak, aby nejnižší část byla 140 mm nad horním povrchem podložky, Nádoba má celkovou výšku 90 mm, vnitřní výšku 87 mm a vnitřní průměr 84 mm. Její nominální objem je 500 ml.

Při měření se nálevka ručně naplní práškem, klapkový ventil se otevře a práškem se přeplní nádoba. Naplněná nádoba se rámu a přebytek prášku se z nádoby odstraní horního konce nástrojem s rovným okrajem jako je Naplněná nádobka se pak zváží a a získaná hodnota pro hmotnost se pak vynásobí dvěma a dostane se objemová hustota v g/1. Doporučuje se měření opakovat.

Prekursor částic typu hlinka/ organická peroxykyse1 ina

S výhodou j sou prekursor organ i cké peroxykyse1 i ny nebo tabletovaná organická peroxykyselina a hlinková minerální sloučenina přítomny v kombinaci jako sypké složky, které s výhodou obsahuji další složky, které napomáhají soudržnosti částic a optimalizují jejich stabilitu pří skladování a charakteristiky schopnosti tečení. Zejména se dává přednost dodatečným složkám, které napomáhají dobré struktuře částic. Jedná se o pojivá, která například obsahují nějaké organické polymerní sloučeniny, které jsou výše popsané.

Sypké složky jsou v jakékoli vhodné formě jako jsou granule, vločky nebo nudličky, ale s výhodou jsou ve formě granulí. Samotné granule se aglomeruji v misce nebo v bubnu in-line misiči nebo se vyrábí sušením spreje, který se tvoři rozprašováním vodné suspenze složek v proudu horkého vzduchu, kde se odstraní většina vody.

Balení prostředků

Komerčně prodávané provedení bělících prostředků se balí do různých vhodných obalů, které zahrnují obaly vyrobené z papíru, lepenky, plastických materiálů a vhodných laminátů. Přednost se dává provedení obalu,jaké je popsané v evropské přihlášce č.

93970141.4.

Zkratky použité v příkladech provedení

V pracích prostředcích mají zkratky složek následující

významy:
XYAS	Cix-íyalkylsulfát sodný
25EY :	hlavně C12-15 lineární primární alkohol kondensovaný s průměrně Y moly ethylenoxidu
XYEZ :	hlavně Cix-iy lineární primární alkohol kondensovaný s průměrně Z moly ethylenoxidu
XYEXS '	hlavně Cix-iy alkylsulfát sodný kondensovaný s průměrně Z moly ethylenoxidu na mol .
TEAA :	Cie-iaalkyl N-glukamid
Silikát ;	amorfní křemičitan sodný (poměr SiO2:NazO = 2,0)
NaSKS-6	krystalický vrstvený křemičitan vzorce β- NazSizCte

Uhličitan : bezvodý uhličitan sodný

MA/AA :

kopolymer 1=4 kyseliny maleinové/akrylové, průměrná molekulová hmotnost 70 000

Zeoli t A hydrátováný hlinitokřemičitan sodný vzorce

NaizíAIO2SÍO2)12.27 H2O, který má primární velikost částic v rozmezí od 1 do 10 mikrometrů

Citrát	dihydrát citrátu trisodného
Peruhliči tan	bělidlo z bezvodého peruhl i či tanu sodného potaženého potahem z křemičitanů sodného (poměr Si20:Na20 = 2,1) v hmotnostním poměru peruhličitan - křemičitanů šodnému 39:1
TAED částice	= částice tetraacetalethylendiaminu, které vznikají aglomerací TAED kopolymerem 14 kyseliny maleinové/akrylové, který má průměrnou molekulovou hmotnost 70 OOO v hmotnostním poměru TAED-kopo 1 ymer 85:1O. Následně se tyto aglomerá- ty potahují tímto kopolymerem v hmotnostním poměru ag1omerátpotahu 955
Proteása	proteolytický enzym, který se prodává pod obchodním názvem Savínaše od Novo Industries A/S s aktivitou 13 KNPU/g
Amylása :	amylolytický enzym, který se prodává pod obchodním názvem Termamyl 6OT od Novo Industries A/S s aktivitou 1000 CEVU/g
Lipása ;	lipolytický enzym prodávaný pod obchodním názvem Lipolase od Novo Industries A/S s aktivitou 165 KLU/g
CMC :	sodná sůl karboxymethylcelulosy
HEDP	1,1-hydroxyethandi fosfonová kyšelina
EDDS	ethylendiamin-N,N'-dijantarová kyselina, [S,S1 i somer, ve formě sodné so1 i
DETPMP	ethylentriamin penta(methylenfosfonová kysel ina)
PVNO	poly(4-vinylpyridin)-N-oxidový kopolymer vinylimidazolu a vinylpyrroli donu, který má průměrnou molekulovou hmotnost 1O OOO

Hli nka

Granulovaná montmor i 1 on i t vápenatý látka potlačující pěnivost

12% sil ikon/oxid křemičitý, 18% 70% škrob v granulované formě' stearylalkohol

Příklad 1=

TAED/ hlinka částice 1

Aglomerát následující formulace byl vyroben v Eirichově misiči model RVO2 ( obchodní název) %hmotnostn í

TAED 85 hl inka^xx 5

MA/AA ^x 10

100 ^x Sokolan 45 (obchodní název ) od BASF ^xx Bentonit ( ” ) od Colin Stewart Minchem Ltd

TAED a hlinka se umístily do Eirichova misiče a předem se zamíchaly. Teplota prášku byla 25°C. Pak se do misiče přidával během 30 sekund a za míchání Eiríchových lopatek a otáčeni nádoby vodný roztok MA/AA pojivá, který měl teplotu 6O°C. Výsledná hmota se pak dále míchala 30 sekund. Míchání bylo zastaveno a aglomerovaný produkt byl vyjmut z Eirichova misiče a dále sušen v sušárně s fluidním ložem aš do obsahu vlhkosti 2%. Produkt byl prosát a materiál, který byl větší než 1180 mikrometrů a menší než 250 mikrometrů byl odstraněn.

TAED/hlinka částice 2

Výše zmíněný postup byl opakován s tím rozdílem, že hlinka byla nahrazena kyselou hlinkou Tonsi1 P (obchodní název), který prodává Sud Chemie AG)_ř ve stejném množství.

TAED/hlinka částice 3

Aglomerát, který má následující složení, byl vyroben Eirichově misi či model RVO2 (obchodní název) % hmotnostηί

TAED 80 hlinka** 5 MA/AA* 1O * Sokolan 45 od BASF ^xx Bentonit od Colin Stewart Minchem Ltd

Bentonít a hlinka byly umístěny do Eirichova mísiče a předem zamíchány. Teplota prášku byla 25°C. Roztavené pojivo, které mělo teplotu 6O°C, se pak během 30 sekund a za míchání Eirichovýmí lopatkami a otáčení nádoby přidávalo do práškové směsi. Výsledná hmota se pak míchala dalších 30 sekund. Míchání bylo zastaveno a agloaerovaný produkt byl vyjmut z Eirichova mlsiče a dále byl sušen v sušárně s fluidním ložem. Produkt byl pak prosát a materiál, který byl větší než 1180 mikrometrů a menši než 250 mikrometrů, byl odstraněn. Výsledný aglonerát byl pak potažen MA/AA v hodnotě potah aglomerátú 5=95.

Následující granulované prací prostředky A, B, C, D a E pro praní prádla o objemové hustotě 75Og/1 byly připraveny a udávaná čísla jsou hmotnostní části, A a B jsou srovnávací prostředky a C a E jsou prostředky připravené ve shodě s prostředky, které se používají do granulette“ dávkovacího zařízení pro způsoby praní prádla z tohoto vynálezu¹

	A	B	C	D	E
45AS/25AS (3=1)	9, 1	9, 1	9, 1	9, 1	9, 1
35AE3S	2, 3	2,3	2, 3	2, 3	2, 3
24E5	4,5	4, 5	4, 5	4, 5	4,5
TFAA	2, 0	2. O	2, O	2, 0	2, O
Zeolite A	10. 2	10, 2	10, 2	10, 2	10,2

Na SKS-6/kyse59

	1 i na ci tronová (79:21)	10, 6	10, 6	10, 6	10, 6	10,6
	Uhli či tan	7, 6	7, 6	7,6	7, 6	7,6
	TAED část i ce	5	6, 67	-	-	-
	TAED/hlinka část i ce 1	-	-	6, 67	-	-
<	TAED/hlinka část i ce 2	-	-	-	6, 67	-
	TAED/hlinka část i ce 3	-	-	-	-	6, 67
	Perutíliči tan	22, 5	22, 5	22,5	22, 5	22,5
	DETPMP	0, 8	0,8	O, 8	O, 8	O, 8
	Proteása	0, 55	0, 55	O, 55	0, 55	0, 55
	Li pása	O, 15	0, 15	O, 15	O, 15	O, 15
	Ce1u1osa	0. 28	O, 28	O, 28	O, 28	0, 28
	Amylása	0, 27	0, 27	0,27	0,27	0, 27
	Polykarboxy1át	3, 1	3, 1	3, 1	3, 1	3, 1
*	CMC	0,4	0, 4	0,4	0, 4	O, 4
	PVNO	0, 03	O, 03	O, 03	O, 03	O, 03
	Granu1 ováná 1átka	pot1aču j ící pěn i vost 1,5 1,5 1,5	1,5	1,5

minoritní 1átky/příměsy do 1OO%

Srovnávací testování účinku

Testovací protokol 1 - testování skvrnitého odbarvení

Formulace A až E byly testovány v plném rozsahu testem v pračce. Byla použita automatická pračka 12 Miele (Model HM H698), která byla nastavena na krátký cyklus praní při 4O°C pro každou formulaci. Byla použita voda o tvrdosti 12° Clarkovy tvrdosti ( =1,8 mmol Ca²⁺/litr). Textilní vzorky , které byly očíslovány, byly umístěny do pračky po párech. Textilní vzorky byly vyrobeny z kusů oděvů, které byly získané z obchodů na High Street. Podrobněji dále^:

1 1 Číslo vzorku Typ oděvu	Barva	! Typ text i 1 i e |
|l a 4 | 1 1	vlněná vesta	|námořn í modř 1	|50/50% | i vlna/akry] j
|2 a 3 |	pánská košile	jtmavě zelená	|1OO% bav1na J
|5 a 8 1	tr i čko	|černá	J1OO% bav1na |
Í6 a 7 J i 1	pánské tričko	|černá 1	j 10/90% ! Sbavlna/polyester J
J9 a 12 j	tričko	J černá	jlOO% bavlna j
JlO a 11 |	j e ans koš ile	j modrá	11OO% bav1na J
|13 a 16 }	tričko	1	I50/50% I
i 1	s dlouhým	1	1bavlna/polyester |
1 1	rukávem	J černá	1 1
J14 a 15 1	je ans	|černá	|100% bavlna |
| 17 a 20 ,	pánské	|černá	|65/35% j
1 1	kalhoty	!	1polyester/viskosa j
Jl8 a 19 |	pánská košile	jzelená	í100% bav1na J
121 a 24 |	pánská koš ile	j tmavě ze1ená	JlOO% bavlna |
|22 a 23 | i i 1 i	1 eginy	1 černá i i	Í97/3% i j bav1na/1ykra 1 i 1

Každá pračka byla naplněna balastnim prádlem o hmotnosti 1,9 kg (4 lbs) v pořadí následujících materiálů: textilní vzorek, lOOg formulace dávkované z granulette dávkovačiho zařízení typu, který je popsaný v EP-A-343,070 a běžně se získává pod obchodním názvem Ariel Ultra granulovaný detergent na praní i » >

a prodává ho The Procter and Gamble Company a druhý textilní vzorek byl umístém navrch. Vzorky velikosti 30x30 cm byly sbaleny dohromady pro případ zachycení dávkovačiho zařízení během prvních stadií rozpouštění/disperse pracího prostředku. Na konci cyklu byly vzorky vyjmuty a sušeny na vzduchu.

U vzorků bylo vizuálně hodnoceno odbarvení textilii za použití stupnice, ve které byly tři barevné vzorky o různých stupních poškození použity jako standardy ke stanovení 6 bodové stupnice, v niž O odpovídá ” žádnému obarveni” a 5 odpovídá extrémnímu odbarvení. Tři standardy byly použity k definování prostředních bodů mezi různými popisy odbarvení viz

O žádné odbarven i ve1m í s1abé odbarven i slabé odbarvení jasně znatelné odbarvení velmi odbarveno extrémní odbarvení

Vzorky hodnotili dva odborníci a jejich výsledky byly průměrovány.

Srovnávací test - skvrnité odbarvení

Za použití výše uvedeného testovacího protokolu bylo srovnáváno výsledné poškození barev po použití formulací A až E. Byly získány následující výsledky:

% vzorkůy které maj i stupeň poškození

Formulace	0	1	2	3	4	5	Celkový stupeň
A	67	17	8	8	0	O	0, 57
B	58	13	13	12	4	O	O, 91
C	84	O	8	8	0	O	O, 40
D	80	4	4	12	O	o	O, 48
E	75	4	8	13	O	0	0, 59

Jak je vidět prostředky C až E podle vynálezu vykazují znatelně nenší odbarvení textilií než prostředky A a B.

Testovací protokol 2 - odstranění skvrn

Tři bílá bavlněná prostěradla byla předeprána v silném detergentů bez nebíologických bělidel. Na jedno prostěradlo byly naneseny skvrny od čaje, na druhé skvrny od vína a na třetí skvrny od kávy. Z každého prostěradla bylo vyrobeno šest testovacích vzorků o velikosti 6x6 cm.

Sady textilních vzorků byly testovány v jednom cyklu praní v automatické pračce. U vzorků bylo hodnoceno odstranění skvrn od čaje, kávy a vína za použiti dobře prokazatelné světloci11 ivé metody měření.

Podrobněji, byla použita automatická pračka Miele 756 WTí, zvolen byl krátký cyklus při 40°C. Byla použita voda o tvrdosti 12° Clarkovy tvrdosti ( = 1,8 mmol Ca²⁺/litr). Použito bylo lOOg detergentů, který se dávkoval z granulette dávkovacího zařízeni. Jeden vzorek každého typu textilií se pral mezi balastním nákladem 1,9 kg (4 lbs) slabě znečištěných prostěradel.

Odstranění skvrn bylo hodnoceno LAB měřeními za použití X-rite (obchodní název) barevného spektrofotometru. Jako referenční vzorek bylo použito neposkvrněné prostěradlo. Index odstranění skvrn dR byl vypočten jako následující:

dR = (Lpraného - Lnepraného)/(Lnepraného - Lrefrenčního)xlOO

Srovnávací test - odstranění skvrn

Výše zmíněný testovací protokol 2 byl použit při srovnávání účinosti prostředků B a C v odstraňování rozdílného typu skvrn. Byly získány následující výsledky:

dR%	B	C
čaj	78	76
víno	82	83
káva	75	74

Odstranění skvrn u prostředků B a C bylo srovnatelné.

Příklad 2 « Granulované prostředky A až formy tablet o velikosti 2x2

E z příkladu 1 x 2 cm.

byly lisovány do

Průmyslová využitelnost

Bělící prostředky na praní prádla z tohoto vynálezu a popsaný způsob jejich dávkování přímo do bubnu pračky dovolují lepší odstranění běl i telnýeh skvrn a snižují poškození barev text i 1 i í.

Claims (17)

1. Způsob praní prádla v pračkách v domácnosti a v průmyslu, vyznačující se tím, že je poskytnut prostředek pro dávkování účinného množství pevného pracího prostředku obsahujícího bělící prostředek typu peroxykyse1 iny přímo do bubnu pračky, přičemž tento prostředek pro dávkování umožňuje uvolňováni tohoto pracího prostředku do prací kapaliny a kde bělící prostředek typu peroxykyseliny obsahuje (a) bělici systém, který je schopný poskytnout bělidlo typu organické peroxykyse1 iny do pracího roztoku a kde se tento bělící systém voli z (i) zdroje peroxidu vodíku v kombinaci s prekursorem organ i cké peroxykyse1 i ny (i i) tabletované organické peroxykyse1 iny a jejich směsí (b) ne-trojrozměrnou fylosi1ikátovou minerální sloučeninu kde prekursor organické peroxykyse1 iny nebo tabletovaná peroxykyselina a ne-trojrozměrná fylosi1 ikátoyá minerální sloučenina jsou v tomto prostředku v těsné fyzikální blízkosti.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačuj i cí se tím, že prekursor organické peroxykyse1 iny nebo tabletovaná organická peroxykyselina a ne-trojrozměrná fylosilikátová minerální sloučenina jsou v tomto prostředku v dobře promíchané směsi.

3. Způsob podle jakéhokoli z nároků 1 až 2, vyznačuj i ci se tim, že hmotnostní poměr ne-trojrozměrné fylosi1ikátové minerální sloučeniny k prekursoru organické peroxykyseliny nebo tabletové organické peroxykyse1 i ně j e od 1^:6 do 1 - 99.

4. Způsob podle jakéhokoli z nároků 1 až 3 vyznačuj ící se tím, že bělící prostředek typu peroxykyseliny je v sypké formě a prekursor organické peroxykyse1 iny nebo tabletovaná organická peroxykyselina a ne-trojrozměrná fylosi1ikátová minerální sloučenina jsou přítomny v téže sypké složce.

Λ ' I t>

5. Způsob podle nároku 4 vyznačuj ící se tím, že prací prostředek je v granulované formě a má objemovou hustotu ne j méně 6OOg/1 i tr.

6. Způsob podle jakéhokoli z nároků 1 až 5 v y z n a č u j f cí se tím, že způsob dávkování je dávkovacím zařízením naplněným pevným pracím prostředkem a toto dávkovači zařízení je umístěno do bubnu pračky před začátkem praní.

7. Způsob podle jakéhokoli z nároků 1 až 3 » vyznačující se tím, že způsob dávkování je dávkováni formou pevného pracího prostředku jako jsou tablety a umístění těchto tablet do bubnu pračky před začátkem praní.

8. Prací prostředek podle jakéhokoli z nároků 1 až 7 vyznačuj ící se tím, že ne- trojrozměrná fylosi1ikátová minerální sloučenina je hlinka.

9. Způsob podle nároku 8 vyznačují cí se tím, že tato hlinka je smektitová hlinka.

10. Způsob podle jakéhokoli z nároků 1 až 7 vyznačuj ící se tím, že ne-trojrozměrná fylosi1ikátová sloučenina je krystalický vrstvený křemičitan.

11. Způsob podle nároku lOvyznačujícl se tím, že krystalický vrstvený křemičitan má vzorec^: i NaMSixO2x+i.y H2O kde M je sodík nebo vodík, x je číslo od 1,9 do 4 a y je číslo * od O do 20.

12. Způsob podle jakéhokoli z nároků 1 až 11 vyznačuj ící se tím, že zdroj peroxidu vodíku je anorganická perhydrátová sůl.

13. Způsob podle nároku 12 vyznačuj i cí se tím, že anorganická perhydrátová sůl je peruhličitan alkalického kovu.

14. Způsob podle jakéhokoli z nároků 1 až 13 organ i cké hmotnostní vyznačuj ící se tím, še prekursor peroxykyse1iny je přítomen v hodnotě větší než 3% prací ho prostředku.

15. Způsob pod1e j akéhoko1í z vyznačující se tím, áe peroxykyse1 iny poskytuje perhydrolýzou nároků 1 prekursor aš 14 organ i cké kyselinu peroctovou.

16. Způsob podle nároku lSvyznačující se tím, še < prekursor organické peroxykyse1iny je tetraacetylethylendiamin.

17. Způsob podle jakéhokoli z vyznačující se tím, že prekursor organické peroxykyse1iny organickou peroxokyselinu, která je (i) kyše1 i na perbensoová nebo subst ituovaný derivát nebo (i i) kat i onakt i vn í peroxykyse1i na.

nároků 1 až 14 dává perhydrolýzou její nekát i onakt i vně