CZ20032798A3

CZ20032798A3 - Nové pouzití slouceniny peptidové trídy pro lécbuallodynie nebo dalsích odlisných typu chronické nebo fantomové bolesti

Info

Publication number: CZ20032798A3
Application number: CZ20032798A
Authority: CZ
Inventors: Selve@Norma
Original assignee: Schwarz Pharma Ag
Priority date: 2001-03-21
Filing date: 2002-03-19
Publication date: 2007-06-20
Also published as: DE60100055D1; SK12902003A3; SK287714B6; EP1383487B1; KR100557852B1; IL155585A0; BR0208141A; JP4154237B2; IL155585A; EA007600B1; ATE490766T1; SI21169A; ES2354417T3; HUP0303983A3; CA2430470C; HK1048763B; US7875652B2; KR20030076604A; ZA200303319B; ES2368317T3

Abstract

Resení se týká pouzití sloucenin vzorce I pro lécbu alodynie, jako hlavního a jedinecného symptomu bolesti, nezávislé na puvodu základního onemocnení, ale casto spojenou s neuropatickou bolestí nebo jinými odlisnými typy chronické nebo fantomové bolesti.

Description

Nové použití sloučeniny peptidové třídy pro léčbu alodynie nebo dalších odlišných typů chronické nebo fantomové bolesti.

Dosavadní stav techniky

Předkládaný vynález souvisí s novým použitím skupiny specifických aminokyselinových derivátů podle vzorce I pro přípravu farmaceutických směsí, užitečných pro léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na původu základního onemocnění, ale často spojenou

I s neuropatickou bolestí nebo jinými odlišnými typy chronické nebo fantomové bolesti. Předkládaný vynález zejména souvisí ' s novým'použitím' -harkóseridu“.'a* jeho -'derivátů pro přípravufarmaceutických směsí, užitečných pro léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na původu základního onemocnění, ale často spojenou s neuropatickou bolestí nebo jinými odlišnými typy chronické nebo fantomové bolesti.

Chemický název SPM 927, který je zde také označován jako' harkoserid, je (R)-2-acetamido-N-benzyl-3-methoxypropionamid.

Sloučeniny vynálezu jsou známá činidla, ¹ užitečná v protizáchvatové léčbě u poruch centrálního nervového systému, takových, jako epilepsie, mrtvice a mozková ischemie.

Tento vynález se zabývá novým použitím sloučeniny Vzorce I, níže, pro přípravu farmaceutických směsí, užitečných pro léčbu bolesti, hlavně pro poruchy chronické bolesti a zejména pro léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na původu základního onemocnění, ale často spojenou s neuropatickou bolestí nebo_: jinými odlišnými typy chronické n’ebo^_’fáňt drnové' bolesti”a”'uš’ň'í'lio'’sěiěsťú. .............

Podle vynálezu, jsou to ty sloučeniny, mající Vzorec I

Η H.

I f ·

Ar~C H₂NHC-C-N-C-Q h li I II

O CH₂ o

L Vzorec I nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl, kde

Ar je fenyl, který je nesubstituovaný nebo substituovaný alespoň jednou halo skupinou;'

Q je nižší alkoxy obsahující 1-3 uhlíkové atomy a Qi je methyl-;

ve vynálezu jsou zahrnuty diastereomery a enantiomery sloučenin Vzorce I.

Přednostní sloučeniny vynálezu jsou ty, podle Vzorce I, kde sloučeniny jsou (R) , (S) nebo (R,S) isomer.

Nejpřednostnější sloučenina vynálezu je (R)-2-acetamido-Nbenzyl-3-methoxypropionamid nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.

Bolest je subjektivní zkušenost a vnímání bolesti je zprostředkováno ve specifických částech centrálního nervového systému (CNS).

Obvykle škodlivé (periferní) stimuly jsou předem přeneseny do centrálního nervového systému,· ale bolest není vždy spojena s nocicepcí.

Existuje značná rozmanitost různých typů klinické bolestí, která je odvozena od odlišných základních patofyziologických • *» · · · · · • # · · · · « • · ♦« · ♦ · · ♦ · » • * · · * · • ·*· ··· ·· ·# mechanismů a která bude potřebovat odlišné léčebné přístupy.

Vnímání bolesti může být charakterizováno třemi hlavními typy klinické bolesti:

- - akutní bolest

- - chronická bolest ' *

- neuropatická bolest

Akutní bolest 'většinou pochází ze zánětu nebo poranění měkké tkáně. Tento typ bolesti je přizpůsobivý a má příslušnou biologickou funkci varování a umožnění uzdravení a obnovení již ’pbškozehé*'^T'čá'sti'’ ťěla^aby bylá neporúšenáT^Ochranné “funkce *je' ' ” dosaženo tak, že zraněná/zanícená plocha a okolní tkáň je hypersenzitivní ke všem stimulům, takže se vyhýbá kontaktu s jakýmkoliv vnějším stimulem. Neuronální mechanismy, tvořící základ tohoto typu klinické bolesti, jsou velmi dobře známé a farmakologické kontrola akutní klinické bolesti je dostupná a účinná, použitím např. od nesteroídních protizánětlivých léků (NSAID) až k opioidům v závislosti’na typu a rozšíření vjemu.

Chronická klinická bolest se jeví jako vytrvalé smyslové abnormality, pocházející z trvajícího periferního patologického stavu, způsobeného onemocněním, takovým, jako rakovina nebo chronický zánět (např. artritida) nebo může být nezávislá na počátečních příčinách. Ta posledně jmenovaná bývá maladaptivní, neposkytuje žádné výhody pro přežití a velmi často není dostupná žádná účinná léčba.

Neuropatická bolest je způsobena zraněním nebo infekcí periferních smyslových nervů. To zahrnuje, ale není to omezeno na, bolest z trauma periferního nervu, infekce herpes virem, cukrovky,' kausalgíe, avulze nervového svazku, neuronu, amputace končetiny a vaskulitidy. Neuropatická bolest je také způsobena poškozením nervu z chronického alkoholismu, infekce virem

lidské imunodeficience, hypotyreózy, uremíe nebo nedostatku vitaminů. Neuropatická bolest zahrnuje, ale není omezena na, bolest způsobenou zraněním nervu, takovou, jako například bolest, kterou trpí diabetici.

Neuropatická bolest vykazuje dva odlišné patofyziologické mechanismy, které musí být vzaty do úvahy:

Za prvé, zvýšená aktivita aferentních .nociceptivních neuronů následující sensitizace (spících) neuronů (např., bolest při zánětu, bolest při rakovině, bolest hlavy, bolest ve spodní' části zad, viscerální bolest, migréna) s tím, že primární afěrentní nociceptivní^—neuron 'zůstává ' 'intaktní, ^ačkoliv aktivita receptorů je změněna a je snížen práh, typicky je zjištěno zvýšení rychlostí pálení a počátek nebo zvýšení spontánní aktivity.

Za druhé, ektopická aktivita aferentních nociceptivních neuronů následující po poruchách svých axonů (např., periferní a centrální neuropatická bolest), s poškozeným primárním aferentním neuronem. Toto vede. k nevratným periferním a centrálním biochemickým, morfologickým a funkčním změnám. (Periferní) neuropatie je tedy proto zhruba' definována jako onemocnění (periferního) nervového systému.

Existuje několik příčin lidské neuropatie se značnou variabilitou v symptomech a neurologických deficitech. Bolestivé neuropatie jsou definovány jako neurologické poruchy, charakterizované vytrvalou bolestí a přecitlivělostí v oblasti těla, ve které byla poškozena smyslová inervace, ale poškození smyslových nervů většinou nevytváří neuropatickou bolest, obvykle je pozorována ztráta vjemu spíše než přecitlivělost nebo bolest.

Specifické poruchy somatosenzoru jsou označovány jako alodynie * φ • · « · · • ΦΦΦΦ· φ φ • φ · φ · · φ φ • · · φ φφ φφφ φφ ·Φ (neškodná stimulace somatosenzoru vyvolává pocity abnormální intenzivní bolesti s prudkým, sálajícím charakterem, často přetrvávající po dobu trvání stimulu jako příčiny), hyperalgezie (škodlivá stimulace vyvolává intenzivnější a déle trvající pocity bolesti), parestesie (spontánní aversní ale nebolestivé pocity, popsané jako bodání nebo špendlíky a jehly), dysestesie (vyvolaná stejně jako spontánní abnormální . pocity).

Několik klíčových událostí je chápáno jako běžné patofyziologické události abnormálních bolestivých stavů, zejména těch, které následují po periferním zranění nervu.

Vysoká'“frekvence“^jspontánníhoⁱ discharge-z-ektopického -místa .je— — tedy následovaná zvýšenou citlivostí dorzálních rohů neuronů a rozšířením pole vnímání, často definovaného jako centrální sensitizace.

Běžná analgetika jako opioidy a nesteroídní protizánětlivé léky (NSAID-non-steroidal anti-inflammatory drugs) zlepšují, i když pouze nedostatečně, syndromy chronické abnormální bolesti. Během hledání alternativních léčebných režimů pro vyvolání uspokojivé a trvalé úlevy od bolesti byly kortikosteroidy, blokáda vedení, lokální anestetika,, gangliosidy především bylo zjištěno, že anti-konvulzanty jsou užitečné proti různým typům stavů neuropatické bolesti, ale jsou nejúčinnější· v případech paroxyzmálních, rezavých událostí, např. bolest trojklaného nervu.

zkoušeny glycerol, antidepresiva, a elektrostimulace, ale

Je-li obecná hyperaktivita a nízká prahová aktivace smyslových neuronů považována jako jeden z hlavních syndromů neuropatie a pocitu neuropatické bolesti se zřetelnou mechanoalodynií, jako nejzávažnější klinický symptom, poskytuje zřejmě výhody selektivní inhibice tohoto patofyzíologického případu místo obecné inhibice škodlivého stimulu s vysokým prahem (pomoci

0· · ·· 00 0

0 0 0 0 0

00000 0 0 00 • 0 0 0 0 ··* 0 000 0*0 00 00 např. lokálních anestetik) normálních smyslových nocicep.cí.

Stavy uvedené shora' jsou známy jako špatně léčitelné pomocí v současné době na trhu dostupných analgetik, takových, jako opioidy nebo nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), a to 2 důvodu nedostatečné účinnosti nebo omezení vedlejšími účinky.

Předmětem tohoto vynálezu je poskytnutí' nového použití sloučenin . podle .výše uvedeného Vzorce I a jeho derivátů, pro přípravu farmaceutických směsí, užitečných pro léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na původu základního onemocnění, ale často spojenou s neuropatickou '-bolestí-nebo- j inými- odlišnými^ typy^chronické^nebo fantomové bolesti.

Předkládaný vynález zejména souvisí s novým použitím harkoseridu pro přípravu farmaceutických směsí, užitečných pro léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na původu základního onemocnění, ale často spojenou s neuropatickou bolestí nebo jinými odlišnými typy chronické nebo fantomové bolesti.

Harkoserid, jehož chemický název je (R)-2-acetamido-N-benzyl-3methoxypropion-amid je jeden derivát vybraný ze skupiny i

specifických derivátů aminokyselin.

Tato skupina látek je uvedena v US 5,378,729; US 5,654,301 a 5,773,475. Ukazují aktivitu při léčbě epilepsie a mrtvice. Ve shora uvedených referencích však není žádný popis, který by ozřejmil předkládaný vynález.

Sloučeniny předkládaného vynálezu mohou tvořit farmaceuticky přijatelné soli, jak s organickými, tak i s anorganickými kyselinami a zásadami.

*’ · ·· · • · · 0 · I *·»·«· · · »· • · · · · ♦ ·· · «·· ···

Například, kyselé soli bazických sloučenin jsou připraveny buď rozpuštěním volné báze ve .vodném nebo vodném alkoholovém roztoku nebo v jiných vhodných rozpouštědlech, obsahujících vhodnou kyselinu, a izolací soli odpařením roztoku.

Příklady farmaceuticky přijatelných solí jsou hydrochloridy, hydrobromidy, hydrosulfáty, atd., stejně jako sodné, draselné, hořečnaté, a další soli.

Sloučeniny předkládaného vynálezu mohou obsahovat jeden nebo několik asymetrických uhlíkových atomů. Vynález zahrnuje jednotlivé diastereomery nebo enantiomery a jejich směsi.

w-- Jednotlivé- .diastereomery -nebo-enantiomery* mohou' být^-'připraveny* nebo izolovány způsoby, dobře známými v oboru.

Podle vynálezu je přednostní, jsou-li sloučeniny v (R) konfiguraci. Nejpřednostnější je sloučenina (R)-2-acetamido-Nbenzyl-3-methoxypropionamid.

Sloučeniny tohoto vynálezu mohou být syntetizovány, jak· je uvedeno v dokumentech U.S. P‘ 5,378,729; U.S. P 5,654,301 a U.S.P 5,773,475.

Sloučeniny připravené syntetickými způsoby mohou být použity jako farmaceutické směsi jako činidlo při léčbě bolesti, když je použito účinné množství sloučeniny Vzorce I, společně s farmaceuticky přijatelným nosičem. Léčivo může být použito ve způsobu léčby takových poruch u savců, včetně člověka, poruchami trpícího, podáváním těmto savcům účinného množství sloučenin, popsaných shora, v jednotkové dávkovači formě.

Farmaceutická sloučenina, vytvořená v souladu s předkládaným vynálezem, může být připravena a podávána různými druhy dávkovačích forem buď orálními nebo parenterálnímí cestami podávání. Například, tyto farmaceutické směsi mohou být ·· Φ φφ φφ φ φφφ φ · · φ φφφφ φ φ φ · · φ φ φφφ φφφ φ φφφ φφφ φφ ·· vytvořeny v inertních, farmaceuticky přijatelných nosičích, které jsou buď pevné nebo kapalné. Pevné formy preparátů zahrnují prášky, tablety, dispersni granule, kapsle, tobolky a čípky. Další pevné a kapalné formy preparátů mohou být vytvořeny podle způsobů, známých v oboru, a mohou být podávány orální cestou ve vhodné formě nebo parenterální cestou takovou, jako intravenosní, intramuskulární nebo subkutánní injikování kapalné formy.

Množství aktivní sloučeniny v jednotkové dávce přípravku může být různé nebo upravené na od přibližně 1 mg do přibližně 2 x 300 mg na den na pacienta. Rozmezí denní dávky od přibližně 1 mg do přibližně“ 300 ’mg' je’přednoštniT Dávky-se však 'mohou~lišif v závislosti na požadavcích pacienta, vážnosti léčeného stavu a použité sloučenině. Stanovení vhodné dávky pro konkrétní situace je v rámci dovednosti v oboru.

Následující pracovní příklady, vybrané ze specifických živočišných modelů, ukazují aktivitu harkoseridu a jeho derivátů proti neuropatické bolesti obecně a zejména účinnost harkoseridu a jeho derivátů proti alodynii,

1. Příklad 1:

Formalinový test, krysa

Značná a na dávce závislá účinnost harkoseridu může být .. demonstrována v pozdní fázi krysího formalinového testu.

Formalinový test je model chemicky indukované svalové bolesti, ve kterém jsou stanoveny dvoufázové změny nociceptivního chování a spinální/supraspinální plasticita nocicepce je považována za molekulární základ neuropatické bolesti, zejména během druhé (=pozdní) fáze testu, během které je většina klinicky používaných léků proti neuropatické bolesti aktivní. Tyto znaky vedly k tomu, že formalinový test je akceptován jako platný model vytrvalé klinické bolesti.

• · • · « I *· ·*

Sloučenina byla testována pro anti-nocíceptivní vlastnosti použitím metody váženého behaviorálního skóre : volně pohybující se zvířata byla podrobena pozorovacímu ohodnocení polohy levé zadní tlapky podle hodnotícího skóre o rozmezí 0-3 před a 10, 20, 30 a 40 min po injikování 0,05 ml sterilního 2,5% formalinu pod kůži na dorzálním povrchu tlapky, Harkoserid, podávaný í.p. těsně před formalinovou· injekcí, vytvořil na dávce závislé snížení formalinem indukovaného svalového zánětlivého nociceptivního chování, jak je ukázáno v tabulce 1 (vážené skóre bolesti + SEM,.n=ll-12/skupina).

Tabulka 1: vážené skóre bolesti, formalinový test, krysa

Čas po injikování formalinu a SPM 927

Dávka mg/kg	Počet zvířat	---- Výchozí hodnota	10 MIN	20 MIN	’--------- 30 MIN .	...... ——--- 40 MIN
0	11	0,00+0,00	0,30+0,16	0,93+0,21	1,8410,19	2,10+0,24
5	12	0,01±0, 01	0,3110,11	0,7810,23	1,4710,20	1,46+0,19*
10	11	0,00±0,00	0, 42 + 0,17	0,-33+0,16*	1,02+0,27*	1,0510,19*
20	12	0,00+0,00	0,48+0,18	0,57+0,14	0,7810,18*	1,02+0,24*
40	12	0, 00+0,00	0,12l0,05	0,10+0,04*	0,09+0,06*	0,12+0,06*

* = Značné odlišnosti od vehikula (ANOVA opravena pro mnohonásobné srovnání p^0,05.

Výraz ANOVA je pro Analýzu rozptylu.

Tyto výsledky podporují a potvrzují předpokládanou aktivitu sloučeniny proti neuropatické bolesti.

Zde ukázaná data podporují a dodávají nezbytný vědecký základ pro dříve pozorovanou aktivitu ve writhing testu φ φ ·' φ φφφφ « φ φ (peritoneálního dráždění) a v myším formalinovém testu. Dříve získaná data byla omezena kvůli faktu, že writhing test je považován za velmi nespecifický test s určitými svalovými chemicky indukovanými nociceptivními aspekty, které obvykle poskytují pozitivní výsledky pro všechny psychoaktivríí léky uvolňující svaly, atd. a proto není dostatečně specifický pro , průkaz specifické aktivity. Kromě toho, dříve obdržené výsledky v myším formalínovém testu, neměly jasný důkaz o vztahu dávkování a tedy ani o specifitě pozorovaných účinků harkoseridu. Navíc, bylo již v prvním pokusu zjištěno, že jediná a nejvyšší dávka, vykazující značné účinky, způsobuje jasné behaviorální vedlejší účinky. Protože .tyto léky zahrnují změny v

-^j ^-chování, nemohou^být-tyto^změny “spo jenés*“léky nadále'-'považovány' jako.antinociceptivní.

Pouze zde poskytnutá nově ukázaná data tedy mohou být pokládána za in vivo průkaz antinociceptivního účinku harkoseridu, v závislosti na dávce podávání, jako míra specifity a . zlepšení antinociceptivního chování, které nesouvisí s toxickými účinky.

Příklad 2:

Chronické konstrikční poranění (CCI, Bennettův model)

Účinnost harkoseridu na snížení spontánní chronické bolesti, mechanické alodynie a teplotní hyperalgezie byla testována použitím modelu chronického konstríkčního poranění (CCI) periferní neuropatie, jednoho z nejlépe charakterizovaných in vivo zvířecích modelů, používaných pro studium chronické bolesti, způsobené poraněním periferního nervu. V tomto modelu jsou ischiatické nervy volně podvázány, což vytváří axonální otok a částečnou deaferentací, která se projevuje jako značná ale neúplná ztráta axonů v distální části periferního nervu. Jedno z pozorovaných význačných chování, následující podvázání ischiatického nervu, je objevení se • 4

444 ·

44 • 4 44 vedení zadní tlapkou, považované 2a indikaci pokračující spontánní chronické bolesti. Podpora pro tuto myšlenku je odvozena z publikací, tykající se míšní neurální aktivity a zvýšené spontánní depolarizace neuronů v neuronech spinothalamického traktu a ve ventrobazálním thalamu za nepřítomnosti zjevné periferní stimulace. Kromě vzniku spontánního chování při bolesti, se vyskytovalo několik abnormalit v bolesti evokované stimuly jako výsledek CCI, „včetně, teplotní hyperalgezii a mechanickou alodynii. Vývoj těchto abnormálních bolestí evokovaných stimuly byl také popsán, že se vyskytuje v oblastech mimo inervaci poškozeným nervem, oblasti inervované neporaněnými nervy.

Behaviorální testy na spontánní bolest, teplotní hyperalgezii a mechanickou alodynii byly provedeny pro ohodnocení odlišných složek neuropatické bolesti. Údaj výchozí hodnoty pro každý test byl odebrán před experimentálním postupem; kromě toho, ibyla všechna zvířata testována na vývoj chování při chronické bolesti 13-25 dnů po CCI operaci, 1 den před- dnem podání vehikula (0,04 ml sterilní vody/10 g tělesné váhy) nebo léku a po podání vehikulum/lék. Pořadí testů bylo (1) spontánní, s bolestí spojené chování (2) mechanická alodynie, (3) teplotní hyperalgezie, za účelem minimalizovat vliv jednoho testu na výsledek testu následujícího. Testovací postupy a výsledky jsou předkládány odděleně pro každý aspekt chronické bolesti. Bylo podáváno buď 0 (vehikulum, 0,04 ml/10 g tělesné váhy),,5, 10, 20 nebo 40 mg/kg SPM 927 (n=7-23/skupina) i.p. 15 minut před prvním behaviorálním testem.

Spontánní bolest (pokračující bolest bez zjevného vnějšího podnětu) podvázané tlapky byla stanovena po 5 min následovaná 10 min aklimatizační periodou, použitím hodnotícího skóre (váženého behaviorálního skóre stupňů 0-5).

Harkoserid nezměnil hladinu spontánní bolesti, indukované * 0

0

0 ·

» ψ «« • 0 0 β

0000 0 0 0 0 0

000 0 00« unilaterálním chronickým konstrikčním zraněním, v tabulce 2 (vážená skóre bolesti + SEM).

jak je ukázáno

Tabulka 2 Spontánní nocicepce, CCI model, krysa

Dávka [mg/kg]	Počet zvířat	Výchozí hodnota	pooperační	pooperační + lék
0	23	0±0	1,4+0,15	l,2±0,14
5	9	0+0	2,0+0,10	1,8+0,18
10	20	0,0019+0,0019	l,5±0,10	1,5+0,11
20	8	0+0	l,l±0,17	0,9±0,14
40	10	0,0004+0,0004	1,3+0,12	0,8+0,28
.'Ln- . W- -Φ-	—·χ T, .. — X»' _			- - —i ·*- 01 .

Teplotní hyperalgezíe byla stanovena způsobem ukončení latence v odezvě na teplo aplikované na subplantární povrch podvázané zadní tlapky krysy. Jak je porovnáno s výchozí hodnotou latence (latencí) bylo značné snížení v (postoperační) latenci po odstranění teplotního podnětu působícího na tlapku interpretováno jako indukující přítomnost teplotní hyperalgezíe následující chronické . konstrikční zranění.

Dávka * Harkoseriďu závisle snižovala chronické konstrikční zranění-indukované teplotní hyperalgezíe, jak je ukázáno v tabulce 3 [latence ± SEM], Značné účinky byly pozorovány pouze u nejvyšších testovaných 'dávek (20 a 40 mg/kg i.p.) s maximálním účinkem, 'který byl již pozorovatelný při 20 mg/kg i.p.

« * • · «·· · ··

Tabulka 3: Teplotní hyperalgezie, CCI model, krysa

Dávka [mg/kg]	Počet zvířat	Výchozí hodnota	Pooperační	Pooperační+ lék
0	13	9,8 + 0,74	7,010,29	7,310,43
5	7	10,5±0,68	8,1+0,59	9,2+0,98
10	7	9,2+0,68	7,1+0, 60	8,1+0,59
' 20	8	10,0+0,70	7,0+0,56 '	9,7±0,96*
40	8 '	8,3+0,57	7,410,48	10,2+0,75*

* = Značné odlišnosti od vehikula (ANOVA opravena pro mnohonásobná srovnání pá0,05.

Mechanická citlivost a alodynie podvázané krysí zadní tlapky byla kvantifikována rychlým stažením tlapky v odezvě na normálně neškodné. mechanické stimuly, jak je popsáno dříve. Citlivost k mechanickému stimulu byla testována kalibrovaným elektronickým Von Freyovým tlakovým algometrem, připojeným k' síťovému počítačovému systému, pro sběr dat. Mechanická alodynie je interpretována jako značný pokles v pooperační ve srovnání s výchozí hodnotou tlaku (g/mm²) , nutného k vyvolání rychlého stažení tlapky v odezvě na tento mechanický stimul.

Harkoseridová dávka závisle snižuje intenzitu mechanické alodynie indukované podvázáním unilateráiního nervu, jak je ukázáno v tabulce 4 [tlak (g/mm²) ± SEM]. Regresní analýza ukázala pozitivní lineární korelaci mezi dávkou Harkoseridu a zvýšením množství síly, nutné k vytvoření stažení tlapky.

· · * · ♦ · · • · · · · · · ««»·«« · · ·· « • · · ·

Tabulka 4: Mechanická alodynie, CCI model, krysa

Dávka [mg/kg	Počet zvířat	Výchozí hodnota	Pooperační	Pooperační + lék
0	20	41,612,20	18,812,09	20,2+1,90
5	11	53, 613,35	16,41+2,56	21,8+2,34
10	17	42,9+2,55 ,	21,212,13	29,2+2,85*
20	8	46,1+2,62	24,7+2,78	39, 6+3, 62*
40	9	48,413,84	23,9+2,23	43,0+15,48*

* = Značné odlišnosti od vehikula (ANOVA opravena pro mnohonásobná srovnání.pí0,05 .

Tyto výsledky podporují a potvrzují předpokládanou účinnost Harkoseridu proti alodynii. Kromě toho, tento účinek navíc souvisí s neuropatickou bolestí a proto podporuje možné klinické použití sloučeniny, napodobením klinické situace léčby příslušných symptomů, co nejlépe.

Další průkaz specifity účinku harkoseridu proti alodynii byl dán negativními výsledky v tail-flick testu (test švihnutí ocasem), vylučujícím typickou opioidům podobnou analgesii sloučeniny. Dřívější- data, získaná na myších/ mohla být opakována a potvrzena v druhém druhu, kryse, dalšími prostředky vhodnějšího výběry testovaných dávek:

Příklad 3

Tail-flick test, krysa

Harkoserid byl dále testován pro možnou aktivitu při akutní spinální teplotní nocicepci, použitím tail-flick testu. V tomto, modelu akutní teplotní spinální/reflexní hyperalgezie je aplikováno sálavé teplo na ocas zvířete, přibližně 2 cm od špičky a čas latence pro reakci stažení je automaticky stanoven pomocí algometru, definovaný maximální • φ φ φ φ · · φ φ φ φ * φ · φ · ••••«Φ Ο · ΦΦ φ φ · φφφφ φφφ φ φφφ φφφ φφ čas· stimulu zabraňuje poškozeni tkáně. Tento test je hodně používán jako stanovení pro antinociceptivní účinnost farmakologických činidel a je vysoce prediktivní v akutní analgetické účinnosti u lidí. Neaktivnější jsou většinou čistá analgetika opioidního typu;' ani adjuvans jako amitryptilin nebo anti-epíleptika nebo NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky) nejsou aktivní.

Výsledky pro. 20 a 40 mg/kg harkoseridu i.p jsou ukázány v tabulce 5 [procenta anti-nocicepce, spočítána jako [{(latence po podání léku) - (latence před podáním léku)}/{(max. latence) - (latence před podáním léku)} x 100] ± SEM, n=12/skupina]. Výchozí hodnota —- nebo-^latence — -tail-flick — před** podáním—léku- ^byla***· stanovena zprůměrováním 5 následných měření, prováděných po 2 minutách. Vehikulum (sterilní voda 0,04 ml/10 g tělesná váha) nebo harkoserid byly podány a tail-flick latence byly zaznamenávány v

10-minutových intervalech po následujících 60 minut. Dokonce i při dávkách, poskytujících maximální účinek v krysím formalinovém testu (viz výše) , měl harkoserid malý nebo žádný účinek na latenci tail-flick reflexu.

• « « ·♦ · · ··· · φφφ

Tabulka 5: Akutní teplotní hyperalgezie, tail-flick, krysa

	Anti-nociceptivní účinek [%] různých dávek [mg/kg] i.p. Harkoseridu
Čas po SPM 927[min]	0	20	40
10	' -2,1 ± 3,08	'5,0 ± 3,94	-1,6 ± 12,82
20	-0,5 +3,19	9,7 ± 7,51	-4,3 ± 14,04
: 30	4,4 ± 4,71	9,7 ± 2,37	-2,3 + 9,14
40	10,4 + 5,91-	1,7 + 7,42	-4,4 + 11,44
50	7,6 ± 4,58	5,4 + 4,12	0,3 ± 15,50
60	7,4 + 6,07	8,1 + 5,20	-5,5 ± 14,11 - “··· · Wl—;

Jelikož v tail-flick testu nebyl detekován žádný antinocíceptivní účinek harkoseridu potvrzuje to předpokládaný profil harkoseridu s vysoce specifickými antialodinickými vlastnostmi a bez aktivity ve stavech akutní bolesti.

Příklad 4

Anti-nociceptivní aktivita harkoseridu v porovnání s gabapentinem

V následující	vysvětlené, studii	je zde	použitý	harkoserid
zkracován jako	SPM 927 a gabapentin	je zde zkracován	jako GBP.
CÍL:
Hlavním cílem	této ' studie je	stanovit	anti-nociceptivní

aktivitu SPM 927 a gabapentinu (GBP) v modelech hlodavců pro zánětlivou bolest a porovnat navzájem in vivo účinky léku jeden s druhým.

ZPŮSOBY:

Karagenanem indukovaná mechanická hyperalgezie v krysách byla indukována subplantární injekcí 0,1 ml suspenze 2% carrageenanu • · a po- 3h byla měřena testem tlaku tlapky (Randall-Sellito).

Subchronická zánětlivá nocicepce v ' myších byla indukována subplantární injekcí formalinu {0,02 ml 5% roztoku). Nocicepční chování (lízání tlapky) bylo měřeno a kvantifikováno mezi 0 a 5 min (akutní bolest) a mezi 20 a 30 min (subchronická zánětlivá bolest) po formalinu.

Léky, a návrh experimentu: SPM 927 a GBP byly resuspendovány v 1% methylcelulose a podávány i.p. v dávkách 10 mg/kg, 20 mg/kg a 40 mg/kg. Čas předléčby byl 30min, před tím, než byla měřena bolest. Jedna skupina zvířat sloužila jako kontroly a postupně

-obdržela-iinjekci-rozpouštědla -(10- ml/kg) a~další^skupina*zvířat obdržela referenční sloučeninu (Karagenanový test: 10 mg/kg indomethacinu; Formalinový test: 10 mg/kg morfinu). Každá sloučenina byla testována v odděleném experimentu a každý .experiment zahrnoval kontrolní a referenční skupinu. V ,'Karagenanovém testu bylo použito 10 krys na skupinu a ve formalinovém testu bylo použito 6 myší na skupinu.

VÝSLEDKY:

Karagenanem-indukovaná mechanická hyperalqezie v krysách:

Výsledky jsou shrnuty v následující tabulce 6.

ν' co

Tabulka

C

Η.

Ο ctí to

4-1

I

TJ c

H

CN cn

Cu cn r— cn

0Ί to cn

Γ

CN <Ti s

to cn to to to

H to to >

£ to to to to

H to ω

>

<=>

oi 'COC

1) υ

Ή

C (0

N '<ΰ c

cu u

to c

rt

N

CD

C to +1 to oo cn x>

cn to +1 to to to

Λ to

CN +1

CO

CN to

Λ LO i—I +1 to CN cn

Ctí to to fU I—Ϊ to

Ctí to to nj

I—1

4-1 'rd c

>

to

4-)

G

CU u

to u

o fí

IB ιΛ rH +1 to

CO

CD η—I 4-1 o cn cn to '(tí fí

G c

to υ

ctí to to

I

TJ fí to

Oj

CQ

O o

to

Οι

CQ

O

CN

O

PQ o

£ o

to

D to

X w

>

'Ctí c

Φ υ

to fí

Ctí

N 'Π3 fí

CU

U

Ή c

(tí

N

0) c

Ctí toí

G ctí (tí to G ctí *—I 4-1 to fí >

to to

G

OJ υ

-Γ-ί o

o c

	to
	co
Λ	te
LO	1
i—1	to
4-1
O	>
r-	•fí
cn	to

fí , CD TJ fí

4J cn cn cn +i

CN

CN to m

+1

CO σι

CN ito

O fc.

o v

G fí o >; G ctí »—I to fí c

CD to

CO

OJ to >

•fí to

CD fí c

fí.

Q

LD

O *s

CD

V

G· fí

O c

to

G fí to cn fí o

G

Φ >o 'Φ ε

φ

	υ	to
oc	Ή	fí
cn	c	to
44	(0	to
	N	to
to	Φ	φ
CN	fí	>

CO (0

Ifl o

to +1 to

O

CN m

1—I 4-1 co σ·, cn to

o) fí g

to

C '(tí

O fí co

Φ >

Ή to '(O fí >

o fí co

Φ >

to

TJ

N

O fí '>1 fí >0 ctí

C

N to

TJ

N

O fí 'J>1 fí >υ fí g

N

Φ Φ

-l—l -I—I fí >u (tí to

N

O fí >U (tí fí

N

O • v * ♦ Β ·· «Μ

Ve všech třech experimentech se vyvinula značná mechanická hyperalgezie, jak je ukázáno značnými rozdíly v nociceptivním prahu v zanícené v porovnání s nezanicenou tlapkou.

Všechny dávky SPM 927 vedly k plné změně Karagenanem-indukované mechanické hyperalgezii.

Antinociceptivní SPM 927 bylo porovnáno s tím, které bylo získáno pro referenční sloučeninu Indomethacin.

GBP neměl žádný význačný účinek na Karagenanem indukovanou ^mechanickou. hyperalgezii-při-testovaných-dávkách.’ ·- —

Subchronická zánětlivá nocicepce u myší (formalinový tes-t) :

Výsledky jsou shrnuty v následující tabulce 7..

* «·»» · «« r~

Tabulka

Morfin	1-1 o r-Í _*p	n5 Γ0 +1 CD	10 00 +1 o r-1	-S <H ' O	10 CD +1 CO	nj o +1 o
	3—
r-				i—1
OJ σι	r—t o	nj CO	flj > r-1	o ^r		o 3—1	cn i-l
		+1	+1			+1	+1
S-		CO-·	Γ'“	Qj*		oi —	cn —
Cu		H	CQ '		r*	r~
CO				O
Γ-				Γ—1
CN			CD	o		o·	m
σ	1—1	co	rH	Ol		3—1	r—1
o	+1	+1	'-1		+1	+1
	Ol	σ	co			OJ	00
S	¹—‘	CD	OJ	CU		o	H
			1—1	OQ		i—1	i^-1
co				O
r~
Ol σ	ΓΊ o 3^-1	m t-H +1	rd i—1 +1	o i—1		O OJ +1	o tn +1 cn
S	1_1	r-	00	cu		00	ΓΌ
σ		kD	m	CQ		σ
CO				o
a D 31 o td H X ω >	CD i—1 +1 00	119118	ÍVEHIKULUM	106115	‘ 111124
<u N '(0 tu	časná	pozdní		časná	pozdní
		Ή				Ή
		3				3
		>	t—.			>	—.
		•H	cn			H	tn
		P	1—*J			Ρ	1—1
		tt				tt
		o	J3			Q)	b
		CJ	-tO			0	'd
		-H	3			•H
		u	tt			0	tt
		0			0
		z				z

p tn

O)

P >

»3

P (D

Q * V

LQ

O

V . a

O

H α

Pi tn

O

O >0 ‘Φ

I-1

I—I 3 Pí •H >

tn

Ή

ΊΟ

O «

Q) >

i—I Ή

Ό

N

O >V rd

N <D m

>U

Π5

N

O • · ·*· · • φ φφ«· φ φ φ'

Jasná nociceptivní odezva byla indukována formalinem, Nociceptivní odezva byla potlačena v závislosti na dávce SPM927. Účinnost SPM 927 byla podobná účinnosti morfinu tj. téměř úplná změna formalinem indukované nocicepce. GBP inhibovalo nociceptivní odezvu indukovanou formalinem pouze mírně, nikoliv však značně.

Příklad 5

Následující Tabulky 8 a 9 ukazují účinnost harkoseridu (označovaného zde jako SPM 927), karbamazepinu, levetiracetamu, gabapentinu, „a „„morfinu-v~*testu*«neuropatické· -bolest^· (CHUNG)* u^rkrysy.’ Bylo použito osm (8) krys na skupinu.

Tabulka	8 ukazuje	zkoumané	účinky pomocí dotykové	stimulace	na
zraněné	tlapce.
'Tabulka	9 ukazuje	zkoumané	účinky «pomocí teplotní	stimulace	na
zraněné	tlapce.
Obecně,	všechny	sloučeniny vykázaly zřetelnější	účinky	na

dotykovou nociceptivní stimulaci než na teplotní nociceptivní stimulaci, a 'SPM 927 byl minimálně srovnatelný, ale obvykle silnější, než referenční sloučeniny.

» · « · « 0 • · ♦ • 0'

TABULKA 8

Účinky SPM 927, KARBftMAZEPINU, LEVETIRACETAMU, GABAPENTINU A MORFINU V TESTU NEUROPATICKÉ BOLESTI V KRYSE (8 'KRYS NA SKUPINU) #

DOTYKOVÁ STIMULACE (zraněná tlapka)

LÉČBA (mg/kg)	SILOU INDUKOVANÉ ODTAŽENÍ TLAPKY (g)
ifp: -30 min:	~ průměr'±s.e.m.	P hodnota	% změny
Kontrola	63,3 ± 4,5	-	-
Zraněná kontrola	17,4 ± 2,2***(a)	0,000	-73% (a)
SPM 927 (8)	27,2 ± 4,9 NS(b)	0,094	+56% (b)
SPM 927 (16)	24,4 ±3,0 NS (b)	0,-086	+40% (b)
SPM 927 (32)	37,6 ± 6,1 **(b)	0,008	+116%(b)
Karbamazepin (16)	21,0 ± 2,3 NS(b)	0,275	+21%(b)
Karbamazepin (32)	38,4 + 8,1 *(b)	0,026	+121%(b)
Karbamazepin (64)	39,2 ± 9,1 * (b)	0,036	+125%(b)
Levetiracetam	23,0 + 4,0 NS(b)	0,243	+32% (b)
(16)
Levetiracetam	25,0 + 5,2 NS(b)	0,199	+44% (b)
(32)
Levetiracetam	19,8 ± 4,1 NS(b)	0,612	+14%(b)
(64)
Gabapentin (32)	17,2 ± 3,0 NS(b)	0,959	-1%(b)
Gabapentin (64)	23,5 ± 4,2 NS(bj	0,219	+35% (b)
Gabapentin (128)	33,6 i 6,7*(b)	0,038	+93% (b)
Morfin (16)	45,9+8,8**(b)	0,007	+164%(b)

·· · ·· ·· · a • « · · · · · • ··»· · « · · · · • · · · · · • ·· · ·*· ··· «·

Studentův t test (nepárový): NS = nevýznamné; * - p < 0,05;

** = p < 0,01; *** = p < 0,001;

(a) porovnáno s kontrolou (b) porovnáno se zraněnou kontrolou ,|U

T.

4 4

4 » ·4·4 4

4

444 · · • 4 4 ~ 4 · · 4

4 4 4 «

4· 4 4*4

444 44 4*

TABULKA 9

Účinky SPM 927, KARBAMAZEPINU, LEVETIRACETAMU, GABAPENTINU A MORFINU V TESTU NEUROPATICKÉ BOLESTI (CHUNG)

V KRYSE (8 KRYS NA SKUPINU)

TEPLOTNÍ STIMULACE (zraněná tlapka)

LÉČBA (mg/kg)“““ ” i.p.· -30 min	LATENCE ODTAŽENÍ TLAPKY (s)
Průměr	+ s,e,m,	P hodnota	% změny
kontrola	40,6 ±	2,2	-	-
Zraněná kontrola	16, 3 +	4,4*** (a)	0,000	-60% (a)
SPM 927 (8)	26,1 +	5,4 NS(b)	0,180	+60% (b)
SPM 927 _r (16)	16,8 +	4,5 NS(b)	0, 933	+ 3% b)
SPM 927 (32)	21,1 ±	5,6 NS(b)	0,512	+29% (b)
Karbamazepin (16)	35,6 +	4,1 **(b)	0,006	+118%(b)
a Karbamazepin (32)	22,7 +	4,3 NS(b)	0,315-	+ 39% (b)^:
Karbamazepin (64)	28,8 ±	6,9 NS (h)	0,147	+77% (b)
Levetiracetam (16)	19,0 ±	3,6 NS(b)	0,641	+17%(b)
Levetiracetam (32)	17,1 +	2,9 NS(b)	0,882 »	+ 5% (b.)
Levetiracetam (64)	26,6 ±.	6,0 NS (b)	. 0,187	+63% (b)
Gabapentin (32)	19,3 ±	3,6 NS(b)	0,611	+18%(b)
Gabapentin (64)	28,5 +	5,4 NS(b)	0,101	+75% (b)
Gabapentin (128)	27,1 +	5,2 NS(b)·'	0,135	+66% (b)
Morfin (16)	42,4 ±	1,9 *** (b)	0, 000	+160%{b)

t φ φ φ φ φ • φφ φ ·· φφ

Φ ·

ΦΦΦ· φ «φ φ •

φ φ

Φφφφ φ φ

φ» φ

Studentův test (nepárový): NS = nevýznamné; ** = p < 0,01; *** = p < 0,001;

(a) porovnáno s kontrolou (b) porovnáno se zraněnou kontrolou '

Claims

Patentové nároky

1. Použití sloučeniny, která má vzorec (I)

Η H I i

Ar-CH₂NHC-C-N-C-Q, (|) II! II

0 CH₂ 0

I .

Q. ' ,R kde

Ar je fenyl, který je nesubstituovaný nebo substituovaný alespoň jednou halo skupinou;

Q je nižší alkoxy obsahující 1-3 uhlíkové atomy a Qi je: methyl;

nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl pro přípravu farmaceutické směsi pro léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na. původu základního onemocnění nebo jinými odlišnými typy chronické nebo fantomové bolesti.
2. Použití sloučeniny podle patentového nároku 1, kde Ar' je nesubstituovaný fenyl pro přípravu farmaceutické směsi pro léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na původu základního onemocnění nebo jinými odlišnými typy chronické nebo fantomové bolesti.
3. Použití sloučeniny podle patentových nároků 1 a 2, kde halo je fluoro, pro přípravu farmaceutické směsi pro léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na původu základního onemocnění nebo jinými odlišnými typy chronické nebo fantomové bolesti.

φφ φ φφ ·· · φ φφφ φ φ φ φ' φ φφφφ φ φ φ Φ¹ φ · φ φ φ · · · φ φφφ φ φφφ φφφ φφ
4. Použití sloučeniny podle patentových nároků 1-3, kde Q je alkoxy, obsahující 1-3 atomy uhlíku a Ar je nesubstituovaný fenyl pro přípravu farmaceutické směsi pro léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na původu základního onemocnění nebo jinými odlišnými typy chronické nebo fantomové bolesti.

··
5. Použití sloučeniny podle patentových nároků 1-4 pro přípravu farmaceutické směsi pro léčbu tinnitus aureum.
6. Použití sloučeniny v R konfiguraci, která má vzorec (I)

Ar~CH₂NHC-C^N-C-Qi (I)

O CH₂ O

I

Q kde

Ar je fenyl, který je nesubstituovaný nebo substituovaný alespoň jednou halo skupinou;

Q je nižší alkoxy obsahující 1-3 uhlíkové atomy a je methyl; .

.nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl pro přípravu farmaceutické směsi pro léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na původu základního onemocnění nebo jinými odlišnými typy chronické nebo fantomové bolesti.
7. Použití sloučeniny podle patentového nároku 6, která je v podstatě čistý enantiomer, pro přípravu farmaceutické směsi pro léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na původu základního onemocnění nebo ····

44 4 *4 4» · 4 • 4 « 4 4 · ·

4 ···* · · · · · 4

2fí · · · · · · ··· 4 4*4 44» 4 4' jinými odlišnými typy chronické nebo fantomové bolesti.
8. Použití sloučeniny podle patentových nároků 6 a 7, kde Ar je nesubstituovaný fenyl, pro přípravu farmaceutické směsi pro léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na původu základního onemocnění nebo jinými odlišnými typy chronické nebo fantomové bolesti.
9. · Použití sloučeniny podle patentových nároků 6-8, kde halo je fluoro, pro přípravu farmaceutické směsi pro léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na původu základního onemocnění nebo jinými u-^^-Odlisnými^typy. chronické-nebo- fantomové-bolestíc
10. Použití sloučeniny podle patentových nároků 6-9, kde Q je alkoxy, obsahující 1-3 atomy uhlíku a Ar je nesubstituovaný fenyl pro přípravu farmaceutické směsi pro léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na původu základního onemocnění nebo jinými odlišnými typy chronické nebo fantomové bolesti.
11. Použití (R)-2-Acetamid-N-benzyl-3-methoxypropionamidu nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli pro přípravu farmaceutické směsi pro léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na původu základního onemocnění nebo jinými odlišnými typy chronické nebo fantomové bolesti.
12. Použití sloučeniny podle patentového nároku 11, která je v podstatě čistý enantiomer, pro přípravu farmaceutické směsi pro· léčbu alodynie, jako hlavního a jedinečného symptomu bolesti, nezávislé na původu základního onemocnění nebo jinými odlišnými typy chronické nebo fantomové bolesti.
13. Použití sloučeniny podle patentových nároků 6-12 pro

9·· · Ρ ·· · · • ♦ · * · · · « • ·»*· β · '· « · 9

OQ · · · · ♦ · _β *-^Ό 999 * ··· ··· ·· «φ přípravu farmaceutické směsi pro léčbu tinnitus- aureum.
14. Farmaceutická směs zahrnující účinné množství sloučeniny proti alodynii, podle jakéhokoliv z patentových nároků 113, a jejího farmaceutického nosiče.