CZ71297A3

CZ71297A3 - Antiviral nucleoside analogs containing substituted benzimidazole base being attached to a carbocyclic ring, process of their preparation, pharmaceutical composition containing thereof and use

Info

Publication number: CZ71297A3
Application number: CZ97712A
Authority: CZ
Inventors: Leroy B Townsend; Susan Mary Daluge
Original assignee: Wellcome Found; Univ Michigan
Priority date: 1994-09-09
Filing date: 1995-09-11
Publication date: 1997-08-13
Also published as: BR9508826A; OA10601A; WO1996007646A1; AP9700940A0; EP0779885A1; PL319440A1; NO971070D0; FI970959A7; IS4436A; JPH10505092A; CN1164855A; AP741A; NZ294095A; NO971070L; FI970959A0; SK29197A3; HUT77440A; CA2199502A1; AU3692895A; MX9701789A

Description

Vynález se týká určitých čistých nukleosidových analogů, obsahujících karbocyklický kruh místo cukrového zbytku, jejich farmaceuticky přijatelných derivátů, postupu přípravy těchto sloučenin, farmaceutických prostředků a jejich použití v medicinální léčbě, zejména pro léčení určitých virových infekcí.

Dosavadní stav techniky

Hepatitis B virus (HBV) je virus obsahující malou DNA, který infikuje lidi. Je členem třídy blízce příbuzných virů známých jako hepadnaviry, z nichž každý člen selektivně infikuje buď savce nebo létající hostitele jako jsou svišť lesní americký a kachny.

Ve světovém rozsahu má HBV virový patogen podstatnou důležitost. Je nej běžnější v asijských zemích a převládající v subsaharské Africe. Virus je etiologicky spojen s primárním hepatocelulárním karcinomem a je pokládán za způsobující 80 % rakoviny jater ve světě. Ve Spojených státech amerických je ročně s HBV chorobou hospitalizováno více než deset tisíc lidí, průměrně 250 umírá na prudký průběh choroby.

Ve Spojených státech v současnosti hodnocený pool zahrnuje 500000 až 1 milion nosičů infekce. Chronická aktivní hepatitis se bude vyvíjet u více než 25 % nosičů a často přechází do cirhozy. Bylo zjištěno, že 5000 lidí umírá v USA každý rok na cirhozu spojenou s HBV a asi 1000 úmrtí je spoejno s rakovinou jater spojenou s HBV. I když je dostupná univerzální HBV vakcina, neustává potřeba účinných anti-HBV sloučenin. Velký počet perzistentně infikovaných nosičů, hodnocený celosvětově na 220 milionů, nebude mít žádný přínos z vakcinace a bude pokračovat vysoké riziko HBV-indukované jaterní choroby. Tato populace nosičů slouží jako zdroj infekce náchylných jedinců v pokračování výskytů případů choroby zejména v endemických plochách nebo vysoce rizikových skupinách jako jsou lidé, zneužívající IV skupinu léčiv a homosexuálové. Existuje zde tedy velká potřeba účinných antivirálních činidel, jak pro kontrolu chronické infekce tak pro snížení progrese hepatocelulárního karcinomu.

Klinické účinky infekce s HBV zahrnují široký rozsah od bolesti hlavy, horečky, nevolnosti, nausey, zvracení, anorexie a abdominálních bolestí. Replikace viru je obvykle kontrolována imunitní odpovědí s rekonvalescencí v posledních týdnech nebo měsících u lidí, ale infekce může být mnohem těžší a vést k perzistentní chronické jaterní chorobě jak je uvedeno výše.

V publikaci Viral Infections of Humans (druhé vydání, Ed., Evans, A.S.(1982) Plenům Publishing Corporation, New York), kapitola 12 popisuje podrobně etiologii virových hepatitis infekcí.

Z DNA virů je herpes skupina zdroj mnoha běžných virových chorob u lidí. Tato skupina zahrnuje cytomegalovirus (CMV), virus Epsten-Barr (EBV), varicella zoster virus (VZV), herpes simplex virus (HSV) a lidský herpes virus 6 (HHV6).

Infekce jinými herpes viry obvykle vede s CMV k dlouhodobé asociaci viru a hostitele a po primární infekci, se může virus mlčet mnoho let. Klinické účinky jsou v rozsahu od smrti a makroskopické choroby (mikrocefalie, hepatosplenemegalie, žloutenka, mentální retardace) přes selhání k rozvinutí, náchylnosti ke krčním a ušním infekcím ke ztrátě jakéhokoliv zjevného projevu nemoci. CMV infekce u AIDS pacientů je převládající příčinou morbidity, protože u 40 až 80 % dospělé populace je přítomna v latentní formě a může být reaktivována u pacientů s upravenou imunitou.

EBV vyvolává infekce mononukleózy a je také považován za kauzativní činidlo nasofaryngeální rakoviny, imunoblastického lymfomu, Burkittova lymfomu a vlasové leukoplakie.

VZV vyvolává plané neštovice a pásový opar. Plané neštovice jsou primární chorobou probíhající v hostiteli bez imunity. U malých dětí je obvykle mírná choroba charakterizována vesikulární vyrážkou a horečkou. Pásový opar je recidivující forma choroby, která se objevuje u dospělých, kteří byli dříve infikováni varicellou. Klinické manifestace pásového oparu zahrnují neuralgii a vesikulární kožní vyrážku, která má unilaterální a dermatomální distribuci. Rozšíření zánětu může vést k paralýze nebo konvulzím a může dojít ke komatu, jestliže jsou postiženy meningy. U imunodeficitních pcientů mlže VZV diseminovat a způsobit těžnou nebo i fatální chorobu.

HSV 1 a HSV 2 patří k nějběžnějším infekčním činidlům u lidí. Většina těchto virů je schopna přetrvávat v hostitelových neurálních buňkách. Po infikování jsou jednotlivci vystaveni nebezpečí recidivy klinické manifestace infekce, která může být jak psychicky tak psychologicky stresující. HSV infekce je často charakterizována rozšiřujícími se lézemi na kůži, v ústech a/nebo genitáliích. Primární infekce mohou být subklinické i když mají sklon být nebezpečnější než infekce u jednotlivců předem vystavených viru. Oční infekce HSV mohou vést ke keratitidě nebo kataraktám. Infekce u novorozenců u pacientů s potlačenou imunitou nebo penetrace infekce do centrálního nervového systému může být fatální. HHV6 je kauzativní činidlo roseola infantům (exanthum subitum) u dětí, která je charakterizována horečkou a výskytem vyrážky po snížení se horečky. HHV6 byl také implikován v syndromech horečky a/nebo vyrážky a pneumonie nebo hapatitis u pacientů s potlačenou imunitou.

Podstata vynálezu

Podle předmětného vynálezu bylo objeveno, že určité substituované benzimidazolové sloučeniny jak jsou uvedeny dále, jsou vhodné pro léčení nebo profylaxi určitých virových infekcí.

Podle prvního aspektu se předmětný vynález týká sloučenin obecných vzorců I a 1-1 :

ve kterých :

Rl je vodík, CH3 nebo Cí^OH;

je H nebo OH, R^ je H nebo OH, nebo R^ a R^ společně tvoří vazbu;

R⁴ je aminová skupina, cyklopropylaminová skupina, cyklobutylaminová skupina, isopropylaminová skupina, o g o n terč.butylaminová skupina, nebo skupina -NR R , kde R a R společně s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny tvoři 4, nebo 6-členný heterocyklický kruh;

R je vodík, a

R° a R' jsou atom chloru, s výjimkou sloučeniny (±)^_(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklopropylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol a s podmínkou, že alespoň jeden z R , R a R je nebo obsahuje OH;

Výhodné sloučeniny vzorce I a 1-1 jsou takové látky, ve kterých R^ je cyklopropylaminová skupina, isopropylaminová skupina nebo terč.butylaminová skupina a zejména isopropylaminová skupina nebo terč.butylaminová skupina.

Výhodné sloučeniny obecných vzorců I a 1-1 podle vynálezu jsou sloučeniny obecných vzorců IA nebo IA-1 :

(IA)

(IA-I) ve kterých :

R je vodík nebo skupina OH, r4 je aminová skupina, cyklopropylaminová skupina, isopropylaminová skupina, terč.butylaminová skupina, zejména isopropylová skupina nebo terč.butylaminová skupina, nebo - Nr8r9, kde r8 a R^ společně s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří 4,5 nebo 6-členný heterocyklický kruh;

R^ je vodík, a

R^ a R² jsou chlor, s výj imkou (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklopropylamino)7

ΙΗ-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyi)-1,2-cyklopentandiolu a jejich farmaceuticky přijatelné deriváty.

Zvláště výhodné sloučeniny obecných vzorců IA a IA-1 jsou takové látky, ve kterých je cyklopropylaminová skupina, isopropylaminová skupina nebo terč.butylaminová skupina, je vodík a R° a R⁷ jsou oba atom chloru, a jejich farmaceuticky přijatelné deriváty. Je třeba vžit na vědomi, že předložený vynález zahrnuje jednotlivé enantiomery znázorněné obecnými vzorci I a 1-1, zahrnující tautomery purinu, samotné a v kombinaci s jejich zrcadlovými enantiomery. Enatiomery znázorněné vzorcem I jsou preferovány a výhodně jsou poskytnuty v podstatě prosté odpovídajícího enantiomeru v rozsahu, který je obecně ve směsi s méně než 10 % hmotn./hmotn. , preferovaněji méně než 2 % nejpreferovaněji méně než 1 % odpovídaj ícího enentiomeru vztaženo na celkovou hmotnost směsi. Enantiomery znázorněné vzorcem 1-1 jsou většinou preferovány a výhodně jsou poskytnuty v podstatě prosté odpovídajícího enantiomeru v rozsahu, který je obecně ve směsi s méně než 10 % hmotn./hmotn., výhodně méně než 5 % hmotn./hmotn. , výhodněj i méně než 2 % hmotn./hmotn. a nejvýhodněji méně než 1 % hmotn./hmotn. odpovídajícího enantiomeru vztaženo na celkovou hmotnost směsi.

Zvláště výhodné příklady sloučenin podle předmětného vynálezu jsou:

(IR,2S,3S,5S)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklopropylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol;

(+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(isopropylamino)ΙΗ-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol;

(lR,2S,3S,5S)-5-[5,6-dichlor-2-(isopropylamino)-lH-benzimidazol 1-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol;

(IR,2S,3S,5S)-5-[2-(terč.butylamino)-5,6-dichlorlH-benzimidazol-l-yl]-1,2-cyklopentandiol;

(+)-(lR*,2S*,3S*,5S*)-5-[2-(terč.butylamino)-5,6-dichlorlH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol;

(1S,2R,3R,5R)-5-[5,6-dichlor-2-(isopropylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol;

(1S,2R,3R,5R)-5-[2-terc.butylamino-5,6-dichlorlH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol;

(+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(1-azetidinyl)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol;

(IR,2S,3S,5S)-5-[5,6-dichlor-2-(l-azetidinyl)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol; a (1S,2R,3R,5R)-5-[5,6-dichlor-2-(1-azetidinyl)ΙΗ-benzímidazol-1-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Sloučeniny vzorců I a 1-1 výše a jejich farmaceuticky přijatelné deriváty jsou zde označovány jako sloučeniny podle vynálezu.

Dalším aspektem vynálezu je poskytnutí sloučenin podle vynálezu pro použití v medicinální terapii, zejména pro léčení nebo profylaxi virových infekcí jako jsou herpes virus infekce. V současnosti sloučeniny podle vynálezu byly zjištěny jako aktivní proti hepatitis B virovým (HBV) a cytomegalovirovým (CMVj infekcím, i když výsledky z poslední doby naznačuj i, že vynález by také mohl být účinný proti j iným herpes virus infekcím jako je EBV, VZV, HSVI a II a HHV6. Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou zejména použitelné při léčení nebo profylaxi CMV infekcí. Popsáno je také použití sloučenin podle vynálezu při přípravě léčiva pro léčení virových infekcí.

Jiné virové stavy, které mohou být léčeny v souladu s vynálezem byly diskutovány ve zde uvedeném úvodu.

Podle dalšího aspektu spadají do rozsahu předmětného vynálezu :

(A) Metoda léčení nebo profylaxe hepadnavirové infekce jako je hepatitis B nebo herpes virová Infekce jako je CMV, která zahrnuje ošetření subjektu terapeuticky účinným množstvím sloučeniny podle vynálezu.

(B) Použití sloučeniny podle vynálezu pro výrobu léčiva pro léčení nebo profylaxi kterýchkoliv z výše uvedených infekcí nebo stavů.

Farmaceuticky přijatelným derivátem je míněna jakákoliv farmaceutická nebo farmaceuticky přijatelná sůl, ester nebo sůl takového esteru sloučeniny podle vynálezu, nebo jakákoliv sloučenina, která po podání příjemci, je schopna poskytnout (přímo nebo nepřímo) sloučeninu podle vynálezu nebo její antivirově účinný metabolit nebo zbytek.

Výraz heterocyklický kruh znamená nasycený, nenasycený nebo částečně nasycený kruh, obsahující jeden nebo více heteroatomů nezávisle vybraných z dusíku, kyslíku a síry. Příklady takových skupin zahrnují azetidinyl, pyrrolidinyl a piperidinyl.

Výhodné estery sloučenin podle vynálezu zahrnuj i estery karboxylových kyselin, ve kterých ne-karbonylová skupina esterového seskupení je vybrána ze souboru zahrnujícího alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem, jako je například n-propylová skupina, terč.butylová skupina, n-butylová skupina, alkoxyalkylová skupina (například methoxymethylová skupina), aralkylová skupina (například benzylová skupina), aryloxyalkylová skupina (například fenoxymethylová skupina), arylová skupina (například fenylová skupina popřípadě substituovaná halogenem, alkylovou skupinou obsahuj ící 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkoxyskupinou obsahuj íci 1 až 4 atomy uhlíku nebo aminovou skupinou); sulfonatové estery jako je alkyl- nebo aralkylsulfonyl (například methansulfonyl); aminokyselinové estery (např. L-valyl nebo L-isoleucyl); a mono-, di- nebo trifosfátové estery. Fosfátové estery mohou být dále esterifikovány například alkoholem obsahujícím 1 až 20 atomů uhlíku nebo jeho reaktivními deriváty nebo 2,3-di(Cg-24)acylglycerolem.

Vzhledem k výše uvedeným esterům, pokud není uvedeno jinak, obsahuje jakákoliv přítomná alkylskupina 1 až 18 atomů uhlíku, zejména 3 až 6 atomů uhlíku jako je pentanoát. Jakákoliv arylová skupina přítomná v takových esterech výhodně zahrnuje fenylskupinu.

Jakýkoliv odkaz týkající se libovolné výše uvedené sloučeniny v sobě rovněž zahrnuje i jejich farmaceuticky přijatelnou sůl.

Fyziologicky přijatelné sole zahrnují sole organických kyselin jako je kyselina octová, mléčná, vinná, jablečná, isethionová, laktobionová, p-aminobenzoová a jantarová; organické sulfonové kyseliny jako je kyselina methansulfonová, ethansulfonová, benzensulfonová a p-toluensulfonová a anorganické kyseliny jako je kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, kyselina fosforečná a kyselina sulfamová.

Výše uvedené sloučeniny podle vynálezu a jejich farmaceuticky přijatelné deriváty mohou být použity v kombinaci s j inými terapeutickými činidly pro léčení výše uvedených infekcí nebo stavů. Příklady takových dalších terapeutických činidel zahrnují činidla, která jsou účinná pro léčení virových infekcí nebo s nimi spojených stavů jako jsou acyklické nukleosidy (např. acyklovir), imunomodulátorová činidla jako je thymosin, inhibitory ribonukleotid reduktasy jako je 2-acetylpyridin-5-[(2-chloranilino)thiokarbonyl)thiokarbonohydrazon, interferony jako je a-interferon, l~P-D-arabinofuranosyl-5-(l-propinyl)uracil,

3’-azido-3’-deoxythymidin, ribavirin a fosfonomravenčí kyselina. Složkové sloučeniny takové kombinační terapie mohou být podávány současně, buď v oddělených nebo kombinovaných formulacích, nebo v různém čase, například postupně, takže je dosaženo kombinovaného účinku.

Sloučeniny podle vynálezu, označované zde také jako účinná složka, mohou být podávány pro terapii jakýmkoliv vhodným způsobem, zahrnujícím orální, rektální, nasální, topické (zahrnující trasdermální, bukální a sulinguální), vaginální a parenterální (zahrnující subkutánní, intramuskulární, intravenozní a intradermální). Je třeba vzít na vědomí, že preferovaný způsob se bude měnit se stavem a stářím příjemce, charakterem infekce a volbou účinné složky.

Obecně bude vhodná dávka pro každý z výše uvedených stavů v rozmezí 0,01 až 250 miligramů na kilogram tělesné hmotnosti příjemce (například člověka) na den, výhodně v rozmezí 0,1 až 100 miligramů na kilogram tělesné hmotnosti na den a nejvýhodněji v rozmezí 1,0 až 20 miligramů na kilogram tělesné hmotnosti na den. (Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny hmotnosti účinné složky vypočteny jako základní, neboli někdy označovaná jako rodičovská sloučenina vzorce I; pro soli nebo jejich estery budou hmotnosti odpovídajícím způsobem zvýšeny). Požadovaná dávka je výhodně přítomna jako dvě, tři, čtyři, šest nebo více sub-dávek podávaných během dne ve vhodných intervalech. Tyto subdávky mohou být podávány v jednotkových dávkových formách, například, obsahujících 10 až 1000 miligramů, výhodně 20 až 500 miligramů a nejvýhodněji 100 až 400 miligramů účinné složky na jednotkovou dávkovou formu.

Ideálně by účinná složka měla být podávána pro dosažení píkových plasmových koncentrací účinné sloučeniny od asi 0,025 do asi 100 μΜ, výhodně asi 0,1 až 70 μΜ, nejvýhodněji asi 0,25 až 50 μΜ. Toho může být dosaženo například intravenozní injekcí 0,1 až 5% roztoku účinné složky, popřípadě v salinickém roztoku, nebo orálním podáním bolusu, obsahujícího asi 0,1 až asi 250 milogramů účinné látky na kilogram tělesné hmotnosti (mg/kg). Požadované krevní hladiny mohou být udržovány kontinuální infuzí pro poskytnutí asi 0,01 až asi 5,0 mg/kg/hodinu nebo přerušovanými infuzemi, obsahujícími asi 0,4 až asi 15 mg/kg účinné složky.

I když j e možné, aby účinná látka byla podávána samotná, je výhodně přítomna ve farmaceutické formulaci. Formulace podle předloženého vynálezu obsahuji alespoň jednu účinnou složku jak je definována výše, spolu s jejich jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči a popřípadě jinými terapeutickými činidly. Každý nosič musí být přijatelný v tom smyslu, že je kompatibilní s jinými složkami formulace a nepoškozuje pacienta. Formulace zahrnují ty, které jsou vhodné pro orální, rektální, nasální, topické (zahrnuj ící transdermální, bukální a sublinguální), vaginální nebo parenterální (zahrnující subkutánní, intramuskulární, intravenózní a intradermální) podání. Formulace mohou být výhodně přítomny v jednotkové dávkové formě a mohou být připraveny metodami dobře známými v oboru framacie.

Takové metody zahrnuj í stupeň uvedení do styku účinné složky s nosičem, který tvoří jedna nebo více přídavných složek. Obecně se formulace připraví homogenním a těsným uvedením účinné složky do styku s kapalnými nosiči nebo jemně dělenými pevnými nosiči nebo oběma, a pak, je-li to třeba, tvarováním produktu.

Kompozice vhodné pro transdermální podání mohou být přítomny jako oddělené náplasti upravené pro dosažení těsného kontaktu s epidermis příjemce po prodloužené časové období. Takové náplasti výhodně obsahují účinnou sloučeninu 1) v popřípadě pufrovaném, vodném roztoku nebo 2) rozpuštěnou a/nebo dispergovanou v adhezivu nebo 3) dispergovanou v polymeru. Vhodná koncentrace účinné sloučeniny je asi 1 % až 25 %, výhodně asi 3 % až 15 %. Jednou z možností je, že účinná sloučenina může být doručována z náplasti elektrotransportem nebo iontoforézou jak je obecně popsáno ve Pharmaceutical Research, 3(6), 318 (1986).

Formulace podle předloženého vynálezu vhodné pro orální podání mohou být přítomny jako oddělené jednotky jako jsou kapsle, sáčky nebo tablety, obsahující každá předem stanovené množství účinné složky; jako prášek nebo granule; jako roztok nebo suspenze ve vodné nebo nevodnékapalině; nebo jako kapalná emulze olej ve vodě nebo kapalná emulze voda v olej i. Účinná složka může být také předložena jako bolus, lektvar nebo pasta.

Tableta může být vyrobena lisováním nebo vstřikováním, popřípadě s jednou nebo více pomocnými složkami. Slisované tablety mohou být připraveny slisováním na vhodném tabletovacím zařízení ve volně tekoucí formě jako je prášek nebo granule, popřípadě smísené s pojivém (např. povidonem, želatinou, hydroxypropylmethylcelulozou), lubrikantem, inetrním ředidlem, ochrannou látkou, dezintegrantem (např. sodný škrobglykolát, zesítěný povidon, zesítěná karboxymethylceluloza), povrchově aktivním nebo dispergačním činidlem. Vstřikované tablety mohou být vyrobeny vstřikováním směsi práškované sloučeniny zvlhčené inertním kapalným ředidlem na vhodném vstřikovacím zařízení. Tablety mohou být popřípadě potaženy nebo rýhovány a mohou být formulovány tak, že poskytnou pomalé nebo řízené uvolňování účinné složky v nich použité, například hydroxypropylceluloza v měnících se poměrech k poskytnutí požadovaného profilu uvolňování. Tablety mohou být popřípadě opatřeny enterickým potahem, pro poskytnutí uvolnění v částech zažívacího traktu jiných než je žaludek.

Formulace vhodné pro topické podání do úst zahrnuj í lozengy, obsahující účinnou složku v ochuceném základu, obvykle sacharoze a akáciii nebo tragantu; pastilky, obsahující účinnou složku v inertním základu jako je želatina a glycerin, nebo sacharoza a akácie; a ústní výplachy, obsahující účinnou složku ve vhodném kapalném nosiči.

Formulace pro rektální podání mohou být předloženy jako čípky se vhodnou bázi, obsahující například kakaové máslo nebo salicylát.

Formulace vhodné pro vaginální podání mohou být přítomny jako pesary, tampony, krémy, gely, pasty, pěny nebo sprejové přípravky, obsahující navíc 1 účinné složce takové nosiče, které jsou jako vhodné známé v oboru

Formulace vhodné pro parenterální podáni zahrnuj í vodné a nevodné isotonické sterilní injekční roztoky, které mohou obsahovat antioxidanty, pufry, bakteriostaty a látky, které učiní formulaci isotonickou s krvi zamýšleného příjemce; vodné a nevodné sterilní suspenze, které mohou obsahovat suspendační činidla a zahušfovací činidla. Formulace mohou být přítomny v jednotkové dávce nebo ve vícedávkových uzavřených kontejnerech, například ampulích a lahvičkách a mohou být uchovávány ve mrazem-sušeném (lyofilizovaném) stavu, vyžadujícím pouze přídavek sterilního kapalného nosiče, například vody pro injekce, bezprostředně před použitím. Magistra liter injekční roztoky a suspenze mohou být připraveny ze sterilních prášků, granulí a tablet dříve popsaného typu.

Preferované jednotkové dávkové formulace jsou ty, které obsahují denní dávku nebo jednotku, denní sub-dávku jak je uvedena výše, nebo její vhodnou frakci, účinné složky.

Je třeba chápat, že navíc ke složkám jednotlivě zmíněným výše mohou formulace podle tohoto vynálezu obsahovat další činidla běžná v oboru vzhledemk typu příslušné formulace, například formulace vhodné pro orální podání mohou obsahovat taková dalši činidla jako jsou sladidla, zahušfovadla a ochucovací činidla.

Do rozsahu předmětného vynálezu dále náleží postup je pro přípravu sloučenin podle předloženého vynálezu, který je schematicky znázorněn v následujícím schématu.

Báze, jako K₂CO₃ nebo triethylamin

->

Rozpouštědlo, jako t-butan dioxan, dimethylformamid (kde L je odštěpitelná skupina, jako halogen, zejména chlor)

R⁵

1) R⁴CO₂H, zahř.

(pro R⁴=H, alkyl perfluoralkyl) (Π)-► (I)

2) N-halogensukcinimid (pro R⁴=halogen)

3) bromkyan (pro R⁴=NH₂)

Podle dalšího aspektu se předmětný vynález týká způsobu přípravy sloučenin vzorce I a 1-1 samotných nebo v kombinaci s jejich zrcadlovými enantiomery a jejich farmaceuticky přijatelnými deriváty, který zahrnuje (A) reakci sloučeniny obecného vzorce II :

nebo jejího zrcadlového enantiomeru, (a) buďto se sloučeninou obecného vzorce r⁴co₂h kde R⁴ je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo perfluoralkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, výhodně při zvýšené teplotě, nebo se sloučeninou obecného vzorce

R⁴C(OR)₃ kde R⁴ je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo perfluoralkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a

R je alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, výhodně pří teplotě okolí a v kyselém mediu, za vzniku sloučeniny vzorce I nebo 1-1, kde R⁴ je atom vodíku, nebo (b) s kyanobromidem za vzniku sloučeniny vzorce I nebo I-1, kde R⁴ j e NH₂; nebo (B) (a) převedení sloučeniny vzorce I nebo 1-1, kde R⁴je vodík na další sloučeninu vzorce I nebo 1-1, kde R^ je odštěpítelná skupina, například zpracováním s N-(C1, Br nebo I) sukcinimidem za vzniku sloučeniny, ve které R⁴ je atom chloru nebo bromu, a (b) převedení sloučeniny vzorce I nebo 1-1, kde R⁴ je Cl nebo Br, na jinou sloučeninu vzorce I nebol-1, kde R⁴ je o g aminová skupina nebo substituovaná aminoskupína -NR R jak je definována výše, zpracováním s alkylaminem obsahujícím 1 až 4 atomy uhlíku nebo di-alkylaminem obsahujícím v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku nebo R^R^NH, kde R& a R^ mají výše definovaný význam, nebo (C) reakcí sloučeniny obecného vzorce III :

(kde R⁴, R^, r6 a R? mají výše definovaný význam) nebo jejího funkčního ekvivalentu, se sloučeninou obecného vzorce IV ;

kde R , R a R mají výše definovaný význam a L je odštěpítelná skupina, například organosulfonyloxyskupina (například p-toluensulfonyloxyskupina nebo methansulfonyloxyskupina), halogen nebo triflatová skupina (to znamená OSO₂CF₃ skupina), například za přítomnosti báze jako je uhličitan sodný nebo hydrid sodný v rozpouštědle jako je dimethylformamid, výhodně při zvýšené teplotě například při teplotě 80 °C až 100 °C, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I nebo 1-1, kde R^ je vodík, halogen nebo NR^R^ a popřípadě převedení sloučeniny vzorce I nebo 1-1 na její farmaceuticky přijatelný derivát.

Alternativně ve způsobu (C) výše může být sloučenina q vzorce IV nahrazena sloučeninou, ve které skupiny L a R jsou nahrazeny cyklickou sulfátovou skupinou.

Všechny výše uvedené struktury jsou míněny jako příklady reprezentující znázorněné enantiomery stejně jako i jejich zrcadlové isomery, jakož i jejich směsi. Do rozsahu předmětného vynálezu náleží rovněž jak racemáty tak čisté enantiomery v podstatě prosté svých zrcadlových isomerů.

Sloučeniny vzorce I a 1-1 mohou být převedeny na farmaceuticky přijatelný ester reakcí se vhodným esterifikačním činidlem, například chloridem nebo anhydridem kyseliny. Sloučenina obecného vzorce I nebo 1-1 včetně svých esterů, může být převedena na své farmaceuticky přijatelné soli obvyklým způsobem, například zpracováním se vhodnou kyselinou. Ester nebo sůl esteru vzorce I nebo 1-1 může být převedena na původní (rodičovskou) sloučeninu například hydrolýzou.

Příklady provedení vynálezu

V následujících příkladech budou blíže popsány antivirové nukleoxidové analogy obsahující substituovanou benzimidazolovou bázi připojenou ke karbocyklickému kruhu podle vynálezu a postup jejich přípravy, přičemž tyto příklady jsou míněny pouze jako ilustrativní a nijak neomezují rozsah předmětného vynálezu. Výraz účinná složka jak je použit v příkladech, znamená sloučeninu obecného vzorce I nebo 1-1 nebo její farmaceuticky přijatelný derivát.

PříkladA

Tabletové formulace

Následující formulace A a B byly připraveny mokrou granulací složek s roztokem povidonu, následovanou přídavkem stearátu hořečnatého a slisováním.

Formulace A

	mg/tabletu	mg/tabletu
(a) účinná složka	250	250
(b) laktoza	210	26
(c) Povidone B.P.	15	9
(d) sodný škrobglykolát	20	12
(e) stearát hořečnatý	5	3

Formulace B	500	300
(a) účinná složka	mg/tabletu 250	mg/tabletu 250
(b) laktoza	150	-
(c) Avicel PH 101	60	26
(d) Povidone B.P.	15	9
(e) sodný škrobglykolát	20	12
(f) stearát hořečnatý	5	3
	500	300

Formulace C	mg/tabletu
účinná složka	100
laktoza	200
škrob	50
Povidone	5
stearát hořečnatý	4

359

Následující formulace D a E byly připraveny přímým slisováním smíšených složek. Laktoza použitá ve formulaci E byla přímo slisovatelného typu (Dairy Crest -Zeparox).

Formulace D mg/tabletu účinná složka 250 předželatinovaný škrob NF15 150

400

Formulace E mg/tabletu účinná složka 250 laktoza 150

Avicel 100

500

Formulace F (formulace se řízeným uvolňováním)

Formulace byla připravena mokrou granulací složek (dále) s roztokem povidonu s následuj ícím přídavkem stearátu hořečnatého a slisováním.

	mg/tabletu
(a) účinná složka	500
(b) hydroxypropylmethylceluloza	112
(Methocel K4M Prémium)
(c) laktoza B.P.	53
(d) Povidone B.P.C.	28
(e) stearát hořečnatý	7

700

Příklad Β

Kapslové formulace

Formulace A

Kapslová formulace byla připravena smísením složek formulace D v příkladu 1 a naplněním do dvoudílných tvrdých

želatinových kapsli. Formulace B podobným způsobem.	(infra) byla připravena
Formulace B	mg/kapsli
(a) účinná složka	250
(b) laktoza B.P.	143
(c) sodný škrobglykolát	23
(d) stearát hořečnatý	2
	420
Formulace C	mg/kapsli
(a) účinná složka	250
(b) Macrogol 4000 BP	350

600

Kapsle byly připraveny roztavením macrogolu 4000 BP, dispergací účinné složky v tavenině a naplněním taveniny do dvoudílných tvrdých želatinových kapslí.

Formulace D mg/kapsli účinná složka 250 lecitin 100 arašídový olej 100

450

Kapsle byly připraveny dispergováním účinné složky v lecitinu a arašídovém oleji a naplněním disperze do měkkých, elastických želatinových kapslí.

Formulace E (kapsle se řízeným uvolňováním)

Byly připraveny následuj ící kapslové formulace se řízeným uvolňováním extruzí složek a, bac za použití extruderu, s následující sferonizací extrudátu a sušením. Sušené pelety byly pak potaženy mebránou (d) řídící uvolňování a naplněny do dvoudílných, tvrdých želatinových kapslí.

	mg/kapsli
(a) účinná složka	250
(b) mikrokrystalická celulóza	125
(c) laktoza BP	125
(d) ethylceluloza	13

513

Příklad C

Injektovatelná formulace

Formulace A účinná složka 0,200 g roztok kyseliny chlorovodíkové, 0,IM q.s. na pH 4,0 až 7,0 sterilní voda q.s. do 10 ml

Účinná složka se rozpustí ve většině vody (35 až 40 °C) a pH se upraví na hodnotu mezi 4,0 až 7,0 kyselinou chlorovodíkovou nebo hydroxidem sodným podle potřeby. Vsázka se pak doplní vodou a filtruje přes sterilní mikroporový filtr do sterilních lOml ambrových skleněných lahviček (typ 1) a uzavře se sterilními uzávěry a přes ně položenými těsněními.

Formulace B účinná složka sterylni, apyrogenní, pH 7 fosfátový oufr

Příklad D

Intramuskulární injekce účinná složka benzylalkohol glykofurol voda pro inj ekce

0,125 g

q.s. do 25 ml

0,20 g 0,10 g 1,45 g

q.s. do 3,00 ml

Účinná složka se rozpustí ve glykofurolu. Potom se přidá benzylalkohol a rozpustí se a přidá se voda do 3 ml. Směs se pak filtruje přes sterilní mikroporový filtr a uzavře do sterilních ambrových lahviček (typ 1).

Příklad	E
Sirup
účinná složka		0,2500	g
roztok sorbitolu		1,5000	g
glycerol		2,0000	g
benzoát sodný		0,0050	g
příchuť, broskve	17.42.3169	0,0125	ml
čištěná voda		q.s. do 5,000 ml

Účinná složka se rozpustí ve směsi glycerolu a většiny čištěné vody. Potom se přidá vodný roztok benzoátu sodného k roztoku, následovaný přídavkem roztoku sorbitolu a nakonec příchutí. Pořadovaný objem se upraví čištěnou vodou a obsah se dobře promísi.

Příklad F

Čípky

účinná složka	(631m)*	mg/čipek 250
tužený tuk, BP Dynamit-Nobel)	(Vitepsol H15	1770
		2020

*Účinná složka byla použita jako prášek, ve kterém velikost alespoň 90 % částic byla 631 m v průměru nebo méně.

Jedna pětina Vitepsolu H15 se roztaví v nádobě s parním pláštěm při 45 °C (maximálně). Účinná složka se proseje přes

2001 m síto a přidá k roztavené bázi za míchání, za použití silversonu opatřeného řeznou hlavou, až do dosažení hladké disperze. Za udržování směsi na 45 “C se ořidá Vitepsol H15 k suspenzi a míchá se do dosažení homogenní směsi. Celá suspenze se nechá projít přes 2501 m šito z nerezové oceli a - při pokračování mícháni - se nechá vychladnout na 40 °C. Při teplotě 38 až 40 °C se naplní 2,02 g směsi do vhodných 2ml plastových forem. Čípky se nechají vychladnout na teplotu místnosti.

Příklad G

Pesary mg/pesar účinná složka (631 m) 250 bezvodá dextroza 380 bramborový škrob 363 stearát hořečnatý 7

1000

Výše uvedené složky se přímo smísí a pesary se připraví přímým lisováním výsledné směsi.

Testy antivirové účinnosti

1. Anti-HCMV

Lidský cytomegalovirus (HCMV) se hodnotí v monovrstvách MRC5 buněk (plíce lidského embrya) v multijamkových miskách. Aktivita sloučenin se stanoví v esej i snížení plakové aktivity, ve které se buněčná monovrstva infikuje suspenzí HCMV. Rozsah koncentrací testované sloučeniny (známé molarity) se pak inkorporuje do karboxymethylcelulozového převrstvení. Počty plaků každé koncentrace jsou vyjádřeny jako procenta kontroly a vynese se křivka dávkové odpovědi. Z této křivky se stanoví 50% inhibiční koncentrace (IC^q).

Anti-HCMV aktivita

Sloučenina IC^gígM) př.4 1,9

2. Anti-HBV a: Přehled:

Anti-HBV aktivita sloučenin vzorce I a 1-1 byla stanovena pomocí vysoce kapacitní eseje pro hodnocení účinnosti. Supernatanty z růstový HBV-produkujících buněk (HepG2 2.2.15, P5A buněčná linie) v 96-jamkových plotnách byly aplikovány do jamek mikrotitrační plotny, které byly potaženy specifickou monoklonální protilátkou k HBV povrchovému antigenu (HBsAg). Virové částice přítomné v supernatantech se vážou k protilátce a zůstávají imobilizovány zatímco jiné zbytky se odstraní promytím. Tyto virové částice se pak denaturuji k uvolnění HBV DNA řetězců, které jsou následně amplifikovány polymerasovou řetězovou reakcí a detegovány kolorimetrickou esej i zachycení hybridu. Kvantifikace se dosáhne porovnáním standardní křivky k ředěním buněčného supernatantu se známým obsahem HBV DNA.

Při porovnání hladin HBV DNA supernatantů neošetřených kontrolních buněk se supernatanty, obsahujícími sloučeninu vzorce I nebo 1-1 se získá míra anti-HBV účinnosti.

b. Imunoafinitní zachycení HBV:

HBV produkční buňky, 2500 buněk/jamky, byly vysety do 96-jamkových kultivačních misek v RPMI/10% fetální hovězí serum/2 mM glutamin (RPMI/10/2). Media byla vyměněna 1.,3.,5. a 7.den se ředěními sloučeniny vzorce I nebo 1-1 v RPMI/10/2 na konečný objem 150 μΐ. Do každé jamky mikrotitrační plotny s kulatým dnem bylo přidáno patnáct μΐ myší monoklonální anti-HBsAG protilátky (10 pg/ml v PBS). Po inkubaci přes noc při 4 °C byly roztoky odsáty a nahrazeny 100 μΐ 0,1% BSA v PBS. Vzorky byly inkubovány 2 hodiny při 37 °C a promyty třikrát s PBS/0/01% Tween-20 (PBS/T) za použití Nunc Vasher. Dest μΐ 0,035% Tween 20 v PBS pak bylo přidáno do všech jamek pomocí Pro/Pette. Buněčné supernatanty(25 μΐ), obsahující extracelulární virionovou DNA byly přeneseny do jamek pomocí Pro/Pete; konečná koncentrace Tweenu je 0,01 %. Dvacet pět μΐ HBV standardních mediových ředění v RPMI/10/2 bylo přidáno ke dvěma řádkům jamek proto, aby sloužily jako vnitřní standardní křivka pro kvantifikaci a plotny byly uzavřena a inkubovány při 4 °C přes noc. Vzorky byly promyty 5krát pomocí PBS/T a 2krát PBS, poslední promyti bylo odsáto. Potom bylo do každé jamky přidáno 25 μΐ 0,09N NaOH/0,01% NP40 pomocí Pro/Pette a vzorkové jamky byly uzavřeny a inkubovány při 37 °C 60 minut. Vzorky pak byly neutralizovány 25 μΐ 0,09N HC1/100 mM tris (pH 8,3) .

c. Polymerasová řetězová reakce (PCR):

Polymerasová řetězová reakce (Saiki R.K. a spol.,

Science, 239 (4839)487-91 (1988) byla provedena s 5 μΐ vzorku za použití Perkin Elmer PCR kitu. PCR se provede v MicroAmp zkumavkách v konečném objemu 25 μΐ. Primery byly zvoleny z konzervovaných regionů v HBV genomu, jak bylo stanoveno seřazením několika sekvencí. Jeden primer je biotinylován na

5-prime konci pro usnadnění detekce zachycení hybridu PCR produktů. Všechny primery byly zakoupeny od Synthecell Corp., Rockville, MD 20580.

d. Detekce hybridového zachycení PCR produktů:

PCR produkty byly delegovány s křenovou peroxidasou značenými oligonukleotidovými probami (Synthecell Corp., Rockville, MD 20850), které hybridizují k biotinylovaným řetězcům denaturováných PCR produktů přímo ve streptavidinem potažených jamkách mikrotitrační plotny, za použití v podstatě metody Holodiniy-ho M. a spol., Bio-Techniques, 12(1)37-39 (1992). Modifikace zahrnují použití 251 PCR reakčních objemů a denaturaci hydroxidem sodným místo teplem. Současná vazba biotinové skupiny k plotnám potaženým streptavidinem během hybridizace slouží k zachycení hybridů. Nenavázané značené proby byly promyty před kolorimetrickým stanovením navázané (hybridizované) křenové peroxidasy. Množství HBV DNA přítomná v původních vzorcích byla vypočtena porovnáním se standardy. Tyto hodnoty pak byly porovnány k hodnotám, které byly získány z neošetřených buněčných kultur pro stanovení rozsahu anti-HBV aktivity.

ICso (střední ínhibiční koncentrace) je množství sloučeniny, které produkuje 50% snížení HBV DNA. Tabelovány jsou přibližné IC^g sloučenin z příkladu 4, 13 a 69.

Anti-HCMV aktivita

Sloučenina	^IC50	(μΜ)
v pr .	,4	0,74,	2,5
př.	. 32	1,3,	0,79
př.	33	0,44,	0,50
v pr.	40	2,0,	1,4
v pr.	41	0,4,	0,40

ganciclovir (kontrola) 1,1 (průměr z 10 hodnot).

Příklad 1 (±)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-3-(Acetoxymethyl)-5-(4,5-dichlor-2nitroanilino)-1,2-cyklopentandiyl-diacetát (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-terc.Butyl-N-[2,3-dihydroxy4-(hydroxymethyl)-l-cyklopentyl]karbamát (6,27 g, 25,1 mmol) a IN kyselina chlorovodíková (50 ml) se míchá přes noc. Výsledný čirý roztok se zahustí za vakua a sušení za odpaření methanolu a ethanolu se získá hydrochlorid (±)“(IR*,2S*,3S*,5S*)-3-amino-5-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiolu jako pevná pěna (4,73 g). Tato pevná pěna se intenzivně refluxuje s triethylaminem (7,5 g, 75 mmol),

1,2,4-trichlor-5-nitrobenzenem (5,84 g, 25,0 mmol jako 97%, Aldrich) a 2-methoxyethanolem (75 ral) 24 hodin. Výsledná černá směs se odpaří dosucha a zbytek se chromatografuje na silikagelu a produkt se eluuje methanolem/chloroformem 1:10 jako tmavě oranžové sklo (6,9 g). Krystalizací z ethanolu-vody se získá oranžový prášek (3,00 g), který se míchá v acetanhydridu (3,0 ml) - pyridinu (20 ml) při teplotě okolí přes noc. Odpařením těkavých látek s následující krystalizaci z ethylacetátu-hexanů se získá titulní sloučenina jako oranžové jehlice (2,82 g, 24 %) , t.t. 153 až 156 °C; ^H-NMR (DMSO-dg)S: 8,25 a 7,51 (oba s, 1 každý, C₆H₂), 8,07 (d, J = 7,8 Hz, 1, NH), 5,23 a 5,09 (oba m, 2,2 CHO), 4,3 (m, 1, CHN), 4,2-4,0 (m, 2, CH₂O), 2,5-2,35 (m, 2,2CH), 2,04, 2,03, 2,02 (všechny s, 9, 3CH₃CO), 1,5-1,4 (m, 1, CH) .

Elementární analýza pro C₃₃H₂qN₂O«;C1₂ :

vypočteno 46,67 % C, 4,35 % H, 6,05 % N, 15,31 % Cl nalezeno 46,66 % C, 4,37 % H, 6,02 % N, 15,38 % Cl.

Příklad 2 (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-3-(Acetoxymethyl)-5-(5,6-dichlor-lHbenzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyl-diacetát (+)-(lR*,2S*,3S*,5S*)-3-(Acetoxymethyl) - 5-(4,5-dichlor-2nitroanilino)-1,2-cyklopentandiyl-diacetát (2,75 g, 5,93 mmol) a Raney nikl (vodná suspenze, Aldrich, 300 mg za mokra) v isopropanolu (250 ml) se třepe pod atmosférou vodíku (280 kPa - 40 psi) v Parrově třepačce 2,25 hodin. Katalyzátor se odpfiltruje přes Celíte a filtrát se okyselí s 98% kyselinou mravenčí (5 ml) a zahustí na oranžový olej. Olej se zředí další 98% kyselinou mravenčí (45 ml) a výsledný oranžový roztok se refluxuje 40 min. Těkavé látky se odstraní a zbylý tmavý olej se rozpustí v chloroformu (100 ml) . Chloroformový roztok se promyje nasyceným vodným hydrogenuhličitanem sodným (3 x 10 ml), suší se (síran sodný) a odpaří na pěnu, která se chromatografuje na silikagelu. Titulní sloučenina eluuje s methanole:chloroformem / 3:97 jako bílá pěna z ethylacetátu (2,26 g, 86 %); ¹H-NMR (DMSO-d₆)5: 8,57, 8,17, 7,97 (všechny s, 1 každý, 3 benzimidazol CH), 5,6 (m, 1, CHO), 5,3-5,1 (m,

2, CHO a CHN), 4,35-4,15 (m, 2, CHO), 2,6-2,4 (m překrývající rozpouštědlo, 2 CH), 2,10, 2,06, 1,92 (všechny s) překryté při 2,0 (m, celkem 10, 3CH₃CO a CH).

Elementární analýza pro ^C19^H20^N2°6^C12^: vypočteno 51,49 % C, 4,55 % H, 6,32 % N, 16,00 % Cl nalezeno 51,39 % C, 4,58 % H, 6,22 % N, 16,07 % Cl.

Příklad 3 (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-3-(Acetoxymethyl)-5-(2-brom-5,6-dichlorlH-benzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyl-diacetát (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-3-(Acetoxymethyl)-5-(5,6-dichlorlH-benzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyl-diacetát (1,32 g, 2,98 mmol) v suchém Ν,Ν-dimethylformamidu (6 ml) se zahřívá na 60 °C. Během 5 hodin se přidávají podíly (asi 1 mmol každý) N-bromsukcinimidu (1,59 g, 8,93 mmol). Zahřívání pokračuje další 4 hodiny. Těkavé látky se odstraní ve vakuu a zbytek se chromatografuje na silikagelu. Titulní sloučenina se eluuje s 1:1 hexanem-ethylácetátem jako žlutohnědý prášek (1,1 g, 69 %) . ^H-NMR shodné s rekrystalovaným vzorkem. Vzorek byl rekrystalován z ethanolu-vody na bílý prášek, t.t. 156 až 159 °C; ¹H-NMR (DMSO-d₆)S: 8,34, 7,97 (oba s, 1 každý, 2 benzimidazol CH), 5,6 (m, 1, OCH), 5,3 (m, 1, OCH), 5.2-5,0 (m, 1, NCH), 4,4-4,2 (m, 2, OCH₂), 2,7-2,5 (m, 1, CH), 2,4-2,0 (m) přesahující 2,1 a 2,07 (oba s, celkem 8, CH₂ a 2CH₃CO), 1,92 (s, 3, CH-jCO) , 1,92 (s, 3, CH^CO) ; hmotové spektrum (Cl): 527(6,6), 525(45), 523(100), 521(65,M+l), 257 (48,M-B). Elementární analýza pro C-_LpH₁pN₂OgBrCl₂:

vypočteno 43,71 % C, 3,67 % H, 5,37 % N, celkový halogen jako Br 45,91 % nalezeno 43,64 % C, 3,63 % H, 5,30 % N, celkový halogen jako Br 45,77 %.

Příklad 4 (+)-(1R*,2S*,3S*, 5S*)-5-(2-Brom-5,6-dichlor-1H-benzimidazol1-yl)-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol (+)-(IR*, 2S* ,3S*,5S*)-3-(Acetoxymethyl)-5-(2-brom-5,6dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyl-diacetát (600 mg, 1,15 mmol) se přidá k míchané směsi uhličitanu sodného (122 mg) ve vodě (2 ml)-ethanolu(10 ml)-methanolu(10 ml). Po 2,5 hodinách při teplotě místnosti se hodnota pH upraví na 7 ledovou kyselinou octovou. Těkavé látky se odstraní ve vakuu a zbytek se trituruje s vodou (5 ml) a filtruje. Ziská se bílá pevná látka. Rekrystalizací pevné látky z 1:1 ethanolu-methanolu se získá titulní sloučenina jako bílý prášek (282 mg, 62 %), t.t. 208 až 211 °C; ^H-NMR (DMSO-dg)S: 8,23 (s, 1, benzimidazol H7), 7,95 (s, benzimidazol H4), 5,13 (t, J=4,l Hz, 1, 0Η₂0Η), 5,03 (d, J=6,2 Hz, 1, OH), 5,0-4,85 (m, 1, H5), 4,71 (d, J=3,5 Hz, 1, OH), 4,55-4,45 (m, 1, Hl), 3,85-3,80 (m, 1, H2), 3,7-3,6 a3,55-3,45 (oba m, 1 každý, 0CH₂), 2,2-1,95 (m, 3, H3 a 2H4); hmotové spektrum (Cl): 395 (M+l).

Elementární analýza pro C-£3H-£gN₂0gCl₂Br:

vypočteno 39,43 % C, 3,31 % H, 7,07 % N, celkový halogen jako Br 60,52 %.

nalezeno 39,50 % C, 3,33 % H, 7,02 % N, celkový alogen jako Br 60,61 %.

Příklad 5 (Ια,3β,4β)-(3,4-Dihydroxy-l-cyklopentyl)methylbenzoát

K míchanému, studenému (0 °C) roztoku 4-hydroxymethylcyklopentenu (J.-P.Depres a A.E.Green,

J.Org.Chem. 1984, 49, 928-931 a zde uvedené odkazy)(37,0 g,

276 mmol) v pyridinu (450 ml) se přidá benzoylchlorid (32,1 ml, 276 mmol) během 30 minut. Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti 1,25 hodin. Přidá se voda a těkavé látky se odstraní ve vakuu. Zbylý olej se rozpustí ve chloroformu a roztok se extrahuje vodou a pak se suší nad síranem sodným. Odpařením rozpouštědla se získá (3-cyklopenten-l-yl)methylbenzoát jako žlutý olej (53,94 g, 91 %) , dostatečně čistý pro použití; ^H-NMR (DMSO-dg)5: 7,98, 7,67, 7,56 (m, 5, C₆H₅), 5,72 (s, 2, CH=CH), 4,19 (m, 2,

0CH₂), 2,71 (m, 1, CH), 2,56-2,77 (m, překrývající rozpouštědlo, 2CH), 2,21-2,14 (m, 2, 2CH).

(3-Cyklopenten-l-yl)methylbenzoát (37,6 g, 0,161 mol) v acetonu (200 ml) se přikape během 2 hodin k míchanému roztoku N-methylorfolin-N-oxidu (33,1 g, 60% ve vodě, 0,169 mol) oxid osmičitý (2,5% v terč.butanolu, Aldrich, 3,0 ml) a aceton (200 ml) při teplotě místnosti. V míchání se pokračuje dalších 16 hodin. Přidá se chloroform (500 ml) a voda (150 ml). Organická vrstva se oddělí, promyje studenou IN kyselinou chlorovodíkovou (2 x 150 ml) a pak nasyceným vodným hydrogenuhličitanem sodným (100 ml) a suší (MgSO^). Těkavé látky se odstraní a zbylá pevná látka krystaluje z toluenu (200 ml) za získání titulní sloučeniny jako bílých krystalů (26,9 g, 73%). t.t. 92 až 94 °C; ^-H-NMR (DMSO-d₆)S: 7,96,

7,65, 7,56 (m, 5, C₆H₅), 4,38 (d, J=4,l Hz, 2, 20H), 4,14 (d, J=6,6Hz, 2, CH₂O), 3,90 (m, 2, 2 OCH), 2,58 (m přesahující rozpouštělo, CH), 1,75 (m, 2, 2CH), 1,55 (m, 2,

2CH) .

Elementární analýza pro vypočteno 66,09 % C, 6,83 % H nalezeno 66,19 % C, 6,86 % H.

- 37 Zahuštěni matečných louhů poskytne 10,33 g bílé pevné látky, která obsahuje další titulní sloučeninu kontaminovanou (+) - (1_, 3_, 4_) - (3,4-dihydroxy-l-cyklopentyl)methylbenzoátem, poměr přibližně 2:3 podle ^H-NMR.

Příklad 6 (3a-a,5a,6a-a)-(Tetrahydro-4H-cyklopenta-l,3,2-dioxathiol5-y1)methyl-benzoát-S-oxi d

Thionylchlorid (6,04 g, 50,8 mmol) se přidá k roztoku (1β, 3a, 4a)-(3,4-dihydroxy-l-cyklopentyl)methylbenzoátu (10,0 g, 42,3 mmol) ve chloridu uhličitém (150 ml). Roztok se refluxuje 1,5 hodiny. Odpařením rozpouštědla se získá titulní sloučenina jako hustý olej dostatečně čistý pro použití (viz následující příklad). Vzorek krystaluje jako voskovitá pevná látka z toluenu, t.t. 48 až 57 °C; ¹H-NMR (DMSO-dg)5: 7,96, 7,66, 7,52 (m, 5, CgH^), 5,46 a 5,32 (oba m, 1, 2 OCH, díky asi 1:1 směsi isomerních S-oxidů), 4,28 (m, 2, OCH2), 2,90 a 2,43 (oba m, 1, CH dvou isomerních S-oxidů), 2,10 a 1,74 (oba m, 4, 4CH).

Elementární analýza pro ^C13^H14°5^S: vypočteno 55,31 % C, 5,00 % H, 11,36 % S nalezeno 55,41 % C, 5,04 % H, 11,30 % S.

Příklad 7 (3a-a,5a,6a-a)-(Tetrahydro-4H-cyklopenta-l,3,2-dioxathiol5-yl)methyl-benzoát-S,S-dioxid (3a-a, 5a, 6a-a)-(Tetrahydro-4H-cyklopenta-l,3,2-dioxathiol-5-yl)methyl-benzoát-S-oxid (předcházející příklad, 42,3 mmol) se míchá ve chloridu uhličitém (40 ml)-acetonitrilu (40 ml)- vodě(60 ml) za přidávání metajodistanu sodného (8,98 g, 42,3 mekv.) a chloridu ruthenitého (44 mg, 0,21 mekv.). Po 30 min se přidá další metajodistan sodný (179 mg) až je reakce kompletní podle TLC (silikagel, methanol:chloroform/1:19, vizualizováno v jodu). Po celkem 1,0 hodině se přidá methylenchlorid (300 ml). Organická vrstva se oddělí a vodná vrstva se extrahuje dalším methylenchloridem (300 ml). Spojené organické vrstvy se promyji nasyceným hydrogenuhličitanem sodným (100 ml), pak nasyceným vodným chloridem sodným (100 ml), suší (MgSO^) a zahuštěním ve vakuu se získá titulní sloučenina jako bílý prášek (12,37 g, 98%), t.t. 114 až 119 °C; ^-NMR (DMSO-d₆)5: 8,02, 7,70, 7,55 (všechny m, 5, C₆H₅), 5,62 (m, 2, OCH), 4,34 (d, J=5,8 Hz, 2, 0CH₂), 2,79-2,64 (m,

1, CH), 2,32-2,21 a 1,97-1,79 (m, 4, 2 CH₂).

Elementární analýza pro C^H^SO^:

vypočteno 52,35 % C, 4,73 % H, 10,75 % S nalezeno 52,32 % C, 4,73 % H, 10,69 % S.

Příklad 8 (+)-(IR*,2R*,4S*)-2-(5,6-Dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)4-(hydroxymethyl)cyklopentanol

Hydrid sodný (416 mg, 10,4 mekv. jako olejová disperze) se přidá k roztoku 5,6-dichlorbenzimidazolu (L.B.Townsend a G.R.Revankar, Chem.Rev. 1970, 70, 389, a zde citované odkazy)(1,50 g, 8,00 mmol) v suchém Ν,Ν-dimethylformamidu (35 ml) . Směs se 45 minut míchá při 25 °C. Po částech se během 5 hodin přidá (3a-a, 5a,

6a-a-(tetrahydro-4H-cyklopenta-l,3,2-dioxathiol-5-yl)methylbenzoát-S,S-dioxid (3,05 g, 10,2 mmol)(připravený v příkladech 7, 8 a 9). V míchání se pokračuje přes noc při teplotě místnosti. Těkavé látky se odstraní ve vakuu a zbylý olej se rozpustí v 1,4-dioxanu (130 ml)- vodě (10 ml) pod refluxem se 4M kyselinou sírovou (2,3 ml). Po 10 minutách pod refluxem se roztok alkalizuje 5N hydroxidem sodným, zahřívá další hodinu na 50 °C a pak se neutralizuje další kyselinou. Odpařením ve vakuu se získá jako zbytek pevná látka, která se extrahuje chloroformem pro odstranění nezreagovaného

5,6-dichlorbenzimidazolu a pak se krystaluje z ethanolu-vody za získání titulní sloučeniny jako bílého prášku (2,09 g, 87 %). Rekrystalizací vzorku z ethanolu-vody se získá titulní sloučenina jako bílé granule, t.t. 244 až 245 °C; ^H-NMR (DMSO-dg)S; 8,47, 8,05, 7,93 (všechny s, 3, aryl CH), 5,19 (d, J=5,3Hz, 1, CHOH), 4,71 (t, J=5,3Hz, 1, CH₂0H), 4,6-4,5 (m, 1, NCH), 4,37-4,25 (m, 1, OCH₃), 3,41 (m, 2, 0CH₂), 2,4-2,2 a 1,95-1,62 (m, 5, 5CH).

Elementární analýza pro C-^₃H-^4N₂O₂C1₂.0,02C₂H^OH:

vypočteno 51,85 % C, 4,71 % H, 9,27 % N, 23,47 % Cl nalezeno 51,87 % C, 4,74 % H, 9,28 % N, 23,60 % Cl.

Příklad 9 (+)-(IR*,2R*,4S*)-4-(Acetoxymethyl)-2-(5,6-dichlor-lHbenzimidazol-l-yl)cyklopentylacetát (+)-(lR*,2R*,4S*)-2-(5,6-Dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)4-(hydroxymethyl)cyklopentanol (7,80 g, 25,8 mmol) se rozpustí v pyridinu (50 ml)-acetanhydridu (50 ml) a roztok se míchá přes noc. Těkavé látky se odstraní ve vakuu a zbylý olej se rozdělí mezi methyíenchlorid (150 ml) a nasycený vodný hydrogenuhličitan sodný (100 ml). Organická vrstva se suší (síran sodný) a odpařením se získlá sklovitá látka (9,91 g, 99 %); ¹H-NMR (DMSO-d₆)5: 8,58, 8,08, 7,96 (s, 3, aryl CH), 5,39-5,32 (m, 1, OCH), 5,09-5,04 (m, 1, NCH), 4,11 (d, J=6,6 Hz, 2, 0CH₂), 2,59-2,50 (m přezahující rozpouštědlo, CH) ,

2,41-2,35 (m, 1, CH), 2,17-1,86 (m přesahující 2,06 a 1,95, oba s, celkem 9, 3CH a 2CH₃CO).

Elementární analýza pro C-j_7H-].gN₂0₂Cl₂ · 0 »1 CH2CI2:

vypočteno 52,96 % C, 4,70 % H, 7,26 % N, 18,55 % Cl nalezeno 52,86 % C, 4,74 % H, 7,25 % N, 18,50 % Cl.

Příklad 10 (±)-(IR*,2R*,4S*)-4-(Acetoxymethyl)-2-(2-brom-5,6-dichlorlH-benzimidazol-l-yl)-cyklopentylacetát

N-Bromsukcinimid (4,54 g, 25,5 mmol) se přidá k roztoku (+)-(lR*,2R*,4S*)-4-(acetoxymethyl)-2-(5,6-dichlor-lHbenzimidazol-l-yl)cyklopentylacetátu (8,95 g, 23,2 mmol) v suchém N,N-dimethylformamidu (46 ml) . Roztok se udržuje na asi 70 °C (olejová lázeň) po 5 hodin. Těkavé látky se odstraní ve vakuu a zbylý oranžový sirup se chromatografuje na silikagelu. Titulní sloučenina se eluuje chloroformem jako světležlutá pevná látka (5,14 g, 48 %), t.t. 122 až 125 °C; ^H-NMR (DMS0-dg)5: 8,16 (s, 1, benzimidazol H7), 7,95 (s, 1, benzimidazol H4), 5,60-5,55 (m, 1, OCH), 5,12-5,03 (m, 1,

NCH), 4,15 (d, J=6,3 Hz, 0CH₂), 2,66-2,60 (m, 1, CHCH₂), 2,29-2,14 (m, 3, CH), 2,06 (s, 3, CH^CO), 1,93 (s překrývající se s m, 4, CH₃CO+CH); hmotové spektrum (Cl): 469(5,8), 467(37,5), 465(95), 463 (54, M+l), 199(100, M-B).

Elementární analýza pro C-£-7H-£₂N₂Cl₂BrO₄:

vypočteno 43,99 % C, 3,69 % H, 6,04 % N, celkový halogen jako Br 51,65 %, nalezeno 44,06 % C, 3,70 % H, 5,97 % N, celkový halogen jako Br 51,74 %.

Příklad 11

Analýza (-) -(1S,4R)-4-amino-2-cyklopenten-l-methanolu a jeho enantiomeru, (+)-(IR,4S)-4-amino-2-cyklopenten-l-methanolu

Vzorky titulních sloučenin byly charakterizovány metodou Brucknera Η., Vittnera R. a Godela Η., AUtomated Enantioseparation of Amino Acids by Derivatization with o-Phthaldehyde and N-Acylated Cysteines, J.Chrom., 476(1989)73-72. Použití o-ftaldialdehydu a N-acetyl-L-cysteinu jako derivatizačních činidel. Chrmatografické dělení používá Optima II ODS 100 x 4,5 mm, 3 gm kolonu (III Supplies Co., Meriden, CT) a gradientovou eluci při 0,9 ml/min, používající na počástku 100% pufr octanu sodného, 40 mM, pH 6,5, s lineární rampou na 18% acetonitrilu během 15 minut a následujícím udržováním na 18% acetonitrilu po 15 minut. Detekce byla při 338 nm. Vzorky se rozpustí v 0,1 molárním boritanovém pufru, pH 10,4. Identita a čistota vzorků byly hodnoceny porovnáním s autentickými standardy (viz EP 434450 (26.červen 1991)). Retenční čas (1S,RS) isomeru byl asi 21 minut. Retenční čas (1S,4S)-isomeru byl asi 22 minut.

Příklad 12 (+)-cis-4-Amino-2-cyklopenten-l-methanol

Suchá, 21itrová, tříhrdlá baňka byla opatřena mechanickým míchadlem, teploměrem s přívodem pro plyn spojeným se zdrojem dusíku a přepážkou. Baňka byla profouknuta dusíkem, ponořena do lázně led-aceton a kanylou byl přidáván roztok lithiumaluminiumhydridu v tetrahydrofuranu (1,0 molární, 800 ml, 0,80 mol, Aldrich). Suchý tetrahydrofuran (2 x 15 ml) byl použit pro propláchnutí do lithiumalumiumhydridového roztoku.

Když byl roztok ochlazen na 0 °C, byla kanylou za dobrého míchání přidána 4-toluensulfonátová sůl kyseliny (+)-cis-4-amino-2-cyklopénten-l-karboxylové v tetrahydrofuranu takovou rychlostí, že teplota byla udržována na méně než 10 °C a byl udržován mírný vývoj vodíku (asi jednu hodinu). Baňka byla propláchnuta suchým tetrahydrofuranem (2 x 15 ml) a přepážka byla nahrazena zpětným chladičem. Výsledný čirý, světle jantarový roztok byl pomalu ohřát na mírný reflux během dvou hodin, pak se zakalil. Po refluxování přes noc (16 hodin) byla topná lázeň odstraněna, byl přidán fluorid sodný (136,3 g, 3,25 mol, prášek reagentní čistoty) a chladič nahrazen poproudovou destilací. Směs byla destilována do husté kaše (odebráno 700 ml destilátu), pak ochlazena na ledové lázni. Byl přidán diethylether (500 ml, suchý) a chladič byl nahrazen přikapávací nálevkou, obsahující vodu (43 ml, 2,4 mol). Voda byla přidávána velmi pomalu (dvě hodiny) s pečlivým kontrolováním rychlosti vývoje vodíku a za udržování teploty na 10+5 °C. K výše uvedenému destilátu byla přidána voda (54 ml) a bylo přidáno množství tetrahydrofuranu, dostačující k upravení celkového objemu na 900 ml (6% H2O). Reakční směs byla odfiltrována sáním a koláč byl promyt tetrahydrofuranem (100 ml). Část 6% roztoku voda-tetrahydrofuran (300 ml) byla použita k promyti kaše koláče, která byla pak navrácena do reakční baňky. Koláč byl triturován (25 minut) v 6% vodě-tetrahydrofuranu (400 ml), filtrován a promyt 6% vodou-tetrahydrofuranem (200 ml). Spojené filtráty byly zahuštěny na světležlutý olej ve vakuu (44,07 g, 67,8 % podle HPLC, viz příklad 3). Tento olej, obsahující čistou titulní sloučeninu a stopy tosylátové soli, rychle tmavne za podmínek okolí. Ihned byl ponechán reagovat za vzniku N-BOC derivátu, stabilní, krystalické pevné látky (viz následující příklad). Filtrační koláč byl navrácen do baňky a triturován v methanolu (800 ml) 48 hodin. Výsledná kaše byla filtrována pod gumovým uzávěrem a koláč pak byl promyt methanolem (200 ml). Filtrát byl zahuštěn za vakua za vzniku žluté pevné látky (56,80 g, 20,9% výtěžek podle HPLC; celkový výtěžek 88,7 %).

Přiklad 13 (-)-ci s-4-Amino- 2-cyklopenten-1-methanol

Způsobem podle příkladu 12, ale v asi dvakrát větším měřítku (97,40 g, 0,8924 mol (+)-2-azabicyklo[2.2.l]hept5-en-3-omu) byla získána titulní sloučenina jako extrakty obsahující titulní sloučeninu (0,7926 mol, 88,8 % teorie, s následujícím odstraněním podílů, stanoveno metodou podle příkladu 11).

Příklad 14 (+)-cis-terč.Butyl-N-(4-[hydroxymethyl)-2-cyklopenten-l-yl]karbamát

Spojené tetrahydrofuranové extrakty z předchozího příkladu byly zahuštěna za vakua na 1031 g, ochlazeny na lázni led-voda a byla přidána směs hydrogenuhličitanu sodného (97,46 g, 1,16 mol) ve vodě (500 ml). Toto bylo následováno di-terc.butyldikarbonátem (204,5 g, 0,9501 mol). Směs byla míchána při 5 °C dva dny. Methanolové extrakty z předcházejícího příkladu byly odpařeny na olejovitou pevnou látku (136,64 g), která byla přidána ke směsi. Po ohřátí na teplotu místnosti byla organická rozpouštědla odpařena za vakua a výsledná kaše byla extrahována hexany, třemi podíly methylenchloridu, opět hexany (200 ml každý). Organické extrakty byly odpařeny na olej, který byl krystalován z hexanů (asi 300 ml) za poskytnutí titulní sloučeniny (154,15 g,

0,7229 mol). Další produkt byl získán chromatografií matečných louhů (10,5 g, 0,0491 mol, 86,6% teorie z výchozího laktamu s následujícím odstraněním podílů).

Příklad 15 (+)-cis-[4-(4,5-Dichlor-2-nitroanilino)-2-cyklopenten-l-yl]methanol (+) -cis-terc. Butyl-N- (4- [hydroxymethyl) -2-cyklopentenl-yl ] karbamát (50,0 g, 0,230 mol) byl míchán ve 25% kyselině trifluoroctové v methylenchloridu (1,5 1) při 0 °C 1,0 hodiny. Odpaření těkavých látek poskytne sůl kyseliny trifluoroctové s aminem popsanou v příkladu 27 jako tmavý olej. K tomuto oleji byl přidán terč.butanol (350 ml), uhličitan draselný (65 g) a 1,2,4-trichlor-5-nitrobenzen (Aldrich, 54,7 g, 0,230 mol jako 97%). Výsledná směs byla refluxována za intenzivního míchání 3 dny. Těkavé látky byly odstraněny za vakua a zbytek triturován s methanolem. V methanolu rozpustný materiál byl chromatografován na silikagelu. Surový produkt byl eluován s 2% methanolem-chloroformem za získání oranžové pevné látky (38,0 g). Krystalizací z ethylacetátu-hexanů byla získána titulní sloučenina jako oranžové krystaly (34,0 g, 49 %), t.t. 96 až 98 °C; ^H-NMR(DMSO-dg) a hmotové spektrum (Cl) jsou v souladu se strukturou a shodné se vzorky chiráních enantiomerů popsanými v příkladech 18 a 26.

Elementární analýza pro (2^2^12^2^2^3 ' vypočteno 47,55 % C, 3,99 % H, 9,24 % N, 23,39 % Cl nalezeno 47,75 % C, 4,10 % H, 9,20 % N, 23,52 % Cl.

Pokračování eluce z kolony poskytlo další frakce, obsahující titulní sloučeninu s malým množství nečistot s nízkým R^. Tyto frakce byly spojeny s matečným louhem z výše uvedené krystalizace a rekrystalovány z ethylacetátu-hexanů za získáni další oranžové pevné látky (16,7 g), mající shodné 1-H-NMR spektrum a poskytující celkový výtěžek 73 %.

Příklad 16 (+)-(lR*,2S*,3S*,5S*)-3-(Acetoxymethyl)-5-(4,5-dichlor-2nitroanilino)-1,2-cyklopentandiyldiacetát a (+)-(IR*,2S*,3R*,5R*)-3-(acetoxymethyl)-5-(4,5-dichlor-2nitroanilino)-1,2-cyklopentandiyldiacetát

K roztoku (+)cis-[4-(4,5-dichlor-2-nitroanilino)-2-cyklopenten-l-yl]methanolu (20,0 g, 66,0 mmol) a N-oxidu N-methylmorfolinu (Aldrich, 60% vodný roztok, 12,0 ml, 69 mmol) v acetonu (280 ml) byl přidán oxid osmičitý (2,5% v terč.butylalkoholu, Aldrich, 1,24 ml). Po míchání při teplotě okolí po 18 hodin těkavé látky byly odstraněny za vakua a zbytek byl míchán s pyridinem (200 ml)-acetanhydridem (40 ml) dalších 18 hodin. Roztok byl zahuštěn na hustý červený olej, který byl rozdělen mezi nasycený vodný uhličitan sodný a chloroform. Chloroformová vrstva byla sušena (síran sodný) a pak zahuštěna na olej za vakua. Směs isomerních titulních sloučenin byla eluována ze silikagelové kolony 2% methanolem-chloroformem a krystalována z ethylacetátu-hexan§ (s očkováním krystaly (IR*,2S*)-isomerů připravenými způsobem podle příkladu 1) za získání (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-3-(acetoxymethyl) -5-(4,5-dichlor-2-nitroanilino)-1,2-cyklopentandiyldiacetátu jako oranžových krystalů (17,4 g, 57 %), t.t. 154 až 156 °C; ^H-NMR(DMSO-dg) shodné se spektem vzorku popsaného v příkladu 1.

Kontinuální krystalizací matečného louhu z ethylacetátu-hexanů se získá (+)-(IR*,2S*,3R*,5R*)-3-(acetoxy46 methyl)-5-(4,5-dichlor-2-nitroanilino)-1,2-cyklopentandiyldiacetát jako oranžové krystaly (8,82 g, 29 %) , t.t. 105 až 107 °C;¹H-NMR(DMSO-d₆).

Elementární analýza pro C^gH^o^C^Og:

vypočteno 46,67 % C, 4,35 % H, 6,05 % N, 15,31 % Cl nalezeno 46,50 % C, 4,33 % H, 5,96 % N, 15,23 % Cl.

Příklad 17 (+)-(IR*,2S*,3R*,5R*)-3-(Acetoxymethyl)-5-(2-brom-5,6-dichlorlH-benzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (+)-(IR*,2S *,3R*,5R*)-3-(Acetoxymethyl)-5-(4,5-dichlor-2nitroanilino)-1,2-cyklopeirtandiyldiacetát (5,00 g, 10,8 mmol) se míchá v amoniaku/methanolu (asi 2N, 100 ml) při teplotě okolí 18 hodin. Těkavé látky byly odstraněny za vakua a získá se oranžový pevný zbytek (+)-(IR*,2S*,3R*,5R*)-5-(4,5-dichlor-2 nitroanilino)-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiyldiolu, mající stejný na silikagelových TLC destičkách jako chirální vzorek popsaný v příkladu 19. Tato pevná látka se redukuje Raney niklem/vodíkem (315 kPa-45 psi) v isopropanolu (200 ml). Katalyzátor se odfiltruje přes celit. Promytí filtrátu se odpaří dosucha ve vakuu. Zbytek se refluxuje v kyselině mravenčí (96%, 50 ml) jednu hodinu jak je popsáno v příkladu 2. Olej zbylý po odpaření kyseliny mravenčí se rozpustí v methanolu. pH se upraví na 13 vodným 5N hydroxidem sodným a roztok se míchá při teplotě okolí jednu hodinu pro hydrolýzu mravenčanových esterů. pH se upraví na hodnotu 7 IN kyselinou chlorovodíkovou a těkavé látky byly odstraněny za vakua. Ke zbytku se přidá pyridin (100 ml) a acetanhydrid (4 ml) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Těkavé látky byly odstraněny za vakua a následuje chromatografie na silikagelu s 1% methanolem-chloroformem a získá se ( + ) -(IR*,2S*,3R*,5R*)-3-(acetoxymethyl)-5-(5,6dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát jako bílé krystaly z ethanolu-vody (2,6 g, 53%). ^H-NMRCDMSO-dg) je v souladu se strukturou.(+)-(IR*,2S*,3R*,5R*)-3(Acetoxymethyl)-5-(5,6-dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-1,2cyklopentandiyldiacetát (2,5 g, 5,7 mmol) se rozpustí v suchém dioxanu (15 ml) a roztok se refluxuje s najednou přidaným čerstvě rekrystalovaným N-bromsukcinimidem (2,10 g, 11,5 mmol). Po 5 minutách refluxu se červenohnědý roztok odpaří ve vakuu na červený olej. Chloroformový roztok tohoto oleje se promyje vodou a pak se suší (síran sodný). Chloroformový roztok se zahustí na olej, který se chromatografuje na silikagelu. Frakce obsahující produkt se eluuji 2 až 4% methanolem-chloroformem. Krystalizací z ethyíacetátu-hexanů se získá špinavě bílá pevná látka (1,5 g, 50 %); ^H-NMRCDMSO-dg) je v souladu se struturou titulní sloučeniny. Vzorek se znovu chromatografuje na silikagelu za eluce chloroformem a získá se (+)-(IR*,2S*,3R*,5R*)-3-(cetoxymethyl)-5-(2-brom-5,6-dichlorlH-benzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát jako bílé krystaly, po krystalizací z ethyíacetátu-hexanů, t.t. 166 až 167 °C; ¹H-NMR(DMSO-dg) δ: 8,14 a 7,96 (oba s, 1 každý, 2 aromatické CH), 5,6-5,35 (m, 3, 2 OCH a NCH), 4,4-4,1 (m, 2, OCH₂), 2,8-2,4 (m přesahující rozpouštědlo, 2CH), 2,4-2,1 (m, přesahující s při 2,25, celkem 4, CH a CH₃), 2,04 (s, 3, CH₃), 1,37 (s, 1, CH₃); hmotové spektrum (Cl): 525(53), 523(100), 521(54,M+l).

Elementární analýza pro ^C19^H19^N2^BrC12^O6^: vypočteno 43,70 % C, 3,67 % H, 5,37 % N, celkový halogen jako Cl 20,37 %, nalezeno 43,65 % C, 3,68 % H, 5,35 % N, celkový halogen jako Cl 20,32 %.

Příklad 18 (IS,4R)-[4-(4,5-Dichlor-2-nitroanilino)-2-cyklopentenl-yl ] methanol (-)-(IR, 4S)-terč.Butyl-N-[4-hydroxymethyl)-2cyklopenten-l-yl]karbamát (15,00 g, 70,3 mmol) se převede způsobem podle příkladu 1 na (IS,4R)-[4-(4,5-dichlor2-nitroanilino)-2-cyklopenten-l-yl]methanol, izoluje se jako žlutý prášek po eluci ze silikagelové kolony pomocí 1:1 hexanů-chloroformu a znovu se získá pevná látka z ethylacetátu-hexanů (9,97 g, 47 %) , t.t. 94,5 až 96,5 °C; -^H-NMR(DMSO-dg) 5: 8,24 (s, 1, benzimidazol CH) , 8,09 (d, J=8,l Hz, 1, NH), 7,51 (s, 1, benzimidazol CH), 5,95 a 5,85 (oba m, 2, CH=CH), 4,9-4,7 (m přesahující při 4,78, J=5,l Hz, celkem 2, CHN a OH), 3,4 (m, 2, CH₂O), 2,80 (m, 1, CH), 2,6-2,4 (m přesahující rozpouštědlo, CH), 1,5-1,4 (m, 1, CH); hmotové spektrum (Cl): 303 (M+l):[a]^^^^+199° , [a]^2θ578+²²²°, [a]²⁰546+333° (c= 0,267, methanol).

Elementární analýza pro ^C12^H12^N2^C12°3·⁰’^18C6^H14^:

vypočteno	49,30	%	c,	4,59	%	H,	8,79	%	N,	22,25	%	Cl
nalezeno	49,64	%	c,	4,64	%	H,	8,68	%	N,	22,10	%	Cl
P ř i k 1	a d		19

(IS,2R,3R,5R)-5-(4,5-Dichlor-2-nitroanilino)-3-(hydroxymethyl)1,2-cyklopentandiol a(lR,2S,3R,5R)-5-(4,5-dichlor-2-nitroanilino)-3-(hydroxymethyl)

1,2-cyklopentandiol

K roztoku (IS,4R)-[4-(4,5-dichlor-2-nitroanilino)-2cyklopenten-1-yl]methanolu (8,60 g, 27,6 mmol) a N-oxidu N-methylmorfolinu (Aldrich, 60% vodný roztok, 5,02 ml, 29,0 mmol) v acetonu (90 ml) se přidá oxid osmičitý (Aldrich, 2,5% v terč.butylalkoholu, 0,51 ml). Po míchání 18 hodin při teplotě místnosti se přidá další 0,25 ml 60% vodného N-oxidu N-methylmorfolinu a roztok se míchá dalších 5 hodin. Těkavé látka se odpaří ve vakuu a zbytek se krystaluje dvakrát z 95% ethanolu a získá se (lS,2R,3R,5R)-5-(4,5-dichlor-2-nitroanilino)-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol jako žlutý prášek (1,78 g, 19 %), t.t. 197 až 199 °C; ^-NMRÍDMSO-dg)δ: 8,23 (s, 1, benzimidazol CH), 8,1 (d, J=7,0Hz, 1, NH), 7,50 (s, 1, benzimidazol CH), 5,02 (d, J=4,9Hz, 1, OH), 4,74 (t, J=5,lHz, 1, CH₂OH), 4,58 (d, J=5,1 Hz,1, OH), 4,0-3,8 (m, 1, NCH), 3,8-3,7 (m, 2,2 OCH), 3,5-3,4 (m, 2, CH₂0), 2,45-2,25 (m, 1, CH), 2,1-1,9 (m, 1, CH), 1,4-1,2 (m, 1, CH); hmotové spektrum(CI): 337(M+1); [α]^2θ589-106°, [a]²⁰57g-118^o, [a]²θ546-182° (c=0,273, methanol).

Elementární analýza pro ^C12^H14^N2^C12°5^: vypočteno 42,75 % C, 4,19 % H, 8,31 % N, 21,03 % Cl nalezeno 42,84 % C, 4,21 % H, 8,24 % N, 21,09 % Cl.

Chromatografii obsahu matečného louhu na silikagelu se získá (IR,2S)-isomer eluci se 7-8 % methanolu-chloroformu; dvě resolidifikace z 90% ethanolu poskytnou (IR,2S,3R,5R)-5-(4,5-dichlor-2-nitroanilino)-3-(hydroxymethyl)

1,2-cyklopentandiol jako žlutý prášek (1,57 g, 17 %), t.t. 179 až 181 °C; ¹H-NMR(DMSO-dg) δ: 8,70 (d, J=7,lHz, 1, NH), 8,22 a 7,32 (oba s, každý 1, 2 benzimidazol CH), 5,28 (d, J=5,6Hz, 1, OH), 4,77 (d, J=3,9Hz, 1 OH), 4,45 (t, J=4,9 z, 1, CH₂0H),

4.1- 3,9 (m, 3, 2 OCH a NCH), 3,6-3,5 a 3,45-3,35 (oba m částečně překrývající H₂0, 2, CH₂0), 2,45-2,25 (m, 1, CH),

2.1- 3,9 (m, 1, CH), 1,35-1,25 (m, 1, CH); hmotové spektrum(CI): 337(M+1); [a]²⁰5g9-15,6°, [a]²⁰57g-13,2°, [a]²θ546~4,00° (c= 0,250, methanol).

Elementární analýza pro ^C12^H14^N2^C12°5^: vypočteno 42,75 % C, 4,19 % H, 8,31 % N, 21,03 % Cl nalezeno 42,87 % C, 4,15 % H, 8,30 % N, 21,14 % Cl.

Elucí 8 až 10% methanolem-chloroformem se získá bílá pevná látka (2,9 g), jejíž ^H-NMR vykazuje přibližně 1:1 směs dvou isomerů.

Pokračování eluce kolony 10-20% methanolem-chloroformem poskytne frakce, obsahující další (1S,2R,3R,5R)-5-(4,5-dichlor-2-nitroanilino)-3-(hydroxymethyl) -1,2-cyklopentandiol, který solidifikuje z 90% ethanolu na bílý prášek (2,23 g) což poskytuje celkový výtěžek tohoto isomeru 43 %.

Příklad 20 (1S,2R,3R,5R)-3-(Acetoxymethyl)-5-(4,5-dichlor-2-nitroanilino)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (1S,4R)-[4-(4,5-Dichloranilino)-2-cyklopeten-lyl]methanol (3,75 g, 11,1 mmol) se acetyluje v pyridinu acetanhydridu jako v přikladu 16. Surový produkt se eluuje ze silikagelové kolony 2% methanolem-chloroformem a solidifikuje z ethylacetátu za získání (1S,2R,3R,5R)-3(acetoxymethyl)-5-(4,5-dichlor-2-nitroanilino)-1,2cyklopentandiyldiacetátu jako žlutého prášku (5,13 g, 100 %). NMR shodné se spektrem z příkladu 1. Po krystalizaci vzorku z ethylacetátu-hexanů se získá titulní sloučeniny jako žlutý prášek, t.t. 128 až 130 °C; Hl-NMR(DMSO-dg) a hmotové spektrum (Cl) shodné se spektry z příkladu 1; [α]²θ589^_95,8°, [α]²θ578-107°, [α]²θ546-165° (c=0,259, methanol).

Elementární analýza pro ¢18^20^2^208^: vypočteno 46,67 % C, 4,35 % H, 6,05 % N, 15,31 % Cl nalezeno 46,74 % C, 4,36 % H, 5,96 % N, 15,38 % Cl.

Příklad 21 (1S,2R,3R,5R)-3-(Acetoxymethyl)-5-(5,6-dichlor-ΙΗ-benzimidazol 1-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (1S,2R,3R,5R)-3-(Acetyloxymethyl)-5-(4,5-dichlor-2-nitroanilino)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (4,42 g, 9,97 mmol) se převede na titulní sloučeninu stejně jako racemický vzorek popsaný v příkladu 2. Surový produkt se chromatografuje na silikagelu za eluce 5% methanolem-chloroformem a odpařením rozpouštědel se získá (1S,2R,3R,5R)-3-(acetoxymethyl)-5-(5,6dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát jako špinavě bílá pevná pěna z ethanolu (4,0 g, 90 %);

^H-NMRÍDMSO-dg) a hmotové spektrum (Cl) identické se spektry on racemátu popsaného v příkladu 2; [a] ^gg+25,5“, [a]²°57g+26,7° , [a]²θ546+30,6° (c=0,255, měthanol).

Elementární analýza pro :

vypočteno 51,49 % C, 4,55 % H, 6,32 % N, 16,00 % Cl nalezeno 51,33 % C, 4,58 % H, 16,27 % N, 15,90 % Cl.

Příklad 22 (1S,2R,3R,5R)-5-(5,6-Dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-3(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol (1S,2R,3R,5R)-3-(Acetoxymethyl)-5-(5,6-dichlor-lHbenzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (0,96 g, 2,17 mmol) a uhličitan sodný (0,230 g, 2,17 mmol) se míchá ve vodě (3 ml)- ethanolu (15 ml)-methanolu (15 ml) při teplotě okolí 24 hodin. pH se upraví na hodnotu 7 kyselinou octovou a těkavé látky byly odstraněny za vakua. Zbylá pevná látka se rozmíchá ve vodě 25 ml) a filtruje. Resolidifikací ze 2:1 ethanolu-methanolu se získá (1S,2R,3R,5R)-5-(5,6dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-3-(hydroxy-methyl)-1,2cyklopentandiol jako bílý prášek (408 mg, 60 %) , t.t. 222 až 225 °C; ¹H-NMR(DMSO-d₆)5: 8,49, 8,09 a 7,96 (všechny s, 1 každý, 3 benzimidazol CH), 5,04 (d, J=7,0Hz, 1, OH), 4,87 (t, J=5,l Hz,1, CH₂0H), 4,8-4,6 (m, přesahující d při 4,76, J=4,3Hz, 2, NCH a OH), 4,25-4,10 (m, 1, OCH), 3,9-3,8 (m, 1, OCH), 3,6-3,45 (m, 2, CH₂O), 2,45-2,25 (m, 1, CH), 2,2-2,0 (m, 1, CH), 1,85-1,65 (m, 1, CH); hmotové spektrum(Cl): 317 (M+l); [α]^2θ589-12,2°, [α]^2θ578-12,9°, [a]^2θ546-14,1° (c=0,255, methanol).

Elementární analýza pro C₇₂H₇₄N₂C1₂Oj:

vypočteno 49,23 % C, 4,45 % H, 8,83 % N, 22,36 % Cl nalezeno 49,25 % C, 4,47 % H, 8,83 % N, 22,46 % Cl.

Příklad 23 (1S,2R,3R,5R)-5-(2-brom-5,6-dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol (1S,2R,3R,5R)-3-(Acetoxymethyl)-5-(5,6-dichlor-lHbenzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (2,00 g, 4,51 mmol) se rozpustí v suchém N,N-dimethylformamidu (9 ml) a zahřívá na 90 °C. Po čtyřech částech se přidá během 5 hodin N-bromsukcinimid (1,62 g, 9,02 mmol). Těkavé látky byly odstraněny za vakua. Zbytek se chromatografuje na silikagelu a produkt se eluuje 30 až 50% ethylacetátem-hexany jako žlutá sklovitá látka (1,00 g, 43 %); ^H-NMRÍDMSO-dg) je v souladu se strukturou. Tento vzorek byl odblokován pomocí uhličitanu sodného (203 mg, 1,9 mmol) ve vodě (3 ml)- ethanolu(15 ml)-methanolu (5 ml) při teplotě místnosti po 5 hodin. pH bylo upraveno na hodnotu 7 kyselinou octovou. Roztok byl odpařen dosucha ve vakuu a zbytek byl triturován s vodou za získání bílého prášku, který byl chromatografován. Elucí na silikagelové koloně s 10 až 12% methanolem-chloroformem se získá (IS,2R,3R,5R)-5-(2-brom-5,6-dichlor-lH-benzimidazoll_yl)_3_(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol jako bílý prášek po solidifikaci z 1:1 ethanolu-methanolu (410 mg, 54 %), t.t. 212 až 215 °C;^H-NMR(DMSO-dg) a hmotové spektrum jsou shodné on se spektry racemátu popsaného v příkladu 4; [a] 58931>2°, [α]²θ5γ₈-32,3°, [a]²°54g-37,3° (c=0,260, methanol).

Elementární analýza pro ^: vypočteno 39,43 % C, 3,31 % H, 7,07 % N, celkový halogen jako Cl 26,86 %, nalezeno 39,62 % C, 3,37 % H, 7,02 % N, celkový halogen jako Cl 26,75 %.

Příklad 24 (IS,2R,3R,5R)-5-[5,6-Dichlor-2-(cyklopropylamino)-1Hbenzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol (IS,2R,3R,5R) -3-Acetoxymethyl)-5-(2-brom-5,6-dichlor-lHbenzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (500 mg, 0,958 mmol) se refluxuje ve vodě:ethanolu/2:1 (7,5 ml) s cyklopropylaminem (0,66 ml, 9,6 mmol) pod dusíkem 18 hodin. TLC (silikagel, 10% methanol-chloroform) vykazuje kompletní konverzi na jedinou skvrnu s nižším Rj? než výchozí materiál. Přidá se IN hydroxid sodný (0,96 ml) a těkavé látky se odpaří. Zbytek se chromatografuje na silikagelové rychlé koloně. Titulní sloučenina eluuje s 10% methanolem-chloroformem jako bezbarvá sklovitá látka, která solidifikuje z vody:ethanolu/2:1 za získání špinavě bílého prášku (207 mg, 59 %) , t.t. 116 až 118 °C rozkl. ;

^H-NMR(DMSO-dg)δ a hmotové spektrum jsou shodné se spektry

O Λ enantiomeru popsaného v příkladu 74; [a] ^gg-lž,2°, [α]5°, [α]²θ546^-12,5° (c=0,312, methanol).

Elementární analýza pro ^ci6^Hl9^N3^cl2°3^: vypočteno 51,63 % C, 5,15 % H, 11,29 % N, 19,05 % Cl nalezeno 51,37 % C, 5,10 % H, 11,16 % N, 19,25 % Cl.

Příklad 25 (IR,4S)-4-Amino-2-cyklopenten-l-methanol

Směs (-)-(1S,4R)-4-amino-2-cyklopenten-l-karboxylové kyseliny (Chiroscience Ltd., Cambridge, Anglie; 40,00 g, 0,315 mol) v suchém tetrahydrófuranu (300 ml) se míchá na ledové lázni a během 1,5 hodiny se přidává IM hydrid hlinitolithný v tetrahydrófuranu (Aldrich, 485 ml). Teplota během tohoto přidávání nepřestoupí 0 °C. Směs se nechá ohřát na teplotu místnosti a pak se refluxuje jednu hodinu a udržuje pod refluxem 2,5 hodiny. Směs se nechá vychladnout na teplotu místnosti a přidá se fluorid sodný (89,6 g) a v míchání se pokračuje další 0,5 hodiny. Směs se ochladí (ledová lázeň) a pomalu se přidá voda. V míchání se pokračuje další 0,5 hodinu. Sraženina se odfiltruje a extrahuje 40% methanolem-tetrahydrofuranem (2 x 300 ml) . Promytí filtrátu se zahustí ve vakuu na bezbarvý olej, který rychle tmavne na vzduchu a světle a ihned se použije (příklad 16). Jeho vzorek se suší při teplotě místnosti/0,02 MPa (0,2 mm Hg) na světležlutý olej; ^H-NMR(DMSO-dg)shodné se spektrem enantiomeru popsaného v příkladu 22,d: 5,67 (m, 2, CH=CH), 3,8-3,7 (m, 1, CHN), 3,32 (d, J=6,0Hz, překryt širokým D2O-vyměnitelným pikem centrovaným při 3,18, CH2O, OH, NH2 a H₂O v rozpouštědle), 2,68-2,56 (m, 1, H-l), 2,28-2,18 (m,

1, 1/2 CH₂), 1,08-0,98 (m, 1, 1/1 CH₂); hmotové spektrum(Cl): 114(M+1); [a]²⁰5g9+55,0°, [a]²⁰578+58,3°, [a]²⁰546+67,4° , [α]²θ436+119° (c=0,242, methanol).

*

Elementární analýza pro C^H^NO. 0,31H₂0:

vypočteno 60,69 % C, 9,86 % H, 11,80 % N nalezeno 61,12 % C, 9,79 % H, 11,38 % N.

Příklad 26 (IR,4S)-(4-(4,5-Dichlor-2-nitroanilino)-2-cyklopenten-l-yl]methanol

Filtrát z promývání z příkladu 25 se zahustí a přidá se terč.butanol (400 ml) ke zbylému oleji. Tento roztok se použije pro kondenzaci s 1,2,4-trichlor-5-nitrobenzenem (Aldrich, 71,3 g, 0,315 mol jako 97%) metodou podle příkladu 10. Reakční smés po odpařeni těkavých látek ve vakuu, se chromatografuje na silikagelové koloně za eluce 1:1 hexany-ethylácetátem a ethylácetátem. Rechromatografie surového produktu na silikagelu se provede elucí 4-6% methanolu-chloroformem. Spojené frakce, obsahující produkt poskytnou 58 gramů červenavé pevné látky odpařením rozpouštědel. Tato pevná látka se resolidifikuje z ethylacetátu-hexanů a získá se (IR,4S)-[4-(4,5-dichlor-2nitroanilino)-2-cyklopenten-l-yl(methanol jako žlutý prášek (34,5 g, 36 % z (-)(1S,4R)-4-amino-2-cyklopenten-l-karboxylové kyseliny); t.t. 95 až 97 °C; ^H-NMR(DMSO-dg) a hmotové spektrum(Cl) jsou shodné se spektry enantiomeru popsaného v příkladu 18; [α]^2θ589-195°, [α]^2θ578-217°, [α]^2θ546-326° (c=0,350, methanol).

Elementární analýza pro C-^₂H-^₂N₂C1₂O₃:

vypočteno 47,55 % C, 3,99 % H, 9,24 % N, 23,39 % Cl nalezeno 47,56 % C, 4,01 % H, 9,25 % N, 23,30 % Cl.

Pokračováním eluce kolony (výše) se získá další žlutý prášek (18,0 g, 19 %) s 1h-NMR ukazujícím, že je to další titulní sloučenina kontaminovaná asi 15 % (1R,4S)-[4-(2,5-dichlor-4-anilino)-2-cyklopenten-lyl]methanolu.

Příklad 27 (IR,2S,3S,5S)-3-(Acetoxymethyl)-5-(4,5-dichlor-2-nixroanilino)

1,2-cyklopentandiyldiacetát a (1S,2R,3R,5R)-3-(acetoxymethyl)-5-(4,5-dichlor-2-nitroanilino)

1,2-cyklopentandiyldiacetát (IR,4S)-[4-(4,5-Dichlor-2-nitroanilino)-2-cyklopenten-lyl]methanol (17,00 g, 56,1 mmol) se hydroxyluje a směs triolů se acetyluje jako v příkladu 16. Červený surový olej izolovaný po acetylaci se chromatografuje na silikagelu a směs titulních sloučenin eluuje se 2% methanolem-chloroformem. Frakční krystalizací z ethylacetáu-hexanů se získá (IR,2S,3S,5S)-3-(acetoxymethyl)-5-(4,5-dichlor-2-nitroanilino)

1,2-cyklopentandiyldiacetát jako žluté jehlice ve dvou výtěžcích (12,78 g, 49 %) , t.t. 127 až 128 °C; ^-NMRÍDMSO-dg) a hmotové spektrum(Cl) jsou shodné s racemickým vzorkem popsaným v příkladu 1 a enantiomerem popsaným v příkladu 55; [α]^2θ589+¹⁰⁶°, [α]^2θ578+119^ο, [α]²⁰546+184° (c=0,275, methanol).

Elementární analýza pro ^C18^H20^N2^C12°8 ' vypočteno 46,67 % C, 4,35 % H, 6,05 % N, 15,31 % Cl nalezeno 46,74 % C, 4,40 % H, 6,09 % N, 15,22 % Cl.

Pokračováním frakční krystalizace obsahu matečných louhů z ethylacetátu-hexanů se získá (lS,2R,3S,5S)-3-(acetoxymethyl)-5-(4,5-dichlor-2-nitroanilino)

1,2-cyklopentandiyldiacetát jako oranžové krystaly (2,45 g, 10 %), t.t. 122 až 124 °C;¹H-NMR(DMSO-d₆).

Odpařením matečných louhů se získá dalších 9,50 g (40 %) přibližně 1:1 (podle ^H-NMR) směsi titulních sloučenin.

Příklad 28 (IR,2S,3S,5S)-3-(Acetoxymethyl)-5-(5,6-dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (IR,2S,3S,5S)-3-(Acetoxymethyl)-5-(4,5-dichlor-2-nitroanilino)-1,2cyklopentandiyldiacetát se převede na titulní sloučeninu jako v příkladu 2. Surový produkt po zpracování s kyselinou mravenčí se chromatografuje na silikagelu s elucí 10% ethylacetátem-hexany. Odpařením frakci, obsahujících produkt se získá (IR,2S,3S,5S)-3-(acetoxymethyl)-5-(5,6-dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát jako bílá pěna z ethylacetátu (1,85 g, 95 %); ^H-NMR(DMSO-d^) a hmotové spektrum(Cl) shodné se spektry racemátu popsaného v příkladu 2 a enantiomeru popsaného v přikladu 56;

[a]2°589-25,5°, [α]^2θ578-27,0°, [a]²⁰-31,2° (c=0,333, methanol).

Elementární analýza pro C^gH^Q^C^Og .0,1 EtOAc:

vypočteno 51,54 % C, 4,64 % H, 6,20 % N, 15,68 % Cl nalezeno 51,29 % C, 4,69 % H, 6,19 % N, 15,91 % Cl.

Příklad 29 (1S,2R,3S,5S)-5-(5,6-Dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-3-(hydroxy methyl)-1,2-cyklopentandiol a (IR,2S,3S,5S)-5-(5,6-dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-3-(hydroxy methyl)-1,2-cyklopentandiol

Směs asi 1:1 (IR,2S,3S,5S)-3-(acetoxymethyl)-5-(4,558 dichlor-2-nitroanilino)-1,2-cyklopentandiyldiacetátu a (1S,2R,3S,5S)-3-(acetoxymethyl)-5-(4,5-dichlor2-anilino)-1,2-cyklopentandiyldiacetátu (4,30, 9,28 mmol) se deacetyluje uhličitanem sodným (97 mg) v 1:1:1 vodě-ethanolu-methanolu (100 ml) při teplotě místnosti 24 hodin. pH se upraví na hodnotu 7 kyselinou octovou a těkavé látky se odstraní ve vakuu. Zbylá pevná látka se extrahuje methanolem. Methanolový filtrát se odpaří dosucha ve vakuu. Zbylá pevná látka se rozpustí v ethanolu (55 ml)-vodě(20 ml), pH se upraví na hodnotu 5 až 6 kyselinou sírovou a refluxuje se železným práškem (0,043 mm, 99,9 %,Aldrich, 5,18 g, 93 mekv.) a heptahydrátem síranu železnatého (Aldrich, 98+%,

1,30 g, 4,58 mekv.) 4 hodiny. Pevné látky se ofiltrují a ethanolový filtrát se zahustí na olej. K oleji se přidá triethylorthoformiát (55 ml) a kyselina methansulfonová (0,05 ml) a výsledný roztok se míchá při teplotě okolí 18 hodin. Zahuštěním ve vakuu se získá olej, který se znovu rozpustí v IN kyselině chlorovodíkové (50 ml)-dioxanu(5 ml). Po 2,5 hodinách se pH upraví na hodnotu 7 IN hydroxidem sodným a těkavé látky se odstraní ve vakuu. Zbylé pevné látky se chromatografují na silikagelu. Elucí 10-12% methanolem-chloroformem se získají frakce, obsahující (1S,2R,3S,5S)-5-(5,6-dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-3-(hydroxy methyl)-1,2cyklopentandiol, který se izoluje jako bílé krystaly (540 mg, 18 %) po krystalizaci z ethylacetátu-hexanů, t.t. 201 až 202 °C; ^-NMRÍDMSO-dg)d: 8,42, 8,07 a 7,92 (všechny s, 1 každý, 3 benzimidazol CH),

5.1- 4, (m překrývající d při 5,02, J=5,7Hz a d při 4,93, J=3,9Hz, celkem 3, NCH a 2 OH), 4,54 (t, J=4,8Hz, 1, OH),

4.2- 4,0 (m, 2,2 OCH), 3,75-3,45(m, 2, 0CH₂), 2,4-1,9 (m, 3, CH₂ a CH); hmotové spektrum(Cl): 317(M+l); ^ία]2°589-⁶¹’⁴°’ ί«]^2θ578-⁶³’¹⁰> [«]^2θ-72,9° (c=0,350, methanol).

Elementární analýza pro :

vypočteno 49,23 % C, 4,45 % H, 8,83 % N, 22,36 % Cl nalezeno 49,20 % C, 4,45 % H, 8,78 % N, 22,37 % Cl.

Pokračující eluce kolony s 15-20% methanolem-chloroformem poskytne frakce, obsahující směs titulních sloučenin následovanou frakcemi, obsahujícími pouze (lR,2S,3S,5S)-5-(5,6-dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-3(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentadiol, který se izoluje jako bílé krystaly (605 mg, 21 %) krystalizací z 10% methanolu-ethylacetátu, t.t. 221 až 22 °C; ^H-NMR(DMSO-dg) a hmotové spektrum(CI) 317(M+1); [a]²®^gg+14,5°, [a]²®^7g+15,2°, [α]²θ346+16,9° (c=0,290, methanol).

Elementární analýza pro Cj^H-^^C^C^ ·' vypočteno 49,23 % C, 4,45 % H, 8,83 % N, 22,36 % Cl nalezeno 49,29 % C, 4,46 % H, 8,87 % N, 22,26 % Cl.

Příklad 30 (IR,2S,3S,5S)-3-(Acetoxymethyl)-5-(2-brom-5,6-dichlor-lHbenzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (IR,2S,3S,5S)-3-(Acetoxymethyl)-5-(5,6-dichlor-lHbenzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (1,40 g, 2,94 mmol) se brómuje jako v příkladu 3. Těkavé látky se odstraní ve vakuu a zbytek se chromatografuje na silikagelu. Surový produkt se eluuje 20-30% hexanem-ethylacetátem jako bezbarvý olej. Chloroformový roztok oleje se promyje vodou za účelem odstranění kontaminujícího sukcinimidu. Chloroformový roztok se suší (síran sodný) a odpařením dosucha se získá titulní sloučenina jako bílá pevná pěna z ethanolu (760 mg, 50 %); ^H-NMR(DMSO-dg) a hmotové spektrum(CI) shodné s racemátem popsaným v příkladu 3; [α]^θ589⁺^^,8°, [a]²θ5₇§+45,2°, [a]²^^₄^+52,2^a (c= 0,345, methanol).

Elementární analýza pro C-^H-j^^BrC^Og · 0,05EtOH:

vypočteno 43,74 % C, 3,71 % H, 5,34 % C, celkový halogen jako

Cl 20,28 %, nalezeno 43,74 % C, 3,69 % H, 5,35 % N, celkový halogen jako Cl 20,41 %.

Příklad 31 (IR,2S,3S,5S)-5-(2-Brom-5,6-dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-3(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol (IR,2S,3S,5S)-3-(Acetoxymethyl)-5-(5,6-dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (660 mg, 1,26 mmol) se deacetyluje jako v přikladu 4 za získání titulní sloučeniny jako bílého prášku po solidifikaci z 1:1 ethanolu-methanolu (415 mg, 83 %), t.t. 213 až 216 °C; ^-NMRÍDMSO-dg) a hmotové spektrum(Cl) shodné se spektry racemátu popsaného v příkladu 4; [a]²⁰5g₉+35,9°, [a]²°₅₇g+36,8° , [a]²⁰546+42,1° (c=0,340, methanol).

Elementární analýza pro ^C13^H21^N2^BrC12°3^: vypočteno 39,43 % C, 3,31 % H, 7,07 % N, celkový halogen jako Cl 26,86 % nalezeno 39,48 % C, 3,29 % H, 7,00 % N, celkový halogen jako Cl 26,90 %.

Příklad 32 (IR,2S,3S,5S)-5-[5,6-Dichlor-2-(cyklopropylamino)-1benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol (IR,2S,3S,5S)-3-(Acetoxymethyl)-5-(2-brom-5,6-dichlorΙΗ-benzimidazol-1-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (500 mg,

0,958 mmol) se refluxuje ve vodě:ethanolu/2:1 (7,5 ml) s cyklopropylaminem (čerstvě otevřená ampule od Aldrich, 0,66 ml, 9,6 mmol) pod dusíkem 18 hodin. TLC (silikagel, 10% methanol-chloroform) ukazuje kompletní konverzi na jedinou skvrnu s nižším Rj? než výchozí materiál. Přidá se IN hydroxid sodný (0,96 ml) a těkavé látky se odpaří. Zbytek se chromatografuje na silikagelové rychlé koloně. Titulní sloučenina se eluuuje 10% methanolem-chloroformem jako bezbarvé sklo, které tuhne z vody:ethanolu/2:1 (5 ml) za získání bílého prášku (170 mg, 48 %), t.t. 219 až 220 °C; ¹H-NMR(DMSO-d6)δ: 7,64 a 7,46 (oba s, 2, aromatický CH), 7,11 (m, 1, NH), 5,11 (t, J=4,3Hz, 1, OH), 4,77 (d, J=7,0Hz, 1, OH), 4,67 (d, J=3,7Hz, 1, OH), 4,65-4,30 (m, 2, OCH a NCH), 3,85-3,75 (m, 1, OCH), 3,7-3,4 (m, 2, 0CH2), 2,85-2,70 (m, 1, NCH cyklopropylu), 2,15-1,80 (m, 3, CH2 a CH cyklopentanu), 0,80-0,50 (m, 4, 2 CH2 cyklopropylu); hmotové spektrum(Cl): 372(M+1); [α]²⁰589+13,4°, [a]²⁰578+15,5°, [a]²⁰546+16,9° (c=0,277, methanol). [Viz příklady 26-28 a 30].

Elementární analýza pro ^C16^H19^N3^C12°3^: vypočteno 51,63 % C, 5,15 % H, 11,29 % N, 19,05 % Cl nalezeno 51,36 % C, 5,06 % H, 11,25 % N, 19,16 % Cl.

Příklad 33 (lR,2S,3S,5S)-5-[5,6-Dichlor-2-(isopropylamino-lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol (IR,2S,3S,5S)-3-(Acetoxymethyl)-5-(2-brom-5,6-dichlor-lH benzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (1,00 g, 1,92 mmol) se refluxuje v ethanolu (10 ml) s isopropylaminem (1,6 ml, Fluka) pod dusíkem 24 hodin. Přidá se druhý podíl isopropylaminu (0,80 ml) a v refluxu se pokračuje další 4 hodiny. Těkavá látky se odpaří, zbytek se znovu rozpustí v ethanolu, přidá se IN hydroxid sodný (1,90 ml) a těkavé látky se znovu odpaří. Zbytek se chromátografuje na silikagelové koloně. Titulní sloučenina se eluuje 10% methanolem-ethýlacetátem jako bezbarvé sklo. Zahuštěním ethanolového roztoku se získá titulní sloučenina jako špinavě bílá pěna (360 mg, 46 %). Její vzorek tuhne při trituraci s 95 % vody - 5 % methanolu a získá se titulní sloučenina jako bílý prášek (96 %), t.t. 137 až 138 °C; ¹H-NMR(DMSO-d₆)d 7,60 a 7,39 (oba s, 2, aromatický CH), 6,64 (d, J=7,4Hz, 1, NH) , 5,14 (t, J=4,3Hz, 1, OH), 4,81 (d, J= 7,3Hz, 1, OH), 4,70 (d, J=3,5Hz, 1, OH), 4,70 (d, J=3,5 Hz, 1, OH), 4,70-4,50 (m, 1, NCH), 4,50-4,30 (m, 1,OCH), 4,10-4,00 (m, 1 NCH cyklopropylamino), 3,9-3,75 (m, 1, OCH), 3,70-3,50 (m, 2,

OCH₂), 2,20-1,80 (m, 3, VH₂ a CH cyklopentanu), 1,24 (d, J=6,6Hz, 6, 2 CH₃); hmotové spektrum(Cl): 374(M+1); [α]^2θ589-3,72°, [α]^2θ578-2,60°, [α]^2θ546~51,7° )c=0,269, methanol). [Viz příklady 16-18 a 20].

Elementární analýza pro C-£gH₂-^N₃Cl₂O₃.1,3H₂O:

vypočteno 48,32 % C, 5,98 % H, 10,57 % N, 17,83 % Cl nalezeno 48,08 % C, 5,91 % H, 10,41 % N, 18,13 % Cl.

Příklad 34 (+)-(1R*,2S*,3S*,5S*)-5-(5,6-Dichlor-2-amino-lH-benzimidazol1-yl)-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol (±)(IR*,2S*,3S*,5S*)-3-(Acetoxymethyl)-5-(2-brom-5,6-dichlor-lH-benzímidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (750 mg, 1,44 mmol) se rozpustí v ethanolu (10 ml). Přidá se hydrazin-hydrát (55%, 0,41 ml, 7,2 mmol) a roztok se refluxuje 2 hodiny. Těkavé látky seodpaří a zbylá pevná látka se resolídifikuje z ethanolu-vody a míchá s Raney-niklem (předem ekvilibrován pod vodíkem) v methoxyethanolu (20 ml) 30 minut.

Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se mírně alkalizuje vodným hydroxidem sodným pro úplné odstranění acetátových skupin. Roztok se neutralizuje a těkavé látky se odpaří. Zbylá pevná látka se rekrystaluje z ethanolu-vody a získá se titulní sloučenina jako světlerůžová pevná látka (97 mg, 20%), t.t.

283 až 284 °C (rozkl.); ¹H-NMR(DMSO-dg)δ: 7,61 a 7,30 (oba s, 2, aromatický CH), 6,65 (šs, 2, NH₂) , 5,07 (t, J=4,3Hz, 1,

OH), 4,80 (d, J=7,0Hz, 1, OH), 4,66 (d, J=3,7 Hz, 1, OH), 4,65-4,50 (m, 1, NCH), 4,45-4,30 (m, 1, OCH), 3,90-4,80 (m, 1, OCH),3,70-3,40 (dva m, 2, 0CH₂), 2,20-1,80 (m, 3, CH₂ a CH cyklopentanu); hmotové spektrum(CI): 332(M+l).[Viz příklady 1-3].

Elementární analýza pro ^13^5^301^3:

vypočteno 47,01 % C, 4,55 % H, 12,65 % N, 21,35 % Cl nalezeno 46,72 % C, 4,60 % H, 12,46 % N, 21,08 % Cl.

Příklad 35 (+)-(IR*,2R*,4S*)-2-(2-Cyklopropylamino-5,6-dichlor-lH-benzimi dazol-l-yl)-4-(hydroxymethyl)cyklopentanol (+)-(IR*,2R*,4S*)-4-(Acetoxymethyl)-2-(2-brom-5,6dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)cyklopentylacetát (500 mg, 1,50 mmol) se nechá reagovat s cyklopropylaminem (0,70 ml) podle příkladu 32. Surový produkt se chromatografuje na silikagelu a titulní sloučenina se eluuje s 5% methanolem-ethylacetátem jako bezbarvá sklovitá látka, která tuhne z ethylacetátu-hexanů na bílý prášek (180 mg, 48 %), t.t. 251 až 253 °C; ¹H-NMR(DMSO-d₆)5: 7,54 a 7,45 (oba s, 2, aromatický CH), 5,04 (d, J=5,l Hz, 1, OH), 4,97 (t, J=4,7 Hz, 1, OH), 4,60-4,50 a 4,50-4,30 (oba m, 1 každý, NCH a OCH), 3,50 (m, 2, OCH₂), 2,80 (m, 1, CH), 2,35-2,10 (m, 1, CH), 2,05-1,80 (m 1, CH), 2,35-2,10 (m, 1, CH), 2,05-1,80 (m, 3, CH₂ a CH cyklopentanu), 1,80-1,60 (m, 1, CH), 0,80-0,50 (1 m, 4, 2CH2 cyklopropylu); hmotové spektrum(Cl): 356(M+1). [Viz příklady 5-7] .

Elementární analýza pro ^C16^H19^N3^C12°2^: vypočteno 53,97 % C, 5,34 % H, 11,80 % N, 19,91 % Cl nalezeno 53,72 % C, 5,42 % H, 11,52 % N, 19,64 % Cl.

Příklad 36 (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-Dichlor-2-(cyklobutylamino)-1Hbenzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol (+)-(lR*,2S*,3S*,5S*)-3-(Acetoxymethyl)-5-(2-brom-5,6dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (500 mg, 0,958 mmol) se rozpustí v absolutním ethanolu (7 ml) a přidá se cyklobutylamin (0,41 ml, 4,8 mmol). Roztok se refluxuje pod dusíkem 18 hodin. Těkavé látky se odpaří a zbytek se míchá v methanolu napůl nasyceném amoniakem při 0 °C (20 ml) 18 hodin. Těkavé látky se odstraní ve vakuu a zbytek krystaluje z ethanolu-vody za získáni titulní sloučeniny jako bílé pevné látky, t.t. 250 °C rozkl.; ^-H-NMRpMSO-dg) δ: 7,61 a 7,38 (oba s, 1 každý, aromatický CH), 7,07 (d, J = 7,4 Hz, 1, NH), 5,15 (t, J = 3,9 Hz, 1, OH), 4,81 (d, J = 7,3 Hz, 1, OH),

4.71- 4,45 (m překrývající d při 4,71, J = 3,5 Hz, celkem 2, OH a NCH), 4,40-4,30 (m, 2, OCH a NCH), 3,82-3,80 (m, 1, OCH),

3.72- 3,42 (oba m, 1 každý, OCH2), 2,32-1,67 (tři m, 9, 4CH2 a CH); hmotové spektrum(Cl):386(M+l). [Viz příklady 5-7]. Elementární analýza pro C17H27N3CI2O3.0,15^0.0,O5C2H5OH: vypočteno 52,49 % C, 5,56 % H, 10,74 % N, 18,12 % Cl nalezeno 52,34 % C, 5,47 % H, 10,52 % N, 17,99 % Cl.

Příklad 37 (+) -(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-Dichlor-2-(1-azetidinyl)-1Hbenzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-3-(Acetoxymethyl)-5-(2-brom-5,6dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (500 mg, 0,958 mmol) se rozpustí v ethanolu (7 ml). Přidá se azetidin (Aldrich, 250 mg, 4,4 mmol jako 98%) a roztok se refluxuje pod dusíkem 48 hodin. K ochlazenému roztoku se přidá methanolický amoniak (nasycený při 0 °C, 20 ml) a tento roztok se míchá dalších 18 hodin. Těkavé látky se odpaří, zbytek se znovu rozpustí v ethanolu (10 ml) a přidá se IN hydroxid sodný (0,96 ml). Těkavé látky se odpaří a zbylá pevná látka se trituruje s vodou (3 ml) a filtruje. Resolidifikací pevné látky z acetonitrilu-methanolu se získá titulní sloučenina jako bílý prášek (146 g, 41 %), t.t. 221 až 222 °C; iH-NMR(DMSO-dg)δ: 7,78 a 7,53 (oba s, 1 každý, 2 aromatické CH), 5,05 (t, J = 4,3 Hz, 1, OH), 4,91 (d, J = 5,3 Hz, 1, OH), 4,59 (d, J = 3,7 Hz, 1, OH), 4,45-4,40 (m, 2, OCH a NCH), 4,25-4,15 (m, 4, 2 CH₂N), 3,82-3,79 (m, 1, OCH), 3,66-3,43 (oba m, 1 každý, OCH₂), 2,40-2,32 (m, 2, CH₂) , 2,03-1,95 (m,

3, CH₂ a NCH); hmotové spektrum(Cl): 372(M+1).[Viz příklady 8-10].

Elementární analýza pro ^C16^H19^N3^C12°3' vypočteno 51,63 % C, 5,14 % H, 11,29 % N, 19,05 % Cl nalezeno 51,45 % C, 5,10 % H, 11,27 % N, 18,96 % Cl.

Příklad 38 (+)-(lR*,2S*,3R*,5R*)-5-[5,6-Dichlor-2-(cyklopropylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentadiol (+)-(IR*,2S*,3R*,5R*)-3-(Acetoxymethyl)-5-(2-brom-5,6dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (příklad 39, 1,00 g, 1,87 mmol), cyklopropylamin (Aldrich, 1,7 ml, 24 mmol) a absolutní ethanol (10 ml) se refluxuji pod dusíkem 48 hodin. Reakční směs se ochladí a přidá se IN hydroxid sodný (1,2 ml). Těkavé látky se odpaří ve vakuu a zbylá olejovitá pevná látka se chromatografuje na silikagelu. Elucí 5% methanolem-ethylacetátem se získají frakce, obsahující bílý prášek (200 mg). Rekrystalizací z 1:1 vody-ethanolu se získá (+/-)-(IR*,2S*,3R*,5R*)-5-[5,6-dichlor2-(cyklopropylamino)-lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)1,2-cyklopentandiol jako bílé krystaly (180 mg, 40 %); t.t. > 250 °C; ¹H-NMR(DMSO-d₆)δ:7,70 (m, 1, NH), 7,62 a 7,39 (oba s, každý, 2 benzimidazol CH), 5,77 (šs, 1, OH), 5,13 (d, J= 5,3 Hz, 1, OH), 4,95-4,80 (m, 1, CHN), 4,48 (t, J= 4,7 Hz, 1, CH₂OH), 4,2-4,0 (m, 2,2 OCH), 3,7-4,0 (m, 2, OCH₂), 2,9-2,65 (m, 1, OCH), 2,2-1,8 (m, 3, CH₂ a CH); hmotové spektrum(Cl): 372 (M+l). [Viz příklady 10-14].

Elementární analýza pro ^C16^H19^N3^C12°3^: vypočteno 51,63 % C, 5,14 % H, 11,29 % N, 19,05 % Cl nalezeno 51,53 % C, 5,18 % H, 11,22 % N, 18,97 % Cl.

Přiklad 39 (+)-(IR*,2S*,3R*,5S*)-5-[5,6-Dichlor-2-(cyklopropylamino)-1Hbenzimidazol-l-yl]-3-methyl-1,2-cyklopentandiol

Část A :

(±)-(IS*,2R*,3R*,5R*)-5-(5,6-Dichlor-lH-benzimidazol-lyl)-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol (+)-3-(Acetoxymethyl)-5-(5,6-dichlor-lH-benzimidazol1-yl)-1,2-cyklopentandiyldiacetát (přiklad 2, 3,00 g, 6,77 mmol) se rozpustí v methanolu (100 ml). Přidá se methanol nasycený aminoakem při 0 °C (100 ml) a roztok se míchá při teplotě místnosti přes noc. Těkavé látky se odpaří ve vakuu a zbylá pevná látka se rozmíchá s vodou a filtrací se získá titulí sloučenina jako žlutohnědý prášek (2,02 g, 94 %).

Část B :

(+) -5-(5,6-Dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-3-jod-1,2cyklopentandiol (+)-(1S *,2R*,3R*,5R*)-5-(5,6-Dichlor-lH-benzimidazol1-yl)-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol (část A, 2,00 g, 6,31 mmol) se rozpustí v suchém DMF (15 ml) pod dusíkem a ochladí (ledová lázeň), přitom se během 20 minut přikapává roztok methyltrifenoxyfosfoniumjodidu (Aldrich, 3,27 g, 6,94 mmol) v suchém DMF (15 ml). V míchání se pokračuje na ledové lázni dalších 30 minut a pak při teplotě místnosti 18 hodin. Těkavé látky se odpaří ve vakuu a zbytek se chromatografuje na silikagelu. Produkt se eluuje 2% methanolem-chloroformem a získá se, po odpaření rozpouštědel, světležlutý prášek (750 mg, 28 %); ¹H-NMR(DMSO-d₆)δ: 8,51, 8,08 a 7,97 (všechny s, 1 každý, 3 benzimidazol CH), 5,20 (d, J = 6,7 Hz, 1, OH), 5,04 (d, J = 4,9 Hz, 1, OH), 4,8-4,6 (m, 1, NCH), 4,3-4,2 (m, 1, OCH), 3,8-3,7 (m, 1, OCH), 3,6-3,4 (m, 2, CH₂) , 2,55-2,40 (m, CH přesahující rozpouštědlo), 2,35-2,20 (m, 1, CH), 1,75-1,50 (m, 1, CH).

Část C :

(+) -5-(5,6-Dichlor-lH-benzimidazol-l-yl)-3-methyl-l,2cyklopentandiyldiacetát (+)-(lR*,2S*,3R*,5R*)-5-(5,6-Dichlor-lH-benzimidazol-1yl)-3-jod-1,2-cyklopentandiol (část B, 0,73 g, 1,71 mmol) v ethanolu (200 ml) se třepe s 5% Pd na uhlí (140 mg) s triethylaminem (0,24 ml) pod vodíkem (350 kPa - 50 psi) na Parrove třepačce 7,5 hodiny. Katalyzátor se odfiltruje (Celíte) a ethanolový filtrát se odpaří na bílou pevnou látku K této pevné látce se přidá pyridin (15 ml) a acetanhydrid (1,3 ml). Výsledný roztok se míchá při teplotě místnosti 18 hodin. Těkavé látky se odpaří a zbylý olej se rozpust! ve chloroformu (50 ml). Chloroformový roztok se extrahuje vodným hydrogenuhličitanem sodným a suší (síran sodný). Odpařením chloroformu se získá titulní sloučenina jako žluté sklo (560 mg, 85 %); ¹H-NMR(DMSO-d₆)δ: 8,61, 8,15 a 7,97 (všechny s, každý, 3 benzimidazol CH), 5,60-5,45 (m, 1, OCH), 5,20-4,95 (m, 2, OCH a NCH), 2,50-2,15 (m, 3, CH₂ a CH), 2,09 a 1,95 (oba s, 3 každý, 2 OAC), 1,20 (d, J= 6,5 Hz, 3, CHCH₃).

Část D :

(±)(IR*,2S*,3R*,5S*)-5-(2-Brom-5,6-dichlor-lH-benzimidazol1-yl) -3-methyl-l,2-cyklopentandiyldiacetát (+)-(lR*,2S*,3R*,5S*)-5-(5,6-Dichlor-lH-benzimidazol1-yl)-3-methyl-l,2-cyklopentandiyldiacetát (část C, 550 mg, 1,43 mmol) se rozpustí v suchém tetrahydrofuranu (15 ml). Přidá se N-bromsukcinimid (520 mg, 2,92 mmol) a výsledný roztok se intenzivně míchá 10 minut. Přidá se další podíl N-bromsukcinimidu (100 mg) a refluxování pokračuje dalších 5 minut. Zde TLC (silikagelové destičky vyvíjené 5% methanolem-chloroformem) vykazuje, že výchozí materiál byl převeden na UV-absorbující skvrnu s mírně vyšším Rf. Reakční směs byla rozložena ochlazením (ledová lázeň) a zředěna chloroformem (50 ml). Tento roztok byl promyt vodou a sušen (síran sodný). Odpařením se získá žlutá pevná látka, která se chromátografuje na silikagelu. Titulní sloučeniny se eluuje s 5% methanolem-chloroformem a trituruje v ethylacetátu za získání bílého prášku (460 mg, 68 %), t.t. 235 až 236 °C rozkl.; ¹H-NMR(DMSO-dg)δ:8,38 a 7,97 (oba s, 1 každý, 2 benzimidazol CH), 5,75-5,65 (m, 1, OCH), 5,2-5,0 (m, 2, OCH a NCH), 2,11 (s) přesahující při 2,2-2,05 (m, celkem 6, OAc s CH₂ a CH), 1,95 (s, 3, OAC), 1,22 (d, J = 6,3 Hz, 3, CHCH₃); hmotové spektrum(Cl): 463(M+1).

Část E :

(+)-(IR*,2S*,3R*,5S*)-5-[5,6-Dichlor-2-(cyklopropylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-methyl-l,2-cyklopentandiol (+)-(lR*,2S*,3R*,5S*)-5-(2-Brom-5,6-dichlor-lHbenzimidazol-l-yl)-3-methyl-l,2-cyklopentandiyldiacetát (část D, 350 mg, 0,75 mmol) a cyklopropylamin (Aldrich, 0,53 ml) se refluxuje v methoxyethanolu (5 ml) 5 hodin. K ochlazené reakční směsi se přidá IN hydroxid sodný (0,75 ml) a těkavé látky se odpař! ve vakuu. Zbytek se chromatografuje na silikagelu. Produkt se eluuuje 5% methanolem-chloroformem. Rekrystalizací z methanolu-ethylacetátu se získá (+)-(IR*,2S*,3R*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklopropylamino)-1Hbenzimidazol-l-yl]-3-methyl-l,2-cyklopentandiol jako bílé krystaly (170 mg, 64 %) ; t.t. 231 až 233 °C;

•'H-NMR(DMSO-dg) δ : 7,48 a 7,39 (oba s, 1 každý, 2 benzimidazol CH), 7,10 (m, 1, NH) , 4,83 (d, J = 5,9 Hz, 1, OH), 4,74 (d, J = 5,1 Hz, 1, OH), 4,5-4,3 (m, 2, NCH a OCH), 3,7-3,6 (m, 1, OCH), 2,85-2,7 (m, 1, CHNH), 2,1-1,8 (m, 2, CH₂ a CH), 1,7-1,5 (m, 1, CH), 1,16 (d, J= 5,4 Hz, 3, CHCH₃), 0,8-0,5 (m, 4, 2 CH₂ cyklopropylu); hmotové spektrum(Cl): 356(M+1). [Viz příklady 1 a 2].

Elementární analýza pro C-£6H₁₉N₃C1₂O₂:

vypočteno 53,95 % C, 5,38 % H, 11,80 % N, 19,90 % Cl nalezeno 53,75 % C, 5,45 % H, 11,71 % N, 19,98 % Cl.

Příklad 40 (IR,2S,3S,5S)-5-[2-(terč.Butylamino)-5,6-dichlor-lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol

Roztok (IR,2S,3S,5S)-5-(2-brom-5,6-dichlor-lHbenzimidazol-l-yl)-3-(hydroxymethylú-1,2-cyklopentandiolu (500 mg, 1,26 mmol) se míchá v terč.butylaminu (Aldrich, 98 %, 20 ml) v Parrově bombě udržované na 148 °C (olejová lázeň) 48 hodin. Bomba se ochladí a výsledný světležlutý roztok se zředí ethanolem, obsahujícím IN hyroxid sodný (1,2 ml). Těkavé látky se odpaří ve vakuu a zbytek se chromatografuje na silikagelu. Titulní sloučenina se eluuje s 10% methanolem-chloroformem jako bezbarvý olej. Olej se rozpustí v absolutním ethanolu, zahustí na olej a trituruje s vodou (3 ml) a získá se (IR,2S,3S,5S)-5-[terč.butylamino)-5,6-dichlor-lH-benzimidazol1-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol jako bílý prášek (303 mg, 61 %), t.t. při 116 až 150 °C kolaps na sklo; ¹H-NMR(DMSO-dg)δ :7,63 a 7,43 (oba s, 2, aromatický CH), 6,15 (s, 1, NH), 5,08 (t, J = 4,3 Hz, 1, OH), 4,85 (d, J = 7,4 Hz,

1, OH), 4,71 (d, J = 3,8 Hz, 1, OH), 4,7-4,5 (m, 1, NCH),

4,45-4,3 (m, 1, OCH), 3,80 (m, 1, OCH), 3,7-3,4 (m, 2, OCH₂),

2,2-1,85 (m, 3, CH₂ a CH cyklopentanu) , 1,47 (s, 9, 3 CH-j) ;

hmotové spektrum(Cl): 388(M+1); [α]²θ5₈9^-4,0°, [a]^2θ578-4,3°, [ a] ^2θ546-6,0° , [a ] ^2θ436-22,6° , [α ] ^2θ365-82,1° (c= 0,420, methanol). [Viz příklady 25-28, 30 a 31]. Elementární analýza pro C-^₇H₂₃N₃C1₂O₃.0,40H₂O: vypočteno 51,63 % C, 6,07 % H, 10,62 % N, 17,93 % Cl nalezeno 51,50 % C, 5,99 % H, 10,54 % N, 17,96 % Cl.

Příklad 41 (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[2-(terč.Butylamino)-5,6-dichlor-lH71 benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol

Roztok (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)--5-(2-brom-5,6-dichlor-lHbenzimidazol-l-yl)-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiolu (750 mg, 1,44 mmol) se míchá v terč.butylaminu (Aldrich, 98%, 25 ml v Parrově bombě udržované na 90 °C (olejová lázeň 6 dnů.

Těkavé látky se odpaří ve vakuu a zbylé pevné látky se refluxují v ethanolu (30 ml) s vodným dimethylaminem (ALdrich, 40%, 2 ml) jednu hodinu. Těkavé látky se odpaří a zbylá pevná látka se chromatografuje na silikagelu. Eluce 10% methanolem-ethylacetátem poskytne titulní sloučeninu jako bezbarvé sklo. Solidifikaci z vody se získá (+)-(lR*,2S*,3S*,5S*)-5-[2-(terč.butylamino)-5,6-dichlor-1Hbenzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol jako bílý prášek (150 mg, 26 %); t.t. 130 až 132 °C;

^H-NMR(DMSO-dg)δ: shodné se spektrem enantiomeru popsaného v příkladu 30. [Viz příklady 1-4].

Elementární analýza pro Ο₄γΗ23Νβϋΐ2θ3·0,0,07 C2H3OH: vypočteno 51,18 % C, 5,94 % H, 10,47 % N, 17,63 % Cl nalezeno 51,34 % C, 6,06 % H, 10,37 % N, 17,58 % Cl.

Příklad 42 (+)-(lR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-Dichlor-2-(isopropylamino)-1Hbenzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol (+)-(lR*,2S*,3S*,5S*)-3-(Acetoxymethyl)-5-(2-brom-5,6dichlor-lH-benzimidazol-l-yl]-1,2-cyklopentandiyldiacetát (750 mg, 1,44 mmol) se refluxuje v ethanolu (10 ml) s isopropylaminem (1,22 ml, Aldrich) pod dusíkem 18 hodin. Přidá se druhý podíl isopropylaminu (1,22 ml) a v refluxování se pokračuje dalších 24 hodin. Těkavé látky se odpaří, zbytek se znovu rozpustí v ethanolu, přidá se IN hydroxid sodný (1,44 ml), a těkavé látky se znovu odpaří. Zbytek se chromatografuje na silikagelové koloně. Titulní sloučenina se eluuuje s 10% methanolem-chloroformem jako bezbarvé sklo. Sklo se krystaluje z ethylacetátu-hexanů za získání (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6dichlor-2-(isopropylamino)-lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl) -1 , 2-cyklopentandiol jako bílé krystaly (305 mg, 57 %); t.t. 213 až 214 °C; ¹H-NMR(DMSO-dg) shodné se spektrem enantiomeru popsaného v příkladu 23. [Viz příklady 1-4]. Elementární analýza pro ^C16^H21^N3^C12°3^: vypočteno 51,35 % C, 5,66 % H, 11,23 % N, 18,95 % Cl nalezeno 51,27 % C, 5,69 % H, 11,17 % N, 18,88 % Cl.

Claims

1. Sloučenina obecného vzorce I nebo 1-1

Z. θ Z θ 0150Q ve kterých :

r! je vodík, CH₃ nebo CH₂OH;

R² je H nebo OH, je H nebo OH, nebo R a R společně tvoří vazbu;

R⁴ je aminová skupina, cyklopropylaminová skupina, cyklobutylaminová skupina, isopropylaminová skupina,

2 0 2 O v v terč.butylaminová skupina nebo -NR R , kde R a R společně s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří 4, 5 nebo

6-členný heterocyklický kruh;

je atom vodíku, a r6 a R² j sou atom chloru s výj imkou sloučeniny (+)-(lR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklopropylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol a s podmínkou, že alespoň jeden z R , R a R je nebo obsahuje OH a její farmaceuticky přijatelné deriváty.

> 2

2. Sloučenina podle nároku 1, kde R je OH.

3. Sloučenina podle nároku 2,, kde R⁴ je cyklopropylaminová skupina, isopropylaminová skupina nebo terč.butylaminová skupina.

4. Sloučenina podle nároku 3,, kde R⁴ je isopropylaminová skupina nebo terč.butylaminová skupina.

5. Sloučenina podle nároku 1 obecného vzorce IA nebo IA-1 :

ve kterých :

je atom vodíku nebo OH,

R^ je aminová skupina, cyklopropylaminová skupina, isopropylaminová skupina, terč.butylaminová skupina, zejména isopropylová skupina nebo terč.butylaminová skupina, nebo -NR°R , kde R a R^? společně s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny tvoří 4, 5 nebo 6-členný heterocyklický kruh; r5 je atom vodíku, a r6 a R² jsou atom chloru s výjimkou (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklopropylamino)lH-benzimidazol-1-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiolu a její farmaceuticky přijatelné deriváty.

6. Sloučenina podle nároku 5, kde R^ je cyklopropylaminová skupina, isopropylaminová skupina nebo terč.butylaminová skupina, R^J je atom vodíku a R° a R' jsou oba atomy chloru a její farmaceuticky přijatelné deriváty.

7. Sloučenina podle nároku 6, kde R^ je isopropylaminová skupina nebo terč.butylaminová skupina.

8. Sloučenina podle nároku 1, vybraná ze skupiny, zahrnuj ící :

(IR,2S,3S,5S)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklopropylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (IR,2S,3S,5S)-5-[5,6-dichlor-2-(isopropylamino)-1Hbenzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-aminolH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(IR*,2R*,4S*)-2-(2-cyklopropylamino-5,6-dichlor-lHbenzimidazol-l-yl)-4-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(lR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklobutylamino)1H-benzimidazol-1-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(lR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(1-azetidinyl)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(IR*,2S*,3S* , 5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklopropylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(lR*,2S*,3R*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklopropylamino)1H-benzimidazol-1-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (lR,2S,3S,5S)-5-[2-(terč.butylamino)-5,6-dichlorlH-benzimidazol-l-yl]-1,2-cyklopentandiol, (+)-(lR*,2S*,3S*,5S*)-5-[2-(terč.butylamino)-5,6-dichlorlH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)“(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(isopropylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (1S,2R,3R,5R)-5-[5,6-dichlor-2-(isopropylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (1S,2R,3R,5R)-5-[2-terc.butylamino-5,6-dichlorlH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(lR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(1-azetidinyl)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (IR,2S,3S,5S)-5-[5,6-dichlor-2-(l-azetidinyl)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol a (1S,2R,3R,5R)-5-[5,6-dichlor-2-(1-azetidinyl)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol a jejich farmaceuticky přijatelné deriváty.

9. Způsob léčení herpes virových infekcí u subjektu, zahrnující ošetření subjektu s terapeuticky účinným množstvím alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce I nebo 1-1 podle nároku 1, nebo jejích farmaceuticky přijatelným derivátem.

10. Způsob podle nároku 9, kde herpes virová infekce je cytomegalovirová infekce.

11. Způsob podle nároku 9 nebo 10, kde uvedená sloučenina je vybrána ze skupiny, zahrnující (IR,2S,3S,5S)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklopropylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (IR,2S,3S,5S)-5-[5,6-dichlor-2-(isopropylamino)-1Hbenzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-aminolH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(IR*,2R*,4S*)-2-(2-cyklopropylamino-5,6-dichlor-lHbenzimidazol-l-yl)-4-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklobutylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(l-azetidinyl)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklopropylamino)1H-benzimidazol-1-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(IR*,2S*,3R*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklopropylamino)1H-benzimidazol-1-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (IR,2S,3S,5S)-5-[2-(terč.butylamino)-5,6-dichlorlH-benzimidazol-l-yl]-1,2-cyklopentandiol, (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[2-(terč.butylamino)-5,6-dichlor1H-benzimidazol-1-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(isopropylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (1S,2R,3R,5R)-5-[5,6-dichlor-2-(isopropylamino)1H-benzimidazol-1-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (IS,2R,3R,5R)-5-[2-terč.butylamino-5,6-dichlorΙΗ-benzimidazol-1-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)~(lR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(l-azetidinyl)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (IR,2S,3S,5S)-5-[5,6-dichlor-2-(l-azetidinyl)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (IS,2R,3R,5R)-5-[5,6-dichlor-2-(l-azetidinyl)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol a jejích farmaceuticky přijatelné deriváty.

12. Použití jedné nebo více sloučenin podle nároku 1 pro přípravu léčiva pro léčení virových infekcí, zejména infekci hepatitis B virem a cytomegalovirem.

13. Farmaceutické formulace,vyznačující se tím, že obsahuji alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I nebo 1-1 podle nároku 1 neno její farmaceuticky přijatelný derivát spolu s alespoň jedním farmaceuticky přijatelným nosičem nebo přísadou.

14. Farmaceutická formulace podle nároku 13, vyznačující se tím, že uvedená sloučeninaje vybrána ze skupiny, zahrnuj ící :

(IR,2S,3S,5S)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklopropylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (IR,2S,3S,5S)-5-[5,6-dichlor-2-(isopropylamino)-1H80 benzimidazol-l-yl ] -3- (hydroxymethyl) -1,2-cyklopentandiol, (+)-(lR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-aminolH-benzimidazol-1-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(IR*,2R*,4S*)-2-(2-cyklopropylamino-5,6-dichlor-lHbenzimidazol-l-yl)-4-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklobutylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(lR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(l-azetidinyl)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklopropylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(lR*,2S*,3R*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(cyklopropylamino)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (lR,2S,3S,5S)-5-[2-(terč.butylamino)-5,6-dichlorlH-benzimidazol-l-yl]-1,2-cyklopentandiol, (+)-(lR*,2S*,3S*,5S*)-5-[2-(terč.butylamino)-5,6-dichlorlH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol, (+)-(IR*,2S*,3S*,5S*)-5-[5,6-dichlor-2-(isopropylamlno)lH-benzimidazol-l-yl]-3-(hydroxymethyl)-1,2-cyklopentandiol a jejich farmaceuticky přijatelné deriváty.

15. Způsob přípravy sloučenin obecného vzorce I a 1-1 podle nároku 1 samotných nebo v kombinaci s jejich zrcadlovými enantiomery a jejich farmaceuticky přijatelných derivátů, vyznačující se tím, že zahrnuje (A) reakci sloučeniny vzorce II :

nebo jejich zrcadlového enantiomeru, (a) buďto se sloučeninou obecného vzorce :

r⁴co₂h kde R⁴ je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo perfluoralkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, nebo sloučeninou obecného vzorce :

R⁴C(OR)₃ kde R⁴ je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo perfluoralkylová skupina obsahuj ící 1 až 4 . atomy uhlíku, a

R je alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, « za vzniku sloučeniny vzorce I nebo 1-1, kde R⁴ je atom vodíku, nebo (b) nebo s kyanobromidem za vzniku sloučeniny vzorce IA nebo IA-1, kde R⁴ je NH₂ nebo (B) (a) převedení sloučeniny vzorce IA nebo IA-1, kde R⁴ je vodík na další sloučeninu vzorce IA nebo IA-1, kde R⁴ je odštěpitelná skupina, nebo (b) převedení sloučeniny obecného vzorce IA nebo

IA-1, kde R⁴ je atom chloru nebo bromu nebo jodu na jinou sloučeninu vzorce IA nebo IA-1, kde R⁴ je aminová skupina nebo 8 9 substituovaná aminoskupina -NR R nebo (C) reakcí sloučeniny vzorce III :

(ΠΙ) (kde R⁴, r5, r6 a R² mají výše definovaný význam) nebo jejího funkčního ekvivalentu, se sloučeninou obecného vzorce IV :

(IV) kde R¹, R² a R² mají výše definovaný význam a L je odštěpitelná skupina, za vzniku sloučeniny vzorce IA nebo IA-1, kde je vodík, halogen nebo NR⁸R⁹ a popřípadě převedení sloučeniny vzorce I nebo 1-1 na její farmaceuticky přijatelný derivát.

Zastupuj e :

Dr. Miloš Všetečka