CZ104898A3

CZ104898A3 - Nové tekuté stálé formulace na bázi paracetamolu a jejich příprava

Info

Publication number: CZ104898A3
Application number: CZ981048A
Authority: CZ
Inventors: Francois Dietlin; Daniéle Fredj
Original assignee: Scr Pharmatop
Priority date: 1996-08-05
Filing date: 1997-08-05
Publication date: 1998-09-16
Also published as: FR2751875A1; DK0858329T3; AP957A; PL326069A1; US6028222A; AP9801223A0; JP5122604B2; RU2192249C2; DE69722580D1; KR19990063978A; HUP9901893A3; CA2233924C; PL193104B1; CN1133426C; EP0858329B1; BR9702362A; CA2233924A1; EP0858329A1; HUP9901893A2; AU742576B2

Description

Oblast techniky t

Předkládaný vynález se týká nových analgetických tekutých stálých formulaci na bázi paracetamolu sdružených či nikoliv s analgetickým derivátem.

Je známo již řadu let, a zejména z článku J.E. Fairbrother nazvaného : Acetaminophen, publikovaného v Analytical Profiles of Drug Substances (1974), svazek 3, strana 1 - 109, že paracetamol vložený do vlhkého prostředí a tím spíše je-li uveden do vodného roztoku, může být podroben hydrolýze, aby vytvořil p-aminophonů, který má schopnost se odbourat na chinonimin. Rychlost odbourávání paracetamolu se zvyšuje v závisloti na teplotě a světle.

Ostatně, nestálost paracetamolu ve vodném roztoku v závisloti Γ na pH roztoku byla již mnohokrát popsána v odborné literatuře. Podle článku Stability of aqueous solutions of ’ N-acetyl-p-amimophenol (Koshy K.T. a Lach J.J. - J. Pharm.

Sci., 50, (1961), strana 113 - 118) vykazuje paracetamol ve vodném roztoku určitou netálost, která se projevuje v první řadě hydrolýzou jak v kyselém, tak i alkalickém prostředí. Toto odbourávání je minimální při hodnotě pH blízké 6, kdy poločas rozpadu dosahuje v tomto případě 21,8 let při teplotě 25° C.

* 0 ® o • · « · « · · »0 0 0 0*00 0

0* 0000 000

0000000 0« · · ·0 · ·

Aplikace Arrheniusova zákonu na podporu konstanty specifické reakce determinované těmito autory vede k výpočtu času zhruba 19 měsíců pro.zaznamenání pětiprocentního titru paracematolu vodného roztoku uchovávaného při 25° C při optimální hodnotě pH. Nezávisle na hydrolýze podléhá molekula paracematolu jinému typu rozkladu utvářením chinoniminu schopnému polymerazizace, při které vznikají dusíkaté polymery.

Tyto polymery a zejména potom polymery N-acetyl p-benzochinoniminu byly popsány kromě jiného jako toxický, zejména cytotoxický a hemolytický metabolit paracematolu. Rozklad tohoto metabolitu ve vodném prostředí je ještě komplexnější a vzniká při něm p-benzochinoňin a hydrochinonin (D. Dahlin, J. Med. Chem. 25 (1982) 885 - 886).

Z asoučasného stavu techniky a s ohledem na požadavky kvality týkající se farmaceutické reglementace je stálost paracetamolu ve vodném roztoku z tohoto hlediska nedostatečná a neumožňuje realizaci injikovatelných tekutých farmaceutických kompozic. V důsledku toho vypracování tekutých farmaceutických forem paracetamolu, zejména pak forem injikovatelných, zůstávala bez jakéhokoliv výsledku.

Řada pokusů byla provedena s cílem omezit odbourávání paracetamolu ve vodném roztoku. V článku nazvaném : Stabilisation by éthylenediamine tétraacetic acid of amid and other groups in drug compound, (Fogg Q.G. a Summan A.M., J. Clin. Pharm. Ter., 17, (1992) 107 - 109) je uvedeno, že vodný roztok paracetamolu (0,19 %) vykazuje hladinu p-aminofenolu na bázi hydrolýzy paracetamolu dosahující 19,8 % původní

-3 — hladiny paracetamolu po uchovávání v temnu po dobu 120 dnů. Přísada EDTA v množství 0,0075 % omezí toto odbourávání zhruba na 7 %. Ostatně, destilace alkalického roztoku paracetamolu zajistí obsah amoniaku 14 % a to v přítomnosti nebo nepřítomnsoti 1000 ppm kyseliny askorbové. Tato kyselina vykazuje opravdu vlastnosti vhodné pro takovouto stabilizaci. Nicméně, roztok paracetamolu s obsahem 1000 ppm kyseliny askorbové, vystavený intenzivnímu světlu, produkuje nicméně amoniak s výnosem 98 %. Naopak, přísada EDTA (0,0075 %) k tomuto roztoku omezuje odbourávání a výnos amoniaku nepřesáhne 14 %.

Přes všechny tyto snahy se nepodařilo připravit tekuté vodné roztoky paracetamolu a zejména pak ne roztoky injikovatelné, jejichž stálost by mohla být garantována.

Podstata vynálezu

Cílem předkládaného vynálezu je vyřešení tohoto problému pohodlným a uspokojivým způsobem. Vynález se týká stálých farmaceutických kompozic s obsahem paracetamolu ve vodném rozpouštědle s přísadou antiradikálového činidla. Vodným rozpouštědlem může být voda nebo vodné směsi s obsahem vody a vícemocný alkohol jako polyetylenglykol (PEG) 300, 400, 1 000, 1 540, 4 000 nebo 8 000, propylenglykol nebo tetraglykol. Rovněž je možné použít alkanol rozpustný ve vodě, jako na příklad etanol.

Stálost těchto vodných roztoků není podmíněna pouze volbou vehikula. Je určována rovněž dalšími parametry, jako je i

-4správné nastavení hodnoty pH, eliminace kyslíku rozpuštěného ve vehikulu a přísada antiradikálového činidla nebo zachycovače volných radikálů. - - *

Rozpuštěný kyslík se dá snadno eliminovat probubláváním inertním plynem, nejlépe dusíkem.

Vhodné antiradikálové činidlo se vybere z derivátů kyseliny askorbové, derivát nesoucích alespoň funkci tiolu a vícemnocných nebo cyklických alkoholů.

Derivát kyseliny askorbové je výhodně kyselina D - nebo kyselina L-askorobvá, askorban alkalického kovu, askorban kovu alkalických zemin nebo ester kyseliny askorbové rozpustný ve vodném prostředí.

Zachycovačem volných radikálů s funkcí tiolu, může být organická sloučenina substituovaná jednou nebo vice funkcemi tiolu alifatické série jako jsou cystein, acetylcystein, kyselina tiogylokolová a její soli, kyselina tiolmléčná a její soli, ditiotréitol, redukovaný glutation, tiomočovina, alfa-tioglycerol, metionin a merkaptoetanová kyselina sulfonová.

Vícemnocný alkohol jako zachycovač volných radikálů, bývá povětšinou lineární nebo cyklický polyhydroxylovaný alkohol, jako manitol, sorbitol, inositol, izosorbid, glycerol, glukóza a propylenglykoly.

Z těchto zachycovačů volných radikálů,jejichž přítomnost je nezbytná pro stálost paracetamolu, je jakožto upřednostňovaný * derivát kyseliny askorbové využíván askorban sodný. Z derivátů s funkcí tiolu jsou upřednostňovány cystein,

5*redukovaný glutation, N-acetylcystein a kyselina merkáptoetanosulfonová.

Sdružování několika zachycovačů volných radikálů může být výhodné do té míry, jsou-li rozpustné ve vodě a vzájemně mezi sebou kompatibilní. Obzvláště upřednostňovaný zachycovač volných radikálů je manitol, glukóza, sorbitol nebo glycerol. Tyto látky mohou být sdružovány bez jakýchkoliv problémů a potíží.

Rovněž může být výhodné přidat k přípravku činidlo nebo látky zajišťující lepší stálost molekuly z toho důvodu, že aktivní princip je citlivý na přítomnost stop kovů schopných uspíšit její odbourání.

Chelatizační činidla jsou na příklad kyselina nitrilotrioctová, kyselina etylenodiaminotetraoctová, kyselina etylenodiamino ΝΝ'-dioctové NN'-dipropionová, kyselina etylenodiaminotetrafosfonová, kyselina 2,2'-(etylendimino)dimáselná nebo kyselina etylenglykolová bis(diaminoetyleter) N, N, N',N'-tetraoctové a její vápenné nebo sodné soli.

Úloha chelatizačního činidla je vytvářet komplex případně přítomných divalentních iontů (měď, zinek, kadmium), které mají určitý nepříznivý vliv na vývoj formy po dobu skladování.

• ·«*· ναοβ φ · φφ φ « · φ · φ φ · φ φ φφφ ·· · φφ φφ

• φφφφ

Plynem použitým pro probubláváni roztoku za účelem vypuzeni kyslíku může být dusík nebo kysličník uhličitý nebo jiný vzácný plyn. Upřednstňovaným plynem, je v této souvislosti dusík.

Izotónie přípravku může být dosaženo přísadou správně zvoleného množství chloridu sodného, glukózy, levulózy nebo chloridu vápenatého či draselného nebo glukonoglukoheptonanu vápenatého nebo jejich směsi. Upřednostňovaným izotonizačním činidlem je chlordi sodný.

Použitý pufr musí být kompatibilní s přípravkem injikovatelným člověku, jehož pH se může pohybovat v rozmezí od 4 do 8. Upřednostňované pufry jsou na bázi octanů nebo fosfátů alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin. Obzvláště upřednostňovaným pufrem je octan sodný, hydrofenofosfát upravený na požadovanou hodnotu pH kyselinou chlorovodíkovou nebo hydroxydem sodným. Koncentrace tohoto pufru se pohybuje v rozmezí od 0,1 do 10 mg/ml. Přednost se v této souvislosti dává koncentraci pohybující se v rozmezí od 0,25 do 5 mg/ml.

Ostatně, injikovatelné přípravky musí být sterilní a musí být schopné sterilizace teplem. Je dobře známo, že za určitých podmínek se mohou odbourat antioxidanty jako glutation (Fialaire A. et al., J. Pharm. Biomed. Anal., sv. 10, č. 6, s. 457 - 460 (1992)). Stupeň odbourání glutationu redukovaný během sterilizace teplem kolísá od 40 do 77 % v závislosti na zvolených teplotních podmínkách. Během sterilizace je plně opodstatněné využít prostředků schopných

J.

zachovat integritu těchto antioxidantů. Přísada komplexačních látek k vodným roztokům inhibuje odbourávání tioloderivátů, jako je glutation, teplem.

Tekuté farmaceutické kompozice podle předkládaného vynálezu jsou přednostně kompozice injikovatelné. Koncentrace paracetamolu v roztoku se může pohybovat v rozmezí od 2 mg/ml do 50 mg/ml, jedná-li se o roztoky tzv. ředěné, to znamená přímo připravené k infúzi intravenózní cestou a v rozmezí do 60 mg/ml do 350 mg/ml, jedná-li se o roztoky tzv. koncentrované, to znamená určené k tomu, aby byly injikované přímo intravenózně nebo intramuskulámě, tedy určené k tomu, aby byly zředěné ještě před podáním formou pomalé infúze. Upřednostňované hodnoty koncentrace se pohybují-v rozmezí od 5 do 20 mg/ml u roztoků ředěných a od 100 do 250 mg/ml u roztoků koncentrovaných.

Farmaceutické kompozice podle předkládaného vynálezu mohou dále kromě jiného zahrnovat další jiný aktivní princip zintenzivňující účinek vlastní paracetamolu.'

Zejména pak farmaceutické kompozice podle předkládaného vynálezu mohou zahrnovat centrální analgetikum, jako na příklad analgetiku morfinové.

Toto morfinové analgetikum je voleno z morfinových derivátů tzv. extrakčních, hemi-sytnézových nebo syntézových a z derivátů piperidinových, vybraných z následujícícho seznamu, aniž by ovšem tento byl vyčerpávající : buprenorfin, ciramadol, kodein, dextrmoramld, dextropropoxyfen,

• 9	9 9	9 0 9 0 0	*9
• ·	9 9 9	9 99 ··>	9 9
• 9	9 9	• 9 ·	O ·
• 9 9999	♦ 9	9« «O	90

hydrokodon, levorfanol, nikomorfin, hydromorfon, ketabemídon, levometadon, meptazinol, metadon, morfin, nalbufin, dizocin, diamorfin, dihydrokodein, dipipanon, metorfan a dextrometorfan...

Mezi upřednostňované morfinové deriváty patří síran kodeinu nebo chlorhydrát morfinu.

Koncentrace kodeinu nebo jeho derivátu se pohybuje v rozmezí od 0,2 do 25 % koncentrace paracetamolu. Preferovaným derivátem kodeinu je síran kodeinu'. Jeho nejčastější koncentrace se pohybuje v rozmezí od 0,5 do 15 % koncentrace paracetamolu.

Koncentrace morfinu nebo jeho derivátu se pohybuje v rozmezí od 0,05 do 5 % koncentrace paracetamolu. Preferovaným derivátem morfinu je chlorhydrát morfinu. Jeho preferovaná koncentrace se pohybuje v rozmezí od 0,5 do 15 % koncentrace paracetamolu.

Kompozice podle předkládaného vynálezu mohou být obohaceny protizánětlivým činidlem typu AINS a zejména pak derivátem kyseliny fenyloctové. Příkladem takovýchto činidel je ketoprofen, flurbiprofen, kyselina tiaprofenová, kyselina niflumová, diklofenak nebo naproxen.

Kompozice podle předkládaného vynálezu mohou být dále doplněny činidlem proti dávení buď neuroleptickým s centrální působností jako je haloperidol nebo chlorpromazin nebo

Í8 Ο • · »«

-°ι metopimazin nebo s působností gastrokinetickou jako je metochlopramid nebo dompéridon nebo jiné serotoninergické činidlo. Kompozice podle předkládaného vynálezu mohou být rovněž doplněny antiepileptickým medikamentem jako je valproat sodný, chlonazepam, karbamazepin nebo fenytoin.

K paracetamolu je možno také přidat kortikosteroid jako na příklad prednizon, prednizolon, metylprednizon, dexametazon, betametazon nebo jeden z jejich esterů.

K paracetamolu je možné rovněž přidat vhodné tricyklické antidepresivní činidlo jako amitriptilin, imipramin nebo chlomipramin.

Koncentrace protizánětlivých činidel mohou být odstupňovány od 0,100 g do 0,500 g na 1.000 ml přípravku.

Pokud jde o roztoky koncentrované

Použité množství vody vyjádřené procentem přesahuje povětšinou 5 % finálního objemu a převážně se pohybuje v rozmezí od 10 do 65 %.

Použité množství propylenglykolu vyjádřené procentem přesahuje povětšinou 5 % a převážně se pohybuje v rozsahu od 20 do 50 %.

Jako PEG se povětšinou používá PEG 300, PEG 400, PEG 1000, PEG 1540 nebo PEG 4000. Koncentrace se pohybují v rozsahu od 10 do 60 %. PEG 300 a PEG 400 jsou pak obzvláště ·····♦♦

- AOupřednostňovány. Nejčastěji se používají koncentrace od 20 do 60 %.

Koncentrace etanolu se pohybují od 0 do 30 % finálního objemu a povětšinou pak od 0 do 20 %. Koncentrace tetraglykolu nepřesahují 15 % s přihlédnutím k maximálnímu denně aplikovatelnému množství parentální cestou, totiž 0,7 ml/kg tělesné hmotnosti.

Koncentrace glycerolu kolísá od 0,5 do 5 % v závislosti na viskozitě prostředí s ohledem na způsob aplikace.

Pokud jde o roztoky ředěné

Použité množství vody vyjádřené procentem přesahuje 20 % finálního objemu a povětšinou se pohybuje od 25 do 100 %.

Použité mnžství propylenglykolu vyjádřené procentem se pohybuje d 0 do 10 ΐ.

Ponejvíce se používá PEG 300, PEG 400 nebo PEG 4000. Preferovaný je PEG 4000. Upřednostňované _; koncentrace se pohybují v rozsahu od 0 do 10 %. Koncentrace tetraglykolu nepřesahují 5 %. Většinou se pohybují v rozsahu od 0 do 4 %.

Koncentrace kyseliny askorbové nebo jejího derivátu přesahuje povětšinou 0,05 mg/ml, ponejvíce se využívá koncentrace pohybující se v rozsahu od 0,15 mg/ml do 5 mg/ml. Může být využito i vyšších množství, ovšem v závislosti na hodnotách rozpustnosti.

I IDO

A

-44Vyšší dávky kyseliny askorbové nebo jejího derivátu jsou aplikovány‘preventivně nebo kurativně.

Koncentrace tiolového derivátu se pohybuje v rozmezí od 0,001 do 30 %, ponejvíce v rozmezí od 0,005 do 0,5 % pokud jde o roztoky ředěné a v rozmezí od 0.1 do 20 % pokud jde o roztoky koncentrované.

Hondota pH roztoku se nastavuje povětšinou s přihlédnutím k optimální hodnotě stálosti paracetamolu ve vodném roztoku, to znamená na hodnotu pH přinližně 6,0.

Takto připravená kompozice je upravena do skleněných zapečetěných ampulí nebo zazátkovaných skleněných lahviček nebo do polymerových jako na příklad polyetylenových lahviček, nebo do měkkých polyetylenových, polyvinylchloridových nebo polypropylenových kapes.

Kompozice múze být sterilizována tepelně, na příklad při 121° C po dobu 20 minut nebo sterilizační filtrací.

V současné době jsou podle předkládaného vynálezu preferované následující kompozice :

• ♦ · · · .?) — 42.^c—

Koncentrované roztoky

Složka Injikovatelný roztok - -Injikovatelný roztok samotného paracetamolu s morfinikem

paracetamolu (na	ml) (na	ml)
		Kodein	Morfin
Paracetamol	0,160 g	0,160 g	0,160 g
Sulfát kodeinu
3 ^0	-	0,0036 g
Chlorhydrát
morfinu 3 H₂0	-	-	0,00037 g
Propylenglykol	0,270 ml	0,270 ml	0,270 ml
PEG 400	0,360 ml	0,360 ml	0,360 ml
Octan sodný	0,002 g	0,002 g	0,002 g
Glutation	0,002 g	0,002 g	0,002 g
redukovaný
Kys.chloro-	qsp pH 6,0*	qsp pH 6,0*	qsp pH 6,0*
vodíková IN
Voda pro	qsp 1.000 ml	qsp 1.000 ml	qsp 1.000 ml
injikovatelné
přípravky
Dusík qsp	probublávání	qsp probublávání	qsp probublávání

* Indikovaná hoodnota pH je skutečnou hodnotou pH. Získá se měřením pH po ředění na 1/5 roztoku destilovanou vodou. Zjevná hodnota pH čistého roztoku je odlišná.

Tento roztok rozpouštědlové směsi 30 % propylenglykolu, 40 % polyetylenglykolu 400 a 30 % vody (roztok č. 20) umožňuje uvést do roztoku zhruba 200 mg/ml paracetamolu při 20° C.

*	•	v v	VW W - —
•	• ·	9	•	• · 0 eůfl a 9
•	•	•	♦	9 9 · · ·
Mf	····	• ·	·· ·· ··

ť¹

-45Koncentrace 160 mg/ml umožňuje vyhnout se jakémukoliv nebezpečí překrystalováni, zejména pak při nízké teplotě. Za těchto podmínek zahrnuje objem 6,25 ml uvedeného roztoku 1000 mg paracetamolu.

Ředěné roztoky

Složka Roztok samotného paracetamolu (na ml)	Roztok paracetamolu s kodeinem (na ml)
Morfinikem je kodein	Morfinikem je morfin
Paracetamol 0,0125 g	0,125 g		0,125 g
Sulfát kodeinu
3 H_z0	0,00018 g		-
Chlorhydrát
morfinu 3 H₂0	-		0,000019 g
Mannitol 0,025 g	0,025 g		0,025 g
Di hydrátováný
hydrogenofos-
fát sodný 0,00025 g	0,00025 g		0,00025 g
Chlorid
sodný 0,0020 g	0,0020 g		0,0020 g
Sekundární etylen diamino
tetraacetát
sodný 0,0001 g	0,0001 g		0,0001 g
Kys.chloro-
vodíková či
hydroxyd
sodný qsp pH 5,5	qsp pH 5,5		qsp pH 5,5
Voda pro injik.
přípravky qsp 1,000 ml	qsp 1,000 ml	qsp 1,000 ml
Dusík qsp probubláváni	qsp probubláváni qsp probubláváni

φ φ

Kompozice podle předkládaného vynálezu jsou využívány v terapeutice jako prostředky tišící bolest. V případě mírných bolestí obsahují použité roztpky pouze paracetamol. V případě prudkých, úporných bolesti obsahují roztoky navíc ještě analgetikum na bázi morfinu. Ostatně, paracetamolové roztoky mají výrazné antipyretické vlastnosti.

Příklady provedení vynálezu

Příklad I

Určení optimální rozpouŠtědlové směsi

1.1 Koncentrované roztoky

Zvýšené množství paracetamolu bylo introdukováno do směsí rozpouštědel. Vzhledem k tomu, že se rychlost rozpouštění paracetamolu se zvyšuje s teplotou, byly pokusy zaměřené na uvádění do roztoku v těchto různých prostředích provedeny při zahřátí směsi rozpouštěděl na 60° C. Po úplném rozpuštění paracetamolu byly roztoky umístěny na dobu 72 hodin do prostředí o teplotě 25° C a 4° C.

Zjištěné hodnoty rozpustnosti jsou uvedeny v následující tabulce φφ · φ φ * «

• · ·

φ φ φ φ φφφφ • φ • Φφ φφφφ

- 45·-

~~—— Pokus č.l	Voda /ml/	.- J Propyláři glykol /ml/	PEC 40( /ml/	, 1 ¹ Etano] /ml/	Tetragly kol , · /ml/	Rozpust nost při +4° /mg/ml/	R02pU3i\| d< J při /mg/ml/j
1	0.3	0.4	0.3	-		110	¹³θ]
2	0,4	0.3	0.3	-		110	130
3	0,15	0,3	0.4	-	0,15	190	230
4	0,5	-	0.5	-		110	¹⁵⁰
5	0,4	0.3	0.2	0.1		< 110	¹²⁰
6	0,5	0,3	0,1	0,1		< 100	¹³⁰
7	0,4	0,4	0,1	0,1		< 100	150
⁸	0,5	0,3	0,2	-		< 100	¹²⁰
9	0,6	0,3	0.1	-		< 100	<100
10	0,5	0.4	0,1	-		< 100	110
11	0,55	0,3	0,05	0,1		< 100	<100
12	0,45	0,4	0,05	0,1		< 100	120
13	0,65	0.3	0,05			<100	<100
¹⁴	0.55	0,4	0,05			< 100	< 100
¹⁵	0,4	0,4	0,2			<100	150 .
16	0.45	0,45	0.1			< 100	110
17	0.4	0,2	0.4			160	200
¹⁸	0,5	0.2	0.3			100	160
19	0,5	0,1	0.3	0,1		100	190
20	0,3	0.3	0,4	-		190	200
21	0,3	0,2	0,35	-	0,15	160	210
²²	0,25	0,25	0.35	-	0,15	170	220

— 46 —

Rozpustnost ve směsích rozpouštědel se však ne vždy zvyšuje spolu s teplotou. Přísada etanolu rozpustnost nijak nezvyšuje.

Kromě toho, v důsledku přesycení, které se u takovýchto roztoků objevuje, zejména pak v prostředí obsahujícím PEG, zaznamenáváme určité zpoždění krystalizace po zchlazení. Za těchto podmínek byly tyto roztoky udržovány po dobu 14 dnů při teplotě 20° C a pak se přidal do roztoků nevykazujících žádné krystalky po uplynutí této doby krystalek paracetamolu za účelem vyvolání krystalizace případně přesycených roztoků. Nejvyšší rozpustnost paracetamolu v rozmezí od 160 mg/ml do 170 mg/ml v závislosti na teplotě vykázal roztok č. 20 nebo nebo roztok č.3.

1.2 Ředěné roztoky

Množství paracetamolu značně přesahující hranici rozpustnosti byla introdukována do směsí rozpouštědel zahřátých na 30° C.

Po protřepání a zchlazení na 20° C byly roztoky přefiltrovány. Obsah paracetamolu v těchto roztocích je určen na bázi absorbance při 240 nm zředění na 1/200 filtrátu.

Výsledky jsou uvedeny v následujících tabulkách.

• · · *

Povaha roztoku (není-li uvedeno jinak, je hlavním rozpouštědlem destilovaná voda) Voda

Glukóza 5 %

Koncentrace paracetamolu (mg/50 ml) 720

710 a · · · · * · • · ♦ · · ·♦ • · · · · ··»· v ♦ · · » » · · ·· · · · ·· #

Levulóza

Mannitol

4,82 % %

730

680

Sorbitol %

Chlorid sodný 0,9 % Glukonoglucoheptonát vápenatý 10 % Lestradetův roztok (glukóza 5 %, chlorid sodný 0,2 %, chlorid draselný 0,15 %, glukonoglukoheptonát vápenatý 1,1 %)

Ringerův roztok (chlorid sodný 0,7 %, chlorid draselný 0,1 %, chlorid sodný 0,013 %)

Ringerův fosfátový roztok (chlorid sodný 0,7 %, primární fosforečnan draselný 0,182 %, chlorid vápenatý 0,013 %)

Ringerův octanový roztok (chlorid sodný 0,7 %, octan draselný 0,131 %, chlorid vápenatý 0,013 %)

Močovina 0,3 molární

685

615

670

730

710 t

715

725 e o • ♦ ·· • « • ·« ··

Povaha roztoku

Koncentrace paracetamolu (následné roztoky byly připraveny v Ringerově roztoku) roztok (mg/50 ml)

Čistý Ringerův +PEG 4000 4,0% + etanol 0,5 % +PEG 4000 4,0% + etanol 1,0% +PEG 4000 4,0% + etanol 2,0 %

735 propylenglykol 1,0% prpylenglykol 1,0% propylenglykol 1,0%

Povaha roztoku

905

930

Koncentrace paracetamolu (následné roztoky byly připraveny v roztoku chloridu sodného 0,9%) (mg/50 ml)

Chlorid sodný 0,9 % 615 + Tetraglykol 0,6 % 640 + Tetraglykol 1,2 % 680 + Tetraglykol 3,0 % 720 + PEG 4000 1,0 % 630 + PEG 4000 1,0 % + Tetraglykol 0,6 % 660 + PEG 4000 1,0 % + Tetraglykol 1,2 % 710 + PEG 4000 3,0 % + Tetraglykol 2,0 % 950

Přítomnost PEG zvyšuje rozpustnost paracetamolu. Byly určeny hodnoty rozpustnosti paracetamolu ve směsích PEG 4000 a roztoku chloridu sodného 0,9 % v destilované vodě při koncentraci d 0 do 7 % v závislosti na teplotě. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce :

Β O Q * 9 · Β

9 99· · 999

9« 99 99 9999 *

9 9 * 9 99 • 9 99 99··

-4ΑObjem (ml) rozpouštědla nutného pro uvedeni 1000 mg paracetamolu do roztoku, v závislosti na teplotě Koncentrace PEG 4000 (%/v) v roztoku chloridu sodného

0,9 %	4°C	17°C	22°C	30°C	42°C
0 %	130	92	80	65	42
1 %	99	78	67	63	47
2 %	91	72	63	59	45
3 %	80	64	56	54	41
4 %	82	62	57	49	36
5 %	79	59	51	46	34
7 %	78	61	48	42	30

4.1 Koncentrovaný roztok
Složka	Množství
	Roztok bez	Roztok s
	probublávání N	probublávání N
Paracetamol	0,160 g	0,160 g
Propylenglykol	0,270 ml	0,270 ml
PEG 400	0,360 ml	0,360 ml
Hydroxid sodný či HC1 IN	qsp pH 6,0	qsp pH 6,0
Dusík	0	qsp probublávání

a plnění

Voda pro injikovatelné přípravky qsp 1,000 ml qsp 1,000 ml

Roztok 20 obsahující paracetamol v množství 160 mg/ml, s hodnotou pH 6,0 upravenou pomocí hydroxidu sodného nebo kyseliny chlorovodíkové IN byl podroben probublávání dusíkem. Lahvičky naplněné pod dusíkem nebo vzduchem 10 ml těchto « · • *·« ·

-20 — roztoků, pečlivě uzavřené a zapečetěné, byly sterilizovány v autoklávu po dobu 20 minut při teplotě 121° C. Následně bylo kapalnou chromatografií zjištěno procento sekundárních vrcholků v poměru k hlavnímu vrcholku paracetamolu, jakož i intenzita růžového zbarvení změřením absorbance roztoku absorpční spektrofotometrií při maximální délce absorpční vlny, t.j. 500 nm. Dosažené výsledky jsou shrnuty v následujících tabulkách uvedených na následujících stránkách. Výsledky

Testovaný roztok	Sekundární špičky v % hlavní špičky paracetamolu	Absorbance roztoku při 500 nm
Roztok ošetřený v
autoklávu bez N	0,054	0,08
Roztok ošetřený v
autoklávu s N	0,036	0,03

Rozdílné zbarvení roztoku pod dusíkem je tedy velmi výrazné.

Aby bylo možno prověřit, že roztok paracetamolu při 0 % a 1 % PEG zůstává v podmínkách chladu čirý, bylo použito následujících roztoků :

Složka Roztok bez PEG	Roztok s PEG 1%
Paracetamol	i g		i g
PEG 400	-		i g
Roztok chloridu	qsp 125	ml	qsp 100 ml
sodného 0,9% ve vodě
pro injik. přípravky
Po uložení těchto roztoků po	dobu	10 dnů při	teplotě 4° C
žádná testovaná	lahvička	nevykazovala	krystalizaci.

Přítomnost PEG tedy není nezbytná pro zachování čirosti roztoku po sledovaný časový úsek.

Φ Φ Φ a ο ο ο φ · φ φ · φ · φφ·· • * φ· φ φ ·· ·φ φ · · φφ φφφφ φ φ · ··· φφ·φ ·φ ·· ·φ ··

- 2.4 —

Přiklad II

Pokusy zaměřené na určeni povahy rozkladu paracetamolu v roztoku

2.1 - Prokázání nestálosti paracetamolu v roztoku

Roztok paracetamolu ve vodě nebo v roztoku č. 20 se velmi rychle zbarvi do růžová v důsledku vystaveni světlu nebo vystavení vyšší teplotě. Při 50° C dojde k tomuto zbarevní po 2 týdnech. Aplikace tohoto zbarevní se projeví zvýšením absorbance roztoku na maximální hodnotu 50 nm. Podle výše zmíněného článku Fairbrothera může vystavení paracetamolu vlhkosti vést k hydrolýze v para-aminofenolu následované oxidaci provázenou růžovým zbarvením, což je charakteristický znak utváření chinoniminu.

2.2 -Povaha produktů odbourávání paracetamolu

Ve vodných nebo částečně vodných roztocích již p-aminofenol v průběhu konzervace nezaznamenáme. Velice rychle se tvoří sloučeniny zbarvené do růžová, přičemž rychlost reakce závisí na teplotních a světelných podmínkách. V průběhu času se intenzita zbarvení těchto derivátů zvýší a deriváty hnědnou. Všechno tedy probíhá, jakoby oproti tomu, co je uvedeno v odborné literatuře vyžadovalo odbouráni paracetamolu oxidativní proces a následně pak hydrolýzu. Za této domněnky by mohl paracetamol vestoupit do reakce s oxidačním činidlem obsaženým v roztoku, na příklad kyslíkem rozpuštěným ve vodné fázi. Tento mechanismus by vyvolal utváření volných radikálů umožňujících molekulární vazby, které odpovídají za utváření zbarvených derivátů, jejichž barva přechází od růžové do hnědé.

• to to to	• toto	• to toto
* · * * «	to ·	• ·· · · ·
• · · ·	• to	• · ·
··· ···· toto	• to	toto toto

2.2

2.3 - Pokusy s inhibici utváření radikálových sloučenin Typická reakce podmiňující proces utváření volných radikálů je vyvolána přísadou vodného roztoku okysličené vody (30 %) a pentahydratovaného síranu měďnatého (62,5 mg/ml) k vodnému roztoku paracetamolu (1,25 %). Během několika minut začne reakce zbarvování od žluté do tmavohnědé barvy. Intenzita dosaženého zbarvení se snižuje, jestliže se přidají předběžně k roztoku paracetamolu zachycovače volných radikálů a glycerol. Intenzita zbarvení závisí na povaze přidaných zachycovačů volných radikálů v následném sestupném pořadí intezity :

samotný paracetamol ) paracetaml + N-acetylcystein ) paracetamol + cystein ) paracetamol + sorbitol ) paracetamol + mannitol ) paracetamol + glycerol.

Přiklad III
Stabilizace paracetamolu	v roztoku volbou pH optimální
stability
3.1 - Koncentrovaný roztok
Testovaný roztok
Složka	Množství
Paracetamol	0,160 g
Propylenglykol	0,270 ml
PEG 400	0,360 ml
Hydroxyd sodný IN	pH 7,0-8,0-8,5-9,0-9,5-10,0
nebo kyselina chloro-	odpovídá skutečné pH : pH 5,8-6,7-
vodíková IN qsp	7,1 - 8,0 - 8,5
Dusík qsp	probublávání a plnění
Voda pro injikovatelné	qsp 1,000 ml

přípravky φφφφ φ φ φ φ φ · φ φ φφφ φ · φφφ φφφ φφ φφ φφ • φφφφ ··

Roztok č. 20 obsahující paracetamol v množství 160 mg/ml byl upraven na různou hodnotu pH : pH aparentní po pH skutečnou po ředění na 1/5 (v závorce) : 7,0 (5,8) - 8,0 (6,7) - 8,5 (7,1) - 9,0 (7,5) - 9,5 (8,0) - 10,0 (8,5) na roztok hydroxydu sodného nebo kyseliny chlorovodíkové. Lahvičky j naplněné pod dusíkem množstvím 10 ml těchto roztoků, pečlivě uzavřené a zapečetěné, byly v autoklávu sterilizovány při 121° C po dobu 20 minut a pak ve všech případech vystaveny buď teplotě 105° C ve tmě po dobu 72 hodin nebo záření aktinického světla 5000°K při 25° C po dobu 264 hodin.

Výsledky

Po ošetření v autoklávu vykázal růžové zabarvení pouze roztok s hodnotou pH 10. Po konzervaci při 105° C po dobu 72 hodin se pohybovala absorbance při 500 nm a obsah produktů procesu odbourání paracetamolu v rozsahu pH od 7,0 do 9,5. Po konzervaci při světle se intenzita zabarvení zvýšila s hodnotou pH. Minimální je při pH 7,0 (skutečná 5,8). Ani obsah paracetamolu, ani obsah produktů odbourání nebyly hodnotou pH nijak ovlivněny.

3.2 - Ředěný roztok

Testovaný roztok

Složka

Paracematol

Chlorid sodný

Dihydratovaný sekundární fosforečnan sodný

Kyselina citrónová (5%) qsp Dusík qsp

Voda pro injikovatelné přípravky

Množství

0,008 g

0,0067 g

0,0012 g pH 5,0-6,0-7,0 probublávání a plnění qsp 1,000 ml • toto toto toto

— 2Λ —

Ředěný a pufrovaný vodný roztok s obsahem paracetamolu (8

mg/ml) byl upraven na různou hodnotu pH : pH 5,0 - 6,0 - 7,0

pomocí roztoku kyseliny citrónové. Lahvičky naplněné pod

η dusíkem 10 ml těchto roztoků _t pečlivě uzavřené a zapečetěné, byly sterilizovány (nebo také ne) v autoklávu při 121° C po dobu 20 minut, následně pak, ve všech případech, vystaveny teplotě 70° C ve tmě po dobu 231 hodin.

Výsledky

Po ošetření v autoklávu vykazoval pouze roztok s hodnotou pH 7 růžové zabarvení. Po konzervaci vykázal stejný roztok nejintenzivnější růžové zabarvení. Při hodnotě pH 6,0 a 5,0 vykazují roztoky jen slabé zabarvení.

Přiklad IV

Stabilizace paracetamolu v roztoku eliminaci kyslíku probubláváním dusíkem.

4.2 . Ředěný roztok

Testovaný roztok

Množství

Složka	Roztok probublaný	Roztok neprobublaný
	dusíkem	dusíkem
Paracetamol	0,008 g	0,008 g
Chlorid sodný	0,008 g	0,008 g

Dihydartovaný sekundární

fosforečnan sodný	0,001 g	0,001 g
Kyselina citrónová (5 %)	qsp pH 6,0	qsp pH 6,0
Dusík	0	qsp probublávání
		plnění
Voda pro injikovatelné
přípravky	gsp 1,000 ml	qsp 1,000 ml

Φ Φ φ Φ a v · « *

Φ Φ φ Φ φ Φ Β φφφφ

Φ · · Φ ΦΦ ΦΦ ΦΦΦφ φ

ΦΦ ΦΦΦΦ Φ Φ Φ

ΦΦΦ ΦΦΦΦ ΦΦΦΦ ΦΦ ·« — 2-ΐΓŘeděný vodný roztok s obsahem paracetamolu se upraví na pH 6,0 pomocí roztoku kyseliny citrónové. Lahvičky naplněné pod dusíkem 10 ml těchto roztoků, pečlivě uzavřené a zapečetěné, jsou ošetřovány v sušící komoře při 98° C po dobu 15 hodin. Následně se pomocí kapalné chromatografie měří procento sekundárních vrcholků v poměru k hlavnímu vrcholku paracetamolu, jakož i intenzita růžového zbarvení změřením absorbance roztoku absorpční spektrofotometrií při maximální vlnové absorpční délce 500 nm.

Výsledky

Testovaný roztok	Sek.vrcholky v %	Absorbance
	hlavního vrcholku	roztoku při
	paracetamolu	500 nm
Roztok upravený
bez dusíku	1,57	0,036
Roztok upravený
s dusíkem	0,44	0,016
Růžové zabarevní	roztoku upraveného pod	dusíkem je výrazně

slabší než zabarvení po sterilizaci pod dusíkem roztoku upraveného bez dusíku.

Přiklad V

Stabilizace roztoků paracetamolu přísadou antiradikálvých činidel

5.1 - Koncentrovaný roztok • · · · » · · 9 « v • 9 ·····99»« · » 9 9 · 9 * 999 99

999·999

999 9999 99 «9 9999

Složka

Paracetamol

Propylenglykol

PEG 400

Kyselina chlorovodíková

IN nebo Na-OH IN qsp

Zachycovač volných radikálů (viz výsledky)

Dusik qsp

Voda pro injikovatelné přípravky

Množství

0,160 g

0,270 ml t0,360 ml pH 6,0 qs (viz4^ výsledky) probublávání a plnění qsp 1,000 ml

Takto připravené roztoky jsou rozděleny do lahviček po 10 ml, ty jsou pak pečlivě uzavřené brombutylovou zátkou a zapečetěné hliníkovou kapslí. Po ošetřeni v autoklávu při 121° C po dobu 20 minut byly lahvičky konzervovány po dobu 48 hodin buď při aktinickém světle 5500°K a při teplotě okolního prostředí nebo při 70” C a ve tmě. Bylo sledováno případné zabarveni přípravku.

Výsledky

Zachycovač Koncentrace	Vzhled	roztoku	Vzhled	roztoku
volných	pod světlem	při 70°	C
radikálů	Barva	Intenzita	Barva	Intenzita
Bez	Růžová	(+)	Růžová	(++)

zachycovače

Sekundární siřičitan
sodný	0,295 mg/ml	Roztok	Roztok
		bezbarvý	bezbarvý
Askorban
sodný	1,0 mg/ml	Barva žlutá	(+) Barva žlutá (+)
Redukovaný		Roztok	Roztok
glutation	1 mg/ml	bezbarvý	bezbarvý

• ···» ·♦ ·· ·· ·· ··· ·

	Redukovaný glutation	8 mg/ml
í»	Chlorhydrato-
►	vaný cystein	1 mg/ml
	a-monotio-
	glycerol	1 mg/ml
	Ditiotréitol	1 mg/ml
	Mannitol	50 mg/ml
	5.2 - Roztok	ředěný

Roztok bezbarvý	Roztok - bezbarvý
Roztok	Roztok
zakalený	zakalený
Roztok	Roztok
bezbarvý	bezbarvý
Roztok	Roztok
bezbarvý	bezbarvý
Roztok	Roztok
bezbarvý	bezbarvý

Testované roztoky

Testovaná roztoky

Složka	Množství Formulace-
A	B	C
Paracetamol	0,008 g	0,01	g 0,0125 g
Chlorid sodný	0,008 g	0,008	g 0,00486 g
Dihydratovaný sekundární
fosforečnan sodný
nebo octan sodný	0,001 g	0,001	g 0,00125 g
Kyselina chlorovodíková	qsp pH 6,	0 qsp pH	6,0 qsp pH 5,5
C.R.L.	qs	(viz^* výsledky)
Dusík qsp	probublávání	a plnění
Voda pro injikovatelné

přípravky qsp 1,000 ml

Takto připravené roztoky bylý rozděleny do lahviček po 10, 80 nebo 100 ml, lahvičky byly následně uzavřené brombutylovou zátkou a zapečetěné hliníkovou kapslí. Bylo sledováno případné růžové zabarvování přípravku.

Po ošetření v autoklávu při 121° C po dobu 20 minut byly lahvičky konzervovány po dobu 48 hodin buď v aktinickém světle 5500° K při teplotě okolního prostředí nebo při 70° C ve tmě (formulace A).

Po ošetření v autoklávu při 124° C po dobu 7 minut byly lahvičky konzervovány po dobu 48 hodin při teplotě okolního prostředí ve tmě (formulace B a C) . Bylo sledováno případné růžové zabarvování přípravku a jednalo-li se o derivát tiolu byl dávkován paracetamol jakož i C.R.L.

Výsledky

Použitý C.R.L.	Koncentrace	Vzhled	roztoku Vzhled roztoku
		při světle	při 70° C
		Barva Intenzita	Barva Intenzita
Bez C.R.L.		Růžová	( + )	Růžová (++)
Tiomočovina	0,5 mg/ml	Roztok		Roztok
		bezbarvý		bezbarvý
Ditiotréitol	1 mg/ml	Roztok		Roztok
		bezbarvý		bezbarvý
a-monotioglyce- rol	1 mg/ml	Roztok		Ro2tok
		bezbarvý		bezbarvý
Glutation	1 mg/ml	Roztok		Roztok
		bezbarvý		bezbarvý

Askorban sodný 0,2 mg/ml	Roztok	Roztok
	růžový	( + )	růžový	( + )
0,4 mg/ml	Roztok .		Roztok
	bezbarvý		žlutý	( + )
0,6 mg/ml	Roztok		Roztok
	růžový	(+)	žlutý	( + )
1,0 mg/ml	Roztok		Roztok
	bezbarvý		žlutý	(+)

Chlorhydratova-

ný cystein	0, 05 mg/ml	Roztok	Roztok
		bezbarvý	bezbarvý
	0,1 mg/ml	Roztok	Roztok
		bezbarvý	bezbarvý
	0,25 mg/ml	Roztok	Roztok
		bezbarvý	bezbarvý
	0,05 mg/ml	Roztok	Roztok
		bezbarvý	bezbarvý
	0,75 mg/ml	Roztok	Roztok
		bezbarvý	bezbarvý
	1 mg/ml	Roztok	Roztok
		bezbarvý	bezbarvý
	2 mg/ml	Roztok	Roztok
		bezbarvý	bezbarvý
	5 mg/ml	Roztok	Roztok
		bezbarvý	bezbarvý

• 9 9 ♦ * ·♦ 9 • Μ *· 99 9« 99 9 ·9 • · 9999 9 ·9

9·· ···» 99 99 9999

Použitý C.R.L. Koncentrace Vzhled	Dávkování	(v % teorie)
			roztoku
			Barva intenzita C.R.L.	Paracetamol
	Cystein	0,2 mg/ml	0	80 %	99,2 %
	hydrochlorid
P	monohydrát Cystein hydrochlorid monohydrát N. acetyl^-	0,5 mg/ml	0	95 %	99,6 %
	cystein	0,2 mg/ml	0	88 %	99,2 %
	Mannitol	20 mg/ml	0
	Mannitol	40 mg/ml	0
	Mannitol	50 mg/ml	0
	Glukóza	50 mg/ml	0
	Přiklad VI
	Stabilizace	roztoků	paracetamolu	s obsahem	morfinniho

derivátu přísadou zachycované volných radikálů

6.1 - Koncentrovaný roztok

Testované roztoky

Složka	Množství
Paracetamol	0,160 g
Fosfát kodeinu	0,008 g
Propylenglykol	0,270 ml
PEG 400	0,360 ml
Kyselina chlorovodíková IN qsp	qsp pH 6,0
Zachycovač volných radikálů	qs (vizj^výsledky)
Voda pro injikovatelné přípravky	qsp 1,000 ml

♦ ·

-34Takto připravené roztoky jsou rozděleny do lahviček po 10 ml, uzavřeny brombutylovou zátkou a hliníkovou kapslí. Po ošetření v autoklávu při 121° C _a. po dobu 20 minut byly lahvičky konzervovány po dobu 48 hodin buď ve aktinickém světle 5500°K při teplotě okolního prostředí nebo při 70° C ve tmě. Sledováno bylo připadne zabarvení přípravku.

Výsledky

Zachycovač	Koncentrace	: Vzhled roztoku	Vzhled roztoku
volných			při	světle	při	70° C
radikálů			Barva Intenzita	Barva Intenzita
Bez_b žachycovače	-	růžová	(+)	růžová	(++)
volných radikálů Disulfit sodný	0,295	mg/ml	žlutá	(+)	žlutá	(++)
Askorban sodný Redukovaný	1,0	mg/ml	Žlutá	(++)	žlutá	(+++)
glutation	1	mg/ml	žlutá	( + )	žlutá karamel
					(+++)
	8	mg/ml	0		žlutá	(++)
	16	mg/ml	0		žlutá	(+)
Ditiotréitol	1	mg/ml	růžovofial.(+++)	růžovofial	.(++++)
Fosfornan
sodný	5	mg/ml	růžová	(+)	růžová	(++)

o a o a o o a a □ a q Q • * · *·»· · »· • · · · ♦ · ·· · · · · · • · « · · · · · · ··· ···· ·· ·· ·· »·

-$2~

6.2 - Ředěný roztok

Testované roztoky

Složka

Paracetamol

Fosfát kodeinu

Chlorid sodný

Dihydratovaný sekundární fosforečnan sodný

Kyselina chlorovodíková Zachycovač volných radikálů Dusík qsp

Voda pro injikovatelné přípravky

Množství

0,008 g

0,0004 g

0,008 g

0,0015 g qsp pH 6,0 qs (·#· výsledky) probublávání a plnění qsp 1.000 ml

Takto připravené roztoky byly rozděleny do lahviček po 10 ml, uzavřené brombutylovou zátkou a hliníkovou kapslí. Po ošetření v autoklávu při 121° C po dobu 20 minut byly lahvičky konzervovány po dobu 48 hodin buď při aktinickém světle 55° K při teplotě okolního prostředí nebo při 70^Q C ve tmě. Sledováno bylo zbarvení přípravku.

U roztoku neobsahujícího zachycovač volných radikálů a u roztoku s obsahem 0,5 mg/ml chlorhydrátu cysteinu jakožto antiradikálového činidla byl dávkován paracetaml a kodein prostřednictvím kapalné chromatografie, bezprostředně po ošetření v autoklávu, komparativně ke stejným roztokům neošetřeným v autoklávu.

• * ♦ · » ά »·

V * « · » · · ···· · « · to « « « ··· ··· ··»· to· tov ·· ··

-53Výsledky testů vzhledu roztoků

Zachycovač Koncentrace Vzhled roztoku Vzhled roztoku při světle při 70°C

			Barva	Intenzita	Barva	Intenzita
Bez
zachycovače	-		růžová	{+)	růžová	(+)
Disulfit sodný 0,295 mg/ml	0		0
Ditiotréitol	0,5	mg/ml	0		0
Monotio-
glycerol	0,5	mg/ml	šedá		šedá
Redukovaný
glutation	2,0	mg/ml	0		0
N-acetyl-
cystein	2,0	mg/ml	šedá	(+)	šedá	( + )
Chlorhydrát
cysteinu	0,05	mg/ml	0		růžová	( + )
	0,1	mg/ml	0		0
	0,25	mg/ml	0		0
	0,5	mg/ml	0		0
	0,75	mg/ml	0		0
	1,0	mg/ml	0		0
	2,0	mg/ml	0		0
	5,0	mg/ml	0		0

Výsledky sledováni dávkováni paracetamolu a kodainu (viz následující tabulka) » · φ φφφφ

Testované	Dávkovaná	Roztok	Po sterilizaci
roztoky	složka	nesterilizovaný
Roztok bez	Paracetamol	0,0078 g/ml	0,0077 g/ml
zachycovače volných radikálů	Kodein	0,00043 g/ml	0,00042 g/ml
Roztok	Paracetamol	0,0082 g/ml	0,0081 g/ml
obsahující 0,5 mg/ml chlorhydrátu cysteinu	Kodein	0,00042 g/ml	0,00042 g/ml
Můžeme tedy	konstatovat	jednak nulové zabarvení a jednak

dokonalou konzervaci účinných látek po tepelné sterilizaci.

Přiklad VII

Biologická tolerance přípravku

7.1 - Hematologická tolerance

Testovaný roztok
Složka	Množství
Paracetamol	0,160 g
Propylenglykol	0,270 ml
PEG 400	0,360 ml
Dusík qsp	probubláváni a plněni
Voda pro injikovatelné přípravky	qsp 1,000 ml
pH tohoto roztoku nebylo upravováno. Aparentní pH je 7,6, pH

skutečná pak 6,5.

β o ♦ • 9

- 35ΓLidská krev se inkubuje s testovaným roztokem při stejném objemu. Každých 10 minut se odebírají 2 ml směsi a po dobu 5 minut jsou při 5000 otáčkách/minutu odstřelovány. 100 μΐ supernatantu se pak zředi v 1 ml destilované vody. Absorbance tohoto roztoku se urči proti vodě při 540 nm, rovněž vlnová délka absorpčního maxima hemoglobinu.

Studie se provádí komparativně s negativní kontrolou (fyziologické sérum) a kontrolou pozitivní (čistá voda pro injikovatelné přípravky).

Výsledky

Hodnoty absorbance jednotlivých roztoků po určité době inkubace jsou shrnuty v následující tabulce :

Roztok	TO	10 min	20 min	30 min	40 min	59 min	60 min
Voda	2,23	2,52	2,30	2,37	2,38	2,33	2,36
p.i.p.
Fyziol.	0,04	0,05	0,05	0,05	0,04	0,05	0,04
sérum
Těsto-	0,09	0,19	0,27	0,25	0,24	0,24	0,25

váný roztok

Legenda : p.i.p - pro injikovatelné přípravky

Nebyl zjištěn žádný hemolytický účinek.

φ φ

7.2 - Svalová tolerance

Testovaný roztok ««· ····

-36 — 'i ř

Složka

Paracetamol

Propylenglykol

PEG 400

Dusík qsp

Voda pro injikovatelné přípravky

Hodnota pH tohoto roztoku hodnotu 7,6.

Množství

0,160 g

0,270 ml

0.360 ml probublávání a plnění qsp 1.000 ml nebyla upravena. Aparentní pH má

Krysy (Sprague-Dawley) o hmotnosti 260 g až 450 g byly anestezovány injekcí IP etylkarbamátu (2 ml/kg padesátiprocentního vodného roztoku). Sval extensor digitorum longus byl odebrán ze zadní končetiny, jak pravé tak i levé a byl umístěn do prostředí následujícího složení :

Množství

Složka

Chlorid sodný	6,8 g
Chlorid draselný	0,4 g
Dextróza	1,0 g
Kyselý uhličitan sodný	2,2 g
Fenolová červeň (sodná sůl)	0,005 g
Destilovaná voda qsp	1 litr
Kyselina chlorovodíková IN qsp	pH 7,4

- 3ΨSval je předběžně fixován na planšetce a přidržován šlachami.

Studovaný produkt je injikován v množství 15 μΐ Hamiltonovou stříkačkou č. 702 o kapacitě 25 μΐ. Následně je pak sval umístěn na mřížku a ponořen do ústojného roztoku při 37® C za probublávání směsí kyslíku a kysličníku uhličitého po celou dobu inkubace. Každých 30 minut jsou svaly vloženy do tubusu v

obsahujícího nový ústojný roztok při 37° C. Operace se opakuje čtyřikrát. Inkubovaný ústojný roztok je následně analyzován za účelem zjištěni kreatin-kinázové aktivity.

Studie je realizována komparativně se :

- samotným neinjikovaným svalem (bílým)

- samotnou jehlou (zavedení - fyziologickým sérem	jehly bez	injikování	produktu)
- tritonovým roztokem X-100	(pozitivní	kontrola)
- roztokem 20
- roztokem 20 + paracetamol	160 mg/ml
Kreatin-kináza se dávkuje	automatem	Hitachi	704 pomocí
optimizovaného reakčního	prostředku	Enzylin	CK NAC 10
(Biomérieux).
Výsledky
Hodnoty kreatin-kinázové	aktivity	(Ul/1) v	jednotlivých
roztocích po různě dlouhé	inkubační	době jsou uvedeny v

následující tabulce :

Testovaný	30 min.	60 min.	90	min,	120 min.	Celkem
roztok
Samotný sval 23 1 6	24 ± 12	15	1 7	13 1 5	75
Samotná	35 1 6	33 1 10	20	1 4	18 1 7	106
jehla
Fyziol.	30 1 6	30 ± 12	17	1 5	23 1 4	100
sérum
Triton X-	1280212114	17161978	155189	2891251	14962
100
Roztok 20	71 ± 24	89 1 40	39 1 27	62 1 39	261

(vehikulum)

Roztok 20 141 1 40 150 ±60 68 1 63 34 ± 24 393 + paracetamol

Při použití kompozic pdle předkládaného vynálezu nelze zjistit žádný jev nekrózy, protože rozdíly mezi výsledky kumulovanými s roztokem sloužícím jako vehikulum nejsou průkazné.

v * V V V WWVW

Φ 0 · Φ 000 0 00

000 0000 00· 0 0 e«00 000

000 0000 00 00 Φ* ··

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu ve vodném rozpouštědle.
2. Nové stálé,tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle nároku 1, kde vodné rozpouštědlo je směs obsahující vodu a polyalkohol nebo alkanol rozpustný ve vodě.
3. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle nároku 1 a 2, ve vodné rozpouštědle, vyznačující se tím, že vodné rozpouštědlo je dezoxidováno probubláváním inertním plynem nerozpustným ve vodě.
4. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle jednoho z nároků 1 až 3, kde hodnota pH vodného rozpouštědla je upravena ústojným činidlem na hodnotu od 4 do 8.
5. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle jednoho z nároků 1 až 4, kde ústojné činidlo zajišťuje hodnotu pH 6,0.
6. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle jednoho z nároků 1 až 4, kde se přidává jako přísada alespoň zachycovač volných radikálů.

• · · · ·
7. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle nároku 6, kde zachycovač volných radikálů je zvolen z derivátů kyseliny askorbové,. organických sloučenin ? nesoucích alespoň funkci tiolu a z polyalkoholů.
8. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle nároku 6 nebo 7, kde deriváty kyseliny askorbové jsou voleny ze skupiny tvořené kyselinou D-askorbovou,

L-askorbovou, askorbany alkalického kovu, askorbany kovu alkalických zemin a estery kyseliny askorbové rozpustnými ve vodném prostředí.
9. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle nároku 6, kde organická sloučenina nesoucí funkci tiolu je zvolena ze sloučenin alifatické nebo cyklické série nesoucí jednu nebo více funkcí tiolu.
10. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle nároku 6 a 9, kde sloučenina nesoucí funkci tiolu je zvolena ze skupiny tvořené kyselinou tioglykolovou, tiomléčnou, ditiotreitolem , redukovaným glutationem, tiomočovinou, alfa-tioglycerolem, cysteinem, acetylcysteinem _? a kyselinou merkaptoetansulfonovou.
11. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle nároku 6 a 7, kde polyalkoholem je alifatický pólyhydroxy1ováný alkohol nesoucí 2 až 10 atomů uhlíku.
12. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle nároku 6 a 7, kde polyalkoholem je cukr nebo glucitol.

·· · « · ··

-VI/ lineární nebo cyklický, nesoucí 2 až 10 atomů uhlíku, vybraných z mannitolu, sorbitolu, inositolu a glukózy.
13. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle nároku 12, kde polyalkoholem je glycerol.
14. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle jednoho z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že obsahují kromě jiného alespoň jedno doplňující, tzv. kompletační činidlo.
15. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle jednoho z nároků 1 až 14, kde koncentrace paracetamolu kolísá od 2 mg do 50 mg/ml u ředěných roztoků.
16. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle jednoho z nároků 1 až 14, kde koncentrace paracetamolu kolísá od 60 mg do 350 mg/ml u roztoků koncentrovaných.
17. Nové stálé,tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle jednoho z nároků 1 až 14, kde se k přípravku přidává pečlivě propočtené množství izotonizačního činidla.
18. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že se pro aplikaci parenterální cestou roztoky sterilizují teplem.

• 999 ·

V V V · v ··

9 · ··· 9 99« • · 99 99 99999 • 99·999 ·· 99 9999

-62.-
19. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle jednoho z nároků 1 až 14 vyznačující se tím, že obsahují kromě jiného hlavní analgetikum jako ku příkladu ,? analgetikum na bázi morfinu.
20. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle nároku 19, kde analgetikem na bázi morfinu je morfinový extrakční, hemi-syntézový nebo syntézový derivát fenylpiperidinu, derivát kyseliny nipekotické, derivát fenylcyklohexanolu nebo derivát fenylazepinu.
21. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle nároku 19, kde analgetikum na bázi morfinu je přítomno v dávce kolísající od 0,05 do 5 % paracetamolu jedná-li se o morfin a od 0,2 do 2,5 % jedná-li se o kodein.
22. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že obsahují kromě jiného protizánětové činidlo fenyloctového typu.

9)
23. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle ? nároku 22, vyznačující se tím že protizánětovým činidlem je ketoprofen.
24. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že obsahují kromě jiného antiemetikum.

α β a a a e • · 9* 9 9 99 9999 9

1 99 99···99

999 999* 99 99 9· 9*

A

V
25. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, Že obsahují kromě jiného antiepileptikum.

i
26. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že obsahují kromě jiného kortikosteroid.
27. Nové stálé, tekuté formulace na bázi paracetamolu, podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že obsahují kromě jiného tricyklický antidepresor.