CZ294259B6 - Prášek pro použití v práškových inhalátorech a způsob jeho výroby - Google Patents

Abstract

Je popsán prášek pro použití v práškových inhalátorech, který obsahuje aktivní částice, nosné částice pro nesení aktivních částic a příměsový materiál na površích nosných částic. Příměsový materiál se zvolí ze skupiny zahrnující jednu nebo více sloučenin z aminokyseliny, peptidu a/nebo polypeptidu, přičemž molekulární hmotnosti peptidu a polypeptidu jsou v rozsahu od 250 do 1 000 000. Rovněž je popsán způsob výroby uvedeného prášku, kde se míchají nosné částice o velikosti vhodné pro použití v práškových inhalátorech s příměsovým materiálem, který se uchycuje k povrchům nosných částic, a míchají se výsledné částice s aktivními částicemi, takže aktivní částice přilnou k povrchům nosných částic a/nebo příměsového materiálu, přičemž příměsový materiál se zvolí ze skupiny zahrnující jednu nebo více sloučenin z aminokyseliny, peptidu a/nebo polypeptidu, a molekulární hmotnosti peptidu a polypeptidu jsou v rozsahu od 250 do 1 000 000.ŕ

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká prášku pro použití v práškových inhalátorech, který zahrnuje aktivní částice, nosné částice pro nesení aktivních částic a příměsový materiál na površích nosných částic. Vynález se rovněž týká způsobu výroby tohoto prášku.

Dosavadní stav techniky

Inhalátory jsou obecně známá zařízení pro podávání farmaceutických výrobků do dýchacího traktu prostřednictvím inhalace. Inhalátory jsou široce využívány zejména při léčení nemocí dýchacího traktu.

V současnosti je dostupných mnoho různých typů inhalátorů. Nejpoužívanějším typem je tlakovaný inhalátor s odměřovanou dávkou (MDI), který využívá pohonnou látku pro vytlačování kapiček obsahujících farmaceutický výrobek do dýchacího traktu. Tato zařízení jsou nevýhodná vzhledem k poškozování životního prostředí, neboť často využívají CFC pohonné látky, a při klinickém použití vzhledem k jejich inhalačním charakteristikám.

Alternativním zařízením k MDI je práškový inhalátor. Přivádění práškových částic farmaceutických výrobků do dýchacího traktu představuje určité problémy. Inhalátor by měl dodávat maximální možnou část vytlačovaných aktivních částic do plic včetně podstatné části do spodní plíce, výhodně při malých inhalačních schopnostech, na které jsou omezeni někteří pacienti, zejména astmatici. Bylo ovšem zjištěno, že při použití v současnosti dostupných práškových inhalačních zařízení je v mnoha případech do spodní plíce dopraveno pouze okolo 10% aktivních částic, které opouštějí zařízení při inhalaci. Účinnější práškové inhalátory by představovaly značné klinické výhody.

Typ použitého práškového inhalátoru má obzvláštní důležitost pro účinnost dodání, v rozsahu podmínek toku vzduchu, aktivních částic do dýchacího traktu. Rovněž fyzikální vlastnosti použitých aktivních částic ovlivní jak účinnost, tak i reprodukovatelnost dodání aktivních částic a místa uložení v dýchacím traktu.

Na výstupu z inhalačního zařízení by aktivní částice měly mít formu fyzikálně a chemicky stabilního aerokoloidu, který zůstává v suspenzi dokud nedosáhne vodicí průdušky nebo menšího rozvětvení plicního stromu nebo jiného absorpčního místa, výhodně ve spodní plíci. Jakmile je na absorpčním místě, měla by být aktivní částice schopná účinného odebrání plicní sliznicí, aniž by nějaké aktivní částice byly exhalovány z tohoto absorpčního místa.

Velikost aktivních částic je důležitá. Pro účinné dodání aktivních částic hluboko do plic by aktivní částice měly být malé s ekvivalentním aerodynamickým průměrem v podstatě v rozsahu od 0,1 do 5 pm, přibližně kulové a rovnoměrně rozptýlené v dýchacím traktu. Malé částice jsou ovšem termodynamicky nestabilní vzhledem k jejich velkému poměru povrchové plochu ku objemu, který vytváří značný přebytek volné energie povrchové plochy a způsobuje, že částice se shlukují. U inhalátoru jsou shlukování malých částic a přilnavost částic ke stěnám inhalátoru problémy, které mají za následek, že aktivní částice opouštějí inhalátor jako velké shluky nebo nejsou schopné opustit inhalátor a zůstávají nalepené na vnitřek inhalátoru.

Nejistota týkající se rozsahu shlukování částic mezi každým ovládáním inhalátoru a také mezi různými inhalátory a různými dávkami částic vede na slabou reprodukovatelnost dávky. Bylo zjištěno, že prášky jsou reprodukovatelně schopné uvedení do tekutého stavu, a tedy spolehlivě odebíratelné z inhalačního zařízení, když částice mají průměr větší než 90 pm.

- 1 CZ 294259 B6

Pro vytvoření nej účinnějšího práškového aerosolu by tedy částice měly být velké, když jsou v inhalátoru, ale malé, když jsou v dýchacím traktu.

Při pokusu dosáhnout takové situace může jeden typ prášku pro použití v práškových inhalátorech zahrnovat nosné částice, ke kterým drobné aktivní částice přilnou, když jsou v inhalačním zařízení, ale aktivní částice jsou rozptýleny z povrchů těchto nosných částic při inhalaci do dýchacího traktu, aby vytvořily jemnou suspenzi. Nosné částice jsou často velké částice, větší než 90 pm v průměru, pro vytvoření dobrých vlastností tečení, jak bylo naznačeno výše. Malé částice s průměrem menším než 10 pm mohou být uloženy na stěně inhalačního zařízení a mají špatné vlastnosti při tečení a strhávání, což vede na malou jednotnost dávek.

Zvýšená účinnost opětovného rozptýlení jemných aktivních částic ze shluků nebo z povrchů nosných částic v průběhu inhalování je označována za kritický krok při zlepšování účinnosti práškových inhalátorů.

Je známo, že povrchové vlastnosti nosných částic jsou důležité. Tvar a textura nosných částic by měly být takové, aby poskytovaly dostatečnou adhezivní sílu pro udržení aktivních částic na povrchu nosných částic v průběhu výroby prášku a v inhalačním zařízení před použitím, ale tato síla adheze by měla být dostatečně nízká, aby umožnila rozptýlení aktivních částic v dýchacím traktu.

Za účelem omezení síly adheze mezi nosnými částicemi a aktivními částicemi bylo navrženo přidat temámí komponent. Zejména při použití nosných částic laktózy a aktivních částic salbutamolu bylo navrženo přidat do směsi laktózy a salbutamolu částice stearátu hořčíku nebo Aerosilu 200 (ochranná známka firmy Degussa pro koloidní oxid křemičitý) v množství 1,5 % hmotnostního z hmotnosti nosných částic.

Ovšem závěrem tohoto návrhu bylo, že ačkoliv adheze mezi nosnými částicemi a aktivními částicemi byla omezena přítomností příměsových částí, toto přidání příměsových částic je nežádoucí.

Cílem předkládaného vynálezu je navrhnout způsob výroby nosných částic a prášku pro použití v práškových inhalátorech, a vytvořit nosné částice a prášek, které omezí problémy uváděné výše.

Podstata vynálezu

Překvapivě bylo zjištěno, že, na rozdíl od výsledků dosavadního stavu techniky uváděného výše, přítomnost příměsových částic, které jsou uchyceny k povrchům nosných částic pro zlepšení uvolňování aktivních částic od nosných částic je výhodná, pokud je zajištěno, že tyto příměsové částice nejsou přidávány v takovém množství, aby se aktivní částice oddělovaly od povrchů nosných částic v průběhu výroby prášku a před použitím v inhalačním zařízení. Navíc bylo zjištěno, že požadované množství příměsových částic je překvapivě malé a že, pokud je přidáno větší množství, nevznikne další výhoda ve smyslu účinku inhalování, ale bude nepříznivě ovlivněna schopnost zpracovat směs. Požadované množství příměsových částic se mění podle složení Částic - v případě, kde příměsovými částicemi je stearát hořčíku (což je materiál, který může být použit, ale není výhodný), bylo zjištěno, že množství 1,5 % hmotnostního z celkové hmotnosti práškuje příliš velké a způsobuje předčasné oddělování aktivních částic od nosných částic. Lze předpokládat, že stejné úvahy platí i v případě použití Aerosolu 200.

Předkládaný vynález vytváří prášek pro použití v práškových inhalátorech, kterýobsahuje aktivní částice, nosné částice pro nesení aktivních částic a příměsový materiál na površích nosných částic, přičemž podstata vynálezu spočívá v tom, že příměsový materiál se zvolí ze skupiny

-2CZ 294259 B6 zahrnující jednu nebo více sloučenin z aminokyseliny, peptidu a/nebo polypeptidu, a je určen pro zlepšení uvolňování aktivních částic z nosných částic při aktivaci inhalátoru, přičemž molekulární hmotnosti peptidu a polypeptidu jsou v rozsahu od 250 do 1 000 000.

Aminokyseliny, peptidy nebo polypeptidy a jejich deriváty jsou jak fyziologicky přijatelné, tak i poskytují přijatelné uvolňování aktivních částic při inhalování.

Je obzvláště výhodné, aby příměsový materiál obsahoval aminokyselinu. Bylo zjištěno, že aminokyseliny poskytují, když jsou jako příměsový materiál v prášcích přítomné v malých množstvích, velmi dobře dýchatelnou část aktivních materiálů s malým oddělováním prášku a rovněž s velmi malým množstvím aminokyseliny, které je transportováno do spodní plíce. Pokud se například týká leucinu, což je výhodná aminokyselina, bylo zjištěno, že pro průměrnou dávku prášku by se pouze okolo 10 pg leucinu dostalo do spodní plíce. Příměsový materiál se může zvolit ze skupiny zahrnující jednu nebo více z kterýchkoliv z následujících aminokyselin: leucin, izoleucin, lysin, valin, methionin, fenylalanin. Příměsí může být sůl nebo derivát aminokyseliny, například aspartam nebo acesulfam K. Výhodně příměsové částice sestávají v podstatě z leucinu, zvláště výhodně z L - leucinu. Jak je naznačeno výše, bylo zjištěno, že leucin poskytuje zvláště účinné uvolňování aktivních částic při inhalování. Ačkoliv v níže popisovaných příkladech provedení je použita L - forma aminokyselin, mohou být použity rovněž D - a DL - formy.

Příměsový materiál může obsahovat jednu nebo více ve vodě rozpustných substancí. To napomáhá absorpci substance tělem, když se příměs dostane do spodní plíce. Příměsový materiál může zahrnovat dipolární ionty, které mohou sestávat z obojetných iontů.

Alternativně může příměsový materiál obsahovat částice fosfolipidů nebo jeho derivátu. Lecitin byl shledán jako dobrý materiál pro použití jako takový příměsový materiál.

Příměsový materiál může zahrnovat nebo může sestávat z jednohonebo více povrchově aktivních materiálů, zejména materiálů, které jsou povrchově aktivní v tuhém stavu, které mohou být ve vodě rozpustné, například lecitin, a zejména sojový lecitin, nebo v podstatě ve vodě nerozpustné, například mastné kyseliny v tuhém stavu, jako je kyselina laurová, kyselina palmitová, kyselina stearová, kyselina eruková, kyselina behenová, nebo jejich deriváty (jako jsou estery a soli). Specifickými příklady těchto materiálů jsou: stearát hořčíku, stearylfumarát sodný; stearyllaktylát sodný; fosfatidylcholiny, fosfatidylglyceroly a další příklady přírodních nebo syntetických, dýchatelných povrchově aktivních činidel; liposomální vzorce; kyselina laurová a její soli, například laurylsulfát sodný, laurylsulfát hořečnatý; triglyceridy, jako je Dynsan 118 a Cutina HR; a estery sacharidů obecně.

Další příměsový materiály, které je možné použít, se zvolí ze skupiny zahrnující klouzek, oxid titaničitý, oxid hlinitý, oxid křemičitý a škrob.

Výhodně prášek podle vynálezu obsahuje nejvýše 10% hmotnostních příměsového materiálu vztaženo na hmotnost prášku. Zvláště výhodně prášek podle vynálezu obsahuje nejvýše 5 % hmotnostních příměsového materiálu vztaženo na hmotnost prášku. Tak například stearát hořčíku je vysoce povrchově aktivní a měl by tudíž být přidán v zejména malých množstvích; na druhé straně fosfatidylcholiny a fosfatidylglyceroly jsou méně povrchově aktivní a mohou být tedy s výhodou přidávány ve větších množstvích; pokud se týká leucinu, který je ještě méně povrchově aktivní, poskytuje tento materiál vzhledem k dýchatelné části aktivních částic dobré výsledky při přidání 2 % hmotnostních leucinu z hmotnosti prášku, přičemž malé oddělování a malé množství leucinu dosahuje spodní plíce; navíc větší množství dále nezlepšuje výsledky a zejména podstatně dále nezlepšuje dýchatelnou část a tudíž ačkoliv dokonce již se 6 % leucinu je získán spolehlivý výsledek, není takové množství výhodné, protože má za následek pouze zvýšené množství příměsového materiálu, kterýje dodáván do těla a bude nepříznivě ovlivňovat zpracovatelské vlastnosti směsi.

-3 CZ 294259 B6

Nosné částice mohou být sestaveny z jakéhokoliv farmakologicky netečného materiálu nebo kombinace materiálu, která je přijatelná pro inhalování. Výhodně jsou nosné částice sestaveny z jednoho nebo více krystalických cukrů; cukerných alkoholů nebo polyolů. Výhodně jsou nosné částice částicemi laktózy.

Výhodně v podstatě všechny (odvozeno od hmotnosti) z nosných částic mají průměr, který leží mezi 20 pm a 1000 pm, zvláště výhodně mezi 50 pm a 1000 pm. Výhodně je průměr v podstatě všech (odvozeno od hmotnosti) z nosných částic menší než 355 pm a leží mezi 20 pm a 250 pm. Výhodně alespoň 90 % hmotnostních z nosných částic má průměr mezi 60 pm a 180 pm. Relativně velký průměr nosných částic zlepšuje možnost toho, že další, menší částice budou přitaženy k povrchům nosných částic, a zajišťuje dobré vlastnosti tečení a strhávání a zlepšeného uvolňování aktivních částic ve vzduchových cestách pro zvětšení ukládání aktivních částic ve spodní plíci.

Mělo by být zcela zřejmé, že v celém předkládaném popisu je uváděný průměr částic aerodynamickým průměrem těchto částic.

Příměsový materiál bude často přidáván v kapalné nebo tuhé formě a pro některé materiály, zejména tam, kde nemusí být snadné vytvářet z tohoto materiálu částice a/nebo kde tyto částice by měly být obzvláště malé, může být výhodné přidávat tento materiál v kapalině, například jako suspenzi nebo roztok. Dokonce i potom ovšem může být příměsový materiál finálního prášku v částicové formě. Alternativní možností, která ale samozřejmě je zcela v rozsahu předkládaného vynálezu, je použít příměsový materiál, který zůstává kapalný dokonce i ve finálním v podstatě částicovém materiálu, který ale stále ještě může být popisován jako „prášek“.

V některých případech budou získány zlepšené klinické výhody tam, kde příměsový materiál není ve formě částic materiálu. Přesněji tento příměsový materiál s menší pravděpodobností opouští povrch nosné částice a bude transportován do spodní plíce.

Výhodně ale příměsový materiál je ve formě částic, přičemž tyto příměsové částice jsou uchyceny k povrchům nosných částic.

Tam, kde příměsový materiál finálního prášku je částicový, může být povaha těchto částic významná. Příměsové částice mohou mít nekulový tvar. V příkladech 1 až 3 níže jsou příměsové částice částicemi ve tvaru destiček. Alternativně mohou být příměsové částice hranaté, například ve tvaru hranolů, nebo zubovitého tvaru. Příměsové částice, které mají nekulový tvar, mohou snáze odebírány z povrchů nosných částic než kulové, nehranaté částice a deskové částice mohou poskytovat zlepšenou povrchovou spolupráci a působit jako mazivo mezi nosnými částicemi.

Povrchová plocha příměsových částic je rovněž považována za velmi důležitou. Povrchová plocha příměsových částic, která je měřena s využitím techniky absorpce plynu, je výhodně alespoň 5 m²g^_1. V mnoha případech bylo zjištěno, že výhodný je příměsový materiál zahrnující malé deskové částice.

Výhodně alespoň 95 % hmotnostních příměsových částic má průměr menší než 150 pm, zvláště výhodně menší než 100 pm, a obzvláště výhodně menší než 50 pm. Výhodně vážený střední průměr příměsových částic je nejvýše 10 pm. Příměsové částice výhodně mají vážený střední průměr menší než je vážený střední průměr nosných částic a budou obvykle mít vážený střední průměr přibližně mezi desetinou a setinou váženého středního průměru nosných částic. Průměr částic může být vypočítán laserovou difrakcí nebo jiným postupem, prostřednictvím kterého může být určen aerodynamický průměr částic.

Poměr, ve kterém jsou smíchány nosné částice, příměsové částice a aktivní částice, bude samozřejmě záviset na typu použitého inhalačního zařízení, typu použitých aktivních částic a požado

-4CZ 294259 B6 vane dávce. Jak již bylo uvedeno výše, má množství příměsovéhomateriálu obzvláštní důležitost. Výhodně je toto množství v rozsahu od 0,1 do 10% hmotnostních příměsového materiálu z hmotnosti nosných částic. Pro příklady uváděné níže, prášek obsahuje výhodně ne méně než 0,1 % hmotnostního příměsového materiálu z hmotnosti nosných částic a prášek obsahuje výhodně alespoň 0,1 % hmotnostního aktivních částic z hmotnosti prášku. Navíc jsou nosné částice výhodně přítomny v množství alespoň 90 % hmotnostních, zvláště výhodně alespoň 95 % hmotnostních, z celkové hmotnosti prášku.

Běžné výpočty rozsahu povrchového pokrytí nosných částic příměsovým materiálem ukazují, že pro výhodné nosné částice a pro výhodné příměsové materiály smíchané v jejich výhodných množstvích, je množství příměsového materiálu mnohem větší, než je množství nutné pro zajištění jedné vrstvy potahující nosné částice. Například v případě Příkladu 1 popisovaného níže výpočty ukazují, že malý zlomek procenta hmotnostního leucinu je dostatečný pro zajištění jedné vrstvy potahu, zatímco je použito 1 % hmotnostní leucinu. Navíc bylo zjištěno, že dokonce i s 1 % hmotnostním leucinu není na nosných částicích „potah“ ve smyslu, v jakém je tento výraz obvykle v oboru používán, zejména pro označení kontinuálního obalu kolem nosné částice; podrobná prohlídka nosných částic prostřednictvím elektronového mikroskopu ukazuje, že mnoho z povrchu každé laktózové částice zůstává vystaveno,přičemž leucinové částice pokrývají pouze omezené části každé laktózové částice a tvoří přetržité či přerušované pokrytí na každé laktózové částice. Lze předpokládat, že přítomnost takového přerušovaného pokrytí, na rozdíl od „potahu“ je důležitým a výhodným znakem předkládaného vynálezu.

Výhodně příměsový materiál, ačkoliv vytváří pouze přerušované pokrytí nosných částic, nasytí povrchy nosných částic v tom smyslu, že dokonce i kdyby bylo přidáno větší množství příměsového materiálu, bylo by dosaženo v podstatě stejného pokrytí nosných částic. Pokud příměsový materiál ve finálním prášku je částicový, mohou některé z příměsových částic, buď jednotlivě, nebo jako shluky, působit jako nosné částice aktivních částic a mohou být oddělovány od nebo mohou oddělovat od povrchů nosných částic s aktivními částicemi uchycenými k jejich povrchům. Rozměry kombinované aktivní částice a příměsové částice mohou stále být v rozsahu optimálních hodnot pro dobré ukládání ve spodní plíci. Lze předpokládat, že aktivní částice, které přilnou k příměsovým částicím na nosných částicích, mohou být v některých případech přednostně uvolňovány z povrchů těchto nosných částic a potom být ukládány ve spodní plíci bez příměsových částic.

Výhodně střední průměr aktivních částic nejvýše 10 pm, zvláště výhodně není větší než 5 pm. Částice tedy vytvářejí dobrou suspenzi při opětovném rozptylování z nosných částic a jsou dopravovány hluboko do dýchacího traktu. Tam, kde aktivní částice nejsou kulové, může být průměr částic vypočítán laserovou difrakcí nebo jiným postupem, prostřednictvím kterého může být stanoven aerodynamický průměr částic.

Aktivní materiál uváděný v celém tomto popisu bude materiál z jednoho nebo bude směs z farmaceutických produktů. Mělo by být zřejmé, že termín „aktivní materiál“ zahrnuje materiál, který je biologicky aktivní v tom smyslu, že je schopen zvýšit nebo snížit rychlost procesu v biologickém prostředí. Tyto farmaceutické produkty zahrnují takové produkty, které jsou obvykle podávány ústně prostřednictvím inhalace pro léčení nemoci, jako je respirační onemocnění, například β-agonisty, salbutamol a jeho soli, salmeterol a jeho soli. Další farmaceutické produkty, které by mohly být podávány s využitím práškového inhalátoru, zahrnují peptidy a polypeptidy, jako je DNase, leukotrieny a inzulín.

Aktivní částice výhodně obsahují β-agonist, kterým může být terbutalin, sůl terbutalinu, například terbutalinsulfát, nebo jejich kombinace, nebo salbutamol, sůl salbutamolu nebo jejich kombinace. Salbutamol a jeho soli jsou široce používány při léčení respiračních onemocnění. Aktivními částicemi mohou být částice salnutamolsulfátu. Aktivními částicemi mohou být částice ipatropium bromidu.

-5CZ 294259 B6

Aktivní částice mohou obsahovat steroid, kterým může být beklometasondipropionát nebo Fluticason. Aktivní částice mohou obsahovat kromon, kterým může být kromyglykát sodný nebo nedokromil. Aktivní částice mohou obsahovat leukotrienový receptor antagonistu.

Aktivní částice mohou obsahovat uhlovodan, například heparin.

Podle předkládaného vynálezu je rovněž navržen způsob výroby prášku podle výše uvedeného popisu kde se míchají nosné částice o velikosti vhodné pro použití v práškových inhalátorech s příměsovým materiálem, který se uchycuje k povrchům nosných částic, a míchají se výsledné částice s aktivními částicemi, takže aktivní částice přilnou k povrchům nosných částic a/nebo příměsového materiálu, přičemž příměsový materiál se zvolí ze skupiny zahrnující jednu nebo více sloučenin z aminokyseliny, peptidů a/nebo polypeptidu, a molekulární hmotnosti peptidů a polypeptidu jsou v rozsahu od 250 do 1 000 000.

Příměsový materiál, který může být v kapalné formě nebo může zahrnovat příměsové částice nebo shluky příměsových částic, může být přiveden ke vzorku nosných částic, které mohou být upraveny podle popisu uvedeného níže, a tato směs je míchána pro umožnění uchycení příměsového materiálu k povrchům nosných částic.

Jak je uvedeno výše, bude přesný poměr, ve kterém jsou nosné částice a příměsové částice míchány, samozřejmě záviset na typu použitého inhalačního zařízení a typu použitých aktivních částic. Jak je rovněž uvedeno výše, má poměr příměsového materiálu v prášku obzvláštní důležitost.

Velikost nosných částic je důležitým faktorem pro účinnost inhalátoru a výhodně je volen optimální, nebo blízký optimálnímu, rozsah velikosti těchto částic. Proto způsob podle vynálezu výhodně dále zahrnuje před krokem míchání krok výběru nosných částic s výhodným rozsahem velikostí.

Způsob podle vynálezu výhodně dále před krokem míchání zahrnuje krok výběru nosných částic s výhodným rozsahem velikostí.

Příměsový materiál je výhodně v pevné formě, když se míchá s nosnými částicemi.

Výhodně se příměsový materiál přidává ve formě kapaliny, roztoku nebo suspenze.

Příměsový materiál a nosné částice se výhodně míchají po dobu mezi 0,1 hodiny a 0,5 hodiny.

Nosné částice se výhodně míchají s příměsovým materiálem s použitím bubnové míchačky.

Způsob podle vynálezu dále zahrnuje krok odstraňování malých zrnek z povrchů nosných částic bez podstatné změny velikosti nosných částic v průběhu tohoto odstraňování.

Výhodně se krok míchání provádí před krokem odstraňování.

Výhodně se malá zrnka opětovně uchycují na površích nosných částic.

Výhodně se odstraňování v kroku odstraňování provádí mletím.

Výhodně se mletí provádí v kulovém mlýnu.

Výhodně se částice melou s použitím plastových koulí.

Výhodně se částice melou po dobu mezi 0,25 hodiny a 6 hodinami.

-6CZ 294259 B6

Některá provedení předkládaného vynálezu budou nyní popsána prostřednictvím neomezujícího příkladu s odkazy na připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 znázorňuje řez nosnou částicí zahrnující příměsové částice na jejím povrchu;

Obr. 2 je perspektivní pohled na práškový inhalátor;

Obr. 3 je schéma v řezu dvoufázového přístroje na sbírání vzorků částic suspendovaných ve vzduchu; a

Obr. 4a a obr. 4b znázorňují účinek úpravy mletím na nosnou částici podle obr. 1.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Nosné částice byly připraveny prostřednictvím následujícího postupu. Byla použita laktóza meggle EP D30 (a monohydrát laktózy : čistý krystalický mléčný cukr). Laktóza EP D30 má výhodný rozsah velikosti částic a přijatelné vlastnosti tečení.

(a) Laktóza byla proseta následujícím postupem, aby se vytvořily vzorky mající částice v rozsahu průměru od 90 pm do 125 pm. Po sobě jdoucí vzorky o hmotnosti okolo 500 g laktózy byly mechanicky prosívány po dobu 40 minut s použitím po sobě jdoucích tkaných drátěných sít z nekorodující oceli o průměrech ok 63 pm, 90 pm a 125 pm. sítem bylo vibrováno s vysokou rychlostí na rotačním vibrátoru Boulton pro omezení vázání laktózových částic k okům síta. Za účelem vyzkoušení zlepšení účinnosti prosívacího procesu bylo prosívání po dvaceti minutách prosívacího procesu zastaveno a síto bylo odstraněno a prášek na sítu byl odebrán, síto bylo vykartáčováno a prášek opětovně uložen na síto, ze kterého byl odebrán. Síto potom bylo vráceno na místo a prosívání pokračovalo.

200 g vzorky laktózy EP D30 byly odebrány z částic, které prošly skrz síto s oky 125 pm, ale zůstaly na sítu s oky 90 pm. Tyto částice by mohly být považovány za částice, které mají průměr mezi 90 pm a 125 pm.

(b) vzorky laktózových částic získaných v kroku (a) výše byly upraveny mícháním laktózových částic s příměsovými částicemi. 2 g leucinu (L - leucin kyselina a - aminoizokaproiková) byly přidány do 198 g laktózových částic a míchány v mixéru Turbula Mixer po dobu přibližně 15 minut.

Použité částice leucinu měly velikost takovou, že 95 % hmotnostních těchto částic mělo průměr menší než 150 pm. Získaná směs obsahovala přibližně 1 % hmotnostní leucinu.

Obr. 1 znázorňuje reprezentaci částice 1, která má nerovnosti 2 a trhlinky 3. Příměsové částice 4 se uchytily na povrchu této částice 1, většinou v aktivních místech na povrchu. Jak může být z obr. 1 patrné, pokrývají příměsové částice 4 pouze část povrchu částice 1, ostatní části tohoto povrchu zůstávají vystaveny.

(c) Vzorky částic včetně příměsových částic (tedy získané v kroku (b)) byly smíchány s aktivními částicemi. 0,132 g beklometasondipropionátu (BDP) ( vážený střední průměr

-7CZ 294259 B6

1,13 μιη) bylo přidáno do 29,868 g částic ve skleněném moždíři. Bylo mícháno každých 30 g směsi.

Proces míchání s 0,132 g BDP byl opakován pro 29,868 g vzorek laktózových částic majících průměr mezi 90 pm a 125 pm (tedy získaných v kroku (a)), které ale nebyly smíchány s příměsovými částicemi, aby se tak vytvořil srovnávací příklad.

(d) Po jednom dnu bylo několik vzorků, každý o 25 mg, směsi odebráno z kontejneru obsahujícího částice včetně příměsových částic a několika vzorků, každý o 25 mg, bylo odebráno z kontejneru obsahujícího částice, které nebyly smíchány s příměsovými částicemi. Každý vzorek byl použit pro naplnění odpovídající jedné z množství kapslí o velikosti tři (průhledná kapsle o velikosti 3, získané od firmy Davcaps of Hitchen, Herts., England). Tyto naplněné kapsle byly ponechány, aby stály jeden den pro umožnění odeznění jakéhokoliv akumulovaného elektrického náboje.

(e) Účinek míchání laktózových částic s příměsovými částicemi byl ověřen s použitím zařízení práškového inhalátoru a farmakologického přístroje pro stanovení účinku inhalátoru in vitro.

(e) (i) Obr. 2 znázorňuje pohled na práškový inhalátor známý jako Rotahaler (ochranná známka firmy Glaxo). Tento inhalátor zahrnuje vnější válcovou nádobu 11 a vnitřní válcovou nádobu 12 podobného poloměru, takže vnitřní válcová nádoba 12 je právě schopná zapadat do vnitřku vnější válcové nádoby 11. Síto 13 je uchyceno přes konec vnitřní válcové nádoby 12 a náustek 14 je uchycen kolem tohoto koncového úseku vnitřní válcové nádoby 12. Vnější válcová nádoba 11 je uzavřena v jednom konci prostřednictvím koncového úseku 15, který obsahuje vstupní štěrbiny 16 a otvor 17. Vnitřní válcová nádoba 12 rovněž obsahuje žebro 18 podél délky vnitřní válcové nádoby 12 v otevřeném konci, přičemž toto žebro £8 vystupuje radiálně směrem dovnitř od vnitřního povrchu vnitřní válcové nádoby 12.

Pro činnost zařízení je vnitřní válcová nádoba 12 vložena do otevřeného konce vnější válcové nádoby 11 tak, že náustek 14 se dotýká vnější válcové nádoby 11 a otevřený konec vnitřní válcové nádoby 12 je v koncovém úseku 15. Kapsle 19, obsahující směs nosných částic a aktivních částic, je vložena do otvoru 17 tak, že část této kapsle 19 je držena v koncovém úseku 15 a část této kapsle 19 vyčnívá do vnitřní válcové nádoby 12. Vnější válcová nádoby 11 se potom otáčí vzhledem k vnitřní válcové nádobě 12 a tak žebro £8 zabírá s kapslí 19 a rozbíjí ji. Pacient inhaluje skrz náustek 14, vzduch je vtahován do Rotahaleru skrz vstupní štěrbiny 16 a obsah kapsle 19 je vyskladněn do vnitřní válcové nádoby 12 jako mrak prášku a inhalován přes náustek £4. Síto 13 zabraňuje v inhalování velkých částic nebo rozbité kapsle.

(e) (ii) Obr. 3 znázorňuje schematické uspořádání dvoufázového přístroje na sbírání vzorků částic suspendovaných ve vzduchu (TSI). TSI je dvoufázové separační zařízení používané při určování účinku ústních inhalačních zařízení. Fáze jedna tohoto přístroje je znázorněna napravo od čáry AB na obr. 3 a je simulací horního dýchacího traktu. Nalevo od čáry AB je fáze dvě, která je simulací spodního dýchacího traktu.

TSI zahrnuje ústí 2£, které zahrnuje adaptér z polydimetylsiloxanu, vytvarovaný pro přijetí náustku inhalačního zařízení, horní trubice 22 a horní odlučovač 23 částic pro simulaci horního dýchacího traktu, přičemž tento horní odlučovač 23 obsahuje kapalinu 24, a spodní trubice 25 a spodní odlučovač 26 částic pro simulaci dolního dýchacího traktu, přičemž tento spodní odlučovač 26 obsahuje kapalinu 27. Spodní odlučovač 26 je přes výstupní trubku 28 spojen s čerpadlem 29, které protahuje vzduch skrz přístroj TSI předem stanovenou rychlostí. Spodek spodních trubic 25 je pod hladinou kapaliny 27, takže všechen vzduch protahovaný skrz TSI probublává skrz tuto spodní kapalinu 27. Kapalinou použitou jak v horním, tak i ve spodním odlučovači je vhodné rozpouštědlo pro lék, který má být testován.

-8CZ 294259 B6

Při použití je inhalátor vložen do ústí 21 přístroje TSI. Vzduch je donucen prostřednictvím čerpadla 29, které je připojeno k fázi dva přístroje TSI, aby proudil skrz tento přístroj. Vzduch je sán skrz přístroj z ústí 21, proudí skrz horní trubice 22 přes horní odlučovač 23 a spodní trubice 25 do spodního odlučovače 26, kde probublává skrz kapalinu 27 a vystupuje z přístroje skrz výstupní trubku 28. Kapalina 24 v horním odlučovači 23 zachycuje jakoukoliv částici, která má takovou velikost, že není schopna dostat se do fáze přístroje TSI. Jemné částice, což jsou částice schopné pronikat do plic v dýchacím traktu, jsou schopny procházet do fáze dva přístroje TSI, kde proudí do kapaliny 27 spodního odlučovače 26.

(f) 30 ml rozpouštědla bylo vloženo do spodního odlučovače 26 a 7 ml rozpouštědla bylo vloženo do horního odlučovače 23. Spodní trubice 25 byla uspořádána tak, že její spodní konec byl pod hladinou rozpouštědla ve spodním odlučovači 26. Čerpadlo 29 bylo nastaveno tak, aby poskytovalo rychlost průtoku vzduchu v přístroji 60 litrů za minutu.

Rotahaler byl zvážen, když byl prázdný. Jedna z připravených kapslí 19 byla vložena do otvoru 17 a inhalátor byl opět zvážen. Náustek 14 inhalátoru byl spojen s ústím 21 přístroje TSI, vnější válcová nádoba 11 byla otočena tak, aby rozbila kapsli 19 a čerpadlo 29 bylo spuštěno a ponecháno v chodu po časovou periodu deseti sekund. Čerpadlo 29 bylo potom vypnuto a Rotahaler byl odstraněn z přístroje TSI, opětovně zvážen a bylo vypočítáno množství prášku odebraného z inhalátoru.

Zbývající prášek v inhalátoru byl vyjmut do baňky pro analýzu a doplněn na 25 ml rozpouštědlem. Úseky přístroje TSI, tvořící fázi jedna TSI, byly vymyty do druhé baňky a doplněny na 50 ml rozpouštědlem. Úseky tvořící fázi dva přístroje TSI byly vymyty do třetí baňky a doplněny na 50 ml rozpouštědlem.

Ostatní kapsle byly testovány stejným způsobem v předem stanoveném náhodném pořadí.

Obsahy baněk obsahujících výplachy z fází přístroje TSI byly testovány s využitím analýzy High Performance Liquid Chromatography (HPLC) na obsah BDP a porovnány se standardními roztoky obsahujícími 0,5 pg/ml a 1 pg/ml BDP.

Procentní množství BDP v každé fázi přístroje TSI bylo vypočítáno ze standardní odezvy pro každou kapsli a mohl být vypočítán průměr pro upravené vzorky a pro neupravené vzorky.

(g) Tabulka 1 níže znázorňuje obsah BDP (v pg) získaný z každé fáze přístroje TSI, jako průměr pro vzorky upraveného a neupraveného materiálu. Dýchatelná část (vypočítaná jako procentní množství z celkového množství léku opouštějícího inhalační zařízení, které se dostane do fáze dva přístroje TSI) poskytuje indikaci o části aktivních částic, která by se mohla dostat hluboko do plic pacienta. Čísla v závorkách indikují variační koeficient pro každou hodnotu.

Tabulka 1
	Bez přidaných příměsových částic	Přidáno 1 % leucinu
Inhalační zařízení	11,3(19,7)	26,8 (6,8)
Fáze 1	88,0 (4,7)	63,6 (3,1)
Fáze 2	L3 (40,5)	7,5 (9,0)
Dýchatelná část (%)	1,4 (37,5)	10,5 (6,8)

Výsledky ukazují, že docházelo ke zvýšení v ukládání aktivních částic ve Fázi dva přístroje TSI: což indukuje zvýšené ukládání hluboko v plících pro vzorky obsahující leucin.

-9CZ 294259 B6

Navíc byl omezen variační koeficient pro každou hodnotu pro upravené vzorky: což indikuje zvýšenou reprodukovatelnost výsledků (odpovídající zlepšené jednotnosti dávek podávaného léku).

Příklad 2 (a) Vzorky laktózových částic, mající částice v rozsahu průměrů od 90 pm do 125 pm, byly připraveny jako v Příkladu 1 (a) výše.

(b) Vzorky laktózových částic, získané v kroku (a) byly upraveny mícháním laktózových částic s příměsovými částicemi.

4g leucinu (majícího 95% hmotnostních částic s průměrem menším než 150 pm) byly přidány do 196 g laktózových částic a míchány jako bylo popsáno v Příkladu 1 (b). Získaná směs obsahovala přibližně 2 % hmotnostní leucinu.

(c) Vzorky částic, získané v kroku (b), včetně příměsových částic byly míchány s aktivními částicemi jako bylo popsáno výše v Příkladu 1 (c) a tyto vzorky byly analyzovány jako bylo popsáno v krocích (d) až (í) pro Příklad 1.

(d) Tabulka 2 níže ukazuje obsah BDP (v pg), který byl získán v každé fázi přístroje TSI jako průměr pro vzorky obsahující příměsové částice, a dýchatelnou část, výsledky pro vzorky z Příkladu 1, ke kterým nebyly přidávány příměsové částice jsou uvedeny pro srovnání.

Tabulka 2
	Bez přidaných příměsových částic	Přidáno 2 % leucinu
Inhalační zařízení	11,3(19,7)	24,2 (7,0)
Fáze 1	88,0 (4,7)	61,9 (2,0)
Fáze 2	1,3 (40,5)	6,2(14,9)
Dýchatelná část (%)	1,4 (37,5)	9,0(11,9)

Příklad 3 (a) Vzorky nosných částic, zahrnují laktózu a 1 % hmotnostní částic leucinu, byly připraveny, jako bylo popsáno v krocích (a) a (c) Příkladu 1.

(b) Několik vzorků nosných částic bylo mleto v porcelánovém kulovém mlýnu (Pascall Engineering Company) s 1200 ml plastových koulí, které měly průměr 20 mm.

Vzorky (A), jichž bylo několik, byly mlety rychlostí 60 otáček za minutu po dobu třihodiny.

Vzorky (B) byly mlety rychlostí 60 otáček za minutu po dobu šest hodin.

Vzorky (C) a (D) byly mlety rychlostí 40 otáček za minutu po dobu dvě hodiny respektive po dobu čtyři hodiny.

(c) Vzorky byly míchány s aktivními částicemi jak bylo popsáno v Příkladu 1 (c) pro částice obsahující příměsové částice a analyzovány jak bylo popsáno v krocích (d)až(f) pro Příklad 1.

- 10CZ 294259 B6 (d) Tabulka 3 níže znázorňuje obsah BDP (v pg), získaný z každé fáze přístroje TSI jako průměr pro mleté vzorky (A) až (D), a dýchatelnou část, výsledky pro nemleté vzorky (s přidaným 1 % leucinu) pro Příklad 1 jsou uvedeny pro srovnání.

Výsledky ukazují, že docházelo k podstatnému zvýšení dýchatelné části, což indikuje zvýšené ukládání hluboko v plících pro mleté vzorky.

Tabulka 3
	Laktóza s 1 % leucinu a BDP
	nemleto	(A)	(B)	(C)	(D)
Inhalační zařízení	26,8 (6,8)	32,1 (9,9)	36,1 (12,8)	33,7 (10,1)	36,2 (7,2)
Fáze 1	63,6 (3,1)	48,8 (7,2)	35,7 (6,7)	52,5 (4,8)	41,2 (4,5)
Fáze 2	7,5 (9,0)	21,8 (14,9)	30,8 (7,6)	13,6 (10,6)	22,1 (16,9)
Dýchatelná část (%)	10,5 (6,8)	30,8 (H,2)	46,3 (4,7)	20,5 (6,5)	31,8 (10,5)

Obr. 4a a obr. 4b znázorňují účinek kroku mletí. Šrafované oblasti 5částice 1 reprezentují úseky odstraňované z povrchu částice 1 jako malá zrnka v průběhu mletí. Jak je znázorněno na obr. 4b, uchycují se tato malá zrnka 6 opětovně na povrchu částice, většinou na aktivních místech.

Byl zjišťován účinek mletých částic za přítomnosti leucinu na vlastnosti tečení.

Byl změřen Carrův index pro laktózu (průměr 90 pm až 125 pm) vzorků (X), (Y) a (Z), kde:

(X) obsahoval mleté laktózové částice (Y) obsahoval laktózové částice, ke kterým bylo přidáno 1 % leucinu před mletím (Z) obsahoval mleté laktózové částice, ke kterým bylo přidáno 1 % leucinu.

V každém případě bylo mletí prováděno v porcelánovém kulovém mlýnu s 1200 ml plastových koulí, které měly průměr 20 ml. Mlýn byl otáčen rychlostí 60 otáček za minutu po dobu šest hodin.

Carrův index pro hmotnost (W) každého vzorku byl stanoven měřením sypkého objemu (Vi₀₀se) hmotnosti (W) nalité do měřicího válce o objemu 250 cm³ a třesením válcem, aby se získal konstantní setřesený objem (V_tap) vzorku. Sypká hustota a setřesená hustota jsou vypočítány jako W/V|_oose respektive W/V_tap a Carrův index je vypočítán z této setřesené hustoty a sypké hustoty podle vzorce:

Carrův index (%) = (setřesená - sypká) / setřesená x 100

Carrův index, stanovený pro každý vzorek, je uveden v tabulce 4 níže. Carrův index menší než 25 je obvykle považován za indikaci dobrých vlastností tečení; Carrův index větší než 40 je obvykle považován za indikaci špatných vlastností tečení.

-11 CZ 294259 B6

Tabul	ta 4
Vzorek	Carrův index
X	36,4
Y	32,1
Z	35,6

Výsledky indikují, že vlastnosti tečení byly zlepšeny prostřednictvím přidání leucinu před mletím (to znamená, že bylo dosaženo lepšího tečení).

Příklad 4 (a) Vzorky laktózy, mající částice v rozsahu průměru od 90 pm do 125 pm, byly připraveny jako v Příkladu 1 (a) výše.

(b) Vzorky laktózových částic, získané v kroku (a), byly upraveny mletím laktózových částic s příměsovými částicemi.

g částic sójového lecitinu byl přidán do 199 g laktózových částic a tato směs byla míchána v mixéru Turbula Mixer po dobu 15 minut. Získaná směs potom obsahovala přibližně 0,5 % hmotnostního sójového lecitinu.

(c) Několik vzorků částic, připravených v kroku (b) Příkladu 4 výše, bylo mleto v porcelánovém kulovém mlýnu (Pascall Engineering Company) s 1200 ml plastových koulí, které měly průměr 20 mm. Vzorky byly mlety každý s rychlostí 60 otáček za minutu po dobu šesti hodin.

(d) Mleté vzorky, získané v kroku (c) Příkladu 4 výše, a nemleté vzorky, získané v kroku (b) Příkladu 4 výše, byly míchány každý s aktivními částicemi, jak bylo popsáno v Příkladu 1 (c) pro upravené částice, a analyzovány, jak bylo popsáno v krocích (d) až (f) pro Příklad 1.

(e) Tabulka 5 níže ukazuje obsah BDP (v pg), získaný z každé fáze přístroje TSI jako průměr pro mleté vzorky a pro nemleté vzorky, a dýchatelnou část.

Tabulka 5
	Laktóza s 0,5 % sójové	ío lecitinu a BDP
	nemleto	mleto
Inhalační zařízení	22,9(10,1)	29,5(10,7)
Fáze 1	71,9 (3,5)	45,2(12,5)
Fáze 2	3,4(11,4)	24,5(11,1)
Dýchatelná část (%)	4,4 (8,4)	35,3(14,5)

Výsledky ukazují podstatné zvýšení dýchatelné části, což indikuje zvýšené ukládání v plicích pro mleté vzorky.

Příklad 5 (a) Vzorky laktózy, mající částice v rozsahu průměrů od 90 pm do 125 pm, byly připraveny jako v Příkladu 1 (a) výše.

- 12CZ 294259 B6 (b) Vzorky laktózových částic, získané v kroku (a), byly upraveny mletím laktózových částic s příměsovými částicemi.

g částic aspartamu byly přidány do 198 g laktózových částic a tato směs byla míchána v mixéru Turbula Mixer po dobu 15 minut. Získaná směs potom obsahovala přibližně 1 % hmotnostní aspartamu.

(c) Několik vzorků částic, připravených v kroku (b) Příkladu 5 výše, bylo mleto v porcelánovém kulovém mlýnu (Pascall Engineering Company) s 1200 ml plastových koulí, které měly průměr 20 mm. Vzorky byly mlety každý s rychlostí 60 otáček za minutu po dobu šesti hodin.

(d) Mleté vzorky, získané v kroku (c) příkladu 5 výše, a nemleté vzorky, získané v kroku (b) Příkladu 5 výše, byly smíchány každý s aktivními částicemi, jak bylo popsáno v Příkladu 1 (c) pro částice obsahující příměs, a analyzovány, jak bylo popsáno v krocích (d) až (f) pro Příklad 1.

(e) Tabulka 6 níže ukazuje obsah BDP (v pg), získaný z každé fáze přístroje TSI jako průměr pro mleté vzorky a pro nemleté vzorky, a dýchatelnou část.

Tabulka 6
	Laktóza s 1 % aspartamu a BDP
	nemleto	mleto
Inhalační zařízení	29,1 (16,0)	36,5(10,7)
Fáze 1	67,0 (8,2)	41,4(10,9)
Fáze 2	4,6 (20,6)	19,8 (5,2)
Dýchatelná část (%)	6,4(13,6)	32,4 (6,1)

Výsledky ukazují podstatné zvýšení dýchatelné části, což indikuje zvýšené ukládání hluboko v plicích pro mleté vzorky.

Příklad 6 (a) Vzorky laktózy, mající částice v rozsahu průměru od 90pmdo 125 pm, byly připraveny jako v Příkladu 1 (a) výše.

(b) Vzorky laktózových částic, získané v kroku (a), byly upraveny přidáním příměsových částic k laktózovým částicím a mletím směsi laktózových a příměsových částic.

Bylo připraveno pět různých sad vzorků obsahujících pět různých aminokyselin jako příměsové materiály, přičemž postup byl následující:

g příměsových částic byly přidány do 198 g laktózových částic (získaných v kroku (a) Příkladu 6) v 2,5 litrovém porcelánovém kelímku obsahujícím 1200 ml plastových koulí, které měly průměr 20 mm. Tento kelímek byl vložen do kulového mlýnu (Pascall Engineering Company) a mlet s rychlostí 60 otáček za minutu po dobu šesti hodin.

Pěti aminokyselinami byly leucin, lysin, methionin, fenylalanin avalin.

(c) Mleté částice, získané v kroku (b) Příkladu 6, byly míchány s aktivními částicemi. 0,132 g beklometasondipropionátu (BDP) bylo přidáno do 29,868 g částic v skleněném moždíři. Každá 30 g směs byla míchána.

- 13 CZ 294259 B6 (d) Práškové vzorky, získané v kroku (c) Příkladu 6, byly analyzovány s použitím přístroje TSI, jak bylo popsáno v krocích (d) až (f) pro Příklad 1.

(e) Tabulka 7 níže ukazuje obsah BDP (v pg), získaný z každé fáze přístroje TSI jako průměr pro vzorky pro každý z pěti různých příměsových materiálů, a dýchatelnou část, pro srovnání bylo rovněž analyzováno, jako v kropku (d) výše, kontrolní složení, připravené podle popisu v krocích (a) až (c) výše, které ale neobsahovalo jakýkoliv příměsový materiál.

Tabulka 7
	kontrolní	leucin	lysin	methionin	fenylalanin	valin
Inhalační zařízení	33	36,1	33,9	31,5	31	40,8
Fáze 1	51,1	35,7	52,1	45,1	46,7	46,9
Fáze 2	17,5	30,8	23,6	25,6	23,8	19,6
Dýchatelná část (%)	25,5 (H,0)	46,3 (4,7)	31,0 (H,6)	36,2 (1,7)	33,8 (5,6)	29,5 (7,7)

Příklad 7 (a) Vzorky laktózy, mající částice v rozsahu průměrů od 90 pm do 125 pm, byly připraveny jako v Příkladu 1 (a) výše.

(b) Vzorky laktózových částic, získané v kroku (a) Příkladu 7, byly upraveny přidáním částic aspartamu k laktózovým částicím a mletím této směsi, přičemž postupbyl následující:

g částic aspartamu byly přidány do 198 g laktózových částic (získaných v krku (a) Příkladu 7) v 2,5 litrovém porcelánovém kelímku obsahujícím 1200 ml plastových koulí, které měly průměr 20 mm. Tento kelímek byl vložen do kulového mlýnu (Pascall Engineerin Company) a mlet s rychlostí 60 otáček za minutu po dobu šesti hodin.

(c) Mleté částice, získané v kroku (b) Příkladu 7, byly míchány s aktivními částicemi, jak bylo popsáno v kroku (c) Příkladu 6.

(d) Práškové vzorky, získané v kroku (c) Příkladu 7, byly analyzovány s použitím přístroje TSI, jak bylo popsáno v krocích (d) až (f) pro Příklad 1.

(e) Tabulka 8 ukazuje obsah BDP (v pg), získaný z každé fáze přístroje TSI jako průměr pro vzorky, a dýchatelnou část, pro srovnání jsou rovněž uvedeny výsledky kontrolního složení (jako v Příkladu 6).

Tabulka 8
	kontrolní	přidán aspartam
Inhalační zařízení	33	36,5
Fáze 1	51,1	41,4
Fáze 2	17,5	19,8
Dýchatelná část (%)	25,5 (11,0)	32,4 (6,1)

- 14CZ 294259 B6

Příklady 8 (a) Vzorky laktózy, mající částice v rozsahu průměrů od 90 pm do 125 pm, byly připraveny jako v Příkladu 1 (a) výše.

(b) Vzorky laktózových částic, získané v kroku (a) Příkladu 8, byly upraveny přidáním částic sójového lecitinu k laktózovým částicím a mletím této směsi, přičemž postup byl následující:

g částic sójového lecitinu byl přidán do 199 g laktózových částic (získaných v kroku (a) Příkladu 8) v 2,5 litrovém porcelánovém kelímku obsahujícím 1200 ml plastových koulí, které měly průměr 20 mm. Tento kelímek byl vložen do kulového mlýnu (Pascall Engineering Company) a mlet s rychlostí 60 otáček za minutu po dobu šesti hodin.

(c) Mleté částice, získané v kroku (b) Příkladu 8, byly míchány s BDP, jak bylo popsáno v kroku (c) Příkladu 6.

(d) Práškové vzorky, získané v kroku (c) Příkladu 8, byly analyzovány s použitím přístroje TSI, jak bylo popsáno v krocích (d) až (f) pro Příklad 1.

(e) Tabulka 9 níže ukazuje obsah BDP (v pg), získaný z každé fáze přístroje TSI jako průměr pro vzorky, a dýchatelnou část. Pro srovnání jsou rovněž uvedeny výsledky kontrolního složení (podobně jako v Příkladu 6).

Tabulka 9
	kontrolní	přidán sójový lecitin
Inhalační zařízení	33	44,8
Fáze 1	51,1	37,5
Fáze 2	17,5	23,4
Dýchatelná část (%)	25,5 (11,0)	38,3 (4,3)

Příklad 9 (a) Vzorky laktózy, mající částice v rozsahu průměru od 90 pm do 125 pm, byly připraveny jako v Příkladu 1 (a) výše.

(b) Vzorky laktózových částic, získané v kroku (a) Příkladu 9, byly upraveny mletím směsi laktózových částic a částic pšeničného škrobu. Mleté vzorky laktózových a škrobových částic byly připraveny následujícím postupem.

lg částic pšeničného škrobu byl přidán do 199 g laktózových částic v 2,5 litrovém porcelánovém kelímku obsahujícím 1200 ml plastových koulí, které měly průměr 20 mm. Tento kelímek byl vložen do kulového mlýnu (Pascall Engineering Company) a mlet s rychlostí 60 otáček za minutu po dobu šesti hodin.

(c) Mleté částice, získané v kroku (b) Příkladu 9, byly míchány s aktivními částicemi. 0,264 g salbutamolsulfátu (SBS) bylo přidáno do 29,736 g Částic ve skleněném moždíři. Každá 30 g směs byla potom míchána.

(d) Práškové vzorky, získané v kroku (c) Příkladu 9, byly potom analyzovány, jak bylo popsáno v krocích (d) až (f) příkladu 1, s tím, že fáze přístroje TSI byly analyzovány na obsah SBS.

-15CZ 294259 B6

Tabulka 10 níže ukazuje obsah SBS (v pg), získaný z inhalačního zařízení a z každé fáze přístroje TSI jako průměr pro vzorky.

Dýchatelná část (RF) je rovněž uvedena a číslo v závorce indikuje variační koeficient této hodnoty.

Tabulka 10
	Pšeničný škrob
Inhalační zařízení	94,7
Fáze 1	89,1
Fáze 2	60,9
RF (%)	40,8 (12,8)

Příklad 10 (a) Vzorky laktózy, mající částice v rozsahu průměru od 90 pm do 125 pm, byly připraveny jako v Příkladu 1 (a) výše.

(b) příměsový materiál byl přidán do laktózovýchčástic podle následujícího postupu:

g sójového lecitinu (90% hmotnostních částic mělo průměr menší než 710 pm) byl rozpuštěn v 10 g vody a 10 IMS (nebo ve 20 g 95 % etanolu) a přidáno do 199 g laktózových částic v mixéru s vysokým střihem.

Výsledná směs byla míchána po dobu čtyř minut a potom sušena na mísách při teplotě 40°C po dobu 6 hodin. Prášek byl proset skrz síto s oky o průměru 500 pm.

Získané práškové vzorky obsahovaly přibližně 0,5 % hmotnostního sójového lecitinu.

(c) Vzorky, získané v kroku (b) Příkladu 10 výše byly smíchány každý s aktivními částicemi, jak bylo popsáno v Příkladu 1 (c) pro upravené částice, a analyzovány, jak bylo popsáno v krocích (d) až (f) pro Příklad 1.

Tabulka 11 níže ukazuje obsah BDP (v pg), získaný z každé fáze přístroje TSI jako průměr pro vzorky, a dýchatelnou část.

Tabulka 11
	Bez přidaného příměsového materiálu	Přidáno 0,5 % sojového lecitinu
Inhalační zařízení	11,3(19,7)	22,9(10,1)
Fáze 1	88,0 (4,7)	71,9 (3,5)
Fáze 2	1,3 (40,5)	3,4(11,4)
Dýchatelná část (%)	1,4 (37,5)	4,4 (8,4)

Výsledky ukazují, že docházelo ke zvýšení ukládání aktivních částic ve fázi dva přístroje TSI, což indikuje zvýšené ukládání hluboko v plicích pro vzorky obsahující sójový lecitin.

Příklad 11

Vzorky mleté laktózy, obsahující leucin jako příměsový materiál, byly připraveny a testovány s využitím přístroje TSI, aby byl zjištěn účinek použití různých práškových inhalačních zařízení a různých léků.

- 16CZ 294259 B6 (i) Mleté vzorky laktózy a leucinu byly připraveny podle následujícího postupu:

(a) Vzorky laktózy, mající částice v rozsahu průměru od 90 pm do 125 pm, byly připraveny jako v Příkladu 1 (a) výše.

(b) Vzorky laktózových částic, získané v kroku (a) Příkladu 11, byly upraveny přidáním částic leucinu k laktózovým částicím a mletím této směsi.

g částic leucinu byly přidány do 198 g laktózových částic v 2,5 litrovém kelímku obsahujícím 1200 ml plastových koulí, které měly průměr 20 mm. Tento kelímek byl vložen do kulového mlýnu (Pascall Engineering Company) a mlet s rychlostí 60 otáček za minutu po dobu šesti hodin.

(ii) Několik vzorků částic, získaných v kroku (i), bylo mícháno každý s aktivními částicemi, jak je popsáno níže.

(a) 0,132 g BDP bylo přidáno do 29,868 g částic v skleněném moždíři a tato směs byla míchána.

(b) 0,132 g SBS bylo přidáno do 29,868 g částic v skleněném moždíři a tato směs byla míchána.

(c) 0,264 g budesonidu (BSN) bylo přidáno do 29,736 g částic v skleněném moždíři a tato směs byla míchána.

(iii) Prášky, získané v kroku (ii), byly analyzovány s využitím přístroje TSI se třemi různými inhalačními zařízeními.

(a) Rotahaler (ochranná známka firmy Glaxo).

Prášek byl analyzován, jako bylo popsáno v krocích (d) až (f) pro Příklad 1.

(b) Diskhaler (ochranná známka firmy Glaxo).

Několik vzorků prášku, každý o hmotnosti 25 mg, bylo odebráno z kontejneru. Každý vzorek byl použit pro naplnění vyduté kapsy v balíčku komerčně dostupného výrobku Becodisks (ochranná známka firmy Glaxo), ze kterého bylo odstraněno komerčně prodávané složení prášku. Opětovně naplněné vyduté kapsy byly ponechány, aby stály po dobu jednoho dne pro umožnění odeznění jakéhokoliv akumulovaného elektrostatického náboje. Pro vyhodnocení účinnosti prášku v zařízení Diskhaler byla vydutá kapsa vložena do zařízení Diskhaler a náustek inhalátoru byl spojen s ústím přístroje TSI. Provedená analýza byla analogicky s tím, co bylo popsáno v krocích (e) (ii) až (f) pro Příklad 1.

(c) Cyklohaler (vyráběný firmou Pharbita B.V.).

Způsob analýzy prášků byl analogický s tím, co bylo popsáno v krocích (d) až (f) pro Příklad 1.

(iv) Analýza byla opakována pro každé inhalační zařízením s použitím komerčně dostupných přípravků aktivních materiálů BDP, SBS a BSN (tyto přípravky neobsahovaly příměsový materiál a nebyly upraveny jako prášky testované v kroku (iii)). Pro zařízení Rotahaler nebyl komerčně dostupný přípravek s obsahem BSN. Přípravek byl připraven pro srovnání vytvořením prášku, jak bylo popsáno výše, bez přidání leucinu.

- 17CZ 294259 B6

Tabulka 12 níže ukazuje obsah (v pg) aktivního materiálu (BDP, SBS, BSN) pro inhalační zařízení a fáze 1 a 2 přístroje TSI, a dýchatelnou část, uvedené výsledky jsou průměrem z provedených opakovaných testů. Čísla v závorkách představují variační koeficient. Výsledky jsou uvedeny pro tři různá inhalační zařízení: Rotahaler (RH), Dikhaler (DH) a Cyklohaler (CH) jak pro komerčně dostupné složení (C) tak i pro prášek obsahující leucin jako příměs (L).

Tabulka 12
Inhalátor	Aktivní složka	Složení	Inhalační zařízení	Fáze 1	Fáze 2	Dýchatelná část
RH	BDP	C	25,6	64	14,9	14,9 (15,7)
RH	BDP	L	36,1	35,7	30,8	46,3 (4,7)
DH	BDP	C	—	67,8	17,8	20,8 (5,1)
DH	BDP	L	—	50	38,9	44 (7,7)
RH	SBS	C	60,1	110	40,3	26,8 (13,4)
RH	SBS	L	99	47,9	60	55,7 (9,0)
DH	SBS	C	—	114,9	74,7	39,4 (7,9)
DH	SBS	L	—	84,9	126,6	59,9 (4,3)
CH	SBS	C	49,2	170,8	36	17,4 (H,9)
CH	SBS	L	63,3	48,7	74,6	60,6 (4,7)
RH	BSN	bez leucinu	47,7	46,9	16,5	26 (5,5)
RH	BSN	L	33,7	35,4	27,8	44,3 (10,2)

Příklad 12

Vzorky mleté laktózy, obsahující 1 - leucin jako příměsový materiál v různých koncentracích, byly připraveny a testovány s použitím přístroje TSI pro zjištění účinku použití různých množství leucinu.

(a) Vzorky laktózy, mající částice v rozsahu průměrů od 90 pm do 125 pm, byly připraveny jako v Příkladu 1 (a) výše.

(b) Vzorky laktózových částic, získané v kroku (a) Příkladu 12, byly upraveny mletím (obrušováním) laktózových částic s příměsovými částicemi L- leucinu.

Vhodné hmotnosti příměsových částic byly přidány do vhodných hmotností laktózových částic v 2,5 litrovém kelímku, který rovněž obsahoval 200 ml ocelových koulí, které měly průměr 3 mm. Tento kelímek byl potom v každém případě vložen do kulového mlýnu (Pascall Engineering Company) a mlet s rychlostí 60 otáček za minutu po dobu 6 hodin.

- 18CZ 294259 B6

Hmotnost L - leucinu (příměsových částic) a laktózových částic v různých vzorcích byly takové, jak je detailně uvedeno v Tabulce 13 níže:

Tabulka 13
Hmotnost příměsových částic	Hmotnost laktózových částic	% koncentrace příměsových částic
2g	198 g	1,0%
4g	196 g	2,0 %
12 g	188 g	6,0 %

Bylo připraveno několik vzorků od každé koncentrace.

Jakmile byly vzorky mlety po dobu celých 6 hodin, byly kelímky otevřeny a prášky bylo kvalitativně zkoumány na přítomnost spékání. Spékání je výskyt materiálu, který nelze opětovně rozptylovat, kolem hran kelímku a indikuje špatnou zpracovatelnost. Bylo zjištěno, že míra spékání se znatelně zvětšuje, když se koncentrace L - leucinu zvětšuje od 1 do 6 %. Navíc při úrovni 6 % L — leucinu byla zjištěna extrémně vysoká míra spékání, což indikovalo, že tato směs by nemohla být účinně zpracovávána v komerčním měřítku.

(c) Mleté vzorky, získané v kroku (b) Příkladu 12, potom byly míchány s aktivními částicemi BDP, jak bylo popsáno v kroku (c) Příkladu 1.

(d) Mleté vzorky smíchané s aktivními částicemi, získané v kroku (c) Příkladu 12, byly potom analyzovány, jak bylo popsáno v krocích (d) až (f) pro Příklad 1.

Tabulka 14 níže ukazuje obsah BDP (v pg), získaný z inhalačního zařízení a z každé fáze přístroje TSI jako průměr z opakovaných experimentů. Uvedena je rovněž dýchatelná část a hodnoty v závorkách označují variační koeficienty. Výsledky dosažené s kontrolním složením, připraveným jak bylo popsáno výše, ale bez jakýchkoliv částic leucinu, jsou v tabulce rovněž uvedeny.

Tabulka 14
		Koncentrace leucinu v %
	Kontrolní složení	1 %	2%	3 %
Inhalační zařízení	28,9 (36,2)	32,9 (12,6)	58,8 (9,3)	27,6 (2,7)
Fáze 1	58,5 (13,0)	35,2 (9,95)	27,9 (5,8)	33,2 (8,2)
Fáze 2	15,5 (17,1)	33,7 (5,1)	43,3 (2,9)	42,5 (6,7)
Dýchatelná část (%)	20,9 (H,5)	49,0 (4,8)	60,8 (2,4)	56,2 (6,4)

Z výsledků uvedených výše může být patrné, že není získáno žádné zvýšení dýchatelné části ze zvýšení koncentrace leucinu nad okolo 2 procent. Zvýšení koncentrace nad okolo 2 procent ale nepříznivě ovlivňuje schopnost zpracovávat směs, což směs dělá hůře zpracovatelnou při výrobě, a při koncentracích nad 5 procent leucinu se směs stává ještě mnohem obtížněji zpracovatelnou.

Je možné provést kvantitativní vyhodnocení sklonu jakéhokoliv částicového prášku k oddělování. Může být přitom použito následujícího postupu:

-19CZ 294259 B6

Třináct vzájemně spolu spojených plastových válců (vnitřní průměr a výška každého je přibližně 1 cm) je sestaveno do věže. Tato věž je potom pečlivě naplněna vzorkem práškového složení pro testování pro vytvoření stohu prášku, vysokého přibližně 13 cm. Počáteční homogenita práškuje potom stanovena odebráním dvou, o hmotnosti přibližně 25 mg, vzorků prášku (zaznamenány přesné hmotnosti prostřednictvím analytické váhy) z různých míst na horním povrchu nejvyššího válce. Tento nejvyšší válec je potom odebrán ze stohu prostřednictvím posunutí stranou. Tento postup je potom opakován, dokud nejsou odebrány dva vzorky z každého z prvních deseti válců v původním stohu.

Obsah léku každého práškového vzorku je potom stanoven s využitím HPCL analýzy, jak byla použita pro experimenty s přístrojem TSI, jak bylo popsáno v kroku (f) Příkladu 1.

Za účelem stanovení počáteční homogenity je kvantita léku (jak byla stanovena prostřednictvím analýzy HPCL) v každém vzorku vyjádřena jako procentní množství z původní zaznamenané hmotnosti práškového vzorku. Tyto hodnoty pro všechny vzorky jsou potom zprůměrovány, aby se vytvořila průměrná hodnota, a je vypočítán variační koeficient (CV) kolem této průměrné hodnoty. Variační koeficient je přímým měřítkem homogenity směsi.

Pro simulaci účinku podmínek farmaceutického zpracování na homogenitu práškových prostředků je potom použita následující procedura.

Válcová věž, naplněna práškovým prostředkem, jak bylo popsáno výše, je upevněna kelektronické vibrační jednotce. Tento přístroj je nastaven na frekvenci 50 Hz s vibrační amplitudou 2 g a je spuštěn, aby vertikálně vibroval s válcem, obsahujícím testovaný prášek, po dobu 15 minut. Účelem vibrování je podrobit prášek úpravě srovnatelné s tím, čemu by mohla být podrobena v průběhu komerčního zpracování.

Potom je stanovena homogenita práškových prostředků s využitím v podstatě stejného postupu, jako bylo popsáno výše. Vibrace způsobí, že prášek je kompaktní s tím důsledkem, že například tři nejvyšší válce nemusí vůbec obsahovat jakýkoliv prášek po skončení vibrování. Tyto válce potom nejsou zařazeny do statické analýzy.

Prášek, jehož homogenita po vibrování, měřená jako procentní variační koeficient, je menší než okolo 5 =, může být považován za přijatelný, přičemž variační koeficient 2 % je vynikajícím výsledkem.

Příklad 13

Byly připraveny vzorky prášku, obsahující L-leucin a stearát hořčíku jako příměsové materiály, a byla kvantitativně vyhodnocena tendence těchto prášků k oddělování. Detaily použitého postupu byly následující:

(a) Vzorky laktózy, mající částice v rozsahu průměrů od 90 pm do 125 pm, byly připraveny jako v Příkladu 1 (a) výše.

(b) Vzorky laktózových částic, získané v kroku (a) Příkladu 13, byly upraveny mletím (obrušováním) laktózových částic s příměsovými částicemi temárního činidla. Tyto příměsové částice sestávaly buď z L - leucinu, nebo ze stearátu hořčíku.

Vhodné hmotnosti příměsových částic byly přidány do vhodných hmotností laktózových částic v 2,5 litrovém kelímku, který rovněž obsahoval 200 ml ocelových koulí, které měly průměr 3 mm. Tento kelímek byl potom v každém případě vložen do kulového mlýnu (Pascall Engineering Company) a mlet s rychlostí 60 otáček za minutu po dobu 6 hodin.

-20CZ 294259 B6

Hmotnosti a typy příměsových částic a hmotnosti laktózových částic v různých testech byly takové, jak je detailně uvedeno v Tabulce 15 níže:

Tabu	ka 15
Typ příměsových částic	Hmotnost příměsových částic	Hmotnost laktózových částic	% koncentrace příměsových částic
Stearát hořčíku	3g	197 g	1,5 %
L - leucin	_	198 g	1,0%
L - leucin	_	196 g	2,0 %

(c) Mleté vzorky, získané v kroku (b) Příkladu 13, potom byly míchány s aktivními částicemi BDP, jak bylo popsáno v kroku (c) Příkladu 1.

(d) Prášky, získané v kroku (c) Příkladu 13, potom byly podrobeny testu na oddělování, jak bylo popsáno výše, s využitím věže z plastových válců. Pro každý prášek byl proveden první test bez vibrování, aby se umožnilo stanovení počáteční homogenity vyjádřené jako procentní variační koeficient; a byl proveden druhý test po vibrování, aby se umožnilo stanovení homogenity po vibrování, vyjádřené opět jako procentní variační koeficient. Pro druhý test bylo zjištěno, že horní tři válce byly v podstatě prázdné po vibrování a proto do statické analýzy nebyly výsledky těchto tri válců zahrnuty.

Výsledky testů jsou uvedeny v Tabulce 16 níže:

Tabulka 16
Příměsové částice	Počáteční homogenita (%CV)	Homogenita po vibrování (%CV)
1,5 % stearátu hořčíku	8,73	15,26
1,0 % L - leucinu	1,4	4,07
2,0 % L - leucinu	1,71	2,07

Malá počáteční homogenita směsi s 1,5 % stearátu hořčíku indikuje velmi silný sklon této směsi k oddělování. Výsledky po vibrování potvrzují malou stabilitu této směsi, když je podrobena podmínkám srovnatelným s tím, čemu by mohla být podrobena v průběhu komerčního zpracování. Tak dokonce i když směs s 1,5= stearátu hořčíku může zajistit uspokojivé výsledky vzhledem k dýchatelné části, nesplňuje další důležitý požadavek na zachování homogenity v průběhu podmínek, které jsou srovnatelné s tím, co by mohlo nastat v průběhu komerčního zpracování. Naproti tomu prášky obsahující leucin nejen, že zajišťují uspokojivé výsledky s ohledem na dýchatelnou část, ale mají také vynikající počáteční homogenity a tyto homogenity zůstaly uspokojivé dokonce i po intenzivním vibrování.

Claims (31)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Prášek pro použití v práškových inhalátorech, který zahrnuje aktivní částice, nosné částice pro nesení aktivních částic a příměsový materiál na površích nosných částic, vyznačující se t í m, že příměsový materiál zahrnuje jednu nebo více sloučenin vybraných z aminokyseliny, peptidu a/nebo polypeptidu, a je určen pro zlepšení uvolňování aktivních částic z nosných částic při aktivaci inhalátoru, přičemž molekulární hmotnosti peptidu a polypeptidu jsou v rozsahu od 250 do 1 000 000.
2. 2. Prášek podle nároku 1, vyznačující se tím, že příměsový materiál zahrnuje aminokyselinu.
3. 3. Prášek podle nároku 2, vyznačující se tím, že aminokyselinou je leucin.
4. 4. Prášek podle nároku 3, vyznačující se tím, že příměsový materiál sestává v podstatě z leucinu.
5. 5. Prášek podle kteréhokoliv z nároků 1 až4, vyznačující se tím, že zahrnuje nejvýše 10 % hmotnostních příměsového materiálu vztaženo na hmotnost prášku.
6. 6. Prášek podle nároku 5, vyznačující se tím, že zahrnuje nejvýše 5 % hmotnostních příměsového materiálu vztaženo na hmotnost prášku.
7. 7. Prášek podle kteréhokoliv z nároků 1 až6, vyznačující se tím, že nosné částice jsou tvořeny z jednoho nebo z více krystalických cukrů.
8. 8. Prášek podle nároku 7, vyznačující se tím, že nosné částice jsou částicemi laktózy.
9. 9. Prášek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že v podstatě všechny nosné částice mají průměr 20 pm až 1000 pm.
10. 10. Prášek podle kteréhokoliv z nároků 1 až9, vyznačující se tím, že příměsový materiál je ve formě částic, přičemž tyto příměsové částice jsou uchyceny k povrchům nosných částic.
11. 11. Prášek podle nároku 10, vyznačující se tím, že alespoň 95% hmotnostních příměsových částic má průměr menší než 100 pm.
12. 12. Prášek podle nároku 11,vyznačující se tím, že střední průměr příměsových částic je nejvýše 10 pm.
13. 13. Prášek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že zahrnuje ne méně než 0,1 % hmotnostní příměsových částic vztaženo na hmotnost nosných částic.
14. 14. Prášek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že příměsový materiál vytváří přerušované pokrytí na površích nosných částic.
15. 15. Prášek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 14, vy z n a č u j í c í se t í m , že střední průměr aktivních částic je nejvýše 10 pm.
16. 16. Prášek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že aktivní částice zahrnují β₂ - agonist.

    -22CZ 294259 B6
17. 17. Prášek podle nároku 16, vyznačující se tím, že aktivní částice zahrnují salbutamol, sůl salbutamolu nebo jejich kombinaci.
18. 18. Prášek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 17, v y z n a č u j í c í se t í m , že aktivní částice zahrnují beklometasondipropuonát.
19. 19. Způsob výroby prášku podle kteréhokoliv z nároků 1 až 18, v y z n a č u j í c í se t í m , že zahrnuje krok míchání nosných částic o velikosti vhodné pro použití v práškových inhalátorech s příměsovým materiálem, který se uchycuje k povrchům nosných částic, a míchání výsledných částic s aktivními částicemi, takže aktivní částice přilnou k povrchům nosných částic a/nebo příměsového materiálu, přičemž příměsový materiál zahrnuje jednu nebo více sloučenin z aminokyseliny, peptidu a/nebo polypeptidu, a molekulární hmotnosti peptidu a polypeptidu jsou v rozsahu od 250 do 1 000 000.
20. 20. Způsob podle nároku 19, vyznačující se tím, že dále před krokem míchání zahrnuje krok výběru nosných částic s výhodným rozsahem velikostí.
21. 21. Způsob podle nároku 19 nebo 20, vy zn ač u j í cí se t í m , že příměsový materiál je v pevné formě, když se míchá s nosnými částicemi.
22. 22. Způsob podle nároku 19 nebo 20, v y z n a č u j í c í se t í m , že příměsový materiál se přidává ve formě kapaliny, roztoku nebo suspenze.
23. 23. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 19 až 22, v y z n a č u j í c í se t í m , že příměsový materiál a nosné částice se míchají po dobu mezi 0,1 hodiny a 0,5 hodiny.
24. 24. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 19 až 23, v y z n a č u j í c í se tím, že nosné částice se míchají s příměsovým materiálem s použitím bubnové míchačky.
25. 25. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 19 až 24, v y z n a č u j í c í se tím, že dále zahrnuje krok odstraňování malých zrnek z povrchů nosných částic bez podstatné změny velikosti nosných částic v průběhu tohoto odstraňování.
26. 26. Způsob podle nároku25, vyznačující se tím, že krok míchání se provádí před krokem odstraňování.
27. 27. Způsob podle nároku 25 nebo 26, vy zn ač u j í cí se tí m , že malá zrnka se opětovně uchycují na površích nosných částic.
28. 28. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 25 až 27, vy z n a č uj í c í se t í m , že odstraňování se provádí mletím.
29. 29. Způsob podle nároku28, vyznačující se tím, že mletí se provádí v kulovém mlýnu.
30. 30. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že částice se melou s použitím plastových koulí.
31. 31. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 28 až 30, vy z n a č u j í c í se t í m , že částice se melou po dobu mezi 0,25 hodiny a 6 hodinami.