CZ20002232A3 - Způsob a zařízení pro zpracování obilných zrn, upravených obilných zrn a jejich použití - Google Patents

Způsob a zařízení pro zpracování obilných zrn, upravených obilných zrn a jejich použití Download PDF

Info

Publication number
CZ20002232A3
CZ20002232A3 CZ20002232A CZ20002232A CZ20002232A3 CZ 20002232 A3 CZ20002232 A3 CZ 20002232A3 CZ 20002232 A CZ20002232 A CZ 20002232A CZ 20002232 A CZ20002232 A CZ 20002232A CZ 20002232 A3 CZ20002232 A3 CZ 20002232A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
grains
steam
grain
barley
germination
Prior art date
Application number
CZ20002232A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ300212B6 (cs
Inventor
Juhani Olkku
Petri Peltola
Pekka Reinikainen
Esa Räsänen
Veli-Matti Tuokkuri
Original Assignee
Lp- Tutkimuskeskus Oy
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Family has litigation
First worldwide family litigation filed litigation Critical https://patents.darts-ip.com/?family=8552833&utm_source=google_patent&utm_medium=platform_link&utm_campaign=public_patent_search&patent=CZ20002232(A3) "Global patent litigation dataset” by Darts-ip is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
Application filed by Lp- Tutkimuskeskus Oy filed Critical Lp- Tutkimuskeskus Oy
Publication of CZ20002232A3 publication Critical patent/CZ20002232A3/cs
Publication of CZ300212B6 publication Critical patent/CZ300212B6/cs

Links

Classifications

    • AHUMAN NECESSITIES
    • A23FOODS OR FOODSTUFFS; TREATMENT THEREOF, NOT COVERED BY OTHER CLASSES
    • A23BPRESERVATION OF FOODS, FOODSTUFFS OR NON-ALCOHOLIC BEVERAGES; CHEMICAL RIPENING OF FRUIT OR VEGETABLES
    • A23B9/00Preservation of edible seeds, e.g. cereals
    • A23B9/02Preserving by heating
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A23FOODS OR FOODSTUFFS; TREATMENT THEREOF, NOT COVERED BY OTHER CLASSES
    • A23BPRESERVATION OF FOODS, FOODSTUFFS OR NON-ALCOHOLIC BEVERAGES; CHEMICAL RIPENING OF FRUIT OR VEGETABLES
    • A23B9/00Preservation of edible seeds, e.g. cereals
    • A23B9/02Preserving by heating
    • A23B9/025Preserving by heating with use of gases
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C12BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12CBEER; PREPARATION OF BEER BY FERMENTATION; PREPARATION OF MALT FOR MAKING BEER; PREPARATION OF HOPS FOR MAKING BEER
    • C12C1/00Preparation of malt
    • C12C1/02Pretreatment of grains, e.g. washing, steeping

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Wood Science & Technology (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Food Science & Technology (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Polymers & Plastics (AREA)
  • Biochemistry (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Genetics & Genomics (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Cereal-Derived Products (AREA)
  • Grain Derivatives (AREA)
  • Micro-Organisms Or Cultivation Processes Thereof (AREA)
  • Adjustment And Processing Of Grains (AREA)

Description

Oblast techniky
Vynález se vztahuje ke způsobu (semen) za účelem zmenšení jejich rovněž vztahuje k upraveným obilným zrnům (semenům), produktům vyráběným z těchto zrn či semen a k jejich použití ve sladovnickém, pivovarském, potravinářském a krmivářském průmyslu. Vynález se dále vztahuje k zařízením pro zpracovávání či úpravu obilných zrn ke zmenšení jejich obsahu plísní. Přesněji, způsob vynálezu dovoluje, aby byl zmenšen obsah plísní obilných zrn, aniž by to vadilo klíčivosti těchto zrn. To je důležité zvláště ve způsobu výroby sladu z těchto zrn.
Dosavadní stav techniky
Plísně mohou být nalézány všude v přírodě, např. v půdě a ve vzduchu, odkud jsou šířeny nebo rozptylovány na rostoucí obilí. Ačkoliv plísně tak patří k přirozené flóře obilí, jejich široký výskyt je škodlivý, protože mohou zmenšovat kvalitu obilí a z něho vyráběného sladu. Např. plísně mohou produkovat různé mykotoxiny škodlivé pro zdraví. Kromě toho mohou např. zmenšovat klíčivost zrna a růst klíčků, což není škodlivé jen pro osívání obilí, ale rovněž pro výrobu sladu z obilí. Bylo rovněž ukázáno, že pivo vařené ze silně kontaminovaného obilí (zrna) a slad mají tendenci k rychlému úniku plynů (CO2), což je velký problém pro pivovarský průmysl. Rychlý únik CO2 je zřejmě způsoben metabolity, vytvářenými obilnými plísněmi Fusarium a jinými plísněmi, jejichž metabolity přežívají postup vaření piva.
• · • · • · · · · · · • ··· · · · · • »!♦···· · ··· • 44 9 4 ·
4 4 · · · ·
Zrna či semena jsou vystavena plísním, jakmile jsou zaseta do půdy. Růst plísně je ovlivňován mnohými faktory, zejména vlhkostí, teplotou a časem. Jinými významnými faktory jsou dodávka živin a kyslíku a soutěžení (boj o život) mezi jednotlivými mikroorganismy. Růstu obilí (či jeho pěstování) dominují tzv. polními plísněmi či houbami, z nichž nejběžnější jsou Alternaria, Aureobasidium, Cladosporium, Epicoccum, Fusarium, Cochliobolus, Drechslera a Pyrenophora. Některé z těchto polních plísní jsou rostlinnými patogeny, tj. choroplodnými zárodky či živými původci nemocí, z nichž nejškodlivější jsou Fusarium graminearum a Fusarium culmorum. Rovněž Cochliobolus sativus a poddruhy Fusarium způsobují rostlinné choroby a mohou být velmi škodlivé pro tvorbu sladu. Zejména vlhké počasí během dozrávání klasů a žní dává příznivé podmínky pro růst plísní Fusarium.
Po žních musí být obilí (zrno) rychle usušeno, aby se zabránilo dalšímu rozmnožování plísní. Polní plísně či houby se samy o sobě v usušeném zrnu (obilí) nemohou patřičně rozmnožovat (přibližný obsah vlhkosti 12-13%), ale zůstávají naživu a samy se opět rozmnožují, jsou-li vystaveny vlhku. Špatně skladovanému zrnu dominují tzv. skladovací plísně, tj. Aspergillus a P enicillium, které přežívají v podmínkách nízkého obsahu vlhkosti. Skladovací houby či plísně rovněž snižují kvalitu zrna a způsobují zdravotní rizika jak těm, kteří zpracovávají kontaminované zrno, tak těm, kteří je konzumují.
Při výrobě sladu ze zrna (obilí) se opět vlhkost zrna zvětšuje na 45-50% a je zajištěna dodávka kyslíku, načež semeno (zrno) začíná klíčit. Převládající podmínky během sladovacího postupu však jsou vhodné nejen pro klíčení, ale rovněž pro růst plísní. Velké množství plísní je pro tento postup škodlivé.
• · · · · • · φ φφφφ ····
3···· · · · · φ · φ · « φ φφφφ φ φ φ «φφφφ φφ φ φφφ φφ φ φφφφ φφ φ φφ φφ ·« ··
Sladování, resp. výroba sladu se zaměřuje na uskutečnění fyzikálních, chemických a biochemických změn v daném zrnu (jádru). Sladovací postup obsahuje tři hlavní stádia: namáčení, klíčení a sušení. Nejprve je očištěné a proseté zrno namáčeno ve vodě k dosažení přiměřené vlhkosti. Když má zrno dostatečnou vlhkost, je ponecháno ke klíčení při 13-16°C obvykle nejméně pět dní. Tímto způsobem je vyroben „zelený slad“. Skutečný slad je vyráběn sušením zeleného sladu za řízených podmínek, při nichž se teplota pomalu zvětšuje zhruba z 45°C na 85°C, čímž se obsah vlhkosti zmenšuje přibližně na čtyři procenta. Po vysušení jsou eliminovány příslušné kořínky, jež mohou být použity jako krmivo pro zvířata. Slad může být rovněž zpracován na sladový extrakt např. pro potravinářský průmysl.
Již ve stadiu namáčení během výroby sladu se může zvětšovat obsah plísní v zrnu a roste dále ve stadiu klíčení. Normální sušení sladu v sušárně v podstatě obsah plísní v zrnu nezmenšuje.
Slad je hlavně používán pro vaření piva, ale rovněž pro výrobu destilovaných lihovin. Vaření piva zahrnuje výrobu mladiny, hlavní a sekundární fermentaci (kvašení) a závěrečnou úpravu. Nejprve je slad rozemlet, zamíchán do vody a ohříván. Během tohoto „vystírání“ enzymy aktivované při sladování odbourávají škrob obsažený v zrnech na zkvasitelné cukry. Vyrobená mladina je vyčeřena, jsou přidány kvasinky, směs je kvašena (fermentována) a pak je provedena konečná úprava.
O mnohých plísních je známo, že produkují toxické sloučeniny, tj. mykotoxiny, které mohou škodit zdraví lidí a zvířat.
Mohou rovněž škodit výrobě sladu a vaření piva. Tak, existuje-li mnoho plísní v zrnu (obilí), je také pravděpodobnost vzniku mykotoxinů vyšší. Nejvíce zkoumaných mykotoxinů rostoucích v
9 9 9
9 9999
9 9
99 • · · • · · • · · · zrnech pochází z plísní Fusarium, Cochliobolus sativus, Aspergillus a Penicillium.
Některé druhy plísní Fusarium jsou nejen choroboplodnými zárodky (patogeny) z obilnin, ale jsou rovněž potenciálními zdroji různých mykotoxinů. Zvlášť významnými mykotoxiny jsou trichotecény, zearalenon (ZEN) a jeho deriváty, fumonisiny, moniliformin, fusarochromanony a kyselina fusarová. Bylo identifikováno a charakterizováno víc než 100 různých trichotecénů. Největší pozornost byla zaměřena na trichotecény typu A, včetně toxinu T-2, neosolaniolu (NEO) a diacetoxyscirpenolu (DAS), a trichotheceny typu B, obsahující deoxynivalenol (DON, tj. vomitoxin) a jeho acetylderiváty (3ADON a 15-ADON), nivalenol (NIV) a fusarenon X. Mykotoxiny z plísní Fusarium a faktory, jež je ovlivňují, jsou uvedeny v publikaci J.P.F. D'Mella a A.M.C. Macdonalda: Some Factors Affecting the Production of Fusarium Mycotoxins (Některé faktory ovlivňující výrobu fusariových mykotoxinů), str. 35-44, v: J.P.F. D'Mello: Mycotoxins in Cereals: An Emerging Problém?
(Mykotoxiny v obilninách: Objevující se problém?), příručka pro čtvrtou konferenci SAC, říjen 1996, Edinburg.
V kapitole „Mykotoxiny ve výrobě sladu a vaření piva“ výše uvedené práce B. Flanigan (str. 45-55) diskutuje účinky mykotoxinů na sladovnický a pivovarský průmysl. Zde je např. konstatováno, že škodlivý účinek plísní Cochliobolus sativus a poddruhů Fusarium na klíčivost lze alespoň zčásti přisoudit jejich produkci mykotoxinů nebo jiných fytotoxických metabolitů. Trichotecény produkované poddruhy Fusarium jsou inhibitory pro syntézu proteinů a tak redukují produkci alfa-amylázy důležité pro výrobu sladu. Rovněž koncentrace alfa-aminového dusíku v mladině se zmenšují. Plísně Fusarium mohou během sladování vytvářet • · · · ♦ · · · · • · · φ · · φ · » · · φφφφ φφφφ · φ · · • φ φφφφ · · φ φφφ φ φ φ φ φ φφφ φφ φ · · · · φ φ φ φφ φφ φ · φφ
DON a zearalenon. Zrno a slad mohou být rovněž kontaminovány toxiny produkovanými plísněmi P enicillium verrucosum nebo Aspergillus clavatus způsobujícími alergickou chorobu plic. Toxin T-2 a jiné velmi účinné trichotecény mohou brzdit kvašení, ale přestože v mladině může být přítomen DON, má malý vliv na kvašení. V destilovaných lihovinách se mykotoxiny nenalézají, ale DON, nivalenol, fumonisiny, aflatoxiny, ochratoxin A a některé další mykotoxiny byly nalezeny v pivě, ale v nízkých koncentracích. Rychlý únik CO2 z piva zřejmě koreluje s zearalenonem nebo DON. Zdravotní riziko pro člověka z konzumování piva kontaminovaného mykotoxiny je stále ještě nejasné, ale toxický účinek mykotoxinů z krmivá na kontaminované vedlejší produkty ze sladování a vaření piva je nesporný. Např. DON byl zjištěn ve vysokých koncentracích v kořínkách používaných jako krmivo pro zvířata a aflatoxiny, zearalenony a ochratoxin A byly nalezeny v odpadu z krmných směsí či odpadu z vy stí rání.
K problémům týkajícím se plísní v zrnu a sladu byla navržena různá řešení. Přirozeně se vyplatí zaměřit se na usušení zrn okamžitě po žních a jejich uložení v suchu. Růst plísní může být zpomalen již na poli rozprašováním pesticidů proti plísním. Byly rovněž vyvinuty různé obilniny s genotypem odolným proti chorobám pocházejícím např. z obilných plísní Fusarium. Byly učiněny snahy o snížení škodlivých účinků plísní při výrobě sladu a vaření piva, např. přidáváním mikrobicidních látek, jako je např. formaldehyd, do namáčecí (macerovací) vody. Velkovýrobní používání formaldehydu je však zakázáno ze zdravotních důvodů. Žádná bezpečná, obecně přijatelná chemikálie nebyla nalezena. Místo toho dobré výsledky přineslo přidání baktérií z mléčného kvašení nebo jimi produkovaných přípravků (WO94/1 6053) během ·· ·· ·· • · · · · • 9 9 9 9
49449 44 9
4 9 9 9
4 4 · ·· klíčícího procesu. Účinek baktérií z mléčného kvašení, který zabraňuje růstu plísní, je zřejmě alespoň zčásti způsoben jimi produkovanými mikrobicidními látkami.
Překvapivě nebyl dosud vynalezen způsob zmenšení obsahu plísní v obilných zrnech fyzikálními prostředky. Tento vynález tak umožňuje zmenšení nebo vyhnutí se výše uvedeným škodlivým účinkům plísní přirozeným způsobem bez nutnosti použití chemických pesticidů nebo jiných přísad.
Předložený vynález poskytuje prostředky pro zmenšení obsahu plísní v obilných zrnech, aniž by byly narušeny parametry klíčivosti daného zrna. Vynález tak umožňuje zlepšení kvality zrna, zejména zrna, z něhož má být vyráběn slad, a prosetého zrna. Spolu se zmenšením obsahu plísně poskytuje vynález rovněž prostředky pro zmenšení škodlivých účinků plísní. Škodlivé účinky, jimž se lze vyhnout pomocí tohoto vynálezu, zahrnují tvorbu mykotoxinů, zmenšenou klíčivost, sníženou tvorbu enzymů, zpomalený růst kořínků, zpomalené kvašení (fermentaci), rychlý únik CO2 z piva a rizika pro zdraví lidí a zvířat.
Podstata vynálezu
Způsob úpravy obilných zrn (semen) podle tohoto vynálezu se vyznačuje tím, že zrna jsou vystavena teplu při takové teplotě a po takovou dobu, že obsah plísní v zrnech se zmenší, ale klíčivost zůstává, čímž se teplota upravovaných zrn zvýší na 60 až 100°C po dobu 0,5-30 sekund. Obilné zrno podle vynálezu se vyznačuje tím, že je upraveno způsobem podle tohoto vynálezu a produkt z obilného zrna se vyznačuje tím, že je vyráběn z obilného zrna podle vynálezu. Vynález se týká rovněž použití uvedeného obilného zrna při výrobě sladu (sladování) a použití uvedených produktů z obilního zrna při vaření piva. Zařízení podle vynálezu pro úpravu • · · · • · · · · • 0000000 • 00 ·
0 0 obilného zrna se vyznačuje tím, že obsahuje transportní prostředky (1) pro dopravu obilného zrna, prostředky pro přívod páry (2) pro úpravu obilných zrn párou a prostředky pro vzduchové chlazení (3) ke chlazení obilného zrna vzduchem, kde prostředky pro přívod páry jsou přizpůsobeny či umístěny nad zařízením pro chlazení vzduchem ve směru dopravy zajištěné transportními prostředky. Jiné zařízení podle vynálezu se vyznačuje tím, že obsahuje zásobovací skříň (14) k přivádění zrna, svislou trubku (13) obsahující regulační kužel (16) k dispergování či rozptylování zrna a zařízení pro přívod páry (19) na úpravu zrn párou. Upřednostněná ztělesnění vynálezu jsou uvedena v závislých nárocích.
Obilná zrna jsou živý materiál, který musí být normálně zpracováván či upravován mírně tak, aby se zabránilo ovlivnění jejich životaschopnosti. Je rovněž dobře známo, že plísně přežívají dost dobře řízenou tepelnou úpravu či zpracování používané při sušení zeleného sladu v sušárně. Proto je překvapující, že obilná zrna mohou být tepelně zpracovávána takovým způsobem, že jejich obsah plísní se zmenšuje, ale jejich klíčivost není zeslabena. Skutečně níže popsaná tepelná úprava byla nejprve testována na zeleném sladu, k němuž se nehodila, protože enzymatická aktivita sladu zcela poklesla a zrno „zemřelo“. Tak se nedalo očekávat že obsah plísní nesladovaného obilního zrna může být minimalizován patřičnou tepelnou úpravou, aniž by to poškodilo jeho životaschopnost, jako jsou např. parametry klíčivosti, a životně důležité enzymy, např. α-amylázu a β-glukanázu, které jsou významné během klíčení.
··· · * ·· · · ftft • · · · # ♦ · ? 9 9 ·
9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 <«<·· · · · ··· · 9 99 9
9 9 9 9 · · O · ·
9 9 9 9 9 9 9 · 9 9
Přehled obrázků na výkrese
Obr. 1 ukazuje zařízení pro zpracování obilných zrn, aby se zmenšil jejich obsah plísní;
obr. 2 ilustruje účinek tepelné úpravy na dané množství zrn kontaminovaných plísněmi při výrobě 50 kg sladu;
obr. 3 zobrazuje účinek tepelné úpravy a přidání kvásku pro baktérie z mléčného kvašení na dané množství zrn kontaminovaných plísněmi Fusarium při výrobě 1 kg sladu.
Obr. 4 ukazuje jiné zařízení pro úpravu obilných zrn pro zmenšení jejich obsahu plísní.
Příklady provedení vynálezu
Ve shodě s vynálezem se obsah plísní v obilných zrnech zmenšuje tepelnou úpravou zrn. Tepelné zpracování podle vynálezu také zmenšuje obsah mykotoxinů v zrnech a tendenci k rychlému úniku oxidu uhličitého z piva připraveného z upravených zrn nebo ze sladu připraveného z upravených zrn. Způsob vynálezu je aplikován zejména na snížení množství plísní poddruhů Fusarium. Obilná zrna upravená ve shodě s vynálezem jsou obvykle prosévána po vysušení ve skladu vymláceného obilí. Jsou to přednostně proseté materiály, jež jsou klíčeny, a zejména obilná zrna, jež jsou sladována. Nejlepší výsledky jsou dosahovány, je-li tzv. kvásek, v tomto případě baktériový přípravek z mléčného kvašení nebo produkt vyrobený baktériemi z mléčného kvašení, přidáván ve stadiu klíčení k prosetému materiálu, který je podroben klíčení a který je upraven ve shodě s tímto vynálezem. Kvásek má preventivní účinek na růst mikrobů během klíčení. Vhodná zrna, která jsou upravena ve shodě s vynálezem, jsou např. ječmen, žito, pšenice, kukuřice a oves, přičemž zejména vhodný je ječmen.
··· · * · · · · · · • · « · * · ♦ ♦ f·*
9· · · · 9 9 0 9 ·♦♦· • · 9999 · · · ··· · · ·· 9 «·· · · · ♦ · 9 9 • · · · · ·· ·· · ·
Obilná zrna jsou vystavena teplu ve shodě s vynálezem při takové teplotě a po takovou dobu, které jsou dostatečné k podstatnému snížení obsahu plísní, aniž by to škodilo parametrům klíčivosti, jako jsou např. objem (výkon) a energie klíčení semen. Je zřejmé, že čím vyšší je použitá teplota, tím kratší je doba potřebná k příslušnému zpracování. Obvykle lze konstatovat, že nutné tepelné zpracování je krátké a prudké. Tepelné zpracování obilných zrn může být realizováno různými způsoby a vhodná teplota a doba se mohou měnit v závislosti na použitých prostředcích tepelné úpravy. Podstatné je to, že parametry teploty a času daného způsobu jsou optimalizovány, aby se obsah plísní značně zmenšil, aniž by to škodilo hlavním, životně důležitým funkcím zrna, např. klíčivosti. Vhodná teplota zpracování může být 60-100°C a čas 0,5-30 sekund, přednostně 70-90°C, 1-15 sekund. Co je očividně rozhodující, je teplota dosahovaná v zrnu samém a její trvání.
Tepelné zpracování může být prováděno např. v sušárně či sušicí peci. Zrna mohou být dále ohřívána vysokofrekvenčními vlnami, např. rádiovými vlnami nebo mikrovlnami, kdy doba zpracování přirozeně závisí na výkonu použitého zařízení a množství zpracovávaných zrn. Avšak nejslibnější výsledky byly získány zpracováváním či úpravou zrn vlhkým teplem, např. ponořením zrn do horké vody nebo jejich zpracováním párou, což je nej prefero vaněj ší způsob. Zrna mohou být přirozeně zpracovávána vzduchem obsahujícím páru nebo vodu.
Jsou-li zrna zpracovávána párou, používá se přednostně přetlaková ohřátá pára a přednostně takovým způsobem, že pára je rozprašována z různých směrů na dost tenkou vrstvu zrn, např. zhruba 0,5-2 cm. V praxi je teplota použité páry obvykle 100140°C (přetlak 0-2,5 bar), přednostně přibližně 110-130°C (přetlak ♦ · · » «
0,7-1,3 bar) a zejména 120-125°C (přetlak 1,0-1,3 bar). Přednostně se teplota zrněného materiálu zvětšuje při tomto zpracování zhruba na 70-85°C, spíše na 75-79°C a zejména na 78-79°C, kde doporučovatelná doba zpracování je podle toho asi 1-15 sekund, přednostně 5-10 sekund a zejména 4-6 sekund. V praxi se upřednostňuje ochlazení zrn po tepelném zpracování, aby se zabránilo přehřátí, které by mohlo škodit klíčivosti. Zrna mohou být ochlazena např. vzduchem nebo vodou.
Obilným zrnem podle vynálezu může být jakékoliv obilné zrno zpracovávané ve shodě s vynálezem. Může to být např. nějaké osivo, tj. výsevné obilí či zrno, ale přednostně to jsou ječmen, žito, pšenice, kukuřice nebo oves, které mají být dány ke vzklíčení a zejména ječmen, který má být dán ke sladování. Produkt z obilných zrn podle vynálezu je vyráběn z uvedených obilných zrn. Některými příklady jsou produkty potravinářského průmyslu, např. mlynářského průmyslu a průmyslu krmiv, ale zejména produkty sladovnického a pivovarského průmyslu, jako jsou např. slad, sladový výtažek, zelený slad, krmivá pocházející ze sladovacího postupu a pivo.
Obilná zrna podle vynálezu mohou být aplikována, aby byla použita v potravinářském a krmivářském průmyslu, např. v mletí a sušení. Zejména jsou používána ve výrobě sladu a vaření piva, a zejména ve výrobě sladu, k němuž jsou během sladovacího postupu přidávány baktérie z mléčného kvašení, např. při namáčecím nebo klíčícím stadiu. Produkty z obilného zrna, jež jsou produkovány ve shodě s vynálezem, jsou použitelné zejména při vaření piva. Pivo je hlavně vyráběno ze sladu, ale může zde být též použito proměnné množství nesladováného obilí.
Zařízení použitelné na úpravu obilných zrn ke zmenšení obsahu plísní je ukázáno na obr. 1. Toto zařízení obsahuje ·
« · ·♦ ·· ·♦ ··
9 9 9 · » « ·
9 9 9 9 9 9 9
9 9·9·9 99 9
9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 99 99 99 99 transportní zařízení 1, prostředky pro přívod páry 2 a prostředky či zařízení pro vzduchové chlazení 3. Transportními prostředky jsou přednostně pásový dopravník, přednostněji dopravní pás s otvory pro propouštění páry a vzduchu, kde tyto otvory musí být tak malé, aby jimi zrna nepropadala. Vhodná velikost otvoru pro ječmen je např. 0,5-1 mm x 5-10 mm. Rychlost dopravního zařízení 1 je přednostně stavitelná, pro kterýžto účel dopravní zařízení obsahuje provozní prostředky 6 k regulaci rychlosti. V této souvislosti nejsou tyto provozní prostředky popsány podrobněji, jelikož je zřejmé, že osoba kvalifikovaná v tomto oboru je snadno navrhne různými způsoby.
Zařízení pro přívod páry 2 na předním konci dopravního zařízení, které směruje páru ke zpracovávaným zrnům, přednostně obsahuje alespoň jednu parní trysku 4 a raději několik parních trysek uspořádaných v řadě tak, aby pára byla směrována ke zpracovávaným zrnům. Nejpřednostnější uspořádání parních trysek je takové, že pára může být rozprašována na zpracovávaná zrna z různých směrů, např. seshora a zezdola, tak, aby tepelné zpracování zrn bylo co možná nejvíce stejné. Lze rovněž předpokládat, že trysky přívodu páry jsou umístěny jen nad dopravníkem 7. Zařízení nebo prostředky pro přívod páry 2 jsou přednostně přizpůsobeny přetlakové páře, kde přetlak se doporučuje ve výši 0,1-0,25 bar. Je dále upřednostňováno, aby zařízení pro přívod páry obsahovalo zařízení (8) k regulaci tlaku páry.
Zařízení pro vzduchové chlazení 3 na výstupním konci transportního zařízení, které ochlazuje propařovaná zrna, obsahuje zařízení pro foukání (dmýchání) vzduchu, jež přednostně obsahuje alespoň jednu trysku 5 a přednostněji několik trysek uspořádaných v řadě ke směrování vzduchu k upravovaným zrnům. Zařízení pro ·· ΛΛ · »4 : : :: :
»4 4 W*4 · 4 · « « •« · * « * • « · a • · ·♦·· • · f chlazení vzduchem je přizpůsobeno zejména na obsahuje zdroj stlačeného vzduchu 9.
Dané zařízení obsahuje dále přednostně přiváděči násypku 11, která přivádí zrna na pásový dopravník 7 a odvážecí/odstraňovací zařízení 10 k vynášení upravených zrn. Přednostně přiváděči násypka dále obsahuje regulační zařízení 12, jímž může být např. kotouč k regulaci tloušťky vrstvy daného zrna, dopravovaného na pás. Odvážecí zařízení 10 obsahují otočný bod dopravníkového pásu, kde zrna padají vlivem gravitace do jímací nádoby.
Zařízení z obr. 1 může být použito pro tepelné zpracování zrn pomocí páry. Zrna jsou přiváděna z přiváděči násypky *1 1 do daného zařízení, kde se tvoří přibližně 1 cm silná vrstva, s níž se pohybují na dopravníkovém pásu do propařovací oblasti. Pára je směrována na pás 7 z řad trysek nad a pod ním (2 x 6 řad trysek). Rychlost pásu může být regulována a množství používaných řad trysek může být měněno. Teplota zpracovávání párou a zrno pohybující se na pásu může být regulováno tlakem páry. Preferované teplotní rozmezí páry je 100-140°C a přednostně 110-130°C. Dopravníkový pás dopravuje propařená zrna z propařovací zóny, kde se doporučuje pobyt zrn v rozsahu 0,5-30 sekund a přednostně 2-15 sekund, do chladicí zóny, kde jsou zrna ochlazována stlačeným vzduchem vyfukovaným na pás a za níž jsou zrna jímána na druhém konci dopravníkového pásu.
V zařízení na obr. 1 se osivo pohybuje v podstatě ve vodorovném směru během tepelného zpracování. Avšak může být přemisťováno rovněž ve svislém směru pomocí gravitace. Zařízení pro úpravu či zpracování zrn, pohybujících se svisle během tepelného zpracování, je ukázáno na obr. 4. Toto zařízení obsahuje přiváděči násypné zařízení 14, svislou rouru 13 obsahující regulační kužel 16 k rozvádění zrn a přívod páry 19 k úpravě stlačený vzduch a • 0 • 9 9 • · · · 9 · • · 0909 9 • 90
9
9 • 9 · · 0
9 9 9 9
0
09
9 9 · »7 0 9 * 9 0 ·
0 · ·
99 daných zrn párou. Přiváděči těleso ěi násypka je přizpůsobena horní části svislé roury, v níž je úprava párou prováděna. Přednostně je přiváděči zařízení spojeno se zařízením regulace 15 přiváděného zrna k regulaci přiváděného osiva. Regulační kužel 16 obsahuje přednostně pomůcky k pohybu kuželu 17, např. regulační šroub, jež slouží k otáčení kuželu a jeho pohybu ve svislém směru. Dále je preferováno, aby roura obsahovala regulátor toku 18 pro zpomalování rychlost osiva (zrn). Regulátor toku má přednostně tvar prstenců ěi kroužků. Zařízení pro přívod páry 19 jsou přizpůsobena regulačnímu kuželu a mohou obsahovat přívody spojené s prvky či prostředky k rozprašování páry 20, např. parními prstenci (kroužky) uvnitř roury 13 blízko jejímu vnitřnímu povrchu. Parní prstence jsou trubky s otvory přibližně 1,5 mm ke směrování a rozprašování dané páry. Směr těchto otvorů je ukázán šipkami na obr. 4. Pro rozprašování páry mohou být použity i jiné druhy trysek.
Výše popsané zařízení obsahuje přednostně nejméně dva regulační kužely 16, uspořádané vzájemně nad sebou, a několik prostředků pro přívod páry 19 pod nimi, obsahujících příslušné prostředky k rozprašování páry 2 0 ve formě parních kroužků (prstenců), obklopujících vnitřní povrch roury, aby byla pára rozprašována do roury 13. Propařovací roura 13 může být připojena k k chladicím prostředkům, např. příslušné trubce, k ochlazení osiva nebo semen vzduchem, nebo k nádobě s vodou, do níž osivo klesne.
Zařízení z obr. 4 je vhodné pro tepelné zpracování obilných zrn ke zmenšení množství zrn kontaminovaných příslušnými plísněmi. Zařízení obsahuje svislou propařovací rouru 13 stojící na příslušném podstavci (stojanu). Ječmen je přiváděn do zařízení přiváděcím násypným zařízením 14 a dané množství přiváděného
• · · • · · •···· · · • · ·
• ·♦* · · • · · materiálu je řízeno prostředky pro jeho regulaci 15. Ječmen protéká rourou účinkem gravitace a proudem páry. Rychlost pohybujícího se ječmene je zpomalována dvěma regulačními kužely 16 a třemi regulátory toku 18. Dolní regulační kužel je spojen s rourou šroubem 17 pohybujícím kuželem. Horní regulační kužel může být otáčen a posunován ve svislém směru. Tloušťka vrstvy obilných zrn může být regulována mezerou (0-2 cm) mezi horním kuželem a horním regulátorem toku. Pára je přiváděna do propařovací roury (stejným způsobem jako v zařízení na obr. 1) prostředky pro přivádění páry 19, jež obsahují zařízení ke zkrápění párou 20. Nadbytečná pára vytéká s upravovanými obilnými zrny. Doba zpracování v propařovací rouře vysoké 80 cm je přibližně 1 sekunda. Doba zpracování může být prodloužena prodloužením propařovací roury přídavnými moduly. Výsledky tepelného zpracování získané se zařízením podle obr. 4 byly podobné výsledkům získaným se zařízením podle obr. 1.
Vynález je ilustrován pomocí následujících příkladů.
Příklad 1
Účinek tepelného zpracování na obsah plísní a klíčivost ječmenu
Ječmen byl tepelně upraven pomocí zařízení z obr. 1. Tab. 1 popisuje účinek teploty a tlaku páry a teploty a doby zpracovávání na pásu na procentové množství zrn ječmenu kontaminovaných plísněmi Fusarium a na klíčivost ječmenu. Tepelná úprava zmenšila procentové množství zrn ječmenu kontaminovaných plísněmi Fusarium, aniž by se zmenšila klíčivost. Dokonce se ukázalo, že tato úprava pravděpodobně zlepšila některé parametry klíčení.
• 0 00 ·0 00 0 ·0 0 0 0« 0
0000 0000 0000
00000 00 0 000 0 0 0« « 000 00 0 0000
0 00 00 00 00 Tab. 1. Účinek teploty (tlaku) páry a teploty a doby úpravy na pásu na obsah plísní a klíčivost ječmenu
ŽÁDNÁ ÚPRAVA ÚPRAVA
Teplota páry (°C) 115 123
Tlak páry (bar) 0,7 1,2
Teplota na pásu (°C) 75 78
Doba zpracování (sec) 10 5
Procenta zrn kontaminova- 25 8 1
ných plísněmi Fusarium
Kapacita (výkon) klíčivosti % 95 98 100
Energie klíčení (4 ml) 97 100 100
Energie klíčení (8 ml) 58 80 89
Příklad 2
Sladování tepelně upraveného ječmene o dávce 1 kg
Ječmen Kustaa, mající obsah proteinů 10,6%, byl sladován v 1 kg dávkách (vsázkách) v Seegerově testovacím sladovacím zařízení. Sladovaný ječmen byl zpracováván po dobu pěti sekund zařízením podle obr. 1. Teploty použité páry byly 115°C, 120°C a 125°C. Jako srovnání byl použit neupravený ječmen. Polovina ječmene (zásobníky 1 až 4) byla sladována bezprostředně po úpravě a polovina (zásobníky 5 až 8) po 24 hodinách skladování. Skladování probíhalo při 15°C. Ječmeny byly namáčeny následovně: 8 hodin ve vodě o teplotě 13°C, 16 hodin na suchu při 15°C a 8 hodin ve vodě 13°C. Ječmeny byly ponechány ke klíčení jeden den při 16°C, po němž byla vlhkost upravena na 49%. Pak ječmeny ještě klíčily 4 dny při 14°C. Po klíčení bylo zahájeno sušení ječmenů vzduchem při teplotě 50° a bylo zakončeno sušením vzduchem při 82°C.
Tab. 2 ilustruje účinek tepelné úpravy na ječmen a z něho vyrobené slady. Analýzy sladu jsou popsány např. v publikaci Analytica-EBC/European Brewery Convention, vydané výborem
0 «·*·
0000 0 0
00 ► « 0 I ► 0 0 « » 0 0 4
I 0 0 1
00
EBC Analysis Committee, Verlag Hans Carl, Getranke-Fachverlag, Nurnberg, 1 998. Tepelné zpracování zmenšilo procentový obsah zrn ječmene kontaminovaných plísněmi Fusarium a celkové množství plísní. Při normálním kolísání hodnot neukázaly analýzy sladu žádné rozdíly.
Tab. 2 Zkušební sladování
Číslo zásobníku 1 2 3 4 5 6 7 8
Teplota páry °C Žádná úprava 1 1 5 120 125 Žádná úprava 1 1 5 120 125
Tlak páry bar Žádná úprava 0,7 1,0 1,3 Žádná úprava 0,7 1,0 1,3
Teplota na pásu “C Žádná úprava 75 78 79 Žádná úprava 75 78 79
Doba zpracování s Žádná úprava 5 5 5 Žádná úprava 5 5 5
Skladování při 15°C Žádné Žádné Žádné Žádné 24 h 24 h 24 h 24 h
JEČMEN
Vlhkost % 13,6 14,4 13,9 14,6 13,6 14,4 14,6 14,9
Výkon klíčení % 99 98 100 99 99 98 100 99
Procentový obsah zrn kontaminovaných plísněmi Fusarium 39 26 1 4 1 1 3 1 1 6 1 2 1 1
Množství plísňových kolonií na Sabou- raudově dextrózovém agaru cfu/g dm 1 , 7E + 0 3 5,8E + 0 2 1,2E + 0 2 0 1,7E + 0 3 8,2E + 0 2 4,7E + 0 2 0
SLADOVACÍPOSTUP
Vlhkost po prvním namočení % 33,6 32,7 32,6 32,8 34,5 33,1 33,3 33,3
Vlhkost po namáčení % 41,5 40,3 39,9 40,1 42,1 40,8 41,0 4 1,0
Množství náklíčených zrn 1 den/2 dny% 96/99 97/98 96/99 98/98 97/96 97/99 96/97 97/97
Vlhkost zeleného sladu % 48,5 49,1 48,4 48,8 47,8 48,9 48,7 47,9
ANALÝZA SLADU
Vlhkost sladu % 3,7 3,6 3,6 3,8 3,9 3,9 3,8 3,9
Extrakt z prášku % / sušinu 79,7 79,8 79,7 79,9 80, 1 80,3 80,4 80,3
Barva mladiny “EBC 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,2 2,5 2,2
p H mladiny 5,96 5,96 5,95 5,96 5,96 5,96 5,96 5,96
*· · ·» ·* 99 99
9 9 ··· « 9 « φ 9
9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 • * 9999 9 9 9 999 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 99 99 99 99
Hrubý extrakt prášku - rozdíl % 1,6 1,6 1,8 1,9 2,4 2,3 2,3 2,1
Měřič drobivosti, prášek % 86 84 83 84 83 83 83 83
Drobivost, >2,2 mm % 0,8 1,0 1,6 2,0 2,4 2,4 1,6 2,4
Modifikace (změna) sladu % 93 94 88 92 90 88 89 91
Homogenita % 74 77 7 1 76 74 73 68 7 1
Viskozita mladiny mP a. s 1,50 1,5 1 1,50 1,50 1,50 1,5 1 1,5 1 1,52
β-glukan sladiny mg/1 166 190 193 165 2 1 3 187 207 179
Rozpustný dusík mg / 100 g 562 569 563 565 572 561 565 547
Kolbachův index % 34 34 35 34 35 34 36 34
FAN mg/1 128 130 127 130 135 1 3 5 1 3 5 1 2 1
Doba zcukření min 1 5 1 5 1 5 1 5 1 5 1 5 1 5 1 5
α-amyláza DU/g sušiny 43 42 4 1 42 46 46 46 47
Diastatická mohutnost sladu WK/100 g sušiny 260 250 230 250 260 250 250 260
Množství plísňových kolónií na Sabouraudův dextrózový agar (Oxoid) cfu/g sušiny; způsob odhaluje všechny plísně (také Fusarium) a kvasinky ’cfu/g dm = jednotky tvořící kolónie / gram sušiny
Příklad 3
Sladování tepelně upraveného ječmene na živou váhu 50 kg
Z ječmene Kustaa, majícího obsah proteinů 10,6%, byl pomocí sladovacího zařízení vyráběn slad ve vsázkách po 50 kg. Sladovaný ječmen byl zpracováván pomocí zařízení z obr. 1 po dobu pěti sekund. Teplota použité páry byla 125°C. Jako srovnání byl použit neupravený ječmen. Ječmen byl sladován okamžitě po tomto zpracování. Ječmeny byly namáčeny následovně; 8 hodin ve vodě při teplotě 13°C, 12 hodin na suchu při 16°C a 4 hodiny ve vodě při 13°C, 12 hodin na suchu při 16°C a 1 hodinu ve vodě při 13°C. Ječmeny byly ponechány ke klíčení jeden den při 16°C, potom byla ·· · • 4 4
4 4 4
4 9949
4 4
4 »
··· · ··
4 4
9 9 • · • 4 ·* • 4 9 4
9 4 9
4 9 4
4 4 4
44 vlhkost upravena na 49%. Nato byly ječmeny stále ještě dány na klíčení 4 dny při 14°C. Po klíčení bylo zahájeno sušení ječmenů vzduchem o teplotě 50°C a to skončilo vzduchem při 82°C.
Tabulka 3 popisuje účinek tepelného zpracování na ječmen a z něho vyrobené slady. Obr. 2 ilustruje vliv tepelného zpracování na procentové množství zrn kontaminovaných plísněmi Fusarium v různých stadiích sladování. Tepelná úprava zmenšila procentový obsah zrn ječmene a sladu kontaminovaných plísněmi Fusarium. Tepelné zpracování rovněž zmenšilo procentové množství zrn kontaminovaných plísněmi Fusarium nq vzorcích odebraných po namáčení a klíčení. V oblasti normálního kolísání nevykázaly analýzy sladu žádné rozdíly.
• * • · · • 4444 • ·
44 44 44
4 · 4 4 4 4 • · 4 « 4 · 4
444 44 44 >
4 4 4 4 4 4 • 4 44 44 4«
Tab. 3
Účinek tepelné úpravy na ječmen a z něho vyrobený slad
Teplota páry (°C) Žádná úprava 125
Tlak páry (bar) Žádná úprava 1,3
Teplota na pásu (°C) Žádná úprava 79
Doba zpracování (sec) Žádná úprava 5
JEČMEN
Vlhkost (%) 13,1 13,1
Výkon klíčení (%) 99 99
Procentové množství zrn kontaminovaných plísněmi Fusarium 29 3
SLADOVACÍ POSTUP
Vlhkost po 1. namočení (%) 3 1,0 31,4
Vlhkost po namáčení (%) 44,2 43,4
Množství naklíčených zrn po 1 dni / 2 dnech % 96 / 98 96 / 100
Vlhkost zeleného sladu % 47,2 48,0
ANALÝZA SLADU
Vlhkost sladu % 4,3 4,0
Extrakt z prášku % / sušinu 80,7 80,3
Barva mladiny °EBC 2,5 2,8
pH mladiny 6,02 6,00
Prášek-jemný extrakt - rozdíl % 2,1 1,4
Měřič drobivosti (křehkosti), prášek % 88 89
Drobivost (křehkost), >2,2 mm % 1,8 1,2
Modifikace (změna) sladu % 94 98
Homogenita % 78 84
Viskozita mladiny mPa.s 1,50 1,50
β-glukan mladiny mg/l 144 92
Rozpustný dusík mg / 100 g 580 585
Kolbachův index, % 36 35
FÁN mg/l 129 134
Doba zcukření min 15 15
α-amyláza DU / g sušiny 49 47
Diastatická mohutnost WK/100 g sušiny 290 290
Procentový obsah zrn kontaminovaných plísněmi Fusarium 85 41
φ · φ φφφ φ φ φφφφ φ φ φ φ φ • φ · φ φφφ φ φ φφφ
ΦΦΦ ·· ·
Příklad 4
Výroba sladu ze vsázky 1 kg po zpracování teplem a zákvasem z baktérií z mléčného kvašení
Ječmen Kustaa, mající obsah proteinů 10,6%, byl sladován ve vsázkách po 1 kg v Seegerově zkušebním sladovacím zařízení. Sladovaný ječmen byl zpracováván zařízením z obr. 1 po dobu pěti sekund. Teplota použité páry byla 125°C. Jako srovnání byl použit neupravený ječmen. Kromě toho byl testován účinek přidání zákvasu z baktérií z mléčného kvašení na výrobu sladu. Kvásek, Lactobacillus plantarum VTT-E-78076, byl kultivován v MRS bujónu (Oxoidu) při teplotě 30°C (kultivace byla prováděna ve shodě s patentovou přihláškou WO96/02141). Médium pro kultivaci včetně buněk bylo přidáno ke 120 ml první a druhé namáčecí vody na 1 kg ječmene. Zkušební uspořádání je ukázáno v tab. 4. Ječmeny byly namáčeny při 15°C následovně: 8 hodin ve vodě, 13 hodin na suchu, 3 hodiny ve vodě, 11 hodin na suchu a 1 hodinu ve vodě. Ječmeny byly ponechány ke klíčení jeden den při 16°C, pak byla vlhkost upravena na 49%. Potom byly ječmeny stále ještě ponechány ke klíčení 4 dny při 14°C. Po klíčení bylo zahájeno sušení ječmenů v sušárně (sušicí peci) vzduchem při 50°C a bylo zakončeno vzduchem o teplotě 82°C.
Tab. 4 popisuje účinek tepelné úpravy na ječmen a slady z něho vyrobené. Obr. 3 ilustruje účinek tepelného zpracování na procentové množství zrn kontaminovaných plísněmi Fusarium v různých stadiích sladování. Tepelná úprava zmenšila procentový obsah zrn ječmene a sladu kontaminovaných plísněmi Fusarium. Tepelná úprava rovněž zmenšila procentové množství zrn kontaminovaných plísněmi Fusarium ve vzorcích odebíraných po namáčení a klíčení. Zpracování se zákvasem kombinované s tepelným zpracováním dále zmenšilo procentové množství zrn ··· 9 9 9· ·· · · • · · 9999 9 · 9 ·
9999 9999 9 999
9 9999 99 9 999 99 99 9 • 99 99 9 9999 ·· 9 99 99 99 99 kontaminovaných plísněmi Fusarium
Při normálním kolísání neukázaly analýzy sladu žádné rozdíly.
Tab. 4 Zkušební sladování (výroba sladu)
Číslo zásobníku 1 2 3 4
Teplota páry (°C) Žádná úprava Žádná úprava 125 125
Tlak páry (bar) Žádná úprava Žádná úprava 1,3 1,3
Teplota na pásu (°C) Žádná úprava Žádná úprava 79 79
Doba zpracování (sec) Žádná úprava Žádná úprava 5 5
Přidání kvásku Žádná úprava Kvásek Žádná úprava Kvásek
JEČMEN
Vlhkost (%) 13,2 13,2 16 16
Objem (výkon) klíčení (%) 98 98 98 98
Procentové množství zrn kontaminovaných plísněmi Fusarium 16 16 0 0
SLADOVACÍ POSTUP
Vlhkost po 1. namočení% 35,9 35,8 34,7 34,8
Vlhkost po namáčení (%) 44,6 43,3 42,6 41,7
Množství nakl tčených zrn po 1 dni/2 dnech % 99/98 94/97 96/98 90/95
Vlhkost zeleného sladu % 44,5 45,0 46,7 46,7
ANALÝZA SLADU
Vlhkost sladu % 3,8 3,7 3,7 3,8
Extrakt z prášku %/sušinu 79,8 80,3 80,1 79,9
Barva mladiny °EBC 2,8 2,8 2,8 2,8
pH mladiny 6,12 6,05 6,1 6,02
Prášek-jemný extrakt rozdíl % 3,2 3 1,7 1,8
Měřič drobivosti, prášek % 80 82 87 86
Drobivost (křehkost), >2,2 mm % 4 2,8 1 1,6
Viskozita mladiny mPa.s 1,51 1,46 1,53 1,53
• · ·· ·· • ·· · · ♦ · · • ··· · · · · · ·· · • · ···· · 9 9 *99 9 9 * 9 9
9 9 9 9 · ···· ·· · 9 9 9 9 9 9 9 9
β-glukan mladiny mg/l 183 127 107 1 18
Rozpustný dusík mg / 100 g 584 616 605 5 83
Kolbachův index, % 35 37 36 36
FAN mg / 1 117 131 119 119
Doba zcukření min 1 5 15 15 15
a-amyláza DU / g sušiny 41 43 37 36
Diastatická mohutnost WK / 100 g sušiny 220 260 230 230
Procentový obsah zrn kontaminovaných plísněmi Fus ar i um 46 29 2 0
Příklad 5
Účinek různých způsobů tepelné úpravy na obsah plísní a klíčivost ječmene
V těchto zkouškách byl použit stejný ječmen Kustaa, jak byl uveden výše. 50 g ječmene bylo namočeno do 5 litrů teplé vody, načež byl ječmen ochlazován ve vodě na 10°C (8 1) po dobu 20 sekund. 25 g ječmene bylo zahřáto v mikrovlnné peci a pak bylo ochlazováno při teplotě místnosti. Zkušební uspořádání jsou zřejmá z tab. 5. Ponoření ječmene do teplé vody zmenšilo procentový obsah zrn kontaminovaný plísněmi Fusarium, zatímco klíčivost zůstala dobrá. Tepelné zpracování v mikrovlnné peci rovněž zmenšilo kontaminaci plísněmi Fusarium. Delší doba zpracování v mikrovlnné peci zmenšila též klíčivost.
• · • · • · · • · · · • ···· · · • · • · <
• · 4 • · <
Tab. 5 Účinek různých způsobů tepelného zpracování na procentové množství zrn kontaminovaných plísněmi
Fusarium
Definice Neup- raveno Ponoření do vody na jednu sekundu Mikrovlnná pec (800 W)
Teplota (°C) Doba (sec)
60 70 75 80 90 10 20
Procentový obsah zrn kontaminovaných plísněmi Fusarium 20 21 15 6 3 2 13 3
Energie klíčení semen (4 ml) 100 79 97 100 95 99 99 8
Energie klíčení semen (8 ml) 93 ' 73 70 67 84 88 70 1
Příklad 6
V klidové fázi účinný (inaktivní) ječmen, silně kontaminovaný plísněmi Fusarium, byl zpracován tak, jak bylo uvedeno v příkladu 1. Byly studovány účinky teploty (tlaku) páry a teploty a doby zpracování na pásu na obsah plísní a klíčivost ječmene. Výsledky jsou uvedeny v tab. 6. Při tomto zpracování mohly být plísně Fusarium eliminovány, aniž by to vadilo parametrům klíčivosti.
Tab. 6 Zpracování inaktivního ječmene silně kontaminovaného plísněmi Fusarium
ŽÁDNÁ ÚPRAVA ÚPRAVA
Teplota páry (°C) Tlak páry (bar) Teplota na pásu (°C) Doba zpracování (sec) 125 1,3 79 5
Procentový obsah zrn kontaminovaných plísněmi Fusarium 90 0
Objem (výkon) klíčení (%) 97 97
Energie klíčení semen (4 ml) 17 8
Energie klíčení semen (8 ml) 5 5
• · ··
Osobě kvalifikované v tomto oboru a technice je zřejmé, že základní idea vynálezu může být realizována různými způsoby. Vynález a jeho ztělesnění tak nejsou omezeny na výše uvedené příklady, ale mohou se měnit v rozsahu působnosti daných nároků.
Příklad 7
Ječmen Kymppi, silně kontaminovaný plísněmi Fusarium, byl sladován v dávkách po 1 kg. Ječmen byl zpracován zařízením, ukázaným na obr. 1, stejným způsobem jako v příkladu 4. Byly určeny účinky tepelného zpracování na obsah plísní a tendenci k rychlému úniku CO2.
Podíl zrn kontaminovaných plísněmi Fusarium byl analyzován na Czapkově Iprodionovém Diklorálním agaru (agar CZID, Difco), specifickém pro plísně Fusarium, podle způsobu popsaném Abildgrenem et al. (Lett. Appl. Microbiol. £(1 987), 83-86).
Podíl zrn kontaminovaných plísněmi Aspergillus a Penicillium (skladovými houbami) byl analyzován na agaru Malt Salt (MSA, Difco), specifickém pro plísně Aspergillus a Penicillium, podle postupu popsaném v EBC, Analytica Microbiologica, část 2, 1991.
Podíl zrn kontaminovaných polními houbami či plísněmi (např. Altemaria, Cephalosporium, Epicoccum, Stemphylium') byl analyzován na filtračním papíru podle způsobu popsaného v EBC, Analytica Microbiologica, část 2, 1991.
Tendence k rychlému unikání oxidu uhličitého (CO2) byla analyzována podle postupu popsaného Vaagem et al. (Eur. Brew. Conv. Proč. 24th Congr., Oslo 1 993, 1 55-162).
Výsledky jsou ukázány v tab. 7. Účinky tepelného zpracování na plísně Fusarium z ječmene, ječmene po namáčení, ječmene po klíčení a sušeného sladu byly podobné dříve uvedeným výsledkům.
fc · • · • fc · • fcfcfcfc · • fc fc · • fc ·· • · · · • · · fc • · · · ·
Kromě toho, podíl zrn ječmene kontaminovaných plísněmi Asper gillus a Penicillium (skladovými houbami) a polními plísněmi byl zmenšen beze ztráty klíčivosti. Tendence k rychlému úniku CO2 se zmenšila na nulu ve sladu připraveném z upraveného ječmene. Tendence k rychlému unikání CO2 byla vysoká ve sladu vyrobeném z neupraveného ječmene (128 g).
Tab. 7 Sladování ječmene Kymppi, silně kontaminovaného plísněmi Fusarium
ŽÁDNÁ ÚPRAVA TEPELNÁ ÚPRAVA
Teplota páry (°C) 125
Tlak páry (bar) 1,3
Teplota na pásu (°C) 79
Doba zpracování (sec) 5
ANALÝZA JEČMENE
Vlhkost (%) 13,0 16,1
Objem klíčení (H2O2) 98 98
Energie klíčení semen 4 ml (%) 17 30
Citlivost vůči vodě 4 7
Granulometrické složení (mm) >2,2 mm >2,2 mm
Plísně % (kontaminovaná zrna)
Fusarium (%) 91 2
Asper gillus 3 0
P enicillium 0 0
Alternaria 4 3
Cephalosporium 9 1
Cladosporium 5 0
Epicoccum 22 5
Stemphylium 3 0
SLADOVACÍ POSTUP
Vlhkost po 1. mokrém namočení % 35,3 35,6
Vlhkost po namáčení % 46,9 46,3
Fusarium po namáčení (kontaminovaná zrna) 100 33
Klíčení 2/4 dny (%) 90/99 94/99
Vlhkost zeleného sladu (%) 45,9 46,5
Fusarium po klíčení (%) (kontaminovaná zrna) 100 88
φφ ·· φφ • ΦΦ φ · φ · «··· φφφφ φφφφ ΦΦΦ· • φ «φφφ φφ φφφφφφ φφ φ φφφ φφ φ · · · · • · · · φ · φ φφ φφ
ANALÝZA SLADU
Vlhkost (%) 4,3 3,8
Extrakt (prášek) %/sušiny 81,0 79,8
Barva mladiny °EBC 2,8 2,8
pH mladiny 6,05 6,12
Drobivost (prášek) % 72 78
Drobivost, >2,2 mm % 14,6 8,2
Drobivost, celá zrna (%) 8,6 1,8
Viskozita mladiny (cP) 1,54 1,68
Doba filtrace (min) 40 35
β-glukamy mladiny (mg/1) 571 521
Rozpustný dusík (mg/100 g) 581 521
Kolbachův index (%) 37 34
FAN (mg/1) 127 106
Doba zcukření (min) 15 15
Rychlý únik CO2 128 0
Fusarium % (kontaminovaná zrna) 99 95
Příklad 8
Ječmen Robust, který byl silně kontaminován toxinem DON, byl sladován v dávkách po 1 kg. Ječmen byl zpracováván pomocí zařízení ukázaného na obr. 1 stejným způsobem jako v příkladu 4. Toxiny Fusaria (trichotecény), jako např. deoxynivalenol (DON) a
3-acetyldeoxynivalenol (3-ADON), byly určovány jako deriváty trimetylsilyléteru plynovým chromatografem vybaveným hmotově selektivním detektorem (GC-MSD). Zearalenon a ochratoxin A byly odděleny a kvantitativně vyjádřeny pomocí HPLC se zpětnou fází vybaveného fluorescenčním detektorem. Plísně byly určovány jako v příkladu 7. Výsledky jsou ukázány na obr. 8
Účinek tepelného zpracování na plísně Fusarium u ječmene, ječmene po namáčení a sušeného sladu byl podobný dříve ukázaným výsledkům. Klíčivost byla dobrá ve všech případech. Kromě toho se podíl zrn kontaminovaných plísní Aspergillus zmenšil ve sladu připraveném z tepelně zpracovaného ječmene číslo 1. Tendence k rychlému unikání plynů (CO2) se zmenšila na 1 g ve sladu připraveném z tepelně upraveného ječmene číslo 2. Tendence k rychlému úniku CO2 v neupraveném sladu byla 26 g. Překvapivě byl tepelnou úpravou význačně snížen obsah mykotoxinů (7-50%) v ječmeni a sladu.
• · · · · · · · · · · ··· ♦ · · · »··· ♦ · 7 ♦ · · · ♦ ···« t · · ···· · · · ··· · · · · · • · · · · · · ♦ · · • · · · · · · · · · ·
Příklad 9
Bylo zkoumáno skladování tepelně upraveného a sušeného ječmene Kustaa. Ječmen byl upraven zařízením ukázaným na obr. 1 stejným způsobem jako v příkladu 4. Po tepelném zpracování byl obsah vlhkosti ječmene 14,3%. Ječmen byl pak sušen 3 hodiny při 45°C ve zkušebním sladovacím zařízení (Seeger). Po vysušení byl obsah vlhkosti ječmene 7,9%. Ječmen byl uložen v uzavřených nádobách při 5°C a 23°C. Energie klíčení semene (4 a 8 ml), objem klíčení a kontaminace plísní Fusarium a skladovými houbami (plísněmi) byly určovány, jak bylo výše popsáno, během doby 4 měsíců. Výsledky jsou ukázány v tab. 9. Žádný růst plísní Fusarium nebo skladových hub nebyl prokázán. Rovněž klíčení ječmene zůstalo nezměněno při obou teplotách během doby 4 měsíců.
Tab. 8 Sladování ječmene Robust silně kontaminovaného toxinem DON
Číslo sloupce 1 2 3 4
Číslo ječmene 1 1 2 2
Teplota páry (°C) Žádná úprava 125 Žádná úprava 125
Tlak páry (bar) Žádná úprava 1,3 Žádná úprava 1,3
Teplota na pásu (°C) Žádná úprava 79 Žádná úprava 79
Doba zpracování (sec) Žádná úprava 5 Žádná úprava 5
ANALÝZA JEČMENE
Vlhkost (%) 11,2 13,9 11,5 14,4
Objem klíčení (H2O2) % 99 99 99 99
Energie klíčení 4 ml (%) 93 89 87 89
Citlivost vůči vodě 8 ml (%) 59 78 67 72
Granul ometrické složení (mm) >2,2 mm >2,2 mm >2,2 mm >2,2 mm
Fusarium (kontaminovaná zrna) 82 12 83 5
Toxin DON mg/kg před sladováním 4223 3475 1 3540 12209
00
0 0 9
9 0 0
9 9 9 9
9 9
0 · 0 • ♦ ·
0 0 0
0 0 9 0 9 • · · · 9
0· 09
0 9 ·
0 0 0
9 9 9
9 0 0
0 9 0
SLADOVACÍ POSTUP
Vlhkost po 1. namočení % 31,3 31,6 3 1,2 31,7
Vlhkost po namáčení (%) 44,4 43,8 44,1 . 43,9
Fusarium po namáčení % (kontaminovaná zrna) 95 19 94 12
Klíčení 2 dny (%) 98 97 97 97
Vlhkost zeleného sladu (%) 44,5 45,1 45,1 45,2
ANALÝZA SLADU
Vlhkost (%) 3,6 3,7 3,6 3,5
Extrakt (prášek) %/sušina 78,8 79,3 79,6 79,4
Barva mladiny °EBC 4,4 4,1 4,7 4,4
pH mladiny 5,97 5,99 5,96 5,95
Viskozita mladiny (cP) 1,42 1,44 1,43 1,48
Doba filtrace (min) 30 30 30 40
β-glukany mladiny (mg/1) 54 46 83 127
Rozpustný dusík (mg/100 g) 979 984 987 951
Kolbachův index (%) 47 48 48 47
FAN (mg/1) 228 229 239 222
Doba zcukření (min) 15 15 15 1 5
α-amyláza DU/g sušiny 52 50 47 49
Diastatická mohutnost WK/100 g sušiny 560 540 500 500
Rychlý únik CO2 (g) 0 0 26 1
Fusarium % (kontaminovaná zrna) 100 52 100 60
Aspergillus % (kontaminovaná zrna) 51 8 0 0
Toxin DON (mg/kg) 811 410 2344 2178
Toxin 3-ADON (mg/kg) 77 <50 128 <50
Zearalenon mg/kg 118 11,1 156,1 50,3
·»· ♦· ·· ·· ·*.
«·· · · · · · · · · ··#· ♦ · · · · · · ♦ « · ··«· · » « ··· · · · · · • « · · · » · · »
.. · ·· ·· ·» ··
Tab. 9 Skladování tepelně upraveného a sušeného ječmene Kustaa
Skladování ječmene při 23°C
Skladovac í doba Energie klíčení (4 ml) Energie klíčení (8 ml) Obj em klíčení (H2O2) % Zrna kontaminován á plísní Fusarium Zrna kontaminován á skladovým i houbami
před úpravou 85 99 40 0
po úpravě 81 99 0 0
1 týden 93 95 0 0
2 týdny 94 47 99 0 0
1 měsíc 89 50 97 0 0
2 měsíce 89 65 99 0 0
3 měsíce 91 62 97 0 0
4 měsíce 88 68 96 0 0
Skladování ječmene při 5°C
Skladovac í doba Energie klíčení (4 ml) % Energie klíčení (8 ml) % Obj em klíčení (H2O2) % Zrna kontaminován á plísní Fusarium Zrna kontamino váná skladovým i houbami %
před úpravou 85 99 40 0
po úpravě 81 99 0 0
1 týden 90 93 0 0
2 týdny 91 47 98 0 0
1 měsíc 90 40 97 0 0
2 měsíce 89 47 99 0 0
3 měsíce 94 40 97 0 0
4 měsíce 95 48 96 0 0
/// Yťft? - YJYíL

Claims (22)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob zpracování obilných zrn ke zmenšení jejich obsahu plísní, vyznačující se tím, že tato zrna jsou vystavena teplu při takové teplotě a po takovou dobu, že obsah plísní v zrnech se zmenšuje, ale klíčivost zůstává, kdy teplota zpracovávaných zrn se zvětšuje z 60 na 100°C po dobu 0,5-30 sekund.
  2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zrna jsou vystavena teplu při takové teplotě a po takovou dobu, že obsah plísní Fusarium v zrnech se zmenšuje, ale klíčivost zůstává.
  3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zrna jsou vystavena teplu při takové teplotě a po takovou dobu, že obsah mykotoxinů v zrnech se zmenšuje, ale klíčivost zůstává.
  4. 4. Způsob podle jakéhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že upravovaná zrna jsou zrny, jež jsou ponechána ke klíčení.
  5. 5. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že je zpracováván ječmen, který je sladován.
  6. 6. Způsob podle nároku 1 nebo 5, vyznačující se tím, že zrna jsou vystavena teplu při takové teplotě a po takovou dobu, že tendence k rychlému úniku CO2 z piva, připraveného z uvedených zrn, je zmenšena.
  7. 7. Způsob podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že po dané úpravě se přidávají baktérie z mléčného kvašení ve stadiu klíčivosti k zrnům, jež jsou dána ke klíčení.
  8. 8. Způsob podle jakéhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že tepelná úprava se provádí vlhkým teplem.
  9. 9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že tepelné zpracování se provádí párou.
  10. 10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že se teplota upravovaných zrn zvětšuje na 70-90°C po dobu 1-15 sekund.
    φφφ φφ φ* φφ φφφ φφφφ φ φφφφ φφφφ φ φ ♦ φφφφ φ φ φ φφφ φ φ · φ φ φφφ φφ φ φφφφ φφ φ φφφφ φφφφ
  11. 11. Obilné zrno, vyznačující se tím, že je zpracováváno způsobem podle jakéhokoliv z nároků 1 až 10.
  12. 12. Zrno podle nároku 11, vyznačující se tím, že je to ječmen, který je sladován.
  13. 13. Produkt z obilného zrna, vyznačující se tím, že je vyroben z obilného zrna, jak je uvedeno v nároku 11.
  14. 14. Produkt ze zrn podle nároku 13, vyznačující se tím, že je to slad.
  15. 15. Použití zrn podle nároku 11 ve sladovnickém, pivovarském, potravinářském nebo krmivářském průmyslu.
  16. 16. Použití podle nároku 15, vyznačující se tím, že obilná zrna jsou použita ve výrobě sladu, kde jsou během sladovacího postupu přidávány baktérie z mléčného kvašení.
  17. 17. Použití produktu z obilných zrn podle nároku 13 nebo 14 v pivovarském, potravinářském nebo krmivářském průmyslu.
  18. 18. Zařízení pro zpracovávání obilných zrn ke zmenšení jejich obsahu plísní, vyznačující____se_______tím, že obsahuje transportní prostředky (1) k dopravě obilných zrn, zařízení pro přívod páry (2) pro zpracovávání obilných zrn párou a prostředků pro chlazení vzduchem (3) k ochlazování obilných zrn vzduchem, kdy prostředky pro přívod páry jsou uspořádány výše než prostředky pro chlazení vzduchem ve směru dopravy transportního zařízení.
  19. 19. Zařízení podle nároku 18, vyznačující se tím, že transportní zařízení (1) obsahuje nekonečný dopravníkový pás (7) s otvory a provozními prostředky (6) pro regulaci rychlosti dopravního pásu.
  20. 20. Zařízení podle nároku 18 nebo 19, vyznačující se tím, že zařízení pro přivádění páry (2) obsahují prostředky (8) pro regulaci tlaku páry a příslušné parní trysky (4), umístěné nad a pod dopravním pásem a že prostředky vzduchového chlazení (3) ftft · ft· ·· ftft ftft ft·· · · · · ···· • ftftft · ftft · ft ftft ft • ft ftftftft · · · ftftft ftft ftft · • ftft ftft · ftftftft • ft · ·· ftft ftft ftft obsahují zdroj stlačeného vzduchu (9) uspořádaný tak, aby zásoboval příslušné vzduchové trysky (5).
  21. 21. Zařízení pro zpracovávání obilných zrn ke zmenšení jejich obsahu plísní, vyznačující se tím, že obsahuje zásobovací skříň (14) k zásobování zrn, svislou trubku (13), obsahující regulační kužel (16) k dispergování či rozptylování zrn a zařízení pro přívod páry (19) k úpravě daných zrn párou.
  22. 22. Zařízení podle nároku 21, vyznačující se tím, že obsahuje nejméně dva regulační kužely (16), kde horní kužel obsahuje prostředky pro posun kuželů (17) a příslušné prostředky pro rozšiřování páry (19) ve formě kroužků či prstenců s otvory, kde uvedené kroužky nebo prstence obklopují vnitřní povrch trubky (13).
CZ20002232A 1998-11-02 1999-10-28 Zpusob ošetrení obilných zrn ke zmenšení jejich obsahu plísní CZ300212B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
FI982376A FI109964B (fi) 1998-11-02 1998-11-02 Menetelmä ja laite viljajyvien käsittelemiseksi

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ20002232A3 true CZ20002232A3 (cs) 2000-11-15
CZ300212B6 CZ300212B6 (cs) 2009-03-18

Family

ID=8552833

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20002232A CZ300212B6 (cs) 1998-11-02 1999-10-28 Zpusob ošetrení obilných zrn ke zmenšení jejich obsahu plísní

Country Status (24)

Country Link
US (1) US6449872B1 (cs)
EP (1) EP1056349B1 (cs)
JP (1) JP3646064B2 (cs)
KR (1) KR100395151B1 (cs)
CN (1) CN1097433C (cs)
AT (1) ATE244511T1 (cs)
AU (1) AU756386B2 (cs)
BG (1) BG64267B1 (cs)
BR (1) BR9906713B1 (cs)
CA (1) CA2316184C (cs)
CZ (1) CZ300212B6 (cs)
DE (1) DE69909440T2 (cs)
DK (1) DK1056349T3 (cs)
ES (1) ES2203201T3 (cs)
FI (1) FI109964B (cs)
HR (1) HRP20000446B1 (cs)
HU (1) HUP0100402A3 (cs)
NZ (1) NZ505244A (cs)
PL (1) PL194906B1 (cs)
PT (1) PT1056349E (cs)
RU (1) RU2214098C2 (cs)
SK (1) SK284148B6 (cs)
UA (1) UA55497C2 (cs)
WO (1) WO2000025595A1 (cs)

Families Citing this family (42)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US6613371B2 (en) 1997-07-23 2003-09-02 Cargill, Incorporated Method for malting seeds
BR0016433A (pt) * 1999-12-15 2002-10-01 Cargill Inc Processo de maltagem para uma semente tendo uma carga microbiana
AU2001278080A1 (en) 2000-07-28 2002-02-13 Grain Processing Corporation Root retardant
CN100445356C (zh) 2002-10-30 2008-12-24 三得利株式会社 生产植物加工品的方法
GB2402865B (en) * 2003-06-16 2006-02-15 Clive Edward Jewers De-Infestation method and apparatus
EP2457448B1 (en) * 2004-04-08 2020-05-06 VDF Futureceuticals, Inc. Coffee cherry cosmetic composition and methods
US7730633B2 (en) * 2004-10-12 2010-06-08 Pesco Inc. Agricultural-product production with heat and moisture recovery and control
DE102005035926A1 (de) * 2005-07-28 2007-02-01 Franz Zentis Gmbh & Co. Kg Verfahren und Vorrichtung zum Sterilisieren poröser Partikel
JP5658428B2 (ja) * 2005-12-19 2015-01-28 サントリーホールディングス株式会社 発芽穀物加工法、発芽穀物中の酵素活性の低減方法、麦芽製品、麦芽醗酵飲料、及び飲食品
US7648085B2 (en) 2006-02-22 2010-01-19 Rain Bird Corporation Drip emitter
BRPI0601166B1 (pt) * 2006-03-31 2016-04-05 Intecnial S A equipamento para inativação de grãos.
WO2010091141A2 (en) * 2009-02-04 2010-08-12 George Holmes Low impact belt dryer
WO2010140346A1 (ja) 2009-06-04 2010-12-09 日本曹達株式会社 チオファネートメチルで処理した穀類等を用いる発酵麦芽飲料の製造方法
KR101231000B1 (ko) * 2011-03-23 2013-02-07 충남대학교산학협력단 녹색 통곡물의 가공 및 대량생산 방법
IN2014CN03836A (cs) * 2011-11-28 2015-07-03 Koninkl Philips Nv
CN102519232A (zh) * 2012-01-06 2012-06-27 布勒(常州)机械有限公司 带式环流烘干机
US10440903B2 (en) 2012-03-26 2019-10-15 Rain Bird Corporation Drip line emitter and methods relating to same
US9485923B2 (en) 2012-03-26 2016-11-08 Rain Bird Corporation Elastomeric emitter and methods relating to same
US9877440B2 (en) 2012-03-26 2018-01-30 Rain Bird Corporation Elastomeric emitter and methods relating to same
US20130248622A1 (en) 2012-03-26 2013-09-26 Jae Yung Kim Drip line and emitter and methods relating to same
CN102950044B (zh) * 2012-11-08 2014-11-26 南昌大学 一种耐贮存营养米加工生产线
US9872444B2 (en) 2013-03-15 2018-01-23 Rain Bird Corporation Drip emitter
US10285342B2 (en) 2013-08-12 2019-05-14 Rain Bird Corporation Elastomeric emitter and methods relating to same
USD811179S1 (en) 2013-08-12 2018-02-27 Rain Bird Corporation Emitter part
US10631473B2 (en) 2013-08-12 2020-04-28 Rain Bird Corporation Elastomeric emitter and methods relating to same
US9883640B2 (en) 2013-10-22 2018-02-06 Rain Bird Corporation Methods and apparatus for transporting elastomeric emitters and/or manufacturing drip lines
CN104215054B (zh) * 2014-09-10 2016-04-13 南通密炼捏合机械有限公司 一种蒸汽烘干装置
US10330559B2 (en) 2014-09-11 2019-06-25 Rain Bird Corporation Methods and apparatus for checking emitter bonds in an irrigation drip line
CN107921155A (zh) * 2015-08-26 2018-04-17 株式会社佐竹 过热蒸汽灭菌装置
CN105495627B (zh) * 2015-12-01 2017-12-12 江南大学 一种水果破碎制浆灭酶一体化装置
US10375904B2 (en) 2016-07-18 2019-08-13 Rain Bird Corporation Emitter locating system and related methods
US11051466B2 (en) 2017-01-27 2021-07-06 Rain Bird Corporation Pressure compensation members, emitters, drip line and methods relating to same
US10626998B2 (en) 2017-05-15 2020-04-21 Rain Bird Corporation Drip emitter with check valve
CN107625184B (zh) * 2017-09-28 2023-08-01 新希望六和饲料股份有限公司 一种添加饲料酶的生产设备
CN107467697B (zh) * 2017-09-28 2023-08-01 新希望六和饲料股份有限公司 一种饲料酶后喷涂装置
ES2710077B2 (es) * 2017-10-17 2020-03-05 Incus Tech S L Procedimiento y aparato de pasteurización
USD883048S1 (en) 2017-12-12 2020-05-05 Rain Bird Corporation Emitter part
US11985924B2 (en) 2018-06-11 2024-05-21 Rain Bird Corporation Emitter outlet, emitter, drip line and methods relating to same
US11655438B2 (en) * 2019-04-30 2023-05-23 Malteurop North America Inc. Crystal malt and methods for forming crystal malt
CN110050951A (zh) * 2019-05-20 2019-07-26 安徽正宇面粉有限公司 一种改良面粉及其制备方法
US11952561B2 (en) 2019-11-22 2024-04-09 Malteurop North America, Inc. Black malt and method for forming black malt
US12207599B2 (en) 2021-10-12 2025-01-28 Rain Bird Corporation Emitter coupler and irrigation system

Family Cites Families (24)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE188694C (cs)
DE1914095A1 (de) 1969-03-20 1970-10-01 Bahlsen Werner Verfahren zur Entgiftung von Aflatoxin enthaltenden,insbesondere oel- oder fetthaltigen Lebensmitteln,wie z.B. Nusskernen,oder Getreide bzw. Getreideprodukten
DE2061672A1 (en) 1970-12-08 1972-06-15 Schneider, Paul Wilhelm, 2210 Itze hoe Wet corn-crop preservation plant - using fungistatic and/or bacterios chemicals
US4020562A (en) * 1975-02-13 1977-05-03 Heinz Weyermann Methods and apparatus for the preparation of pale malt
DE2938107A1 (de) * 1979-09-20 1981-04-23 Franz Prof.Dr.-Ing. 3406 Bovenden Wieneke Verfahren zur abtoetung des mikroorganismenbesatzes bei der satztrocknung, belueftung oder lagerung landwirtschaftlicher produkte
US4347670A (en) * 1980-11-28 1982-09-07 Mcdonnell Douglas Corporation Apparatus and process for drying granular products
US4596206A (en) * 1984-05-29 1986-06-24 Agsco, Inc. Seed treatment apparatus
JPS61199819A (ja) * 1985-02-28 1986-09-04 キッコーマン株式会社 加熱処理方法及び装置
JPH01309647A (ja) * 1988-06-07 1989-12-14 Horiken:Kk 穀類の連続処理装置
US4903414A (en) * 1988-07-25 1990-02-27 Ve Holding Corp. High pressure conditioning system
US4910880A (en) * 1988-09-21 1990-03-27 General Foods Corporation Multioperational treatment apparatus and method for drying and the like
DD297333A5 (de) 1990-06-01 1992-01-09 Veb Saat- Und Pflanzengut,De Verfahren und einrichtung zur desinfektion von pflanzensamen und -fruechten
JPH03114420A (ja) * 1990-08-30 1991-05-15 Iseki Foods Eng Co Ltd 穀類処理装置
IT1248084B (it) 1991-06-19 1995-01-05 Barilla Flli G & R Procedimento per la produzione di alimenti complessi a lunga conservazione, pronti da consumare.
US5289759A (en) 1992-03-03 1994-03-01 Key Technology, Inc. Forced steam bulk food cooker/blancher
US5228207A (en) * 1992-12-07 1993-07-20 Delux Mfg. Co. Grain drying and conditioning apparatus
FI94875C (fi) * 1993-01-15 1995-11-03 Panimolaboratorio Bryggerilabo Menetelmä elintarvikekäyttöön tarkoitetun teollisesti idätettävän siemenmateriaalin käsittelemiseksi
DE19605650A1 (de) * 1995-12-19 1997-06-26 Wolfgang Prof Dr Luecke Verfahren zur Behandlung von biologischen Stoffen mittels Mikrowelle
US5811143A (en) * 1996-06-11 1998-09-22 Ingemanson; Mats O. Infrared radiation treatment of infected agricultural products
SE507355C2 (sv) * 1996-09-18 1998-05-18 Semper Ab Förfarande för reducering av halten fytat i korn av spannmål
US6086935A (en) 1998-05-19 2000-07-11 Cargill, Incorporated Method for the reduction of microbial level in cereal and legume products
US6105273A (en) * 1997-10-28 2000-08-22 Cat-Tec Industries, Inc. Agitated bed cooling, drying, or heating apparatus
JPH11253124A (ja) * 1998-03-09 1999-09-21 Inui Keikaku Kk 高速豆煮方法及び装置
BR0016433A (pt) 1999-12-15 2002-10-01 Cargill Inc Processo de maltagem para uma semente tendo uma carga microbiana

Also Published As

Publication number Publication date
KR100395151B1 (ko) 2003-08-25
CZ300212B6 (cs) 2009-03-18
HRP20000446B1 (en) 2005-02-28
KR20010052138A (ko) 2001-06-25
EP1056349A1 (en) 2000-12-06
ES2203201T3 (es) 2004-04-01
HUP0100402A3 (en) 2003-03-28
EP1056349B1 (en) 2003-07-09
BR9906713B1 (pt) 2013-11-12
FI982376A0 (fi) 1998-11-02
PT1056349E (pt) 2003-11-28
AU756386B2 (en) 2003-01-09
PL194906B1 (pl) 2007-07-31
JP2002528101A (ja) 2002-09-03
SK10092000A3 (sk) 2001-02-12
DE69909440D1 (de) 2003-08-14
RU2214098C2 (ru) 2003-10-20
FI109964B (fi) 2002-11-15
HRP20000446A2 (en) 2000-08-31
CN1097433C (zh) 2003-01-01
DK1056349T3 (da) 2003-10-06
WO2000025595A1 (en) 2000-05-11
CA2316184C (en) 2004-04-06
PL341536A1 (en) 2001-04-23
DE69909440T2 (de) 2004-02-26
FI982376L (fi) 2000-05-03
US6449872B1 (en) 2002-09-17
SK284148B6 (sk) 2004-10-05
HUP0100402A2 (hu) 2001-06-28
CA2316184A1 (en) 2000-05-11
JP3646064B2 (ja) 2005-05-11
UA55497C2 (uk) 2003-04-15
BG104559A (bg) 2001-08-31
BG64267B1 (bg) 2004-08-31
BR9906713A (pt) 2000-10-17
ATE244511T1 (de) 2003-07-15
CN1287474A (zh) 2001-03-14
AU1050100A (en) 2000-05-22
NZ505244A (en) 2002-04-26

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ20002232A3 (cs) Způsob a zařízení pro zpracování obilných zrn, upravených obilných zrn a jejich použití
US5833977A (en) Method of improving the quality of plant seeds using lactic acid producing micro-organisms
Kelly et al. The influence of the grain microflora on the germinative physiology of barley
US6613371B2 (en) Method for malting seeds
EP1239736B1 (en) Method for malting seeds
SK89995A3 (en) Procedure for treatment of seed material to be germinated
MXPA00006581A (en) Method and apparatus for treating cereal kernels, treated cereal kernels and their use
Crabb et al. The Production and Brewing Value of Malt made without Embryo Growth
Basson et al. Effect of irradiation on quality characteristics of clipper barley and malt

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20151028