CZ295139B6 - Výztužný kovový kord, zejména pro výrobu součástí z kompozitních materiálů na bázi elastomerů, způsob a zařízení pro výrobu tohoto kordu a pneumatiky vyztužené tímto kordem - Google Patents

Abstract

Kord obsahující alespoň první pár a druhý pár vláken (2a, 2b) různého průměru náhodně rozmístěných v jejich příčném směru, je získán umístěním v gondole (7) dvoustupňového navíjecího stroje, navíječi (16) pracujícím nad předtvářecím členem (15). Navíječ (16) se otáčí ve směru opačném než se otáčí oběžné kolo (5) a rychlostí, která je dvakrát větší než rychlost oběžného kola, neutralizuje vnitřní torzní napětí obsažené ve vláknech (2a, 2b) zkroucených dvojím vinutím daným vlastní činností oběžného kola. Takto je docíleno lepší řízení předtvářecí operace prováděné na vláknech (2a, 2b) umístěných v rovnoběžné rovině. Získaný kord (1) v každé délce rozteče a pouze při zatížení v tahu menším než 5 kg má alespoň jeden kolmý průřez ve kterém alespoň jedno vlákno (2a, 2b) je umístěno stranou od alespoň jednoho sousedního lanka což usnadňuje opryžování umožněním přístupu směsi do části a otvorů podél osy kordu (1). Kord je s výhodou využíván jako zesilovací prvek.ŕ

Description

Výztužný kovový kord, zejména pro výrobu součástí z kompozitních materiálů na bázi elastomerů, způsob a zařízení pro výrobu tohoto kordu a pneumatiky vyztužené tímto kordem

Oblast techniky

Předložený vynález se týká výztužného kovového kordu, zejména pro výrobu součástí z kompozitních materiálů na bázi elastomerů, konkrétně v pneumatikách, který se skládá z množství elementárních lanek zkroucených dohromady kolem podélné osy kordu, a který má za libovolných tažných podmínek, s tahovým zatížením nepřesahujícím 5 kg v délce rozteče vinutí, alespoň jeden kolmý řez opatřený alespoň jednou vstupní mezerou pro umožnění přístupu elastomerového materiálu do vnitřní sekce kordu.

Předložený vynález se také zabývá způsobem výroby zmíněného kordu, který se skládá z následujících kroků: předtváření řady elementárních lanek, jejich podrobením permanentnímu ohybovému zatížení podél jejich podélné osy, navinutí lanek dohromady dvojím šroubovitým zkracováním okolo podélné osy kordu.

Vynález se dále týká zařízení pro výrobu zmíněného kordu, které se skládá z: nosné konstrukce, oběžného kola, které je uloženo na nosné konstrukci a je rotačně poháněné kolem dané osy, gondoly oscilačně spojené s nosnou konstrukcí v ose oscilace totožné s osou rotace oběžného kola, podávacího zařízení funkčně namontovaného na zmíněné gondole pro přivádění řady lanek z příslušných zásobovacích cívek, přičemž lanka jsou vedeny na oběžné kolo podél navíjecí dráhy, která má koncové úseky totožné s osou rotace oběžného kola a centrální úsek oddělený od zmíněné osy rotace, alespoň jednoho předtvářecího členu funkčně spojeného s gondolou a působícího na lanka v úseku před prvním krajním úsekem dráhy vinutí.

Dosavadní stav techniky

Popisovaný kord je speciálně koncipován pro použití při výrobě komponentů pneumatik pro motorová vozidla, jako jsou kordové a/nebo pásové vložky pro pneumatiky, ale může být také snadno použit pro výrobu ostatních součástí, jako jsou hadice pro vysokotlaké tekutiny, řemeny, dopravníkové pásy a jiné součásti z kompozitních materiálů na bázi elastomerů. Kovové kordy obvykle použité jako výztužné struktury pro součásti vyrobené z elastomerových materiálů se všeobecně skládají z množství lanek šroubovité zkroucených kolem osy totožné s podélnou osou kordu. Kordy jsou obvykle zhotovovány navíjecím strojem tak zvaného typu s dvojím zkracováním, opatřeným oběžným kolem, které je funkčně uloženo na nosné konstrukci a je otočné prostřednictvím motoru, a gondolou oscilačně spojenou s nosnou konstrukcí v ose totožné s osou rotace oběžného kola. Gondola nese řadu zásobních cívek, na které byly předem navinuty lanka, které jsou pomocí vhodných podávačích a vodicích prostředků uchopeny a zavedeny na oběžné kolo, podél předem stanovené dráhy vinutí. Tato dráha vinutí má první koncový úsek totožný s osou rotace oběžného kola, centrální úsek překračuje oběžné kolo, takže je oddělen od osy rotace, a druhý koncový úsek je znovu totožný s výše specifikovanou osou rotace.

Rotace oběžného kola způsobuje během dvou za sebou jdoucích kroků na koncových úsecích dráhy vinutí zkracování lanek, což má za následek vytváření kordu v souvislosti se šroubovým stoupáním navíjení, závisejícím na vztahu mezi rychlostí rotace oběžného kola a rychlostí posouvání lanek, vyvozeného působením sběracího zařízení, které obvykle pracuje za navíjecím strojem (podle směru pohybu lanek), přímo se získaným kordem.

- 1 CZ 295139 B6

Před navíjením jsou obecně lanka podrobena fázi předběžného tvarování, jejich průchodem přes předtvářecí zařízení, vyvozující trvalé ohybové napětí lanek, které má podpořit následné uspořádání lanek ve tvaru šroubovice za účelem zajištění udržení strukturální kompaktnosti kordu.

Z důvodu vyloučení rizika výskytu nežádoucího korozního jevu na lankách je potom, co byly implementovány do pneumatiky nebo jiné součásti vyráběné z elastomerových materiálů, velmi důležité, aby byly lanka, vytvářející kordy, po celé délce jejich povrchu kompletně opatřeny ochranným povlakem z elastomerového materiálu, do kterého je samotný kord zabudován.

Výše uvedený výsledek, kterého je s rostoucí složitostí struktury kordu ještě těžší dosáhnout, nemůže být docílen snadno ani tehdy, když mají kordy nízký počet lanek a řešení je, díky nutné malé hmotnosti, při výrobní technologii pneumatik pro motorová vozidla zvláště zajímavým tématem.

Uvedená složitost plyne ze skutečnosti, že za účelem dosažení nezbytné geometrické a strukturální stability kordu je obvykle vzájemný kontakt lanek velmi zhutněn, aby byla uzavřena jedna nebo více dutin, které se rozprostírají podélně uvnitř kordu. Tyto dutiny nemohou být v průběhu běžných fází pryžování kordu elastomerovým materiálem snadno dosaženy.

Pokud například následkem průřezů a děr vzniklých ve struktuře pneumatiky pronikne vlhkost a jiní externí činitelé do zmíněných dutin, nevyhnutelně nastane rychlý proces koroze lanek, poškozující strukturální odolnost kordu a pneumatiky jako celku.

Při pokusu překonat tento problém byly navrženy tak zvané oteklé kordy, což jsou kordy ve kterých jsou lanka (obecně v počtu tři až pět) během fáze pryžování udržovány vždy navzájem odděleně. Pryžování je prováděno známými procesy, které udržují tahové zatížení, aplikované na kord, do hodnot nepřesahujících 5 kg.

Příklad těchto kordů je uveden v italském patentu 1.099.869 stejného přihlašovatele.

Kompletního popryžování je tak dosaženo, nicméně kordy tohoto typu mají při používání určité problémy, kterými je skutečnost, že lanka zůstávají od sebe navzájem odděleny i když je kord během výroby a provozu pneumatiky podroben silnému tahovému napětí a tento stav způsobuje nežádoucí geometrickou a strukturální nestabilnost kordu, což je podstatně škodlivé pro chování pneumatiky.

Jako alternativa byly navrženy kordy se stále malým počtem lanek, ve kterých je alespoň jeden pramen zdeformován, takže dochází k osvojení průběhu porušené linky, jak je popsáno v patentu US 5 020 312.

Tímto způsobem je spojitý kontakt mezi alespoň dvěma sousedními lanky podél osy kordu nemožný a při každém sem a tam ohýbání pramenu zůstávají mezi zmíněnými dvěma lanky separované oblasti, to jest mezery pro přístup pryžovacího materiálu.

Daným nedostatkem tohoto typu kordů je pokles hodnot odolnosti proti únavě a z toho plynoucí pokles úrovně kvality pneumatiky.

Nakonec bylo navrženo použití tak zvaných kordů s duálním průměrem, což jsou kordy, které mají dva páry lanek a kde se průměr pramenu jednoho páru výrazně liší od průměru pramenu druhého páru.

V této souvislosti publikace RD 22 404 uvádí, že kord, získaný obvyklými navíjecími stroji výše popsaného typu s dvojím splétáním, obsahuje onu důležitou centrální dutinu nacházející se uvnitř kordů opatřených čtyřmi nebo pěti lanky stejného průměru, která má být nahrazena dvěma protějšími dutinami mnohem menší velikostí, které mohou být snadněji vyplněny elastomerovým materiálem, použitým pro pryžování.

Přes tuto redukci velikostí jsou zmíněné dutiny ve všech případech zvnějšku uzavřeny. Tento stav způsobuje potíže při pokusu o proniknutí elastomerového materiálu do vnitřních částí průřezu kordu.

Patent EP 0 168 857 uvádí výrobu kovového kordu, při níž jeden pár lanek stejného průměru a druhý pár lanek menšího průměru jsou po průchodu kruhovým předtvarovacím členem, kde lanka prvního a druhého páru následovaly specifikované dráhy, aby byly podrobeny předtvarování příslušně rozdílným způsobem pro každý z párů, přivedeny do navíjecího stroje.

Takto získaný kord má pár lanek většího průměru šroubovité zkroucen dohromady tak, že lanka jsou ve vzájemném kontaktu, zatímco lanka druhého páru jsou každý vložen mezi dvě lanka prvního páru a rozprostírají se paralelně k lankům prvního páru, přičemž zůstávají vhodně od sebe odděleny.

Tímto způsobem je přítomnost uzavřených dutin v kolmém průřezu kordu vyloučena, což má za následek zajištění úplného pokrytí lanek povlakem z elastomerového materiálu použitého při fázi pryžování.

Nicméně lanka menšího průměru zůstávají odděleny od lanek většího průměru také, když je kord podroben tažnému napětí za provozních podmínek, což, jako v případě oteklých kordů, způsobí určitou geometrickou a strukturální nestabilitu kordu jako celku, přičemž zmíněná nestabilita je nežádoucí.

Kromě toho je velmi těžké dát kordu přesnou a pravidelnou geometrickou konfiguraci v každém bodě jeho délky, a proto je vzájemné pozicování lanek v kordu zajištěno konkrétním typem použitého předtvářecího členu, ovšem vzdálenost lanek menšího průměru od lanek většího průměru má tendenci se v různých bodech délky kordu měnit náhodně, a to jak při klidových podmínkách, tak i při provozních podmínkách kordu.

Podstata vynálezu

V souladu s předloženým vynálezem bylo zjištěno, že použitím předtvářecího členu válečkového typu a zkracovacího zařízení umístěného před předtvářecím členem, které je přizpůsobeno pro podrobení lanek předběžnému kroku zahrnujícímu za sebou jdoucí operace stáčení a roztáčení, je možné získat dokončený kord mající lanka v kolmém průřezu uspořádané v náhodném pořadí, ve kterém je za klidových podmínek, to jest podmínek slabého tahu, v každé rozteči alespoň jedna vstupní mezera pro elastomerový materiál, takže je během fáze pryžování zajištěno úplné pokrytí lanek povlakem, zatímco jsou současně vyloučeny vnitřní torzní napětí lanek přicházejících na předtvářecí člen. Tím je získán kord bez vnitřních napětí, takže následující pracovní operace na polodokončených produktech a/nebo výroba součástí obsahujících zmíněné kordy jsou usnadněny, je-li poté při výrobě součásti během procesu vulkanizace a jejího praktického užívání kord podroben vysokým tahovým napětím, vyšším než jsou ta použitá při fázi pryžování kordu, každé lanko je v kontaktu s alespoň dvěma ostatními lanky a dávají kordu uzavřenou a kompaktní strukturu s vynikající geometrickou stabilitou.

Vynález se konkrétně zabývá kovovým výztužným kordem pro speciální použití při výrobě součástí z kompozitních materiálů na bázi elastomerů, které jsou charakterizovány tím, že za jakýchkoliv tahových podmínek, s tahovým zatížením nepřekračujícím 5 kg v délce rozteče vinutí, mají alespoň jeden kolmý průřez s alespoň jednou vstupní mezerou, umožňující přístup elastomerového materiálu dovnitř sekce kordu, zatímco při užívání, s tahovými zatíženími přesa-3 CZ 295139 B6 hujícími 5 kg, v jakémkoli kolmém průřezu kordu je každý pramen těsně v kontaktu s alespoň dvěma ostatními lanky, způsobující tak eliminaci zmíněných přístupových mezer a strukturální kompaktnost samotného kordu.

Uváděný kord obsahuje první pár lanek majících daný průměr a druhý pár lanek majících menší průměr než lanka prvního páru.

Podle tohoto vynálezu má kord v libovolné části zahrnuté uvnitř rozteče vinutí, jak za klidových podmínek (tah je menší než 5 kg), tak za pracovních podmínek, alespoň jeden kolmý průřez, ve io kterém jsou lanka druhého páru, vzhledem ke směru spojujícímu středy lanek prvního páru, umístěny na téže straně a alespoň jeden kolmý průřez, ve kterém jsou lanka druhého páru, vzhledem ke zmíněnému směru spojujícímu středy lanek prvního páru, umístěny na opačných stranách.

Je rovněž zajištěno, že v jednom a tom samém kolmém průřezu lanka druhého páru, při progresivní změně aplikovaného tahového napětí od 0 do 5 kg, střídavě přecházejí z jednoho stavu, ve kterém jsou oba vzhledem ke směru spojujícímu středy lanek prvního páru uspořádány na téže straně, do stavu, ve kterém jsou vzhledem ke zmíněnému směru uspořádány na opačných stranách.

Průměr lanek prvního páru leží přednostně mezi 0,20 mm a 0,40 mm, zatímco průměr lanek druhého páru leží mezi 0,12 mm a 0,30 mm, přičemž rozdíl mezi minimálními a maximálními průměry zmíněných lanek leží v rozmezí 0,02 až 0,10mm.

Podle upřednostňovaného řešení se průměr popisovaného kordu za klidových podmínek nachází v rozmezí 1,15 mm až 1,27 mm a minimální průměr v rozmezí 0,48mm až 0,54 mm.

Cílem tohoto vynálezu je také způsob výroby výše uvedeného kordu charakterizovaný tím, že před fází předtváření jsou lanka podrobeny působení kroutící síly okolo jejich vlastních os o 30 velikostí podstatně rovné velikostí síly dvojího zkracování, vyvozeného na drátech při fázi vinutí.

Torzní napětí způsobená v lankách účinkem zmíněné fáze zkroucení jsou tak neutralizována, takže zmíněná lanka mohou být podrobena předtvářecí fázi provedené s lanky umístěnými 35 vzájemně paralelně bok po boku, přičemž zmíněná vnitřní torzní napětí nejsou přítomna.

Předtváření je výhodně provedeno tak, že jednotlivá lanka, která jsou uspořádána vzájemně paralelně v jedné rovině, přicházejí na za sebou jdoucí předtvářecí dráhy, z nichž každá má specifický poloměr zakřivení.

Součástí vynálezu je také zařízení na výrobu uvedeného kordu charakterizované tím, že obsahuje alespoň jeden navíječ funkčně namontovaný na zmíněné gondole a pracující na alespoň jednom z uvedených lanek před předtvářecím členem za účelem podrobení lanek předchozímu torznímu působení okolo jejich podélných os, s cílem neutralizovat vnitřní torzní napětí následně vyvolaná 45 v lankách dvojím zkracováním, provedeným zmíněným oběžným kolem během procesu navíjení.

Navíječ se skládá z: jednoho pevného rámu, který je pevně uložen v gondole, jednoho otočného rámu, který je rotačně uložen na pevném rámu v ose rotace totožné s jedním úsekem dráhy pro podávání lanek na předtvářecí člen, páru navíjecích válců rotačně nesených otočným rámem 50 kolem příslušných os, přičemž zmíněná lanka jsou navíjena jednou nebo vícekrát za sebou okolo prvního a druhého navíjecího válce v opačných směrech, pohonné jednotky pro ovládání otočného rámu ve smyslu rotace opačném ke smyslu rotace oběžného kola.

-4CZ 295139 B6

Pohonná jednotka přednostně kinematicky spojuje otočný rám s oběžným kolem, takže pohon rotace otočného rámuje souvztažný s pohonem rotace oběžného kola.

Podrobněji, pohonná jednotka pohání navíječ rychlostí dvakrát větší než je rychlost rotace oběžného kola.

Dalším charakteristickým rysem vynálezu je skutečnost, že předtvářecí člen má řadu předtvářecích sedel, z nichž každé je vhodně přizpůsobeno pro obsazení následujícím lankem.

Předtvářecí člen se skládá z vodicí kladky, zmíněných předtvářecích sedel, které tvoří obvodové drážky vytvořené ve zmíněné kladce. Každá z obvodových drážek je tak široká, jako je průměr odpovídajícího pramene a její dolní část má polokruhový profil, jehož osa leží v jedné rovině s osami profilů spodních částí ostatních obvodových drážek.

Dále a z jiného hlediska se podstata vynálezu rovněž týká pneumatik obsahujících strukturální prvky jejichž podstatou jsou výše uvedené typy kordů.

Další podrobnosti a výhody budou zřejmější z detailního popisu výhodného provedení výztužného kovového kordu pro konkrétní použití při výrobě součástí z kompozitních materiálů na bázi elastomerů a způsobu výroby tohoto kordu podle uvedeného vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Následující popis bude uveden s pomocí přiložených obrázků, znázorňujících příkladný nezávazný příklad provedení, kde:

Obr. 1 v pohledu z boku je znázorněna schematicky část zařízení pro výrobu kordů podle tohoto vynálezu,

Obr. 2 v pohledu ze shora je znázorněno zařízení z obr. 1,

Obr. 3 v pohledu z boku je znázorněna ve zvětšeném měřítku část zařízení z předchozích obr., týkající se navíječe, který je součástí zařízení podle vynálezu,

Obr. 4 je znázorněn ve zvětšeném měřítku navíjecí válec využitý v zařízení podle vynálezu,

Obr. 5 je znázorněna porovnávací tabulka, kde na vodorovné ose je uvedena hodnota tažného napětí na kordu a svislé kolonky odpovídají příčnému průřezu kordu, příčný průřez odpovídá pěti kolonkám odpovídajícím jedné a té samé rozteči.

Příklady provedení vynálezu

Podle konkrétních obrázků je číslem 1 identifikován výztužný kovový kord 1, který je určen pro konkrétní použití při výrobě součástí z kompozitních materiálů na bázi elastomerů, speciálně v pneumatikách pro motorová vozidla. Jak je známo, pneumatika pro kola vozidla se skládá z kordové kostry torické formy mající vypouklou oblast, dvou axiálních protilehlých bočnic, které jsou radiálně zakončeny ve vnitřní pozici s odpovídajícími patkami pro ukotvení k odpovídajícímu montážnímu ráfku, každá ze zmíněných patek je vyztužena alespoň jedním prstencovým kovovým jádrem známým jako jádro autolanka, zmíněná kordová kostra obsahuje alespoň jednu vložku z popryžované tkaniny, jejíž konce jsou překlopeny kolem jader autolanka, a případně další výztužné prvky jako křídla autolanka, pruhy a pásy popryžované tkaniny. Kordová kostra obsahuje dále běhounový pás, který je uspořádán na vrcholu a lisován s hlubokým vzorem navrženým pro kontakt se silnicí při provozu pneumatiky, a páskovou strukturu vsunutou mezi uvedený běhounový pás a alespoň jednu kordovou vložku a obsahující jeden nebo více popryžo-5 CZ 295139 B6 váných pruhů tkaniny, které jsou vyztuženy textilními nebo kovovými kordy rozdílně kloněnými v odpovídajících pásech, relativně ke směru obvodu pneumatik.

Kord 1 obsahuje skupinu vláken 2a, 2b přednostně zhotovených z oceli s obsahem uhlíku 0,65 % až 0,95 % šroubovité zkroucenými okolo podélné osy kordu. V upřednostňovaném řešení tohoto vynálezu je provedeno opatření, aby průměr vláken 2a prvního páru byl přednostně v rozmezí 0,20 mm až 0,40 mm a vláken 2b druhého páru v rozmezí 0,12 mm až 0,30 mm a v každém případě menší než průměr vláken 2a prvního páru.

Lanka v každém páru by mohly mít také různý průměr, ale přednostně mají stejný průměr, ve vyhovujícím návrhu vynálezu odpovídají průměry hodnotám 0,30 mm a 0,25 mm v uvedeném pořadí.

Rozdíl mezi průměry lanek většího průměru a lanek menšího průměru se pohybuje mezi 0,01 a 0,28 mm, přednostně mezi 0,02 a 0,10 mm a nejideálněji mezi 0,03 a 0,05 mm.

Po provedení této diskuse a před podrobnou analýzou zvláštnosti a konstrukčních rysů kordu 1 podle tohoto vynálezu, bude dále popsán způsob a zařízení pro výrobu tohoto kordu.

Na obr. 1 a 2 je znázorněno zařízení pro výrobu výztužného kovového kordu 1, které je obecně označeno číslem 3. Toto zařízení, jak je známo, obsahuje nosnou konstrukci 4, ve které je rotačně uloženo tak zvané oběžné kolo 5, a které je rotačně poháněno motorem 6 nebo ekvivalentním zařízením. K nosné konstrukci je v místě osy rotace oběžného kola 5 také oscilačně připojena tak zvaná gondola 7, ve které je funkčně uložena skupina zásobních cívek 8 a na každé z těchto cívek je navinuto alespoň jedno z vláken 2a, 2b.

S cívkami 8 je kombinováno vhodné odvíjecí zařízení 9, které je jen částečně zobrazeno schematicky, neboť je konvenčně známo, a to je funkčně upevněno na gondole oběžného kola 5, aby vhodně vedlo lanka přicházející z cívek 8.

Stále známým způsobem jsou vlákna 2a a 2b při opuštění gondoly vedena na oběžné kolo 5 s danou drahou vinutí, podél které nastává formování kordu 1, které je způsobené účinkem rotace oběžného kola 5, vyvolané motorem 6, kombinované s účinkem tažení, který je na kord vyvozen sběracím zařízením, jenž také není zobrazeno, neboť je známo a pro popis tohoto vynálezu není důležité.

Dráha vinutí má první koncový úsek 10a totožný s osou rotace oběžného kola 5, který se nachází mezi prvním pevným mezilehlým kolem 11 spojeným s gondolou 7 a prvním otočným mezilehlým kolem 12 spojeným s oběžným kolem 5. Podél uvedeného prvního koncového úseku 10a podstupují vlákna 2b první šroubovité zkracování okolo osy rotace oběžného kola 5 účinkem prvního otočného mezilehlého kola 12, které je rotačně poháněno zmíněným oběžným kolem.

Po průchodu prvním otočným kolem 12 se vlákna 2a, 2b dostanou do centrálního úseku 10b dráhy vinutí rozkládající se na oběžném kole 5, kde jsou vzhledem k ose rotace radiálně odděleny, takže překračují gondolu 7 dokud nedosáhnou druhé otočné mezilehlé kolo 13, které je spojeno se samotným oběžným kolem.

Dráha vinutí má konečně druhý koncový úsek 10c totožný s osou rotace oběžného kola 5 a rozprostírající se mezi drahým otočným mezilehlým kolem 13 a druhým pevným mezilehlým kolem 14. V tomto druhém koncovém úseku dochází k sekundárnímu zkracování lanek účinkem druhého otočného mezilehlého kola 13, které je rotačně poháněno oběžným kolem 5, a tím je tedy dokončeno formování kordu 1 a kord je postupně tažen pryč z drahého pevného mezilehlého kola 14, působením zmíněného sběracího zařízení.

-6CZ 295139 B6

Vztah existující mezi rychlostí rotace oběžného kola 5, která leží přednostně v rozsahu 2000 až 6000 ot/min, a tažnou rychlostí kordu 1. a tedy vláken 2a, 2b, ležící přednostně v rozsahu 60 až 250 m/min, určuje hodnotu rozteče vinutí, to jest rozteče se kterou jsou vlákna 2a, 2b šroubovité zkrucována dohromady do podoby hotového kordu 1.

V upřednostňovaném řešení vynálezu je tato rozteč vinutí udržována v rozmezí 3 mm až 50 mm, přednostně mezi 6 mm až 30 mm a konkrétně 16 mm.

Podél dráhy, kterou prochází vlákna 2a a 2b uvnitř gondoly 7, přesněji před (po směru pohybu lanek) prvním pevným mezilehlým kolem H, je umístěn předtvářecí člen 15, který obsahuje vodicí kladku umístěnou v ose kolmé ke směru přivádění vláken 2a a 2b. Ve vláknech 2a a 2b vzniká navíjením na předtvářecí člen 15 pod úhlem 10° až 180°, přednostně 60°, permanentní ohybové napětí, jehož účelem je podpořit následující operace vinutí.

Podle tohoto vynálezu byla ovšem jednotlivá vlákna 2a a 2b účinkem dvojího zkroucení, kterému jsou podrobeny v koncových úsecích 10a a 10c dráhy vinutí, každý zkracovány kolem příslušné podélné osy v úseku rozprostírajícím se před dráhou vinutí (po směru pohybu lanek), především před prvním pevným mezilehlým kolem.

Tyto zkraty, způsobené vinutím jednotlivých lanek (vratné zkraty) neumožnily provedení předtváření lanek správně, to jest permanentním ohybovým napětím lanek výhradně podél tvořící přímky jejich bočního povrchu.

Dokonce i pokud ohýbání lanek na předtvářecím členu 15 probíhá podél přímky paralelní k ose pramenu, přítomná vnitřní torzní napětí (tak zvané vratné zkraty) deformovala lanka a tím tyto zaujaly šroubovitou konfiguraci, takže lanka byla ve skutečnosti předtvářena podle šroubovité ohybové čáry.

Výsledkem je kord, ve kterém jsou lanka v napjatém stavu, a který narušuje rovnoměrné uspořádání lanek v požadované geometrické konfiguraci a uvolňovaná vnitřní napětí v odpovídajících lankách způsobují pnutí v kordu a lanka tak zaujímají volné prostorové pozice, které se projevují rozštěpením kordu v blízkosti jeho konce.

Tato pnutí způsobují konkrétně zkracování a roztřepení konce kordu a znamenají vážnou nevýhodu s ohledem na celý pracovní proces, zvláště při operaci řezání popryžovaných tkanin, které obsahují zmíněné kordy, a jsou zdrojem vážných defektů na hotovém produktu.

Proto se naším cílem stalo neutralizovat účinek vratných zkratů vyvolaných v jednotlivých lankách: proto v souladu s tímto vynálezem zařízení 3 obsahuje navíječ 16, který je namontován na gondole 7 a který působí na úsecích vláken 2a, 2b bezprostředně před předtvářecím členem 15.

Navíječ 16 pracuje mezi předtvářecím členem 15 a párem protějších mezilehlých válců 17, ke kterým jsou přiváděna jednotlivá vlákna 2a, 2b, a která jsou dodávána příslušnými zásobními cívkami 8. Navíječ 16 se skládá, jak je nejlépe znázorněno na obrázku 3, z nosného rámu 18 pevně neseného gondolou 7 a v němž je rotačně uložen otočný rám 19.

Uložení otočného rámu 19 v nosném rámu 18 je realizováno koncovými osazeními 19a, kterými koaxiálně prochází vstupní kanál 20 a výstupní kanál 21, jimiž prochází lanka. Osa rotace otočného rámu 19 je totožná s úsekem dráhy pro přivádění lanek na předtvářecí člen, to jest podélné prodloužení lanek mezi zmíněnými kanály 20, 21.

Na otočném rámu 19 jsou upevněny první a drahý volně otočné navíjecí válce 22a, 22b, které mají paralelní osy, přednostně trochu odkloněné od normály k ose rotace otočného rámu.

-7CZ 295139 B6

Jak je znázorněno na obrázku 2, navíjecí válce 22a, 22b jsou umístěny tangenciálně na vzájemně protilehlých stranách vzhledem k ose rotace otočného rámu 19 a jak je patrné z obr. 3, mají alespoň jednu drážku 23a, 23b -vytvořenou v jejich vnějším válcovém povrchu. Na těchto válcích je přednostně řada drážek, nebo případně jedna šroubovitá drážka mající několik spirálových kroužků: nicméně je dávána přednost prvnímu řešení, protože funkce povrchu válce je v tomto případě snazší. Svazek pramenů přicházející z protějších mezilehlých válců 17 prochází vstupním kanálem 20 a je navíjen na první navíjecí válec 22a do odpovídající drážky 23a a potom na druhý navíjecí válec 22b do odpovídající drážky 23b, která má opačný směr rotace v porovnání s předcházejícím navíjecím válcem 22a. Tato dráha, označená jako dráha tvaru osmičky, může být zopakována několikrát v závislosti na několika obtočeních okolo válců. Je zřejmé, že v případě šroubovité drážky je svazek pramenů namotán několikrát (s ohledem na počet spirálových kroužků) na oba válce přecházejíce pouze jednou z prvního válce na druhý. Svazek pramenů opouští druhý navíjející válec 22b skrz výstupní kanál 21 a přichází na předtvářecí člen 15, přičemž vlákna 2a, 2b jsou rozložena paralelně vedle sebe.

S naviječem 16 je kombinováno hnací zařízení 24 navržené pro rotační pohon otočného rámu 19 ve směru nesouhlasném se směrem pohybu oběžného kola 5. Hnací zařízení 24 kinematicky spojuje navíječ 16 s oběžným kolem 5, takže rotace oběžného kola současně způsobuje rotaci samotného navíječe, jehož rychlost je přibližně dvakrát vyšší než rychlost otáčení oběžného kola. Hnací zařízení 24 vyžaduje použití prvního hnacího řemenu 25 napnutého mezi odpovídajícími kladkami, které nejsou zobrazeny neboť jsou konvenční a jsou známy, a které jsou upevněny na oběžném kole 5 a kloubovém hřídeli 26. Kloubový hřídel je rotačně uložen uvnitř gondoly 7 ve vysuté pozici odsazené stranou od osy rotace gondoly. Druhý pohonný řemen 27 je napnut mezi dalšími kladkami, které jsou upevněny na kloubovém hřídeli 26 a na vyložení 19b osazeného prvku 19a, ve kterém je výstupní kanál 21. Poměr rozměrů kladek příslušných prvnímu a druhému řemenu, 25 a 27 v uvedeném pořadí, je zvolen tak, že rychlost rotace otočného rámu 19 je dvojnásobná, nebo v každém případě vhodně svázaná, než rychlost rotace oběžného kola 5.

Následkem rotace otočného rámu 19 dochází k nepravému zkracování (zdánlivé zkracování) svazku vláken 2a, 2b na vstupu navíječe, které je odstraněno na výstupu navíječe, takže lanka svazku jsou od sebe opět oddělena, aby mohly být vedeny na předtvářecí člen, přičemž jsou uspořádány paralelně vedle sebe v jedné rovině. Každý drát nicméně podléhá zkratu okolo jeho vlastní osy, jehož velikost závisí na rychlosti rotace navíječe.

V souvislosti s tímto vynálezem bylo zjištěno, že tento zkrat je schopen účinně neutralizovat vnitřní torzní napětí (vratný zkrat), které je přeneseno na vlákna 2a, 2b před prvním pevným mezilehlým kolem 11 účinkem dvojího splétání, kterého je dosaženo podél dráhy vinutí na rotačních mezilehlých válcích, takže lanka přicházejí na předtvářecí člen v nezkrouceném stavu a jsou tedy předtvářeny ohybově, podél tvořící přímky ležící paralelně k ose lanek.

Za účelem zajištění dosažení správného předtváření jednotlivých vláken 2a, 2b i přes rozdílné průměry lanek, je zajištěno, že ve skupině předtvářecích sedel 28, 29, zhotovených na předtvářecím členu 15, má každé sedlo tvar a velikost souhlasné s jedním z lanek.

Jak je zřetelně znázorněno na obr. 4, tato předtvářecí sedla 28, 29 jsou definována odpovídajícími kruhovými drážkami vytvořenými paralelně vedle sebe na válcovém povrchu předtvářecího členu 15. Každá drážka má hloubku vztahující se k průměru odpovídajícího vlákna 2a, 2b, takže drážky se odlišují rádiusem zakřivení r, který je speciálně zvolen v závislosti na průměru samotného lanka. Řečeno více podrobně, předtvářecí sedla na obr. 4 mají šířku odpovídající průměru příslušných vláken 2a, 2b a odpovídající spodní povrchy mají polokruhové profily s příslušnými středy zakřivení, umístěnými na společné rovině p - p. Předtváření může být potom řízeno buď změnou uvedeného rádiusu zakřivení, nebo (přednostně) napětí aplikovaného na lanko, to jest tažné působení vynaložené navijákem, přičemž rádius zakřivení je stejný (jak je již

-8CZ 295139 B6 známo).

Tabulka na obr. 5 ukazuje charakteristické rysy kordu 1 zhotoveného podle tohoto vynálezu a jeho chování při provozu v souvislosti se stále více a více narůstajícím tahovým zatížením kordu, které přechází z klidového stavu, jemuž odpovídá naprostá absence tahových napětí, do provozního stavu, jemuž odpovídá tahové zatížení vyšší než 5 kg.

V této souvislosti vertikální sloupce A, B, C, D a E na obr. 5 reprezentují jednotlivé kolmé průřezy kordu 1 provedené uvnitř téže rozteče vinutí, zatímco každý horizontální řádek a, b, c, d představuje konfiguraci zaujatou jednotlivými řezy při jednom specifickém tahovém zatížení, aplikovaném na kord L Řádek a konkrétně reprezentuje kord 1 jako takový, to jest bez jakýchkoliv napětí, řádek b reprezentuje tahové zatížení 3 kg, řádek c reprezentuje kord 1 pod tahovým zatížením 5 kg, zatímco řádek d reprezentuje kord 1 za jakýchkoli provozních podmínek, při kterých tahové zatížení přesáhne 5 kg.

Jak je možno pozorovat při porovnání řezů A, B, C, D a E v řádku a, kord 1 bez tahového zatížení má vlákna 2a, 2b rozmístěna v náhodné konfiguraci a volně zkroucené, takže mezi jedním a druhým pramenem zůstává hodně volného místa, které umožňuje volný přístup směsi použité během fáze popryžování kordu, popřípadě při výrobě popryžované tkaniny pro kordovou kostru nebo pásové vložky do pneumatik.

Porovnáním řezů A, B, C, D a E v řádcích b a c je možno pozorovat, že s rostoucím tahovým zatížením, aplikovaným na kord 1 v souvislosti se specifickým použitým procesem pryžování, provedeným například na kalandru, mají vlákna 2a, 2b tendenci se shluknout. Dokud ale tahové zatížení nepřekročí 5 kg v jakékoli části kordu 1 zahrnuté uvnitř jedné rozteče vinutí, existuje alespoň jeden kolmý průřez, který má vstupní mezeru, označenou 1 pro umožnění přístupu pryžovacího materiálu dovnitř kordu.

Pokud zatížení přesáhne 5 kg, to je během vulkanizace a použití produktu v konkrétní pneumatice, vlákna 2a, 2b jsou každé v těsném kontaktu s alespoň dvěma ostatními lanky, a tím je zajištěna eliminace přístupových mezer 1 a strukturální kompaktnost v kordu!.

Protože jsou vlákna 2a, 2b kompletně pokryty povlakem z elastomerového materiálu, který také během fáze pryžování kordu a/nebo popryžované tkaniny pronikl dovnitř kordu, prostor s, existující mezi lanky kordu ! při provozních podmínkách, bude zcela vyplněn elastomerovým materiálem a tím bude vyloučeno riziko časné koroze lanek kordu, jako následek vniknutí vlhkosti nebo jiných vnějších činitelů. Úplné popryžování vláken 2a, 2b umožňuje účinné potlačení nežádoucího jevu vzájemného odírání lanek, které se konkrétně vyskytuje v kordech použitých při výrobě pneumatik.

Díky operaci prováděné navíječem 16 jsou v dokončeném kordu vlákna 2a, 2b naprosto bez vnitřních torzních napětí. Tak jsou vyloučeny všechny problémy spojené s přítomností těchto vnitřních napětí, zejména v souvislosti s operacemi řezání kordu při výrobě popryžovaných tkanin, jako jsou kordové vložky nebo pásy do pneumatik, nebo jiných polodokončených produktů. V této souvislosti se problémy a obtíže, dobře známé lidem s jistou zkušeností v oboru, vyskytují, když hrany zastřižené vložky mají, díky zmíněným vnitřním napětím v kordech, zvlněný vzhled nebojsou vystaveny nežádoucím pnutím.

Díky náhodnému uspořádání vláken 2a, 2b v řezu kordem, které je umožněno konkrétní strukturou zvoleného předtvářecího členu 15 v souvislosti s tímto vynálezem, je, jak za klidových podmínek tak především za provozních podmínek, v jakékoli části ležící podélně uvnitř rozteče vinutí, alespoň jeden kolmý průřez, ve kterém jsou vlákna 2b druhého páru, menšího průměru, umístěna na téže straně vzhledem ke směru Z - Z spojujícímu středy lanek prvního páru, a

-9CZ 295139 B6 alespoň jeden kolmý průřez, ve kterém jsou vlákna 2b druhého páru umístěna na vzájemně opačných stranách vzhledem ke zmíněnému směru Z - Z.

Porovnáním konfigurací jednotlivých řezů ve sloupcích A, B, C, D, E je také možno zjistit, že s progresivní změnou tahového napětí, aplikovaného na kord, v rozsahu hodnot 0 až 5 kg, vlákna 2b druhého páru střídavě přecházejí ze stavu, ve kterém jsou uspořádány oba na téže straně vzhledem ke zmíněnému směru Z - Z, do stavu, ve kterém jsou uspořádány na vzájemně opačných stranách vzhledem ke zmíněnému směru.

Tento charakteristický rys se projevil zvláště efektivním při zajištění vysoké stability kordu a rovnoměrného rozložení namáhání/sil v jednotlivých drátech během provozu za vysokých zatížení rovněž proměnné intenzity, jako jsou zatížení aplikovaná na pneumatiku za provozu.

Náhodné uspořádání lanek má za následek kolísání průměru kordu podél jeho délky. V upřednostňovaném řešení leží maximální průměr kordu 1 při absenci tahového zatížení v rozsahu 1,15 mm až 1,27 mm, přednostně je roven 1,21 mm, a minimální průměr leží v rozsahu 0,54 mm až 0,48 mm, přednostně 0,51 mm.

Za podmínek s tahovým zatížením přesahujícím 5 kg, kdy, jak bylo již uvedeno, jsou lanka ve vzájemném kontaktu, mohou být maximální a minimální průměry kordu snadno stanoveny matematicky, neboť průměr použitých lanek je znám. Mez pevnosti v tahu kordu vyrobeného následováním geometrických a rozměrových parametrů specifikovaných v popisu, leží v rozmezí 647 N až 551 N a odpovídá například hodnotě 613 N, která odpovídá kovovým lankům s obsahem uhlíku 0,7 a mezní tažností 2,5 % až 3 % : Tak může být dokázáno, že proces navíjení podle tohoto vynálezu nijak nezhoršil mechanickou pevnost kordu v porovnání s pevností nejlepších kordů známých v oboru.

Vynález dosahuje zamýšlených účelů.

Funkce navíječe uvnitř gondoly ve skutečnosti vyvolává v lankách, v úseku vycházení lanek ven z navíječe, zkrut ve smyslu opačném ke zkrutu vyvolaném při dvojím zkrucování, ke kterému dochází podél dráhy vinutí, a dochází tím k eliminaci vnitřních torzních napětí a je možné realizovat více pravidelné předtváření lanek, rozložených vzájemně paralelně a v jedné rovině.

Dosažený kord může být skvělým způsobem popryžován, což je umožněno díky důležitým mezerám existujícím mezi lanky za klidového stavu, a díky absenci vnitřních torzních napětí má kord lepší chování, když jsou tkaniny, vyrobeny s použitím takového kordu, podrobeny dalšímu zpracování. Popisovaný kord má současně za provozních podmínek kompaktní strukturu.

Taková kompaktní struktura je dosažena, když je, během fáze vulkanizace například, kord podroben tahovému zatížení přesahujícímu 5 kg a tato kompaktní struktura je potom zachována při následné vulkanizaci elastomerového materiálu.

Kompaktní konfigurace tak vylučuje všechny problémy strukturální nestability, která se vyskytuje ve známých kordech se dvěma páry lanek rozdílných průměrů, kde lanka menšího průměru udržují určitou vzdálenost od dvou ostatních lanek, dokonce za provozních podmínek.

Náhodné uspořádání vláken 2a, 2b rovněž vylučuje všechny problémy, které vyplývají, jak je v oboru známo, z nezbytnosti vnucení lankům velmi přesné a určité geometrické pozice v kolmém průřezu kordu, takže kord může být v souvislosti s tímto vynálezem vyroben snadněji a jeho geometrický vzhled může být více jednotný a konstantní podél jeho podélné osy.

Důsledkem výše uvedeného mají pneumatiky, obsahující strukturní prvky z popryžované tkaniny s vestavěnými kordy, jako výztužnými prvky (vyrobenými podle tohoto vynálezu), zlepšenou

- 10CZ 295139 B6 montážní schopnost, vzájemné pozicování polodokončených produktů je snazší a struktura je proto stabilnější během manipulace s kordovou tkaninou, která předchází vulkanizaci pneumatiky, a chování pneumatiky za provozu na silnici je zdokonaleno.

Uvedené kordy v dokončených pneumatikách, kromě uvedeného, vykazují zvýšenou odolnost proti únavě, proti separaci od elastomerového pryžovacího materiálu, jsou více odolné proti korozi a tím zvyšují strukturní pevnost a prodlužují životnost pneumatiky.

Uvedený kord je konkrétně přednostně použit jako výztužný element pro pásovou strukturu v pneumatikách.

Pneumatika vyrobená podle tohoto vynálezu má celkovou strukturu takovou, jak byla dříve obecně definována, ale konkrétně má pásovou strukturu skládající se ze dvou pruhů z popryžované tkaniny, které jsou radiálně na sobě superponované, jsou tak velké, jako běhoun pneumatiky, vzájemně střídavě uspořádané na koncích, vyztužené kovovými kordy rozloženými vzájemně paralelně v každém pruhu a symetricky křižující kordy sousedního pruhu, relativně k vrcholové rovníkové rovině pneumatiky.

V pozici radiálně vnější ke zmíněnému páru pruhů se nachází další vrstva textilního teplem se smršťujícího materiálu s kordy, přičemž kordy jsou dále navinuty na zmíněném páru pruhů v podobě množství závitů umístěných axiálně vedle sebe a orientovaných ve směru paralelním ke zmíněné vrcholové rovině, to jest, podle obvyklé definice, pod 0°

Přednostně, jak bylo již uvedeno, výztužné kordy zmíněných pruhů jsou kovové kordy podle tohoto vynálezu, které jsou umístěny skloněné pod úhlem mezi 18° a 26° vzhledem k obvodovému směru pneumatiky, rozmístěné v každém pruhu s tloušťkou 80 až 120 kordů na decimetr.

Pokud je jednou výše popsanému vynálezu porozuměno, člověk kvalifikovaný v tomto oboru bude snadno schopen provádět všechny nezbytné volby, změny a modifikace v charakteristických prvcích spojených s tímto vynálezem za účelem splnění specifikovaných technických požadavků.

Claims (20)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Výztužný kovový kord pro kompozitní materiály vyrobené na bázi elastomerů, tvořený alespoň dvěma páry vláken (2a, 2b) různého průměru zkroucených šroubovité navzájem a kolem podélné osy kordu (1), vyznačující se tím, že za klidových podmínek, odpovídajících zatížení v tahu menšímu než 5 kg v délce rozteče vinutí, má kord alespoň jeden kolmý průřez ve kterém je mezi alespoň dvěmi vlákny (2a, 2b) na vnitřní části kordu (1) umístěn v alespoň jednom průřezu kordu elastomemí materiál, a za jakýchkoli podmínek, odpovídajících napětí se zatížením v tahu přesahujícím 5 kg, v jakémkoli kolmém průřezu kordu (1) je každé vlákno (2a, 2b) těsně v kontaktu s alespoň dvěma ostatními vlákny (2a, 2b), pro eliminaci přístupových mezer a strukturální kompaktnost samotného kordu (1).
2. 2. Výztužný kovový kord podle nároku 1,vyznačující se tím, že obsahuje první pár vláken (2a) jejichž průměr je shodný a druhý pár vláken (2b) rovněž o stejném průměru, majících menší průměr než vlákna (2a) prvního páru.

   - 11 CZ 295139 B6
3. 3. Výztužný kovový kord podle nároku 2, vyznačující se tím, že v jeho libovolné části, zahrnuté uvnitř rozteče vinutí, má za klidových podmínek alespoň jeden kolmý průřez, ve kterém jsou vlákna (2b) druhého páru, umístěna na stejné straně vzhledem ke směru (Z-Z), spojujícímu středy vláken (2a) prvního páru, a alespoň jeden kolmý průřez, ve kterém jsou vlákna (2b) druhého páru, vzhledem ke zmíněnému směru (Z-Z) spojujícímu středy vláken (2a) prvního páru, umístěny na opačných stranách.
4. 4. Výztužný kovový kord podle nároku 2, vyznačující se tím, že v jeho libovolné části, zahrnuté uvnitř rozteče vinutí, má za pracovních podmínek alespoň jeden kolmý průřez, ve kterém jsou vlákna (2b) druhého páru, umístěna na stejné straně vzhledem ke směru (Z-Z) spojujícímu středy vláken (2a) prvního páru, a alespoň jeden kolmý průřez, ve kterém jsou vlákna (2b) druhého páru, vzhledem ke zmíněnému směru (Z-Z) spojujícímu středy vláken (2a) prvního páru, umístěny na opačných stranách.
5. 5. Výztužný kovový kord podle nároku 2, vyznačující se tím, že v jednom a tom samém kolmém průřezu vlákna (2b) druhého páru, při progresivní změně aplikovaného tahového napětí od 0 do 5 kg, jsou umístěny střídavě mezi jedním stavem, ve kterém jsou oba vzhledem ke směru (Z-Z) spojujícímu středy vláken (2a) prvního páru uspořádány na téže straně, a druhým stavem, ve kterém jsou vzhledem ke zmíněnému směru (Z-Z) uspořádány na opačných stranách.
6. 6. Výztužný kovový kord podle nároku 2, vyznačující se tím, že průměr vláken (2a) prvního páru leží mezi 0,20 mm a 0,40 mm, zatímco průměr vláken (2b) druhého páru leží mezi 0,12 mm a 0,30 mm.
7. 7. Výztužný kovový kord podle nároku 6, vyznačující se tím, že rozdíl mezi minimálními a maximálními průměry zmíněných vláken (2a, 2b) leží v rozmezí 0,02 až 0,1 Omm.
8. 8. Způsob výroby výztužného kovového kordu, zejména pro kompozitní materiály zhotovené na bázi elastomerů, obsahujících vlákna zkroucená šroubovité a navzájem okolo podélné osy kordu obsahující:

   - předtváření několika vláken (2a, 2b) jejich vystavením soustavnému ohýbání po celé jejich délce,

   - zkroucení vláken (2a, 2b) dohromady dvojitým šroubovitým zkroucením okolo podélné osy kordu (1), vyznačující se tím, že před fází předtváření jsou vlákna (2a, 2b) podrobena působení kroutící síly okolo jejich vlastních os, následuje neutralizace torzního napětí vzniklého uvnitř vláken (2a, 2b) působením zkracování tak, že jsou podrobeny ohýbání při absenci vnitřního torzního pnutí.
9. 9. Způsob podle nároku 8, vyzn ač u j í cí se tí m , že torzní pnutí jsou, co se týká množství, v podstatě totožná jako při dvojitém šroubovitém zkracování vláken (2a, 2b) během výroby kordu, ale v opačných směrech.
10. 10. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že předtváření je provedeno tak, že jednotlivá vlákna (2a, 2b), která jsou uspořádána vzájemně paralelně v jedné rovině, přicházejí na za sebou jdoucí předtvářecí dráhy, z nichž každá má specifický rádius zakřivení.
11. 11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že předtváření je řízeno změnou tažné síly působící na jednotlivá vlákna (2a, 2b) podél příslušné předtvářecí dráhy.
12. 12. Zařízení pro výrobu výztužných kovových kordů využívaných zejména při výrobě součástí z kompozitních materiálů, obsahující:

    - nosnou konstrukci (4),

    - 12CZ 295139 B6

    - oběžné kolo (5) spojené s nosnou konstrukcí (4) a pohybující se a otáčející se okolo daných os,

    - gondolu (7) kývavě připojenou k nosné konstrukci (4) okolo os kývání odpovídajících osám rotace oběžného kola (5),

    - odvinovací zařízení (9) připojené na gondole (7) pro napájení vláken (2a, 2b) z příslušných zásobních cívek (8), uvedená vlákna (2a, 2b) jsou vedena na oběžné kolo (5) drah vinutí opatřených koncovými úseky (10a, 10c) odpovídajícími ose rotace vlastního oběžného kola a centrálním úsekem (10b) umístěným mimo osu rotace,

    - alespoň jeden předtvářecí člen (15) odpojitelně připojený ke gondole (7) a působící na vlákna (2a, 2b) v části nad prvním koncovým úsekem (10a) dráhy vinutí, vyznačující se tím, že dále obsahuje alespoň jeden navíječ (16) připojený na gondolu (7) pro práci s alespoň jedním vláknem (2a, 2b) v jeho části nad předtvářecím členem (15).
13. 13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že navíječ (16) obsahuje jeden nosný rám (18) spojený pevně s gondolou (7), jeden otočný rám (19) rotačně spojený s pevným rámem vzhledem k ose rotace v podstatě odpovídající jednomu koncovému úseku dráhy vinutí vláken (2a, 2b) nad předtvářecím členem, a párem navíjecích válců otočně připojených k otočnému rámu ve směru rovnoběžných os, pro postupné navíjení vláken (2a, 2b) okolo prvního a druhého navíjecího válce (22a, 22b) v opačných směrech, přičemž otočný rám (19) je opatřen hnacím zařízením (24) pro pohon ve směru rotace disharmonické od směru rotace oběžného kola (5).
14. 14. Zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím, že hnací zařízení (24) kinematicky propojuje otočný rám (19) s oběžným kolem (5) tak, že řízení rotace otočného rámu (19) odpovídá rotaci oběžného kola (5).
15. 15. Zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím, že hnací zařízení (24) je spojeno s navíječem (16) s dvojnásobnou rychlostí oproti rychlosti otáčení oběžného kola (5).
16. 16. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že předtvářecí člen (15) je opatřen předtvářecími sedly (28, 29), odpojitelně připojitelnými k příslušnému vláknu (2a, 2b).
17. 17. Zařízení podle nároku 16, vyznačující se tím, že předtvářecí člen (15) obsahuje vložený váleček a předtvářecí sedla (28, 29) obsahují obvodové drážky vytvořené na vložených válečcích.
18. 18. Zařízení podle nároku 17, vyznačující se tím, že obvodová drážka sedla (28, 29) má v podstatě takovou šíři jako je průměr odpovídajícího vlákna (2a, 2b) a má spodní část obvodového profilu, jehož osa je rovnoběžná se spodní částí další obvodové drážky.
19. 19. Pneumatika pro kola vozidel obsahující kostru torického tvaru s vyklenutou částí, dvě axiální bočnice zakončené ve vnitřní radiální části odpovídajícími zesílenými patkami pro upevnění pneumatiky v příslušném montážním ráfku, uvedené zesílené patky jsou zesíleny alespoň jedním prstencovým kovovým jádrem, obvykle popisovaným jako jádro autolanka, uvedená kostra obsahuje alespoň jednu opryžovanou kordovou vložku jejíž konce jsou zahnuty okolo jader autolanek a s výhodou další zesilovací prvky, uvedená pneumatika je dále opatřena běhounem, umístěným na vyklenuté části a opatřeným profilovaným hlubokým vzorkem pro kontakt s vozovkou během otáčení pneumatik a pásovou konstrukci umístěnou mezi uvedeným běhounem a alespoň jednou vložkou kostry, obsahující jeden nebo více opryžovaných pásů, zesílených textilními nebo kovovými kordy různě skloněnými v odpovídajících pásech vzhledem k obvodu pneumatiky, vyznačující se tím, že alespoň jeden zesilovací prvek je tvořen opryžovaným kovovým kordem podle kteréhokoli z nároků 1 až 7.

    - 13 CZ 295139 B6
20. 20. Pneumatika pro kola vozidel obsahující kostru torického tvaru s vyklenutou částí, dvě axiální bočnice zakončené ve vnitřní radiální části odpovídajícími zesílenými patkami pro upevnění pneumatiky v příslušném montážním ráfku, uvedené zesílené patky jsou zesíleny alespoň jedním prstencovým kovovým jádrem, obvykle popisovaným jako jádro autolanka, uvedená kostra obsahuje alespoň jednu opryžovanou vložku jejíž konce jsou zahnuty okolo jader autolanek a s výhodou další zesilovací prvky, uvedená pneumatika je dále opatřena běhounem, umístěným na vyklenuté části a opatřeným profilovaným hlubokým vzorkem pro kontakt s vozovkou během otáčení pneumatik a pásovou konstrukci umístěnou mezi uvedeným běhounem a alespoň jednou vložkou kostry, obsahující dva pogumované pásy, umístěné navzájem radiálně v podstatě ve stejné délce jako běhoun se vzájemně střídavě uspořádanými konci zesílenými kovovými kordy umístěnými navzájem rovnoběžně ve všech pásech a symetricky je křížící v přilehlých pásech vzhledem ke středovému vrcholu pneumatiky, vyznačující se tím, že výztužné kordy jsou tvořeny alespoň dvěma páry vláken (2a, 2b) různého průměru spletených šroubovité navzájem a kolem podélné osy kordu (1),

    - za klidových podmínek, odpovídajících zatížení v tahu se zatížením v tahu nepřekračujícím 5 kg v délce rozteče vinutí, mají alespoň jeden kolmý průřez ve kterém mezi alespoň dvěmi uvedenými vlákny (2a, 2b) v alespoň jedné vstupní části (1) je možné dodat elastomemí materiál na vnitřní část kordu (1),

    - za jakýchkoli podmínek, odpovídajících napětí se zatížením v tahu přesahujícím 5 kg, v jakémkoli kolmém průřezu kordu (1) je každé vlákno (2a, 2b) těsně v kontaktu s alespoň dvěma ostatními vlákny (2a, 2b), způsobující tak eliminaci zmíněných přístupových mezer a strukturální kompaktnost samotného kordu (1),

    - jsou skloněny pod úhlem v rozsahu od 18° do 26° vzhledem k obvodu pneumatiky,

    - jsou rozloženy v každém pásu jehož tloušťka je v rozsahu od 80 do 120 kordů/decimetr.